Zákon o vysokých školách

Oddíl I

Obecná ustanovení

§ 1

(1) Vysoké školy jsou pedagogickými, vědeckými a kulturními pracovišti nejvyšší úrovně; svou činností vytvářejí nezbytné předpoklady pro progresívní růst socialistického národního hospodářství, vědy a kultury.

(2) Československá socialistická republika všestranně pečuje o rozvoj vysokých škol, aby mohly plnit své poslání v souladu s potřebami socialistické společnosti a se světovým vývojem vědy a kultury.

§ 2

Úkolem vysokých škol je

• a) vychovávat pracovníky vysoce vzdělané, odborně kvalifikované, připravené na základě znalostí marxismu-leninismu morálně a politicky pro všechny oblasti života socialistické společnosti;

• b) rozvíjet vědeckou nebo uměleckou činnost a vychovávat nové vědecké nebo umělecké pracovníky;

• c) prohlubovat a rozšiřovat odborné znalosti pracovníků s vysokoškolským vzděláním;

• d) být středisky podílejícími se na rozvoji kultury a vzdělanosti lidu.

§ 3

Vysoké školy se člení na vysoké školy universitního, technického, ekonomického, zemědělského a uměleckého směru.

§ 4

Vysoké školy spolupracují navzájem, jakož i s jinými vědeckými, uměleckými a odbornými pracovišti, s ústředními orgány a organizacemi. Spolupracují též s vysokými školami a s vědeckými a uměleckými institucemi a pracovišti v cizině.

§ 5

(1) Vysoké školy jsou rozpočtovými organizacemi.

(2) Vysoké školy mohou provádět projektové, vědeckovýzkumné, umělecké a jiné práce pro státní, družstevní, společenské a jiné organizace, jakož i pro jednotlivé osoby. Vysoké školy s prostředky takto získanými samy hospodaří.

(3) Zvláštní předpisy stanoví, jak přispívají k materiálnímu zabezpečení vysokých škol organizace, pro něž jsou absolventi vysokých škol připravováni.

Oddíl II

Pedagogická činnost a studium

§ 6

Pedagogická činnost na vysokých školách, vycházející z cílů komunistické výchovy a požadavků na odbornou kvalifikaci absolventů, je základní povinností učitelů vysokých škol. Při ní je třeba dbát o soustavné rozvíjení a plné využití schopností studentů. Pedagogická činnost na vysokých školách je nerozlučně spjata s vědeckou nebo s tvůrčí uměleckou činností.

§ 7

Základním druhem studia na vysokých školách je řádné studium. Vysoké školy mohou organizovat podle potřeby také postgraduální studium, mimořádné studium nebo jiné druhy studia.

§ 8

(1) Řádné studium na vysokých školách se uskutečňuje formou denního studia nebo formami studia při zaměstnání (večerního, dálkového a externího), nebo účelným spojením těchto forem studia. Nároky na úroveň znalostí studentů jsou ve všech těchto formách studia stejné.

(2) Řádné studium na vysokých školách trvá 4 až 6 let. Vláda může výjimečně délku studia zkrátit nebo prodloužit až o 1 rok.

(3) Řádné studium zakončené státní závěrečnou zkouškou poskytuje úplné vysokoškolské vzdělání v příslušném studijním oboru.

§ 9

(1) K řádnému studiu na vysokých školách jsou uchazeči přijímáni se zřetelem k jejich individuálním schopnostem, nadání a zájmům a v souladu s potřebami společnosti. Mohou být přijati jen uchazeči, kteří mají úplné střední vzdělání. Od požadavku úplného středního vzdělání může být výjimečně upuštěno na uměleckých vysokých školách, jde-li o uchazeče, kteří projevili mimořádné umělecké nadání.

(2) Uchazeč o studium na vysoké škole se stává vysokoškolským studentem zápisem na fakultě provedeným po jeho přijetí ke studiu na vysoké škole.

§ 10

(1) Studenti jsou povinni plnit své občanské a studijní povinnosti, osvojovat si potřebné znalosti, pracovní návyky a metody, usilovat soustavným samostatným studiem o rozvoj svých schopností a tak získávat způsobilost k vysoce kvalifikované odborné práci v příslušném oboru; rovněž jsou povinni získávat způsobilost ke kvalifikované činnosti při obraně vlasti.

(2) Studenti jsou oprávněni podílet se prostřednictvím své organizace na řízení a činnosti vysoké školy.

