Vyhláška ministerstva financí, kterou se provádí zákon o dani ze mzdy

Čl. 1

Daňová povinnost

K § 2 zákona

(1) Dani ze mzdy (dále jen „daň“) podléhá i mzda (odměna) za práci vykonávanou na příkaz tuzemského plátce mimo území Československé socialistické republiky,

• a) je-li vykonávána po dobu nepřesahující 183 dny nebo

• b) je-li vykonávána v období dvanácti měsíců po sobě jdoucích po dobu delší než 183 dny, ale mzda nebyla v cizině podrobena dani ze mzdy nebo dani stejného druhu. Stejně se posuzuje zdanitelnost náhrady mzdy za dovolenou těchto pracovníků. Skutečnost, že mzda byla v cizině zdaněna, prokáže pracovník.

(2) Dani nepodléhá mzda (odměna) za práci vykonávanou na území Československé socialistické republiky na příkaz cizozemského plátce po dobu nepřesahující 183 dny, je-li tato mzda vyplácena cizozemským plátcem.

(3) Dani nepodléhají mzdy pracovníků cizích zastupitelských úřadů v tuzemsku, nejsou-li československými státními příslušníky. Mzdy pracovníků cizích zastupitelských úřadů, kteří jsou našimi státními příslušníky, podléhají dani. Pokud jim cizí zastupitelské úřady daň nesrazí, platí pro ně ustanovení § 14 odst. 3 a 4 zákona a čl. 12 odst. 2 této vyhlášky.

(4) Zaměstnání vykonávaná členy posádek na plavidlech plujících pod československou vlajkou se posuzují jako zaměstnání vykonávaná na československém státním území.

(5) Ustanovení předchozích odstavců platí, pokud mezinárodní smlouvy nestanoví daňovou povinnost jinak.

Čl. 2

K § 3 zákona

(1) Příjmy plynoucími z pracovního poměru nebo v souvislosti s ním jsou zejména:

• a) mzdy a platy všeho druhu, jako základní mzda (časová a úkolová), prémie, příplatky, odměny, podíly na hospodářských výsledcích organizace, mzda za práci přes čas, náhrada mzdy (včetně náhrady mzdy za nevyčerpanou dovolenou), odměny za vyřešení výzkumných a vývojových úkolů, za vyřešení úkolů badatelského výzkumu a za vyřešení tematických úkolů apod., tedy vše, co pracující dostane v hotovosti nebo naturáliích za práci od plátce. Mzdou jsou i odměny za vedlejší činnost, tj. za činnost, kterou vykonává pracovník v organizaci, u níž je v pracovním poměru, mimo pracovní dobu stanovenou pro tento pracovní poměr a která záleží v pracích jiného druhu, než byly sjednány v pracovní smlouvě,

• b) veškeré jiné příjmy, které dostávají pracovníci v souvislosti se svým pracovním poměrem, bez ohledu na to, mají-li na ně právní nárok či nikoliv, např. odměny, dary a jiná bezplatná věnování apod., pokud nejsou osvobozeny podle § 4 zákona.

(2) Funkční požitky jsou:

• a) základní funkční plat členů vlády, funkční plat předsedy a místopředsedů Národního shromáždění, platy předsedy, místopředsedů a pověřenců Slovenské národní rady, jakož i platy vedoucích ústředních úřadů a orgánů,

• b) odměny za výkon funkce v národních výborech,

• c) odměna za výkon soudcovské funkce,

• d) odměna za výkon funkce v komisích lidové kontroly,

• e) odměny za výkon jakékoliv funkce ve společenských organizacích.

(3) Za příjmy plynoucí ze zaměstnání vykonávaných v poměru podobném poměru pracovnímu se prohlašují tyto příjmy:

• a) odměny za práci vyplácené kteroukoliv organizací osobám, které k ní nejsou v pracovním poměru, ale pro ni vykonávají práci, třeba příležitostnou, jednorázovou a neopakující se na základě dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce) s výjimkou činností spadajících pod ustanovení zákona o dani z příjmů z literární a umělecké činnosti. Provádí-li však pracovník podle těchto dohod práce na vlastní účet nebo jde-li o samostatné živnostníky nebo řemeslníky, podléhá tento příjem dani z příjmů obyvatelstva,

• b) příjmy z provozování hudby v souborech lidových hudebníků; plátcem podle § 3 odst. 4 zákona je vedoucí souboru,

• c) příjmy funkcionářů a členů sdružení advokátů a Ústředí československé advokacie,

• d) odměny za vynálezy, za objevy, na které byl vydán diplom, za návrhy na nové způsoby léčení nemocí a ochrany před nemocemi, na nové odrůdy semen a rostlin a na nová plemena zvířat, na něž bylo vydáno osvědčení o původství, a za zlepšovací návrhy, a to i když jsou tyto odměny vypláceny osobám, které nejsou k plátci v pracovním poměru (viz též čl. 4 č. 1).

