Vyhláška Státní plánovací komise o zásadách pro zkracování pracovní doby a pro úpravu pracovních a provozních režimů

I. Základní zásady

• 1. Umožňuje se v organizacích, v nichž zatím bude zachována 46 hodinová týdenní pracovní doba, upravit pracovní a provozní režim tak, aby z toho vyplynul pro pracující jeden den volna v průběhu čtyř týdnů.

• 1. Umožňuje se

• a) zkrátit pracovní dobu na 42 hodin týdně (tj. zavést nejvýše 3 volné dny v průběhu čtyř týdnů) v těžbě uhlí, rud a keramických surovin, na báňských pracovištích geologického průzkumu a v nepřetržitých výrobních provozech (u vysokých pecí, v ocelárnách, válcovnách, koksovnách, elektrárnách, plynárnách, transformovnách, rozvodnách, nepřetržitých chemických provozech, papírnách, cementárnách, vápenkách, těžbě nafty, výrobě dřevovláknitých desek, škrobárnách, vodárnách apod.), jakož i v ostatních třísměnných výrobních provozech;

• b) ve dvousměnných výrobních provozech zavést nejvýše tři volné dny v průběhu čtyř týdnů při postupném zkracování pracovní doby až na 43 hodiny týdně;

• c) zkrátit pracovní dobu na 44 hodin týdně (tj. zavést nejvýše 2 volné dny v průběhu čtyř týdnů) v ostatních organizacích.

• 1. Ustanovení předchozího bodu se nevztahuje na organizace (pracoviště), v nichž je pracovní doba na základě jiného opatření zkrácena pod uvedené hranice.

• 1. Více volných dnů, než je uvedeno v bodech 1 a 2, lze v průběhu čtyř týdnů výjimečně zavést na nejdůležitějších stavbách a stavbách na území hlavního města; dále ve stavebních, montážních a geodetických organizacích, organizacích geologického průzkumu a v lesní prvovýrobě, jestliže velká část pracovníků je odloučena od svého bydliště, a v organizacích, kde povaha práce nedovoluje rozvržení pracovní doby na všechny pracovní dny v týdnu.

• 1. V odvětvích, kde to vyžaduje povaha práce nebo podmínky provozu (v rostlinné výrobě v zemědělství, v lesní prvovýrobě, ve stavebnictví apod.), lze rozvrhnout pracovní dobu diferencovaně v průběhu delšího než čtyřtýdenního období.

• 1. Zkrácenou pracovní dobu (upravené režimy) lze zavádět jen v ucelených organizačních jednotkách (v podnicích, v závodech, v provozech), nikoliv na jednotlivých pracovních místech.

• 1. Organizace nemusí zavádět zkrácenou pracovní dobu (upravené režimy) k jednotnému datu; termín schvaluje nadřízený ústřední orgán a pro organizace podřízené národním výborům nadřízený krajský národní výbor, popřípadě Národní výbor hlavního města Prahy (dále jen krajský národní výbor), v dohodě s příslušným odborovým orgánem podle toho, jak si pro to organizace vytvoří podmínky podle dále uvedených zásad.

• 1. Zkrácení pracovní doby (úpravu režimů) podle předchozích bodů schvalují pro podřízené organizace vedoucí ústředních orgánů a rady krajských národních výborů v dohodě s příslušnými odborovými orgány podle dále uvedených zásad a ukazatelů plánu; přitom zajišťují, aby provozní a pracovní režimy byly dohodnuty s příslušnými orgány.

• 1. Vedoucí ústředních orgánů a rady krajských národních výborů jsou povinni

• a) využít zkracování pracovní doby k posílení zainteresovanosti na dalším zhospodárnění výroby, ke zvýšenému využití základních fondů, k důraznějšímu postupu při likvidaci neefektivních provozoven, k upevnění pracovní kázně a ke zvýšení iniciativy pracujících tak, aby bylo dosaženo příznivějších výsledků v rozvoji národního hospodářství, než předpokládá plán;

• b) důsledně spojovat zvýhodnění dvousměnných výrobních provozů podle bodu 2/b s vypracováním a realizací konkrétního programu uplatnění plného dvousměnného provozu a likvidace neefektivních provozoven všude tam, kde je to ekonomicky účelné;

• c) důsledně spojovat zavedení zkrácené pracovní doby se zavedením pořádku do pracovních a provozních režimů a s důsledným odstraněním režimů, které nejsou v souladu s platnými předpisy.

