Vyhláška ministerstva zdravotnictví, kterou se provádí zákon o regresních náhradách

Oddíl I

Řízení o regresních náhradách

§ 1

Všeobecné ustanovení

Řízení o regresních náhradách se řídí obecnými předpisy o správním řízení, pokud se v zákoně č. 33/1965 Sb., o regresních náhradách, (dále jen „zákon“), nebo v této vyhlášce nestanoví jinak.

Orgány regresního řízení

§ 2

(1) O regresních náhradách rozhodují okresní úřady, pokud nejsou podle odstavce 2 k rozhodnutí příslušny okresní ústavy národního zdraví.

(2) Okresní ústavy národního zdraví rozhodují o povinnosti k regresní náhradě v případech, v nichž

• a) výše uplatněné regresní náhrady nepřesahuje částku 35 000 Kčs;

• b) povinnost k regresní náhradě a výše této náhrady byly písemně uznány, nebo

• c) jde jenom o stanovení výše regresní náhrady, ježto co do důvodu bylo již o regresní náhradě pravomocně rozhodnuto (§ 28).

§ 3

(1) U okresních úřadů rozhodují o regresních náhradách regresní komise.

(2) O odvolání proti rozhodnutím orgánů okresního úřadu rozhodují obdobné orgány krajského národního výboru.

(3) O odvolání proti rozhodnutím okresního ústavu národního zdraví rozhoduje regresní komise okresního úřadu.

§ 4

(1) Dokud není o regresních náhradách pravomocně rozhodnuto, rozhodují orgány uvedené v § 2 a 3 také o snížení nebo prominutí regresní náhrady a o povolení splátek nebo o jiném odložení splatnosti; činí tak zpravidla při rozhodování o věci samé. Přirážku k regresní náhradě podle § 4 odst. 1 zákona lze ukládat jen současně s rozhodnutím o regresní náhradě, pokud nejde o případy uvedené v ustanovení § 42 odst. 2.

(2) Pravomocně přiznané pohledávky z regresních náhrad promíjet nebo zčásti promíjet, povolovat splátky na takové pohledávky nebo povolovat jiné odložení jejich splatnosti, upouštět od jejich vymáhání nebo činit s nimi jiné dispozice přísluší finančnímu odboru okresního úřadu, který pohledávku spravuje (§ 31), a to jen z důvodů stanovených v předpisech o správě národního majetku.

Regresní komise

§ 5

(1) Regresní komisi okresního úřadu zřizuje přednosta okresního úřadu jako zvláštní orgán.^1)

(2) Regresní komise se skládá z předsedy, tajemníka a dalších členů. Nemůže-li se jednání zúčastnit předseda regresní komise, řídí jednání jeho zástupce. Přednosta okresního úřadu po vzájemné dohodě^2) ustanovuje předsedu, jeho zástupce a tajemníka z řad pracovníků okresního úřadu, další členy regresní komise ustanovuje zpravidla z pracovníků působících v oboru zdravotnictví, sociálního zabezpečení a financí.

(3) Do regresní komise může být ustanoven větší počet členů.

(4) Regresní komise rozhoduje v pětičlenném složení většinou hlasů vždy za účasti člena, který má právnické vzdělání.

§ 6

(1) Vyžaduje-li to rozsah rozhodování, ustanovuje přednosta okresního úřadu takový větší počet zástupců předsedy a ostatních členů regresní komise, aby mohlo být ustaveno více regresních komisí. Ustanovení členové mohou být přibíráni k jednání a rozhodování v kterékoliv regresní komisi téhož stupně tak, aby její složení odpovídalo ustanovení § 5 odst. 2.

(2) Regresní komise mimo svou činnost rozhodovací dohlížejí, zda se příprava podkladů pro jejich rozhodování provádí účelně a v souladu s předpisy o řízení a s pokyny metodického řízení a zda je zaručeno objektivní zjištění skutkového stavu. Pomáhají ústavům národního zdraví zejména službami svých odborných poradců (§ 7) a při projednávání regresních náhrad s organizacemi, které vykazují velkou úrazovost (§ 17). V součinnosti s příslušnými odborovými orgány sledují vývoj úrazovosti ve svém obvodu, zejména z hlediska výchovného účinku regresních náhrad, a předkládají příslušným orgánům své návrhy a podněty k odstranění nedostatků. Projednávají stav regresní činnosti ve svém obvodě a předkládají zdravotnické komisi na základě získaných zkušeností návrhy a náměty ke zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, k lepšímu zajištění regresní činnosti a k použití výnosu regresních náhrad (§ 33 odst. 2 a 3).

