Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o usměrňování mzdového vývoje a o zásadách odměňování práce

§ 1

Úvodní ustanovení

(1) Tato vyhláška se vztahuje na socialistické organizace, jejich nadřízené orgány a na orgány státní správy s výjimkami uvedenými v odstavcích 2 až 5.

(2) Na společenské organizace, kterým nejsou uloženy úkoly ve státních plánech rozvoje národního hospodářství (dále jen „státní plány“), se vztahují ustanovení části první vyhlášky; plní-li úkoly orgánů nadřízených podnikům a hospodářským zařízením (odstavec 6), vztahují se na ně též ostatní ustanovení vyhlášky.

(3) Na organizace a orgány výrobního družstevnictví se vyhláška vztahuje v rozsahu, který určí příslušné orgány družstevních svazů se souhlasem ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky nebo Slovenské socialistické republiky a se souhlasem federálního ministerstva práce a sociálních věcí.

(4) Na zemědělské družstevní organizace se vztahují ustanovení části třetí vyhlášky, kterými se řídí odměňování jejich pracovníků v pracovněprávních vztazích, a ustanovení části čtvrté vyhlášky, pokud souvisejí s odměňováním těchto pracovníků.

(5) Na organizace a orgány uvedené v odstavcích 2, 3 a 4 se vztahují ustanovení § 17, pokud jde o jejich pracovníky v pracovněprávních vztazích.

(6) Pokud se v dalších ustanoveních této vyhlášky mluví o orgánech hospodářského řízení, rozumí se jimi orgány nadřízené socialistickým organizacím a příslušné ústřední orgány státní správy.

ČÁST PRVNÍ

Mzdové prostředky

§ 2

(1) Mzdové prostředky tvoří prostředky, kterých se používá k poskytování

• a) časových mezd včetně základních a osobních platů, úkolových, podílových a smíšených mezd (základní mzdy),

• b) příplatků a doplatků ke mzdě a jiných obdobných plnění,

• c) náhrad mzdy,

• d) naturálních požitků a jejich peněžitých náhrad, které mají povahu mzdy,

• e) prémií a odměn,

• f) podílů na hospodářských výsledcích,

• g) odměn a honorářů za práce, náhrad a obdobných plnění fyzickým osobám, pokud nejde o mzdy nebo ostatní plnění uvedené v písmenech a) až f) a pokud federální ministerstvo práce a sociálních věcí nerozhodne, že se neuhrazují ze mzdových prostředků (dále jen „ostatní osobní výdaje“).

(2) Do mzdových prostředků organizace se zahrnují též částky, které podle příslušných předpisů

• a) tato organizace refunduje k úhradě mezd a ostatních plnění uvedených v odstavci 1 písm. a) až g), které pracovníkovi poskytla jiná organizace,

• b) odpovídají mzdě za práce prováděné pro organizaci osobami, které nejsou v pracovněprávním vztahu k organizaci (např. žáky a studenty škol, příslušníky vojenských útvarů, osobami z nápravně výchovných zařízení, pracovníky zahraničních organizací apod.), pokud organizace tyto práce řídí nebo zabezpečuje svými pracovními prostředky;

• c) odpovídají mzdě za práce prováděné učni, pokud tyto částky nebyly poskytnuty jako mzda za vykonanou práci.

(3) Částky refundované podle ustanovení odstavce 2 písm. a) vyčlení organizace, která je přijala, ze mzdových prostředků.

§ 3

Organizace poskytuje ze mzdových prostředků v souladu s příslušnými předpisy mzdy a ostatní plnění uvedené v § 2 odst. 1 písm. a) až f) pouze pracovníkům, kteří jsou k ní v pracovním poměru, a učňům v období odborného rozvoje; po skončení pracovního (učebního) poměru je poskytuje, jen pokud nárok na toto plnění vznikl za trvání pracovního (učebního) poměru k organizaci nebo v souvislosti s ním.

§ 4

Mzdy a ostatní plnění uvedené v § 2 odst. 1 písm. a) až e) a písm. g) a částky uvedené v odstavci 2 se zahrnují do nákladů (v hospodářských organizacích „mzdové a ostatní osobní náklady“); do nákladů se v hospodářských organizacích nezahrnují prémie a odměny uhrazované z fondu odměn (§ 12).

