Zákon Slovenské národní rady o podnikových daních a příspěvku na sociální zabezpečení

§ 1

Úvodní ustanovení

Tímto zákonem se upravují v rámci zákona Federálního shromáždění Československé socialistické republiky č. 133/1969 Sb., kterým se stanoví zásady pro zákony národních rad o podnikových daních a příspěvku na sociální zabezpečení,

• a) podnikové daně, kterými jsou daň ze zisku, daň z jmění a daň z objemu mezd;

• b) příspěvek na sociální zabezpečení.

§ 2

Poplatníci daní

(1) Poplatníky daně ze zisku a daně z jmění jsou:

• a) státní hospodářské organizace, u nichž objem výkonů průmyslové nebo stavební činnosti, popřípadě souhrn objemů těchto činností přesahuje polovinu celkových výkonů;

• b) oborová (generální) ředitelství, pokud alespoň polovina podřízených organizací podléhá zdanění podle písm. a);

• c) organizace zahraničního obchodu;

• d) tuzemské akciové společnosti;

• e) organizace vzniklé na podkladě smlouvy o sdružení,*) pokud alespoň polovina jejich zakladatelů nebo členů jsou organizace uvedené pod písm. a) až d).

(2) Poplatníky daně z objemu mezd jsou všechny státní hospodářské organizace, organizace zahraničního obchodu, tuzemské akciové společnosti a organizace uvedené v odstavci 1 písm. e).

(3) Poplatníky podnikových daní nejsou organizace, které jsou zdaňovány důchodovou daní,) zemědělskou daní*) a organizace, pro něž byl podle dosavadních předpisů+) ke dni účinnosti tohoto zákona stanoven zvláštní vztah ke státnímu rozpočtu. Dani ze zisku a dani z jmění nepodléhají organizace Ústřední správy železnic.

Část I

DAŇ ZE ZISKU

§ 3

Předmět daně

(1) Dani ze zisku podléhají příjmy plynoucí z celé činnosti poplatníka.

(2) U poplatníků, kteří mají sídlo v tuzemsku, nepodléhají dani ze zisku příjmy ze zdrojů v cizině, prokáží-li, že byly zdaněny obdobnou daní v cizině.

§ 4

Základ daně

(1) Základem daně je bilanční zisk z veškeré činnosti poplatníka a z hospodaření s veškerým majetkem, vykázaný v řádně vedeném účetnictví, zvýšený o položky, které je nutno připočítat (dále jen „připočitatelné položky“), a snížený o položky, které se odpočítají (dále jen „odpočitatelné položky“). V případě, že poplatník nevykáže zisk, je základem daně ze zisku částka připočitatelných položek převyšující odpočitatelné položky; vykáže-li poplatník ztrátu, je základem této daně částka připočitatelných položek převyšující součet ztráty a odpočitatelných položek.

(2) Bilanční zisk tvoří tržby z výrobních činností, předání výrobků, prací a služeb, aktivování investic, aktivování materiálu, tržby z nevýrobních činností, ostatní výnosy, jakož i cenové přirážky (srážky) a dotace zvyšující tržby, změny stavu zásob a zůstatků časového rozlišení, po odečtení položek zkracujících tržby a výnosy (nákupní ceny prodaných zásob, daně z obratu, tržeb z prodaných základních prostředků apod.) a celkových nákladů včetně finančních nákladů a povinných odvodů do státních fondů.

(3) Za dotace zvyšující tržby se považují dotace a intervence k cenám. Součástí tržeb jsou i dotace, intervence a příspěvky poskytnuté na základě faktur.

(4) Podrobnou náplň jednotlivých složek tvorby zisku podle odstavce 2 stanoví předpisy o účetnictví.

