Vyhláška ministerstev zdravotnictví a spravedlnosti, kterou se provádí vládní nařízení o jedech a jiných látkách škodlivých zdraví

Oddíl 1

§ 1

Seznamy jedů a omamných látek

Seznamy zvláště nebezpečných jedů, ostatních jedů a omamných látek tvoří přílohy č. 1 až 3 této vyhlášky. Jedy a omamné látky uvedené v těchto seznamech se považují za jedy a omamné prostředky ve smyslu § 187 a 188 trestního zákona.

Oddíl 2

§ 2

Posouzení jedů a omamných látek

(1) Žádost o posouzení látky nebo přípravku, pokud jde o jedy, musí být doložena:

• a) technickou normou látky (přípravku), popřípadě jejím návrhem, nebo jiným obdobným dokladem obsahujícím údaje o jejích technických vlastnostech a hlavních účelech použití,

• b) údaji o kvalitativním a kvantitativním chemickém složení,

• c) výsledky toxikologického zkoumání umožňujícími posouzení látky (přípravku) nebo literárními doklady o takových výsledcích, popřípadě o zkušenostech s účinky na člověka získaných při používání látky (přípravku); tyto údaje se nemusí připojit u látek uvedených v seznamech jedů podle § 1, jsou-li součástí přípravku, o jehož posouzení se žádá.

(2) U dovážených látek (přípravků) lze doklady uvedené v odstavci 1 nahradit obdobnými zahraničními doklady umožňujícími posouzení a dokladem zahraničních úřadů o zdravotní nezávadnosti nebo stupni zdravotní škodlivosti látky (přípravku). Nelze-li u dováženého přípravku zjistit přesné chemické složení, musí se alespoň uvést obsah látek uvedených v seznamech zvláště nebezpečných jedů nebo ostatních jedů, popřípadě připojit prohlášení o tom, že dovážený přípravek tyto látky neobsahuje.

(3) Žádost o posouzení látky nebo přípravku, pokud jde o omamné látky, musí být doložena doklady a údaji stanovenými ministerstvem zdravotnictví pro posuzování léčiv před jejich uvedením do oběhu.

§ 3

Povolení k zacházení se zvláště nebezpečnými jedy a omamnými látkami

(1) V žádosti o povolení k zacházení se zvláště nebezpečnými jedy je organizace povinna uvést:

• a) druhy zvláště nebezpečných jedů, s nimiž chce zacházet,

• b) druh a způsob zamýšlené činnosti,

• c) kde a v jakém nejvyšším množství budou zvláště nebezpečné jedy skladovány,

• d) opatření, kterými bude zajištěna ochrana lidí,

• e) opatření na ochranu okolí (způsoby zneškodnění exhalací a odpadních vod, způsoby likvidace pevných odpadů nebo zbytků), popřípadě také opatření na ochranu zdravotní nezávadnosti poživatin a předmětů běžného užívání,

• f) prohlášení o tom, že osoby odpovědné za vedení práce se zvláště nebezpečnými jedy, za jejich skladování a za evidenci mají předepsanou odbornou způsobilost,

• g) prohlášení o tom, že organizace provedla opatření k zabezpečení zvláště nebezpečných jedů před odcizením a zneužitím.

(2) V žádosti o povolení k zacházení s omamnými látkami je organizace povinna uvést:

• a) přesné označení omamných látek, s nimiž chce zacházet,

• b) druh a rozsah zamýšlené činnosti,

• c) opatření proti zneužití omamných látek a proti poškození zdraví lidí,

• d) prohlášení o tom, že osoby odpovědné za zacházení s omamnými látkami a za evidenci o nich mají předepsanou odbornou způsobilost.

(3) Povolení k výrobě, přípravě, zpracování, dovozu, výdeji (prodeji), skladování a používání omamných látek může být vydáno jen pro účely léčebně preventivní péče, veterinární péče a pro vědeckovýzkumné účely. Pouze ve zcela výjimečných případech může ministerstvo zdravotnictví povolit jednorázový odběr omamných látek k jiným účelům (k výuce, k provádění chemických analýz mimo zdravotnické kontrolní ústavy apod.). Dovoz a vývoz omamných látek se řídí předpisy o mezinárodním obchodě s omamnými látkami.*)

(4) V povolení podle odstavce 1 nebo 2 musí být uveden název a sídlo organizace, číslo a datum žádosti, druhy zvláště nebezpečných jedů nebo omamných látek a druhy činnosti, na které se povolení vztahuje, doba platnosti povolení, popřípadě místo používání zvláště nebezpečných jedů nebo omamných látek a další údaje a podmínky, za kterých se povolení uděluje.

