Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád)

Článek I

Zákon ze dne 29. listopadu 1961, č. 141 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění vyplývajícím ze zákona č. 57/1965 Sb., se mění a doplňuje takto:

• 1. § 2 odst. 9 zní:

„(9) V trestním řízení před soudem rozhoduje senát nebo samosoudce; předseda senátu a samosoudce rozhodují sami jen tam, kde to tento zákon výslovně stanoví.“

• 1. V § 4 se provádějí tyto změny:

• v odstavci 1 se slova „Československého svazu mládeže“ nahrazují slovy „mládežnické organizace“

• vypouští se odstavec 2; dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.

• 1. V § 12 se provádějí tyto změny:

• v odstavci 1 se na konec věty vkládají slova „jakož i orgán konající objasňování.“

• v odstavci 2 se slova „Nejvyšší soud“ nahrazují slovy „nejvyšší soudy.“

• v odstavci 3 se za slova „obvodní soud“ vkládají slova „popřípadě jiný soud se stejnou působností“ a za slova „městský soud“ slova „v Praze,“

• v odstavci 4 se za slova „obvodní prokurátor“ vkládají slova „popřípadě jiný prokurátor se stejnou působností,“ a za slova „městský prokurátor“ slova „v Praze,“

• na konec odstavce 9 se vkládají slova „a přípravným řízením úsek od zahájení trestního stíhání do podání obžaloby, postoupení věci, přerušení nebo zastavení trestního stíhání.“

• vkládají se odstavce 10 až 14, které zní:

„(10) Kde tento zákon mluví o trestném činu, rozumí se tím i přečin, pokud z povahy věci nevyplývá něco jiného.

(11) Kde tento zákon mluví o obžalobě, rozumí se tím i návrh na potrestání, pokud z povahy věci nevyplývá něco jiného.

(12) Pokud tento zákon mluví o Nejvyšším soudu, rozumí se tím podle povahy věci Nejvyšší soud Československé socialistické republiky, Nejvyšší soud České socialistické republiky nebo Nejvyšší soud Slovenské socialistické republiky.

(13) Pokud tento zákon mluví o generálním prokurátorovi, rozumí se tím podle povahy věci generální prokurátor Československé socialistické republiky, generální prokurátor České socialistické republiky nebo generální prokurátor Slovenské socialistické republiky.

(14) Kde tento zákon mluví o ministerstvu spravedlnosti, rozumí se tím v oboru vojenského soudnictví ministerstvo národní obrany; kde mluví o ministru spravedlnosti, rozumí se tím v oboru vojenského soudnictví ministr národní obrany.“

• 1. § 13 včetně nadpisu zní:

㤠13

Výkon trestního soudnictví

Soudnictví v trestních věcech vykonávají okresní soudy, krajské soudy, Nejvyšší soud České socialistické republiky, Nejvyšší soud Slovenské socialistické republiky, vojenské soudy a Nejvyšší soud Československé socialistické republiky.“

• 1. § 17 odst. 1 zní:

„(1) Krajský soud koná v prvním stupni řízení o trestných činech, pokud na ně zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož dolní hranice činí nejméně pět let anebo pokud je za ně možno uložit trest smrti. O trestném činu teroru, záškodnictví, sabotáže, podvracení republiky a poškozování státu světové socialistické soustavy a o trestných činech podle zákona na ochranu míru koná v prvním stupni řízení krajský soud i tehdy, je-li dolní hranice trestu nižší.“

• 1. V § 20 se dosavadní odstavec 2 označuje jako odstavec 3 a vkládá se odstavec 2, který zní:

„(2) Společné řízení o trestném činu a přečinu, o kterých by měl konat řízení samosoudce, a o trestném činu, o kterém přísluší konat řízení senátu, koná senát.“

• 1. Dosavadní znění § 25 se označuje jako odstavec 1 a připojuje se odstavec 2, který zní:

„(2) Odejmout věc, o které přísluší konat řízení soudu se sídlem v České socialistické republice, a přikázat ji soudu v Slovenské socialistické republice, anebo naopak, možno jen tehdy, jestliže s odnětím a přikázáním věci souhlasí nejvyšší soud republiky, v které má sídlo soud, jemuž se věc odnímá.“

• 1. § 26 se zrušuje.