ČÁST DRUHÁ

Usměrňování mzdových prostředků

§ 5

(1) Soulad mezi objemem mzdových prostředků a výsledky činnosti organizace se zajišťuje především závaznými limity mzdových prostředků (dále jen „závazný limit“); závazné limity jsou stanoveny ve státních plánech a hospodářských plánech. K usměrňování mzdových prostředků se současně využívá závislosti některých jejich složek na zdrojích vytvořených s ohledem na finanční, úvěrovou a cenovou politiku.

(2) K usměrňování mzdového vývoje v jednotlivých organizacích se využívá též kolektivních smluv, které v rozsahu stanoveném zákoníkem práce, touto vyhláškou a jinými předpisy anebo směrnicemi ústředních orgánů zabezpečují proporce mzdového vývoje vyplývající z hospodářského plánu a způsob použití mzdových prostředků.

(3) Pro organizace, pro které závazné limity nejsou stanoveny ve státních plánech, stanoví limity jejich nadřízené orgány v dohodě s příslušnou plánovací komisí a po projednání s příslušným ministerstvem práce a sociálních věcí. Ustanovení části druhé vyhlášky platí obdobně.

Závazné limity mzdových prostředků

§ 6

(1) Pro státní hospodářské organizace, organizace zahraničního obchodu a organizace spotřebního družstevnictví se stanoví ve státních plánech závazný limit, vyjádřený limitem mzdových a ostatních osobních nákladů a limitem fondu odměn; k limitu mzdových a ostatních osobních nákladů lze stanovit přepočítací koeficient. Pro organizace bytového družstevnictví a podniky a hospodářská zařízení společenských organizací a pro rozpočtové a příspěvkové organizace se stanoví ve státních plánech jeden souhrnný závazný limit. Závaznými limity se vymezuje roční objem mzdových prostředků.

(2) Orgány hospodářského řízení rozepíší závazné limity na organizace a podle potřeby si vytvoří nezbytnou rozpisovou rezervu tak, aby závazný limit stanovený těmto orgánům nebyl v úhrnu překročen. Orgány nadřízené organizacím bytového družstevnictví a podnikům a hospodářským zařízením společenských organizací mohou při rozpisu rozdělit souhrnný závazný limit na limit mzdových a ostatních osobních nákladů a na limit fondu odměn.

(3) Organizace stanoví na základě rozepsaných závazných limitů v plánech mezd roční objem mzdových prostředků a rozdělí jej nejméně na jednotlivá čtvrtletí s přihlédnutím k činitelům ovlivňujícím potřebu mzdových prostředků. Přitom si mohou vytvořit nezbytnou rozpisovou rezervu s výjimkou rezervy v limitu fondu odměn. Na stejná časová období rozdělí v plánu mezd též roční objem výkonů vyjádřených v ukazateli, z něhož se vycházelo při stanovení závazných limitů, a roční objem hospodářských výsledků, jestliže byl organizaci stanoven limit fondu odměn podle § 8 odst. 3. Takto vypracované plány mezd předloží organizace svému nadřízenému orgánu, který je posoudí z hlediska dodržení celkových záměrů státního plánu i správnosti rozdělení ročního objemu mzdových prostředků, výkonů a hospodářských výsledků na kratší období. Potvrdí-li nadřízený orgán tyto plány, jsou podkladem pro zabezpečování a sledování mzdového vývoje a kontrolu dodržování závazných limitů. Státní hospodářské a příspěvkové organizace, organizace zahraničního obchodu, organizace spotřebního a bytového družstevnictví a podniky a hospodářská zařízení společenských organizací oznámí ukazatele potvrzeného plánu mezd pobočkám Státní banky československé nebo jiného peněžního ústavu (dále jen „banka“), s nimiž jsou finančně spojeny.

(4) Rozpisová rezerva se vytváří při rozpisu závazných limitů v rozsahu rozdílu mezi výší mzdových prostředků vyplývající ze stanoveného závazného limitu a z jeho rozpisu na podřízené organizace nebo na jednotlivá roční období. Při výpočtu se vychází z plánované výše výkonů a hospodářských výsledků vyjádřených v ukazatelích, na jejichž základě byly stanoveny závazné limity.

(5) Orgány hospodářského řízení a organizace mohou rezervy, které si vytvořily podle předcházejících odstavců, použít k dodatečnému rozpisu nebo je mohou vázat. Orgány hospodářského řízení mohou zároveň s vázáním rozpisové rezervy v limitu fondu odměn poskytovat podřízené organizaci účelovou dotaci do jejího fondu odměn.

