Vyhláška ministerstva kultury České socialistické republiky o úpravě odměn za některé druhy umělecké činnosti vykonávané mimo pracovní poměr

ČÁST I

Rozsah platnosti

§ 1

Tato vyhláška upravuje odměňování umělců, kteří mimo pracovní poměr

• a) účinkují ve veřejných koncertních, dramatických nebo hudebně dramatických pořadech (dále jen „koncertní a mimodivadelní činnost“), s výjimkou uvedenou v § 2 písm. a),

• b) hostují ve státních divadlech, ve státních symfonických orchestrech a ve státních souborech písní a tanců, jakož i těch, kteří při této umělecké činnosti vypomáhají (dále jen „hostování a umělecká výpomoc“),

• c) účinkují při estrádních a varietních pořadech,

• d) účinkují při veřejných produkcích jako hudebníci z povolání,

• e) pořizují v divadle zvukové záznamy scénické hudby, zpěvu nebo mluveného slova za účelem veřejného užití těchto záznamů.

§ 2

Tato vyhláška se nevztahuje na odměňování umělců, kteří

• a) účinkují jako koncertní umělci-sólisté na samostatných koncertech vážné hudby nepodléhajících povinnému zprostředkování,^*)

• b) účinkují v zahraničí na základě smlouvy se zahraniční organizací,

• c) účinkují na území České socialistické republiky jako devizoví cizozemci.

ČÁST II

Odměňování

Oddíl první

Koncertní a mimodivadelní činnost

§ 3

(1) Za nastudování opery, operety, baletu, činohry, hudebního divadla apod. přísluší režisérovi, dirigentovi a choreografovi jednorázová odměna až do výše 200 % jeho základního měsíčního platu; totéž platí pro jevištního výtvarníka, který vypracuje návrh scénické výpravy.

(2) Kostýmnímu výtvarníkovi přísluší za každý vypracovaný a přijatý návrh kostýmu odměna až do výše 60,- Kčs.

(3) Za dozor při repríze nastudovaného díla přísluší režisérovi a choreografovi odměna až do výše 5 % jeho základního měsíčního platu.

(4) Odměna přiznaná jevištnímu a kostýmnímu výtvarníkovi podle odstavců 1 a 2 zahrnuje též odměnu za potřebný dohled při realizaci výtvarných návrhů.

(5) Za účinkování v představeních uvedených v odstavci 1 přísluší sólistovi a dirigentovi odměna až do výše 20 % jeho základního měsíčního platu, členu kolektivního tělesa odměna až do výše 15 % jeho základního měsíčního platu.

§ 4

(1) Za účinkování v celovečerním koncertním, recitálovém, baletním nebo pantomimickém představení přísluší sólistovi odměna až do výše 30 % jeho základního měsíčního platu; účinkuje-li v takovém představení více sólistů, přísluší každému z nich odměna až do výše 20 % jeho základního měsíčního platu.

(2) Členu divadelního nebo symfonického orchestru nebo pěveckého, baletního a pantomimického sboru přísluší za účinkování v představeních uvedených v odstavci 1 odměna až do výše 15 % jeho základního měsíčního platu, dirigentovi odměna až do výše 20 % jeho základního měsíčního platu.

§ 5

(1) Za účinkování v průřezu operou a operetou nebo v matiné, v literárních nebo hudebních pásmech přísluší sólistovi odměna až do výše 20 % jeho základního měsíčního platu; účinkuje-li v těchto představeních více sólistů, přísluší každému z nich odměna až do výše 15 % jeho základního měsíčního platu.

(2) Členu divadelního nebo symfonického orchestru nebo pěveckého, baletního a pantomimického sboru přísluší za účinkování v představeních uvedených v odstavci 1 odměna až do výše 10 % jeho základního měsíčního platu, dirigentovi odměna až do výše 15 % jeho základního měsíčního platu.

§ 6

(1) Za celovečerní hudební doprovod při představeních uvedených v § 4 odst. 1 nebo v § 5 odst. 1 přísluší členu doprovázejícího orchestru odměna až do výše 10 % jeho základního měsíčního platu a dirigentovi odměna až do výše 15 % jeho základního měsíčního platu.

