Zákon o ochraně zemědělského půdního fondu

ČÁST I

Zemědělský půdní fond

§ 1

(1) Zemědělský půdní fond je základním přírodním bohatstvím naší země, nenahraditelným výrobním prostředkem umožňujícím dosažení soběstačnosti ve výrobě základních potravin a je jednou z hlavních složek životního prostředí. Ochrana zemědělského půdního fondu, jeho zvelebování, využívání a rozšiřování patří k předním úkolům naší socialistické společnosti.

(2) Zemědělským půdním fondem je zemědělská půda obhospodařovaná (orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, louky, pastviny) a půda, která byla a má být nadále zemědělsky obhospodařována, ale dočasně obdělávána není.

(3) Do zemědělského půdního fondu náležejí též pozemky, které sice neslouží bezprostředně zemědělské výrobě, avšak jsou pro ni nepostradatelné, jako polní cesty, pozemky se zařízením důležitým pro polní závlahy, vodní nádrže a rybníky, potřebné pro zemědělskou výrobu, hráze sloužící k ochraně před zamokřením nebo zátopou, ochranné terasy proti erozi apod.

(4) O tom, že jde podle odstavců 2 a 3 o součásti zemědělského půdního fondu, rozhoduje v pochybnostech orgán ochrany zemědělského půdního fondu.

ČÁST II

Rozšiřování zemědělského půdního fondu, jeho využití pro zemědělskou výrobu a změny kultur uvnitř fondu

§ 2

Rozšiřování zemědělského půdního fondu

(1) Orgány ochrany zemědělského půdního fondu ve spolupráci s orgány státního hospodářského řízení zemědělství zjišťují v obcích pozemky, které by měly být prohlášeny za součást zemědělského půdního fondu (§ 1).

(2) Zjistí-li orgán ochrany zemědělského půdního fondu, že takové pozemky (odstavec 1) jsou ve správě nezemědělské organizace, která je v celém rozsahu hospodárně pro svůj provoz nevyužívá nebo je pro nezemědělské účely nutně nepotřebuje, projedná s ní způsob jejich využití, popřípadě jejich částí, pro zemědělskou výrobu nebo jejich převod na socialistickou zemědělskou organizaci po uvedení do stavu, který umožňuje zemědělské obhospodařování.

(3) Orgán ochrany zemědělského půdního fondu prohlášení pozemků za součást zemědělského půdního fondu (odstavec 1) a opatření k jejich využití pro zemědělskou výrobu (odstavec 2) předem dohodne s orgánem územního plánování a projedná s dotčenou organizací, popřípadě s orgánem nebo organizací jí nadřízeným.

§ 3

Rozšiřování orné půdy

Orgány ochrany zemědělského půdního fondu zjišťují v obvodu své působnosti zemědělské pozemky, u kterých dosavadní hospodářské využití je méně výnosné než u orné půdy, projednají jejich přeměnu na půdu ornou s orgány státního hospodářského řízení zemědělství a uživateli (vlastníky) půdy a v odůvodněných případech jim ji mohou uložit; přeměnu zpravidla uloží, zjistí-li, že bez souhlasu příslušného orgánu byla půda původně orná přeměněna na jinou půdu zemědělskou. Přeměnu chmelnic, vinic a ovocných sadů na ornou půdu nelze takto uložit.

§ 4

Změny kultur uvnitř zemědělského půdního fondu

K provedení změn kultur uvnitř fondu je třeba povolení orgánu ochrany zemědělského půdního fondu. Toto povolení není třeba, jde-li o změnu zemědělského pozemku - s výjimkou chmelnic, vinic a ovocných sadů - na půdu ornou. Orgán ochrany zemědělského půdního fondu si před rozhodnutím vyžádá stanovisko orgánu státního hospodářského řízení zemědělství; jde-li o přeměnu na chmelnici, vinici, zahradu nebo ovocný sad, rozhodne v dohodě s orgánem územního plánování.

