Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí Československé socialistické republiky o usměrňování mzdového vývoje a o zásadách odměňování práce

Část první

ÚVODNÍ A VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ

§ 1

(1) Tato vyhláška se vztahuje na státní socialistické organizace, na organizace zahraničního obchodu, na podniky a hospodářská zařízení společenských organizací a na všechny orgány hospodářského řízení.

(2) Na organizace výrobního, spotřebního a bytového družstevnictví se vyhláška vztahuje v rozsahu, který určí příslušné orgány družstevních svazů v dohodě s ministerstvy práce a sociálních věcí České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky.

(3) Na zemědělské družstevní organizace se vyhláška vztahuje v rozsahu, který určí ministerstva zemědělství a výživy České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky v dohodě s Federálním výborem pro zemědělství a výživu a s ministerstvy práce a sociálních věcí České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky.

(4) Ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky mohou platnost vyhlášky rozšířit i na další organizace.

§ 2

Tato vyhláška stanoví pravidla, podle nichž se určuje objem prostředků, kterých může být použito k odměňování a k náhradám mzdy (dále jen „mzdové prostředky“), způsob usměrňování a kontroly mzdového vývoje a zásady, podle nichž se postupuje při odměňování pracovníků v pracovněprávních vztazích.

§ 3

(1) Mzdových prostředků se v souladu s příslušnými předpisy používá k výplatě:

• a) časových, úkolových, smíšených a podílových mezd, základních platů a osobních platů (základní mzdy),

• b) příplatků a doplatků ke mzdě a jiných obdobných plnění poskytovaných podle mzdových předpisů,

• c) náhrad mzdy,

• d) prémií a odměn,

• e) podílů na hospodářských výsledcích,

• f) peněžitých odměn v socialistickém soutěžení,

• g) odměn a náhrad podle dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a jiných odměn a náhrad poskytovaných podle zvláštních předpisů (dále jen „ostatní osobní výdaje“).

(2) Do mzdových prostředků se zahrnuje též hodnota naturálních požitků, které se podle příslušných předpisů poskytují jako součást mzdy, nebo jejich peněžitá náhrada.*)

(3) Pokud se v této vyhlášce používá pojmu mzdy za individuální výsledky práce, rozumí se tím mzdy a náhrady mzdy uvedené v odstavci 1 písm. a) až d) včetně hodnoty naturálních požitků podle odstavce 2.

(4) Federální ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podrobněji v dohodě s federálními ministerstvy plánování a financí a s Federálním statistickým úřadem, do kterých skupin uvedených v odstavcích 1 a 2 se zahrnují jednotlivé druhy mezd, náhrad mzdy a jiných odměn a náhrad.

§ 4

Organizace nesmí použít mzdových prostředků k výplatě mezd za individuální výsledky práce, podílů na hospodářských výsledcích a peněžitých odměn v socialistickém soutěžení pracovníkům, kteří k ní nejsou v pracovním nebo učebním poměru, pokud to nedovolují mzdové nebo jiné předpisy.

Část druhá

USMĚRŇOVÁNÍ MZDOVÉHO VÝVOJE

§ 5

Způsob usměrňování mzdového vývoje

(1) Soulad mezi vývojem mezd a výsledky práce organizací se zajišťuje především závaznými limity mzdových prostředků (dále jen „závazný limit“) stanovenými státním plánem rozvoje národního hospodářství (dále jen „státní plán“).*) K usměrňování mzdového vývoje se současně využívá závislosti mezd na vytvořených zdrojích, ovlivňovaných finanční, úvěrovou a cenovou politikou.

(2) K usměrňování mzdového vývoje uvnitř jednotlivých organizací se využívá též kolektivních smluv, které v rozsahu stanoveném zákoníkem práce, touto vyhláškou a jinými předpisy anebo pokyny ústředních orgánů zabezpečují proporce mzdového vývoje vyplývající ze státního plánu a způsob použití mzdových prostředků.

Závazné limity mzdových prostředků

§ 6

(1) Pro hospodářské organizace se stanoví ve státním plánu jako závazný limit podíl mzdových prostředků na výkonech, popřípadě absolutní výše mzdových prostředků.*) Závazný limit platí pro celý rok. Při jeho stanovení se vychází z celkového objemu mzdových prostředků (§ 3 odst. 1 a 2).

