← Aktuální text · Historie

Zákon o zvláštním přídavku k dávkám, o změnách v důchodovém zabezpečení účastníků odboje a o některých dalších změnách v sociálním zabezpečení

Aktuální text a fecha 1975-12-31

Čl. II

Změny zákona o sociálním zabezpečení

Zákon č. 101/1964 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 89/1968 Sb., se mění a doplňuje takto:

1. § 1 odst. 1 č. 1 písm. e) zní:

„e) bojovníků proti fašismu, obětí války a fašistické persekuce v době nesvobody, jakož i účastníků osvobozovacích bojů za první světové války (dále jen „účastníci odboje“) a účastníků přípravy k obraně Československé socialistické republiky, pokud nejsou zabezpečeni podle jiných předpisů.^†)

1. V § 1 odst. 1 č. 1 písm. g) se za slova „vědeckých pracovníků“ vkládá slovo „novinářů“.

1. V § 13 odst. 4 a § 23 odst. 4 se na konci těchto odstavců vypouští část věty za středníkem.

1. V § 18 odst. 1 a v § 101 odst. 1 se připojuje na novém řádku tato další věta:

„Částkou převyšující tyto výměry se starobní důchod vyměří, jen pokud jde o zvýšení starobního důchodu za dobu dalšího zaměstnání po vzniku nároku na tento důchod; důchod spolu s tímto zvýšením a s jakýmkoliv jiným důchodem z důchodového zabezpečení (pojištění) nesmí však přesáhnout částku 2500 Kčs měsíčně.“

1. § 18 odst. 5 zní:

„(5) Je-li starobní důchod jediným nebo hlavním zdrojem výživy důchodce,

a) vyměří se starobní důchod částkou nejméně 445 Kčs měsíčně, a je-li na důchod odkázán též rodinný příslušník důchodce, částkou nejméně 645 Kčs měsíčně; je-li tímto rodinným příslušníkem manželka, která má důchod, vyměří se starobní důchod tak, aby spolu s důchodem náležejícím manželce nečinil méně než 750 Kčs měsíčně. Starobní důchod v nejnižší výměře podle předchozí věty se vyměří i nad 90 % průměrného měsíčního výdělku (odstavec 4);

b) může být starobní důchod v nejnižší výměře podle § 16 odst. 2 vyměřen i nad 90 % uvedeného průměrného měsíčního výdělku.“

1. § 28 odst. 4 zní:

„(4) Je-li invalidní důchod jediným nebo hlavním zdrojem výživy důchodce,

a) vyměří se invalidní důchod částkou nejméně 445 Kčs měsíčně, a je-li na důchod odkázán též rodinný příslušník důchodce, částkou nejméně 645 Kčs měsíčně; je-li tímto rodinným příslušníkem manželka, která má důchod, vyměří se invalidní důchod tak, aby spolu s důchodem náležejícím manželce nečinil méně než 750 Kčs měsíčně. Invalidní důchod v nejnižší výměře podle předchozí věty se vyměří i nad 90 % průměrného měsíčního výdělku (odstavec 3) též pracovníku staršímu 20 let;

b) může být invalidní důchod dosahující částky aspoň 445 Kčs měsíčně, na nějž není odkázán žádný rodinný příslušník důchodce, vyměřen až do výše 645 Kčs měsíčně, ne však nad 90 % uvedeného průměrného měsíčního výdělku.“

1. V § 31 odst. 3 se připojuje tato další věta:

„Je-li vdovský důchod jediným nebo hlavním zdrojem výživy vdovy, vyměřuje se částkou nejméně 445 Kčs měsíčně.“

1. § 32 zní:

„§ 32

Souběh vdovského důchodu s příjmem z výdělečné činnosti

(1) Je-li vdova výdělečně činná, krátí se vdovský důchod o polovinu částky, o kterou úhrn vdovského důchodu a hrubého příjmu z výdělečné činnosti převyšuje měsíčně částku 1500 Kčs.

(2) Vdovský důchod se nekrátí výdělečně činné vdově

a) po dobu jednoho roku od smrti manžela nebo

b) jestliže vdova pečuje aspoň o jedno dítě (§ 11 odst. 4).“

1. § 37 odst. 2 zní:

„(2) Sociální důchod se poskytuje až do výše 445 Kčs měsíčně; jestliže splňují podmínky pro přiznání sociálního důchodu oba manželé (druh a družka), poskytuje se jim společný sociální důchod až do výše 645 Kčs měsíčně.“

1. V § 41 odst. 1 se vypouští ustanovení písm. a); v důsledku toho se v témže odstavci vypouští označení dalšího ustanovení písmenem b) a v odstavci 2 písm. a) se vypouštějí slova „písm. b)“.

1. V § 45 odst. 2 se částka 200 Kčs zvyšuje na 500 Kčs.

1. § 46 odst. 3 zní:

„(3) Má-li manželka, zletilá příbuzná, družka vojáka nebo manžel vojákyně jiný příjem z výdělečné činnosti a nepečuje o dítě (§ 11 odst. 4), krátí se zaopatřovací příspěvek o polovinu částky, o kterou úhrn zaopatřovacího příspěvku a hrubého příjmu převyšuje měsíčně částku 1500 Kčs.“

1. V § 64 odst. 1 větě druhé se dosavadní citace „§ 18 odst. 1, § 28 odst. 1, § 101 odst. 1, § 103 odst. 1“ doplňuje na konci citací „§ 107g) odst. 1“.