(4) Součástí poplatníkovy mzdy je i daň ze mzdy, hradí-li tuto daň plátce za poplatníka ze svého, např. byla-li s příležitostným pracovníkem smluvena čistá mzda.

(5) Mzdou ve smyslu zákona o dani ze mzdy nejsou:

• a) důchody*) bez rozdílu, zda plynou z tuzemska nebo z ciziny,

• b) částky, o které se pracovníkovi snižuje mzda podle pracovněprávních nebo jiných předpisů (např. na základě uloženého nápravného opatření podle § 43 a násl. trestního zákona a na základě kárných opatření podle § 77 zákoníku práce),

• c) náhrada za ztrátu na výdělku a náhrada za bolest, za ztížení společenského uplatnění a za věcnou škodu, vyplácené pracovníkům podle zákoníku práce při pracovních úrazech a nemocech z povolání,

• d) věcné a peněžité dary poskytované závodními výbory členům jejich základní organizace ROH bez ohledu na jejich výši,

• e) odměny za záchranu života,

• f) odměny za práci vyplácené jednotnými zemědělskými družstvy členům družstva, jakož i osobám, které sice nejsou členy družstva, ani v pracovním poměru k družstvu, ale v něm trvale pracují, tj. vykonávají práce v družstvu soustavně a pravidelně v rozsahu jako členové a podrobují se pracovním příkazům družstva a zakládá-li tato činnost sociální zabezpečení podle zákona č. 103/1964 Sb., o sociálním zabezpečení družstevních rolníků; způsob odměňování je při tom nerozhodný,

• g) dávky nemocenského pojištění, přídavky na děti, výchovné a obdobná plnění poskytovaná na nezaopatřené děti,

• h) věcné odměny poskytované plátcem pracovníkovi, jejichž hodnota u něj nepřesahuje v jednom kalendářním roce 100 Kčs.

(6) Naturální požitky se pro účely daně oceňují podle běžných maloobchodních cen; poskytování stravy se však oceňuje částkou 180 Kčs měsíčně, 6 Kčs denně (tj. snídaně 0,80 Kčs, oběd 2,80 Kčs a večeře 2,40 Kčs). Při pěti jídlech denně oceňuje se strava měsíčně částkou 228 Kčs, denně 7,60 Kčs (přesnídávka a svačina po 0,80 Kčs).

(7) Měsíčně činí hodnota zdarma poskytovaného

| | bytu v místech s počtem obyvatel | otopu | osvětlení | | | | | nad | nad | nad | do | | | | | 100 000 | 25 000 | 2000 | 2000 | | | | | za každou obytnou místnost (včetně kuchyně) Kčs: | 24 | 18 | 15 | 12 | 12 | 3 | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- |

Při společném ubytování se hodnota bytu, otopu a osvětlení oceňuje poměrnou částí podle počtu ubytovaných osob, nejméně částkou 3 Kčs měsíčně.

(8) Poskytne-li plátce pracovníkovi, který má podle mzdových předpisů nárok na naturální požitky, místo nich peněžitou náhradu, zahrne se do základu daně celá vyplacená částka.

Čl. 3

(1) Náhradami služebních výdajů (§ 3 odst. 5 zákona) jsou takové platby, kterými plátce nahrazuje pracovníkovi

• a) přímá vydání, jež učinil na plátcův účet, aby mohl provést úkoly jemu uložené, a

• b) výdaje, které slouží k úhradě zvýšených a přiměřených nákladů spojených s výkonem práce.

(2) Hradí-li poplatník služební výdaje z odměny za práci, je prostá daně jen ta část, kterou poplatník plátci jako skutečný služební výdaj prokáže. Plátce je povinen doklady předložené poplatníkem uschovávat po dobu tří let.