(2) Pro rozpočtové a příspěvkové organizace se stanoví ve státním plánu jako závazný limit výše mzdových prostředků (celkový mzdový fond).*) Závazný limit platí pro celý rok a zahrnuje objem mezd za individuální výsledky práce (§ 3 odst. 3), peněžité odměny v socialistickém soutěžení a ostatní osobní výdaje [§ 3 odst. 1 písm. f) a g)].

(3) Orgány hospodářského řízení rozepíší závazné limity stanovené ve státním plánu až na organizace tak, aby stanovený závazný limit nebyl v úhrnu za podřízené organizace překročen;**) přitom si mohou vytvořit přiměřenou rozpisovou rezervu.

(4) Při rozpisu závazného limitu na podřízené hospodářské organizace použijí orgány hospodářského řízení diferencovaně volených ukazatelů výkonů, které nejlépe vyjadřují spotřebu živé práce, zajišťují plánovaný vývoj mezd a umožňují jeho účinnou kontrolu. Nejsou-li pro rozpis závazného limitu jako podílu mzdových prostředků na výkonech vhodné podmínky, může být hospodářské organizaci stanoven objem mzdových prostředků v absolutní výši.

(5) Příspěvkovým organizacím může při rozpisu závazného limitu stanovit příslušný ústřední orgán v dohodě s ministerstvy financí České socialistické republiky nebo Slovenské socialistické republiky pravidla pro přepočet výše mzdových prostředků stanovené jako závazný limit (celkového mzdového fondu).

(6) Organizace rozepíší ve svých plánech závazný limit nejméně na jednotlivá čtvrtletí s přihlédnutím k hlavním činitelům ovlivňujícím potřebu mzdových prostředků. Přitom si mohou vytvořit nutnou rozpisovou rezervu. Rozpis (včetně rezervy) nesmí zvyšovat úroveň závazného limitu platnou pro celý rok. Hospodářská organizace a příspěvková organizace oznámí závazný limit a jeho rozpis na jednotlivá období roku (včetně rezervy) bance nebo jinému peněžnímu ústavu, se kterým je finančně spojena (dále jen „peněžní ústav“).

§ 7

(1) Dodržení závazného limitu se kontroluje nejméně čtvrtletně, a to vždy za období od počátku roku.

(2) Překročí-li organizace během roku rozpis závazného limitu a má-li rozpisovou rezervu, je povinna jí použít podle odstavce 4. Je-li překročení kryto vázáním rozpisové rezervy organizace, považuje se závazný limit za dodržený.

(3) Pokud organizace nemůže ve smyslu odstavce 2 krýt překročení závazného limitu, mohou příslušné orgány hospodářského řízení použít své rozpisové rezervy.

(4) Rezerv mzdových prostředků, které si při rozpisu závazných limitů státního plánu ponechaly orgány hospodářského řízení a organizace, může být použito buď k dodatečnému rozpisu nebo mohou být vázány. Dodatečným rozpisem rezervy se mění původně rozepsaný plán organizací.*)

(5) Rozpisové rezervy vázané podle odstavce 4 lze uvolnit pouze vyrovnáním překročení závazného limitu v dalších obdobích roku. Do té doby nelze vázané rezervy použít.

(6) Ustanovení odstavců 2 až 5 se nevztahují na případy, kdy organizace překročí závazný limit o částky vyplacené buď z účelových prostředků, které jí byly poskytnuty podle zvláštních předpisů), nebo z pobídkových fondů jako peněžité odměny.*)

Zdroje na odměňování

§ 8

(1) Zdrojem pro výplatu mezd za individuální výsledky práce, popřípadě podílů na hospodářských výsledcích, peněžitých odměn v socialistickém soutěžení a ostatních osobních výdajů je

• a) v hospodářských organizacích fond pracujících,

• b) v rozpočtových a příspěvkových organizacích celkový mzdový fond.