1. § 95 odst. 1 zní:

„(1) Pro sociální zabezpečení vojáků z povolání a příslušníků bezpečnostních sborů platí obdobně ustanovení části první, čtvrté, páté a osmé tohoto zákona, pokud se dále nestanoví jinak.“

1. V § 100 odst. 3 se vypouští část věty za středníkem.

1. Za sedmou část zákona se vkládá nová část osmá, která zní:

„Část osmá

Důchodové zabezpečení účastníků odboje

§ 107a

Úvodní ustanovení

Pro důchodové zabezpečení účastníků odboje a pozůstalých po nich platí ustanovení tohoto zákona, pokud se v této části nestanoví jinak.

§ 107b

Skupiny účastníků odboje

(1) Účastníci odboje, kteří splňují podmínky stanovené zákonem č. 255/1946 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození, nebo zákonem č. 462/1919 Sb., o propůjčování míst legionářům, ve znění zákona č. 196/1946 Sb., se pro účely důchodového zabezpečení zařazují do těchto čtyř skupin:

1. do I. skupiny se zařazují účastníci odboje,

a) jejichž odbojová činnost trvala aspoň čtyři roky, jestliže v této době aspoň šest měsíců

konali polní službu v ozbrojených útvarech nebo

byli vězněni z důvodů fašistické persekuce,

b) kteří aspoň dva roky konali polní službu v ozbrojených útvarech,

c) kteří byli výkonnými letci anebo parašutisty shozenými nebo vysazenými v týlu nepřítele,

d) kteří zemřeli v boji nebo v době věznění z důvodů fašistické persekuce, nebo se za uvedených okolností stali plně (částečně) invalidními, pokud tato invalidita trvá ke dni vzniku nároku na důchod, nebo

e) jejichž odbojová činnost trvala nepřetržitě od roku 1939 do osvobození;

1. do II. skupiny se zařazují účastníci odboje,

a) jejichž odbojová činnost trvala aspoň dva roky, jestliže v této době aspoň tři měsíce

konali polní službu v ozbrojených útvarech nebo

byli vězněni z důvodů fašistické persekuce,

b) kteří aspoň šest měsíců konali polní službu v ozbrojených útvarech nebo

c) jejichž odbojová činnost trvala aspoň čtyři roky, pokud nesplňují podmínky pro zařazení do I. skupiny;

1. do III. skupiny se zařazují účastníci odboje,

a) kteří byli příslušníky ozbrojených útvarů nebo byli vězněni z důvodů fašistické persekuce nebo

b) jejichž odbojová činnost trvala aspoň rok, pokud nesplňují podmínky pro zařazení do I. nebo II. skupiny;

1. do IV. skupiny se zařazují účastníci odboje,

a) jejichž odbojová činnost trvala po dobu kratší než jeden rok nebo

b) kteří byli účastníky povstání v květnu 1945,^*) pokud nesplňují podmínky pro zařazení do I., II. nebo III. skupiny.

(2) Účastníci protiválečných vzpour za první světové války se zařazují do IV. skupiny účastníků odboje.

§ 107c

Průměrný měsíční výdělek

Jestliže účastník odboje změnil pro zdravotní poškození, které utrpěl v souvislosti s odbojovou činností, své dosavadní zaměstnání, zjišťuje se jeho průměrný měsíční výdělek pro výpočet důchodu, pokud je to pro něj výhodnější, z výdělku, kterého dosahují stejně kvalifikovaní zdraví pracovníci v povolání, jež účastník odboje dříve vykonával.

§ 107d

Věk potřebný pro nárok na plný starobní důchod

(1) Věk potřebný pro nárok na plný starobní důchod účastníka odboje I. a II. skupiny se určí tak, že se od věku 60 let u muže a věku 55 let u ženy odečte jeden rok za každý započatý rok odbojové činnosti; potřebný věk však činí nejméně 55 let u muže a 50 let u ženy, jde-li o účastníka odboje I. skupiny, a nejméně 57 let u muže a 52 let u ženy, jde-li o účastníka odboje II. skupiny.

(2) Věk potřebný pro nárok na plný starobní důchod účastníka odboje III. skupiny, který byl aspoň šest měsíců vězněn z důvodů fašistické perzekuce, činí 59 let u muže a 54 let u ženy.

(3) Věk potřebný pro nárok na plný starobní důchod účastnice odboje činí 55 let, pokud ustanovení předchozích odstavců nejsou pro ni výhodnější.

(4) Jsou-li jiná ustanovení tohoto zákona o věku potřebném pro nárok na plný starobní důchod výhodnější, platí tato jiná ustanovení.

§ 107e

Věk potřebný pro nárok na poměrný starobní důchod

(1) Věk potřebný pro nárok na poměrný starobní důchod účastníka odboje I. a II. skupiny se určí tak, že se od věku 65 let odečte jeden rok za každý započatý rok odbojové činnosti; potřebný věk však činí nejméně 60 let, jde-li o účastníka odboje I. skupiny, a nejméně 62 let, jde-li o účastníka odboje II. skupiny.

