Vyhláška ministerstva dopravy, kterou se provádí zákon o dráhách

§ 1

(k § 2 zákona)

(1) Dráhy celostátní jsou železnice, které tvoří souvislou železniční síť Československé socialistické republiky. Drážní podniky, které provozují celostátní dráhy, se souhrnně nazývají Československé státní dráhy.

(2) Vlečky jsou železnice, které slouží především potřebě určitého podniku (závodu) a jsou zaústěny do souvislé železniční sítě buď přímo nebo prostřednictvím jiné vlečky.

(3) Dráhy městské jsou dráhy, které tvoří součást městské hromadné dopravy; jsou to tramvajové dráhy, trolejbusové dráhy, lanové dráhy a městské rychlodráhy (např. metro).

(4) Dráhy zvláštního určení jsou dráhy, které slouží místním potřebám a zájmům a nejsou zaústěny do souvislé železniční sítě; jsou to zejména dráhy lesní, důlní, pionýrské a lanové.

(5) Pro styk drah, které slouží jen provozní potřebě uvnitř podniku (závodu) a nejsou zaústěny do jiných drah, dále pro styk drah přenosných s pozemními komunikacemi použije se předpisů o křížení drah s pozemními komunikacemi.

§ 2

(k § 5 zákona)

(1) Tarify, jejich změny a zrušení, nabývají účinnosti nejdříve dnem uveřejnění nebo registrace v Přepravním a tarifním věstníku. Změny, které znamenají zvýšení jízdného, přepravného nebo jiné ztížení pro cestující a přepravce, nabývají účinnosti nejdříve patnáctý den po uveřejnění; ministerstvo dopravy může v naléhavých případech tuto lhůtu zkrátit až na tři dny.

(2) O uveřejňování a registraci tarifů pro mezinárodní přepravu platí ustanovení mezinárodních smluv a dohod; není-li takových ustanovení, platí ustanovení odstavce 1.

§ 3

(k § 6 zákona)

(1) Drážní podnik je povinen vydat předpisy pro výkon služby.

(2) Pro dráhy zvláštního určení mohou být vydány místo pravidel technického provozu provozní řády; v takových případech se nevydávají předpisy pro výkon služby.

§ 3a

(k § 6 zákona)

Povinnost drážního podniku k nalezeným a odevzdaným věcem

(1) Drážní podnik je povinen převzít věc nalezenou v obvodu dráhy a uschovat ji po dobu jednoho roku s výjimkami uvedenými v dalších ustanoveních; odpovídá za věc nalezenou jeho pracovníkem anebo jinou osobou, pokud byla odevzdána jeho pracovníkovi.

(2) Prokáže-li někdo, že nalezenou věc ztratil nebo zapomenul, vydá mu ji drážní podnik po zaplacení nutných nákladů.

(3) Nepřihlásí-li se vlastník věci do roku od jejího nalezení, připadne věc státu. Drážní podnik má právo na náhradu nutných nákladů.

(4) Věc, která by se znehodnotila uschováním, nebo jejíž pravděpodobný výtěžek při prodeji by neuhradil náklady na uschování po dobu jednoho roku, je drážní podnik oprávněn prodat,^1) nepřihlásí-li se o věc oprávněný do tří měsíců; věc podléhající zkáze nebo bezcennou je oprávněn také zničit ^2) i před uplynutím této lhůty.

§ 4

(k § 7 zákona)

(1) Občané smějí v obvodu dráhy vstupovat jen na místa k tomu určená.

(2) Nádražní restaurace a ostatní provozy určené pro cestující musí zařídit svůj provoz podle potřeb cestujících a přizpůsobit jej provozu dráhy.

§ 5

(k § 10 zákona)

(1) Drážní podnik (vlečkař) je povinen zřídit vlečku v takovém rozsahu a udržovat ji v takovém stavu, který zajistí plynulý a rychlý oběh železničních vozů; je povinen přizpůsobovat stav vlečky rozsahu nároků na přepravu, technickému stavu dráhy celostátní (nápravový tlak, zabezpečovací zařízení, směrové poměry, druh trakce, průjezdný průřez aj.) i jeho změně.

(2) Vlečka přístavu zajišťuje plynulý přechod zásilek ze železniční dopravy na vodní dopravu a naopak; provozovatelé obou druhů dopravy vytvoří v přístavech podmínky pro sladění jejich činnosti tak, aby byl zajištěn plynulý přechod zásilek z jednoho druhu dopravy na druhý a aby byly účelně využity dopravní prostředky a zařízení obou druhů dopravy.