§ 5

Využití zemědělských pozemků

(1) Uživatelé (vlastníci) zemědělské půdy jsou povinni tuto půdu intenzívně a racionálně využívat pro zemědělskou výrobu, neustále zvyšovat její úrodnost a řádně udržovat též ostatní pozemky náležející do zemědělského půdního fondu. Za tím účelem mohou orgány ochrany zemědělského půdního fondu uložit uživatelům (vlastníkům) těchto pozemků provést na vlastní náklad potřebná opatření.

(2) Při ukládání opatření podle odstavce 1 přihlíží orgán ochrany zemědělského půdního fondu k účelnosti a hospodárnosti, zejména sleduje, aby ukládaná opatření byla pro uživatele (vlastníky) pozemku únosná a úměrná předpokládaným výsledkům. Opatření předem projedná s uživateli (vlastníky) pozemku, popřípadě též s organizací jim nadřízenou.

§ 6

Ustanovení § 3 a 5 se nevztahují na pozemky do výměry 800 m^2, na nichž je postaven rodinný domek, dále na pozemek do výměry 400 m^2, na němž je postavena rekreační chata nebo na pozemek do výměry 400 m^2, na němž je zřízena zahrádka.

ČÁST III

Zásady ochrany zemědělského půdního fondu

§ 7

(1) Zemědělský půdní fond je určen pro zemědělskou výrobu a žádná jeho součást nesmí jí být odňata k jiným účelům, pokud o jejím odnětí zemědělské výrobě nebylo rozhodnuto podle tohoto zákona (část V).

(2) Pro nezemědělské účely je nutno použít především nezemědělskou půdu, zejména nezastavěné a nedostatečně využité pozemky v zastavěném území sídlišť a závodů, stavební proluky a plochy získané zbořením přežilých budov a zařízení. Musí-li však v nezbytných případech odůvodněných společenským zájmem dojít k odnětí součástí zemědělského půdního fondu nebo ke ztížení jeho využití, nutno zejména:

• a) chránit zemědělskou půdu především v produkčních zemědělských oblastech a narušovat co nejméně organizaci zemědělského půdního fondu,

• b) použít v prvé řadě zemědělské půdy horší jakosti a chránit zejména ornou půdu a zemědělskou půdu, na níž jsou plánem rozvoje zemědělské výroby zabezpečována opatření ke zvýšení intenzity výroby,

• c) odnímat zemědělské výrobě jen nejnutnější plochu zemědělské půdy, a to i když jde o účelové zemědělské stavby, a zabránit roztříštěné výstavbě,

• d) provádět skrývku kulturních vrstev půdy a opatření k jejímu hospodárnému využití,

• e) umísťovat výstavbu tak, aby co nejméně narušovala zájmy zemědělské výroby,

• f) narušenou zemědělskou půdu rekultivovat,

• g) zúrodňovat jiné zemědělské pozemky nebo rekultivovat jinou půdu,

• h) při umísťování směrových a liniových staveb (§ 12) co nejméně ztěžovat obhospodařování zemědělského půdního fondu,

• ch) po skončení výstavby neprodleně provést takovou terénní úpravu, aby zemědělská půda při výstavbě dotčená byla způsobilá k dalšímu obdělávání.

§ 7a

(1) Zemědělské výrobě nesmí být odnímána:

• a) orná půda vedená v 1. a 2. bonitní třídě, a není-li takové půdy v obci, orná půda vedená ve dvou nejlepších bonitních třídách,

• b) orná půda, na níž jsou provedena investiční opatření ke zvýšení intenzity zemědělské výroby,

• c) zemědělská půda, na níž jsou chmelnice, vinice, intenzívně obhospodařované sady a zelinářské plochy.

(2) Ve zvlášť odůvodněných případech může být dán souhlas k odnětí zemědělské půdy uvedené v odstavci 1, je-li pozemku třeba k provedení zvláště důležité investiční akce nebo těžbě, které nelze uskutečnit na jiné půdě, jde-li o pozemky v zastavěném území obce nebo o pozemky rozptýlené s nepatrnou výměrou. Vláda republiky si může vyhradit, ve kterých případech bude rozhodnutí orgánu ochrany zemědělského půdního fondu podmíněno jejím souhlasem.