• 1. V § 48 odst. 1 písm. c) se vypouštějí slova „místnímu lidovému soudu nebo“.

• 1. § 56 odst. 2 věta druhá zní: „Je-li tato překážka u jiné osoby nebo u samosoudce, poznamená se v protokole důvod, proč podpis odpadl.“

• 1. § 71 odst. 1 věta druhá zní: „Prodloužit tuto lhůtu může jen nadřízený prokurátor.“ Věta třetí se vypouští

• 1. § 72 odst. 2 zní:

„(2) Obviněný má právo kdykoliv žádat o propuštění na svobodu. O jeho žádosti musí soud a v přípravném řízení prokurátor neodkladně rozhodnout. Byla-li žádost obviněného zamítnuta, může ji, neuvede-li v ní jiné důvody, opakovat až po uplynutí čtrnácti dní.“

• 1. V § 119 odst. 2 se slova „Ostatní orgány činné v trestním řízení“ nahrazují slovy „Prokurátor, vyšetřovatel a vyhledávací orgán“.

• 1. V § 129 se na konec odstavce 3 připojuje věta druhá, která zní: „Jde-li o samosoudce, vyhotoví rozsudek soudce určený předsedou soudu.“

• 1. Za § 146 se vkládá § 146a, který včetně nadpisu zní:

㤠146a

Rozhodování o stížnosti proti rozhodnutím o zajištění osob nebo majetku

O stížnosti proti rozhodnutí, kterým

• a) prokurátor vzal obviněného do vazby nebo zamítl žádost obviněného o propuštění z vazby,

• b) prokurátor nebo vyšetřovatel nařídil, aby obviněný byl pozorován ve zdravotním ústavu, nebo je-li obviněný ve vazbě, ve zvláštním oddělení nápravného zařízení (§ 116),

• c) prokurátor zajistil majetek obviněného k zajištění nároku poškozeného (§ 47),

• d) prokurátor zajistil majetek obviněného (§ 347), rozhoduje soud, v jehož obvodě je činný prokurátor nebo vyšetřovatel, který napadené rozhodnutí vydal, a to zpravidla do pěti dnů.“

• 1. Nadpis části druhé zní:

„Vyšetřování a vyhledávání trestných činů a objasňování přečinů“

• 1. V § 157 se slova „a vyhledávací orgán“ nahrazují slovy „vyhledávací orgán a orgán konající objasňování“.

• 1. V § 158 odst. 3 se slova „K objasnění“ nahrazují slovy „K prověření“.

• 1. V § 159 se provádějí tyto změny:

• v odstavci 1 se vypouští písm. a) a dosavadní písm. b) a c) se označují jako písm. a) a b),

• v odstavci 3 se vypouštějí dosavadní písm. b) a c) a dosavadní písm. d) se označuje jako písm. b),

• odstavec 5 se vypouští.

• 1. § 171 odst. 1 a 2 zní:

„(1) Vyšetřovatel nebo vyhledávací orgán postoupí věc jinému orgánu, jestliže výsledky vyšetřování ukazují, že nejde o trestný čin ani o přečin, že však jde o přestupek nebo kárné provinění, o nichž je tento orgán příslušný rozhodovat.

(2) Vyšetřovatel nebo vyhledávací orgán může postoupit věc orgánu příslušnému ke kázeňskému řízení, jde-li o trestný čin nebo o přečin, který lze vyřídit kázeňsky, a vzhledem k osobě obviněného a povaze jeho činu lze považovat toto vyřízení za postačující.“

• 1. § 175 odst. 1 písm. a) zní:

• „a) podat obžalobu nebo návrh na potrestání,“

• 1. V hlavě desáté se za oddíl sedmý vkládá oddíl osmý, který včetně nadpisu zní:

„Oddíl osmý

Objasňování přečinů

§ 179a

(1) O přečinech se koná objasňování.

(2) Objasňování konají orgány uvedené v § 168 odst. 2 a 3.

