Vyhláška ministra spravedlnosti České socialistické republiky o náhradách příslušejících soudcům z lidu

§ 1

(1) Soudcům z lidu, kteří nejsou v pracovním poměru,^*) hradí výdělek ušlý jim vykonáváním soudcovské funkce stát.

(2) Jsou-li soudci z lidu zaměstnáni v poměru obdobném pracovnímu poměru^) podle zákoníku práce nebo podle jiného zvláštního předpisu, náleží jim náhrada ve výši průměrného výdělku.^*)

(3) Soudcům z lidu, kteří nejsou v pracovním poměru ani v poměru obdobném pracovnímu poměru, přísluší, pokud jsou výdělečně činní, náhrada ušlého výdělku ve výši stanovené podle průměrného ročního příjmu uplynulého kalendářního roku, jinak místo náhrady ušlého výdělku náhrada výloh vzniklých jim vzhledem k výkonu soudcovské funkce.

§ 2

(1) Výši ušlého výdělku je nutno prokázat dokladem organizace, ve které soudci z lidu pracují, popř. ve které jsou sdruženi nebo která je pro ně platebním místem; není-li takové organizace, je nutno prokázat výši ušlého výdělku potvrzením místního národního výboru v obci, ve které má soudce z lidu bydliště.

(2) Není-li možno u soudců z lidu uvedených v § 1 odst. 3 z předloženého dokladu s ohledem na povahu jejich zaměstnání spolehlivě zjistit výši ušlého výdělku, může být náhrada přiznána s přihlédnutím k celkovým poměrům soudce z lidu, nejvýše však částkou 6 Kčs za hodinu a nejvýše částkou 48 Kčs za jeden pracovní den.

§ 3

Skutečné výdaje, které soudci z lidu vznikly vykonáváním soudcovské funkce, to je jízdní výdaje, stravné, nocležné, popřípadě i další výdaje, nahrazují se jim podle předpisů o náhradách cestovních, stěhovacích a jiných výdajů. Skutečné výdaje nahrazuje stát. Při posouzení nároku na náhradu těchto výdajů a při určování výše náhrady použije se obdobně předpisů platných pro pracovníky v pracovním poměru.^†)

§ 4

Soudcům z lidu přísluší mimo náhradu ušlého výdělku a náhradu hotových výdajů za každý den jejich jednání paušální náhrada ve výši 15 Kčs, kterou poskytuje stát.

§ 5

Vykonáváním soudcovských funkcí se rozumí též účast soudců z lidu na školení, aktivech a jiných akcích, které mají vztah k funkci soudců z lidu a náležejí k jejich úkolům.

§ 6

Náhrada ušlého výdělku a paušální náhrada za účast na jednání jsou funkčními požitky podrobenými dani ze mzdy.

§ 7

Nárok na náhradu ušlého výdělku, kterou poskytuje stát (§ 1), na náhradu skutečných výdajů (§ 3) a na paušální náhradu (§ 4) musí být uplatněn do 15 dnů od výkonu soudcovské funkce u orgánu správy soudu, pro který je soudce z lidu zvolen.

§ 8

Vyhláška ministerstva spravedlnosti č. 64/1961 Sb., o náhradách příslušejících soudcům, kteří svou funkci vykonávají vedle svého zaměstnání, pozbývá účinnosti pro území České socialistické republiky.

§ 9

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. března 1970.

Náměstek ministra:

Dr. Ondřej v. r.

*) Soudcům z lidu, kteří jsou v pracovním poměru, poskytuje náhradu ušlé mzdy (§ 124 zákoníku práce) organizace, u které jsou zaměstnáni (§ 64 odst. 1 zákona č. 36/1964 Sb. ve znění zákona č. 156/1969 Sb.)

**) Členové JZD, členové výrobních družstev, advokáti apod.

***) § 275 zákoníku práce č. 65/1965 Sb., § 30 až 33 vládního nařízení č. 66/1965 Sb. a vyhláška č. 84/1966 Sb.

†) Vyhláška býv. Státní komise pro finance, ceny a mzdy č. 96/1967 Sb.