Vyhláška ministerstva školství České socialistické republiky o učebních oborech a o organizaci výchovy učňů

ČÁST I

Učební obory

§ 1

Základní ustanovení

(1) Organizace vychovávají učně v učebních oborech a za podmínek stanovených v příloze této vyhlášky.

(2) Mládež musí být způsobilá pro zvolený učební obor a při vzniku učebního poměru splňovat podmínky podle přílohy této vyhlášky a zdravotní požadavky uvedené v charakteristice učebního oboru (§ 9).

(3) Ministerstvo školství České socialistické republiky (dále jen „ministerstvo školství“) v dohodě s ministerstvem práce a sociálních věcí České socialistické republiky a Českou radou odborových svazů po projednání se zúčastněnými ústředními orgány může přiměřeně prodloužit délku učební doby v učebních oborech pro mládež se změněnou pracovní schopností a pro mládež obtížně vychovatelnou.

(4) V odůvodněných případech povoluje ministerstvo školství v dohodě s ministerstvem práce a sociálních věcí České socialistické republiky, Českou radou odborových svazů a zúčastněnými ústředními orgány zavedení experimentálních učebních oborů a stanoví zásady pro jejich sledování a zhodnocení.

Zápočet učební doby a jiných dob do učebního poměru

§ 2

(1) Z doby předchozího učebního poměru lze učni započítat do nového učebního poměru jen ukončené ročníky shodného nebo příbuzného učebního oboru, v němž úspěšně absolvoval vyučování všeobecně vzdělávacím a odborným předmětům (dále jen „teoretické vyučování“) a odborný výcvik; pokud výchova učně v novém učebním poměru pokračuje, tj. navazuje na teoretické vyučování a odborný výcvik, které učeň absolvoval v předchozím učebním poměru, započte se mu tato předchozí doba učebního poměru plně.

(2) Za příbuzné se považují učební obory, v nichž jsou základní odborné dovednosti a vědomosti, stanovené učebními plány a učebními osnovami, shodné nebo málo odlišné. Příbuznost jednotlivých učebních oborů stanoví ministerstvo školství.

§ 4

Do doby učebního poměru se započte doba zaškolení, kterou úspěšně absolvovala mládež v pracovním poměru podle učebního programu schváleného ministerstvem školství v rozsahu jednoho roku, jestliže rozdílovou zkouškou podle § 5 prokáže potřebné dovednosti a vědomosti ze všech všeobecně vzdělávacích a odborných předmětů a z odborného výcviku I. ročníku příslušného učebního oboru.

§ 5

Zkoušky, popřípadě rozdílové zkoušky, se konají v zařízení pro výchovu učňů, ve kterém budou uchazeči navštěvovat teoretické vyučování a konat odborný výcvik nebo kde podle rozhodnutí krajského národního výboru, Národního výboru hlavního města Prahy, národních výborů měst Brna, Ostravy a Plzně (dále jen „krajské národní výbory“) po splnění praxe v pracovním poměru vykonají závěrečnou učňovskou zkoušku.

ČÁST II

Organizace výchovy učňů

§ 6

Zařízení pro výchovu učňů

(1) Odborný výcvik se uskutečňuje v odborných učilištích, učňovských střediscích nebo na vhodných individuálních pracovištích organizací a v internátních učňovských školách pro mládež vyžadující zvláštní péče.

(2) Teoretické vyučování učňů se uskutečňuje

• a) v odborných učilištích, která vychovávají učně pro různá odvětví národního hospodářství,

• b) v odborných učilištích při domovech mládeže s ochrannou výchovou, která v rámci převýchovy obtížně vychovatelné mládeže provádějí výchovu učňů,

• c) v učňovských školách.

(3) Mimoškolní a mimopracovní výchova učňů se organizuje v domovech odborných učilišť, učňovských škol a učňovských středisek (dále jen „učňovské domovy“). Na jednoho vychovatele je stanoven počet 40 učňů, a to bez ohledu, zda jsou učni v učňovských domovech ubytováni, s výjimkou internátních učňovských škol pro mládež vyžadující zvláštní péče a odborných učilišť při domovech mládeže s ochrannou výchovou, kde počet učňů na jednoho vychovatele stanoví ministerstvo školství zvláštním předpisem.

(4) Síť odborných učilišť, učňovských škol a učňovských středisek každoročně stanoví ministerstvo školství v dohodě s příslušnými ústředními orgány podle návrhů krajských národních výborů. Návrhy na úpravu sítě se řídí zásadami, které vydá ministerstvo školství.

