Vyhláška ministerstva plánování České socialistické republiky o palivových a energetických základnách pro spotřebiče tuhých, tekutých a plynných paliv a elektrické energie

§ 1

Vyhláška upravuje postup plánovitého určování palivových a energetických základen pro spotřebiče tuhých, tekutých nebo plynných paliv a elektrické energie (dále jen spotřebiče). Vztahuje se na:

• a) tepelná zařízení pro ústřední vytápění a průmyslové kotle

• spalují-li se v nich tuhá paliva nebo těžký topný olej, jestliže jmenovitý výkon celkového tepelného zdroje, např. celé kotelny, činí alespoň 600 000 kcal/hod.;

• jde-li o zařízení na spalování plynných paliv, jestliže jmenovitý výkon celkového tepelného zdroje činí minimálně 300 000 kcal/hod. a převyšuje-li roční spotřeba svítiplynu nebo koksárenského plynu 120 000 m^3 a zemního plynu 60 000 m^3;

• jde-li o zařízení na spalování lehkého a středního topného oleje, všechna zařízení bez ohledu na jejich výkon či roční spotřebu;

• b) ostatní zařízení (technologická zařízení, např. průmyslové pece, sušárenská zařízení, štěpící stanice apod.);

• spalují-li se v nich tuhá paliva nebo těžký topný olej, jestliže výkon jednotlivých topenišť činí nejméně 300 000 kcal/hod.;

• jde-li o zařízení na spalování plynných paliv, jestliže výkon jednotlivých topenišť činí alespoň 150 000 kcal/hod. a převyšuje-li u všech nově připojených spotřebičů roční spotřeba svítiplynu nebo koksárenského plynu 120 000 m^3 a zemního plynu 60 000 m^3;

• jde-li o zařízení na spalování lehkého a středního topného oleje, všechna zařízení bez ohledu na výkon jejich topenišť či roční spotřebu;

• c) zařízení, ve kterých se používá elektrická energie pro přímý ohřev průmyslových pecí a sušárenských zařízení a u nichž je technická možnost záměny elektřiny jiným druhem paliva, pokud požadovaný výkon přesahuje 1 000 kVA;

• d) zařízení, ve kterých se tuhá, tekutá nebo plynná paliva zpracovávají jako surovina;

• e) zařízení na spalování benzínu a propan-butanu (zkapalněných topných plynů) bez ohledu na jejich výkon či roční spotřebu.

§ 2

(1) Pro každý nově budovaný nebo rekonstruovaný spotřebič, u kterého bude po dokončení výstavby či rekonstrukce splněna některá z podmínek stanovených v § 1, musí být před zahájením výstavby nebo rekonstrukce určena palivová nebo energetická základna; určuje se dohodou mezi investorem (odběratelem) a dodavatelem paliv či energie na základě vyjádření ústředního orgánu, do jehož oboru působnosti náleží organizace, ve které bude výstavba nebo rekonstrukce uskutečněna, a to:

• a) formou předběžného příslibu, jde-li o etapu prací na přípravné dokumentaci nebo o akce dosud nezařazené do plánu;^*)

• b) formou dohody o palivové nebo energetické základně, a to v průběhu prací na projektové dokumentaci, zpravidla před odevzdáním projektu ve stadiu souhrnného projektového řešení stavby nebo rekonstrukce spotřebiče.^**)

(2) Jde-li o spotřebiče z dovozu, musí být palivová základna podle odstavce 1 písm. a) nebo b) určena ještě před jejich objednáním.

(3) Jde-li o spotřebiče podle § 1 pro bytovou výstavbu (vč. podnikové a družstevní) a občanskou výstavbu, určují palivovou nebo energetickou základnu dodavatelé po předchozím vyjádření příslušných krajských národních výborů nebo národních výborů řízených přímo vládou k žádosti investora.

(4) Jde-li o zemědělské sušárny, určuje palivovou základnu v lehkém topném oleji dodavatel na návrh ministerstva zemědělství a výživy, a to v rámci celkového objemu tohoto paliva, který pro tyto účely stanoví ministerstvo plánování.

(5) Pro určování palivových základen v topných olejích a plynných palivech platí určující hlediska uvedená v příloze k této vyhlášce (Zásady pro určování palivových a energetických základen v topných olejích a plynných palivech).