(2) V rámci fondu pracujících se v hospodářských organizacích, které podléhají dani ze zisku†) nebo důchodové dani††) anebo provádějí odvod ze zisku,†††) vytváří fond odměn. Z fondu odměn se vyplácejí:

• a) v organizacích, které podléhají dani ze zisku anebo důchodové dani, podíly na hospodářských výsledcích, peněžité odměny v socialistickém soutěžení a ty prémie a odměny, na jejichž výplatu byly organizaci poskytnuty podle zvláštních předpisů účelové prostředky,*)

• b) v organizacích, které provádějí odvod ze zisku, prémie a odměny, podíly na hospodářských výsledcích a peněžité odměny v socialistickém soutěžení.

(3) Zůstatek fondu pracujících (fondu odměn), který představuje dosud nepoužitý zdroj, popřípadě jeho překročení, se převádí do následujícího roku.

§ 9

(1) Povinností hospodářských organizací je zajišťovat trvalý soulad mezi tvorbou zdrojů (§ 8) a potřebou mzdových prostředků (§ 3 odst. 1 a 2).

(2) Nestačí-li fond pracujících v organizacích, které provádějí odvod z hrubého důchodu, nebo fond odměn v organizacích, které provádějí odvod ze zisku, na výplatu mezd za individuální výsledky práce a ostatních osobních výdajů, může organizace v nutném rozsahu fond pracujících (fond odměn) doplnit ze svého rezervního fondu,) popřípadě jí může fond pracujících (fond odměn) doplnit nadřízený orgán ze svých prostředků.*) Jestliže nestačí ani takto doplněný fond pracujících (fond odměn) krýt všechny vyplacené částky, musí organizace v následujícím měsíci krátit výplaty v rozsahu, který odpovídá překročení fondu pracujících (fondu odměn) vykázanému od počátku roku do konce předcházejícího měsíce. Krácením výplat však nesmí být dotčen úhrn zaručených mezd (§ 12).

(3) V zemědělských organizacích, kde nelze zjišťovat skutečnou tvorbu hrubého důchodu v průběhu roku, stanoví způsob použití fondu pracujících během roku odchylně od ustanovení odstavce 2 ministerstva zemědělství a výživy České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky v dohodě s Federálním výborem pro zemědělství a výživu a s ministerstvy práce a sociálních věcí České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky.

Opatření k nápravě nežádoucího mzdového vývoje

§ 10

(1) Zjistí-li organizace, že je ohroženo dodržení závazného limitu nebo výplata mezd za individuální výsledky práce a ostatních osobních výdajů v plné výši, musí neprodleně přikročit k odstraňování příčin, které toto ohrožení vyvolávají, popřípadě uplatní podle příslušných předpisů opatření vůči odpovědným pracovníkům. V součinnosti s odborovými orgány informuje kolektiv pracovníků o stavu hospodaření, zjištěných nedostatcích a jejich příčinách i o nutných nápravných opatřeních a organizuje účast pracujících na provádění těchto opatření.

(2) Za účelem odstranění nedostatků ve vývoji mezd provede organizace především racionalizační opatření ke zlepšení hospodářské činnosti a ke zvýšení produktivity práce, prověří správnost zařazení pracovních činností (funkcí) do tarifních tříd a používání mzdových tarifů, příplatků, preferencí apod. a provede nezbytné změny v zaměření a podmínkách prémiování, zejména zpřísnění prémiových ukazatelů a úpravu prémiových sazeb, změny v podmínkách pro poskytování odměn, ve výši prostředků vnitropodnikových útvarů na odměňování apod. Zároveň stanoví v prémiových řádech postup pro ty případy, kdy by mohlo dojít k omezení výplat až na úroveň zaručených mezd podle § 12.

§ 11

(1) Zjistí-li orgán hospodářského řízení, že v podřízené organizaci je ohroženo dodržení závazného limitu nebo výplata mezd za individuální výsledky práce a ostatních osobních výdajů v plné výši, je oprávněn uložit této organizaci opatření k nápravě včetně opatření k přezkoumání a úpravě norem spotřeby práce,*) a to zejména nepovažuje-li opatření prováděná organizací podle § 10 za dostatečně účinná nebo použije-li podle § 9 odst. 2 svých prostředků k doplnění fondu pracujících (fondu odměn) organizace.