§ 6

(k § 12 zákona)

(1) Uživatelé objektů a zařízení v okolí dráhy, kteří zřizují světelné zdroje a barevné plochy nebo jich používají, musí učinit opatření, aby nemohlo dojít k záměně světla nebo barevného odstínu s drážními návěstními znaky nebo k jinému ohrožení provozu dráhy.

(2) Nové násypy, zdi, ploty apod. nesmějí být zřizovány tak, aby se na tělese dráhy tvořily závěje nebo ztěžoval rozhled. V oplocení pozemků, přiléhajících k celostátní dráze, nesmějí být zřizovány východy vedoucí přímo do obvodu dráhy. Konstrukce staveb v okolí dráhy musí brát zřetel na otřesy, vznikající provozem dráhy.

(3) Vlastník stromů a keřů je povinen bez nároků na náhradu oklestit popř. odstranit stromy a keře, které ruší provoz dráhy nebo omezují potřebný rozhled. Je-li nebezpečí z prodlení, provede jejich okleštění nebo odstranění na náklad vlastníka drážní podnik; dřevo zůstává vlastníku.

(4) Při provozu podniků v okolí dráhy je třeba dbát bezpečnosti a nerušenosti provozu dráhy; u skladišť výbušnin, hořlavých nebo jinak nebezpečných látek musí být zachovány vzdálenosti od provozních budov a tělesa dráhy jako od obytných budov. K provedení odstřelů všeho druhu v obvodu dráhy i v jejím okolí je třeba souhlasu drážního správního orgánu, který stanoví podmínky pro odstřely z hlediska bezpečnosti provozu.

(5) Organizace, které zřizují nebo provozují v ochranném pásmu dráhy nebo v jeho blízkosti energetické zařízení, jsou povinny upravit a provozovat svá zařízení tak, aby nedocházelo k nepřípustnému rušení nebo k ohrožení provozu dráhy a poškozování drážních objektů a zařízení.

(6) Činnosti, které by znemožňovaly nebo znesnadňovaly přístup k drážním zařízením a vedením, mohou být prováděny pouze se souhlasem drážního podniku.

Ochrana proti požáru u drah s parním provozem

§ 7

(k § 12 zákona)

(1) V okolí dráhy s parním provozem je každý povinen zachovávat opatrnost přiměřenou povaze provozu dráhy, činit potřebná protipožární opatření a počínat si tak, aby nezavdal příčinu ke vzniku požáru. Stavby v ochranném pásmu musí být vybudovány tak, aby byly bezpečné proti požáru, veškeré otvory ve stavbě obrácené směrem ke dráze musí být zaskleny nebo zařízeny tak, aby vniknutí jisker dovnitř stavby nebylo možné. Drážní podnik je povinen učinit opatření k omezení jiskření lokomotiv na nejmenší možnou míru.

(2) Před zahájením provozu na dráze je drážní podnik povinen zabezpečit nemovitosti a jejich příslušenství proti nebezpečí požáru v prostoru omezeném myšlenou střechou se sklonem 1 : 3, jejíž hřeben probíhá v ose krajní koleje ve výši 10 m nad niveletou pražce, a svislými plochami vedenými 30 m od osy koleje. Vlastník (uživatel) nemovitosti je povinen provedené úpravy udržovat vlastním nákladem.

(3) V ochranném pásmu nesmějí být prováděny otevřené výmlaty. Věci snadno zápalné mohou být ukládány nebo ponechány jen v místnostech, zajištěných proti požáru; tyto místnosti musí být spolehlivě uzavřeny. Uživatelé zemědělských pozemků musí přednostně zahájit sklizeň na ohrožených místech v ochranném pásmu dráhy.^5) Snadno zápalné zemědělské plodiny je třeba ihned po posečení odklidit z ochranného pásma. Kromě toho je třeba zřídit, jde-li o plodinu bez podsevu, ochranný pruh v šíři alespoň 10 m ve vzdálenosti 50 m od osy krajní koleje.^5) Ochranný pruh musí být zkypřen a zbaven snadno zápalných látek.

(4) V lesích podél dráhy se zřizují pruhy zkypřené země zbavené travního porostu (úhorky), izolační pruhy, ochranné lesní pásy, popřípadě se přikročí k odlesnění a podle potřeby se zavádějí požární hlídky. Úhorky, izolační pruhy, ochranné lesní pásy zřizuje, popřípadě odlesnění provádí před zahájením provozu na dráze drážní podnik. Po zahájení provozu na dráze udržuje úhorky, izolační pruhy, ochranné lesní pásy, popřípadě je zřizuje a odlesnění provádí uživatel lesa (kupř. při změně složení porostů, zalesnění nových nelesních půd).

