Vyhláška Ústřední rady odborů o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění

Oddíl první

Nemocenské

Započitatelný příjem

§ 3

Započitatelný příjem^1) se zjišťuje v organizaci, ve které je zaměstnanec zaměstnán v době vzniku nároku na nemocenské, popřípadě vznikl-li tento nárok po skončení zaměstnání v ochranné lhůtě,^***) v organizaci, ve které byl zaměstnán naposledy.

§ 4

Rozhodné období

Jestliže zaměstnanec měl v rozhodném období započitatelný příjem, avšak podle § 18 odst. 1 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona České národní rady č. 37/1993 Sb., není ani jeden kalendářní den, kterým by se dělil vyměřovací základ, postupuje se obdobně podle § 18 odst. 5 zákona č. 54/1956 Sb., ve znění zákona České národní rady č. 37/1993 Sb.

§ 5

Denní vyměřovací základ

(1) Při stanovení denního vyměřovacího základu podle § 18 odst. 1 zákona č. 54/1956 Sb., ve znění zákona České národní rady č. 37/1993 Sb., se za dny omluvené nepřítomnosti zaměstnance v práci, za které mu nenáleží náhrada příjmu, nepovažují kalendářní dny, v nichž náležel zaměstnanci započitatelný příjem za část dne; pokud však v tomto dni zaměstnanci náležel započitatelný příjem za část pracovní doby a po zbývající část pracovní doby měl omluvenou nepřítomnost v práci z důvodu vzniku pracovní neschopnosti (karantény), nezahrnuje se tento den do počtu kalendářních dnů připadajících na rozhodné období.

(2) U zaměstnance, u něhož počet kalendářních dnů připadajících na rozhodné období, kterým se podle § 18 odst. 1 věty první a druhé zákona č. 54/1956 Sb., ve znění zákona České národní rady č. 37/1993 Sb., dělí vyměřovací základ, činí méně než šest dnů, se za dny omluvené nepřítomnosti v práci, za které nenáleží náhrada příjmu, považují z těchto dnů i dny pracovního klidu,^41) za něž nenáležel započitatelný příjem.

Pracovní úraz

§ 21

(1) Pracovním úrazem z hlediska poskytování nemocenského je úraz, který zaměstnanec utrpěl při plnění pracovních úkolů v zaměstnání zakládajícím nemocenské pojištění nebo v přímé souvislosti s plněním těchto úkolů.

(2) Pracovnímu úrazu se klade naroveň nemoc z povolání podle předpisů o důchodovém pojištění.^**)

(3) Vznikla-li pracovní neschopnost jako bezprostřední následek ochranného očkování nebo jiného preventivního zdravotnického úkonu, kterým se zaměstnanec podrobil v souvislosti se svým zaměstnáním, postupuje se při poskytování nemocenského jako při pracovní neschopnosti z důvodu pracovního úrazu.

§ 22

Za pracovní neschopnost vzniklou (způsobenou) pracovním úrazem se z hlediska § 15 odst. 4 zákona č. 54/1956 Sb., považuje první pracovní neschopnost, která vznikla jako bezprostřední následek pracovního úrazu (úrazového děje). Nastoupil-li zaměstnanec po skončení této pracovní neschopnosti do práce a stal se nejpozději do dvou měsíců od tohoto nástupu opět neschopným práce a je-li tato druhá pracovní neschopnost podle lékařského posudku následkem téhož pracovního úrazu, považuje se za pokračování původní pracovní neschopnosti vzniklé tímto pracovním úrazem.

Poskytování nemocenského

§ 25

(1) Jestliže se zaměstnanec stal neschopným práce nebo mu byla nařízena karanténa za trvání neplaceného volna (neplacené dovolené), neposkytuje se mu nemocenské za dobu, po kterou toto volno (dovolená) trvá.

(2) Ustanovení odstavce 1 se netýká pracovního volna poskytovaného zaměstnancům podle předpisů o pracovních úlevách a o hospodářském zabezpečení studujících při zaměstnání nebo podle obdobných předpisů; toto volno není překážkou pro poskytování nemocenského.

(3) Nezískala-li zaměstnankyně v mateřské dovolené nárok na peněžitou pomoc v mateřství, náleží jí nemocenské po dobu, po kterou je neschopna práce nebo je ve zdravotnickém zařízení ústavní péče, a to i v souvislosti s porodem. Zaměstnankyni v mateřské nebo rodičovské dovolené náleží nemocenské, jestliže jsou splněny podmínky nároku na ně a poskytování peněžité pomoci v mateřství bylo přerušeno; to platí obdobně pro zaměstnance, kterému bylo přerušeno poskytování peněžité pomoci.