(3) Stát pečuje o studenty po stránce sociální a zdravotní; zejména jsou jim poskytována stipendia a podle možnosti stravování v menzách a ubytování v kolejích. Studenti denního studia jsou nemocensky a úrazově pojištěni a sociálně zabezpečeni v rozsahu předpisů o nemocenském pojištění a o sociálním zabezpečení. Studentům při zaměstnání poskytují organizace pracovní úlevy v zaměstnání a hospodářské zabezpečení v rozsahu a za podmínek stanovených prováděcími předpisy.

§ 11

(1) Za vzorné plnění povinností mohou být studentům uděleny pochvaly a odměny.

(2) Za porušení studijních povinností, zásad řádného chování nebo občanských povinností mohou být studentům uložena tato kárná opatření: důtka, veřejná důtka, vyloučení ze studia.

§ 12

(1) Studium na vysokých školách je organizováno zpravidla podle studijních oborů a podle ročníků. Do vyššího ročníku může být zapsán jen student, který splnil všechny studijní povinnosti stanovené studijním plánem.

(2) Studentovi, který nesplnil podmínky pro postup do vyššího ročníku, může být povoleno opakovat ročník. Během studia je možno opakovat pouze dva ročníky. Druhé opakování téhož ročníku je nepřípustné.

(3) Studentovi může být z vážných důvodů osobních, zejména zdravotních, studium přerušeno, a to až na dobu dvou roků. Po uplynutí doby přerušení studia se student zařazuje do toho ročníku, v němž bylo studium přerušeno. Toto zařazení může být vázáno na podmínku vykonání zvláštních zkoušek.

(4) Student, který nesplnil podmínky pro postup do vyššího ročníku a jemuž nebylo povoleno ročník opakovat, bude ze studia vyloučen pro neprospěch.

(5) Student, který studia zanechal nebo byl ze studia vyloučen, může být znovu přijat na vysokou školu jen na základě nového přijímacího řízení. Takovému studentu mohou být do dalšího studia započteny zkoušky dříve vykonané.

§ 13

(1) Řádné studium se zakončuje na všech vysokých školách státní závěrečnou zkouškou.

(2) Student, který ukončil studium na vysoké škole podle odstavce 1, je absolventem vysoké školy.

§ 14

(1) Vysoké školy přiznávají tyto tituly:

• a) absolventům lékařského studia titul „doktor medicíny“ (ve zkratce „MUDr.“);

• b) absolventům vysokých škol technického, ekonomického a zemědělského směru s výjimkou absolventů veterinárního studia tituly „inženýr“, popřípadě „inženýr architekt“ (ve zkratce „Ing.“ popřípadě „Ing. arch.“);

• c) absolventům veterinárního studia titul „doktor veterinářství“ (ve zkratce „MVDr.“);

• d) absolventům studia malířství, sochařství a architektury na vysokých školách uměleckého směru tituly „akademický malíř“, „akademický sochař“ a „akademický architekt“.

(2) Absolventům vysokých škol universitního směru s výjimkou absolventů lékařského studia a absolventům vysokých škol uměleckého směru s výjimkou absolventů uvedených v odstavci 1 pod písm. d), kteří vykonají předepsanou rigorosní zkoušku ze zvoleného vědního oboru a jeho širšího základu na fakultách uvedených v rigorosním řádu, přiznávají vysoké školy tituly „doktor práv“ (ve zkratce „JUDr.“) nebo „doktor přírodovědy“ (ve zkratce „RNDr.“) nebo „doktor filosofie“ (ve zkratce „PhDr.“).

(3) Absolventi všech vysokých škol jsou oprávněni používat, pokud vyučují na školách poskytujících střední vzdělání, pracovní označení „středoškolský profesor“.

§ 15

(1) Absolventu vysoké školy vydá vysoká škola diplom, v němž bude uveden obor studia, ve kterém dosáhl vysokoškolské kvalifikace. Absolventům uvedeným v § 14 odst. 1 se v diplomu uvede i přiznaný titul.

(2) Absolventu vysoké školy, který vykonal rigorosní zkoušku podle ustanovení § 14 odst. 2, vydá vysoká škola, na které ji vykonal, diplom. V tomto diplomu bude uveden příslušný titul a vědní obor, v němž rigorosní zkouška byla vykonána.

