Vyhláška ministerstva financí, kterou se provádí zákon o dani ze mzdy

Typ Vyhláška
Publikace 1967-03-22
Naposledy aktualizováno 1971-10-20
Stav Platný
Zdroj e-Sbírka
článků Not indexed
Historie novel JSON API

Čl. 1

Daňová povinnost

K § 2 zákona

(1) Dani ze mzdy (dále jen „daň“) podléhá i mzda (odměna) za práci vykonávanou na příkaz tuzemského plátce mimo území Československé socialistické republiky,

(2) Dani nepodléhá mzda (odměna) za práci vykonávanou na území Československé socialistické republiky na příkaz cizozemského plátce po dobu nepřesahující 183 dny, je-li tato mzda vyplácena cizozemským plátcem.

(3) Dani nepodléhají mzdy pracovníků cizích zastupitelských úřadů v tuzemsku, nejsou-li československými státními příslušníky. Mzdy pracovníků cizích zastupitelských úřadů, kteří jsou našimi státními příslušníky, podléhají dani. Pokud jim cizí zastupitelské úřady daň nesrazí, platí pro ně ustanovení § 14 odst. 3 a 4 zákona a čl. 12 odst. 2 této vyhlášky.

(4) Zaměstnání vykonávaná členy posádek na plavidlech plujících pod československou vlajkou se posuzují jako zaměstnání vykonávaná na československém státním území.

(5) Ustanovení předchozích odstavců platí, pokud mezinárodní smlouvy nestanoví daňovou povinnost jinak.

Čl. 2

K § 3 zákona

(1) Příjmy plynoucími z pracovního poměru nebo v souvislosti s ním jsou zejména:

(2) Funkční požitky jsou:

(3) Za příjmy plynoucí ze zaměstnání vykonávaných v poměru podobném poměru pracovnímu se prohlašují tyto příjmy:

(4) Součástí poplatníkovy mzdy je i daň ze mzdy, hradí-li tuto daň plátce za poplatníka ze svého, např. byla-li s příležitostným pracovníkem smluvena čistá mzda.

(5) Mzdou ve smyslu zákona o dani ze mzdy nejsou:

(6) Naturální požitky se pro účely daně oceňují podle běžných maloobchodních cen; poskytování stravy se však oceňuje částkou 180 Kčs měsíčně, 6 Kčs denně (tj. snídaně 0,80 Kčs, oběd 2,80 Kčs a večeře 2,40 Kčs). Při pěti jídlech denně oceňuje se strava měsíčně částkou 228 Kčs, denně 7,60 Kčs (přesnídávka a svačina po 0,80 Kčs).

(7) Měsíčně činí hodnota zdarma poskytovaného

| | bytu v místech s počtem obyvatel | otopu | osvětlení | | | | | nad | nad | nad | do | | | | | 100 000 | 25 000 | 2000 | 2000 | | | | | za každou obytnou místnost (včetně kuchyně) Kčs: | 24 | 18 | 15 | 12 | 12 | 3 | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- |

Při společném ubytování se hodnota bytu, otopu a osvětlení oceňuje poměrnou částí podle počtu ubytovaných osob, nejméně částkou 3 Kčs měsíčně.

(8) Poskytne-li plátce pracovníkovi, který má podle mzdových předpisů nárok na naturální požitky, místo nich peněžitou náhradu, zahrne se do základu daně celá vyplacená částka.

Čl. 3

(1) Náhradami služebních výdajů (§ 3 odst. 5 zákona) jsou takové platby, kterými plátce nahrazuje pracovníkovi

(2) Hradí-li poplatník služební výdaje z odměny za práci, je prostá daně jen ta část, kterou poplatník plátci jako skutečný služební výdaj prokáže. Plátce je povinen doklady předložené poplatníkem uschovávat po dobu tří let.

(3) Za náhradu služebních výdajů dani nepodrobenou se prohlašují:

Čl. 4

K § 4 zákona

Osvobození

Od daně jsou osvobozeny:

Čl. 5

(1) Pobírá-li poplatník odměny uvedené v článku 4 č. 1 od více plátců za týž vynález, objev nebo návrh, je z úhrnu přijatých odměn od daně osvobozena pouze částka 20 000 Kčs. Rovněž lze u odměn, které za týž vynález, objev nebo návrh jsou vypláceny po více let, osvobodit úhrnem jen částku Kčs 20 000. Plátce smí odměnu do uvedené částky osvobodit jen, předloží-li mu poplatník písemné prohlášení, že za odměňovaný vynález, objev nebo návrh nebyla mu žádným jiným plátcem vyplacena odměna, z níž by byla část od daně osvobozena.