(2) Pokud tento celovečerní hudební doprovod provede jen jeden umělec, přísluší mu odměna až do výše 15 % jeho základního měsíčního platu. Účinkuje-li tento umělec v pořadu též jako sólista, může mu být odměna zvýšena až do výše 20 % jeho základního měsíčního platu.

§ 7

(1) Za účinkování při výchovných koncertech trvajících nejméně jednu hodinu přísluší členu symfonického orchestru nebo divadelního orchestru odměna až do výše 10 % jeho základního měsíčního platu.

(2) Za původní rozbor díla a odborný výklad při koncertech uvedených v odstavci 1 přísluší účinkujícímu umělci při prvním provedení výkladu odměna až do výše 250,- Kčs, při každém dalším provedení odměna až do výše 120,- Kčs.

§ 8

(1) Za umělecký přednes na školách trvající nejméně jednu hodinu přísluší umělci odměna až do výše 10 % jeho základního měsíčního platu.

(2) Účinkuje-li při uměleckém přednesu na škole více umělců, přísluší každému z nich odměna až do výše 5 % jeho základního měsíčního platu.

§ 9

(1) Umělci, který není pracovníkem divadla, orchestru nebo jiného podobného uměleckého zařízení, nebo který účinkuje v jiném uměleckém oboru, než ve kterém pracuje v pracovním poměru, odvodí ředitel zprostředkující organizace odměnu z platu, který by umělci náležel, kdyby ve stejném nebo srovnatelném uměleckém oboru pracoval v pracovním poměru.

(2) Členu kolektivního tělesa, který účinkuje při představeních uvedených v § 3 až 8 jako sólista, odvodí ředitel zprostředkující organizace odměnu z platu, který by umělci příslušel, kdyby pracoval v pracovním poměru jako sólista.

§ 10

Odměny za umělecké výkony podle ustanovení § 3 až 8 zahrnují též odměny za zkoušky, přípravu, líčení apod.

§ 11

(1) Výši konkrétní odměny sjedná zprostředkující organizace s umělcem pro každý pořad zvlášť.

(2) Ve společensky významných a odůvodněných případech může ředitel zprostředkující organizace zvýšit umělci odměnu až o 50 % nad horní hranici sazeb uvedených v předchozích ustanoveních. Umělci, kterému byl stanoven osobní plat, přizná ředitel zprostředkující organizace toto zvýšení odměny s přihlédnutím k tomu, že v osobním platu je již vyjádřeno také ocenění společenského významu jeho umělecké činnosti.

(3) Zprostředkující organizace může sjednat dále dohodou s pořadatelem pro účinkující umělce podíl na hrubých tržbách představení, o něž se umělci svým mimořádným výkonem zaslouží. Výše tohoto podílu pro všechny účinkující umělce může činit nejvýše 5 % hrubých tržeb dosažených při představení.

Oddíl druhý

Hostování a umělecká výpomoc

§ 12

(1) Hostováním se rozumí jednorázové nebo opakované provedení uměleckého výkonu mimo pracovní poměr v cizím uměleckém zařízení.

(2) Uměleckou výpomocí se rozumí účinkování mimo pracovní poměr v drobných hereckých akcích v cizím uměleckém zařízení.

§ 13

(1) Hostujícímu dirigentovi, režisérovi a choreografovi přísluší za nastudování díla dramatického, hudebně dramatického, hudebního, baletního nebo pantomimického jednorázová odměna až do výše 200 % jeho základního měsíčního platu; totéž platí pro jevištního výtvarníka, který vytvoří návrh scénické výpravy.

(2) Hostujícímu kostýmnímu výtvarníkovi přísluší za každý přijatý návrh kostýmu odměna až do výše 60,- Kčs.

(3) Odměna hostujícího dirigenta podle odstavce 1 zahrnuje též odměnu za dirigování při prvním provedení nastudovaného díla; za další dirigování nastudovaného díla přísluší hostujícímu dirigentovi odměna až do výše 30 % jeho základního měsíčního platu.