§ 16

(1) Postgraduální studium připravuje absolventy vysokých škol pro užší odborné specializace nebo je seznamuje s novými vědeckými poznatky v příslušných oborech.

(2) Vláda stanoví zásady postgraduálního studia a jeho organizace.

§ 17

(1) Vysoké školy umožňují mimořádné studium jednotlivých předmětů na jedné fakultě nebo na více fakultách.

(2) Pro mimořádné studium platí ustanovení § 9 a 12 odst. 5. Ustanovení § 11 platí přiměřeně.

§ 18

(1) Vysokoškolské studium vykonané na zahraničních vysokých školách platí na území Československé socialistické republiky, pouze bylo-li výslovně uznáno (nostrifikováno). Studium může být nostrifikováno jen tehdy, má-li stejnou úroveň jako studium na československých vysokých školách.

(2) O nostrifikaci rozhoduje vysoká škola stejného nebo obdobného studijního oboru; o nostrifikaci studia obsahem nebo rozsahem neodpovídajícího studiu, jež lze absolvovat na československých vysokých školách, rozhoduje ministerstvo školství a kultury. Při nostrifikaci může být též rozhodnuto o přiznání některého titulu, uvedeného v § 14.

§ 19

(1) Ministerstvo školství a kultury stanoví podrobnosti o přijímání uchazečů na vysoké školy, o průběhu studia, o jeho ukončování, o kárném řízení a o nostrifikaci studia.

(2) Ministerstvo školství a kultury v dohodě s příslušnými ústředními orgány stanoví délku řádného studia pro jednotlivé obory, podrobnosti o péči o studenty, o postgraduálním studiu a upraví označování zahraničních absolventů československých vysokých škol. V dohodě se Státní komisí pro vědecké hodnosti vydá předpisy pro rigorosní zkoušky.

(3) Vláda nebo orgán jí zmocněný po projednání s Ústřední radou odborů stanoví, jaké pracovní úlevy a jaké hospodářské zabezpečení budou poskytovány studentům při zaměstnání a účastníkům postgraduálního studia.

Oddíl III

Vědecká činnost a výchova k vědecké práci

§ 20

(1) Vědecká práce, soustavné zvyšování vlastní kvalifikace v souladu se světovým vývojem vědy, uplatňování moderních metod vědecké práce a jejich přenášení do výchovy studentů je spolu s pedagogickou činností základní povinností učitelů vysokých škol. Vědecká činnost na vysokých školách je nezbytným předpokladem vysoké úrovně pedagogické práce. Vědecké práce se mohou účastnit i studenti.

(2) Vysoké školy řeší vědecké úkoly v rámci plánu vědy a techniky a rozvíjejí vědní obory podle potřeb vědeckého a technického rozvoje společnosti.

§ 21

(1) Vysoké školy vychovávají nové vědecké pracovníky v souladu s potřebami společnosti. Jejich vědecká příprava je organizována podle zvláštních předpisů.

(2) Mimořádně nadaní studenti jsou již během studia na vysokých školách soustavně připravováni pro vědeckou práci.

(3) Při výchově nových vědeckých pracovníků využívají vysoké školy v dohodě s příslušnými ústředními orgány a organizacemi také jejich vědeckých pracovišť.

(4) Vysoké školy udělují vědecké hodnosti podle zvláštních předpisů.

§ 22

Vysoké školy jsou v rozsahu své vědecké činnosti součástí vědeckovýzkumné a vývojové základny.

Oddíl IV

Pracovníci vysokých škol

§ 23

(1) Na vysokých školách působí jako učitelé řádní profesoři, mimořádní profesoři, docenti, odborní asistenti, lektoři, asistenti a odborní instruktoři; dále mohou na vysokých školách působit též externí učitelé.

(2) Na vysokých školách dále působí vědečtí pracovníci, techničtí a jiní odborní, správní a pomocní pracovníci.

§ 24

(1) Označení „řádný profesor“, „mimořádný profesor“ a „docent“ je vědeckopedagogickým a v uměleckých oborech uměleckopedagogickým titulem.

(2) Vědeckopedagogického, popřípadě uměleckopedagogického titulu se nabývá jmenováním; ztrácí jej ten, kdo byl soudem odsouzen ke ztrátě čestných titulů a vyznamenání. Může být odňat tomu, kdo se zpronevěřil občanské nebo vědecké cti; o odnětí titulu v tomto případě rozhoduje na návrh vědecké rady vysoké školy orgán, který titul udělil, nebo orgán jím k tomu zmocněný.