(3) Jestliže je zřízeno více regresních komisí, mají být všechny komise svolávány též ke společným zasedáním, na kterých se projednávají úkoly uvedené v odstavci 2, jednotný postup v rozhodování a jiné zásadní otázky.

Odborní poradci

§ 7

(1) Regresní komise si zvolí pro každý hlavní výrobní nebo pracovní obor zastoupený v jejím obvodě nejméně dva odborné poradce, kteří ze své práce anebo na základě jiné své odborné způsobilosti znají zařízení pracovišť a výrobní (pracovní) postupy tohoto oboru, jakož i příslušné předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Jestliže je více regresních komisí, zvolí odborné poradce všechny komise na společném zasedání. Vhodné osoby pomáhá vybírat, popřípadě navrhuje příslušný odborový orgán, svaz výrobního družstevnictví a výrobní zemědělská správa.

(2) Odborný poradce spolupracuje s ústavem národního zdraví, zejména radí jeho regresním pracovníkům, na které rozhodné okolnosti je třeba zaměřit zjišťování podkladů, vyjadřuje se k příčinám poškození zdraví a pomáhá také při přípravě věcí k jejich projednávání s organizacemi (§ 17) a při přípravě návrhů předkládaných rozhodujícím orgánům.

(3) Odborného poradce přibírá regresní komise k projednávání, jde-li o regresní náhradu z výrobního (pracovního) oboru, pro který byl zvolen. Nemůže-li se některý odborný poradce projednávání zúčastnit, anebo týká-li se jednání oboru, pro který nebyl odborný poradce zvolen, přibere se odborný poradce z oboru příbuzného.

(4) Při projednávání má odborný poradce hlas poradní. V otázkách práv a povinností souvisících s výkonem funkce jsou však odborní poradci v každém směru postaveni na roveň voleným členům komisí okresních úřadů.^*)

(5) Stanovisko odborných poradců nenahrazuje odborné vyjádření orgánů státního odborného dozoru nad bezpečností a ochranou zdraví při práci ve věcech spadajících do jejich působnosti, ani odborné vyjádření orgánů dozoru příslušného odborového orgánu. Je tedy nutno vyžádat odborné vyjádření těchto orgánů, kdykoliv je toho třeba, a podle okolností i přizvat pověřené jejich pracovníky k jednání.

Místní příslušnost

§ 8

(1) Místně příslušným k přípravě podkladů a k uplatnění regresní náhrady (dále jen „projednání regresní náhrady“) je okresní ústav národního zdraví, v jehož obvodě došlo k poškození zdraví, které je důvodem povinnosti k regresní náhradě.

(2) U nemocí z povolání je příslušným okresní ústav národního zdraví, v jehož obvodě poškozený naposled pracoval za podmínek, za kterých nemoc z povolání vzniká; tento okresní ústav národního zdraví projedná regresní náhradu co do povinnosti všech zúčastněných organizací (§ 2 odst. 4 zákona).

(3) K projednání regresních náhrad, směřujících právě proti místně příslušnému okresnímu ústavu národního zdraví nebo proti nadřízenému okresnímu úřadu, určí krajský národní výbor jiný okresní ústav národního zdraví ve svém obvodě. Toto pověření nesmí být vzájemné.

(4) Krajský národní výbor, popřípadě ministerstvo zdravotnictví mohou ze závažných důvodů určit k projednávání regresních náhrad okresní ústav národního zdraví, který by k tomu nebyl jinak příslušný.

§ 9

(1) Místně příslušnými k rozhodování o regresní náhradě jsou orgány okresního úřadu, v jehož obvodě působí ústav národního zdraví, který jako příslušný nebo k tomu určený regresní náhradu projednal (§ 8).

(2) Je-li rozhodnutí o regresní náhradě vyhrazeno okresnímu ústavu národního zdraví (§ 2 odst. 2), je jeho příslušnost k rozhodování o této náhradě dána jeho místní příslušností k jejímu projednání.

(3) Ministerstvo zdravotnictví může při opatřeních podle § 8 odst. 4 stanovit odchylky také co do místní popřípadě věcné příslušnosti k rozhodování o regresních náhradách, zejména pokud si toho vyžádá soustava řízení zdravotnictví velkých měst.

Úkoly v regresním řízení

§ 10

(1) Okresní ústavy národního zdraví jsou povinny plnit úkoly podle zákona a prováděcích předpisů tak, aby bylo dosaženo cílů zákonem sledovaných.

