Vládní nařízení, kterým se provádí zákoník práce

Vznik, změny a skončení pracovního poměru

Záznamy o pracovních vztazích v občanských průkazech

§ 1

(1) Vznik a skončení pracovního (učebního) poměru, popřípadě členského poměru k výrobnímu družstvu nebo k jednotnému zemědělskému družstvu se zaznamenávají v občanských průkazech. Tyto záznamy jsou povinny provádět organizace.

(2) Pracovník je povinen předložit organizaci svůj občanský průkaz k záznamu údajů uvedených v předchozím odstavci.

(3) V občanských průkazech se nezaznamenává vznik a skončení pracovního poměru

• a) vedlejšího (§ 70 zákoníku),

• b) sjednaného na dobu přechodné potřeby nepřesahující šest pracovních dnů,

• c) sjednaného k výpomoci organizované národním výborem nebo společenskou organizací pro zemědělské špičkové nebo podobné krátkodobé práce,

• d) sjednaného pracovníkem, kterého organizace, u níž je v pracovním nebo členském poměru, dočasně uvolnila pro výkon práce v jiné organizaci,

• e) sjednaného studentem v denním studiu,

• f) sjednaného mezi občany.

§ 2

Pracovník prokazuje při vstupu do pracovního poměru záznamem v občanském průkaze skončení svého předchozího pracovního poměru, popřípadě členského poměru k výrobnímu družstvu nebo k jednotnému zemědělskému družstvu (§ 25 zákoníku).

§ 3

Nemá-li pracovník v občanském průkazu dosud žádný záznam o pracovních vztazích uvedených v předchozím ustanovení nebo uplynulo-li od jejich skončení více než šest týdnů, je povinen prokázat organizaci, která ho přijímá do pracovního vztahu, svou dosavadní činnost potvrzením místního národního výboru. Tohoto potvrzení není třeba, jde-li o přijetí

• a) pracovníka po skončení školní docházky nebo studia,

• b) studenta v denním studiu,

• c) poživatele starobního nebo invalidního důchodu,

• d) pracovníka na dobu přechodné potřeby nepřesahující šest pracovních dnů,

• e) pracovníka k výpomoci organizované národním výborem nebo společenskou organizací pro zemědělské špičkové nebo podobné krátkodobé práce,

• f) pracovníka v případech stanovených okresním národním výborem.

§ 4

(1) Federální ministerstvo práce a sociálních věcí může stanovit v dohodě s federálním ministerstvem vnitra a po projednání s Ústřední radou Československého revolučního odborového hnutí, které další skutečnosti týkající se pracovních poměrů a členských poměrů k výrobnímu družstvu nebo k jednotnému zemědělskému družstvu se zaznamenávají do občanských průkazů, jakož i podrobnosti o provádění záznamů.

(2) Podmínky, za kterých smí jednotné zemědělské družstvo přijmout občana za člena družstva před zánikem jeho členství v jiném jednotném zemědělském družstvu nebo jeho pracovního poměru, upravují Vzorové stanovy jednotných zemědělských družstev.

§ 5

Přeložení

Učitelé, vychovatelé, pracovníci zajišťující provoz dopravy a spojů a zdravotničtí pracovníci, pokud se organizace s nimi nedohodne jinak, mohou být přeloženi do jiného místa, než bylo sjednáno v pracovní smlouvě, v rámci téže organizace i na dobu přesahující 90 dnů v kalendářním roce, nejdéle však na jeden rok, vyžaduje-li to zabezpečení zájmů obyvatelstva. Opětovně mohou být přeloženi, pokud se s nimi organizace nedohodne jinak, nejdříve až po uplynutí jednoho roku od doby, kdy skončilo jejich dřívější přeložení.

§ 6

Potvrzení o zaměstnání

V potvrzení o zaměstnání vydaném organizací pracovníku při skončení pracovního poměru je třeba kromě údajů o době zaměstnání, druhu konaných prací a dosažené kvalifikaci ještě také uvést

• a) jaká doba byla pracovníku započtena pro účely dovolené na zotavenou, kolik pracovních dnů pracovník vyčerpal ze své dovolené za běžný kalendářní rok, popřípadě za kolik dnů dostal náhradu za nevyčerpanou dovolenou nebo o kolik pracovních dnů mu byla dovolená zkrácena a z jakého důvodu,

• b) důvod skončení pracovního poměru, pokud má vliv na dovolenou na zotavenou a na náhradu mzdy při překážkách v práci (§ 100 odst. 2 a § 125 odst. 3 zákoníku),

• c) skutečnosti rozhodné pro posouzení nároků na dávky nemocenského pojištění,

• d) zda, v jaké výši, v jakém pořadí a v čí prospěch byly prováděny z pracovníkovy mzdy srážky.

