Zákon, kterým se stanoví zásady pro zákony národních rad o podnikových daních a příspěvku na sociální zabezpečení

§ 1

Úvodní ustanovení

Tento zákon stanoví zásady pro zákony národních rad o

• a) podnikových daních, kterými jsou daň ze zisku, daň z jmění a daň z objemu mezd,

• b) příspěvku na sociální zabezpečení.

§ 2

Poplatníci daní

(1) Poplatníky daně ze zisku a daně z jmění jsou:

• a) státní hospodářské organizace, u nichž objem výkonů průmyslové nebo stavební činnosti, popřípadě souhrn objemů těchto činností přesahuje polovinu celkových výkonů;

• b) oborová (generální) ředitelství, pokud alespoň polovina podřízených organizací podléhá zdanění podle písmena a);

• c) organizace zahraničního obchodu;

• d) tuzemské akciové společnosti;

• e) organizace vzniklé na podkladě smlouvy o sdružení*), pokud alespoň polovina jejich zakladatelů nebo členů jsou organizace uvedené pod písmeny a) až d).

(2) Poplatníky daně z objemu mezd jsou všechny státní hospodářské organizace, organizace zahraničního obchodu, tuzemské akciové společnosti a organizace uvedené v odstavci 1 písm. e)

(3) Poplatníky podnikových daní nejsou organizace, které podléhají důchodové dani), důchodové části zemědělské daně*) a organizace, pro něž byl podle dosavadních předpisů+) ke dni účinnosti zákona stanoven zvláštní vztah ke státnímu rozpočtu. Dani ze zisku a dani z jmění nepodléhají organizace Ústřední správy železnic.

ČÁST I

Daň ze zisku

§ 3

Základ daně

(1) Základem daně ze zisku je vytvořený bilanční zisk z veškeré činnosti poplatníka a z hospodaření s veškerým majetkem, vykázaný v řádně vedeném účetnictví, zvýšený o položky, které je nutno připočítat (dále jen „připočitatelné položky“), a snížený o položky, které lze odpočítat (dále jen „odpočitatelné položky“). V případě, že poplatník nevykáže zisk, je základem daně ze zisku částka připočitatelných položek, převyšující odpočitatelné položky; vykáže-li poplatník ztrátu, je základem této daně částka připočitatelných položek, převyšující součet ztráty a odpočitatelných položek.

(2) Bilanční zisk tvoří tržby z výrobních činností, předání výrobků, prací a služeb, aktivování investic, aktivování materiálu, tržby z nevýrobních činností, ostatní výnosy, jakož i cenové přirážky (srážky) a dotace zvyšující tržby, změny stavu zásob a zůstatků časového rozlišení, po odečtení položek zkracujících tržby a výnosy (nákupní ceny prodaných zásob, daně z obratu, tržeb z prodaných základních prostředků apod.) a celkových nákladů včetně finančních nákladů a povinných odvodů do státních fondů.

(3) Za dotace zvyšující tržby se považují dotace a intervence k cenám. Součástí tržeb jsou i dotace, intervence a příspěvky poskytnuté na základě faktur.

(4) Podrobnou náplň jednotlivých složek tvorby zisku ve smyslu odstavce 2 stanoví předpisy o účetnictví jednotně pro celou Československou socialistickou republiku.

§ 4

Připočitatelné položky

Připočitatelnými položkami k zisku jsou:

• a) položky účtované v nákladech poplatníka

• 1. příspěvky, pokud k jejich úhradě není poplatník povinen podle právních předpisů, subvence, dary a jiná bezúplatná věnování;

• 1. tvorba, popřípadě změna stavu rezerv, neodpovídající právním předpisům;

• 1. výdaje spojené s pohoštěním, u organizací zahraničního obchodu jen výdaje s pohoštěním a dary nad limit schválený vládou Československé socialistické republiky;

• 1. položky, jejichž zahrnutím do nákladů byl v rozporu s právními předpisy zkrácen bilanční zisk;

• 1. placené pokuty a penále;

• 1. zúčtované přirážky k náhradě za vypouštění nečištěných nebo nedostatečně čištěných odpadních vod;

• 1. zúčtované poplatky včetně přirážky za znečišťování ovzduší;

• b) vratky daně z jmění a neuhrazená ztráta ze závodního stravování;

• c) částky přijaté v rámci přerozdělení prostředků v uhelném průmyslu v důsledku rozdílných přírodních a polohových podmínek.