§ 179b

(1) Orgány konající objasňování

• a) vyžadují vysvětlení od státních orgánů, státních, hospodářských a jiných organizací, včetně zprávy o pověsti a opisu rejstříku trestů,

• b) vyžadují odborné vyjádření od příslušných orgánů,

• c) obstarávají potřebné podklady, zejména spisy a jiné písemné materiály,

• d) vyžadují potřebná vysvětlení od občanů,

• e) vyžadují provedení úkonů potřebných pro zjištění totožnosti osob,

• f) zjišťují a zajišťují stopy činu,

• g) provádějí ohledání věci,

• h) provádějí ohledání místa činu,

• ch) vyžadují provedení zkoušky krve nebo jiného podobného úkonu lékařem nebo odborným zdravotnickým pracovníkem, vyžadují a v některých případech samy provádějí prohlídku těla, jestliže je bezpodmínečně nutné zjistit, zda jsou na těle stopy nebo následky činu; přitom postupují podle § 114,

• i) za podmínek stanovených v § 76 mohou zadržet podezřelou osobu,

• j) za podmínek stanovených v § 78 a 79 mohou požadovat vydání věci nebo provést odnětí věci.

(2) V průběhu objasňování

• a) není třeba o vysvětlení sepisovat protokol; stručný obsah výpovědi je třeba výstižně uvést ve zprávě shrnující výsledky objasňování; ukáže-li se potřeba provést svědecký výslech, je třeba postupovat podle oddílu druhého hlavy páté,

• b) podezřelému je třeba vždy sdělit, z čeho je podezírán; při výslechu podezřelého, i když není zadržen, se postupuje podle § 76 odst. 5,

• c) není přípustná účast obhájce.

§ 179c

Objeví-li se v průběhu objasňování potřeba provést některý zajišťovací úkon podle hlavy čtvrté, s výjimkou zadržení podle § 76, vydání a odnětí věci podle § 78 a 79 nebo osobní prohlídky podle § 82 odst. 2 a 3, předá orgán konající objasňování, jsou-li důvody vazby, věc vyšetřovateli, jinak orgánu vyhledávání k zahájení trestního stíhání a vyrozumí o tom současně prokurátora.

§ 179d

(1) Objasňování musí být skončeno nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy se orgán oprávněný k provedení objasňování o činu dozví.

(2) Výsledky objasňování shrne orgán, který je prováděl, do zprávy o výsledku objasňování a zašle ji prokurátorovi spolu s návrhem na konečné opatření; ke zprávě připojí opis rejstříku trestů, protokoly o výsleších, pokud byly sepsány, a další písemnosti.

(3) Zpráva o výsledku objasňování musí obsahovat:

• a) označení orgánu, který objasňování prováděl, a datum sepsání zprávy,

• b) osobní údaje podezřelého v rozsahu § 177 odst. 1 písm. b),

• c) stručné, ale výstižné vylíčení skutkového stavu spolu s obsahem výpovědí vyslechnutých osob a s uvedením, jaký přečin se ve skutku spatřuje, jakož i s důkazními prostředky, které podezření odůvodňují,

• d) osobní údaje poškozeného.

(4) Nejde-li ve věci o podezření z přečinu, orgán, který objasňování prováděl, věc odloží, jestliže není na místě vyřídit věc jinak. Takovým vyřízením může být zejména

• a) odevzdání věci národnímu výboru nebo jinému orgánu k projednání přestupku, nebo

• b) odevzdání věci jinému orgánu ke kázeňskému nebo kárnému projednání.

(5) Shledá-li orgán, který objasňování prováděl, že trestní stíhání je nepřípustné podle § 11 odst. 1 nebo že je trestní stíhání neúčelné vzhledem k okolnostem uvedeným v § 172 odst. 2, anebo je-li tu některý z důvodů pro přerušení trestního stíhání (§ 173 odst. 1), předloží zprávu o výsledku objasňování prokurátorovi s návrhem na odložení nebo přerušení věci.

(6) O opatřeních podle odstavce 4 vyrozumí orgán, který objasňování prováděl, vždy oznamovatele.

