Zákon o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti

Další rozvoj a upevňování socialistického společenského zřízení v Československé socialistické republice, účinná ochrana veřejného pořádku, bezpečnosti občanů a jejich ústavních a jiných zákonných práv a svobod je základním zájmem naší společnosti. Významné úkoly na tomto úseku plní Sbor národní bezpečnosti.

Služba ve Sboru národní bezpečnosti je celospolečensky významnou činností. Klade vysoké požadavky na jeho příslušníky po stránce politické, odborné, mravní, duševní i tělesné a je spojena i s ohrožením jejich života a zdraví. Zvláštní podmínky služby ve Sboru národní bezpečnosti vyžadují proto i zvláštní úpravu služebního poměru jeho příslušníků.

ČÁST PRVNÍ

SLUŽEBNÍ POMĚR

Úvodní ustanovení

§ 1

Tento zákon upravuje služební poměr, zejména práva a povinnosti z něho vyplývající, jakož i základní otázky hmotného zabezpečení příslušníků Sboru národní bezpečnosti (dále jen „příslušníci“).

§ 2

(1) Příslušníci jsou ve služebním poměru ke Sboru národní bezpečnosti.

(2) Jménem Sboru národní bezpečnosti jednají a rozhodují ve věcech služebního poměru v oborech své působnosti ministři vnitra a v rozsahu jimi stanoveném další orgány, náčelníci a velitelé též v případech stanovených tímto zákonem (dále jen „služební orgány“).

(3) Náčelníci a velitelé jsou v rozsahu své pravomoci oprávněni ukládat podřízeným příslušníkům služební úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich činnost a dávat jim k tomu účelu rozkazy a pokyny.

Hlava první

Vznik a změny služebního poměru

§ 3

Podmínky přijetí a přijímací řízení

(1) Do služebního poměru může být přijat československý státní občan starší 18 let, který o přijetí požádá a

• a) je oddán socialistickému společenskému zřízení,

• b) je bezúhonný,

• c) dosáhl požadovaného stupně vzdělání,

• d) je tělesně a duševně způsobilý pro výkon služby a

• e) vykonal základní (náhradní) vojenskou službu, pokud podléhá branné povinnosti.

(2) Služební orgány jsou povinny seznámit uchazeče o přijetí do služebního poměru se základními právy a povinnostmi vyplývajícími ze služebního poměru, zejména s podmínkami služby a s hmotným zabezpečením, a písemně ho vyrozumět o závěru přijímacího řízení.

(3) Přijímací řízení upraví ministr vnitra Československé socialistické republiky.

§ 4

Vznik služebního poměru

(1) Služební poměr se zakládá písemným rozhodnutím o přijetí uchazeče do služebního poměru.

(2) Rozhodnutí o přijetí uchazeče do služebního poměru musí obsahovat den nástupu služby, jmenování do hodnosti, druh služebního zařazení (funkci), místo nástupu služby (místo služebního působiště) a označení služebního orgánu, který o přijetí rozhodl; rozhodnutí má též obsahovat platové zařazení a délku zkušební doby (§ 6 odst. 1 a 2). Je-li uchazeč výjimečně přijímán do služebního poměru na určitou dobu, musí být v rozhodnutí uvedena též doba trvání služebního poměru.

(3) Služební poměr vzniká dnem, který je stanoven v rozhodnutí o přijetí uchazeče do služebního poměru jako den nástupu služby, nastoupí-li ji uchazeč v tento den. Nemůže-li uchazeč nastoupit službu proto, že den nástupu připadl na den nepřetržitého odpočinku v týdnu nebo svátek, považuje se podmínka nástupu služby ve stanovený den za splněnou, nastoupí-li uchazeč službu v nejblíže následující den služby.

(4) Příslušníkům se po dobu trvání služebního poměru přerušuje členství a činnost v politických stranách^1) a v politických hnutích.^2)

§ 5

Služební přísaha

(1) Příslušník skládá při nástupu do služby služební přísahu; do výkonu služby smí být zařazen až po jejím složení.

(2) Odmítne-li příslušník složit služební přísahu, končí jeho služební poměr dnem, kdy k odmítnutí došlo.

(3) Služební přísaha zní:

„Já, příslušník Sboru národní bezpečnosti, slavnostně prohlašuji, že budu věrný Československé socialistické republice.