(2) Věk potřebný pro nárok na poměrný starobní důchod účastnice odboje I. a II. skupiny, která byla zaměstnána aspoň 20 roků (§ 12 odst. 2), se určí tak, že se od věku 60 let odečte jeden rok za každý započatý rok odbojové činnosti; potřebný věk však činí nejméně 55 let, jde-li o účastnici odboje I. skupiny, a nejméně 57 let, jde-li o účastníci odboje II. skupiny.

(3) Věk potřebný pro nárok na poměrný starobní důchod účastníka odboje III. skupiny, který byl aspoň šest měsíců vězněn z důvodů fašistické perzekuce, činí 64 let, a jde-li o ženu, která byla zaměstnána aspoň 20 roků, 59 let.

(4) Věk potřebný pro nárok na poměrný starobní důchod účastnice odboje, která byla zaměstnána aspoň 20 roků, činí 60 let, pokud ustanovení předchozích odstavců nejsou pro ni výhodnější.

§ 107f

Výše starobního a invalidního důchodu

(1) Základní výměra plného starobního a invalidního důchodu (§ 23 odst. 1, § 102 odst. 1) činí pro účastníka odboje

skupiny
I.	60 %
II.	55 %
III. a IV.	50 %

průměrného měsíčního výdělku.

(2) Ustanovení § 13 odst. 2, § 23 odst. 2 a § 100 odst. 2 platí s tím, že procentní zvýšení základní výměry za každý rok zaměstnání náleží účastníkům odboje I. a II. skupiny od 21. roku zaměstnání.

(3) Za každý započatý rok odbojové činnosti se zvyšuje starobní a invalidní důchod (§ 23 odst. 1, § 24 a § 102 odst. 1) účastníka odboje

skupiny	měsíčně o Kčs
I.	120
II. a III.	100
IV.	80

(4) Starobní a invalidní důchod činí ke dni vzniku nároku na důchod

a) nejvýše 70 % průměrného měsíčního výdělku, jde-li o účastníka odboje II. skupiny,

b) nejvýše 60 % průměrného měsíčního výdělku, jde-li o účastníka odboje III. a IV. skupiny,

pokud jiná ustanovení tohoto zákona nejsou pro něj výhodnější; jde-li o účastníka odboje I. skupiny, není výše důchodu takto omezena.

(5) Zvýšení přesahující hranici 70 %, popřípadě 60 % průměrného měsíčního výdělku, uvedenou v předchozím odstavci, v § 13 odst. 4, § 23 odst. 4 a § 100 odst. 3, náleží, jen jde-li o zvýšení důchodu podle odstavce 3.

(6) Invalidní (částečný invalidní) důchod účastníka odboje, jehož invalidita (částečná invalidita) vznikla v souvislosti s odbojovou činností, se posuzuje podle ustanovení o invalidním (částečném invalidním) důchodu při pracovním úrazu (§ 26); ustanovení § 20 odst. 1 tu neplatí. Ustanovení § 40 odst. 3 platí obdobně.

§ 107g

Nejvyšší a nejnižší výměra starobního a invalidního důchodu

(1) Starobní a invalidní důchod účastníka odboje spolu s jakýmkoliv jiným důchodem z důchodového zabezpečení (pojištění) nesmí přesahovat částku 2500 Kčs měsíčně

(2) Starobní a invalidní důchod činí nejméně, jde-li o účastníka odboje

skupiny	měsíčně Kčs
I.	1400
II.	1200
III.	1000
IV.	800

(3) Nejnižší výměra částečného invalidního důchodu činí polovinu nejnižší výměry invalidního důchodu.

(4) Starobní a invalidní důchod činí nejvýše 100 % průměrného měsíčního výdělku neomezeného podle § 9 odst. 3 a sníženého o částku rovnou dani ze mzdy stanovené ke dni vzniku nároku na důchod; to však neplatí, jde-li o starobní nebo invalidní důchod náležející v nejnižší výměře (odstavec 2) anebo o starobní nebo invalidní důchod přiznaný podle předpisů platných před 1. lednem 1957.

§ 107h

Vdovský důchod

Starobní a invalidní důchod vdovy

(1) Vdově po účastníku odboje náleží vdovský důchod, splní-li se některá z podmínek stanovených v § 30 odst. 2 písm. a) až e) pro nárok na vdovský důchod i po uplynutí dvou roků po zániku dřívějšího nároku na vdovský důchod.

(2) Vdovský důchod vdovy po účastníku odboje činí nejméně 560 Kčs měsíčně.

(3) Vdovský důchod účastnice odboje, která nemá jiný důchod ani příjem ze zaměstnání nebo z jiné výdělečné činnosti, se vyměří nejméně částkou uvedenou v § 107g odst. 2 podle toho, do které skupiny účastníků odboje je vdova zařazena.

(4) Vdovský důchod se vdově výdělečně činné nekrátí, jde-li o účastnici odboje nebo o vdovu po účastníku odboje.

(5) Nemá-li vdova po účastníku odboje nárok na vdovský důchod požívá však starobní nebo invalidní důchod, náleží tento důchod nejméně ve výši 560 Kčs měsíčně.