§ 5

Připočitatelné položky

Připočitatelnými položkami k zisku jsou:

• a) položky účtované v nákladech poplatníka

• 1. příspěvky, pokud k jejich úhradě není poplatník povinen podle právních předpisů, subvence, dary a jiná bezúplatná věnování;

• 1. tvorba, popřípadě změna stavu rezerv, neodpovídající právním předpisům;

• 1. výdaje spojené s pohoštěním, u organizací zahraničního obchodu jen výdaje spojené s pohoštěním a dary převyšující schválený limit;

• 1. položky, jejichž zahrnutím do nákladů byl v rozporu s právními předpisy zkrácen bilanční zisk;

• 1. zaplacené pokuty a penále;

• 1. zúčtované přirážky k náhradě za vypouštění nečistěných nebo nedostatečně čistěných odpadních vod;

• 1. zúčtované poplatky včetně přirážky za znečisťování ovzduší;

• b) vratky daně z jmění a neuhrazená ztráta ze závodního stravování;

• c) částky přijaté v rámci přerozdělení prostředků v uhelném průmyslu v důsledku rozdílných přírodních a polohových podmínek,

• d) nezdaněné příděly do fondů zkracující tvorbu zisku a použité k účelům, na něž lze podle právních předpisů použít zdaněné vlastní prostředky organizace;

• e) věrnostní přídavky horníkům nad stanovený okruh nebo nad stanovené rozpětí,*) částky vynaložené na ochranné oděvy, obuv a pomůcky nad normy stanovené regulativy nebo nad stanovený okruh pracovníků a hodnota naturálních požitků nad rámec předpisů nebo nad stanovený okruh pracovníků.

§ 6

Odpočitatelné položky

(1) Odpočitatelnými položkami od zisku jsou tyto položky, pokud nejsou podle právních předpisů účtovány v nákladech, resp. na vrub tvorby zisku poplatníka:

• a) zaplacená daň z jmění;

• b) zaplacená daň z pozemků;*)

• c) zaplacené náhrady za dočasné odnětí zemědělské půdy v geologii;

• d) příspěvek do fondu technického rozvoje vytvořeného u oborového ředitelství;

• e) příspěvek do fondu škod a náhrad v hornictví,

• f) příspěvek do fondu geologických prací, stanovený zvláštními předpisy.

(2) Odpočitatelnými položkami jsou dále:

• a) účelové vývozní prémie, pokud jsou zahrnuty v zisku;

• b) zisk ze závodního stravování;

• c) přijaté pokuty a penále a přijaté částky, které již byly zdaněny daní ze zisku nebo obdobnou daní u jiného poplatníka, a položky zdaněné již u téhož poplatníka, jsou-li součástí zisku;

• d) příspěvek na podnikovou bytovou výstavbu do výše 50 % rozpočtové ceny podle skutečné realizace výstavby v běžném roce a do stejné výše splátky úvěrů na podnikovou bytovou výstavbu, čerpaných do 31. prosince 1969;

• e) částky poskytnuté v rámci přerozdělení prostředků v uhelném průmyslu v důsledku rozdílných přírodních a polohových podmínek,

• f) odměny k Rudým praporům vlády a Ústřední rady Československého revolučního odborového hnutí nebo k praporům, popřípadě standartám jim na roveň postaveným, pokud jsou zahrnuty v zisku.

§ 7

Daňová sazba

Sazba daně ze zisku činí 65 % ze základu daně (§ 4), s těmito odchylkami:

• a) 40 % u organizací, které se zabývají převážně výrobou stavebních hmot, výrobou konstrukcí nebo dílců, a u organizací potravinářského průmyslu (s výjimkou organizací, které se zabývají převážně strojírenskou výrobou nebo výrobou obalů),

• b) 50 % u energetických organizací zapojených do jednotné elektrizační soustavy, jejichž převážnou činností je výroba nebo rozvod elektrické energie nebo výroba tepla (s výjimkou závodních elektráren),

• c) 60 % u hornických organizací, jejichž převážnou činností je těžba nebo úprava tuhých paliv, popřípadě rud nebo vyhledávání a těžba živic, a u plynárenských organizací, které se zabývají převážně výrobou, rozvodem nebo uskladněním topných plynů,

• d) 85 % u těch peněžních ústavů, které jsou akciovými společnostmi a mají vytvořený všeobecný rezervní fond ve výši určené stanovami.

Část II

DAŇ Z JMĚNÍ

§ 8

Předmět daně

Předmětem daně z jmění je jmění poplatníka.