§ 3

Určení palivové nebo energetické základny ve smyslu § 2 obsahuje zejména:

• a) název bezprostředně nadřízeného a ústředního orgánu investora (odběratele), název a sídlo organizace s bližším označením provozní jednotky, ve které budou vybudovány nebo rekonstruovány spotřebiče, a seznam spotřebičů včetně jejich parametrů s označením, jde-li o spotřebiče nové nebo rekonstruované;

• b) celkovou roční spotřebu ve skutečných jednotkách včetně jakostních znaků podle platných ČSN (doplněných na vyžádání odběratele o další, např. u tuhých paliv o spalné teplo, kvalitativní znaky popelovin a obsah síry) a roční spotřebu v jednotlivých letech až do plného (plánovaného) využití kapacit spotřebičů. Jde-li o plynná paliva nebo elektrickou energii, též maximální hodinovou dodávku a roční odběrovou křivku; u elektrické energie také ostatní náležitosti stanovené zvláštním předpisem;^*)

• c) název, sídlo, popř. bližší označení provozní jednotky dodavatele paliv;

• d) technické podmínky realizace palivové nebo energetické základny;^**) kapacita zásobníků tekutých paliv a topného plynu propan-butan musí odpovídat minimálně 45denní spotřebě příslušných spotřebičů v období jejich maximálního zatížení, jestliže se nedohodne investor (odběratel) s dodavatelem jinak.

§ 4

Před uzavřením dohody (nebo vydáním příslibu) o určení palivové nebo energetické základny, v případech, kdy roční spotřeba při plném využití spotřebičů dosáhne

| v zařízeních podle § 1 | | | | písm. a) | písm. b) až d) | | | --- | --- | --- | | 100 000 tmp | 100 000 tmp | tuhých paliv | | 1 000 tun | 7000 tun | topných olejů | | - | 7000 tun | benzínu | | 1 mil. m3 | 7 mil. m3 | zemního plynu | | 2 mil. m3 | 15 mil. m3 | svítiplynu | | 2 mil. m3 | 20 mil. m3 | koksárenského plynu | | - | 5 000 tun | propan-butanu a zkapalněných topných plynů | | - | 5 mil. kWh | elektřiny |

posoudí určení základny z hlediska perspektivní koncepce komplexního krytí potřeb národního hospodářství palivy a energií ministerstvo plánování. To platí i v tom případě, je-li odběratelem a dodavatelem táž organizace a určí si palivovou nebo energetickou základnu z vlastních zdrojů sama. O posouzení žádá dodavatel v dohodě s odběratelem. Stanovisko ministerstva plánování je z hlediska uzavírání dohod ve smyslu § 2 pro odběratele i dodavatele závazné; případné zamítavé stanovisko k návrhu příslibu nebo dohody projedná ministerstvo plánování předem s ústředním orgánem investora.

§ 5

(1) Dodavatelé paliv a energie jsou povinni informovat ministerstvo plánování a příslušný ústřední orgán investora (odběratele) o určení všech palivových a energetických základen odpovídajících § 1, které s nimi investoři (odběratelé) dohodli při přípravě výstavby nebo rekonstrukce spotřebiče, dále o jejich realizaci i o jejich změnách. Tato povinnost se vztahuje i na případy, kdy dodavatelem a odběratelem je táž organizace a určí si palivovou nebo energetickou základnu z vlastních zdrojů sama.

(2) Investoři (odběratelé) jsou povinni projednat s dodavatelem paliv nebo energie všechny skutečnosti ovlivňující určenou palivovou nebo energetickou základnu (např. změnu množství a druhu paliva či energie, přenesením místa odběru apod.).

§ 6

(1) Dnem účinnosti této vyhlášky neplatí na území České socialistické republiky vyhláška Státní plánovací komise č. 92/1967 Sb., o palivových a energetických základnách pro spotřebiče pevných, tekutých nebo plynných paliv a elektrické energie; rozhodnutí vydaná podle ní a podle vyhlášky Státní plánovací komise č. 112/1961 Sb.:

• a) zůstávají v platnosti v případech určení palivových a energetických základen v tuhém a plynném palivu a elektrické energii;

• b) v případech, kdy jde o tekutá paliva, budou tato rozhodnutí v termínu, který určí ministerstvo plánování, nahrazena v souladu s danými zdroji pro období let 1971–1975 dohodami o palivové základně ve smyslu § 1–4 nebo zrušena; přitom budou příslušné orgány přihlížet i k odběrům uskutečňovaným dosud bez určení palivových základen. Odběry, zahájené před účinností vyhlášky Státní plánovací komise č. 156/1958 Ú. l., budou posuzovány jako odběry podle určené palivové základny.