§ 8

(k § 12 zákona)

(1) Úhorky (na vlhkých místech vyhloubené příkopy) se zřizují v šíři 1-1^1/2 m. Je-li trať v náspu nebo v úrovni okolního terénu, založí se úhorky ve vzdálenosti 15-25 m od osy krajní koleje. Je-li trať v zářezu v hlubším než 3 m, zřídí se úhorky ve vzdálenosti 2-5 m od horní hrany zářezu. Úhorky se nezřizují tam, kde jejich funkci přejímají vodní toky, pozemní komunikace, popřípadě jiný vegetace prostý a přiměřeně široký pruh.

(2) V oblastech vystavených zvýšenému nebezpečí požáru zřídí se izolační pruh tím, že se vytvoří další úhorek rovnoběžně s prvním ve vzdálenosti 12-15 m; úhorky se vzájemně spojí příčnými úhorky podle stáří porostu ve vzdálenosti 20-40 m.

(3) V místech častého výskytu požáru zřídí se z nesnadno zápalných dřevin ochranný lesní pás. V ochranném lesním pásu podél dráhy nejsou přípustné holé seče. Lesní porosty v tomto pásu musí být obhospodařovány výběrným nebo podrostním způsobem tak, aby byly trvale udržovány v zápoji, nepřipouštějícím zatravnění lesní půdy. Před ochranným lesním pásem se zřídí úhorek. Šířka ochranného lesního pásu se stanoví podle místních poměrů 20-30 m.

(4) K odlesnění lze přikročit jen tehdy, jestliže dosavadní protipožární opatření selhala.

§ 9

(k § 12 zákona)

(1) V ochranném pásmu dráhy nesmí uživatel lesa ponechávat hromady klestu a odpadků po těžbě dřeva ani jiné snadno zápalné předměty. Na místech zvlášť ohrožených, zejména v borových porostech, může okresní národní výbor na žádost drážního podniku uložit uživateli lesa další vhodná opatření.

(2) Na holinách, jakož i na svazích tělesa dráhy, nesmí být ponechána vysoká tráva; posečená tráva musí být ihned odstraněna.

(3) V období zvýšeného nebezpečí vzniku požáru, zvláště za suchého počasí, zřizuje drážní podnik a uživatel lesa nebo zemědělského pozemku v úsecích ohrožených požáry požární hlídky.

§ 10

(k § 13 zákona)

Ochranné pásmo

(1) Ochranné pásmo dráhy tvoří prostor po obou stranách dráhy, jehož vnitřní hranici tvoří svislá plocha procházející hranicemi obvodu dráhy (§ 24); vnější hranice ochranného pásma je vymezena svislou plochou vedenou

• a) u drah celostátních 60 m od osy krajní koleje, nejméně však ve vzdálenosti 30 m od hranic obvodu dráhy,

• b) u vleček a drah zvláštního určení 30 m od osy krajní koleje,

• c) u městských rychlodrah 30 m od hranic obvodu dráhy, u tunelů městských rychlodrah 35 m od osy krajní koleje, u ostatních podpovrchových objektů městských rychlodrah 35 m od vnějšího obrysu objektu.

U visutých lanových drah je to pásmo určené svislými plochami, vedenými 10 m od nosného lana.

(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na dráhy zvláštního určení, zaústěné do drah městské dopravy a na vlečky v uzavřeném prostoru závodu nebo v obvodu přístavu.

(3) Výjimky pro stavby v ochranném pásmu dráhy lze povolit pro stavby pozemních komunikací, vodních děl, zařízení a vedení, měřických znaků a signálů a jen v odůvodněných a okresním národním výborem doporučených případech pro ostatní stavby, zejména pozemní. Drážní správní orgán přitom stanoví podmínky, za kterých se výjimka povoluje.

§ 11

(k § 14 zákona)

Oprávnění k cizím nemovitostem

(1) K nemovitostem v okolí dráhy přísluší drážnímu podniku tato oprávnění:

• a) zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech za podmínek stanovených příslušnými předpisy vodovodní a jiná potrubí, elektrická, sdělovací a zabezpečovací vedení nadzemní i kabelová, zřizovat na nemovitostech podpěrné (závěsné) body a kontrolní či jiná zařízení,

• b) vstupovat a vjíždět v nezbytně nutném rozsahu na nemovitosti při zřizování a udržování drážních vedení a jejich zařízení.