§ 26

Pracovní neschopností ani ústavní péčí ve zdravotnickém zařízení z hlediska poskytování nemocenského není ošetřování zaměstnance

• v nočním sanatoriu,

• v nočním psychiatrickém sanatoriu,

• v protialkoholním zařízení určeném pro ošetření občanů po požití alkoholických nápojů za náhradu nákladů (v tzv. protialkoholní záchytné stanici),

• v kosmetickém ústavě za náhradu nákladů.

Nemocenské se při ošetřování v těchto zařízeních neposkytuje.

Nemocenské při souběhu pojištění z několika zaměstnání

§ 30

Koná-li zaměstnanec souběžně práci v několika zaměstnáních zakládajících nemocenské pojištění, náleží mu nemocenské z každého takového zaměstnání. Podmínky pro poskytování nemocenského se v každém z těchto zaměstnání posuzují samostatně s výjimkou zápočtu předchozích období pracovní neschopnosti podle § 15 odst. 4 zákona č. 54/1956 Sb. a nemocenské se také v každém z nich samostatně vyplácí.

§ 32

(1) Jestliže zaměstnanec za trvání zaměstnání vstoupil do dalšího zaměstnání, ve kterém koná práci místo práce v prvním zaměstnání, nikoliv souběžně s ním, a pracovní neschopnost vznikla za trvání dalšího zaměstnání, náleží mu nemocenské jen z tohoto dalšího zaměstnání.

(2) Vstoupil-li zaměstnanec do dalšího zaměstnání v době, kdy má ve svém základním zaměstnání dovolenou na zotavenou, posuzují se podmínky pro poskytování nemocenského v každém z obou těchto zaměstnání samostatně. Nemocenské z důvodu zaměstnání, vykonávaného v době dovolené na zotavenou, se však poskytne, jen vznikla-li pracovní neschopnost (karanténa) v době, kdy toto zaměstnání trvalo; poskytuje se jen do dne, kdy zaměstnání mělo skončit, ne však déle než do dne, kdy měla skončit dovolená na zotavenou.

§ 34

Podpůrčí doba

(1) Podpůrčí doba pro poskytování nemocenského^*) počíná dnem, od kterého zaměstnanec byl uznán neschopným práce. Vznikla-li pracovní neschopnost přede dnem, od něhož zaměstnanci náleží nemocenské (např. vznikla-li v době neplacené dovolené, v době vazby apod.), počíná běh podpůrčí doby rovněž dnem vzniku pracovní neschopnosti.

(2) Předchozí období pracovní neschopnosti se započítávají do podpůrčí doby v rozsahu a za podmínek stanovených v § 15 odst. 4 zákona č. 54/1956 Sb. bez zřetele k tomu, zda zaměstnanec byl v těchto obdobích účasten nemocenského pojištění nebo nemocenské péče v ozbrojených silách.

(3) Do podpůrčí doby se nezapočítávají předchozí období karantény. Období pracovní neschopnosti spadající do doby mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené se nezapočítávají do příští podpůrčí doby, s výjimkou doby, za kterou bylo poskytnuto nemocenské (§ 25 odst. 3).

§ 35

Poskytování nemocenského po vyčerpání podpůrčí doby

Má-li zaměstnanec vyčerpánu podpůrčí dobu (§ 15 odst. 3 a 4 zákona č. 54/1956 Sb.), zastaví se mu poskytování nemocenského ode dne následujícího po posledním dnu podpůrčí doby. Je-li však možno na základě vyjádření příslušného orgánu očekávat, že zaměstnanec v krátké době po uplynutí podpůrčí doby nabude opět pracovní schopnosti, lze prodloužit poskytování nemocenského i na další dobu k tomu potřebnou. Poskytování nemocenského se zpravidla prodlouží nejprve na dobu ne delší než tři měsíce; po uplynutí povolené doby lze podle zdravotních poměrů zaměstnance poskytování nemocenského případně dále prodloužit. Nemocenské je možno takto poskytovat nejdéle po dobu jednoho roku od uplynutí podpůrčí doby.

§ 38

Výplata nemocenského

Nemocenské se vyplácí ve dnech, které jsou v organizaci stanoveny pro výplatu zálohy na mzdu a doplatku mzdy za uplynulé měsíční období; zúčtuje se při zúčtování doplatku mzdy za tento měsíc.