Budu čestným, statečným a ukázněným příslušníkem Sboru národní bezpečnosti. Při plnění svých služebních povinností se budu řídit ústavou a zákony a budu chránit ústavní zřízení Československé socialistické republiky, práva občanů a veřejný pořádek.

K tomu jsem připraven vynaložit všechny své síly i schopnosti a nasadit i svůj život.

Tak přísahám!“

§ 6

Zkušební doba

(1) Příslušníku se při přijetí do služebního poměru určí zkušební doba, která činí podle druhu služby a kvalifikace příslušníka nejméně tři měsíce a nejvýše 24 měsíce. Zásady pro určení délky zkušební doby stanoví ministr vnitra Československé socialistické republiky; v těchto zásadách může též stanovit, kdy lze výjimečně zkušební dobu prominout.

(2) Má-li zkušební doba činit více než tři měsíce nebo má-li být prominuta, musí to být uvedeno v rozhodnutí o přijetí uchazeče do služebního poměru.

(3) Určenou zkušební dobu lze se souhlasem příslušníka zkrátit, dosahuje-li příslušník v průběhu zkušební doby velmi dobrých výsledků ve výkonu služby.

(4) Ve zkušební době nesmí být příslušník zařazen do samostatného výkonu služby bezpečnostní povahy s výjimkou případů stanovených ministrem vnitra Československé socialistické republiky.

(5) Po uplynutí zkušební doby služební poměr trvá dále, pokud podle § 98 odst. 1 neskončil.

§ 7

Služební stejnokroj

(1) Předpis o služebním stejnokroji, odznacích a jiné výstroji, jakož i o povinnosti příslušníků je nosit, vydá ministr vnitra Československé socialistické republiky.

(2) Za podmínek stanovených ministrem vnitra Československé socialistické republiky mohou při slavnostních příležitostech nosit služební stejnokroj s odlišujícím označením ti, kteří byli ze služebního poměru uvolněni podle § 99 nebo propuštěni podle § 100 odst. 1 písm. b) nebo c) a jsou poživateli invalidního nebo starobního důchodu ze sociálního zabezpečení příslušníků. O tom, kdo je oprávněn nosit služební stejnokroj s odlišujícím označením, rozhodují v oborech své působnosti ministři vnitra. Osoby oprávněné nosit služební stejnokroj s odlišujícím označením nemají práva ani povinnosti příslušníků.

§ 8

Hodnosti

Stanoví se tyto hodnosti příslušníků:

• a) praporčické: rotný, strážmistr, nadstrážmistr, podpraporčík, praporčík, nadpraporčík,

• b) důstojnické: podporučík, poručík, nadporučík, kapitán, major, podplukovník, plukovník,

• c) generálské: generálmajor, generálporučík, generálplukovník.

Jmenování a povyšování do hodnosti

§ 9

(1) Při přijetí do služebního poměru je příslušník jmenován do hodnosti rotného; má-li úplné střední vzdělání, je jmenován do hodnosti strážmistra, a má-li vysokoškolské vzdělání, je jmenován do hodnosti podporučíka.

(2) Jakmile úspěšně skončí zkušební doba, je příslušník povýšen do hodnosti strážmistra; má-li úplné střední vzdělání, je povýšen do hodnosti nadstrážmistra, a má-li vysokoškolské vzdělání, je povýšen (jmenován) do hodnosti poručíka.

§ 10

(1) Příslušník má nárok na povýšení do vyšší praporčické nebo důstojnické hodnosti, s výjimkou hodnosti plukovníka, splňuje-li tyto podmínky:

• a) vykonává po určenou dobu funkci, pro kterou je stanovena vyšší hodnost, než kterou skutečně má, a dosahuje dobrých výsledků ve výkonu služby,

• b) od jeho posledního povýšení uplynula stanovená doba výsluhy let v hodnosti a

• c) splňuje kvalifikační předpoklady stanovené pro vykonávanou funkci nebo pro hodnost, do které má být povýšen.

(2) Kvalifikační předpoklady a hodnosti pro funkce, dobu pro výkon funkce s vyšší hodností, než kterou příslušník skutečně má, a dobu výsluhy let v hodnosti stanoví ministr vnitra Československé socialistické republiky.