Pracovní kázeň

§ 7

Postup při ukládání kárných opatření

(1) Vedoucí organizace nebo jím zmocněný vedoucí pracovník postupuje při ukládání kárných opatření tak, aby výchovného účelu sledovaného kárným opatřením bylo dosaženo co nejúčinněji a nejrychleji.

(2) Před uložením kárného opatření je třeba vyslechnout pracovníka, celý případ podrobně vyšetřit výslechem svědků, popřípadě opatřit písemné doklady apod.

(3) V rozhodnutí o kárném opatření musí být uvedeno, o jaké porušení pracovní kázně jde a jaké kárné opatření se za ně ukládá. Rozhodnutí o kárném opatření musí obsahovat i poučení o možnosti požádat o jeho přezkoumání podle § 81 zákoníku; rozhodnutí, jímž se ukládá veřejná důtka, musí obsahovat též údaj o tom, jak bude zveřejněno.

(4) Námitky se podávají písemně nebo ústně s uvedením důvodů. Byly-li podány ústně, je organizace povinna sepsat o tom záznam, který pracovník podepíše. Námitky nebo záznam o nich je třeba předložit bez průtahů tomu, kdo je příslušný o nich rozhodovat.

§ 8

Do doby výkonu kárných opatření se nezapočítává doba, po kterou pracovník z jakéhokoli důvodu nepracoval.

§ 9

Evidence kárných opatření

(1) Rozhodnutí o kárných opatřeních, která nabyla právní moci, se zakládají do osobního spisu pracovníka.

(2) Rozhodnutí o kárném opatření se vyřadí z osobního spisu pracovníka, jakmile se pracovník posuzuje, jako by mu kárné opatření nebylo uloženo (§ 79 odst. 2 a 3 zákoníku). Od tohoto dne se nesmí v žádných dokladech ani posudcích týkajících se pracovníka uvádět, že mu bylo uloženo kárné opatření.

Pracovní doba a doba odpočinku

§ 10

Přestávky v práci

Pracovní přestávky na jídlo a oddech se započítávají do pracovní doby v rozsahu 15 minut za směnu.

§ 11

Dny pracovního klidu

(1) Není-li z provozních důvodů možné poskytnout pracovníku nepřetržitý odpočinek v týdnu v trvání 32 hodiny (§ 92 zákoníku), může vedoucí organizace rozvrhnout pracovní dobu tak, že doba tohoto odpočinku bude činit nejméně 24 hodiny

• a) při sezónních a kampaňových pracích s výjimkou zemědělství,

• b) v dopravě, ve spojích, v kulturních zařízeních a v nepřetržitých provozech s podmínkou, že na jednotlivé pracovníky připadne nepřetržitý odpočinek v délce 32 hodiny alespoň jednou za tři týdny.

(2) Pracovní dobu může vedoucí organizace rozvrhnout v živočišné výrobě během celého roku a v rostlinné výrobě po dobu polních prací tak, že nepřetržitý odpočinek v délce 32 hodiny připadne na jednotlivé pracovníky jednou za dva týdny.

(3) Ve spojích může být nepřetržitý odpočinek v týdnu zkrácen na poštách bez turnusového provozu, při doručování tiskovin a řidičům kursovních jízd až na 18 hodin.

§ 12

Práce přesčas

Do počtu hodin nejvýše přípustné práce přesčas v roce se nezahrnují práce přesčas, za které pracovník dostal náhradní volno nebo které konal

• a) při naléhavých opravných pracích,

• b) při pracích pomocných, které nutně předcházejí výrobě nebo po ní následují,

• c) při pracích nutných v souvislosti s předáváním práce další směně v nepřetržitém provozu až do osmi hodin týdně,

• d) v souvislosti se střežením závodu až do osmi hodin týdně,

• e) hrozilo-li nebezpečí pro život nebo zdraví.