• 1. Rady krajských národních výborů jsou povinny koordinovat zavedení zkrácené pracovní doby (upravených režimů) v organizacích ve spolupráci s krajskými energetickými podniky a příslušnými dopravními organizacemi a v dohodě s krajskou odborovou radou podle dále uvedených zásad.

II. Zásady pro organizaci přechodu na 42, 43 a 44 hodinovou týdenní pracovní dobu a upravené pracovní a provozní režimy při 46 hodinové týdenní pracovní době

Základní ekonomické předpoklady

• 1. Přechod na zkrácenou týdenní pracovní dobu (upravené režimy) se uskuteční vytvořením předpokladů z vlastních zdrojů v rámci podmínek státního plánu na rok 1966, směrných úkolů čtvrtého pětiletého plánu a úkolů stanovených konečným zněním čtvrtého pětiletého plánu po jeho schválení, tj. bez ohrožení plnění výrobních úkolů, bez snížení kvality výroby nebo zhoršení služeb pro obyvatelstvo, bez požadavku na další pracovní síly, mzdové prostředky, investice, elektrické výkony, osobní a nákladní dopravu a bez zhoršení hospodářského výsledku. Organizacím, které nesplní tyto předpoklady, nebude zkrácení pracovní doby povoleno.

• 1. Úbytek fondu pracovní doby musí být uhrazen využitím vnitřních rezerv, zejména trvalým zvýšením technickoorganizační úrovně výroby a služeb a důsledným využíváním pracovní doby.

• 1. Přechodem na zkrácenou pracovní dobu nesmí vzrůstat přesčasová práce, ale naopak její podstatné omezení je třeba považovat za nezbytnou podmínku zkracování pracovní doby a za první krok při jeho přípravě.

Pracovní a provozní režimy

Při zkrácení pracovní doby (úpravě režimů) se zavádějí takové pracovní a provozní režimy, které vyhovují pracujícím a respektují potřeby společnosti. Přitom je třeba vycházet z těchto hledisek:

• 1. Vzhledem k zájmům pracujících bude většinou účelné při zkrácení pracovní doby (úpravě režimů) zachovat v zásadě osmihodinovou délku směn a umožnit tak pracujícím získat další dny volna. Ke zkrácení uvedené délky směny přistupovat jen výjimečně, např. ve výrobě, kde je to žádoucí ze zdravotních důvodů, nebo kde bude z jiných vážných důvodů nezbytné ponechat plný šestidenní provoz bez cyklického střídání pracovníků.

Nepřipustit prodlužování směn v pondělí až pátek; pokud je nezbytné částečné napracování dnů pracovního volna, zajistit s ohledem na místní podmínky především částečné prodloužení zbývajících neplných sobotních směn.

• 1. Přechod na zkrácenou pracovní dobu (upravené režimy) z hlediska potřeb společnosti nesmí

• a) ve výrobních organizacích zhoršit využití základních fondů, nýbrž musí přispět k jejich lepšímu intenzívnímu i časovému využití, zejména cestou zvyšování směnnosti. Za základní pracovní a provozní režim je proto třeba považovat dvousměnný provoz tam, kde je to ekonomicky účelné, avšak třísměnný nebo nepřetržitý provoz je nutno zachovat, popřípadě nově zavést tam, kde je to nezbytné nebo účelné z technologických, kapacitních, energetických nebo dopravních důvodů, nebo tam, kde z ekonomických důvodů nelze nechat zahálet nákladná zařízení;

• b) v odvětvích služeb zhoršit uspokojování potřeb obyvatelstva. Proto zkrácení pracovní doby (úprava režimů) v těchto odvětvích musí být zajišťováno bez zkracování provozní doby zpravidla cyklickým střídáním pracovníků; zkracovat prodejní dobu v obchodě a veřejném stravování lze jen výjimečně v některých typech malých prodejen (provozoven veřejného stravování) podle směrnic příslušného ústředního orgánu; zkracovat provozní dobu na poštách lze jen výjimečně u některých kategorií nejmenších pošt v dohodě s národními výbory;