§ 7

Způsoby teoretického vyučování

(1) V odborných učilištích a učňovských školách se zajišťuje teoretické vyučování celoročním nebo výjimečně cyklickým způsobem; učni s úplným středním všeobecným vzděláním si osvojují odbornou teorii též zkráceným způsobem vyučování nebo externí teoretickou přípravou.

(2) Při celoročním způsobu se v průběhu celého školního roku pravidelně střídá teoretické vyučování s odborným výcvikem; při cyklickém způsobu je teoretické vyučování soustředěno do jednoho nebo dvou cyklů, po ostatní část školního roku probíhá odborný výcvik. Jestliže celoročnímu způsobu teoretického vyučování brání rozptýlenost učňů od sídla odborného učiliště nebo učňovské školy nebo povaha učebního oboru (např. montážní nebo sezónní práce), organizuje se teoretické vyučování cyklickým způsobem.

(3) Zkrácené vyučování se koná podle náročnosti a rozsahu vyučovací látky odborných předmětů příslušného učebního oboru zpravidla jednou za 2-4 týdny a trvá 6-7 vyučovacích hodin. Organizaci zkráceného vyučování a externí teoretické přípravy učňů s úplným středním všeobecným vzděláním stanoví krajský národní výbor na návrh organizace, která tyto učně přijala do učebního poměru. Zkrácené vyučování nebo externí teoretická příprava pro učně s úplným středním všeobecným vzděláním se zavádí pouze v těch případech, kdy není možné nebo účelné organizovat celoroční nebo cyklické vyučování.

(4) V odborných učilištích při domovech mládeže s ochrannou výchovou stanoví ministerstvo školství způsoby teoretického vyučování zvláštním předpisem.

§ 8

Způsoby odborného výcviku

(1) V zařízeních pro výchovu učňů (odborná učiliště a učňovská střediska) a na vhodných individuálních pracovištích je zajišťován odborný výcvik učňů skupinovým nebo individuálním způsobem v souladu s obsahem učební osnovy odborného výcviku příslušného učebního oboru.

(2) Skupinový odborný výcvik se organizuje především v přípravném období;^) jsou-li pro to zvláštní důvody pedagogické a organizační, organizuje se i v období odborného rozvoje.^) Velikost skupiny je dána počtem učňů příslušného učebního oboru, stanoveným na jednoho mistra odborného výcviku v příloze této vyhlášky (dále jen „odborná skupina“).

(3) Individuální odborný výcvik se organizuje tam, kde vzhledem k povaze učebního oboru není účelné zabezpečovat odborný výcvik skupinovým způsobem, popřípadě kde skupinový způsob není možný z důvodů bezpečnosti a hygieny práce. Dále je individuálním způsobem organizován odborný výcvik v těch organizacích, kde pro malý počet přijatých učňů nelze v přípravném období sestavit odbornou skupinu a organizaci se prokazatelně nepodaří zařadit tyto učně do skupinového odborného výcviku shodného učebního oboru v odborném učilišti nebo učňovském středisku jiné organizace.

(4) Za organizaci a řízení individuálního odborného výcviku odpovídá vedoucí organizace, který zajistí, aby učně vyučovali kvalifikovaní pracovníci (dále jen „instruktoři učňů“)^**) s potřebnou politickou úrovní a charakterovými vlastnostmi potřebnými pro tuto činnost. Pro výběr instruktorů učňů stanoví kvalifikační požadavky ve své působnosti příslušné ústřední orgány v dohodě s ministerstvem školství.

(5) V organizaci, kde je v individuálním odborném výcviku větší počet učňů různých učebních oborů, je na každých 30-40 učňů podle charakteru učebních oborů a rozmístění pracovišť učňů určen pracovník, který organizuje, řídí a kontroluje práci instruktorů učňů po odborné a pedagogické stránce.

(6) V odborných učilištích při domovech mládeže s ochrannou výchovou stanoví ministerstvo školství způsoby odborného výcviku zvláštním předpisem.