(2) Vyplácejí-li se odměny uvedené v článku 4 č. 1 kolektivu pracovníků, je u každého člena kolektivu osvobozena částka 20 000 Kčs. Dostane-li poplatník odměny za několik vyřešených úkolů, vynálezů, objevů nebo návrhů, je u každé z těchto odměn osvobozena částka 20 000 Kčs.

(3) Částka, o kterou odměny, jež jsou podle článku 4 č. 1 osvobozeny, převyšují 20 000 Kčs, zdaní se jako celoroční příjem, odděleně od ostatní mzdy příjemce odměny a s přihlédnutím k ustanovením o daněprostém minimu podle § 11 odst. 1 zákona a o snížení a zvýšení daně podle § 7 až 9 zákona tak, jakoby poplatník jinou mzdu nepobíral. Dani podléhající částky několika odměn uvedených v článku 4 č. 1 a vyplacených poplatníkovi týmž plátcem v kalendářním roce se sečtou a zdaní společně jako celoroční příjem.

(4) Způsobem uvedeným v odstavci 3 první větě se zdaňují též věrnostní přídavky.

(5) Osvobození odměn (prémií) za vyřešení státních výzkumných a vývojových úkolů, státních úkolů badatelského výzkumu a za vyřešení státních tematických úkolů vztahuje se pouze na odměny (prémie) poskytované pracovníkům, kteří sami přímo tyto úkoly řeší.

(6) Odměny za účast na rozpracování, vyzkoušení, zavedení nebo rozšíření vynálezů a zlepšovacích návrhů, odměny za spolupráci navrhovatele a odměny za expertisy členů komise expertů podléhají dani plně.

(7) Dary a odměny, které nespadají pod ustanovení článku 4, podléhají plně dani a zdaní se - stejně jako dani podléhající část darů a odměn uvedených v článku 4 č. 2 - společně s ostatní mzdou poplatníka. Všechny dary a odměny uvedené v článku 4 č. 2, poskytnuté nebo vyplacené poplatníkovi během kalendářního roku se sčítají, i když byly poskytnuty z různých důvodů; z tohoto součtu je osvobozena částka 2000 Kčs a zbytek podléhá dani.

Čl. 6

K § 6 zákona

Daňová sazba

(1) Sazba uvedená v zákoně je sazbou základní a platí pro poplatníky, kteří vyživují dvě osoby.

(2) Srážka daně se provádí podle tabulek vydaných ministerstvem financí pro srážku daně ve mzdovém období měsíčním, jakož i pro srážku daně přepočtené na celý rok.*)

(3) Poplatníkům, kteří jsou k plátci v pracovním poměru, sráží se daň podle měsíční tabulky, a to i když poplatník nepobírá mzdu za celé mzdové období, např. proto, že během mzdového období vstoupil k plátci do pracovního poměru nebo že pracovní poměr byl rozvázán, že poplatník po část měsíce nepracoval pro nemoc, neplacenou dovolenou nebo jinou absenci, nebo je zaměstnán s kratší pracovní dobou apod.

(4) U mezd, pro něž již není v daňových tabulkách daň vypočtena, nutno daňový základ zaokrouhlit nahoru na částku dělitelnou dvaceti a daň způsobem v tabulce uvedeným počítat z této zaokrouhlené částky.

(5) Poplatníkům, kteří nejsou k plátci v pracovním poměru a pobírají příjmy uvedené v článku 2 odst. 3 písm. a) a b), jakož i pracovníkům, kteří jsou k plátci v pracovním poměru sjednaném na dobu kratší než dva měsíce,**) se sráží daň paušální sazbou ve výši 10 %, a to bez rozdílu, zda tito pracovníci pobírají mzdu (odměny) též od jiného plátce nebo ne. Přesáhnou-li však v těchto případech částky vyplacené týmž plátcem poplatníkovi v kalendářním měsíci 800 Kčs, srazí se z úhrnu vyplacených částek daň podle měsíční tabulky a s přihlédnutím k ustanovení článku 9 odst. 2.

(6) Pracovní příjmy studujících formou denního studia, včetně odměn vyplácených jim za účast na vedlejší hospodářské činnosti vysokých škol podle § 5 odst. 2 zákona č. 19/1966 Sb., o vysokých školách, podléhají, pokud nejde o příjmy z trvalého pracovního poměru, paušální srážce daně ve výši 5 %.