§ 107ch

Výše sirotčího důchodu

(1) Sirotčí důchod jednostranně osiřelého dítěte po účastníku odboje činí nejméně 400 Kčs měsíčně.

(2) Sirotčí důchod oboustranně osiřelého dítěte po účastníku odboje činí 700 Kčs měsíčně.

§ 107i

Výše sociálního důchodu

(1) Je-li účastníku odboje přiznán sociální důchod, poskytuje se účastníku odboje

skupiny	ve výši Kčs měsíčně
I.	1400
II.	1200
III.	1000
IV.	800

(2) Je-li vdově po účastníku odboje přiznán sociální důchod, poskytuje se ve výši 560 Kčs měsíčně.

§ 107j

Výše důchodů rodičů

Poskytuje-li se rodičům účastníka odboje, který v souvislosti s odbojovou činností padl, byl popraven, nebo zemřel ve vězení, důchod rodičů, starobní, invalidní, vdovský nebo sociální důchod, náleží tento důchod nejméně ve výši 600 Kčs měsíčně, jde-li o jednotlivce, a 900 Kčs měsíčně, jde-li o manželskou dvojici.

§ 107k

Vynětí ze zvláštní daně z důchodu

Důchody poskytované v nejnižší výměře podle této části zákona ani důchody z nich vyměřené nepodléhají zvláštní dani z důchodu.“

1. Dosavadní část osmá se označuje jako část devátá.

1. Za § 122 se vkládá nový § 122a, který zní:

„§ 122a

Úprava důchodů rodičů a sourozenců

Důchody rodičů a sourozenců přiznané podle předpisů o důchodovém pojištění (zaopatření) platných před 1. lednem 1957, které jsou jediným nebo hlavním zdrojem výživy důchodce, se upraví na žádost důchodce tak, aby důchod nečinil méně než 445 Kčs měsíčně, a jde-li o manželskou dvojici, méně než 645 Kčs měsíčně.“

1. § 141 se včetně nadpisu zrušuje.

Čl. III

Změny zákona o sociálním zabezpečení družstevních rolníků

Zákon č. 103/1964 Sb., o sociálním zabezpečení družstevních rolníků, ve znění zákonů č. 141/1965 Sb., č. 116/1967 Sb. a č. 89/1968 Sb., se mění a doplňuje takto:

1. § 1 odst. 1 č. 3 písm. c) zní:

„c) bojovníků proti fašismu, obětí války a fašistické persekuce v době nesvobody, jakož i účastníků osvobozovacích bojů za první světové války (dále jen „účastníci odboje“) a účastníků přípravy k obraně Československé socialistické republiky,“

1. § 39 odst. 1 č. 2 zní:

„2. doba

a) před 1. lednem 1957, po kterou žena, aniž byla členkou jednotného zemědělského družstva, trvale v něm pracovala (§ 2 odst. 1 a 2) ve stanoveném rozsahu, i když tato doba nebyla započitatelná podle předpisů o důchodovém pojištění členů jednotných zemědělských družstev,

b) před 1. lednem 1969, po kterou družstevnice před vstupem do jednotného zemědělského družstva spolupracovala v rozsahu zakládajícím účast na důchodovém pojištění spolupracujících členů rodiny na soukromém hospodářství svého manžela, který byl jednotlivě hospodařícím rolníkem, nebo po kterou družstevnice byla ve stanoveném rozsahu pracovně činná v jednotném zemědělském družstvu I. nebo II. typu.“

1. V § 45 odst. 3 a § 54 odst. 4 se na konci těchto odstavců vypouští část věty za středníkem.

1. V § 47 odst. 1 se nahrazuje na konci věty tečka středníkem a připojuje se tato další věta:

„jde-li o starobní důchod se zvýšením za dobu další pracovní činnosti po vzniku nároku na tento důchod, nesmí důchod spolu s tímto zvýšením a s jakýmkoliv jiným důchodem z důchodového zabezpečení (pojištění) přesahovat částku 2500 Kčs měsíčně.“

1. § 47 odst. 4 zní:

„(4) Je-li starobní důchod jediným nebo hlavním zdrojem výživy důchodce,

a) vyměří se starobní důchod částkou nejméně 445 Kčs měsíčně, a je-li na důchod odkázán též rodinný příslušník důchodce, částkou nejméně 645 Kčs měsíčně; je-li tímto rodinným příslušníkem manželka, která má důchod, vyměří se starobní důchod tak, aby spolu s důchodem náležejícím manželce nečinil méně než 750 Kčs měsíčně. Starobní důchod v nejnižší výměře podle předchozí věty se vyměří i nad 90 % průměrné měsíční pracovní odměny (odstavec 3);

b) může být starobní důchod v nejnižší výměře podle § 46 odst. 2 vyměřen i nad 90 % uvedené průměrné měsíční pracovní odměny.“

1. V § 48 se připojuje nový odstavec 3, který zní:

„(3) Jestliže starobní důchod je jediným nebo hlavním zdrojem výživy důchodce a úprava podle předchozích ustanovení není výhodnější, vyměří se částkou 445 Kčs měsíčně, a je-li na důchod odkázán též rodinný příslušník důchodce, částkou 645 Kčs měsíčně; je-li tímto rodinným příslušníkem manželka, která má důchod, vyměří se starobní důchod tak, aby spolu s důchodem náležejícím manželce nečinil méně než 750 Kčs měsíčně.“