Základ daně

§ 9

(1) Základ daně z jmění tvoří jmění poplatníka:

• a) u základních prostředků a nedokončených investic stav fondu základních prostředků a investic a stav fondu výstavby;

• b) u oběžných prostředků stav obratového fondu a stav všech ostatních fondů organizace kromě fondu kulturních a sociálních potřeb, fondu technického rozvoje, fondu škod a náhrad v hornictví a fondu geologických prací, pokud příspěvek do tohoto fondu je odpočitatelnou položkou u daně ze zisku [§ 6 odst. 1 písm. f)]; u tuzemských akciových společností též akciový kapitál;

• c) nerozdělený zisk a stav rezerv, neodpovídajících právním předpisům.

(2) Z jmění poplatníka se odečítají:

• a) zůstatková cena

• 1. základních prostředků sloužících jako samostatná zařízení**) převážně bytovým, zdravotnickým, rehabilitačním, výchovným, kulturním a tělovýchovným účelům, pro rekreaci vlastních zaměstnanců (včetně pionýrské rekreace ROH) nebo pro závodní stravování a ubytování;

• 1. samostatných základních prostředků sloužících výlučně ke zlepšení čistoty vody a ovzduší, k zajištění bezpečnosti nebo k ochraně zdraví pracujících;

• 1. základních prostředků sloužících výlučně pro účely civilní obrany a zvláštní úkoly;

• 1. základních prostředků v konzervaci, určených pro zvláštní úkoly;

• 1. silničních komunikací s veřejným provozem;

• 1. základních prostředků předaných do dočasného užívání a použitých pro účely uvedené pod č. 1 až 3.

Zůstatková cena základních prostředků uvedených pod č. 1 až 6 se odečítá z jmění poplatníka jen ve výši kryté fondem základních prostředků a investic;

• b) prostředky fondů, jež jsou na základě rozhodnutí vlády uloženy na zvláštních účtech a vázány (např. minimální výše rezervního fondu);

• c) cena zásob materiálu civilní obrany a dále zásob pro zvláštní úkoly, jejichž skladování bylo poplatníku zvlášť uloženo, pokud jsou kryty některým z podnikových fondů,

• d) neuhrazená ztráta;

• e) cena pozemků, je-li do základních prostředků zahrnuta.

§ 10

Pro stanovení daňové povinnosti je rozhodný průměrný stav jmění ve zdaňovacím období.

§ 11

Má-li poplatník jmění v cizině, může si od daně z jmění odečítat částku obdobné daně připadající na toto jmění, zaplacenou v cizině.

§ 12

Daňová sazba

Sazba daně z jmění činí 5 % ze základu daně; u zřídelních organizací a u organizací uvedených v § 7 písm. b) a c) je sazba 2 %.

Část III

DAŇ Z OBJEMU MEZD

§ 13

Předmět daně

Dani z objemu mezd podléhají u poplatníků uvedených v § 2 odst. 2 mzdy, ostatní osobní výdaje a podíly na hospodářském výsledku.

§ 14

Základ daně

Základem daně z objemu mezd je objem všech v běžném roce zúčtovaných mezd včetně ostatních osobních výdajů a vyplacených podílů na hospodářském výsledku. Do základu daně z objemu mezd se nezapočítávají odměny zúčtované k vyplacení nejlepším pracovníkům a kolektivům z částky, kterou organizace obdržela jako odměnu k Rudému praporu vlády a Ústřední rady Československého revolučního odborového hnutí nebo k praporu, popř. standartě mu na roveň postaveným.

§ 15

Sazba daně

(1) Sazba daně z objemu mezd činí:

při přírůstku průměrných mezd proti předchozímu roku v %	sazba daně v % z objemu mezd
od 0 do 3	0,5a
nad 3 do 5	1,5 + 1 a
nad 5 do 7	3,5 + 1,5a
nad 7 do 10	6,5 + 3 a
nad 10	15,5 + 6 a,

přičemž činitel „a“ se rovná procentu přírůstku průměrných mezd přesahujícímu spodní hranici příslušného daňového pásma s přesností na setiny.

(2) Průměrnou mzdou běžného roku se rozumí podíl připadající na jednoho pracovníka vypočtený z objemu mezd (§ 14) sníženého o zúčtovanou mzdu za produktivní práci učňů a skutečného průměrného počtu pracovníků v běžném roce. Průměrná mzda předchozího roku se stanoví tak, aby byla zachována metodická a organizační srovnatelnost s běžným rokem.