(3) Do hodnosti podplukovníka a do hodností vyšších se příslušník povýší, jen má-li vysokoškolské vzdělání. Povyšování do hodnosti plukovníka a hodností generálských je výběrové.

§ 11

(1) Příslušník v praporčické hodnosti má nárok na

• a) povýšení do vyšší praporčické hodnosti, dosáhl-li po skončení zkušební doby úplného středního vzdělání,

• b) jmenování do hodnosti podporučíka, jestliže po určenou dobu úspěšně vykonává funkci, pro kterou je stanovena důstojnická hodnost, dosáhl úplného středního vzdělání a splňuje kvalifikační předpoklady stanovené pro hodnost podporučíka,

• c) jmenování do hodnosti poručíka, dosáhl-li po skončení zkušební doby vysokoškolského vzdělání.

(2) Dobu úspěšného výkonu funkce v rozmezí do tří let podle druhu služby a kvalifikace příslušníka a kvalifikační předpoklady pro hodnost podporučíka [odstavec 1 písm. b)] stanoví ministr vnitra Československé socialistické republiky.

§ 12

(1) Ministr vnitra Československé socialistické republiky stanoví podmínky, za jakých mohou být příslušníci, kteří dosáhli vysokoškolského vzdělání, jmenováni při přijetí do služebního poměru do hodnosti poručíka nebo do hodnosti vyšší a po skončení zkušební doby povýšeni do hodnosti nadporučíka nebo do hodnosti vyšší; stanoví též zásady pro jmenování do hodností při přijetí těch uchazečů do služebního poměru, kteří již byli příslušníky Sboru národní bezpečnosti nebo ozbrojených sil. Jestliže přijetí uchazeče do služebního poměru ve Sboru národní bezpečnosti bezprostředně navazuje na skončení jeho služebního poměru ve Sboru nápravné výchovy nebo naopak, zachovávají se mu nabytá práva a dosažená hodnost.

(2) Do hodností praporčických a důstojnických jmenují a povyšují příslušníky příslušné služební orgány. Do hodností generálských jmenuje a povyšuje president Československé socialistické republiky; návrhy na jmenování a povyšování do hodností generálských podává, pokud jde o příslušníky v oboru působnosti ministra vnitra Československé socialistické republiky, vláda Československé socialistické republiky, a pokud jde o ostatní příslušníky, vláda České socialistické republiky nebo vláda Slovenské socialistické republiky.

§ 13

Odnětí hodnosti

(1) Ministři vnitra v oborech své působnosti

• a) odejmou praporčickou nebo důstojnickou hodnost příslušníku, který prokázal svým jednáním nepřátelský poměr k socialistickému zřízení,

• b) mohou odejmout praporčickou nebo důstojnickou hodnost příslušníku, který se dopustil jednání, jež je v příkrém rozporu s morálně politickými požadavky kladenými na příslušníka.

(2) Odnětí praporčické nebo důstojnické hodnosti musí být předem projednáno ve zvláštních komisích zřízených ministry vnitra.

(3) Generálskou hodnost odnímá za podmínek stanovených v odstavci 1 president Československé socialistické republiky na návrh vlády (§ 12 odst. 2).

§ 14

Propůjčení hodnosti

(1) Příslušníku lze propůjčit vyšší hodnost, než kterou skutečně má, na dobu, po kterou toho vyžaduje funkce nebo služební úkoly, jimiž byl pověřen.

(2) Příslušníku, jemuž byla propůjčena vyšší hodnost, náležejí práva a povinnosti spojené s touto hodností; propůjčení hodnosti však nezakládá nárok na úpravu služebního příjmu.

(3) Hodnost propůjčují orgány uvedené v § 12 odst. 2.

Služební hodnocení

§ 15

(1) Služební hodnocení je základním podkladem pro rozhodování o jmenování a povyšování příslušníků do hodností, o jejich ustanovování do funkcí a odvolávání z nich, jakož i o ostatních změnách jejich služebního poměru.

(2) Služební hodnocení záleží v posouzení vzdělání, praxe a dalších předpokladů potřebných pro výkon funkce, zejména morálně politické způsobilosti a služební výkonnosti příslušníka. Závěr služebního hodnocení musí obsahovat posouzení způsobilosti příslušníka ke službě se zřetelem k vykonávané funkci a odůvodněné návrhy na příslušná opatření.