(2) Okresní úřady jsou povinny zabezpečit podmínky pro řádnou činnost svých orgánů na úseku regresních náhrad, zejména zabezpečit vedení evidence, přípravu jednání regresní komise, vyhotovování a doručování rozhodnutí, jakož i předávání vykonatelných rozhodnutí k vymáhání.

§ 11

(1) Ministerstvo zdravotnictví zajišťuje jednotný postup při uplatňování regresních náhrad i při rozhodování o nich (§ 6 zákona) a řídí metodicky činnost odborů zdravotnictví okresních úřadů a činnost ústavů národního zdraví na tomto úseku, jakož i činnost orgánů rozhodujících o regresních náhradách.

(2) Krajské národní výbory metodicky řídí regresní činnost okresních úřadů a okresních ústavů národního zdraví ve svých obvodech v souladu s pokyny ministerstva zdravotnictví; činí tak především prostřednictvím krajských ústavů národního zdraví. Okresní úřady řídí regresní činnost ve svých obvodech a dbají přitom pokynů krajského a ústředního metodického řízení.

(3) Řízení regresní činnosti se provádí na všech stupních v nejužší spolupráci s orgány příslušného odborového orgánu a s orgány sociálního zabezpečení.

§ 12

(1) Orgány a organizace poskytují v mezích své působnosti orgánům regresního řízení potřebnou pomoc při plnění úkolů vyplývajících ze zákona i z předpisů vydaných k jeho provedení (§ 10 zákona), a to nejen pomoc v těchto předpisech uloženou (např. hlášením úrazů), ale i pomoc zvláště vyžádanou. Zejména orgány dozoru příslušného odborového hnutí nad bezpečností a ochranou zdraví při práci, orgány státního odborného dozoru a okresní úřady, jsou-li o to požádány, předkládají urychleně podklady, sdělují potřebné údaje a podávají odborná vyjádření.

(2) Organizace a občané, jejichž povinnost k regresní náhradě se projednává, jsou povinni poskytovat potřebnou součinnost v regresním řízení ve lhůtě, kterou jim orgány regresního řízení k tomu stanovily, zejména sdělit své stanovisko k požadavku, k jeho podkladům a ke způsobu jejich zjištění, sdělit požadované údaje a předložit požadované podklady. Organizace, která se chce zprostit povinnosti k regresní náhradě, musí ve lhůtě určené orgánem regresního řízení označit důkazní prostředky o rozhodných okolnostech (§ 2 odst. 2 a 3 zákona), a pokud je to v její moci, tyto důkazní prostředky předložit.

Hlášení pro regresní účely

§ 13

(1) Organizace (jejich organizační složky), v nichž došlo k poškození zdraví, jsou povinny (§ 10 zákona) hlásit okresnímu ústavu národního zdraví každý úraz, o kterém se podle předpisů o registraci pracovních úrazů sepisuje záznam o úrazu. Hlášení se provádí zasláním opisu záznamu o úrazu.

(2) Zdravotnická zařízení jsou povinna hlásit úrazy a nemoci z povolání i jiná poškození zdraví osob, jež přijala do léčení, pokud nemají bezpečně zjištěno, že případ byl již k regresním účelům ohlášen. Úrazy těžké, hromadné a smrtelné hlásí všechny bez výjimky, stejně i nemoci z povolání. Z ostatních úrazů hlásí jen ty úrazy, u nichž okolnosti nasvědčují, že byly někým zaviněny; ve stejném rozsahu hlásí i jiná poškození zdraví (např. akutní otravy chemickými škodlivinami, infekce aj.).

(3) Vyšší odborové orgány a při nich ustanovení inspektoři bezpečnosti práce zasílají okresnímu ústavu národního zdraví opis zprávy o příčinách smrtelných, těžkých a hromadných pracovních úrazů, jejichž vyšetřování se zúčastnili. Tuto povinnost mají i jiné orgány, které se zabývají vyšetřováním pracovních úrazů a nemocí z povolání a zjišťováním jejich příčin (orgány státní báňské správy, Ústav technického dozoru a jeho inspektoráty, výrobní zemědělské správy, orgány hygienické služby aj.).

(4) Orgány veřejné bezpečnosti sdělují výsledky šetření, jež konaly o úrazech a nemocech z povolání nebo jiných poškozeních zdraví.