(7) Daň srážená podle předchozích ustanovení se zaokrouhluje tak, že se část daně do výše 50 hal. včetně zaokrouhluje na celé koruny směrem dolů a část přesahující tuto částku na celé koruny směrem nahoru.

Čl. 7

K § 7 a 8 zákona

Zvýšení a snížení daně

(1) Za vyživované osoby se uznávají:

Poskytuje-li poplatník podporu více osobám a úhrnná podpora nečiní tolik, aby na každou z nich připadla aspoň částka 100 Kčs, přihlédne se jen k tolika osobám, kolikrát 100 Kčs poplatník měsíčně platí.

(2) Uzavře-li dítě manželství, lze je, popř. i jeho manželku (manžela) a děti uznat za vyživované poplatníkem jen, nepřipadá-li z úhrnného příjmu této rodiny na jednoho jejího člena více než 620 Kčs měsíčně a jsou-li splněny i ostatní podmínky stanovené v odstavci 1 písm. b).

(3) Táž osoba může být uznána za vyživovanou jen u jednoho poplatníka a u téhož poplatníka pouze u jedné daně. Toto ustanovení není na závadu tomu, aby dítě bylo uznáno za vyživované jak u toho z rodičů, který na ně platí výživné, tak i u toho z nich, u kterého žije. Úleva podle ustanovení § 8 odst. 2 zákona přísluší pouze tomu z rodičů, u něhož dítě žije, nikoliv poplatníku, který platí výživné.

(4) Podporuje-li poplatník více osob, z nichž jedna má vůči druhé vyživovací povinnost (např. otce a matku), pokládá se u každé z nich za příjem ta část, která z jejich úhrnného příjmu na ni poměrně připadá.

(5) Pro otázku, zda podporovaná osoba (odstavec 1) má vlastní příjem přesahující měsíčně hrubých 620 Kčs, se přihlíží ke všem jejím příjmům, tedy např. k příjmům z pracovního poměru, k důchodům, k sociálním podporám, příjmům z budov, zemědělství, živností aj. Nepřihlíží se však:

(6) Ustanovení § 8 odst. 2 zákona platí, i když osoby tam uvedené vyživují zletilé děti (vnuky nebo jiné děti v péči nahrazující péči rodičů).

(7) Jsou-li oba manželé (druh a družka) zaměstnáni, přihlíží se ke všem vyživovaným osobám u manžela (druha). Manželka (družka) se zdaňuje podle ustanovení § 8 odst. 3 zákona.

(8) Požadují-li oba manželé (druh a družka), kteří žijí ve společné domácnosti, aby úlevy z titulu vyživovaných osob byly poskytnuty místo manželovi (druhovi) manželce (družce), připojí k žádosti potvrzení plátce, který vyplácí mzdu manželovi (druhovi), že nebude u něj nadále při srážce daně přihlížet k vyživovaným osobám.

(9) Sleva na vyživované osoby přísluší manželce také v případech, kde mzdu pobírá jen manželka a manžel buď vůbec nemá zdanitelné příjmy (např. důchodce) nebo podléhá jiné dani, u níž neuplatňuje snížení daně na vyživované osoby.

(10) Ke změnám okolností rozhodujících o zvýšení a snížení daně (např. dosažení věkové hranice poplatníka a jeho dětí, vstup do zaměstnání zletilého dítěte, odpadnutí některé vyživované osoby apod.), přihlíží se s výhradou uvedenou v ustanovení čl. 15 odst. 3 až počínaje mzdovým obdobím následujícím po období, v němž ke změně došlo, i když změna nastala již prvního dne v měsíci. Vstoupí-li tedy zletilé dítě do pracovního poměru během měsíce, takže nepobírá mzdu za celý měsíc, lze je pro běžný měsíc uznat za vyživované poplatníkem, i když v tomto měsíci dosáhne v zaměstnání příjmu přesahujícího 620 Kčs.

(11) O průkazu okolností rozhodných pro zvýšení a snížení daně platí ustanovení článků 15 až 17.

Čl. 8

K § 9 zákona

(1) Za invalidní osoby ve smyslu § 9 zákona lze uznat pouze:

(2) Sleva podle předchozího odstavce se poskytne tím způsobem, že se připočtou

(3) U úrazových důchodů a zaopatřovacích požitků invalidů podle zákona č. 164/1946 Sb. je pro výši slevy rozhodným procento poškození uvedené v posledním rozhodnutí o úrazovém důchodu nebo o zaopatřovacích požitcích. Při poškození o 30 % až 50 % se připočte jedna osoba navíc, při poškození o více než 50 % se připočtou dvě osoby navíc. Pobírá-li poplatník více úrazových důchodů nebo úrazový důchod a zaopatřovací požitky invalidů podle zákona č. 164/1946 Sb. a jsou-li v každém výměru uvedena procenta invalidity, rozhoduje pro otázku výše slevy součet těchto procent, byly-li důchody přiznány z různých titulů. Není-li tomu tak, je rozhodným nejvyšší procento. V pochybnostech nutno si vyžádat posudek posudkového lékaře.