Dovolená na zotavenou

§ 13

(1) Za pracovníky, kteří konají práce zdraví škodlivé nebo zvlášť obtížné, se považují pracovníci,

• a) kteří trvale pracují v tuberkulózních léčebnách a tuberkulózních lůžkových a ambulantních odděleních ústavů národního zdraví, v nichž se ošetřují nemocní s nakažlivou formou tbc, a v Bangových izolátech,

• b) kteří jsou při práci vystaveni ve významné míře nepříznivým vlivům ionizujícího záření,

• c) kteří jsou při práci na pracovištích s infekčními materiály vystaveni přímému nebezpečí nákazy,

• d) kteří pracují při přímém ošetřování nebo obsluze duševně chorých,

• e) kteří jako vychovatelé provádějí výchovu mládeže za ztížených podmínek a kteří pracují jako zdravotničtí pracovníci Ústavu národního zdraví nápravné výchovy,

• f) kteří pracují nepřetržitě alespoň jeden rok v tropických oblastech nebo jinak zdravotně obtížných oblastech.

• g) kteří konají mimořádně namáhavé práce, při nichž jsou trvale vystaveni mikroklimatickým podmínkám nadměrně zatěžujícím organismus nebo významně zvýšenému atmosférickému tlaku,

• h) kteří trvale pracují s látkami s prokazatelně kancerogenními účinky.

(2) Federální ministerstvo práce a sociálních věcí vydá v dohodě s ministerstvy zdravotnictví České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky, ostatními zúčastněnými ústředními orgány a Ústřední radou Československého revolučního odborového hnutí seznamy druhů prací, pracovišť a oblastí podle předchozího odstavce; přitom může blíže určit okruh pracovníků, jimž se dodatková dovolená poskytuje, a vymezit způsob a rozsah ohrožení, které odůvodňují její poskytování.

§ 14

(1) Pracovník, který za podmínek uvedených v § 13 odst. 1 pracuje celý kalendářní rok, má nárok na dodatkovou dovolenou v délce jednoho kalendářního týdne. Pracuje-li pracovník za těchto podmínek jen část kalendářního roku, přísluší mu za každých 25 takto odpracovaných dnů jedna dvanáctina dodatkové dovolené, a to i když nesplnil podmínky pro vznik nároku na dovolenou (§ 100 zákoníku).

(2) Tato dodatková dovolená přísluší pracovníku při splnění stanovených podmínek, i když má nárok na dodatkovou dovolenou podle § 105 odst. 1 zákoníku.

(3) Pracovník, který dovršil jeden rok nepřetržité práce v tropických oblastech nebo jinak zdravotně obtížných oblastech (§ 13 odst. 1 písm. f)), má nárok na dodatkovou dovolenou již za tento rok.

§ 15

(1) Poměrná část dovolené na zotavenou se určí tak, že se poskytne za každý kalendářní měsíc trvání pracovního poměru v kalendářním roce jedna dvanáctina dovolené. To platí, i když v kalendářním měsíci pracovník změnil zaměstnání; v tom případě mu náleží poměrná část dovolené od organizace, u níž byl v pracovním poměru déle než polovinu měsíce. Změnil-li pracovník zaměstnání v polovině měsíce, poskytne mu poměrnou část dovolené za tento měsíc nová organizace.

(2) Byl-li pracovník dlouhodobě plně uvolněn pro výkon veřejné funkce, poskytne mu dovolenou (její poměrnou část) organizace, pro kterou je uvolněný funkcionář činný; tato organizace mu poskytne též tu část dovolené, kterou nevyčerpal před nástupem veřejné funkce. Nevyčerpal-li pracovník dovolenou (její poměrnou část) před skončením funkčního období, poskytne mu ji organizace, u níž je v pracovním poměru.

(3) Byl-li pracovník zemědělské výrobní organizace dočasně uvolněn k výkonu prací pro jinou organizaci, poskytne mu za dobu tohoto uvolnění poměrnou část dovolené organizace, pro niž byl uvolněn i když nesplňuje podmínky pro vznik nároku na dovolenou.

§ 16

(1) Nepracoval-li pracovník před vyčerpáním dovolené v kalendářním roce, za který se dovolená poskytuje, pro výkon základní (náhradní) vojenské služby, pro pracovní neschopnost, pro jiné důležité osobní překážky, než jsou uvedeny v příloze k tomuto nařízení, nebo pracovnice pro další mateřskou dovolenou (§ 157 odst. 2 zákoníku), krátí se mu dovolená za prvých 100 takto zameškaných pracovních dnů o jednu dvanáctinu a za každých dalších 25 takto zameškaných pracovních dnů rovněž o jednu dvanáctinu. Dovolenou však nelze krátit za dny pracovní neschopnosti vzniklé v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, za které odpovídá organizace.