• c) negativně ovlivňovat navazující odvětví. Proto při přípravě pracovních a provozních režimů musí závody dbát pokynů krajských národních výborů (§ 93 zákoníku práce); nové pracovní a provozní režimy musí být odsouhlaseny s příslušnými orgány z hlediska spotřeby elektrické energie a dopravy (body 18 až 23). Při podrobném vypracování těchto režimů v jednotlivých provozech je třeba spolupracovat též se zdravotními orgány, aby pracovní režimy umožňovaly optimální přínos jak z hlediska zdravotního, tak i z hlediska pracovní výkonnosti.

• 1. Pro různé pracovní úseky (hlavní výrobu, údržbu, nakládku, vykládku apod.) lze uplatnit různé pracovní grafy; provozní režim správy závodu a administrativy musí být podřízen potřebám provozu.

• 1. Nové pracovní a provozní režimy organizací podřízených národním výborům nesmějí být v rozporu se zásadami, které na příslušných úsecích stanoví odvětvové ústřední orgány centrálně (např. pro úpravu prodejní doby v maloobchodě, pro provoz zdravotních zařízení apod.).

Rovnoměrnost odběru elektřiny

• 1. Organizace, které hodlají zkrátit pracovní dobu (upravit režimy), jsou povinny nejpozději v období stanoveném pro sjednávání spotřebních diagramů projednat návrhy změn pracovního a provozního režimu s příslušnými orgány energetiky.

• 1. Příslušnými jsou ty orgány energetiky, které až dosud potvrzují spotřební diagramy; spotřebitelé s příkonem do 1 MW jednají zpravidla s příslušným okresním závodem krajského energetického podniku, spotřebitelé s příkonem nad 1 MW jednají obvykle přímo s krajskými energetickými podniky.

• 1. Spotřební diagramy, které vyplývají z nového pracovního a provozního režimu, musí respektovat potřeby energetiky. V pondělí až pátek nesmí dojít ke zvýšení spotřeby v době špiček proti rozložení spotřeby elektřiny před zavedením nového pracovního režimu.

• 1. Případné rozpory mezi závody a krajskými energetickými podniky řeší oborová ředitelství a krajské národní výbory s ústředním ředitelstvím Československých energetických závodů v Praze.

Rovnoměrnost nároků na dopravu

• 1. Přechod na zkrácenou pracovní dobu (upravené režimy) nesmí mít za následek nevyužívání základních prostředků v dopravě a nahromadění nároků na osobní i nákladní přepravu v pracovních dnech a nesmí vyvolat v dopravě potřebu nových pracovních sil a prostředků. Nakládka i vykládka musí být zajištěna po celý týden.

• 1. Přechod na zkrácenou pracovní dobu (upravené režimy) musí dohodnout

v železniční dopravě

• a) příslušný ústřední orgán za všechny organizace s měsíčním přísunem více než 3500 vozových jednotek s ministerstvem dopravy;

• b) organizace, které mají měsíční přísun více než 500 vozových jednotek, se správou dráhy;

• c) organizace, které mají měsíční přísun více než 150 vozových jednotek, s provozním oddílem;

• d) organizace, které mají měsíční přísun do 150 vozových jednotek, s železniční stanicí;

případné rozpory řeší ministerstvo dopravy;

v silniční a městské dopravě

použivatelé veřejné silniční dopravy, nákladní i autobusové a městské dopravy s příslušným krajským národním výborem.

U linek přesahujících hranice kraje postupuje příslušný krajský národní výbor ve vzájemné dohodě se všemi ostatními zúčastněnými krajskými národními výbory; případně potřebné změny na dálkových linkách schvaluje na návrh zúčastněných krajských národních výborů ministerstvo dopravy.

---

• 1. Ústřední orgán (krajský národní výbor) stanoví podle těchto zásad rozsah a podmínky zkracování pracovní doby (úpravy režimů) pro organizace jím řízené.