§ 25

(1) Řádnými profesory pro určitý obor mohou být jmenováni mimořádní profesoři, docenti, vědečtí (umělečtí) pracovníci nebo odborníci z praxe, kteří vyhovují morálně politickým požadavkům, vytvořili vynikající vědecké nebo umělecké práce, mají pedagogickou způsobilost a potřebnou praxi, a nejde-li o jmenování řádnými profesory uměleckého oboru, mají vědeckou hodnost doktora věd. Ve výjimečných a odůvodněných případech mohou být jmenováni řádnými profesory i ti, kdo nemají vědeckou hodnost doktora věd.

(2) Řádné profesory jmenuje president republiky na návrh vlády.

§ 26

(1) Mimořádnými profesory pro určitý obor mohou být jmenováni docenti, vědečtí (umělečtí) pracovníci nebo odborníci z praxe, kteří vyhovují morálně politickým požadavkům, vytvořili významné vědecké nebo umělecké práce, mají pedagogickou způsobilost a potřebnou praxi, a nejde-li o jmenování mimořádnými profesory uměleckého oboru, mají vědeckou hodnost. Ve výjimečných a odůvodněných případech mohou být jmenováni mimořádnými profesory i ti, kdo nemají vědeckou hodnost.

(2) Mimořádné profesory jmenuje president republiky na návrh vlády.

§ 27

(1) Docenty pro určitý obor mohou být jmenováni odborní asistenti, vědečtí (umělečtí) pracovníci nebo odborníci z praxe, kteří vyhovují morálně politickým požadavkům, v habilitačním řízení prokázali pedagogickou a vědeckou, popřípadě uměleckou způsobilost, mají potřebnou praxi, a nejde-li o jmenování docenty uměleckého oboru, mají vědeckou hodnost. Ve výjimečných a odůvodněných případech mohou být jmenováni docenty i ti, kdo nemají vědeckou hodnost.

(2) Docenty jmenuje ministr školství a kultury.

§ 28

(1) Volná pracovní místa profesorů a docentů se obsazují zpravidla na základě konkursu.

(2) K uzavření pracovní smlouvy s profesory a ke skončení pracovního poměru profesorů ze strany vysoké školy, popřípadě fakulty, je třeba předchozího souhlasu ministra školství a kultury. Jinak je tento právní úkon neplatný.

(3) V pracovněprávních vztazích vystupuje vysoká škola a v případech stanovených statutem vysoké školy fakulta, popřípadě účelové zařízení (§ 50) svým jménem.

§ 28a

Pracovní poměr vysokoškolských učitelů skončí koncem semestru, v němž dosáhli 65. roku věku, neskončil-li z jiného důvodu dříve. Výjimky povoluje ministr školství.

§ 29

(1) Vysoké školy jsou oprávněny požadovat od profesorů a docentů, kteří nejsou v pracovním poměru k některé vysoké škole, aby v přiměřeném rozsahu a podle svých možností plnili vědeckopedagogické nebo uměleckopedagogické úkoly.

(2) Neplní-li profesoři nebo docenti bez vážných důvodů po dobu dvou let takto požadované úkoly, může jim být vědeckopedagogický nebo uměleckopedagogický titul odňat orgánem, který titul udělil nebo orgánem jím k tomu zmocněným.

§ 30

(1) K působení na vysokých školách mohou být pozváni vynikající odborníci ze zahraničí.

(2) Vysoké školy, na které jsou zahraniční odborníci pozváni, mohou navrhnout, aby jim byl udělen vědeckopedagogický, popřípadě uměleckopedagogický titul.

(3) Ustanovení § 23 až 27 a 28 odst. 3 platí obdobně.

§ 31

(1) Ministerstvo školství a kultury vydá předpisy o habilitačním a jmenovacím řízení a o obsazování volných pracovních míst učitelů vysokých škol a předpisy o pracovních úvazcích učitelů vysokých škol.

(2) Platové poměry učitelů vysokých škol upravují zvláštní předpisy.

Oddíl V

Řízení a organizace vysokých škol

§ 32

(1) Zákonem se zřizují, zrušují, slučují a dělí vysoké školy a samostatné fakulty a stanoví a mění jejich sídla a názvy.