(4) Odměna hostujícího režiséra nebo choreografa podle odstavce 1 zahrnuje též odměnu za režijní a choreografický dozor při prvním představení nastudovaného díla; za dozor při dalších reprízách nastudovaného díla přísluší hostujícímu režisérovi nebo choreografovi odměna až do výše 5 % jeho základního měsíčního platu.

(5) Odměny přiznané hostujícím výtvarníkům podle odstavců 1 a 2 zahrnují též odměnu za potřebný dohled při realizaci výtvarných návrhů.

§ 14

(1) Hostujícímu sólistovi činohry, opery, operety, státních symfonických orchestrů, státních souborů písní a tanců, sólistovi baletu a pantomimy, jakož i zpěváku šansonů přísluší za každé hostování odměna až do výše 30 % jeho základního měsíčního platu; umělci z řad posluchačů vysokých škol uměleckých přísluší v těchto případech odměna až do výše 10 % nástupního měsíčního platu absolventa.

(2) Hostujícímu členu kolektivního tělesa přísluší odměna až do výše 15 % jeho základního měsíčního platu; hostuje-li však jako sólista, odvodí se jeho odměna z platu, který by mu náležel, kdyby byl sólistou v pracovním poměru.

§ 15

Za uměleckou výpomoc přísluší účinkujícím za každé představení a za každou hlavní zkoušku odměna až do výše 50,- Kčs.

§ 16

Odměny za hostování a za uměleckou výpomoc podle předcházejících ustanovení zahrnují též odměny za zkoušky, přípravu, event. líčení apod.

§ 17

(1) Výši konkrétní odměny sjedná ředitel uměleckého zařízení s umělcem pro každé hostování nebo uměleckou výpomoc zvlášť.

(2) Hostujícímu umělci, který není pracovníkem divadla, orchestru nebo jiného podobného zařízení, nebo který účinkuje v jiném uměleckém oboru, než ve kterém pracuje v pracovním poměru, odvodí ředitel odměnu z platu, který by umělci příslušel, kdyby pracoval v pracovním poměru ve stejném uměleckém oboru, ve kterém hostuje.

(3) Ve společensky významných a odůvodněných případech může ředitel uměleckého zařízení zvýšit umělci odměnu až o 50 % nad horní hranici sazeb stanovených v předchozích ustanoveních. Umělci, kterému byl stanoven osobní plat, přizná ředitel uměleckého zařízení toto zvýšení odměny s přihlédnutím k tomu, že v osobním platu je již vyjádřeno také ocenění společenského významu jeho umělecké činnosti.

Oddíl třetí

Účinkování při estrádních a varietních pořadech

§ 18

(1) Za účinkování při estrádních a varietních pořadech přísluší umělcům odměny v rámci dále uvedených sazeb stanovených pro jednotlivé kvalifikační stupně příslušných uměleckých oborů.

(2) Kvalifikační stupně rozpětí odměn za umělecké výkony v jednotlivých oborech uměleckého účinkování se stanoví takto:^*)

| umělecký obor: | umělecký obor: | umělecký obor: | umělecký obor: | umělecký obor: | | Kvalifikační stupeň | zpěváci, tanečníci, umělci mluveného slova, instrumentální sólisté, doprovázeči | artisté a podobné žánry | členové vokálních, instrumentálních a jiných uměleckých souborů | ohlašovatelé | | --- | --- | --- | --- | --- | | | Kčs | Kčs | Kčs | Kčs | | I. | 80–200 | 80–140 | 80–140 | 60–120 | | II. | 200–400 | 140–240 | 140–240 | | | III. | 400–600 | 240–400 | 240–400 | |

(3) Umělec může získat kvalifikaci i pro více uměleckých oborů. O zařazování umělce do příslušného kvalifikačního stupně rozhoduje ředitel zprostředkující organizace v každém uměleckém oboru zvlášť.