• c) vstupovat a vjíždět v nevyhnutelně potřebném rozsahu na nemovitosti při odstraňování následků nehod (havárií) a odkládat tam k tomu účelu potřebné věci.

(2) Při výkonu těchto oprávnění je drážní podnik povinen co nejvíce šetřit nemovitostí, zemědělských a lesních pozemků, nerostného bohatství, jakož i práv uživatelů. Po ukončení prací je drážní podnik povinen pozemky rekultivovat, a došlo-li k poškození objektů, uvést tyto do původního stavu.

(3) Před prováděním prací uvedených v odstavci 1 je drážní podnik povinen včas oznámit místnímu národnímu výboru místo a čas plánovaných prací a pravděpodobný rozsah zásahu do práv uživatelů nemovitostí; místní národní výbor uvědomí o tom uživatele dotčených nemovitostí.

(4) Drážní podnik je povinen vést evidenci podzemních vedení a sdělovat stavebním úřadům a organizacím potřebné údaje.

§ 12

(k § 16 zákona)

Styk s vodami

(1) Svádět vodu do obvodu dráhy (do drážních příkopů a jam v sousedství dráhy nebo do drážních objektů) lze jen se souhlasem drážního správního orgánu.

(2) Při styku vodních toků a vodních děl s dráhou je třeba dbát toho, aby drážní těleso nebylo podmáčeno a aby odváděním vody drážními objekty nedocházelo k rozrušování zdiva ani k prohlubování dna, které by mohlo mít škodlivý vliv na stabilitu opěr a pilířů. Hydrostatické (hydrologické) poměry v okolí dráhy nesmějí být měněny bez souhlasu drážního správního orgánu.

(3) Vodní a jiná podobná díla s hladinou vody v úrovni nebo nad niveletou pražce mohou být zřizována v okolí dráhy pouze tehdy, bude-li zajištěna bezpečnost provozu dráhy. Vzdálenost spodní krajní hrany úpatí hráze vodních děl, usazovacích nádrží a podobných objektů od hranice obvodu dráhy stanoví drážní správní orgán podle důležitosti drážního objektu a rozsahu vodního díla v dohodě s vodohospodářským orgánem.

Křížení drah s pozemními komunikacemi

§ 13

(k § 17 zákona)

(1) Přejezdy musí svou úpravou vyhovovat potřebám drážního a silničního provozu.

(2) Přejezdové zabezpečovací zařízení musí včas upozorňovat, že se k přejezdu blíží vlak nebo drážní vozidlo, kterému musí dát uživatel pozemní komunikace přednost v jízdě.

(3) Zřízení přejezdu, jeho zabezpečení, změna zabezpečení a zrušení přejezdu se projednává jako stavba na dráze.

(4) Takového projednání není třeba u přejezdů uvnitř závodů, kam nemohou zajíždět vozidla nepatřící závodu a přes které se pouze posunuje, u přejezdů v železničních stanicích, používaných cestujícími při nástupu a výstupu z vlaků, drážními pracovníky a pro železniční a poštovní manipulaci.

(5) Okresní národní výbor za účasti drážního podniku, správce pozemní komunikace a orgánů Veřejné bezpečnosti provede jednou za pět let obhlídku přejezdu, zjistí případné závady a přezkouší, zda se nezměnily podstatně podmínky, rozhodné pro způsob zabezpečení přejezdu, stanoví nebo doporučí v dohodě s drážním správním orgánem opatření k odstranění závad.

§ 14

(k § 17 zákona)

(1) Nové křížení dráhy s pozemní komunikací (přejezdy, mosty nad dráhou, železniční mosty) zřizuje při výstavbě nové dráhy a při přeložce dráhy nebo její části drážní podnik. Při výstavbě, přeložce a úpravě pozemní komunikace zřizuje nové křížení dráhy s pozemní komunikací stavebník pozemní komunikace.

(2) Přestavbu křížení dráhy s pozemní komunikací zajišťuje a provádí stavebník pozemní komunikace, je-li přestavba odůvodněna nevyhovujícími směrovými poměry v místě křížení nebo tím, že železniční most má nevyhovující podjezdovou výšku nebo šířku, popř. tím, že přejezd svou šířkou, označením (zabezpečením) nebo most nad dráhou nevyhovují požadavkům silničního provozu.