(3) Pro účely zalesnění, popřípadě pro zařazení mezi pozemky, které nelze zemědělsky obdělávat,^1) lze ze zemědělského půdního fondu odejmout jen ty, o nichž bude prokázáno, že jde o pozemky extrémně svažité nebo ohrožené erozí, pozemky kamenité, pozemky trvale zamokřené bez možnosti odvodnění, pozemky s nepatrnou hloubkou ornice nebo pozemky nepřístupné mechanizaci, popřípadě pozemky nezpůsobilé k zemědělské rekultivaci nebo jinak nezpůsobilé k zemědělskému využívání.

(4) Zemědělská půda nesmí být odnímána zemědělské výrobě pro výstavbu rekreačních chat a rekreačních objektů.

ČÁST IV

Ochrana zemědělského půdního fondu

§ 8

Při územně plánovací činnosti

(1) Aby ochrana zemědělského půdního fondu byla při územně plánovací činnosti prováděné podle zvláštních předpisů^2) včas zajištěna, jsou orgány územního plánování a zpracovatelé územně plánovací dokumentace povinni řídit se zásadami této ochrany (§ 7 a § 7a). Při zpracovávání územně plánovací dokumentace jsou zpracovatelé povinni navrhnout a zdůvodnit řešení, které je z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních společenských zájmů nejvýhodnější; přitom vyhodnotí předpokládané ztráty na zemědělské výrobě a odvody za odnětí zemědělské půdy této výrobě (§ 16 a násl.), a to zpravidla ve srovnání s jiným možným řešením. Jde-li o zpracování územních plánů sídelních útvarů, jsou zpracovatelé povinni vyhodnocovat též předpokládanou ekonomickou újmu (§ 23) a opatření směřující k jejímu odstranění; podklady pro vyhodnocení této újmy spolu s návrhem opatření k jejímu odstranění zabezpečí na žádost a náklady orgánů územního plánování orgány státního hospodářského řízení zemědělství.

(2) Návrhy územních plánů velkých územních celků, sídelních útvarů a zón musí být již v období zpracování předběžných návrhů projednány s orgány státního hospodářského řízení zemědělství a s orgány ochrany zemědělského půdního fondu a před schválením opatřeny souhlasem orgánu ochrany zemědělského půdního fondu; na udělení tohoto souhlasu se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.

(3) Územní rozhodnutí,^3) jímž má být dotčen zemědělský půdní fond, nelze vydat, pokud nebyl dán předchozí souhlas podle § 13a.

§ 9

Při zpracovávání návrhů na stanovení dobývacích prostorů

(1) Organizace oprávněné k těžbě nerostů jsou povinny se řídit při zpracovávání návrhů na stanovení dobývacích prostorů podle zvláštních předpisů^4) zásadami ochrany zemědělského půdního fondu (§ 7 a § 7a). Jsou povinny navrhnout a zdůvodnit takové řešení, které je z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních společenských zájmů nejvýhodnější; přitom vyhodnocují předpokládané ztráty na zemědělské výrobě s přihlédnutím k možnostem rekultivace a odvody za odnětí půdy této výrobě, a to ve srovnání s jiným možným řešením.

(2) Návrhy na stanovení dobývacích prostorů musí být projednány s orgány státního hospodářského řízení zemědělství a s orgány ochrany zemědělského půdního fondu a před schválením opatřeny souhlasem orgánu ochrany zemědělského půdního fondu; na udělení tohoto souhlasu se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.

§ 10

Při zpracovávání přípravné dokumentace staveb

(1) Při zpracovávání přípravné dokumentace staveb jsou investoři povinni řídit se zásadami ochrany zemědělského půdního fondu (§ 7 a § 7a) a na základě propočtu ekonomické efektivnosti navrhovat umístění investice tak, aby z hlediska ochrany zemědělské výroby s přihlédnutím k ostatním celospolečenským zájmům došlo k co nejmenším ztrátám zemědělské půdy; pokud řešení není jednoznačné, navrhovat umístění investice v alternativách.

(2) Návrh na schválení projektového úkolu, v němž se předpokládá odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě, musí být doložen předchozím souhlasem podle § 13a.

(3) Návrh tras nadzemních a podzemních vedení musí být opatřen souhlasem orgánu ochrany zemědělského půdního fondu; na udělení tohoto souhlasu se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.