(6) Dodatečným rozpisem se snižují rezervy, které si vytvořily orgány hospodářského řízení a organizace podle předcházejících odstavců. Rozepíše-li rezervu

• a) orgán hospodářského řízení, zvyšuje tím závazný limit původně stanovený podřízenému orgánu nebo organizaci;

• b) organizace, změní tím rozdělení ročního objemu mzdových prostředků na jednotlivá období.

(7) Orgány hospodářského řízení nesmějí použít vázaných rezerv do doby, než pominou důvody, pro které byly rezervy vázány. Vázané rezervy v limitu mzdových a ostatních osobních nákladů, popřípadě v jednom souhrnném závazném limitu mohou však použít k dodatečnému rozpisu na organizaci, pro kterou byla vázána.

(8) Ukazatele plánu mezd lze měnit jen do posledního dne období, jehož se změna týká. Změna, která není spojena s dodatečným rozpisem rezerv, vyžaduje schválení nadřízeného orgánu; při zvýšení plánovaných výkonů může být provedena jen v rozsahu vyplývajícím ze závazného limitu a přepočítacího koeficientu, při snížení těchto výkonů se provede v rozsahu vyplývajícím ze závazného limitu. Způsob stanovení závazného limitu nelze změnit z důvodu neplnění plánovaných výkonů. Státní hospodářské a příspěvkové organizace, organizace zahraničního obchodu, organizace spotřebního a bytového družstevnictví a podniky a hospodářská zařízení společenských organizací oznamují všechny změny příslušným pobočkám banky.

§ 7

(1) Limitem mzdových a ostatních osobních nákladů (§ 4 odst. 1) se určuje podíl těchto nákladů na výkonech, popřípadě absolutní výše mzdových a ostatních osobních nákladů.

(2) Při rozpisu limitu mzdových a ostatních osobních nákladů se použije ukazatele výkonů, z něhož se vychází ve státních plánech. Jiného ukazatele (výjimečně i několika ukazatelů pro jednu organizaci), jestliže z hlediska společenských zájmů lépe zajišťuje plánovaný vývoj mezd a umožňuje jeho účinnější kontrolu, mohou použít orgány hospodářského řízení,

• a) jde-li o organizace řízené federálními orgány, po projednání se Státní plánovací komisí a federálním ministerstvem práce a sociálních věcí,

• b) jde-li o ostatní organizace, po projednání s Českou plánovací komisí nebo Slovenskou plánovací komisí a s příslušným ministerstvem práce a sociálních věcí.

(3) Nejsou-li pro rozpis závazného limitu, stanoveného formou podílu mzdových a ostatních osobních nákladů na výkonech vhodné podmínky, může orgán hospodářského řízení stanovit organizaci objem mzdových a ostatních osobních nákladů v absolutní výši.

(4) Orgán hospodářského řízení stanoví organizacím k limitu, určenému formou podílu mzdových a ostatních osobních nákladů na výkonech, přepočítací koeficient vyjadřující poměr, ve kterém se zvyšuje (přepočítává) v průběhu realizace plánu plánovaný objem mzdových a ostatních osobních nákladů při překročení plánovaných výkonů. Přepočítací koeficient musí být nižší než jedna; při jeho stanovení se vychází především z podílu mezd závislých na výkonech z celkového objemu mzdových a ostatních osobních nákladů.

§ 8

(1) Limitem fondu odměn se určuje podíl prostředků, které mohou být přiděleny do fondu odměn, na zisku upraveném podle odstavce 2, popřípadě absolutní výše těchto prostředků.

(2) Při rozpisu limitu fondu odměn se použije ukazatele zisku, z něhož se vychází ve státních plánech. Úprava tohoto zisku se provede tak, že se zisk dělí indexem zvýšení nebo snížení mzdových a ostatních osobních nákladů proti předchozímu roku. Při snížení výkonů celkem^*) proti předchozímu roku se zisk dále vynásobí indexem tohoto snížení.