• 1. Podmínky pro zavedení zkrácené pracovní doby (upravených režimů) se musí vytvářet především na jednotlivých podnicích (organizacích), kde je těžiště technickoekonomické přípravy.

• 1. Organizace mohou zavést zkrácenou pracovní dobu (upravené režimy) jen se souhlasem svého ústředního orgánu (u podniků řízených národními výbory se souhlasem krajského národního výboru). Ústřední orgán (krajský národní výbor) též rozhodne, zda ucelenou organizační jednotkou ve smyslu bodu 6 se v jednotlivých případech rozumí celý podnik či závod nebo jen provoz, popřípadě i cech, farma, železniční stanice, lokomotivní a vozové depo, prodejna, závod veřejného stravování apod. Ústřední orgány (krajské národní výbory) jsou povinny vypracovat v souladu s těmito zásadami vzorové pracovní režimy jako pomůcku podřízeným organizacím pro zavedení zkrácené pracovní doby (upravených režimů).

• 1. Ústřední orgány (krajské národní výbory) jsou při tomto udělování souhlasu povinny zejména prověřit, zda jsou splněny základní předpoklady podle bodů 11 až 13 a zda nové pracovní a provozní režimy byly odsouhlaseny s příslušnými orgány podle bodů 14 až 23. Jsou též povinny prověřovat, zda organizace tyto předpoklady trvale dodržuje i po zavedení zkrácené pracovní doby (upravených režimů). V odůvodněných případech uloží organizaci návrat k původní týdenní pracovní době.

• 1. Ústřední orgán (krajský národní výbor) může rozhodováním podle bodu 26 a 27 pověřit nižší složky (oborová ředitelství, okresní národní výbory).

• 1. Krajské národní výbory jsou povinny ve spolupráci s příslušnými orgány energetiky a dopravy v souladu s § 93 zákoníku práce koordinovat uplatnění pracovních a provozních režimů u všech organizací na území kraje.

Zavádění dnů pracovního volna koordinují tak, aby v maximální míře byly jednotnými dny pracovního volna soboty v sudých týdnech roku 1966 a obdobně soboty následující vždy za čtrnáct dní v dalších letech. Výjimku lze připustit pro nepřetržité provozy, služby a ostatní úseky, jestliže je to z provozních důvodů nezbytné; obdobně v případech odůvodněných místními podmínkami lze připustit výjimku pro dvousměnné výrobní provozy (v třech volných dnech místo dvou volných sobot v sudých týdnech a jedné v lichém týdnu, připustit dvě volné soboty v lichých týdnech a jednu v sudém týdnu), bude-li prokázáno, že se tím neztíží podmínky v navazujících odvětvích, zejména v dopravě, energetice, obchodě a v ostatních službách.

• 1. V ústředních orgánech státní správy, v národních výborech a v ostatních státních orgánech může být zkrácená pracovní doba podle bodu 2 zavedena jen po rozhodnutí vlády. Zásady pro úpravu pracovních režimů při 46hodinové týdenní pracovní době (bod 1) v těchto orgánech jsou uvedeny v bodech 31 až 37.

III. Zásady pro úpravu pracovní doby při zachování 46 hodinové týdenní pracovní doby v ústředních orgánech státní správy, v národních výborech a v ostatních státních orgánech

K zabezpečení jednotného postupu v ústředních orgánech státní správy, v národních výborech a v ostatních státních orgánech při provádění ustanovení zákoníku práce o rozvržení pracovní doby, o stanovení jejího začátku a konce a o poskytování přestávek v práci se stanoví tyto zásady:

• 1. Týdenní pracovní doba se v ústředních orgánech státní správy, v národních výborech a v ostatních státních orgánech rozvrhuje na šest pracovních dnů tak, že v sobotu je pracovní doba zpravidla kratší.

• 1. Aby se občané mohli obracet se svými záležitostmi na státní orgány mimo svou pracovní dobu, rozvrhnou vedoucí státních orgánů a v národních výborech jejich rady, jestliže to vyžadují místní potřeby a podmínky, pracovní dobu v těchto orgánech tak, že jeden den v týdnu bude končit později než v ostatní dny, nikoliv však později než v 18.00 hod.