(4) O přiznání úlevy a její výši rozhodne s výjimkou případů, kde poplatník, jeho manželka nebo nezletilé děti pobírají důchod uvedený v odstavci 1 č. 1 písm. a) (článek 16 č. 4) okresní národní výbor na základě:

(5) Při posuzování osob, které nemají nárok na pobírání invalidního nebo částečného invalidního důchodu, postupuje se podle zásad platných pro posouzení invalidity a částečné invalidity pro účely sociálního zabezpečení; zejména se v posudku uvede, zda nutno poplatníka (osobu jím vyživovanou) podle jeho zdravotního stavu posuzovat tak, jako by pobíral částečný invalidní důchod, nebo tak, jako by pobíral invalidní důchod, a zda jde o stav trvalý nebo do kdy posudek platí.

(6) Slevu z důvodu poplatníkovy invalidity nelze povolit v žádném případě, jestliže poplatníkův daňový základ přesahuje v měsíci hranici 2400 Kčs.

(7) Sleva přísluší manželovi (v případě § 8 odst. 4 zákona manželce). Neuplatní-li však slevu, může ji uplatňovat ten z manželů, na jehož invaliditu (zdravotní vadu) byla sleva povolena, a to i když slevu na vyživované osoby uplatňuje druhý manžel.

(8) Sleva podle § 9 odst. 1 zákona nepřísluší poplatníkovi na tělesnou nebo duševní vadu dítěte, na které platí výživné (článek 7 odst. 1 písm. c), byla-li tato sleva povolena tomu z rodičů, u něhož dítě žije.

(9) Úleva podle § 9 odst. 2 přísluší vdovám jen po dobu vdovství.

Čl. 9

K § 11 zákona

(1) Plátci, vyplácející mzdu, která nepřesáhne v běžném měsíci 200 Kčs, upustí podle § 11 odst. 1 zákona od srážky daně, jen předloží-li jim poplatník písemné prohlášení uvedené v článku 15 odst. 5 písm. b) bod cc).

(2) Pobírá-li poplatník mzdu současně od více plátců, srazí jen jeden z nich daň s přihlédnutím k vyživovaným osobám a k případné slevě podle § 9 zákona, a to ten, jemuž předloží poplatník průkaz a prohlášení podle článku 15 odst. 5. Ostatní plátci srazí daň tak, jakoby poplatník žádnou osobu nevyživoval, tedy s příslušným zvýšením podle § 7 zákona (se zřetelem na věk a u žen též k okolnosti, zda jsou vdané), nejméně však ve výši 10 %. Ustanovení tohoto odstavce se nevztahují na případy, kdy se daň vybere podle článku 6 odst. 5 ve výši 10 %.

Čl. 10

Způsob vybírání daně

K § 12 zákona

(1) Plátcem jsou všechny organizace (úřady, ústavy, zařízení, podniky atd., jsou-li samostatně účtujícími jednotkami) a osoby, které vyplácejí mzdu.

(2) Plátce srazí daň při každé výplatě mzdy z celé dani podrobené částky. Ze záloh vyplácených během mzdového období se daň nesráží, nýbrž až z úhrnu při konečném vyúčtování.

(3) Zašle-li druhý nebo další plátce na poplatníkovu žádost hrubou mzdu (odměnu) organizaci, aby ji vyplatila pracovníkovi, který je k ní v pracovním poměru, zdaní ji tato organizace spolu se mzdou, kterou poplatníkovi vyplácí.

(4) Podíly na hospodářských výsledcích organizace se zdaňují při vyúčtování podílu, a to odděleně od ostatní mzdy pracovníka, sazbami daně ze mzdy pro měsíční výplatní období s přihlédnutím ke všem skutečnostem rozhodným pro srážku daně ve mzdovém období, v němž byly podíly vyúčtovány. *) Při zúčtování daně ze mzdy se k podílům na hospodářských výsledcích nepřihlíží.

Čl. 11

K § 13 zákona

(1) Jednorázovou mzdou je zejména náhrada mzdy za nevyčerpanou dovolenou, dary a odměny, pokud nejsou od daně osvobozeny, odměny za vedlejší činnost konanou pro organizaci, u které je pracovník v pracovním poměru, na základě dohod o provedení práce, jednorázové prémie, doplatky mzdy za minulá kalendářní léta apod.