1. § 58 odst. 4 zní:

„(4) Je-li invalidní důchod jediným nebo hlavním zdrojem výživy důchodce,

a) vyměří se invalidní důchod částkou nejméně 445 Kčs měsíčně, a je-li na důchod odkázán též rodinný příslušník důchodce, částkou nejméně 645 Kčs měsíčně; je-li tímto rodinným příslušníkem manželka, která má důchod, vyměří se invalidní důchod tak, aby spolu s důchodem náležejícím manželce nečinil méně než 750 Kčs měsíčně. Invalidní důchod v nejnižší výměře podle předchozí věty se vyměří i nad 90 % průměrné měsíční pracovní odměny (odstavec 3) též členu družstva staršímu 20 let;

b) může být invalidní důchod dosahující aspoň 445 Kčs měsíčně, na nějž není odkázán žádný rodinný příslušník důchodce, vyměřen až do výše 645 Kčs měsíčně, ne však nad 90 % uvedené průměrné měsíční pracovní odměny.“

1. V § 59 se připojuje nový odstavec 5, který zní:

„(5) Jestliže invalidní důchod je jediným nebo hlavním zdrojem výživy důchodce a úprava podle předchozích odstavců není výhodnější, vyměří se invalidní důchod částkou 445 Kčs měsíčně, a je-li na důchod odkázán též rodinný příslušník důchodce, částkou 645 Kčs měsíčně; je-li tímto rodinným příslušníkem manželka, která má důchod, vyměří se invalidní důchod tak, aby spolu s důchodem náležejícím manželce nečinil méně než 750 Kčs měsíčně.“

1. V § 66 odst. 3 se připojuje tato další věta:

„Je-li vdovský důchod jediným nebo hlavním zdrojem výživy vdovy, vyměřuje se částkou nejméně 445 Kčs měsíčně.“

1. § 66 odst. 6 zní:

„(6) Ustanovení odstavce 3 věty první o nejnižší výměře vdovského důchodu neplatí pro vdovské důchody vdov po členech družstev, která nebyla uznána za družstva s vyšší úrovní hospodaření.“

1. § 67 zní:

„§ 67

Souběh vdovského důchodu s příjmem z výdělečné činnosti

(1) Je-li vdova výdělečně činná, krátí se vdovský důchod o polovinu částky, o kterou úhrn vdovského důchodu a hrubého příjmu z výdělečné činnosti přesahuje měsíční částku 1500 Kčs.

(2) Vdovský důchod se nekrátí výdělečně činné vdově

a) po dobu jednoho roku od smrti manžela,

b) jestliže vdova pečuje aspoň o jedno dítě (§ 44 odst. 2).“

1. Za § 74 se vkládá nový oddíl třetí, který zní:

„Oddíl třetí

Důchodové zabezpečení účastníků odboje

§ 74a

Úvodní ustanovení

Pro důchodové zabezpečení účastníků odboje a pozůstalých po nich platí ustanovení tohoto zákona, pokud se v této části nestanoví jinak.

§ 74b

Skupiny účastníků odboje

(1) Účastníci odboje, kteří splňují podmínky stanovené zákonem č. 255/1946 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního odboje za osvobození, nebo zákonem č. 462/1919 Sb., o propůjčování míst legionářům, ve znění zákona č. 196/1946 Sb., se pro účely důchodového zabezpečení zařazují do těchto čtyř skupin:

1. do I. skupiny se zařazují účastníci odboje,

a) jejichž odbojová činnost trvala aspoň čtyři roky, jestliže v této době aspoň šest měsíců

konali polní službu v ozbrojených útvarech nebo

byli vězněni z důvodů fašistické persekuce,

b) kteří aspoň dva roky konali polní službu v ozbrojených útvarech,

c) kteří byli výkonnými letci anebo parašutisty shozenými nebo vysazenými v týlu nepřítele,

d) kteří zemřeli v boji nebo v době věznění z důvodů fašistické persekuce, nebo se za uvedených okolností stali plně (částečně) invalidními, pokud invalidita trvá v době vzniku nároku na důchod, nebo

e) jejichž odbojová činnost trvala nepřetržitě od roku 1939 do osvobození;

1. do II. skupiny se zařazují účastníci odboje,

a) jejichž odbojová činnost trvala aspoň dva roky, jestliže v této době aspoň tři měsíce

konali polní službu v ozbrojených útvarech nebo

byli vězněni z důvodů fašistické persekuce,

b) kteří aspoň šest měsíců konali polní službu v ozbrojených útvarech nebo

c) jejichž odbojová činnost trvala aspoň čtyři roky,

pokud nesplňují podmínky pro zařazení do I. skupiny;

1. do III. skupiny se zařazují účastníci odboje,

a) kteří byli příslušníky ozbrojených útvarů nebo byli vězněni z důvodů fašistické persekuce nebo

b) jejichž odbojová činnost trvala aspoň rok, pokud nesplňují podmínky pro zařazení do I. nebo II. skupiny.

1. do IV. skupiny se zařazují účastníci odboje,

a) jejichž odbojová činnost trvala po dobu kratší než jeden rok nebo

b) kteří byli účastníky povstání v květnu 1945,^*) pokud nesplňují podmínky pro zařazení do I., II. nebo III. skupiny.