§ 19

(1) Vedoucímu nejméně tříčlenného vokálního, instrumentálního, baletního a pantomimického souboru, který v souboru současně účinkuje, může být přiznána odměna až do výše dvojnásobku odměny, která by mu příslušela jako členu souboru.

(2) Asistentům v oboru artistické činnosti přísluší za vystoupení v jednom pořadu odměna v rozpětí od 30,- Kčs do 80,- Kčs.

§ 20

(1) Výši konkrétní odměny sjedná ředitel zprostředkující organizace s umělcem pro každý pořad zvlášť. Odměna umělce za opakovaná vystoupení na stálých estrádních nebo varietních pracovištích může být však sjednána také ve formě jednorázové odměny (paušálu).

(2) Ve společensky významných a odůvodněných případech může ředitel zprostředkující organizace zvýšit umělci odměnu až o 50 % nad horní hranici sazby nejvyššího kvalifikačního stupně.

(3) Zprostředkující organizace může dále sjednat dohodou s pořadatelem pro účinkující umělce podíl na hrubých tržbách představení, o něž se umělci svým mimořádným výkonem zaslouží. Výše tohoto podílu pro všechny účinkující umělce může činit nejvýše 5 % hrubých tržeb dosažených při představení.

Oddíl čtvrtý

Účinkování hudebníků z povolání při veřejných produkcích

§ 21

Hudebníkům a zpěvákům z povolání (dále jen „hudebníci“), účinkujícím při veřejných produkcích, přísluší odměna v rámci rozpětí stanoveného pro jednotlivé kvalifikační stupně, a to:^**)

• a) při tanečních zábavách, módních přehlídkách, hudebním doprovodu artistů a sportovců, účinkování v krematoriích a obřadních síních apod. za každou celou hodinu produkce

v kvalifikačním stupni	Kčs
I.	12–16
II.	16–20
III.	20–40,

přičemž první i nedokončená hodina produkce se považuje vždy za celou hodinu, zatímco při druhé a další nedokončené hodině produkce se odměny hudebníků přiměřeně krátí,

• b) při celovečerních hudebních produkcích, trvajících nejméně dvě hodiny, které mají povahu koncertního vystoupení, za celou produkci

v kvalifikačním stupni	Kčs
I.	80–140
II.	140–240
III.	240–400,

přičemž se odměny hudebníků, nedosáhne-li produkce stanoveného minimálního časového rozsahu, přiměřeně krátí.

§ 22

(1) Vedoucímu nejméně tříčlenného souboru, pokud v souboru současně účinkuje, nebo dirigentovi souboru přísluší při produkcích uvedených v § 21 písm. a) odměna až do výše dvojnásobku odměny, která by mu příslušela jako členu souboru.

(2) Vedoucímu nejméně tříčlenného souboru, pokud v souboru současně účinkuje, nebo dirigentovi souboru přísluší při produkcích uvedených v § 21 písm. b) odměna až do výše trojnásobku odměny, která by mu příslušela jako členu souboru.

§ 23

(1) Výši konkrétní odměny sjedná zprostředkující organizace s hudebníky pro každou produkci zvlášť.

(2) Ve společensky významných a odůvodněných případech může ředitel zprostředkující organizace zvýšit hudebníku odměnu až o 50 % nad horní hranici sazby nejvyššího kvalifikačního stupně.

(3) Zprostředkující organizace může dále sjednat dohodou s pořadatelem pro účinkující hudebníky podíl na hrubých tržbách produkce, o něž se hudebníci svým mimořádným výkonem zaslouží. Výše tohoto podílu pro všechny účinkující hudebníky může činit nejvýše 5 % hrubých tržeb dosažených při produkci.

Oddíl pátý

Pořizování zvukových záznamů v divadle

§ 24

Za provedení nahrávky scénické hudby, zpěvu nebo mluveného slova v divadle přísluší

	Kčs
- dirigentovi orchestru	15–80
- sólistovi vokálnímu nebo instrumentálnímu	15–80
- členu symfonického orchestru	4–15
- členu komorního orchestru	6–25
- členu komorního souboru	10–70

za každou i započatou minutu nahrávky.