§ 179e

(1) Prokurátor, jemuž dojde zpráva o výsledku objasňování,

• a) podá soudu návrh na potrestání, shledá-li, že výsledky objasňování odůvodňují postavení podezřelého před soud,

• b) věc odloží, nejde-li ve věci o podezření z trestného činu nebo přečinu,

• c) věc odloží, jestliže je trestní stíhání nepřípustné podle § 11 odst. 1,

• d) věc může odložit též, jestliže je trestní stíhání neúčelné vzhledem k okolnostem uvedeným v § 172 odst. 2,

• e) věc přeruší, je-li tu některý z důvodů uvedených v § 173 odst. 1,

• f) odevzdá věc národnímu výboru nebo jinému orgánu k projednání přestupku,

• g) odevzdá věc jinému orgánu ke kázeňskému nebo kárnému projednání, nebo

• h) vrátí věc orgánu konajícímu objasňování s pokynem, v kterých směrech je třeba objasňování doplnit.

(2) Jestliže spolu se zprávou o výsledku objasňování je prokurátorovi předána též zadržená osoba, odevzdá prokurátor tuto osobu, pokud ji nepropustí na svobodu, nejpozději do 48 hodin soudu spolu s návrhem na potrestání. O vazbě rozhodne soud.

(3) O opatřeních podle odstavce 1 písm. a) až d) vyrozumí prokurátor vždy oznamovatele.

§ 179f

(1) Návrh prokurátora na potrestání obsahuje

• a) označení prokurátora a den sepsání návrhu,

• b) jméno, příjmení a osobní data podezřelého,

• c) stručné uvedení skutku a příslušného zákonného ustanovení, jehož porušení prokurátor v skutku podezřelého spatřuje,

• d) seznam důkazů, jejichž provedení při hlavním líčení prokurátor navrhuje.

(2) K návrhu připojí prokurátor vždy zprávu o výsledku objasňování spolu se všemi přílohami.“

• 1. § 186 odst. 1 písm. b) zní:

• „b) že věc má být postoupena podle § 171 odst. 1 nebo odst. 2“

• 1. V § 188 se provádějí tyto změny:

• v odstavci 1:

písm. b) zní:

• „b) postoupí věc orgánu příslušnému ke kázeňskému řízení, jsou-li tu okolnosti uvedené v § 171 odst. 2.“

písm. c) zní:

• „c) postoupí věc jinému orgánu, jsou-li tu okolnosti uvedené v § 171 odst. 1,“

písm. g) zní:

• „g) postoupí věc samosoudci, jestliže je podle § 314a odst. 1 příslušný konat o ní řízení; samosoudce je tímto rozhodnutím vázán,“

dosavadní písm. g) se označuje jako písm. h).

• odstavec 2 zní:

„(2) Po předběžném projednání obžaloby může soud také zastavit trestní stíhání, jsou-li tu okolnosti uvedené v § 172 odst. 2.“

• 1. V § 222 se provádějí tyto změny:

• odstavec 2 zní:

„(2) Shledá-li soud v zažalovaném skutku toliko přestupek nebo kárné provinění, postoupí věc orgánu příslušnému k rozhodování o tomto přestupku nebo kárném provinění.“

• dosavadní odstavec 3 se vypouští a dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3.

• 1. V § 266 odst. 1 se slova „předseda Nejvyššího soudu“ nahrazuje slovy „ministr spravedlnosti“.

• 1. Za § 266 se vkládá § 266a, který zní:

㤠266a

Jestliže stížnost pro porušení zákona směřuje proti rozhodnutí okresního nebo krajského soudu, rozhoduje o ní nejvyšší soud republiky; jestliže směřuje proti rozhodnutí nejvyššího soudu republiky, vojenského soudu nebo vojenského senátu Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky, rozhoduje o ní Nejvyšší soud Československé socialistické republiky.“

• 1. V § 272 se slova „předseda Nejvyššího soudu“ nahrazují slovy „ministr spravedlnosti“.

• 1. V § 274 se zrušuje odstavec 2 a vypouští se označení odstavce 1.