(3) Za náhradu služebních výdajů dani nepodrobenou se prohlašují:

• 1. náhrady cestovních a stěhovacích výdajů, včetně odlučného podle platných předpisů*) a včetně náhrad resp. příplatků za denní dojíždění na pracoviště, byly-li poplatníkům přiznány zvláštními předpisy (např. u vojáků z povolání, lesních a dřevařských dělníků, ve stavebnictví),

• 1. náhrady náležející poslancům a předsedům výborů Národního shromáždění, náhrady náležející poslancům Slovenské národní rady a náhrady nutných výdajů poslanců národních výborů,

• 1. náhrady hotových výdajů spojených s výkonem soudcovské funkce a náhrady nutných výdajů spojených s výkonem funkce v komisích lidové kontroly,

• 1. částky stanovené v platných pracovně právních předpisech, jako tzv. režijní příplatky (např. na suroviny, opotřebení strojů a nástrojů, udržování pracovních potřeb apod.), a jako tzv. finanční nezúčtovatelné paušály na drobnou údržbu poskytované pracovníkům obchodní sítě,

• 1. hodnota oděvů, plášťů, čepic, bot a ochranných a pracovních oděvů poskytovaných plátcem pracovníkům podle platných pracovně právních předpisů, jakož i náhrady jejich údržby, čištění a praní, a to bez rozdílu, jsou-li poskytovány v naturáliích anebo je-li místo nich vyplácena náhrada v hotovosti,

• 1. jiné částky, vyplácené podle platných předpisů jako náhrada služebních výdajů, pokud jsou uvedeny v příloze I. této vyhlášky.

Čl. 4

K § 4 zákona

Osvobození

Od daně jsou osvobozeny:

• 1. odměny (prémie) za vyřešení státních výzkumných a vývojových úkolů, státních úkolů badatelského výzkumu, za vyřešení státních tematických úkolů, odměny za vynálezy, odměny za objevy, na které byl vydán diplom, odměny za návrhy na nové způsoby léčení nemocí a ochrany před nemocemi, na nové odrůdy semen a rostlin a na nová plemena zvířat, na něž bylo vydáno osvědčení o původství, a odměny za zlepšovací návrhy, až do výše 20 000 Kčs za každý úkol, vynález, objev nebo návrh,

• 1. až do úhrnné výše 2000 Kčs ročně:

• a) věcné a peněžité odměny a dary poskytované plátcem pracovníkovi při významných pracovních a životních výročích pracovníka (například 20, 30, 40 let nepřetržité práce u téže organizace, dosažení věku 50, 60 let) nebo při jeho odchodu do důchodu, s výjimkou těch odměn, které náleží pracovníkovi podle mzdových předpisů nebo kolektivní smlouvy ve výši stanovené s přihlédnutím k počtu odpracovaných let u téže organizace,

• b) mimořádné jednorázové odměny vyplacené za iniciativu a soutěžení pracovníků zaměřené na konkrétní činy, které bezprostředně přinášejí zlepšení hospodářských výsledků podniku nebo zvýšení bezpečnosti práce, a odměny, které organizace poskytuje svým pracovníkům při příležitosti udělení státních vyznamenání, řádů, Rudých praporů a odznaků ministra „Nejlepší pracovník“,

• c) odměny za přímou záchranu majetku v socialistickém vlastnictví,

• d) odměny za odvrácení bezprostředního nebezpečí, které by mohlo způsobit věcné škody nebo ohrozit lidské zdraví nebo život,

• 1. jiné částky vyplácené podle platných předpisů, pokud jsou uvedeny v příloze II. této vyhlášky.

Čl. 5

(1) Pobírá-li poplatník odměny uvedené v článku 4 č. 1 od více plátců za týž vynález, objev nebo návrh, je z úhrnu přijatých odměn od daně osvobozena pouze částka 20 000 Kčs. Rovněž lze u odměn, které za týž vynález, objev nebo návrh jsou vypláceny po více let, osvobodit úhrnem jen částku Kčs 20 000. Plátce smí odměnu do uvedené částky osvobodit jen, předloží-li mu poplatník písemné prohlášení, že za odměňovaný vynález, objev nebo návrh nebyla mu žádným jiným plátcem vyplacena odměna, z níž by byla část od daně osvobozena.

(2) Vyplácejí-li se odměny uvedené v článku 4 č. 1 kolektivu pracovníků, je u každého člena kolektivu osvobozena částka 20 000 Kčs. Dostane-li poplatník odměny za několik vyřešených úkolů, vynálezů, objevů nebo návrhů, je u každé z těchto odměn osvobozena částka 20 000 Kčs.