• 1. Vedoucí státních orgánů a v národních výborech jejich rady rozvrhnou pracovní dobu v těchto orgánech tak, aby z toho vyplynul pro jejich pracovníky střídavě jeden den volna v průběhu čtyř týdnů při zachování 46 hodinové průměrné týdenní pracovní doby.

• 1. Začátek pracovní doby ve státních orgánech stanoví jejich vedoucí a v národních výborech jejich rady v rozmezí od 6.30 hod. do 7.30 hod.; v Praze může být s ohledem na dopravní poměry stanoven začátek pracovní doby ve státních orgánech v rozmezí od 6.30 hod. do 8.00 hod.

• 1. Začátek a konec pracovní doby ve státních orgánech je třeba stanovit tak, aby se jejich pracovníkům zajistila přiměřeně dlouhá přestávka na oběd. Tato přestávka se nezapočítává do pracovní doby a musí být proto napracována. Neposkytuje-li se pracovníkům další pracovní přestávka na jídlo a oddech podle § 89 odst. 1 zákoníku práce, započítává se z přestávky na oběd do pracovní doby 15 minut.

• 1. Vedoucí státních orgánů a v národních výborech nižších stupňů jejich rady jsou povinni dbát při úpravách pracovní doby podle těchto zásad pokynů krajského národního výboru vydaných v dohodě s krajskou odborovou radou k zabezpečení plynulé dopravy pracujících a zásobování elektřinou, plynem a topnou parou.

• 1. Ostatními státními orgány podle těchto zásad jsou orgány státní správy podřízené ústředním orgánům státní správy nebo národním výborům, soudy a prokuratury.

IV. Zásady pro řešení mzdových a pracovně právních otázek v souvislosti se zkracováním týdenní pracovní doby (úpravou režimů)

Mzdové otázky

Normy spotřeby práce

Pracovněprávní otázky

Brigádnické volno

• 1. V souvislosti se zkrácením pracovní doby je třeba zaručovat v pracovních smlouvách brigádnické pracovní volno jen při zkrácení pracovní doby na 44 hodin týdně. Při zkrácení na 43 a na 42 hodin týdně lze poskytovat toto volno jen v těch případech, kdy pracovník vzhledem k rozvrhu pracovní doby nebude mít alespoň jednou za měsíc dva dny souvislého volna, z nichž jeden den připadne na neděli nebo svátek.

Studijní volno účastníkům studia při zaměstnání

• 1. V této etapě zkrácení pracovní doby se ponechávají pracovní úlevy a hospodářské zabezpečení pracovníků studujících při zaměstnání v dosavadním rozsahu. Při dalším zkracování pracovní doby je třeba počítat s omezením pracovních úlev a hospodářského zabezpečení.

Svátky

• 1. Volný den v týdnu, který pracovník získá zkrácením pracovní doby (úpravou režimů), nutno považovat za den nepřetržitého odpočinku pracovníka v týdnu. Připadne-li na takový den svátek, nedostane pracovník, který nebude pracovat, za tento den náhradu ušlého výdělku, protože mu žádný výdělek neušel. Jestliže však v takový den, na který připadne svátek, bude pracovat, dostane vedle mzdy příplatek za práci ve svátek, tj. za každou odpracovanou hodinu příplatek ve výši svého průměrného výdělku připadajícího na jednu hodinu.

Délka dovolené na zotavenou

• 1. Čerpá-li pracovník dovolenou vcelku nebo v kalendářních týdnech, dostane ve volnu příslušný počet týdnů dovolené, bez ohledu na to, zda do uvedené dovolené připadne volný den či nikoliv.

Čerpá-li pracovník dovolenou výjimečně v částech kratších než týden, přísluší mu tolik pracovních dnů, kolik by jich zpravidla dostal, kdyby si vybíral dovolenou vcelku.

To znamená, že

• a) při jednom volném dnu (např. sobotě) během čtyř týdnů si může vybrat pracovník, který má nárok na