• 1. § 275 odst. 4 zní:

„(4) Generální prokurátor nebo ministr spravedlnosti mohou výkon rozhodnutí, proti němuž podali stížnost pro porušení zákona, odložit nebo přerušit až do rozhodnutí. Po podání stížnosti pro porušení zákona tak může učinit i nejvyšší soud.“

• 1. V hlavě devatenácté se za oddíl třetí vkládá oddíl čtvrtý, který včetně nadpisu zní:

„Oddíl čtvrtý

Řízení před samosoudcem

§ 314a

(1) Samosoudce koná řízení o přečinech a o trestných činech neoprávněného užívání věci z majetku v socialistickém vlastnictví podle § 133 odst. 1, útoku na státní orgán a orgán společenské organizace podle § 154 odst. 2, útoku na veřejného činitele podle § 156 odst. 2, ztěžování výkonu pravomoci veřejného činitele podle § 156a, podněcování podle § 164, schvalování trestného činu podle § 165, nedovolené výroby lihu podle § 194a, opilství podle § 201, výtržnictví podle § 202 odst. 1, ohrožování mravnosti podle § 205 odst. 1, neoprávněného užívání cizího motorového vozidla podle § 209a odst. 1 a 2, ublížení na zdraví podle § 221 odst. 1, neoprávněného užívání cizí věci podle § 249 odst. 1, urážky mezi vojáky podle § 276, svémocného odloučení podle § 284 odst. 1 a 2, porušování povinností strážní služby podle § 285 odst. 1 a porušování povinností dozorčí služby podle § 286 odst. 1 trestního zákona.

(2) Ustanovení odstavce 1 se však neužije, jde-li o řízení o trestném činu proti mladistvému, proti uprchlému, proti osobě, která je zbavena způsobilosti k právním úkonům nebo jejíž způsobilost k právním úkonům je omezena, anebo jsou-li vzhledem k tělesným nebo duševním vadám obviněného pochybnosti o jeho způsobilosti náležitě se hájit, proti osobě, která byla soudem již odsouzena jako zvlášť nebezpečný recidivista, nebo jestliže má být uložen souhrnný trest a dřívější trest byl uložen v řízení před senátem.

§ 314b

(1) Ve věcech, ve kterých se konalo pouze objasňování, se zahajuje trestní stíhání a nastávají účinky vznesení obvinění tím, že návrh prokurátora na potrestání byl doručen soudu.

(2) Samosoudce má stejná práva a povinnosti jako senát a jeho předseda.

(3) Samosoudce obžalobu a návrh na potrestání předběžně neprojednává.

(4) Koná-li se řízení jen o přečinu, není třeba zachovat lhůtu k přípravě podle § 198 odst. 1.

(5) Při hlavním líčení přečte samosoudce k důkazu vždy též zprávu o výsledku objasňování a její přílohy.

(6) Poté, kdy byl návrh na potrestání doručen obviněnému, nemůže jej prokurátor vzít zpět.

(7) Neveřejné zasedání samosoudce nekoná; před rozhodnutím si však vyžádá vyjádření prokurátora.

§ 314c

(1) Samosoudce po obdržení návrhu prokurátora na potrestání

• a) postoupí věc příslušnému soudu, není-li dána místní příslušnost soudu,

• b) postoupí věc příslušnému orgánu k projednání, jde-li o přestupek nebo o kárné provinění, anebo postoupí věc orgánu příslušnému ke kázeňskému řízení, jsou-li tu okolnosti uvedené v § 171 odst. 2,

• c) trestní stíhání zastaví, jsou-li tu okolnosti uvedené v § 172 odst. 1,

• d) trestní stíhání přeruší, jsou-li tu okolnosti uvedené v § 173 odst. 1 písm. a) až d),

• e) vrátí věc prokurátorovi, jestliže ve věci mělo být konáno přípravné řízení,

• f) pokud bylo ve věci konáno přípravné řízení, může věc vrátit prokurátorovi též z důvodů uvedených v § 188 odst. 1 písm. f).

(2) Do rozhodnutí podle odstavce 1 může prokurátor podat stížnost, jež má, nejde-li o přerušení trestního stíhání, odkladný účinek.

(3) Jestliže samosoudce neučiní žádné z rozhodnutí uvedených v odstavci 1, doručí návrh na potrestání obviněnému spolu s předvoláním k hlavnímu líčení.

(4) Jestliže spolu s návrhem na potrestání byla samosoudci odevzdána osoba zadržená podle § 76, rozhodne, pokud ji nepropustí na svobodu, nejpozději do 48 hodin o jejím vzetí do vazby.

§ 314d

Neučiní-li samosoudce při hlavním líčení žádné z rozhodnutí uvedených v § 314c odst. 1 písm. a) až e), rozhodne ve věci rozsudkem.“