Část IV

PŘÍSPĚVEK NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ

§ 16

Poplatníci daně ze zisku a daně z jmění odvádějí do státního rozpočtu příspěvek na sociální zabezpečení ve výši 25 % z objemu v běžném roce zúčtovaných mezd a ostatních osobních výdajů a vyplacených podílů na hospodářském výsledku. Příspěvek na sociální zabezpečení je součástí nákladů poplatníků. Do základu pro výpočet příspěvku na sociální zabezpečení se nezapočítávají odměny zúčtované k vyplacení podle druhé věty § 14 (bod 16). Součástí příspěvku na sociální zabezpečení je i pojistné nemocenského pojištění.*)

Část V

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

§ 17

Částku ve výši slevy z odvodu ze základních prostředků poskytnutou nebo přislíbenou v souvislosti s povolením dotace na rozvoj méně rozvinutých oblastí,*) lze až do ukončení stanovené lhůty odpočítat od daně z jmění, pokud slouží základní prostředek účelu, s nímž bylo poskytnutí dotace spojeno.

§ 18

Do konce roku 1970 se od základu daně z jmění odečítá část ceny základních prostředků, která byla v roce 1966 (u experimentujících organizací i v roce 1965) uhrazena do výše přídělu z hrubého důchodu nebo ze zisku, popřípadě z investičního úvěru, který byl do konce roku 1966 z těchto zdrojů splacen.**)

Část VI

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

§ 19

Správa daní

(1) Správu podnikových daní a příspěvku na sociální zabezpečení vykonává s výjimkou uvedenou v odstavci 2 okresní (městská) finanční správa,**) v jejímž obvodě má poplatník sídlo (dále jen „finanční správa“).

(2) Podléhá-li podnikovým daním organizace v hospodářství řízeném národními výbory, vykonává správu podnikových daní a příspěvku na sociální zabezpečení okresní národní výbor (národní výbor se stejnou působností), v jehož obvodě má poplatník sídlo (dále jen „národní výbor“).

§ 20

Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok. Daně se vyměřují po jeho uplynutí.

Daňové přiznání

§ 21

(1) Podkladem pro zjištění základu daní a daňových povinností je daňové přiznání. Poplatník je povinen podat přiznání k daním u místně příslušné finanční správy nebo národního výboru (§ 19) na tiskopise vydaném ministerstvem financí Slovenské socialistické republiky do konce února po uplynutí zdaňovacího období (§ 20) a připojit k němu schválené účetní závěrky, jakož i další doklady uvedené na tiskopise daňového přiznání.

(2) Při zániku organizace bez provedení likvidace je poplatník (jeho právní nástupce) povinen podat přiznání k daním za uplynulou část roku do konce následujícího měsíce.

(3) Poplatník je povinen v přiznání k daním si daně sám vypočítat a uvést případné výjimky, zvýhodnění a slevy a vyčíslit jejich objem.

(4) Nebylo-li přiznání k daním podáno včas, mohou být vyměřené daně zvýšeny až o 10 %.

§ 22

V případě likvidace organizace trvá daňová povinnost poplatníka až do skončení likvidace a tedy i povinnost podávat každoročně přiznání k daním. Po skončení likvidace je orgán pověřený likvidací povinen podat do konce následujícího měsíce přiznání za uplynulou část roku a v přiznání k dani ze zisku uvést též likvidační přebytek. Přiznání je povinen doložit počáteční a konečnou likvidační rozvahou a výkazem o použití likvidačního přebytku. Likvidační přebytek se připočte k základu daně ze zisku toho roku, v němž byla likvidace skončena.

Vyměření daní

§ 23

(1) Daně vyměří finanční správa (národní výbor).

(2) Základ daní se zaokrouhluje na celé 100 Kčs nahoru. Daň, zvýšení daně (§ 21 odst. 4) a penále (§ 26) se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.

§ 24

(1) O vyměření daní vyrozumí finanční správa (národní výbor) poplatníka platebním výměrem.