(2) Účastníci protiválečných vzpour za první světové války se zařazují do IV. skupiny účastníků odboje.

§ 74c

Průměrná měsíční pracovní odměna

Jestliže účastník odboje změnil pro zdravotní poškození, které utrpěl v souvislosti s odbojovou činností, svou dosavadní pracovní činnost (zaměstnání), zjišťuje se jeho průměrná měsíční pracovní odměna pro výpočet důchodu, pokud je to pro něj výhodnější, z pracovní odměny (výdělku), které dosahují stejně kvalifikovaní zdraví družstevníci (pracovníci) v povolání, jež účastník odboje dříve vykonával.

§ 74d

Věk potřebný pro nárok na starobní důchod

(1) Věk potřebný pro nárok na starobní důchod účastníkům odboje I. a II. skupiny se určí tak, že

a) jde-li o starobní důchod podle § 44 odst. 1, se od věku 60 let u muže a věku 55 let u ženy odečte jeden rok za každý započatý rok odbojové činnosti; potřebný věk však činí nejméně 55 let u muže a 50 let u ženy, jde-li o účastníka odboje I. skupiny, a nejméně 57 let u muže a 52 let u ženy, jde-li o účastníka odboje II. skupiny,

b) jde-li o starobní důchod podle § 44 odst. 3, se od věku 60 let odečte jeden rok za každý započatý rok odbojové činnosti; potřebný věk však činí nejméně 55 let, jde-li o účastníka odboje I. skupiny, a nejméně 57 let, jde-li o účastníka odboje II. skupiny,

c) jde-li o starobní důchod podle § 44 odst. 4, se od věku 65 let odečte jeden rok za každý započatý rok odbojové činnosti; potřebný věk však činí nejméně 60 let, jde-li o účastníka odboje I. skupiny, a nejméně 62 let, jde-li o účastníka odboje II. skupiny.

(2) Věk potřebný pro nárok na starobní důchod účastníka odboje III. skupiny, který byl aspoň šest měsíců vězněn z důvodů fašistické perzekuce, činí

a) jde-li o starobní důchod podle § 44 odst. 1, 59 let u muže a 54 let u ženy,

b) jde-li o starobní důchod podle § 44 odst. 3, 59 let,

c) jde-li o starobní důchod podle § 44 odst. 4, 64 let.

(3) Věk potřebný pro nárok účastnice odboje na starobní důchod podle § 44 odst. 1 činí 55 let, pokud ustanovení odstavce 1 není pro ni výhodnější.

(4) Jsou-li jiná ustanovení zákona o věku potřebném pro nárok na starobní důchod výhodnější, platí tato jiná ustanovení.

§ 74e

Výše starobního a invalidního důchodu členů družstev s vyšší úrovní hospodaření

(1) Základní výměra starobního a invalidního důchodu (§ 54 odst. 1 a 2) člena družstva s vyšší úrovní hospodaření činí, jde-li o účastníka odboje

skupiny
I.	60 %
II.	55 %
III. a IV.	50 %

průměrné měsíční pracovní odměny.

(2) Ustanovení § 45 odst. 2 a § 54 odst. 3 platí s tím, že procentní zvýšení základní výměry za každý rok pracovní činnosti náleží účastníkům odboje I. a II. skupiny od 21. roku pracovní činnosti a pokud jde o hranici, do níž náleží zvýšení, platí následující odstavec 4.

(3) Za každý započatý rok odbojové činnosti se zvyšuje starobní a invalidní důchod (§ 54 odst. 1 a 2 a § 55) účastníka odboje

skupiny	měsíčně o Kčs
I.	120
II. a III.	100
IV.	80

(4) Starobní a invalidní důchod činí ke dni vzniku nároku na důchod

a) nejvýše 70 % průměrné měsíční pracovní odměny, jde-li o účastníka odboje II. skupiny,

b) nejvýše 60 % průměrné měsíční pracovní odměny, jde-li o účastníka odboje III. a IV. skupiny,

pokud jiná ustanovení tohoto zákona nejsou pro něj výhodnější; jde-li o účastníka odboje I. skupiny, není výše důchodu takto omezena.

(5) Zvýšení přesahující hranici 70 %, popřípadě 60 % průměrné měsíční pracovní odměny uvedenou v předchozím odstavci a v § 45 odst. 3 a § 54 odst. 4, náleží, jen jde-li o zvýšení důchodu podle odstavce 3.

(6) Invalidní (částečný invalidní) důchod člena družstva, který je účastníkem odboje a jehož invalidita (částečná invalidita) vznikla v souvislosti s odbojovou činností, se posuzuje podle ustanovení o invalidním (částečném invalidním) důchodu při pracovním úrazu (§ 57); ustanovení § 51 odst. 1 tu neplatí. Ustanovení § 75 odst. 3 platí obdobně.

§ 74f

Výše starobního a invalidního důchodu členů družstev, která nebyla uznána za družstva s vyšší úrovní hospodaření

(1) Starobní a invalidní důchod členů družstev, která nebyla uznána za družstva s vyšší úrovní hospodaření, se zvyšuje, jde-li o účastníka odboje, o částky uvedené v § 74e odst. 3 způsobem a za podmínek stanovených v témže ustanovení.