(2) Za každou zameškanou směnu (pracovní den) nebo její převážnou část, kdy organizace v dohodě se závodním výborem základní organizace odborového svazu (dále jen „závodní výbor“) neomluví nepřítomnost pracovníka v práci, krátí mu dovolenou o jeden až tři dny. Neomluvená zameškání kratších částí jednotlivých směn lze sčítat a stejným způsobem krátit pracovníku dovolenou, přesahují-li tato zameškání pracovní doby vcelku polovinu průměrné délky směny.

(3) Při krácení dovolené podle předchozích odstavců nesmí být dovolená pracovníku krácena na méně než jeden kalendářní týden. Dosahuje-li pracovník mimořádných pracovních výsledků, může organizace se souhlasem závodního výboru krácení dovolené pro dřívější neomluvenou nepřítomnost v práci pracovníku prominout.

(4) Pracovníku, který zameškal práci pro výkon trestu odnětí svobody, se za každých 25 takto zameškaných pracovních dnů krátí dovolená o jednu dvanáctinu. Výkon nápravného opatření není důvodem ke krácení dovolené.

(5) Jestliže pracovník dovolenou již vyčerpal nebo nevznikl-li mu na ni nárok, je organizace povinna pro zameškání práce z důvodů uvedených v odstavcích 2 a 4 krátit mu dovolenou způsobem uvedeným v těchto odstavcích v příštím kalendářním roce. Nemůže-li krácení převést na příští rok pro skončení pracovního poměru, je pracovník povinen vrátit vyplacenou náhradu mzdy připadající na část dovolené, o kterou mu měla být dovolená zkrácena. Organizace je oprávněna srazit si příslušnou částku při výplatě pracovníkovy mzdy.

§ 17

(1) Organizace může v dohodě se závodním výborem určit, že její pracovníci nastoupí hromadnou závodní dovolenou, je-li tato dovolená nutná z provozních důvodů a slučitelná se zájmem společnosti, zejména neohrozí-li ani neztíží-li se tím plnění plánovaných úkolů. Hromadná závodní dovolená nesmí činit více než dva kalendářní týdny; u uměleckých souborů z povolání může trvat čtyři kalendářní týdny.

(2) Organizace je povinna zajistit pracovníku, jemuž v době hromadné závodní dovolené nepřísluší nárok na dovolenou nebo kterému přísluší nárok na kratší dovolenou, než je hromadná závodní dovolená, náhradní práci přiměřenou jeho kvalifikaci. Za tuto práci mu přísluší mzda podle vykonané práce, nejméně však ve výši jeho průměrného výdělku; nebyla-li mu náhradní práce přidělena, náleží mu náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Vznikne-li pracovníku dodatečně v kalendářním roce nárok na dovolenou, započte se mu do ní doba hromadné závodní dovolené, po kterou mu byla poskytnuta náhrada mzdy, ačkoliv nekonal práci.

§ 18

(1) Pracovníku přijatému na sezónní nebo kampaňové práce přísluší při skončení pracovního poměru místo dovolené za každých 25 odpracovaných dnů náhrada mzdy za jednu dvanáctinu dovolené, která by mu příslušela, kdyby splnil podmínky pro vznik nároku na dovolenou.

(2) Pracovníkům stavební výroby a výroby stavebních hmot, dílců a konstrukcí a stavebně montážních organizací, pracovníkům vnitrostátní vodní dopravy a pracovníkům v zemědělské a lesní výrobě, pokud jejich práce podstatně závisí na povětrnostních vlivech, náleží za každý týden dovolené čerpané v zimním období další dovolená v trvání dvou dnů, nejvýše však jeden týden. Příslušné ústřední orgány mohou v dohodě s ústředními výbory odborových svazů blíže určit okruh pracovníků, jimž se poskytuje tato další dovolená.

Mzda, náhrada mzdy a náhrady výdajů

§ 19

Začátek dne pracovního klidu

V organizacích s nočními směnami začíná den pracovního klidu hodinou odpovídající nástupu té směny, která v pracovním týdnu nastupuje jako první.

§ 20

Pořadí srážek ze mzdy

(1) Ze mzdy se nejprve srazí daň ze mzdy. Bylo-li však pracovníku uloženo nápravné opatření, srazí se částka propadající státu ještě před daní ze mzdy.