§ 4

Výdej (prodej) jedů, žíravin a omamných látek

(1) Zvláště nebezpečné jedy se nesmějí vydávat (prodávat) osobám mladším 18 let a ostatní jedy osobám mladším 15 let. Žíraviny v tekutém stavu se smějí vydávat (prodávat) osobám mladším 15 let pouze v originálním balení pro malospotřebitele.

(2) Jedy se nesmějí prodávat v prodejnách poživatin a hraček; v prodejnách potřeb pro domácnost se nesmějí prodávat zvláště nebezpečné jedy.

(3) Zvláště nebezpečné jedy se smějí vydat jednotlivým osobám podle § 5 nařízení jen po předložení občanského průkazu a nejvýše v množství uvedeném v povolení. Pracovník vydávající zvláště nebezpečný jed je povinen zapsat na povolení množství vydaného jedu a datum vydání, jméno a příjmení osoby, jíž byl jed vydán, číslo jejího občanského průkazu, opatřit povolení razítkem organizace a zápis podepsat. Takto vyplněná povolení zůstávají v organizaci, která jed vydala, po dobu 5 let.

(4) Zvláště nebezpečné jedy smějí být ve vnitřním provozu organizace vydávány ze skladů jen zletilým osobám, a to na žádanku podepsanou pracovníkem odpovědným za vedení práce se zvláště nebezpečnými jedy; nezpracované, popřípadě nepoužité zvláště nebezpečné jedy musí být po skončení směny vráceny do skladu nebo jinak spolehlivě zabezpečeny. Množství vrácených zvláště nebezpečných jedů musí být evidováno.

(5) Výdej omamných látek se řídí zvláštními předpisy.**)

§ 5

Evidence zvláště nebezpečných jedů a omamných látek

(1) Evidence zvláště nebezpečných jedů a omamných látek musí obsahovat všechny potřebné údaje. Listinné doklady musí být upraveny a vedeny tak, aby údaje v nich zanesené nebylo možné dodatečně měnit, vyjmout ani vymazat; chybné údaje musí být opraveny tak, aby původní zápis zůstal čitelný.

(2) Vzor pro vedení evidence zvláště nebezpečných jedů je v příloze č. 5 této vyhlášky.

(3) Evidence zvláště nebezpečných jedů ve výrobě může být vedena ve formě provozního záznamu, popř. v jiné formě, která splňuje požadavky uvedené v odstavci 1; podle vzoru v příloze č. 5 této vyhlášky však musí být vždy vedena evidence o příjmu a výdeji ve skladu.

(4) Vedení evidence omamných látek blíže upravují směrnice ministerstva zdravotnictví.***) Organizace pro zdravotnickou výrobu a pro zásobování léčivy předkládají ministerstvu zdravotnictví ve stanovených lhůtách statistický výkaz o stavu zásob, příjmu, výrobě, dovozu, výdeji (prodeji) a vývozu omamných látek, jakož i o množství výchozích surovin, o výrobních ztrátách a o likvidaci omamných látek. Organizace zahraničního obchodu podávají ministerstvu zdravotnictví ve stanovených lhůtách hlášení o uskutečnění dovozu a vývozu omamných látek.

§ 6

Hlášení o zacházení s ostatními jedy

Hlášení o zacházení s ostatními jedy podávají:

• a) organizace, které dovážejí nebo vyvážejí ostatní jedy, hlavnímu hygienikovi Československé socialistické republiky; na jeho žádost jsou povinny označit odběratelskou organizaci,

• b) organizace, které vyrábějí nebo prodávají ostatní jedy, krajskému hygienikovi; na jeho žádost jsou povinny označit odběratelskou organizaci,

• c) ostatní organizace okresnímu hygienikovi.

§ 7

Balení jedů a žíravin

(1) Jedy a žíraviny musí být uschovávány, přepravovány a vydávány dalším odběratelům jen v obalech dostatečně pevných v poměru k váze obsahu a zabraňujících jejich unikání nebo rozkládání; váha a tvar naplněných obalů musí umožňovat bezpečnou manipulaci s nimi a jejich bezpečné vyprazdňování. Uzávěr balení zvláště nebezpečných jedů uváděných do oběhu musí být tak zajištěn, aby jeho poškození bylo zřejmě patrné.