(5) Podavatelé hlášení musí uvést co nejpřesněji, jak k úrazu, nemoci z povolání nebo jinému poškození zdraví došlo, a to organizace uvedené v odstavci 1 úplným a pravdivým vyplněním záznamu o úrazu, zdravotnická zařízení uvedená v odstavci 2 podle údajů poškozeného, pokud dotaz na věc byl podle okolností možný, orgány uvedené v odstavci 3 a 4 podle vlastního zjištění a s připojením rozboru příčin. O příčinách nemocí z povolání se zdravotnická zařízení vyjádří též podle své znalosti pracoviště.

(6) O tom, v jaké lhůtě a kterému okresnímu ústavu národního zdraví se zasílají záznamy o úrazu podle odstavce 1, platí předpisy o registraci pracovních úrazů.*) Hlášení podle odstavců 2 až 4 se zasílají okresnímu ústavu národního zdraví příslušnému k projednání regresní náhrady podle § 8.

(7) Soudy a orgány prokuratury plní vůči příslušnému ústavu národního zdraví (§ 8) povinnosti, jimiž je poškozené socialistické organizaci zajišťována v trestním řízení příležitost k uplatnění jejích majetkových práv. I když tato práva nebyla v trestním řízení uplatněna, zasílají soudy tomuto ústavu zprávu o výsledku trestního stíhání pro trestný čin, jímž byl někdo usmrcen nebo poraněn, a prokuratury v takových věcech zprávu o zastavení trestního stíhání nebo o postoupení věci jinému orgánu.

§ 14

(1) Zdravotnická zařízení jsou povinna hlásit příslušnému ústavu národního zdraví (§ 8) také údaje potřebné pro výpočet nákladů léčení, a to ihned po skončení léčení. Rovněž musí hlásit smrt poškozeného, i když nastala později, avšak v příčinné souvislosti s úrazem, nemocí z povolání nebo jiným poškozením zdraví (§ 13 odst. 2).

(2) Orgány provádějící výplatu dávek nemocenského pojištění popřípadě zabezpečení v nemoci (závody, v nichž se nemocenské pojištění provádí, orgány příslušného odborového hnutí, orgány výrobního družstevnictví, orgány jednotných zemědělských družstev a orgány okresních výborů) hlásí příslušnému okresnímu ústavu národního zdraví výši dávek nemocenského pojištění (zabezpečení v nemoci) vyplácených při úrazu, nemoci z povolání a jiných poškozeních zdraví (§ 13 odst. 2), a to ihned po skončení výplaty.

(3) Odbory sociálního zabezpečení okresních úřadů jsou povinny hlásit okresnímu ústavu národního zdraví příslušnému k projednání regresní náhrady (§ 8) ihned každé pravomocné rozhodnutí posudkové komise sociálního zabezpečení, kterým byla vyslovena invalidita nebo částečná invalidita vzniklá z úrazu, nemoci z povolání nebo jiného poškození zdraví.

(4) Posudkoví lékaři sociálního zabezpečení okresního úřadu podávají na žádost příslušného ústavu národního zdraví nebo orgánu rozhodujícího o regresní náhradě odborné vyjádření o invaliditě nebo částečné invaliditě osob, u kterých se tento stav pro účely sociálního zabezpečení nezjišťuje (§ 39 odst. 3). K žádosti o toto odborné vyjádření je třeba připojit potřebnou lékařskou dokumentaci. Vyskytnou-li se pochybnosti o správnosti vydaného vyjádření, může orgán rozhodující o regresní náhradě nebo příslušný ústav národního zdraví požádat krajského vedoucího lékaře sociálního zabezpečení o přezkoumání tohoto vyjádření.

(5) Orgány uvedené v předchozích odstavcích jsou povinny hlásit příslušnému ústavu národního zdraví ihned také každou změnu ohlášených skutečností. Orgány sociálního zabezpečení hlásí však bez zvláštní žádosti změnu invalidity (jejího stupně) jen při takových poškozeních zdraví, pro která ministerstvo zdravotnictví takové hlášení všeobecně od Státního úřadu sociálního zabezpečení vyžádalo.*)

Příprava podkladů

§ 15

(1) Okresní ústav národního zdraví je povinen zjistit rozhodné skutkové okolnosti projednávaného případu co nejpřesněji, nejúplněji a nejúčelněji. Provede za tím účelem potřebná šetření, vyslechne svědky, kteří mohou přispět k objasnění věci, opatří si v nezbytných případech odborná vyjádření, vyžádá si potřebné spisy, záznamy a doklady, popřípadě si opatří jiné podklady. Používá přitom součinnosti odborových orgánů, stálých odborných poradců regresní komise a součinnosti, popřípadě pomoci orgánů, organizací a občanů podle § 12.