(3) Orgán hospodářského řízení může stanovit podřízené organizaci absolutní výši fondu odměn (přídělu za běžný rok) a rozsah jejího zvýšení nebo snížení v závislosti na zlepšení nebo zhoršení hospodářského výsledku v případech, kdy

• a) organizace plánuje za období celého roku ztrátu,

• b) hospodářský výsledek organizace se během roku ve velkém rozsahu mění,

• c) podíl fondu odměn na zisku vypočteném podle odstavce 2 by převýšil 30 %,

• d) přímá (lineární) závislost výše fondu odměn na zisku vypočteném podle odstavce 2 neodpovídá charakteru činnosti organizace.

(4) Je-li ze společenského hlediska žádoucí použít jiného způsobu stanovení limitu fondu odměn, než je uveden v předcházejících ustanoveních, rozhodne o tom,

• a) jde-li o organizace řízené federálními orgány, federální ministerstvo práce a sociálních věcí v dohodě se Státní plánovací komisí a federálním ministerstvem financí,

• b) jde-li o ostatní organizace, ministerstvo práce a sociálních věcí České socialistické republiky nebo Slovenské socialistické republiky v dohodě s příslušnou plánovací komisí a příslušným ministerstvem financí a se souhlasem federálního ministerstva práce a sociálních věcí.

(5) Výpočty podle předcházejících odstavců se provádějí na základě údajů uvedených ve finančních plánech, v plánech mezd a ve výkazech o výsledcích hospodaření s přesností výpočtu na tři desetinná místa.

§ 9

(1) V organizacích bytového družstevnictví a v podnicích a hospodářských zařízeních společenských organizací se určuje závazným limitem podíl mzdových prostředků [§ 2 odst. 1 písm. a) až g)] na výkonech, popřípadě jejich absolutní výše. Ustanovení § 7 platí obdobně.

(2) Jestliže nadřízený orgán stanoví organizaci, podniku nebo hospodářskému zařízení podle § 6 odst. 2 limit mzdových a ostatních osobních nákladů a limit fondu odměn, platí pro tyto limity ustanovení § 7 a 8.

§ 10

(1) V rozpočtových a příspěvkových organizacích se určuje závazným limitem absolutní výše prostředků na mzdy a ostatní plnění uvedené v § 2 odst. 1 písm. a) až e) a písm. g) s výjimkou prostředků na odměny uhrazované ze zvláštních fondů.

(2) Příspěvkovým organizacím může příslušný ústřední orgán při rozpisu závazného limitu stanovit v dohodě s federálním ministerstvem financí nebo ministerstvem financí České socialistické republiky nebo Slovenské socialistické republiky pravidla pro přepočet absolutní výše mzdových prostředků v závislosti na plnění výkonů; přitom postupuje obdobně podle ustanovení § 7 odst. 2 a 4.

§ 11

(1) Při hodnocení, zda je v organizacích dodržen limit mzdových a ostatních osobních nákladů nebo mzdových prostředků stanovený jako podíl na výkonech (§ 7 odst. 1, § 9 odst. 1), se v období plnění plánu vychází z objemu mzdových a ostatních osobních nákladů nebo z objemu mzdových prostředků plánovaného na příslušné období, který se přepočte podle plnění plánovaného objemu výkonů; při překročení plánovaného objemu výkonů se přepočte stanoveným poměrem (přepočítacím koeficientem) k tomuto překročení. Stejně se hodnotí dodržení závazného limitu v příspěvkových organizacích, jestliže jim byla stanovena podle § 10 odst. 2 pravidla pro přepočet absolutní výše mzdových prostředků.

(2) Pokud se závazným limitem určuje absolutní výše mzdových a ostatních osobních nákladů (§ 7 odst. 1) nebo mzdových prostředků (§ 9 odst. 1 a § 10 odst. 1), vychází se při hodnocení z objemu mzdových a ostatních osobních nákladů nebo z objemu mzdových prostředků plánovaného na příslušné období.

(3) Dodržení závazných limitů podle odstavců 1 a 2 se hodnotí nejméně čtvrtletně, a to vždy za období od počátku roku.

(4) Závazný limit podle odstavců 1 a 2 je dodržen, jestliže částky zúčtované k výplatě za příslušné období nejsou vyšší než objem mzdových a ostatních osobních nákladů nebo mzdových prostředků zjištěný podle odstavců 1, popřípadě 2. Od částek zúčtovaných k výplatě za příslušné období se odečtou částky, které se organizaci refundují; v rozpočtových a příspěvkových organizacích se odečtou též částky, o které je možno překročit rozpočet mzdových prostředků podle zvláštních předpisů.