(3) Služební hodnocení provádějí náčelníci a velitelé v průběhu zkušební doby a před jejím skončením, v ostatních případech nejméně jednou za pět let. Podrobnosti o služebním hodnocení stanoví ministr vnitra Československé socialistické republiky, který může též upravit služební postup vyplývající ze služebního hodnocení.

§ 16

(1) Příslušník musí být s obsahem služebního hodnocení seznámen.

(2) Služební orgány jsou povinny dbát, aby služební zařazení příslušníka odpovídalo jeho služebnímu hodnocení.

§ 17

Ustanovování do funkcí

(1) Služební orgány ustanovují příslušníky do funkcí v souladu s potřebami Sboru národní bezpečnosti, podle dosažené kvalifikace a závěru služebního hodnocení a se zřetelem ke zdravotnímu stavu příslušníků.

(2) Do funkce vyšetřovatele může být ustanoven jen příslušník, který dosáhl věku nejméně 24 let a má vysokoškolské právnické vzdělání. Podmínku vysokoškolského právnického vzdělání mohou ministři vnitra v oborech své působnosti z důležitých důvodů výjimečně prominout, jestliže příslušník ustanovovaný do funkce vyšetřovatele jinak dává záruku řádného výkonu této funkce.

Převedení na jinou funkci

§ 18

(1) Příslušník musí být převeden na jinou funkci,

• a) jestliže podle posudku lékařské komise trvale pozbyl ze zdravotních důvodů schopnost vykonávat dosavadní funkci nebo by její výkon byl na újmu jeho zdraví nebo jestliže jeho schopnost k výkonu služby je ze zdravotních důvodů trvale změněna,

• b) dojde-li v důsledku organizačních změn ke zrušení jeho dosavadní funkce,

• c) není-li podle závěru služebního hodnocení způsobilý vykonávat dosavadní funkci, nebo

• d) jestliže bylo rozhodnuto o jeho propuštění ze služebního poměru podle § 100 odst. 1 písm. e) nebo f) a jeho ponechání v dosavadní funkci do skončení služebního poměru není možné.

(2) Příslušník může být převeden na jinou funkci,

• a) jestliže o to sám požádal z osobních nebo rodinných důvodů, nebo

• b) vykazuje-li bez viny služebních orgánů a přes jejich písemné upozornění soustavně neuspokojivé výsledky ve výkonu služby.

(3) Převedení na jinou funkci se provede odvoláním příslušníka z dosavadní funkce a jeho ustanovením do jiné funkce v témže druhu služby, a není-li to možné, v jiném druhu služby. Z dosavadní funkce se příslušník též odvolá, má-li být ustanoven do vyšší funkce. Při ustanovování do jiné funkce se postupuje podle § 17.

(4) Převedení příslušníka na jinou funkci z některého z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. b) a c) a v odstavci 2 písm. b) musí být předem projednáno ve zvláštních komisích zřízených služebními orgány.

§ 19

Příslušníku, který byl převeden na jinou funkci podle § 18 odst. 1 písm. a) nebo b), náleží dosavadní funkční plat ještě po dobu šesti měsíců, jestliže to je pro něj výhodnější.

§ 20

Služební cesta a přeložení

(1) Příslušník může být vyslán na dobu nezbytně nutnou na služební cestu.

(2) Příslušník může být přeložen k výkonu funkce do jiného místa služebního působiště na nezbytně nutnou dobu, nejdéle však na jeden rok, vyžaduje-li to důležitý zájem služby; opětovně může být takto přeložen až po uplynutí dvou let od skončení posledního přeložení. Jestliže s tím příslušník souhlasí, může být přeložen do jiného místa služebního působiště i na delší dobu, popřípadě opětovně přeložen i před uplynutím doby dvou let od skončení posledního přeložení.

(3) Příslušník může být též přeložen do jiného místa služebního působiště, jestliže o to sám požádá ze závažných osobních nebo rodinných důvodů.

(4) Příslušník může být trvale přeložen do jiného místa služebního působiště bez svého souhlasu, jestliže to nezbytně vyžaduje důležitý zájem služby.