(2) Při zjišťování podkladů má okresní ústav národního zdraví všechna práva a povinnosti vyplývající z předpisů o správním řízení a ze zvláštních předpisů o řízení v regresních věcech.

(3) Ke zjištění skutkového stavu je okresní ústav národního zdraví oprávněn také konat šetření v organizacích i na jiných místech.

§ 16

Evidence regresních věcí

(1) Okresní ústav národního zdraví vede podle došlých hlášení a výsledků řízení evidenci regresních náhrad; její součástí je i úschova hlášení a podkladů umožňující řádnou kontrolu odložených případů.

(2) Také okresní úřady vedou evidenci o případech, které jim byly předloženy k rozhodnutí.

(3) Evidence se vede podle jednotných zásad stanovených ministerstvem zdravotnictví (§ 6 zákona).^**)

§ 17

Důležitou metodou přípravy podkladů je projednávání většího počtu regresních náhrad najednou s organizacemi, které vykazují velkou pracovní úrazovost. Regresní komise organizují toto projednávání tak, aby regresní náhrady byly projednávány co nejrychleji a aby byl co nejvíce posílen jejich výchovný účel; využívají k tomu účasti zejména závodních i vyšších složek příslušného odborového hnutí.

§ 18

(1) Dospěje-li okresní ústav národního zdraví podle výsledků šetření k názoru, že občan nebo organizace jsou povinni k regresní náhradě, oznámí jim to s konkrétním odůvodněním této povinnosti a výše požadované regresní náhrady. Zároveň je vyzve, aby do 15 dnů regresní náhradu zaplatili, popřípadě povinnost k jejímu zaplacení uznali co do důvodu i výše, anebo aby se v této lhůtě vyjádřili k požadavku a jeho podkladům i ke způsobu jejich zjištění.

(2) Regresní náhrady, které organizace uznala co do důvodu za projednávání regresních náhrad podle § 17, vyčíslí okresní ústav národního zdraví najednou s odkazem na dosažené uznání důvodu.

(3) Jestliže občan nebo organizace použije příležitosti k vyjádření podle odstavce 1 a sdělí své námitky, je okresní ústav národního zdraví povinen prošetřit tyto námitky a provést nabízené důkazy, pokud mají význam pro posouzení povinnosti k regresní náhradě nebo pro její výši a nejsou zbytečné vzhledem k podkladům již bezpečně zjištěným. Obsah nově zjištěných skutkových okolností musí být účastníkovi sdělen a musí mu být dána možnost k nim se vyjádřit, a nestačí-li sdělení tohoto obsahu, musí být účastníkovi dána možnost seznámit se s nimi nahlédnutím do spisů nebo jinak.

Rozhodování o regresních náhradách

§ 19

Orgán rozhodující o regresní náhradě musí při svém rozhodování vycházet z úplného a objektivního zjištění skutkového stavu věci. Pokud k tomu nedostačují zjištěné podklady, provede sám potřebná zjištění a opatří si i jiné potřebné podklady. Orgán okresního úřadu může vrátit věc okresnímu ústavu národního zdraví k došetření. Podklady zjišťuje rozhodující orgán způsobem uvedeným v § 15 a podle potřeby využívá i pomoci odborných poradců podle § 7 a součinnosti, popřípadě pomoci orgánů, organizací a občanů podle § 12. Ustanovení § 18 odst. 3 platí i v těchto případech.

§ 20

(1) Jestliže okresní ústav národního zdraví podle výsledků provedeného šetření, popřípadě již na základě hlášení zjistí, že povinnost k regresní náhradě není dána, regresní náhradu neuplatní a věc odloží. Byla-li již vydána výzva k zaplacení, poznamená stručně důvody odložení. Rozhodnutí (§ 26) se v odkládaných případech nevydává. Odložení nebrání pokračovat v řízení, zjistí-li se, že jsou důvody k uplatnění regresní náhrady, pokud ovšem ještě nedošlo k zániku práva (§ 7 zákona).

(2) V ostatních případech po uplynutí lhůty dané ve výzvě k zaplacení, popřípadě po došetření věci vzhledem k došlým námitkám, rozhodne okresní ústav národního zdraví ve věci samé, pokud je podle § 2 odst. 2 k tomu příslušný; jinak předloží věc k rozhodnutí příslušnému orgánu okresního úřadu.