§ 9

Učební dokumenty, učebnice a učební pomůcky

Výchovná a vzdělávací práce zařízení pro výchovu učňů se řídí učebními dokumenty (charakteristika, učební plán a učební osnovy) jednotlivých učebních oborů, které vydává ministerstvo školství v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány.^) Učební plán stanoví povinné, volitelné a nepovinné vyučovací předměty a určuje počet týdenních hodin jim věnovaných. Počet hodin odborného výcviku a teoretického vyučování v zařízeních pro výchovu učňů v souvislosti se změnami učebních plánů a osnov učebních oborů při změnách pracovní doby se vyrovnává podle zásad stanovených ministerstvem školství.^*)

§ 10

Pracovní doba učňů a pracovní volno učňů v době vedlejších školních prázdnin

(1) Učební plán jednotlivých učebních oborů stanoví pro každý ročník počet týdenních hodin věnovaných teoretickému vyučování a odbornému výcviku; případný rozdíl mezi počtem týdenních hodin stanoveným učebním plánem a týdenní pracovní dobou učně je určen na přípravu a považuje se za pracovní dobu.^***)

(2) V době vedlejších školních prázdnin náleží učňům všech ročníků pracovní volno v rozsahu počtu dnů stanovených v týdenním učebním plánu příslušného učebního oboru a ročníku pro teoretické vyučování, a to bez ohledu, zda ve dnech připadajících na tyto školní prázdniny by měli teoretické vyučování nebo odborný výcvik.

(3) V případech odůvodněných zájmy výchovy učňů může organizace volno učňů v době vedlejších školních prázdnin přiměřeně prodloužit.

(4) Učňům v přípravném období a učňům v období odborného rozvoje, kterým náleží měsíční odměna,^†) se tato odměna v důsledku pracovního volna z titulu vedlejších školních prázdnin nekrátí. Pokud učňům v období odborného rozvoje uchází v důsledku těchto školních prázdnin výdělek, nenáleží jim náhrada mzdy.

(5) V odborných učilištích při domovech mládeže s ochrannou výchovou stanoví ministerstvo školství volno učňů zvláštním předpisem.

ČÁST III

Přechodná a závěrečná ustanovení

§ 11

Výchova učňů, kteří ve školním roce 1970/71 budou ve druhém nebo třetím roce učebního poměru učebních oborů upravených přílohou této vyhlášky, bude dokončena za podmínek stanovených dosavadními předpisy; počet učňů na 1 mistra odborného výcviku se však již řídí přílohou této vyhlášky.

§ 12

Do doby, než ministerstvo školství rozhodne o příbuznosti jednotlivých učebních oborů podle § 2 odst. 2 a o příbuznosti studijních oborů s obory učebními podle § 3 odst. 6, rozhoduje o této příbuznosti krajský národní výbor na základě návrhu organizace přijímající učně.

§ 13

Výjimky z ustanovení této vyhlášky může v odůvodněných případech povolit ministerstvo školství v dohodě s ministerstvem práce a sociálních věcí České socialistické republiky, ministerstvem financí České socialistické republiky, Českou radou odborových svazů a příslušnými ústředními orgány.

§ 14

V České socialistické republice pozbývají platnosti:

• 1. § 1-3, § 19 odst. 1 a § 20 vyhlášky ministerstva školství a kultury č. 84/1965 Sb., o učebních oborech a o finančním a hmotném zabezpečení učňů, a její příloha 1 ve znění vyhlášek č. 60/1967 Sb., č. 37/1968 Sb. a č. 25/1969 Sb.,^††)

• 1. směrnice ministerstva školství a kultury ze dne 22. listopadu 1963 čj. 45 353/63-II/5 (Věstník MŠK 1963, str. 349), o zápočtu doby přerušeného studia, doby praxe a výrobní práce žáků středních odborných škol a středních všeobecně vzdělávacích škol do doby učebního poměru,

• 1. výnos ministerstva školství a kultury ze dne 1. prosince 1965 čj. 49 773/ 65-II/2 (Věstník MŠK 1965, str. 349), o pracovní době učňů a zaměstnávání učňů v době školních prázdnin na odborných učilištích a učňovských školách.

§ 15

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 1970.

Náměstek ministra:

Doc. Dr. Angelis v. r.

Příloha k vyhlášce č. 87/1970 Sb.

I. Přehled skupin učebních oborů

01 Hornictví

02 Hutnictví

03 Chemie

04 Strojírenství a ostatní kovodělná výroba

05 Elektrotechnika

06 Stavebnictví

07 Stavební hmoty, keramika a sklářství

08 Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů

09 Polygrafie, zpracování papíru, film a fotografie

10 Textil a oděvnictví

11 Zpracování kůže a výroba obuvi

12 Potravinářství

13 Zemědělství a lesní hospodářství

14 Doprava a spoje (provozní obory)

15 Obchod, pohostinství a různé nevýrobní služby

16 Rukodílná uměleckořemeslná výroba

II. Učební obory a podmínky pro výchovu učňů