§ 21

Zproštění výkonu služby

(1) Stane-li se příslušník důvodně podezřelým, že porušil služební povinnost závažným způsobem, zejména že se dopustil trestného činu, a další ponechání ve výkonu služby by ohrožovalo důležitý zájem služby nebo průběh přešetřování činu, může být písemným rozhodnutím služebního orgánu dočasně zproštěn výkonu služby.

(2) Výkonu služby lze příslušníka zprostit jen na dobu nezbytně nutnou k objasnění jeho jednání, nejdéle však na dobu tří měsíců; tato doba může být výjimečně prodloužena ministrem vnitra, nejdéle však o další tři měsíce.

(3) Příslušníku, který byl zproštěn výkonu služby, náleží ode dne zproštění 30 %, a jde-li o ženatého příslušníka, 50 % služebního příjmu. Tato část služebního příjmu se zvyšuje o 10 % služebního příjmu na každé nezaopatřené dítě, na které příslušníku náleží výchovné nebo na které platí výživné, nejvýše však do výše 80 % služebního příjmu. Má-li příslušník v této době jiné pracovní příjmy, krátí se mu snížený služební příjem tak, aby úhrn tohoto sníženého služebního příjmu a jeho jiných pracovních příjmů nepřesahoval jeho služební příjem před zproštěním výkonu služby. Po dobu vazby služební příjem ani jeho část příslušníku nenáleží.

(4) Skončí-li zproštění výkonu služby, doplatí se příslušníku rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen; to neplatí, bylo-li jednání, pro které byl příslušník zproštěn výkonu služby, úmyslným trestným činem, za který byl pravomocně odsouzen, nebo byl-li pro jednání, pro něž byl zproštěn výkonu služby, propuštěn ze služebního poměru nebo byla-li mu z tohoto důvodu odňata hodnost.

Hlava druhá

Služební kázeň a kázeňská pravomoc

§ 22

Služební kázeň

Služební kázeň záleží v důsledném plnění služebních povinností stanovených právními předpisy, služební přísahou, rozkazy a pokyny.

§ 23

Základní povinnosti příslušníků

(1) Příslušník je zejména povinen

• a) důsledně a přesně plnit úkoly vyplývající z oprávnění a společenského poslání Sboru národní bezpečnosti, uložené mu zákony, jinými právními předpisy a rozkazy a pokyny nadřízených,

• b) vykonávat svědomitě a řádně službu podle svých sil, znalostí a schopností.

(2) Ve vztahu ke Sboru národní bezpečnosti je příslušník zejména povinen

• a) ohlásit svému nadřízenému závady a nedostatky, které ohrožují nebo ztěžují výkon služby, a hrozící škodu,

• b) zakročit, jestliže hrozí škoda a k jejímu odvrácení je třeba neodkladného zákroku; nemusí tak učinit, brání-li mu v tom důležitá okolnost nebo jestliže by tím vystavil vážnému ohrožení jiné osoby,

• c) zvyšovat své odborné a politické znalosti,

• d) dodržovat pravidla služební zdvořilosti a chovat se i mimo službu tak, aby neztratil důvěru potřebnou pro výkon služby.

(3) Domnívá-li se příslušník, že rozkaz nebo pokyn jeho nadřízeného je v rozporu s právním předpisem, je povinen nadřízeného na to upozornit; trvá-li nadřízený na splnění rozkazu nebo pokynu, je příslušník povinen jej splnit. Příslušník je povinen odepřít splnění rozkazu nebo pokynu nadřízeného, jestliže by jeho splněním spáchal trestný čin; tuto skutečnost ohlásí bez zbytečného průtahu vyššímu nadřízenému.

(4) Pracovní poměr a dohodu o pracovní činnosti může příslušník uzavřít jen se souhlasem služebního orgánu.

§ 24

Základní povinnosti náčelníků a velitelů

Náčelníci a velitelé jsou dále ve vztahu k podřízeným příslušníkům zejména povinni

• a) organizovat, řídit a kontrolovat výkon jejich služby,

• b) zabezpečovat, aby byli pro výkon služby náležitě politicky připraveni a odborně vyškoleni a vycvičeni,

• c) vytvářet jim příznivé podmínky pro výkon služby,

• d) vést je ke služební kázni, oceňovat jejich iniciativu a příkladné plnění služebních povinností a vyvozovat důsledky z porušování služebních povinností.

§ 25

Kázeňská pravomoc