(2) Proti platebnímu výměru může poplatník podat do 15 dní odvolání u orgánu, který platební výměr vydal.

(3) Odvolání nemá odkladný účinek.

Placení dani

§ 25

(1) Poplatník je povinen platit nejpozději 3. dne před koncem každého měsíce měsíční zálohy na podnikové daně, a to:

• a) na daň ze zisku ve výši jedné dvanáctiny celoroční daňové povinnosti vypočtené ze zisku plánovaného na běžný rok. Novým poplatníkům stanoví výši měsíčních záloh finanční správa (národní výbor) s přihlédnutím k plánovanému zisku poplatníka. Po uplynutí každého čtvrtletí (s výjimkou posledního čtvrtletí) vypočte poplatník, kolik činí daň ze zisku skutečně dosaženého za uplynulou dobu od začátku roku. Je-li vypočtená daň vyšší než odvedené zálohy, je povinen rozdíl zaplatit se zálohou splatnou v prvém měsíci následujícího čtvrtletí. Zároveň oznámí finanční správě (národnímu výboru) na předepsaném tiskopisu, jak daň vypočetl. Je-li vypočtená daň nižší než odvedené zálohy, zúčtuje se přeplatek na zálohy splatné v dalších měsících;

• b) na daň z jmění ve výši jedné dvanáctiny celoroční daňové povinnosti vypočtené z průměrného stavu jmění ve zdaňovacím období, tj. z účetního stavu jmění poplatníka na začátku běžného roku a z plánovaného stavu jmění poplatníka na konci běžného roku;

• c) na daň z objemu mezd ve výši jedné dvanáctiny plánované roční výše daně.

(2) Poplatník je povinen předložit finanční správě (národnímu výboru) do 29. ledna každého roku výpočet roční povinnosti daně ze zisku, daně z jmění a daně z objemu mezd.

(3) V odůvodněných případech, zejména podnikům se sezónní výrobou, může finanční správa (národní výbor) stanovit zálohy jinak.

(4) Rozdíl mezi zaplacenými zálohami a výší daní vypočtenou poplatníkem v přiznání je poplatník povinen zaplatit nejpozději ve lhůtě stanovené pro podání přiznání (§ 21 odst. 1 a 2).

(5) Rozdíl mezi výší daní vypočtenou poplatníkem v přiznání a výší daní stanovenou platebním výměrem je poplatník povinen zaplatit nejpozději do 15 dnů po doručení platebního výměru.

§ 26

Nebyla-li daň (včetně zvýšení daně podle § 21 odst. 4) nebo záloha na daň zaplacena včas, je poplatník povinen zaplatit za každý den prodlení penále ve výši 0,1 % dlužné částky.

§ 27

Promlčení

(1) Daně nelze vyměřit ani vymáhat po uplynutí tří let od konce kalendářního roku, v němž byl poplatník povinen podat přiznání k daním.

(2) Příspěvek na sociální zabezpečení nelze vymáhat po uplynutí tří let od konce kalendářního roku, v němž byl poplatník povinen tento příspěvek odvést.

(3) Je-li proveden úkon k vyměření nebo vymáhání daní, popřípadě k vymáhání příspěvku na sociální zabezpečení, běží promlčecí lhůta znovu od konce roku, ve kterém byl poplatník o tomto úkonu zpraven.

§ 28

Kontrola daní

(1) Finanční správa (národní výbor) kontroluje správnost a úplnost daňových přiznání, jakož i včasnost, správnost a úplnost placení daní.

(2) Poplatníci jsou povinni poskytnout kontrolním orgánům vysvětlení a důkazy o skutečnostech rozhodných pro vyměření daní a učinit vše, co je k usnadnění a urychlení kontroly potřebné.

§ 29

Vznik a zánik daňové povinnosti

(1) Daňová povinnost vzniká dnem počátku činnosti poplatníka a zaniká dnem jejího ukončení.

(2) Poplatník je povinen oznámit do 15 dnů finanční správě (národnímu výboru) počátek a ukončení činnosti.

Řízení

§ 30

Pokud tento zákon nestanoví jinak, platí o řízení ve věcech těchto daní předpisy o řízení ve věcech daní a poplatků.*)

§ 31