• d) nezdaněné příděly do fondů, zkracující tvorbu zisku a použité k účelům, na něž lze podle právních předpisů použít zdaněné vlastní prostředky organizace;

• e) věrnostní přídavky horníkům nad stanovený okruh nebo nad stanovené rozpětí*), částky vynaložené na ochranné oděvy, obuv a pomůcky nad normy stanovené regulativy nebo nad stanovený okruh pracovníků a hodnota naturálních požitků nad rámec předpisů nebo nad stanovený okruh pracovníků.

§ 5

Odpočitatelné položky

(1) Odpočitatelnými položkami od zisku jsou tyto položky, pokud nejsou podle právních předpisů účtovány v nákladech nebo na vrub tvorby zisku poplatníka:

• a) zaplacená daň z jmění;

• b) zaplacená daň z pozemků††);

• c) zaplacené náhrady za dočasné odnětí zemědělské půdy v geologii;

• d) příspěvek do fondu technického rozvoje vytvořeného u oborového ředitelství;

• e) příspěvek do fondu škod a náhrad v hornictví;

• f) příspěvek do fondu geologických prací stanovený zvláštními předpisy.

(2) Odpočitatelnými položkami jsou dále:

• a) účelové vývozní prémie, pokud jsou zahrnuty v zisku;

• b) zisk ze závodního stravování;

• c) přijaté pokuty a penále a přijaté částky, které již byly zdaněny daní ze zisku nebo obdobnou daní u jiného poplatníka, a položky zdaněné již u téhož poplatníka, jsou-li součástí zisku;

• d) příspěvek na podnikovou bytovou výstavbu do výše 50 % rozpočtové ceny podle skutečné realizace výstavby v běžném roce a do stejné výše splátky úvěrů na podnikovou bytovou výstavbu, čerpaných do 31. 12. 1969;

• e) částky poskytnuté v rámci přerozdělení prostředků v uhelném průmyslu v důsledku rozdílných přírodních a polohových podmínek;

• f) odměny k Rudým praporům vlády a Ústřední rady Čs. ROH nebo k praporům, popř. standartám jim na roveň postaveným, pokud jsou zahrnuty v zisku.

§ 6

Daňová sazba

Sazba daně ze zisku činí 65 % ze základu daně (§ 3) s těmito odchylkami:

• a) 40 % u organizací, které se zabývají převážně výrobou stavebních hmot, výrobou konstrukcí nebo dílců, a u organizací potravinářského průmyslu (s výjimkou organizací zabývajících se převážně strojírenskou výrobou nebo výrobou obalů),

• b) 50 % u energetických organizací zapojených do jednotné elektrizační soustavy, jejichž převážnou činností je výroba nebo rozvod elektrické energie nebo výroba tepla (s výjimkou závodních elektráren),

• c) 60 % u hornických organizací, jejichž převážnou činností je těžba nebo úprava tuhých paliv, popř. rud nebo vyhledávání a těžba živic, a u plynárenských organizací zabývajících se převážně výrobou, rozvodem nebo uskladněním topných plynů,

• d) 85 % u těch peněžních ústavů, které jsou akciovými společnostmi a mají vytvořený všeobecný rezervní fond ve výši určené stanovami.

§ 7

U poplatníků, kteří mají sídlo v tuzemsku, nepodléhají dani ze zisku příjmy ze zdrojů v cizině, jestliže byly zdaněny obdobnou daní v cizině.

ČÁST II

Daň z jmění

§ 8

Základ daně

Základem daně z jmění je jmění poplatníka.

§ 9

Jmění poplatníka

(1) Jmění poplatníka tvoří:

• a) u základních prostředků a nedokončených investic stav fondu základních prostředků a investic a stav fondu výstavby;

• b) u oběžných prostředků stav obratového fondu a stav všech ostatních fondů organizace kromě fondu kulturních a sociálních potřeb, fondu technického rozvoje, fondu škod a náhrad v hornictví a fondu geologických prací, pokud příspěvek do tohoto fondu je odpočitatelnou položkou u daně ze zisku [§ 5 odst. 1 písm. f)]; u tuzemských akciových společností též akciový kapitál;

• c) nerozdělený zisk a stav rezerv neodpovídajících právním předpisům.