(3) Částka, o kterou odměny, jež jsou podle článku 4 č. 1 osvobozeny, převyšují 20 000 Kčs, zdaní se jako celoroční příjem, odděleně od ostatní mzdy příjemce odměny a s přihlédnutím k ustanovením o daněprostém minimu podle § 11 odst. 1 zákona a o snížení a zvýšení daně podle § 7 až 9 zákona tak, jakoby poplatník jinou mzdu nepobíral. Dani podléhající částky několika odměn uvedených v článku 4 č. 1 a vyplacených poplatníkovi týmž plátcem v kalendářním roce se sečtou a zdaní společně jako celoroční příjem.

(4) Způsobem uvedeným v odstavci 3 první větě se zdaňují též věrnostní přídavky.

(5) Osvobození odměn (prémií) za vyřešení státních výzkumných a vývojových úkolů, státních úkolů badatelského výzkumu a za vyřešení státních tematických úkolů vztahuje se pouze na odměny (prémie) poskytované pracovníkům, kteří sami přímo tyto úkoly řeší.

(6) Odměny za účast na rozpracování, vyzkoušení, zavedení nebo rozšíření vynálezů a zlepšovacích návrhů, odměny za spolupráci navrhovatele a odměny za expertisy členů komise expertů podléhají dani plně.

(7) Dary a odměny, které nespadají pod ustanovení článku 4, podléhají plně dani a zdaní se - stejně jako dani podléhající část darů a odměn uvedených v článku 4 č. 2 - společně s ostatní mzdou poplatníka. Všechny dary a odměny uvedené v článku 4 č. 2, poskytnuté nebo vyplacené poplatníkovi během kalendářního roku se sčítají, i když byly poskytnuty z různých důvodů; z tohoto součtu je osvobozena částka 2000 Kčs a zbytek podléhá dani.

Čl. 6

K § 6 zákona

Daňová sazba

(1) Sazba uvedená v zákoně je sazbou základní a platí pro poplatníky, kteří vyživují dvě osoby.

(2) Srážka daně se provádí podle tabulek vydaných ministerstvem financí pro srážku daně ve mzdovém období měsíčním, jakož i pro srážku daně přepočtené na celý rok.*)

(3) Poplatníkům, kteří jsou k plátci v pracovním poměru, sráží se daň podle měsíční tabulky, a to i když poplatník nepobírá mzdu za celé mzdové období, např. proto, že během mzdového období vstoupil k plátci do pracovního poměru nebo že pracovní poměr byl rozvázán, že poplatník po část měsíce nepracoval pro nemoc, neplacenou dovolenou nebo jinou absenci, nebo je zaměstnán s kratší pracovní dobou apod.

(4) U mezd, pro něž již není v daňových tabulkách daň vypočtena, nutno daňový základ zaokrouhlit nahoru na částku dělitelnou dvaceti a daň způsobem v tabulce uvedeným počítat z této zaokrouhlené částky.

(5) Poplatníkům, kteří nejsou k plátci v pracovním poměru a pobírají příjmy uvedené v článku 2 odst. 3 písm. a) a b), jakož i pracovníkům, kteří jsou k plátci v pracovním poměru sjednaném na dobu kratší než dva měsíce,**) se sráží daň paušální sazbou ve výši 10 %, a to bez rozdílu, zda tito pracovníci pobírají mzdu (odměny) též od jiného plátce nebo ne. Přesáhnou-li však v těchto případech částky vyplacené týmž plátcem poplatníkovi v kalendářním měsíci 800 Kčs, srazí se z úhrnu vyplacených částek daň podle měsíční tabulky a s přihlédnutím k ustanovení článku 9 odst. 2.

(6) Pracovní příjmy studujících formou denního studia, včetně odměn vyplácených jim za účast na vedlejší hospodářské činnosti vysokých škol podle § 5 odst. 2 zákona č. 19/1966 Sb., o vysokých školách, podléhají, pokud nejde o příjmy z trvalého pracovního poměru, paušální srážce daně ve výši 5 %.

(7) Daň srážená podle předchozích ustanovení se zaokrouhluje tak, že se část daně do výše 50 hal. včetně zaokrouhluje na celé koruny směrem dolů a část přesahující tuto částku na celé koruny směrem nahoru.