(5) Překročí-li organizace během roku závazný limit a je-li toto překročení kryto vázáním rozpisové rezervy organizace, považuje se závazný limit za dodržený; stejně se posuzuje překročení závazného limitu, k němuž došlo v důsledku výplaty odměn za vynálezy a zlepšovací návrhy, chráněné vzory (průmyslové vzory) a za vyřešení tématických úkolů.^**)

(6) Pokud organizace nemůže překročení závazného limitu krýt, mohou příslušné orgány hospodářského řízení použít své rozpisové rezervy podle § 6 odst. 5.

(7) Vykáže-li hospodářská organizace za celý rok úsporu limitu mzdových a ostatních osobních nákladů, může o tuto částku se souhlasem nadřízeného orgánu zvýšit při rozdělení výsledku hospodaření za tento rok příděl do fondu odměn nad stanovený limit. Tímto ustanovením nejsou dotčeny povinnosti organizací vyplývající z předpisů, které upravují použití hospodářského výsledku organizací.

(8) Při hodnocení, zda v působnosti orgánu hospodářského řízení je dodržen limit mzdových a ostatních osobních nákladů nebo limit podle § 9 odst. 1 anebo limit podle § 10, se vychází ze srovnání součtu úspor a součtu překročení zjištěných za jeho vlastní činnost i za podřízené organizace. Závazný limit je dodržen, jestliže součet překročení s výjimkou případů uvedených v odstavci 5 není vyšší než součet úspor a všech rozpisových rezerv s výjimkou rezerv organizací a rezerv v limitu fondu odměn vázaných při poskytnutí účelových dotací (§ 6 odst. 5).

Fond odměn

§ 12

Z fondu odměn se uhrazují podíly na hospodářských výsledcích, odměny vedoucím hospodářským pracovníkům poskytované podle zvláštních předpisů, peněžité odměny v socialistickém soutěžení, odměny při významných pracovních a životních výročích, věrnostní přídavky a stabilizační odměny poskytované podle zvláštních předpisů^) a prémie a odměny, na jejichž výplatu byly organizaci poskytnuty podle § 6 odst. 5 nebo podle zvláštních předpisů^*) účelové dotace.

§ 13

(1) Organizace může použít fondu odměn na úhradu mezd uvedených v § 12 jen do výše jeho zůstatku, který není vázán podle ustanovení § 16 odst. 2.

(2) Zůstatek fondu odměn se převádí do následujícího roku.

Opatření k nápravě nežádoucího vývoje mzdových prostředků

§ 14

(1) Zjistí-li organizace, že je ohroženo dodržení závazných limitů nebo výplata mezd v plné výši, musí neprodleně přikročit k odstraňování příčin, které toto ohrožení vyvolávají, popřípadě uplatnit podle příslušných předpisů opatření vůči odpovědným pracovníkům. V součinnosti s odborovými orgány informuje kolektiv pracovníků o stavu hospodaření, zjištěných nedostatcích a jejich příčinách i o nutných nápravných opatřeních a organizuje účast pracujících na jejich provádění.

(2) Za účelem odstranění nedostatků ve vývoji mzdových prostředků provede organizace především racionalizační opatření ke zlepšení hospodářské činnosti a ke zvýšení produktivity práce, prověří správnost zařazení pracovních činností (funkcí) do tarifních tříd a používání mzdových tarifů, příplatků, mzdových preferencí apod. a provede nezbytné změny v prémiových řádech, v podmínkách pro poskytování odměn, ve výši prostředků vnitropodnikových útvarů na odměňování apod. Zároveň určí postup pro případy, kdy by mohlo dojít k omezení výplat až na úroveň zaručených mezd podle § 17, pokud není stanoven v kolektivní smlouvě.

§ 15

(1) Zjistí-li orgán hospodářského řízení, že v podřízené organizaci je ohroženo dodržení závazného limitu, uloží organizaci opatření k nápravě včetně opatření k přezkoumání a úpravě norem spotřeby práce,^***) a to zejména nepovažuje-li opatření prováděná organizací podle § 14 za dostatečně účinná.

(2) Jestliže organizace překročí závazný limit, použije nadřízený orgán některých z těchto opatření:

• a) uloží organizaci opatření k nápravě, pokud tak neučinil podle odstavce 1, nebo pokud již dříve uložená opatření nejsou dostatečně účinná,