(2) Kolísá-li mzda v jednotlivých měsících, vypočte se při zdaňování jednorázové mzdy pravděpodobná celoroční mzda tak, že se zjistí průměrná měsíční mzda až dosud v běžném roce vyplacená a vynásobí dvanácti. Ví-li však plátce bezpečně v době výplaty jednorázové mzdy, že se poplatníkova mzda během roku změní, přihlédne k očekávané změně.

(3) Není-li pracovník v pracovním poměru k plátci po celý rok (např. do pracovního poměru vstoupí během roku nebo je pracovní poměr před koncem roku rozvázán), lze jednorázovou mzdu rozvrhnout jen na ta mzdová období, za něž bude nebo byla mzda vyplácena.

(4) Vyplácí-li plátce mzdu (odměnu) za minulá léta poplatníkovi, který v roce, v němž k této výplatě dojde, již k němu není v pracovním poměru, srazí daň podle roční tabulky s přihlédnutím k ustanovení článku 9 odst. 2.

(5) Doplatky za mzdová období běžného kalendářního roku rozvrhnou se na jednotlivá měsíční období a takto zjištěné částky se připočtou k jednotlivým měsíčním mzdám. Za každý měsíc se vypočte z tohoto součtu daň a odečte se daň již sražená; zbytek daně se pak srazí při výplatě doplatku. Doplatky připadající na dřívější kalendářní léta se zdaní jako jednorázová mzda (odstavec 1 až 4).

(6) Plátce upustí od zdanění podle předchozích odstavců a zdaní jednorázovou odměnu nebo doplatky v měsíci výplaty, je-li to pro poplatníka výhodnější.

(7) Přepočet daně podle § 13 odst. 3 zákona - tzv. zúčtování - provede plátce jen, požádá-li o to poplatník (ústně nebo písemně) nebo závodní výbor základní organizace ROH za všechny zaměstnance nejpozději při vyúčtování mzdy za prosinec. Zmeškanou lhůtu může prominout okresní národní výbor příslušný podle sídla plátcovy pokladny (článek 19).

(8) Byl-li poplatník u plátce zaměstnán po celý rok, pobíral mzdu za všechna mzdová období a nezměnily-li se okolnosti rozhodné pro zvýšení a snížení daně, stanoví plátce při provádění zúčtování daň na celoroční příjem pomocí roční tabulky. Nejsou-li uvedené předpoklady splněny, stanoví plátce daň na průměrnou měsíční mzdu podle měsíční tabulky (viz odstavec 11).

(9) Nastoupil-li poplatník do pracovního poměru u plátce během roku, provede plátce zúčtování jen za měsíce, v nichž byl u něj poplatník zaměstnán. Za dobu, kdy poplatník pobíral v témže roce mzdu od jiného plátce, může plátce provést zúčtování jen na základě potvrzení předchozího plátce o tom, kolik činila v jednotlivých měsících vyplacená mzda a sražená daň a podle které sazby byla daň srážena. Rozvázal-li poplatník před koncem roku pracovní poměr, provede plátce zúčtování rovněž jen za měsíce, v nichž byl u něj poplatník zaměstnán, a jen, když poplatník v témže roce nevstoupil do nového pracovního poměru.

(10) Provádí-li plátce zúčtování u poplatníků, kteří sice k němu byli po celý rok v pracovním poměru, ale nepobírali ve všech mzdových obdobích mzdu (např. pro nemoc, mateřskou nebo neplacenou dovolenou apod.), přihlíží jen k těm mzdovým obdobím, za něž byla mzda zdaněna.

(11) V případech uvedených v odstavci 8 druhé větě a v odstavcích 9 a 10 provede plátce zúčtování tak, že úhrn mezd během roku vyplacených dělí počtem mzdových období, za která byla mzda zdaněna. Na takto vypočtenou průměrnou mzdu stanoví pro každé mzdové období daň podle okolností rozhodných pro zvýšení a snížení daně na začátku období. Součet takto vypočtených daňových částek tvoří celkovou daňovou povinnost, kterou plátce porovná se sraženou daní.

(12) U poplatníků, kteří nejsou k plátci v pracovním poměru, nýbrž jen v poměru podobném poměru pracovnímu (článek 2 odst. 3), lze zúčtování provést jen, byla-li jim srážena daň podle měsíční tabulky a jen za měsíce, za něž jim byla mzda takto zdaněná vyplacena (odstavec 10).