(2) Ustanovení § 74e odst. 6 platí obdobně.

Společná ustanovení pro členy všech družstev

§ 74g

Nejvyšší a nejnižší výměra starobního a invalidního důchodu

(1) Starobní a invalidní důchod účastníka odboje spolu s jakýmkoliv jiným důchodem z důchodového zabezpečení (pojištění) nesmí přesahovat částku 2500 Kčs měsíčně.

(2) Starobní a invalidní důchod činí nejméně, jde-li o účastníka odboje

skupiny	měsíčně Kčs
I.	1400
II.	1200
III.	1000
IV.	800

(3) Nejnižší výměra částečného invalidního důchodu činí polovinu nejnižší výměry invalidního důchodu.

(4) Starobní a invalidní důchod činí nejvýše 100 % průměrné měsíční pracovní odměny neomezené podle § 42 odst. 3; to však neplatí, jde-li o starobní nebo invalidní důchod náležející v nejnižší výměře (odstavec 2) anebo o starobní nebo invalidní důchod přiznaný podle předpisů platných před 1. dubnem 1962.

§ 74h

Vdovský důchod

Starobní a invalidní důchod vdovy

(1) Vdově po účastníku odboje náleží vdovský důchod, splní-li se některá z podmínek stanovených v § 65 odst. 2 pro nárok na vdovský důchod i po uplynutí dvou roků po zániku dřívějšího nároku na vdovský důchod.

(2) Vdovský důchod vdovy po účastníku odboje činí nejméně 560 Kčs měsíčně.

(3) Vdovský důchod účastnice odboje, která nemá jiný důchod ani příjem ze zaměstnání nebo z jiné výdělečné činnosti, se vyměří nejméně částkou uvedenou v § 74g odst. 2 podle toho, do které skupiny účastníků odboje je vdova zařazena.

(4) Vdovský důchod se vdově výdělečně činné nekrátí, jde-li o účastnici odboje nebo o vdovu po účastníku odboje.

(5) Nemá-li vdova po účastníku odboje nárok na vdovský důchod, požívá však starobní nebo invalidní důchod, náleží tento důchod nejméně ve výši 560 Kčs měsíčně.

§ 74ch

Výše sirotčího důchodu

(1) Sirotčí důchod jednostranně osiřelého dítěte po účastníku odboje činí nejméně 400 Kčs měsíčně.

(2) Sirotčí důchod oboustranně osiřelého dítěte po účastníku odboje činí 700 Kčs měsíčně.

§ 74i

Výše důchodů rodičů

§ 74j

Vynětí ze zvláštní daně z důchodu

Důchody poskytované v nejnižší výměře podle této části zákona ani důchody z nich vyměřené nepodléhají zvláštní dani z důchodu.“

1. V § 76 odst. 1 se vypouští ustanovení písm. a); v důsledku toho se v témže odstavci vypouští označení dalšího ustanovení písmenem b) a v odstavci 2 písm. a) se vypouštějí slova „písm. b)“.

1. V § 80 odst. 2 se částka 200 Kčs zvyšuje na 500 Kčs.

1. § 81 odst. 3 zní:

„(3) Má-li manželka, zletilá příbuzná, družka vojáka nebo manžel vojákyně jiný příjem z výdělečné činnosti a nepečuje o dítě (§ 44 odst. 2), krátí se zaopatřovací příspěvek o polovinu částky, o kterou úhrn zaopatřovacího příspěvku a hrubého příjmu převyšuje měsíčně částku 1500 Kčs.“

1. V § 102 odst. 1 větě druhé se dosavadní citace „§ 47 odst. 1, § 58 odst. 1“ doplňuje na konci citací „§ 74g odst. 1“.

1. Za § 137 se vkládá nový § 137a, který zní:

„§ 137a

Úprava důchodu rodičů a sourozenců

1. § 142 se včetně nadpisu zrušuje.

Čl. IV

Přechodná ustanovení

(1) Ustanovení čl. II č. 4 a čl. III č. 4 platí též pro nároky na starobní důchod, které vznikly před 1. lednem 1969.

(2) Výše starobního důchodu přiznaného přede dnem 1. ledna 1969 bude upravena podle tohoto zákona (čl. II č. 4 a čl. III č. 4), jestliže při původním vyměření starobního důchodu byl nárok na zvýšení důchodu za dobu dalšího zaměstnání (pracovní činnosti) po vzniku nároku na důchod omezen v důsledku ustanovení § 18 odst. 1, § 101 odst. 1 a § 131 odst. 5 zákona č. 101/1964 Sb. anebo podle § 47 odst. 1 zákona č. 103/1964 Sb., popřípadě obdobných předpisů platných před uvedeným dnem.