Oddíl druhý

Podpora při ošetřování člena rodiny

§ 40

(1) Pro stanovení, poskytování a výplatu podpory při ošetřování člena rodiny platí obdobně ustanovení prvního oddílu s tím, že skutečnosti, které se zjišťují ke dni vzniku pracovní neschopnosti, se zde zjišťují ke dni vzniku potřeby ošetřování člena rodiny.

(2) Podpora při ošetřování člena rodiny nenáleží za dny ošetřování člena rodiny a péče o dítě mladší 10 let, za které náleží zaměstnanci započitatelný příjem.

§ 41

(1) Nemůže-li žena, která jinak pečuje o zaměstnancovo dítě mladší než 10 let, o ně pečovat, protože porodila, posuzuje se potřeba péče o dítě jako při onemocnění takové ženy (§ 25 odst. 1 č. 2 písm. c) zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č. 87/1968 Sb.).

(2) Potřebě ošetřování člena rodiny z důvodu nemoci (§ 25 odst. 1 č. 3 zákona č. 54/1956 Sb. ve znění zákona č. 87/1968 Sb.) se klade naroveň potřeba ošetřování členky rodiny, která porodila, v době bezprostředně následující po porodu.

(3) Za zaměstnance jinak osamělého pro účely podpory při ošetřování člena rodiny se považuje zaměstnanec (zaměstnankyně) svobodný, ovdovělý, rozvedený nebo z jiných vážných důvodů osamělý, který nežije s družkou (druhem)^12) nebo v registrovaném partnerství.

(4) Za povinnou školní docházku se pro účely podpory při ošetřování člena rodiny považuje též období školních prázdnin navazujících na ukončení období školního vyučování školního roku, v němž dítě dovrší poslední rok povinné školní docházky, pokud v této době nevstoupilo do trvalého zaměstnání, popřípadě nezačalo vykonávat jinou trvalou pracovní činnost, ani nezačalo pobírat podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.

Oddíl třetí

Peněžitá pomoc v mateřství

§ 43

Porod a potrat

Pro vznik nároku na peněžitou pomoc v mateřství je předpokladem, že zaměstnankyně porodila. Za porod se z tohoto hlediska považuje takové ukončení těhotenství, při kterém bylo do matriky narozených zapsáno narozené dítě.^*) Při potratu nárok na peněžitou pomoc v mateřství nevzniká.

Podklady pro peněžitou pomoc v mateřství a její poskytování

§ 44

Pro stanovení, poskytování a výplatu peněžité pomoci v mateřství platí obdobně ustanovení prvního oddílu, s výjimkou § 25.

Oddíl čtvrtý

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

§ 47

(1) V těhotenství se vyrovnávací příspěvek poskytuje, jestliže těhotná zaměstnankyně je převedena na jinou práci, protože práce, kterou předtím konala,

• a) je podle pracovněprávních předpisů zakázána těhotným ženám^**) nebo

• b) podle lékařského posudku vydaného způsobem určeným v předpisech o péči o zdraví ohrožuje její těhotenství ze zdravotních příčin tkvících v její osobě^***)

a při práci, na kterou byla převedena, dosahuje bez svého zavinění nižšího započitatelného příjmu než před převedením.

(2) Jako převedení podle odstavce 1 písm. a) se posuzuje také, je-li zaměstnankyně činná v uměleckém oboru (herečka, zpěvačka, tanečnice apod.) převedena na jinou práci, poněvadž vzhledem k těhotenství nemůže veřejně vystupovat.

(3) V mateřství se vyrovnávací příspěvek poskytuje, jestliže zaměstnankyně je v období do konce devátého měsíce po porodu nebo v době kojení^2a) převedena na jinou práci, protože práce, kterou předtím konala,

• a) je podle pracovněprávních předpisů zakázána matkám do konce devátého měsíce po porodu^**) nebo v době kojení nebo

• b) podle lékařského posudku vydaného způsobem určeným v předpisech o péči o zdraví ohrožuje její zdraví nebo mateřské poslání nebo kojení ze zdravotních příčin tkvících v její osobě^***)

a při práci, na kterou byla převedena, dosahuje bez svého zavinění nižšího započitatelného příjmu než před převedením.