(2) Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1971.

Místopředseda vlády ČSR

pověřený řízením ministerstva plánování ČSR:

Ing. Rázl v. r.

Příloha k vyhl. č. 107/1970 Sb.

ZÁSADY

pro určování palivových a energetických základen v topných olejích a plynných palivech^*)

• 1. S ohledem na rozsah již určených palivových základen a na omezené zdroje určují se pro léta 1971 až 1975 nové palivové základny v topných olejích^**) a plynných palivech pouze v těchto případech:

• velkoodběr (týká se plynných paliv) zajišťující veřejné stravování a přípravu teplé užitkové vody v městských, lázeňských a rekreačních službách, ve školách, zdravotnických zařízeních apod.;

• jde-li o technologické spotřebiče pro výrobu potravinářského zboží denní spotřeby (pekárny, cukrárny apod.) a v zemědělské prvovýrobě (sušárny);

• zvlášť zdůvodněné případy, kde použití tuhých paliv trvale zhoršuje životní prostředí a nelze-li řešit tento problém

• spad popílku

• technickými opatřeními; jde o domovní kotelny, dále o blokové a sídlištní menší výtopny sloužící především pro novou bytovou a občanskou výstavbu v soustředěné zástavbě měst, zejména se silnou koncentrací průmyslu, dále v lázeňských, zdravotnických a rekreačních aglomeracích; u plynných paliv, jejichž použití v kotelnách se omezuje na zcela mimořádné případy, je nutno kromě toho zvažovat spalování plynu v kombinaci s tuhým nebo tekutým palivem;

• zkapalněné topné plyny (propan-butan) jsou v oblasti energetického využití určeny především pro zásobování obyvatelstva a drobných komunálních odběratelů (dodávky v tlakových nádobách); u velkoodběratelů může být propan-butan využíván jen ve výjimečných případech pro menší technologické spotřeby (např. příprava inertní atmosféry, sušení výrobků, karburace jiných topných plynů apod.);

• technologické spotřebiče (pece, sušárny apod.) jen v nových závodech zejména pro výrobu stavebních hmot (včetně živičných směsí na stavbu a opravy silnic);

• spotřebiče umožňující spalování dvou druhů paliv: např. tuhé palivo a topný olej, nebo tuhé palivo a palivo plynné aneb topný olej a palivo plynné, a to podle situace ve zdrojích jednotlivých druhů paliv (jde o technologické spotřebiče i parní či horkovodní kotle);

• stabilizace hoření při spalování méně kvalitních tuhých paliv, regulace frekvence v elektrárnách a zajištění provozu parních kotlů s práškovým topením pod technickým minimem.

Ve všech ostatních případech je k určení palivové základny zapotřebí zvláštního souhlasu ministerstva průmyslu ČSR a ministerstva plánování ČSR.

• 1. Konkrétní postup při určování palivových a energetických základen podle § 1 vyhlášky usměrňuje ministerstvo plánování ČSR v souladu s vývojem situace ve zdrojích jednotlivých druhů paliv.

*) Při současné organizaci podnikové sféry sjednává investor (odběratel) příslib:

**) Dohodu o palivové nebo energetické základně sjednává investor (odběratel) zpravidla na podkladě platného předběžného příslibu podle písmena a)

*) Nyní platí vyhláška ministerstva energetiky č. 10/1958 Ú. l.

**) Netýká se příslibu o určení palivové základny v tuhém palivu.

*) Jde o tyto druhy paliv: zemní plyn naftový, zemní plyn karbonský, svítiplyn, koksárenský plyn, topný plyn propan-butan, topný olej těžký - TM a topný olej střední a lehký.

**) Až do vyřešení vážných věcných problémů souvisejících se zabezpečováním zdrojů tekutých paliv nebudou zatím na přechodnou dobu určovány nové palivové základny v tekutém palivu.