(2) Z jmění poplatníka se odečítají:

• a) zůstatková cena

• 1. základních prostředků sloužících jako samostatná zařízení*) převážně bytovým, zdravotnickým, rehabilitačním, výchovným, kulturním a tělovýchovným účelům, pro rekreaci vlastních zaměstnanců (včetně pionýrské rekreace ROH) nebo pro závodní stravování a ubytování;

• 1. samostatných základních prostředků sloužících výlučně ke zlepšení čistoty vody a ovzduší, k zajištění bezpečnosti nebo k ochraně zdraví pracujících;

• 1. základních prostředků sloužících výlučně pro účely civilní obrany a zvláštní úkoly;

• 1. základních prostředků v konzervaci, určených pro zvláštní úkoly;

• 1. silničních komunikací s veřejným provozem;

• 1. základních prostředků předaných do dočasného užívání a použitých pro účely uvedené pod č. 1 až 3.

Zůstatková cena základních prostředků uvedených pod č. 1 až 6 se odečítá z jmění poplatníka jen ve výši kryté fondem základních prostředků a investic;

• b) prostředky fondů, jež jsou na základě rozhodnutí vlády uloženy na zvláštních účtech a vázány (např. minimální výše rezervního fondu);

• c) cena zásob materiálu civilní obrany a dále zásob pro zvláštní úkoly, jejichž skladování bylo poplatníku zvlášť uloženo, pokud jsou kryty některým z podnikových fondů;

• d) neuhrazená ztráta;

• e) cena pozemků, je-li do základních prostředků zahrnuta.

§ 10

Daňová sazba

Sazba daně z jmění činí 5 % ze základu daně; u zřídelních organizací, Československé námořní plavby, Brněnských veletrhů a výstav a u organizací uvedených v § 6 písm. b) a c) činí sazba 2 %.

§ 11

Pro stanovení daňové povinnosti je rozhodný průměrný stav jmění ve zdaňovacím období.

§ 12

Má-li poplatník jmění v cizině, může si od daně z jmění odečítat částku obdobné daně připadající na toto jmění, zaplacenou v cizině.

ČÁST III

Daň z objemu mezd

§ 13

Základ daně

Základem daně z objemu mezd je u poplatníka objem všech v běžném roce zúčtovaných mezd včetně ostatních osobních výdajů a vyplacených podílů na hospodářském výsledku. Do základu daně z objemu mezd se nezapočítávají odměny zúčtované k vyplacení nejlepším pracovníkům a kolektivům z částky, kterou organizace obdržela jako odměnu k Rudému praporu vlády a Ústřední rady Čs. ROH nebo k praporu, popř. standartě mu na roveň postaveným.

§ 14

Daňová sazba

(1) Sazba daně z objemu mezd činí:

při přírůstku průměrných mezd proti předchozímu roku v %	sazba daně v % z objemu mezd
od 0 do 3	0,5a
nad 3 do 5	1,5 + 1a
nad 5 do 7	3,5 + 1,5a
nad 7 do 10	6,5 + 3a
nad 10	15,5 + 6a,

přičemž činitel „a“ se rovná procentu přírůstku průměrných mezd přesahujícímu spodní hranici příslušného daňového pásma s přesností na setiny.

(2) Průměrnou mzdou běžného roku se rozumí podíl připadající na jednoho pracovníka vypočtený z objemu mezd (§ 13) sníženého o zúčtovanou mzdu za produktivní práci učňů a skutečného průměrného počtu pracovníků v běžném roce. Průměrná mzda předchozího roku se stanoví tak, aby byla zachována metodická a organizační srovnatelnost s běžným rokem.