(3) Přestavbu křížení dráhy s pozemní komunikací zajišťuje a provádí drážní podnik, změní-li se způsob drážního zabezpečení a tím i způsob zabezpečení přejezdu, nevyhovuje-li most nad dráhou železničnímu průjezdnému průřezu, popř. jestliže železniční most nevyhovuje požadavkům železničního provozu.

(4) Nevyhovuje-li křížení oběma komunikacím a je proto přestavba obsažena v plánech výstavby silnic i drah, přispějí organizace, které přestavbu nezajišťují a neprovádějí, stavebníkovi odpovídajícím podílem nákladů, které si přestavba vyžádá, činí-li jejich podíly celkem alespoň 10 % nákladů.

(5) Nahrazení přejezdu mimoúrovňovým křížením zajišťuje a provádí správce pozemní komunikace. Drážní podnik zajišťuje nahrazení přejezdu mimoúrovňovým křížením jen tehdy, dochází-li k tomu v souvislosti s přestavbou železniční stanice, železniční tratě nebo v souvislosti se změnou trakce. Ustanovení odstavce 4 platí obdobně.

§ 15

(k § 17 zákona)

(1) Přejezdy spravuje a udržuje drážní podnik.

(2) Mosty (lávky) nad dráhou spravuje a udržuje správce pozemní komunikace.

(3) Železniční mosty spravuje a udržuje drážní podnik. Pozemní komunikace pod železničním mostem včetně odvodnění spravuje a udržuje i osvětluje správce pozemní komunikace, vodní toky pod železničním mostem spravuje a udržuje správce vodního toku.

Působnost státní správy

§ 16

(k § 20 zákona)

Státní odborný dozor na dráhách

(1) Při výkonu státního odborného dozoru drážní správní orgán sleduje:

• a) zda je dráha vystavěna, udržována a provozována podle pravidel technického provozu,

• b) vyhovují-li vlakové soupravy a drážní prostory po stránce provozní (přepravní), odpovídají-li požadavkům bezpečnosti požární ochrany a hygieny, zejména jsou-li udržovány v náležité čistotě a pořádku,

• c) je-li pracovník odpovědný za provoz dráhy odborně způsobilý,

• d) jsou-li pracovníci zdravotně i odborně způsobilí k výkonu služby a jsou-li obeznámeni s předpisy pro výkon služby a s předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci,

• e) je-li dodržován jízdní řád a jsou-li cestující a přepravci s ním i s přepravními podmínkami včas a stanoveným způsobem seznamováni,

• f) jsou-li předpisy pro výkon služby v souladu s pravidly technického provozu a zaujímá k nim stanovisko,

• g) jak je uspořádán provoz na dráze a zajišťována bezpečnost osob a věcí a provádí odborná šetření příčin železničních nehod na dráhách celostátních a vlečkách,

• h) zda drážní zabezpečovací zařízení jsou zřizována a užívána účelně a hospodárně, zda jsou zajištěny materiály potřebné pro obnovu a údržbu těchto zařízení v přiměřeném rozsahu a druhu.

(2) Federální ministerstvo dopravy dozírá na výkon státního odborného dozoru a státního odborného technického dozoru, kterým pověřilo orgány svých podřízených organizací. Příslušný ústřední orgán republiky dozírá na výkon státního odborného dozoru na dráhách městských a dráhách zvláštního určení, který vykonávají národní výbory.

§ 18

(k § 21 zákona)

(1) Drážní podnik je povinen poskytnout vojenské správě prostředky a zařízení podle ujednání mezi ministerstvem dopravy a ministerstvem národní obrany. Ujednání musí upravovat také vztahy mezi drážními a vojenskými orgány ve věcech drah.

(2) K zabezpečení nezbytných potřeb vojenské správy, civilní obrany a národního hospodářství za branné pohotovosti státu stanoví federální ministerstvo dopravy již v míru zvláštními opatřeními pořadí přednostních krytí přepravních potřeb.

Výstavba drah

§ 19

(k § 22 zákona)

(1) Při výstavbě dráhy nebo při výstavbě objektů v okolí dráhy, které svým provozem zvýší nároky na dopravu, je stavebník povinen předložit přípravnou dokumentaci k zaujetí stanoviska drážnímu správnímu orgánu. Drážní správní orgán posoudí předloženou dokumentaci a do 30 dnů ji vrátí s připomínkami.

(2) Jinak platí pro vypracování, projednávání a schvalování přípravné dokumentace a projektové dokumentace pro výstavbu drah předpisy o dokumentaci staveb.