(4) Jako převedení na jinou práci podle odstavců 1 a 3 také posuzuje - i když nedochází ke změně druhu práce - taková úprava pracovních podmínek, která spočívá

• a) ve snížení normovaného výkonu práce (např. snížení počtu obsluhovaných strojů, snížení rychlosti obsluhovaného zařízení, nižší pracovní tempo, zavedení nutných přestávek v práci), kterým se odstraní příčiny, na základě kterých je takový výkon práce zakázán těhotným ženám a matkám do konce devátého měsíce po porodu nebo v době kojení nebo které podle lékařského posudku ohrožují těhotenství ženy nebo její zdraví nebo mateřské poslání nebo kojení ze zdravotních příčin tkvících v její osobě, nikoli však ve zkrácení pracovního úvazku;

• b) v tom, že těhotná žena nebo matka do konce devátého měsíce po porodu nebo v době kojení je zproštěna výkonu některých pracovních činností z okruhu prací, které dosud vykonávala, a to těch, které jsou zakázány těhotným ženám a matkám do konce devátého měsíce po porodu nebo v době kojení nebo které podle lékařského posudku ohrožují těhotenství ženy nebo její zdraví nebo mateřské poslání nebo kojení ze zdravotních příčin tkvících v její osobě; pokud by v důsledku zproštění těhotné ženy nebo matky do konce devátého měsíce po porodu nebo v době kojení od výkonu uvedených pracovních činností došlo ke zkrácení jejího pracovního úvazku, nelze takovou úpravu pracovních podmínek posuzovat jako převedení na jinou práci;

• c) v přeložení těhotné ženy nebo matky do konce devátého měsíce po porodu nebo v době kojení na jiné pracoviště (pracovní místo) z důvodu, že její dosavadní pracoviště (pracovní místo) patří mezi taková, která jsou zakázána těhotným ženám a matkám do konce devátého měsíce po porodu nebo v době kojení, nebo že dojíždění na dosavadní pracoviště (pracovní místo) ohrožuje podle lékařského posudku těhotenství ženy nebo její zdraví nebo mateřské poslání nebo kojení;

• d) v tom, že těhotná žena nebo matka do konce devátého měsíce po porodu nebo v době kojení je zproštěna výkonu noční práce.

Výpočet a poskytování vyrovnávacího příspěvku

§ 51

(1) Při stanovení průměru započitatelných příjmů podle § 5 odst. 4 a 5 zákona č. 88/1968 Sb., ve znění zákona České národní rady č. 37/1993 Sb. a zákona č. 308/1993 Sb., u zaměstnankyně převedené na jinou práci se za den, který se vylučuje z počtu dnů v kalendářním měsíci, považuje i den, v němž měla zaměstnankyně neomluvenou nepřítomnost v práci jen po část pracovní doby; za takový den se vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství neposkytuje.

(2) Výše vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství za kalendářní den se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

§ 55

Výplata vyrovnávacího příspěvku

Vyrovnávací příspěvek se vyplácí jednou měsíčně při výplatě doplatku mzdy za uplynulý kalendářní měsíc.

Oddíl pátý

Jednorázové dávky nemocenského pojištění

(podpora při narození dítěte a pohřebné)

Oddíl šestý

Společná ustanovení

Nároky z nemocenského pojištění při službě v ozbrojených silách

§ 61

Byl-li zaměstnanec povolán k výkonu služby v ozbrojených silách České republiky s výjimkou služby vojáků z povolání, nenáleží mu za dobu výkonu takové služby peněžité dávky, které by jinak příslušely z jeho nemocenského pojištění jemu osobně.^*)

§ 62

Po skončení služby v ozbrojených silách České republiky s výjimkou služby vojáků z povolání náleží zaměstnanci, jehož zaměstnání zakládající nemocenské pojištění zůstalo i po dobu takové služby zachováno, peněžité dávky nemocenského pojištění také tehdy, jestliže skutečnost zakládající nárok na dávku vznikla za trvání služby nebo do šesti týdnů po jejím skončení, dříve než opět nastoupil do zaměstnání. To platí také pro zaměstnance, jehož zaměstnání skončilo, avšak trvalo aspoň ještě toho dne, kdy mu byl doručen povolávací rozkaz nebo kdy byla uveřejněna vyhláška obsahující hromadný povolávací rozkaz jeho se týkající.

Nároky zaměstnanců při vazbě

§ 64

(1) Byl-li zaměstnanec vzat do vazby, neposkytují se mu za dobu, po kterou je ve vazbě, dávky, které by mu jinak z jeho nemocenského pojištění příslušely.