(13) Pobíral-li poplatník, jemuž byla povolena sleva podle § 9 zákona, v některých měsících mzdu přesahující 2400 Kčs, takže pro tyto měsíce mu nebyla povolena uvedená sleva, poskytne se při zúčtování sleva i za tyto měsíce, jestliže průměrná měsíční mzda za zúčtovanou dobu nepřesáhne 2400 Kčs.

(14) Zúčtování lze provést jen ve prospěch poplatníka. Vyplynula-li by ze zúčtování vyšší daň, než jaká byla správně sražena, nelze zúčtování provést. O částku, kterou pracovníkům v důsledku zúčtování vrátí, odvede plátce při příštím odvodu daně méně a vyznačí ji na hlášení o dani ze mzdy (článek 14 odstavec 3 písm. c). Zúčtování daně nutno provést do konce února po uplynutí každého roku. Tuto lhůtu může prodloužit národní výbor, příslušný podle sídla plátcovy pokladny (článek 19).

Čl. 12

K § 14 zákona

(1) Daň, kterou plátce nesrazil, předepíše okresní národní výbor příslušný podle sídla plátcova k přímému placení plátci bez rozdílu, zda plátce nesprávnou srážku daně zavinil či nikoliv.

(2) Poplatníkům pobírajícím mzdu z ciziny vyměří daň okresní národní výbor, v jehož obvodu bydlí. Poplatníkům bydlícím v obvodu národního výboru hlavního města Prahy vyměřuje však daň obvodní národní výbor Praha 1.

(3) Zjistí-li se, že bylo poplatníkovi na dani sraženo více, než mělo být, vrátí se mu přeplatek, pokud neuplynuly tři roky od konce mzdového období, v němž došlo k výplatě mzdy, z níž byla nesprávně sražena daň.

(4) Plátce může přeplacenou daň vrátit poplatníkovi jen během roku, v němž byla sražena, nebo počátkem příštího roku, dokud nepředložil okresnímu národnímu výboru vyúčtování sražené a odvedené daně ze mzdy (článek 14 odst. 3 písm. a). O vrácenou daň odvede plátce při příštím odvodu daně méně a vyznačí toto vrácení na rubu poukázky nebo převodního příkazu. Po uplynutí této lhůty vrátí přeplatek okresní národní výbor příslušný podle sídla plátcovy pokladny.

Čl. 13

Odpovědnost plátců

K § 15 zákona

(1) Organizace provádějící srážku daně jsou povinny předložit Státní bance československé při výběru doplatku mezd vyúčtovaných za minulý měsíc příkaz k odvodu sražené daně ze mzdy.

(2) Daň doměřená podle § 14 odst. 2 zákona je splatna do tří dnů po doručení platebního výměru a penále se počítá počínaje následujícím dnem. V těchto případech nelze vyměřit penále za dobu ode dne, kdy doměřená daň měla být sražena, do doručení platebního výměru.

(3) Penále se nepředepíše, nečiní-li aspoň 20 Kčs ročně.

(4) Daň sraženou osobám, které jsou k plátci v poměru podobném poměru pracovnímu, nemusí plátce odvádět do tří dnů po provedení daňové srážky, nýbrž odvede ji společně s daní sraženou pracovníkům v pracovním poměru.

(5) Krajský národní výbor může povolovat odchylky ve věci způsobu, doby a místa odvodu daně, pokud se odchylka týká okresních národních výborů jeho obvodu.

Čl. 14

K § 17 zákona

(1) Každý plátce je povinen uvádět ve mzdových listech vedle základních údajů (poplatníkovo jméno, příjmení, povolání, datum narození, bydliště, rodinný stav, jména osob, které poplatník vyživuje, a data jejich narození, počet osob uznaných navíc podle § 9 zákona a pro každé mzdové období jeho označení) ještě tyto další údaje:

(2) Pro osoby, které nejsou k plátci v pracovním poměru, nýbrž pracují pro něj v poměru podobném poměru pracovnímu (článek 2 odst. 3 písm. a), nemusí vést plátce mzdové listy; stačí seznam s těmito údaji: datum výplaty, poplatníkovo jméno a bydliště, věk, rodinný stav, výše vyplacené mzdy a sražené daně. Totéž platí pro vedení záznamů vedoucími souborů lidových hudebníků (článek 2 odst. 3 písm. b).