ČÁST IV

Příspěvek na sociální zabezpečení

§ 15

Poplatníci daně ze zisku a daně z jmění odvádějí do státního rozpočtu příspěvek na sociální zabezpečení ve výši 25 % z objemu v běžném roce zúčtovaných mezd a ostatních osobních výdajů a vyplacených podílů na hospodářském výsledku. Do základu pro výpočet příspěvku na sociální zabezpečení se nezapočítávají odměny zúčtované k vyplacení podle druhé věty § 13 (bod 17). Součástí příspěvku na sociální zabezpečení je i pojistné nemocenského pojištění*). Příspěvek na sociální zabezpečení je součástí nákladů poplatníka.

ČÁST V

Přechodná ustanovení

§ 16

Částku ve výši slevy z odvodu ze základních prostředků poskytnuté nebo přislíbené v souvislosti s povolením dotace na rozvoj méně rozvinutých oblastí*) lze až do ukončení stanovené lhůty odpočítat od daně z jmění, pokud základní prostředek slouží k účelu, s nímž bylo poskytnutí dotace spojeno.

§ 17

Do konce roku 1970 se od základu daně z jmění odečítá část ceny základních prostředků, která byla v roce 1966 (u experimentujících podniků i v roce 1965) uhrazena do výše přídělu z hrubého důchodu nebo ze zisku, popřípadě z investičního úvěru, který byl do konce roku 1966 z těchto zdrojů splacen.

ČÁST VI

Závěrečná ustanovení

§ 18

Daňové přiznání a zdaňovací období

(1) Podkladem k zjištění základu daně a daňové povinnosti je daňové přiznání, ve kterém je poplatník povinen uvést též případné výjimky, zvýhodnění a slevy a vyčíslit jejich objem.

(2) Zdaňovacím obdobím je běžný kalendářní rok.

§ 19

Promlčení

(1) Daně podle tohoto zákona nelze vyměřit ani vymáhat po uplynutí tří let od konce kalendářního roku, v němž byl poplatník povinen podat přiznání k dani.

(2) Příspěvek na sociální zabezpečení nelze vymáhat po uplynutí tří let od konce kalendářního roku, v němž byl poplatník povinen tento příspěvek odvést.

(3) Je-li proveden úkon k vyměření nebo vymáhání daně, popřípadě k vymáhání příspěvku na sociální zabezpečení, běží promlčecí lhůta znovu od konce roku, ve kterém byl poplatník o tomto úkonu zpraven.

(4) Odvody prováděné podle zákona č. 83/1966 Sb., o čtvrtém pětiletém plánu rozvoje národního hospodářství Československé socialistické republiky, a zákona č. 131/1968 Sb., o odvodech ze zisku a z přírůstku mezd, jejichž povinnost vznikla po 1. 1. 1971, nelze vymáhat po uplynutí tří let od konce kalendářního roku, v němž povinnost odvodu vznikla.

(5) Pokud bude proveden úkon k vymáhání odvodu podle odstavce 4, platí obdobně ustanovení odstavce 3.

Výjimky, zvýhodnění a slevy

§ 20

V pravomoci orgánů určených zákony národních rad pro poplatníky se sídlem v příslušné republice s výjimkou poplatníků řízených federálními orgány je:

• a) rozšířit u daně ze zisku okruh odpočitatelných položek (§ 5), popřípadě upravit nebo zrušit některé ze stanovených položek, a to nejvýše v rozsahu 3 % daňového základu všech poplatníků;

• b) zcela osvobodit od daně ze zisku a daně z jmění nově budované podniky na plánovanou dobu výstavby, zčásti osvobodit od daně ze zisku a daně z jmění podniky, které se podstatně rozšiřují, zejména budováním nových závodů, a to na plánovanou dobu výstavby;

• c) určit místa a odvětví (obory), případně jednotlivé organizace, v nichž daň z objemu mezd nebude postihovat přírůstky objemu mezd vyplývající z růstu zaměstnanosti;

• d) stanovit podmínky, za kterých nebude zdaňován přírůstek průměrných mezd vyplývající ze snížení zaměstnanosti;

• e) snížit sazbu daně z objemu mezd v jednotlivých pásmech zdanění maximálně o 1 % v souladu s mzdově politickými záměry a s potřebou diferencovaného tempa růstu průměrných mezd v jednotlivých odvětvích, případně i organizacích;