§ 11

Při těžební a průmyslové činnosti

Aby bylo zabráněno škodám na zemědělském půdním fondu při těžební a průmyslové činnosti, popřípadě, aby tyto škody byly omezeny na míru co nejmenší, jsou organizace tyto činnosti provozující povinny řídit se zásadami ochrany zemědělského půdního fondu (§ 7 a § 7a) zejména:

• a) skrývat odděleně svrchní kulturní vrstvu půdy, popřípadě i hlouběji uložené zúrodnění schopné zeminy na celé provozem dotčené ploše a postarat se o jejich hospodárné využití nebo řádné uskladnění pro účely rekultivace nebo v ekonomicky odůvodněných případech zajistit na vlastní náklad jejich odvoz a rozprostření na plochy určené orgánem ochrany zemědělského půdního fondu k zúrodnění;

• b) ukládat odklizové hmoty ve vytěžených prostorech a není-li to možné nebo hospodářsky odůvodněné, uložit je v prvé řadě na plochách neplodných nebo na plochách horší jakosti, které byly za tím účelem odňaty zemědělské výrobě;

• c) provádět již v průběhu provozu, zejména těžby, vhodné úpravy narušených pozemků tak, aby tvarem, uložením zeminy a vodními poměry byly připraveny pro rekultivaci, pro zúrodnění, popřípadě pro jiné hospodářské využití;

• d) provádět podle schválených plánů soustavnou rekultivaci narušených pozemků a pozemků určených pro opětné zemědělské využití tak, aby bylo vytvořeno takové půdní prostředí, které by umožňovalo využít rekultivovaných pozemků pro zemědělskou výrobu;

• e) před zrušením provozu předložit orgánu ochrany zemědělského půdního fondu ke schválení plán na dokončení půdních úprav a prací na zahlazení následků těžby nebo jiné průmyslové činnosti;

• f) dbát, aby byla co nejméně narušena organizace zemědělského půdního fondu;

• g) učinit opatření k zabránění, popřípadě k nejúčinnějšímu omezení úniku pevných a plynných látek poškozujících zemědělskou půdu a výrobu.

§ 12

Při projektování a výstavbě směrových a liniových staveb a při geologickém a hydrogeologickém průzkumu

(1) Při projektování a výstavbě staveb směrových a liniových (silnic, drah, nadzemních a podzemních vedení, vodohospodářských směrových staveb, kanálů apod.) musí investor dbát, aby byla co nejméně narušena organizace zemědělského půdního fondu a učiněna taková opatření, aby dosavadní síť odvodňovacích, závlahových a jiných zařízení pro zemědělskou výrobu nadále plnila svůj úkol.

(2) Investoři nadzemních vedení jsou povinni na vlastní náklad učinit taková opatření, aby nadzemním vedením nebylo znemožněno řádné obhospodařování dosavadních zemědělských pozemků, zejména chmelnic a vinic a jejich obnova.

(3) Při geologickém a hydrogeologickém průzkumu a při budování, opravách a údržbě nadzemních a podzemních vedení na zemědělských pozemcích jsou provozovatelé těchto prací povinni postupovat v souladu se zásadami ochrany zemědělského půdního fondu a zemědělské výroby, zejména jsou povinni:

• a) projednat včas zamýšlené provádění prací s orgány ochrany zemědělského půdního fondu, s orgánem státního hospodářského řízení zemědělství a s uživatelem půdy,

• b) před zahájením prací provést skrývku kulturní vrstvy půdy, pokud v odůvodněných případech orgán ochrany zemědělského půdního fondu nepovolí výjimku,

• c) provádět práce na pozemku především v době vegetačního klidu a po jejich skončení uvést pozemek do původního stavu,

• d) provádět práce tak, aby na zemědělských kulturách a zemědělské půdě došlo k co nejmenším škodám.

(4) Provozovatelé geologických a hydrogeologických průzkumných prací a investoři staveb nadzemních a podzemních vedení, které si vyžádají odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě na dobu delší než jeden rok, jsou povinni vyžádat si k tomuto odnětí souhlas orgánu ochrany zemědělského půdního fondu. Souhlas nahrazuje předchozí souhlas k odnětí půdy zemědělské výrobě podle § 13a.