(2) Ostatní srážky ze mzdy dovolené zákoníkem lze provádět jen v rozsahu stanoveném v občanském soudním řádu v ustanoveních o výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy. Podle těchto ustanovení se řídí u pohledávek, pro které byl soudem nebo národním výborem nařízen výkon rozhodnutí, způsob provádění srážek i pořadí jednotlivých pohledávek.

(3) U peněžitých trestů (pokut) a náhrad uložených vykonatelnými rozhodnutími příslušných orgánů a u přeplatků na dávkách nemocenského pojištění a sociálního zabezpečení se řídí pořadí dnem, kdy organizaci bylo doručeno vykonatelné rozhodnutí příslušného orgánu; u kárných opatření dnem, kdy kárné opatření nabylo právní moci.

(4) U srážek prováděných na základě dohody o srážkách ze mzdy uzavřené s organizací se řídí pořadí dnem, kdy byla dohoda uzavřena; u srážek prováděných na základě dohody o srážkách ze mzdy uzavřené s jinou organizací nebo s občanem se řídí pořadí dnem, kdy organizaci, u níž je pracovník v pracovním poměru, byla tato dohoda doručena.

(5) U nevyúčtované zálohy na náhradu cestovních, stěhovacích a jiných výdajů, u náborového příspěvku, ostatních příspěvků a náhrady stěhovacích výloh, které byly pracovníku vyplaceny v náboru a u náhrady mzdy za dovolenou se řídí pořadí dnem, kdy pracovníku vznikla povinnost tyto částky vrátit.

(6) Pořadí získané podle odst. 1 až 4 zůstává zachováno, i když pracovník nastoupí do pracovního poměru u jiné organizace, která bude v provádění srážek ze mzdy pokračovat, jakmile se z potvrzení o zaměstnání nebo jinak doví, že byly ze mzdy pracovníka prováděny srážky. Srážky na částky uvedené v odst. 5 lze provádět u jiné organizace jen na základě vykonatelného rozhodnutí příslušného orgánu.

Překážky v práci z důvodů obecného zájmu

§ 21

(1) K výkonu veřejných funkcí, občanských povinností a jiných úkonů v obecném zájmu využívají pracovníci především svého volného času. Pokud je ve výjimečných případech třeba vykonávat tyto funkce, povinnosti nebo úkony v pracovní době, poskytne organizace pracovníku k tomuto účelu pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu.

(2) Výkonem veřejné funkce se rozumí například výkon povinností vyplývajících z funkce poslance Federálního shromáždění, České národní rady a Slovenské národní rady nebo národního výboru, člena komise národního výboru, člena komise lidové kontroly a statistiky, soudce, člena orgánu společenských organizací nebo delegáta na jejich sjezdy a konference.

(3) O výkon občanských povinností a jiných úkonů v obecném zájmu jde zejména u svědků, tlumočníků a jiných osob předvolaných k jednání u národního výboru nebo jeho zařízení, soudu nebo jiného státního orgánu, u dárců krve, při poskytnutí první pomoci, při povinných lékařských prohlídkách, při opatřeních k potírání přenosných nemocí, při jiných naléhavých opatřeních preventivní a léčebné péče, při izolaci z důvodů veterinárně ochranných opatření a při poskytnutí osobní pomoci při požární ochraně, živelních událostech nebo v jiných obdobných mimořádných případech.

(4) Vznikne-li pochybnost, zda jde o veřejnou funkci, o občanskou povinnost, popřípadě o jiný úkon v obecném zájmu, rozhodne okresní národní výbor v dohodě s okresní odborovou radou.

§ 22

(1) Svědkovi a tlumočníkovi poskytne náhradu mzdy přímo národní výbor, soud nebo jiný státní orgán, který jej povolal k jednání. Jde-li o předvolání k místnímu lidovému soudu zřízenému v obci, poskytne mu tuto náhradu národní výbor, a jde-li o předvolání k místnímu lidovému soudu zřízenému na pracovišti, organizace, u níž je místní lidový soud ustaven.

(2) Za dobu zameškanou účastí na jednání národního výboru, soudu nebo jiného státního orgánu nepřísluší pracovníku náhrada mzdy ani od organizace, ani od státního orgánu, šlo-li o jednání výhradně v jeho osobním zájmu nebo dal-li k němu pracovník sám podnět svým zaviněním.