(2) Pro balení jedů a žíravin se smí používat jen takových obalů, které se tvarem, barvou nebo označením, jež je trvalou součástí obalu, zřetelně liší od obalů běžně používaných na poživatiny.

§ 8

Označování jedů, žíravin a omamných látek

(1) Označení, kterými musí být opatřeny bezprostřední obaly jedů a žíravin uváděných do oběhu, jsou uvedena v příloze č. 4 této vyhlášky. Tato označení musí být také uvedena v návodech k používání, prospektech a jiné dokumentaci výrobků.

(2) Na originálním spotřebitelském balení (balení pro tržní spotřebu) jedů a žíravin s výjimkou laboratorních chemikálií musí být dále uvedeny hlavní zásady pro bezpečné zacházení s nimi a pokyny pro vhodný způsob zneškodnění prázdných obalů, popř. upozornění, že jde o obal vratný. Mohou-li tyto látky vyvolat prudkou otravu, musí být uvedeny také příznaky otravy a pokyny pro první pomoc. Tyto údaje mohou být v odůvodněných případech uvedeny jen na návodu pro používání, je-li připojen ke každému balení.

(3) Bezprostřední obaly jedů a žíravin, pokud jsou tyto látky uváděny do oběhu jako laboratorní chemikálie, nemusí mít kromě názvu látky, obrazového symbolu a označení, zda jde o jed, zvláště nebezpečný jed nebo žíravinu, v označení uvedeny další údaje.

(4) Mimo označení podle odstavců 1 a 2 může hlavní hygienik Československé socialistické republiky schválit nebo v odůvodněných případech nařídit i jiné slovní označení (výstrahu).

(5) Označení musí mít v poměru k velikosti obalu takové rozměry a být tak umístěno, provedeno a upraveno, aby po celou dobu používání obalu bylo zřetelně viditelné; jinak musí vyhovovat příslušným technickým normám.*)

(6) Vnitřní i vnější obaly omamných látek musí být s výjimkou omamných látek - přípravků zařazených v seznamu (příloha č. 3 této vyhlášky) do skupiny II označeny šikmým modrým pruhem (z levého dolního do pravého horního rohu štítku) a musí obsahovat kromě údajů předepsaných jinými předpisy**) i mezinárodní označení. Tato povinnost se nevztahuje na označování léků obsahujících omamné látky a připravovaných podle lékařského předpisu, ani pro označování přepravních obalů, v nichž jsou omamné látky odesílány.

(7) Předchozí ustanovení se nevztahují na zásilky jedů a žíravin z ciziny, a to až do skladu příjemce označeného podnikem zahraničního obchodu, jakož i na zásilky těchto látek při průvozu. Tyto zásilky však musí být značeny podle příslušných přepravních předpisů.

(8) Ustanoveními tohoto paragrafu není dotčena povinnost označovat jedy a jiné látky škodlivé zdraví podle jiných předpisů.***)

§ 9

Přeprava jedů, žíravin a omamných látek

Pro přepravu jedů, žíravin a omamných látek platí zvláštní předpisy.^†)

§ 10

Dokumentace jedů a žíravin

(1) Dodavatelé látek (přípravků) uváděných do oběhu v Československé socialistické republice, které jsou jedy, jsou povinni v dokumentaci těchto výrobků přístupné odběratelům a kontrolním orgánům uvést vedle označení a údajů podle § 8 odst. 1 až 4

• a) hlavní účely, pro které je výrobek určen, popřípadě též způsoby jeho použití,

• b) specifikaci obalu látky (přípravku) v souladu s ustanovením § 7,

• c) postupy, kterými je možno látku (přípravek) zdravotně nezávadným způsobem zneškodnit a likvidovat, včetně postupů pro zneškodnění látky (přípravku) v odpadech, pokud se při běžném způsobu používání vyskytuje též v pevných, tekutých nebo plynných odpadech.

(2) Údaje uvedené v odstavci 1 musí být před uvedením látky (přípravku) do oběhu předloženy ke schválení hlavnímu hygieniku Československé socialistické republiky, který si může v jednotlivých případech vyžádat i další údaje, zejména o analytických postupech ke stanovení zbytků látky (přípravku) v plodinách, ve vodě a půdě, a přitom stanovit, které z těchto dalších údajů musí být podle odstavce 1 přístupny odběratelům a kontrolním orgánům. Údaje o látkách (přípravcích), které byly ke dni 1. července 1967 již vyráběny, musí být, pokud nevyhovují ustanovení odstavce 1, nejpozději do 31. prosince 1967 uvedeny v soulad s tímto ustanovením a předloženy ke schválení hlavnímu hygieniku Československé socialistické republiky. Veškerá dokumentace látek (přípravků), které jsou jedy, včetně etiket a návodů k používání, a informační a propagační materiály, musí být s těmito údaji v souladu; zejména se nesmí v těchto materiálech doporučovat účely a způsoby použití neuvedené ve schválených údajích.