(2) Jestliže organizace překročí závazný limit, použije nadřízený orgán některých z těchto opatření:

• a) uloží organizaci opatření k nápravě, pokud tak neučinil podle odstavce 1, nebo pokud již dříve uložená opatření nejsou dostatečně účinná,

• b) zavede měsíční kontrolu dodržování závazného limitu a uloží organizaci, aby oznámila peněžnímu ústavu rozpis závazného limitu na jednotlivé měsíce a aby jej měsíčně informovala o dodržení tohoto rozpisu,

• c) dohodne s peněžním ústavem zpřísněný úvěrový postup,

• d) uplatní podle příslušných předpisů opatření vůči vedoucímu (řediteli) organizace,

• e) zruší rozpis závazného limitu jako podílu mzdových prostředků na výkonech, stanoví organizaci objem mzdových prostředků v absolutní výši**) a oznámí tuto změnu peněžnímu ústavu,

• f) omezí na potřebnou dobu právo organizace disponovat s prostředky na jejím účtě u nepeněžního ústavu.**)

(3) Od opatření uvedených v odstavci 2 může orgán hospodářského řízení upustit, jde-li o překročení přechodného charakteru, které bude v krátké době vyrovnáno.

(4) Omezení práva organizace disponovat s prostředky na jejím účtě u peněžního ústavu se provede

• a) částečným nebo úplným krácením objemu prostředků použitelných k výplatě podílů na hospodářských výsledcích,

• b) krácením objemu prostředků použitelných k výplatě mezd za individuální výsledky práce, popřípadě až na úroveň, která odpovídá úhrnu mezd zaručených jednotlivým pracovníkům (§ 12 odst. 1).

(5) Omezí-li orgán hospodářského řízení právo organizace disponovat s prostředky na jejím účtě u peněžního ústavu, požádá peněžní ústav, aby uvolňoval organizaci mzdové prostředky (§ 3 odst. 1 a 2) jen ve stanoveném rozsahu. Současně uloží organizaci povinnost prokazovat peněžnímu ústavu, že částky vybírané v hotovosti na doplatky mezd včetně čerpaných záloh, částek převodů odloučeným organizačním složkám a částek srážených ze mzdy nepřevyšují stanovený rozsah.

(6) Překročí-li organizace závazný limit za období celého roku, je bezprostředně nadřízený orgán povinen, jestliže překročení není vázáno v rozpisové rezervě, uložit organizaci dodatkový odvod do státního rozpočtu ve výši trojnásobku částky odpovídající překročení limitu.**) Dodatkový odvod se neuloží v případech uvedených v § 7 odst. 6. Rozpočtová a příspěvková organizace provede dodatkový odvod z prostředků pobídkového fondu; přitom jí musí zůstat zachována částka odpovídající příspěvku z rozpočtu organizace;†) část prostředků pobídkového fondu, které smí být použito k poskytování peněžních odměn pracovníkům,) se snižuje v rozsahu odpovídajícím dodatkovému odvodu.

§ 12

Záruka mezd

(1) Při omezení výplat podle § 9 odst. 2 nebo podle § 11 odst. 4 se jednotlivým pracovníkům zaručují:

• a) v časové mzdě mzdový tarif, nebo stanovený základní, popřípadě osobní plat,

• b) v úkolové a podílové mzdě dosažený úkolový nebo podílový výdělek,

• c) ve smíšené mzdě pevná část základního platu (mzdového tarifu) a dosažený úkolový výdělek,

• d) prémie a odměny, na které byly organizaci poskytnuty podle zvláštních předpisů účelové prostředky,**)

• e) příplatky a doplatky ke mzdě a jiná obdobná plnění poskytovaná podle mzdových předpisů,

• f) náhrady mzdy,

• g) odměny a náhrady podle dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a jiné odměny a náhrady poskytované podle zvláštních předpisů,

• h) naturální požitky náležející pracovníkům podle příslušných předpisů.

(2) K umožnění výplat prémií, popřípadě odměn, pokud nejsou zaručeny podle odstavce 1 písm. d), a to zejména ve vnitropodnikových útvarech, které splnily úkoly plánu, může orgán hospodářského řízení zvýšit jednotlivým organizacím úhrn zaručených mezd podle předcházejícího odstavce nejvýše o 7 %. O diferencovaném rozdělení tohoto zvýšení mezi jednotlivé pracovníky a pracovní kolektivy rozhoduje vedení organizace v dohodě s příslušným odborovým orgánem.