(3) Plátci jsou dále povinni:

Čl. 15

K § 18 zákona

Podmínky pro snížení daně

(1) Poplatník je povinen do 30 dnů po vstupu do pracovního poměru a každoročně do konce prosince prokázat plátci pro příští kalendářní rok počet vyživovaných osob, příp. nárok na slevu podle § 9 zákona, pokud nejde o průkazy již předložené, které podle článku 17 odst. 1 platí trvale.

(2) Nepředloží-li poplatník průkaz o tom, že a kolik osob vyživuje, popříp. jaká sleva mu podle § 9 zákona přísluší, nebo nepředloží-li prohlášení podle odstavce 5, je plátce povinen srážet daň tak, jakoby poplatník nevyživoval žádnou osobu (tedy se zvýšením podle § 7 zákona).

(3) K předloženému průkazu přihlédne plátce teprve počínaje mzdovým obdobím následujícím po období, v němž bude průkaz plátci předložen. Narodí-li se však poplatníkovi dítě, přihlédne se k němu již pro to mzdové období, v němž se narodilo, předloží-li poplatník průkaz o jeho narození plátci aspoň do 30 dnů po narození dítěte. Nepředloží-li poplatník průkaz v této lhůtě, lze k průkazu přihlédnout až ve mzdovém období následujícím po období, v němž byl průkaz předložen. Předloží-li však poplatník po vstupu do pracovního poměru průkazy plátci do 30 dnů ode dne vstupu do pracovního poměru, platí průkazy již od tohoto dne. Nedošlo-li proti předchozímu potvrzení ke změně, stačí předložení jeho duplikátu.

(4) Potvrzení na slevu vydává okresní národní výbor, příslušný podle poplatníkova bydliště nebo podle sídla plátcovy pokladny.

(5) Plátce smí u poplatníků, jimž se daň sráží podle základní sazby nebo se snížením podle § 8 zákona, k předloženým průkazům přihlédnout, jen podepíše-li poplatník při vstupu do pracovního poměru a každoročně nejpozději do 31. prosince pro příští kalendářní rok písemné prohlášení o tom,

(6) Dojde-li během roku ke změnám skutečností rozhodných pro zvýšení a snížení daně, je poplatník povinen oznámit je plátci nejpozději poslední den mzdového období, v němž změna nastala.

(7) Poplatníci, kterým byla přiznána sleva podle § 9 zákona z důvodu, že buď sami nebo osoby jimi vyživované pobírají invalidní nebo částečný invalidní důchod, popřípadě jiný důchod obdobného charakteru, jsou povinni každoročně, nejpozději do 31. prosince, předložit plátci pro příští kalendářní rok potvrzení pošty o výplatě důchodu.

Čl. 16

Způsob prokazování nároku na snížení daně ze mzdy

Nárok na snížení daně prokazuje poplatník plátci takto:

Nejsou-li uvedené skutečnosti zřejmy z občanského průkazu, nutno je prokázat jiným úředním dokladem,

V případech uvedených pod č. 3 a 4 poznamená plátce potřebná data (číslo a datum soudního rozhodnutí, výši stanoveného výživného na jednotlivé děti a manželku, druh přiznaného důchodu a číslo a datum rozhodnutí, jímž byl přiznán invalidní nebo částečný invalidní důchod) na mzdovém listě a potvrzení pošty uschová;

Čl. 17

Platnost průkazů

(1) Průkazy uvedené v článku 16 č. 1, 3, 4 a 5 písm. e) až g) platí pro prokázání nároku na snížení daně ze mzdy trvale, nebyla-li jejich platnost pro tento účel časově omezena, a průkazy uvedené v článku 16 č. 2 a 5 písm. a) až d) platí vždy jen na rok, pro který byly vystaveny, a to za předpokladu, že u poplatníka a jím vyživovaných osob nenastaly změny ve skutečnostech rozhodných pro zvýšení nebo snížení daně.

(2) U zletilých studujících dětí platí potvrzení vydané školou podle článku 16 č. 2 ještě dva měsíce následující po měsíci, v němž studující ukončil studia, pokud na začátku těchto měsíců nebyl v pracovním poměru.

(3) Za ukončení studií se pokládá u žáků škol poskytujících střední odborné vzdělání vysvědčení na odchodnou, popřípadě vysvědčení téže povahy, u žáků škol poskytujících úplné střední vzdělání (všeobecné, odborné), kteří nepokračují ve studiích, maturitní zkouška a u studentů vysokých škol státní závěrečná zkouška.

(4) Opožděné předložení průkazu nebo zmeškanou lhůtu pro uplatnění nároku na snížení daně ze mzdy může prominout okresní národní výbor, který potvrzení vydává (článek 15 odst. 4).