(3) Dodavatelé látek (přípravků) uváděných do oběhu v Československé socialistické republice, které jsou žíravinami, jsou povinni v dokumentaci těchto výrobků uvést označení a údaje podle § 8 odst. 1 až 4.

(4) Dokumentace omamných látek je obdobná jako dokumentace léčiv.*)

(5) Podniky zahraničního obchodu jsou povinny spolupracovat s tuzemskými dodavateli při opatřování údajů podle předchozích odstavců, pokud se týkají dovážených látek a přípravků.

§ 11

Oznamování údajů o chemických látkách a přípravcích pro toxikologickou informační službu

(1) Organizace, které uvádějí do oběhu v Československé socialistické republice chemické látky nebo chemické přípravky, jsou povinny před jejich uvedením do oběhu oznámit toxikologickému informačnímu středisku**) obchodní název, znění etikety a velikost a druh balení látky (přípravku), její kvalitativní a kvantitativní chemické složení a účel použití, nebo jde-li o dováženou látku (přípravek), dostupné obdobné údaje podle § 2 odst. 2. Jde-li o jed nebo žíravinu, jsou povinny oznámit též údaje podle § 10 odst. 1 až 3.

(2) Toxikologické informační středisko smí údaje uvedené v odstavci 1, pokud je organizace označí za důvěrné, dále oznamovat jen organizacím, které jsou zvláště k tomu ministerstvem zdravotnictví zmocněny a vázány zachováním mlčenlivosti o nich. Ostatním organizacím a jednotlivcům podává toxikologické informační středisko pouze nezbytné informace o první pomoci a léčení v případech otrav a jiných nehod s chemickými látkami a přípravky. Pokud organizace označí údaje za tajné, zachází se s nimi podle předpisů o utajovaných skutečnostech.

Oddíl 3

Odborná způsobilost pracovníků

§ 12

(1) Vedoucí pracovníci odpovědní za vedení práce (zacházení) s jedy, čítajíc v to jejich skladování, musí ovládat předpisy o jedech, mít znalosti o toxicitě a jiných zdraví škodlivých účincích látek používaných při činnostech, které řídí, a prokázat, že

• a) absolvovali vysokoškolské studium v oboru lékařství, veterinárního lékařství, farmacie nebo chemie anebo

• b) absolvovali studium na jiné vysoké škole nebo střední odborné škole, jehož součástí je chemie, byli nejméně 3 roky činní v oboru, v němž mají být ustanoveni na vedoucích funkcích, a složili zkoušku před komisí pro přezkoušení odborné způsobilosti osob pracujících s jedy (§ 13).

(2) Pokud mistr, vedoucí směny nebo jim na roveň postavení pracovníci ve výrobě jedů, vedoucí skladu jedů nebo vedoucí pracovník odpovědný za řádné provádění prací při hubení škodlivých živočichů a plevelů jedy nesplňuje požadavky stanovené v odstavci 1 písm. a) nebo b), musí prokázat, že má základní povinné všeobecné vzdělání a alespoň tříletou praxi v oboru, v němž má být ustanoven do vedoucí funkce, a složil zkoušku před komisí pro přezkoušení odborné způsobilosti osob pracujících s jedy; tuto zkoušku je povinen vykonat vždy po 5 letech.

(3) Prodávat jedy v maloobchodě smějí pouze osoby, které jsou vyučeny v oboru „prodavač drogistického zboží“, nebo osoby, které složily zkoušku před komisí pro přezkoušení odborné způsobilosti osob pracujících s jedy. Organizace je povinna zajistit další doškolování těchto osob nejméně jednou ročně v příslušné problematice jedů, a to osobami, které mají vzdělání podle odstavce 1 písm. a).