(3) Pro důchody účastníků odboje a pozůstalých po nich, na něž vznikl nárok před 1. lednem 1969, platí ustanovení § 107b, § 107f odst. 3, § 107g až 107j zákona č. 101/1964 Sb. ve znění tohoto zákona (čl. II č. 16), jakož i ustanovení § 74 b, § 74 e odst. 3, § 74 f až 74 i zákona č. 103/1964 Sb., ve znění tohoto zákona (čl. III č. 12). Ustanovení § 107 g odst. 4 části věty před středníkem platí též, jde-li o starobní nebo invalidní důchod přiznaný podle zákona č. 89/1952 Sb., o důchodovém zaopatření příslušníků ozbrojených sil; přitom se vychází z průměrného výdělku (§ 133 odst. 2 zákona č. 101/1964 Sb.) neomezeného podle § 9 odst. 3 téhož zákona a sníženého o částku rovnou dani ze mzdy stanovené ke dni vzniku nároku na důchod. Při přiznávání zvýšení důchodu podle § 107 f odst. 3 (§ 74 e odst. 3) se z dosavadního důchodu odečte

a) částka odpovídající zvýšení důchodu za odbojové činnosti podle dříve platných předpisů, pokud byla tato doba započtena do doby zaměstnání (pracovní činnosti) ve větším rozsahu, než skutečně trvala, a zhodnocena výhodněji než jiná náhradní doba,

b) částka, o kterou byl důchod po 30. dubnu 1959 zvýšen podle směrnic o zvyšování některých nízkých důchodů.

(4) Pro důchody účastníků odboje a pozůstalých po nich, na něž vznikl nárok v době od 1. ledna 1957 do 31. prosince 1968 a před touto dobou též pro důchody těchto účastníků přiznané podle zákona č. 89/1952 Sb. platí též ustanovení § 107d a 107e zákona č. 101/1964 Sb., jakož i ustanovení § 74d zákona č. 103/1964 Sb., ve znění tohoto zákona. Přitom se podmínka potřebné doby zaměstnání (pracovní činnosti) pro vznik nároku na důchod, výše základní výměry a její zvýšení za každý rok zaměstnání (pracovní činnosti), popřípadě omezení tohoto zvýšení procentní hranicí, posuzuje podle předpisů platných v době, kdy vznikl nárok na dosavadní důchod. Jde-li o účastníka odboje I. nebo II. skupiny, platí též ustanovení § 107f (§ 74e) uvedeného zákona pro výši základní výměry plného starobního důchodu, pro její zvýšení za každý rok zaměstnání (pracovní činnosti), popřípadě pro omezení tohoto zvýšení procentní hranicí; to platí obdobně pro invalidní důchod (§ 23 odst. 1 a § 102 odst. 1 zákona č. 101/1964 Sb., § 54 odst. 1 a 2 zákona č. 103/1964 Sb.), na nějž vznikl nárok po 31. prosinci 1964. Za dobu dalšího zaměstnání (pracovní činnosti) po splnění podmínek nároku na starobní důchod v důsledku snížení věku potřebného pro tento nárok se starobní důchod zvyšuje podle předpisů o zvyšování starobního důchodu za dobu dalšího zaměstnání (pracovní činnosti) platných v době výkonu tohoto zaměstnání (pracovní činnosti).

(5) Vdovský důchod po účastníku odboje činí 60 % důchodu, na který by zemřelý měl nárok podle předchozích odstavců; sirotčí důchod jednostranně osiřelého dítěte činí 30 % uvedeného důchodu zemřelého.

(6) Důchody, na něž vznikl nárok před 1. lednem 1969, se upraví podle předchozích odstavců na žádost důchodce, nejdříve však počínajíc splátkou důchodu splatnou v lednu 1969.

(7) Účastníku odboje, který v důsledku hodnocení doby odbojové činnosti podle tohoto zákona nesplňuje podmínku potřebné doby zaměstnání (pracovní činnosti) pro vznik nároku na starobní důchod, se započte doba odbojové činnosti do potřebné doby zaměstnání (pracovní činnosti) pro nárok na starobní důchod podle ustanovení platných před 1. lednem 1969.

Čl. V

Předsednictvo Národního shromáždění se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona o sociálním zabezpečení a zákona o sociálním zabezpečení družstevních rolníků, jak vyplývá z pozdějších předpisů.

Čl. VI

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1969.

Svoboda v. r.

Smrkovský v. r.

Ing. Černík v. r.

*) § 78 odst. 5 vyhl. č. 102/1964 Sb.

**) např. § 13 odst. 4, § 18 odst. 1 a 4, § 23 odst. 4, § 28 odst. 1 a 3 a odst. 4 písm. b), § 100 odst. 3 a 4, § 101, § 102 odst. 2 a § 103 zák. č. 101/1964 Sb., § 45 odst. 3, § 47 odst. 1 a 3, § 58 odst. 1 a 3 a odst. 4 písm. b) zák. č. 103/1964 Sb.

***) § 47 zák. č. 101/1964 Sb. a § 82 zák. č. 103/1964 Sb., § 22 odst. 3 vyhl. č. 105/1964 Sb.

†) zákon č. 103/1964 Sb., o sociálním zabezpečení družstevních rolníků, ve znění zákonů č. 141/1965 Sb., č. 116/1967 Sb. a č. 89/1968 Sb., a prováděcí předpisy k tomuto zákonu.

*) Podle § 1 odst. 1 č. 1 písm. f) zák. č. 255/1946 Sb. je účastníkem povstání, kdo se zúčastnil povstání v květnu 1945, při čemž za bojů padl, byl těžce raněn nebo utrpěl těžkou poruchu zdraví.