• f) v případech odůvodněných specifickými podmínkami a ekonomickou účelností povolit odvod podnikových daní oborovým (generálním) ředitelstvím nebo obdobným orgánem hospodářského řízení za výrobní hospodářskou jednotku jako celek, anebo povolit jako experiment, aby se zdaňoval zisk, popřípadě i jmění výrobní hospodářské jednotky jako celku a aby poplatníkem daně ze zisku, popř. i daně z jmění za celou výrobní hospodářskou jednotku mohlo být oborové (generální) ředitelství nebo obdobný orgán hospodářského řízení; mají-li tyto orgány hospodářského řízení podřízené organizace v obou republikách, je třeba dohody příslušných orgánů obou republik;

• g) schvalovat v některých vybraných organizacích nebo oborech experimentální vyzkoušení daně ze zisku při progresívní daňové sazbě stanovené v závislosti na rentabilitě organizace a schvalovat vyzkoušení dalších způsobů zdanění podnikových mezd;

• h) povolovat slevy daně z jmění a daně ze zisku poplatníkům, kteří vykonávají činnost ve veřejném zájmu, a to u daně ze zisku až do výše 35 % z rozdílů mezi příjmy a výdaji z této činnosti a u daně z jmění až do výše daňové povinnosti připadající na skutečné jmění, které slouží této činnosti.

• ch) stanovit podmínky, za kterých nebudou přirážky k náhradě za vypouštění nečištěných nebo nedostatečně čištěných odpadních vod, jakož i poplatky a přirážky za znečišťování ovzduší připočitatelnými položkami k zisku pro účely výpočtu daně ze zisku,

• i) povolovat v odvětví potravinářského průmyslu slevy z daně z jmění až do výše této daně z té části hodnoty zásob vybraných druhů výrobků, která je kryta obratovým fondem; druhy těchto výrobků stanoví ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem zemědělství a výživy.

§ 21

Orgány určené zákony národních rad pro poplatníky se sídlem v příslušné republice s výjimkou poplatníků řízených federálními orgány mohou:

• a) povolovat slevy z daně z jmění a z daně ze zisku poplatníkům, u nichž celková daňová povinnost těchto daní bude činit více než 85 % základu daně ze zisku nesníženého o daň z jmění, a to nejvýše tak, aby celková daňová povinnost těchto daní činila nejméně 85 % tohoto základu;

• b) rozhodnout ve sporných případech o způsobu zdanění; u organizací v působnosti federálních orgánů může rozhodnout ministerstvo financí Československé socialistické republiky;

• c) stanovit pro účely daně z objemu mezd výchozí úroveň mezd

• 1. pro nově vzniklé organizace a v případech reorganizací;

• 1. v organizacích, místech, popřípadě odvětvích (oborech), rozhodne-li tak vláda České socialistické republiky nebo vláda Slovenské socialistické republiky;

• d) učinit opatření, aby bylo zabráněno dvojímu zdanění téhož základu daně u téhož poplatníka;

• e) pro jednotlivé případy učinit opatření k zamezení tvrdostí a nesrovnalostí.

§ 22

Výjimky, zvýhodnění a slevy pro poplatníky v působnosti federálních orgánů podle § 20 může povolit vláda Československé socialistické republiky a podle § 21 ministerstvo financí ČSSR, a to pokud jde o případy uvedené v § 21 písm. c) - v dohodě s Federálním ministerstvem práce a sociálních věcí.

§ 23

(1) Pro poplatníky daně ze zisku a daně z jmění se nepoužije:

• a) ustanovení § 3 odst. 2 písm. b), § 4, § 5 odst. 1 až 3, § 6 až 8 a § 9 odst. 1 a odst. 2 písm. a) zákona č. 83/1966 Sb., o čtvrtém pětiletém plánu rozvoje národního hospodářství Československé socialistické republiky,

• b) ustanovení § 4 a 5 zákona č. 158/1968 Sb., o státním rozpočtu na rok 1969 a o některých dalších finančních opatřeních,

• c) ustanovení § 1 odst. 1 písm. d) zákona č. 159/1968 Sb., o důchodové dani,

• d) část první vládního nařízení č. 148/1968 Sb., o provádění odvodů ze zisku a z přírůstku mezd a o změně a doplnění vládního nařízení č. 100/1966 Sb., o plánovitém řízení národního hospodářství,