ČÁST V

Odnětí součástí zemědělského půdního fondu zemědělské výrobě

Oddíl 1

Odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě

§ 13

(1) K odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě je třeba rozhodnutí orgánu ochrany zemědělského půdního fondu

• a) o udělení předchozího souhlasu podle § 13a,

• b) o odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě podle § 14.

(2) Zemědělskou půdu lze odejmout zemědělské výrobě trvale nebo dočasně.

(3) Dočasně lze zemědělskou půdu odejmout zemědělské výrobě nejvýše na dobu 12 let.

§ 13a

Předchozí souhlas

(1) Žádost o předchozí souhlas podává ten, v jehož zájmu má být zemědělská půda odňata; jde-li o půdu, která má být odňata pro účely zalesnění, popřípadě zařazení mezi pozemky, které nelze zemědělsky obdělávat (§ 7a odst. 3), podává žádost uživatel (vlastník) této půdy. Žádost se podává orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, v jehož obvodu leží největší část půdy, která má být odňata.

(2) V žádosti je třeba zejména zdůvodnit, zda navržené řešení je z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních společenských zájmů nejvýhodnější. K žádosti se připojí zejména:

• a) zhodnocení ekonomického dosahu navrženého řešení, a jde-li o podstatný zásah do hospodaření socialistické zemědělské organizace i vyčíslení ekonomické újmy s návrhem opatření k jejímu odstranění (§ 23),

• b) plán rekultivace, má-li být půda vrácena pro účely zemědělské výroby nebo rekultivována jinak,

• c) stanovisko orgánu státního hospodářského řízení zemědělství a uživatelů (vlastníků) půdy.

(3) Pro vydání rozhodnutí o udělení předchozího souhlasu je - s výjimkou těžby nerostných surovin - rozhodující celkový konečný rozsah zamýšleného odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě. V rozhodnutí, kterým se uděluje předchozí souhlas, se stanoví zásadní podmínky, jimiž má být zajištěna ochrana zemědělského půdního fondu; jde-li o podstatný zásah do hospodaření socialistické zemědělské organizace, stanoví se jako další podmínka, že bude vypořádána ekonomická újma.

(4) V rozhodnutí, kterým se uděluje předchozí souhlas, se zároveň schválí plán rekultivace [odstavec 2 písm. b)]. Jde-li o lomovou (povrchovou) těžbu uhlí nebo o geologicko-průzkumné práce (u surové nafty a zemního plynu, zvláště u velmi hlubokých vrtů), může být v odůvodněných případech stanoven zvláštní režim jeho provádění, zejména pokud jde o jeho časové plnění a ukončení prací.

(5) Rozhodnutí o předchozím souhlasu pozbude platnosti, nebyla-li do 3 let ode dne, kdy nabylo právní moci, podána žádost o vydání rozhodnutí o odnětí. V odůvodněných případech může orgán ochrany zemědělského půdního fondu platnost předchozího souhlasu prodloužit. Žádost o prodloužení je třeba podat před uplynutím doby platnosti.

(6) O tom, zda jde o podstatný zásah do hospodaření socialistické zemědělské organizace, rozhoduje v pochybnostech na návrh této organizace nebo toho, pro něhož se půda odnímá, orgán ochrany zemědělského půdního fondu, který si vyžádá stanovisko orgánu státního hospodářského řízení zemědělství.

(7) Ekonomickou újmu vyčíslí a návrh opatření, jimiž má být tato újma odstraněna, učiní na žádost a náklady toho, v jehož zájmu má být zemědělská půda odňata, orgán státního hospodářského řízení zemědělství.

§ 14

Rozhodnutí o odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě

(1) O odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě rozhoduje orgán ochrany zemědělského půdního fondu, v jehož obvodě leží odnímaná zemědělská půda, popřípadě její největší část. Vyžaduje-li se k rozhodnutí o odnětí zemědělské půdy předchozí souhlas podle § 13a, je orgán ochrany zemědělského půdního fondu vázán tímto předchozím souhlasem.