(2) Nemocenské a peněžitá pomoc v mateřství mohou být vypláceny i za dobu vazby, jsou-li jinak pro to splněny podmínky, rodinným příslušníkům zaměstnance vzatého do vazby, a to až do výše tří čtvrtin.

(3) Byl-li zaměstnanec propuštěn z vazby a v souvisejícím trestním řízení nebyl odsouzen, poskytne se mu zadržená dávka, popřípadě její zadržená část, jsou-li jinak pro poskytnutí dávky splněny podmínky.

Nároky zaměstnanců v souvislosti s výkonem trestu odnětí svobody

§ 66

(1) Nemocenské pojištění zaměstnance, který byl odsouzen k trestu odnětí svobody, zaniká po dobu výkonu tohoto trestu, i když po tuto dobu trvá pracovní poměr.

(2) Odsouzenému nenáleží po dobu výkonu trestu odnětí svobody dávky z jeho dřívějšího nemocenského pojištění před nástupem trestu. Nastoupil-li však odsouzený trest odnětí svobody v době, kdy byl neschopen práce a pobíral nemocenské, může být, pokud jsou pro to splněny podmínky, toto nemocenské vypláceno jeho rodinným příslušníkům, a to nejvýše do tří čtvrtin; předpokladem je, že u odsouzeného nemohlo pro pracovní neschopnost vzniknout pojištění podle zvláštní úpravy nemocenského pojištění odsouzených.^*) To platí obdobně i pro peněžitou pomoc v mateřství; ženě ve výkonu trestu odnětí svobody, která má u sebe své dítě, o které se stará,^40a) může být vyplácena peněžitá pomoc v mateřství až do výše tří čtvrtin.

§ 67

Trvá-li dřívější pracovní vztah^3) odsouzeného zaměstnance i po jeho propuštění na svobodu, obnovuje se nemocenské pojištění z důvodu tohoto zaměstnání dnem, kdy byl propuštěn na svobodu. Nastal-li však důvod k poskytnutí některé dávky ještě před propuštěním na svobodu nebo sice po propuštění, ale dříve než zaměstnanec nastoupil opět do zaměstnání, posuzuje se nárok na takovou dávku podle zvláštní úpravy pojištění odsouzených.

§ 70

Souběh nemocenského a důchodu^***)

Zaměstnanec se může písemným prohlášením vzdát nároku na nemocenské, jestliže pobírání nemocenského vylučuje nebo omezuje nárok na výplatu některého důchodu podle předpisů o důchodovém pojištění; učiní-li tak, zaniká nárok na nemocenské ode dne, kdy se zaměstnanec nároku vzdal, pro další trvání téže pracovní neschopnosti (karantény).

Ochranná lhůta^††)

§ 72

(1) Zaměstnanci, kterému vznikl po skončení zaměstnání před uplynutím ochranné lhůty nárok na poskytování důchodu z důchodového pojištění, zaniká ochranná lhůta, pokud neprošla dříve, uplynutím posledního dne přede dnem, od něhož mu náleží výplata důchodu; ochranná lhůta však takto nezaniká při vzniku nároku na vdovský, vdovecký nebo sirotčí důchod, a pokud jde o nárok na peněžitou pomoc v mateřství, ani vznikne-li zaměstnankyni po skončení zaměstnání nárok na částečný invalidní důchod.

(3) Skončilo-li zaměstnání zaměstnance, který za trvání tohoto zaměstnání byl poživatelem důchodu z důchodového pojištění, plyne mu po skončení zaměstnání ochranná lhůta; to však neplatí pro poživatele důchodů uvedené v § 73 odst. 1 písm. c).

§ 73

(1) Ochranná lhůta neplyne:

• a) ze zaměstnání, do kterého zaměstnanec nastoupil za trvání svého základního zaměstnání (pracovního poměru) a ve kterém práci nevykonává souběžně s prací v tomto základním zaměstnání, ale místo ní (§ 32 odst. 1);

• b) z dočasného zaměstnání, do kterého zaměstnanec vstoupil na dobu své dovolené na zotavenou (§ 32 odst. 2);

• c) ze zaměstnání poživatele starobního důchodu, při kterém se mu dále podle zvláštních předpisů^10) poskytuje důchod v nezměněné výši.

(2) Nastoupil-li student nebo žák do zaměstnání na dobu školních prázdnin nebo na jejich část, ochranná lhůta z takového zaměstnání končí, pokud neuplynula již dříve, posledním dnem školních prázdnin.

§ 78

Společná ustanovení o výplatě dávek