Čl. 7

K § 7 a 8 zákona

Zvýšení a snížení daně

(1) Za vyživované osoby se uznávají:

• a) manželka (družka), popřípadě manžel (druh) a nezletilé děti (i osvojené), tj. mladší než 18 let (vnuci, děti v péči nahrazující péči rodičů), žijí-li s poplatníkem ve společné domácnosti, a to bez ohledu na to, mají-li vlastní příjmy či nikoliv. Přechodný pobyt mimo společnou domácnost (např. z důvodu léčení, studií, učení, výkonu vojenské služby nebo nedostatku bytů) není na závadu tomu, aby tyto osoby byly považovány za vyživované. Nežijí-li nezletilé děti trvale s poplatníkem ve společné domácnosti, mohou být uznány za jím vyživované jen, poskytuje-li jim poplatník měsíčně aspoň 100 Kčs;

• b) zletilé děti (vnuci, děti v péči nahrazující péči rodičů) a jiné osoby, nemají-li vlastní příjmy přesahující 620 Kčs měsíčně a buď žijí s poplatníkem trvale ve společné domácnosti a poplatník jim poskytuje byt, stravu a ošacení, nebo, nežijí-li v jeho domácnosti, dává-li jim měsíčně podporu aspoň ve výši daňové úlevy vyplývající pro něj z uznání těchto osob za jím vyživované, nejméně však částkou 100 Kčs měsíčně. Pro posouzení, zda je tato podmínka splněna, je rozhodným, kolik by činila daňová úleva z průměrné mzdy za posledních šest měsíců před rozhodnutím okresního národního výboru;

• c) děti z rozvedeného manželství, děti z manželství, kde poplatník - aniž by byl rozveden - trvale nežije s manželem ve společné domácnosti, a děti zrozené mimo manželství, nežijí-li s poplatníkem ve společné domácnosti, jakož i manželka (manžel), která je s poplatníkem rozvedena nebo i bez rozvodu s ním trvale nežije ve společné domácnosti, platí-li jim poplatník výživné určené nebo schválené soudem. Nebylo-li výživné určeno nebo schváleno soudem, uznají se tyto osoby za vyživované poplatníkem, platí-li jim výživné aspoň ve výši daňové úlevy vyplývající pro něj z uznání těchto osob za jím vyživované, nejméně však částkou 100 Kčs měsíčně. Manželku a zletilé děti, jimž poplatník platí výživné, lze však uznat za jím vyživované jen, nemají-li vlastní příjem přesahující 620 Kčs měsíčně.

Poskytuje-li poplatník podporu více osobám a úhrnná podpora nečiní tolik, aby na každou z nich připadla aspoň částka 100 Kčs, přihlédne se jen k tolika osobám, kolikrát 100 Kčs poplatník měsíčně platí.

(2) Uzavře-li dítě manželství, lze je, popř. i jeho manželku (manžela) a děti uznat za vyživované poplatníkem jen, nepřipadá-li z úhrnného příjmu této rodiny na jednoho jejího člena více než 620 Kčs měsíčně a jsou-li splněny i ostatní podmínky stanovené v odstavci 1 písm. b).

(3) Táž osoba může být uznána za vyživovanou jen u jednoho poplatníka a u téhož poplatníka pouze u jedné daně. Toto ustanovení není na závadu tomu, aby dítě bylo uznáno za vyživované jak u toho z rodičů, který na ně platí výživné, tak i u toho z nich, u kterého žije. Úleva podle ustanovení § 8 odst. 2 zákona přísluší pouze tomu z rodičů, u něhož dítě žije, nikoliv poplatníku, který platí výživné.

(4) Podporuje-li poplatník více osob, z nichž jedna má vůči druhé vyživovací povinnost (např. otce a matku), pokládá se u každé z nich za příjem ta část, která z jejich úhrnného příjmu na ni poměrně připadá.

(5) Pro otázku, zda podporovaná osoba (odstavec 1) má vlastní příjem přesahující měsíčně hrubých 620 Kčs, se přihlíží ke všem jejím příjmům, tedy např. k příjmům z pracovního poměru, k důchodům, k sociálním podporám, příjmům z budov, zemědělství, živností aj. Nepřihlíží se však:

• a) ke zvýšení důchodu pro bezmocnost,

• b) k přídavkům na děti a k výchovnému,

• c) k výživnému poskytovanému dětem,

• d) k sirotčímu důchodu,