Část třetí

ZÁSADY ODMĚŇOVÁNÍ PRACOVNÍKŮ V PRACOVNĚPRÁVNÍCH VZTAZÍCH

§ 13

Organizace musí podle svých konkrétních podmínek na základě koncepcí mzdového vývoje vytvářet správné proporce v odměňování tak, aby vedle základní mzdy vyjadřující kvalifikovanost, složitost a obtížnost práce, kvalifikaci pracovníka, množství práce a podmínky, za kterých se vykonává, byla dostatečně vysoká část mzdy závislá na docílených výsledcích práce a aby byla posilována i hmotná zainteresovanost na výsledcích hospodaření.

§ 14

Tarifní soustava

(1) Nástrojem centrálního řízení mzdové politiky, který zabezpečuje ekonomicky odůvodněnou diferenciaci mezd, je tarifní soustava. Zásady tarifní soustavy, obsahující zejména způsob hodnocení prací, zařazení typických povolání (pracovních činností) a funkcí, základní stupnice mzdových tarifů, příplatky k nim, a zásady pro přiznávání osobních platů a mzdových preferencí, stanoví federální ministerstvo práce a sociálních věcí, které rovněž koordinuje jejich provedení ve mzdových předpisech.

(2) Na základě zásad uvedených v odstavci 1 vydávají ústřední orgány České socialistické republiky v dohodě s ministerstvem práce a sociálních věcí České socialistické republiky a ústřední orgány Slovenské socialistické republiky v dohodě s ministerstvem práce a sociálních věcí Slovenské socialistické republiky katalogy povolání a funkcí, v nichž se určí základní kvalifikační předpoklady pro výkon pracovních činností. Pro některé činnosti (povolání a funkce) vyskytující se ve většině odvětví může federální ministerstvo práce a sociálních věcí vydat jednotné katalogy. Katalogy jsou závazným podkladem pro přiznávání kvalifikačních tříd jednotlivým pracovníkům a pro zařazování prací do tarifních tříd.

(3) Mzdové tarify pro jednotlivá odvětví, druhy prací, skupiny pracovníků a příplatky k tarifům schvalují na základě zásad stanovených podle odstavce 1 ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky.

(4) Pracovníkům s mimořádnými schopnostmi a vynikajícími pracovními výsledky lze přiznat osobní platy převyšující až o 50 % příslušné mzdové tarify, a jde-li o tarify stanovené rozpětím sazeb, jejich horní hranici. Konkrétní podmínky stanoví mzdové předpisy.

§ 15

Mzdové formy

(1) O formě mzdy a způsobu jejího uplatnění rozhoduje organizace podle § 113 odst. 2 zákoníku práce a dalších ustanovení této vyhlášky. Vychází přitom z výsledků technickoekonomických rozborů pracovních podmínek a docilovaných výsledků práce na jednotlivých pracovištích.

(2) K správnému uplatňování základních mzdových forem, prémií, odměn a podílů na hospodářských výsledcích vydávají podle potřeby orgány hospodářského řízení, popřípadě ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky metodická doporučení; ústřední orgány národních republik mohou k tomuto účelu vydat též závazné pokyny. Federální ministerstvo práce a sociálních věcí může stanovit zásady k zajištění jednotného postupu.

(3) Podmínky pro poskytování prémií, odměn a podílů na hospodářských výsledcích vedoucím (ředitelům) státních organizací určí v rámci mzdových předpisů přímo nadřízený orgán a vedoucím jiných organizací orgán oprávněný k tomu podle zvláštních předpisů.

(4) Organizace musí soustavně prověřovat účinnost mzdových forem s cílem zvyšovat jejich pobídkovost a přizpůsobovat je potřebám technického rozvoje a změnám technickoorganizační úrovně výrobního a pracovního procesu. Nepůsobí-li mzdová forma nebo způsob jejího uplatnění ekonomicky žádoucím směrem anebo není-li v souladu se záměry vývoje mezd, musí být změněna, popřípadě nahrazena jinou.

§ 16

Základní formy mzdy