(4) Pracovníci, kteří jsou činní při hubení škodlivých živočichů a plevelů jedy a nemají způsobilost podle odstavce 1 nebo 2, a pracovníci, kteří jsou činní v oboru ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace, musí absolvovat odborný kurs a složit závěrečnou zkoušku; zkoušku musí vykonat vždy nejpozději po třech letech. Odborné kursy a zkoušky při jejich ukončení organizuje a jejich náplň určuje hospodářská organizace, popřípadě její nadřízený orgán v dohodě s okresním, popř. krajským hygienikem.

(5) Ostatní pracovníci, kteří nejsou uvedeni v odstavcích 1 až 4 a jsou činní při zacházení s jedy, musí znát povahu a účinky látek, s nimiž mají pracovat, způsoby, jak se s nimi musí zacházet, ochranná opatření, která je třeba dodržovat, a zásady první pomoci. Organizace je povinna zajistit, aby pracovníci byli s těmito otázkami řádně seznámeni před zahájením práce a aby jejich potřebné znalosti byly trvale udržovány, doplňovány a nejméně jednou za rok kontrolovány.

§ 13

(1) Komisi pro přezkoušení odborné způsobilosti osob pracujících s jedy (dále jen „zkušební komise“) ustavuje odbor zdravotnictví krajského národního výboru na návrh krajského hygienika; přitom předsedu zkušební komise jmenuje z řad odborných pracovníků krajské nebo okresní hygienické stanice a ostatní členy z řad pracovníků, kteří mají odbornou způsobilost podle § 12 odst. 1 písm. a). Je-li to v kraji třeba se zřetelem k místním podmínkám, může ustavit i více zkušebních komisí.

(2) Zkušební komise je tříčlenná nebo pětičlenná. Rozhoduje většinou hlasů. Při rovnosti hlasů rozhoduje předseda.

(3) Organizace jsou povinny uvolnit v potřebném rozsahu pracovníky pro činnost ve zkušební komisi.

(4) Funkce členů zkušební komise je čestná. O náhradách za výdaje, které vzniknou členům zkušební komise převzetím a plněním jejich funkcí, platí obecné předpisy.

(5) Zkušební komise v ozbrojených silách a na železnici ustavují příslušné orgány obdobně podle této vyhlášky.

§ 14

(1) Přihlášku ke zkoušce před zkušební komisí podává organizace, jejíž pracovník se má zkoušce podrobit. V přihlášce uvede jméno a příjmení pracovníka, jeho osobní data, vzdělání a předchozí praxi v oboru, dosavadní povolání a postavení v něm, práci (funkci), kterou má pracovník vykonávat, a názvy jedů, s nimiž přijde do styku, popřípadě jejich skupiny. Přihláška podléhá správnímu poplatku.

(2) Pracovník musí prokázat dostatečné znalosti o povaze a účincích jedů, o tom, jak se tyto látky uschovávají a přepravují, o hygienických a bezpečnostních opatřeních při práci s nimi a jejich zneškodňování a o zásadách první pomoci, jakož i znalosti potřebných předpisů a dostatečné znalosti o technologii práci s nimi. Při zkoušce musí být přihlédnuto k povaze práce, kterou má pracovník konat, a k jeho postavení v povolání.

(3) O zkoušce musí být sepsán záznam, jehož vzor je uveden v příloze č. 6 této vyhlášky. Kopie záznamu se odesílá organizaci, která přihlášku podala.

(4) O úspěšně vykonané zkoušce se vydá zkoušenému osvědčení, jehož vzor je uveden v příloze č. 7 této vyhlášky.

(5) Zkouška smí být opakována nejdříve za dva měsíce a je nutno k ní podat novou přihlášku.

§ 15

Ustanovení § 12 až 14 platí obdobně i pro odbornou způsobilost pracovníků, kteří zacházejí s omamnými látkami, s tou odchylkou, že odbor zdravotnictví krajského národního výboru jmenuje zkušební komisi pro přezkoušení odborné způsobilosti osob pracujících s omamnými látkami a jejím předsedou stanoví krajského lékárníka; ostatní členy zkušební komise jmenuje na jeho návrh.

Oddíl 4

Provoz na pracovištích

§ 16

(1) Organizace jsou povinny

• a) zajistit podle pokynů orgánů hygienické služby proměřování koncentrací jedů ve venkovním ovzduší a ve vodách, kam tyto látky unikají;

• b) zneškodňovat nepotřebné zásoby jedů a žíravin;

• c) zajistit asanaci obalů, kterých bylo použito pro jedy a žíraviny, nebo je zdravotně nezávadným způsobem zničit nebo jinak zneškodnit.