Čl. 18

Kontrola daně ze mzdy

K § 19 zákona

(1) Okresní národní výbory jsou povinny provést každoročně kontrolu u všech plátců svého obvodu. U plátců zaměstnávajících nejvýše 50 pracovníků stačí však provádět kontroly jednou za dva roky.

(2) Zjistí-li okresní národní výbor při kontrole, že na dani bylo sraženo méně než mělo být sraženo, předepíše v platebním výměru plátci k přímému placení úhrnnou částku daně, o kterou bylo na dani sraženo méně. V příloze platebního výměru vyčíslí, u kterých pracovníků a o jakou částku bylo sraženo méně. Přitom zvlášť vyčíslí částky připadající na poslední 3 měsíce.

(3) Okresní národní výbor může upustit od dodatečného předpisu daně, popříp. může doměřenou daň zcela nebo zčásti prominout, kdyby vybrání této daně znamenalo ohrožení výživy poplatníka nebo osob na něj odkázaných.

(4) K zajištění správného srážení daně ze mzdy vede každý okresní národní výbor seznam plátců, který pravidelně kontroluje a doplňuje.

Čl. 19

K § 20 zákona

Sídlem plátcovy pokladny se rozumí místo, ve kterém se provádí výpočet mzdy a kde plátce sestavuje a vede mzdové listy, i když skutečná výplata mzdy se provádí na jiném místě.**)

Čl. 20

Promlčení

K § 21 zákona

Okresní národní výbor upustí od předepsání daně ze mzdy, i když není promlčena, jestliže k nesprávné srážce daně došlo vinou poplatníka, a ode dne výplaty mzdy, při níž došlo k nesprávné srážce daně, uplynuly aspoň tři roky, takže by plátce vzhledem k ustanovení § 16 zákona nesměl již poplatníkovi daň dodatečně srazit.

Čl. 21

Závěrečná ustanovení

Zrušují se:

a všechny směrnice, instrukce, výnosy a jiné obdobné předpisy vydané ministerstvem financí, pověřenectvem Slovenské národní rady pro finance a býv. pověřenectvem financí v oboru daně ze mzdy do 31. března 1967.

Čl. 22

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1967.

Ministr:

Ing. Sucharda v. r.

*) zák. č. 101/1964 Sb., o sociálním zabezpečení, zák. č. 103/1964 Sb., o sociálním zabezpečení družstevních rolníků, a vyhláška č. 105/1964 Sb., o důchodovém pojištění jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících a o poskytování zaopatřovacích příspěvků členům jejich rodin.

*) Např. Vyhláška ministerstva financí ze dne 10. června 1964 č. 100/1964 Sb., o náhradách cestovních, stěhovacích a jiných výdajů; vyhláška ministerstva dopravy ze dne 14. dubna 1965 č. 41/1965 Sb., o používání vlastních osobních vozidel pracovníky při vnějších výkonech.

*) Tabulky lze dostat u Statistického a evidenčního vydavatelství tiskopisů, národní podnik, Praha a u okresních národních výborů.

**) např. na zemědělských a stavebních brigádách, při pytlování a rozvážení brambor, při sezónních a kampaňových pracích, u komparsu, při ambulantním prodeji při pořádání veřejných podniků apod.

*) Platnost potvrzení okresních národních výborů o vyživovaných osobách a slevách podle § 9 zákona vydaných před 1. dubnem 1967 zůstává nedotčena.

**) Pod ustanovení § 20 odst. 1 zákona nespadají spory o tom, zda má plátce oproti pracovníkovi nárok na vrácení daně, kterou podle § 15 odst. 3 zákona zaplatil.

^*) Ze záloh podílů na hospodářských výsledcích se srazí daň ze mzdy zálohově v těch případech, kdy lze předpokládat, že by z částek podílu při jeho vyúčtování nebyla uhrazena daň ze mzdy z celého podílu.

Příloha I k vyhlášce č. 24/1967 Sb.

Náhrady služebních výdajů prohlášené za nezdanitelné

Příloha II k vyhlášce č. 24/1967 Sb.

Částky osvobozené od daně ze mzdy

Čtení tohoto dokumentu nenahrazuje čtení příslušného vydání Sbírky zákonů. Neneseme odpovědnost za případné nepřesnosti vyplývající z převodu originálu do tohoto formátu.

Tento text je zveřejněn za vlastních podmínek opětovného použití zdroje e-Sbírka, nikoli pod licencí Legalize ani pod licencí volného díla. e-Sbírka
volné dílo (úřední díla podle § 3 písm. a) zákona č. 121/2000 Sb., autorského zákona)