(2) Vláda nařízením zřizuje, zrušuje, slučuje a dělí fakulty a stanoví a mění jejich sídla a názvy.

§ 33

Vláda stanoví perspektivy rozvoje vysokého školství a jeho materiální a kádrové zabezpečení.

§ 34

Vysoké školy ústředně řídí ministr školství a kultury, který zejména

• a) stanoví zásady a cíle pedagogické a vědecké, popřípadě umělecké činnosti vysokých škol,

• b) stanoví zásady pro vypracování učebních plánů jednotlivých oborů,

• c) stanoví koncepci a zásady zahraničních styků vysokých škol,

• d) přiděluje vysokým školám materiální a finanční prostředky v souladu s úkoly a plánovanými výkony vysokých škol a určuje způsob hospodaření s prostředky, které získaly činností podle § 5 odst. 2,

• e) zabezpečuje ústřední dohled nad důsledným plněním zákonů a jiných právních předpisů a nad řádným hospodařením svěřenými prostředky.

§ 35

(1) Slovenská národní rada se účastní na provádění tohoto zákona se zvláštním zřetelem na plnění úkolů vysokých škol při zabezpečování hospodářského a kulturního rozvoje Slovenska.

(2) Působnost Slovenské národní rady a jejích orgánů ve vztahu k vysokým školám na Slovensku a odpovědnost akademických funkcionářů vysokých škol na Slovensku Slovenské národní radě a jejím orgánům upraví zákon Slovenské národní rady.

§ 36

Stálým poradním orgánem ministra školství a kultury pro posuzování zásadních otázek vysokých škol je Státní výbor pro vysoké školy, jehož členy jsou rektoři vysokých škol a další odborníci jmenovaní ministrem školství a kultury. Jednání Státního výboru pro vysoké školy jsou oprávněni se účastnit zástupci organizací pracovníků a studentů vysokých škol.

§ 37

(1) Vysoké školy se zpravidla dělí na fakulty.

(2) V případě potřeby lze zřizovat vysoké školy, které se nedělí na fakulty, nebo zřizovat samostatné fakulty, mající postavení vysokých škol.

§ 38

(1) V čele vysoké školy je rektor, který ji řídí, zastupuje ji navenek a odpovídá za její činnost ministru školství a kultury. Rektor zejména:

• a) schvaluje program a plány pedagogické a vědecké, popřípadě umělecké činnosti vysoké školy a řídí tuto činnost,

• b) přiděluje fakultám materiální a finanční prostředky z rozpočtu vysoké školy v souladu s úkoly a plánovanými výkony fakult,

• c) zabezpečuje dohled nad důsledným plněním zákonů a jiných právních předpisů a nad řádným hospodařením svěřenými prostředky,

• d) rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí děkana.

(2) Rektora zastupují prorektoři; za svou činnost odpovídají rektorovi.

§ 39

(1) Rektora jmenuje president republiky na dobu tří let.

(2) O návrhu na jmenování rektora, zpravidla z řad řádných profesorů, se usnáší vědecká rada vysoké školy tajným hlasováním. Návrh na jmenování rektora předkládá presidentu republiky vláda.

(3) Na nově zřízené vysoké škole jmenuje rektora president republiky na dobu tří let na návrh vlády.

(4) Rektora odvolává president republiky nebo orgán jím zmocněný. Rektor může být odvolán na vlastní žádost, nebo jestliže hrubě porušil své povinnosti nebo je soustavně neplní, popřípadě bylo-li mu uloženo kárné opatření, dále na návrh vědecké rady vysoké školy, na němž se usnesla tajným hlasováním. Návrh na odvolání rektora předkládá presidentu republiky vláda.

(5) Prorektory volí vědecká rada vysoké školy tajným hlasováním na dobu tří let z řádných nebo mimořádných profesorů anebo docentů, kteří jsou pracovníky příslušné vysoké školy. Volbu prorektorů potvrzuje ministr školství a kultury; nepotvrdí-li volbu, bude provedena volba nová. Na nově zřízené vysoké škole jmenuje prorektory na dobu tří let ministr školství a kultury.

(6) Prorektor může být odvolán z funkce na vlastní žádost, dále jestliže hrubě porušil své povinnosti nebo je soustavně neplní, nebo jestliže mu bylo uloženo kárné opatření. Prorektora odvolává tajným hlasováním vědecká rada vysoké školy; odvolání potvrzuje ministr školství a kultury.

§ 40