§ 25

(1) Výši celkové odměny sjedná ředitel divadla s umělcem pro každou nahrávku zvlášť.

(2) Ve společensky významných a odůvodněných případech může ředitel divadla zvýšit umělci odměnu až o 50 % nad horní hranici sazeb stanovených v § 24.

§ 26

Odměny za pořízení zvukového záznamu uvedené v předchozích ustanoveních může ředitel divadla přiznat také vlastním pracovníkům divadla, pokud nahrávku provádějí mimo rámec povinností vymezených pracovní smlouvou.

§ 27

Způsob a rozsah veřejného užití pořízené zvukové nahrávky, popř. další podmínky stanoví smlouva, sjednaná mezi divadlem a umělci.

ČÁST III

Ustanovení společná a závěrečná

§ 28

Hodnocení a evidování výkonných umělců, na které se vztahuje tato vyhláška, a povinné zprostředkování jejich činnosti upravují zvláštní předpisy.^*)

§ 29

Na území České socialistické republiky pozbývají platnosti:

• 1. dosud platné ustanovení (§ 10) výnosu ministerstva kultury ze dne 24. listopadu 1953, čj. 8623/53-HSU/7, o úpravě pracovních a platových poměrů uměleckých pracovníků v divadlech (reg. v částce 15/1967 Sb.);

• 1. dosud platné ustanovení (§ 11) výnosu ministerstva kultury ze dne 26. března 1954, čj. 21 575/54-XVII/2, o úpravě pracovních a platových poměrů umělců v symfonických orchestrech (reg. v částce 15/1967 Sb.);

• 1. výnos ministerstva školství a kultury ze dne 28. června 1957, čj. 19 390/57-D II/2, o honorování externích jevištních a kostýmních výtvarníků (reg. č. 138/P-1957 Sb. instr. pro NV - reg. v částce 15/1967 Sb.);

• 1. výnos ministerstva školství a kultury ze dne 22. července 1959, čj. 31 569/59-E I/2, o odměňování některých forem umělecké činnosti - prozatímní opatření (Věstník MŠK 1959, str. 251, reg. v částce 15/1967 Sb.);

• 1. výnos ministerstva školství a kultury ze dne 16. dubna 1960, čj. 15 661/60 - E I/2, kterým se vydává honorářový sazebník umělců vystupujících na estrádách (Sb. instr. pro NV 1960, poř. č. 30), ve znění výnosů ze dne 15. září 1960, čj. 38 733/60 - E I/2, a ze dne 19. července 1966, čj. 21 955/66-VE/2 (Věstník MŠK 1960, str. 153, reg. v částce 15/1967 Sb.);

• 1. výnos ministerstva školství a kultury ze dne 1. června 1960, čj. 20 888/60-E I/2, kterým se stanoví honorářový sazebník hudebníků z povolání v pracovním poměru i pracujícím příležitostně (evidování) a souborů hudebníků z povolání (Věstník MŠK 1961, str. 131, reg. v částce 15/1967 Sb.);

• 1. dosud platné ustanovení (§ 9) výnosu ministra školství a kultury ze dne 21. března 1961, čj. 13 914/61-E I/2, o úpravě platových poměrů uměleckých pracovníků Českého pěveckého sboru při státním orchestru Česká filharmonie (reg. v částce 15/1967 Sb.);

• 1. výnos ministerstva školství a kultury ze dne 24. března 1964, čj. 14 664/64-IV/2, o zařazování big-beatových skupin do kvalifikačních stupňů a jejich odměňování, včetně dodatku ze dne 25. května 1964, čj. 23 821/64-IV/2 (reg. v částce 15/1967 Sb.);

• 1. výnos ministerstva kultury a informací ze dne 23. listopadu 1967, čj. 12 599/67-V/2, o odměňování artistů za práce konané mimo pracovní poměr (Věstník MŠK 1967, str. 319, reg. v částce 43/1967 Sb.).

§ 30

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 1970.

Ministr:

Dr. Brůžek, CSc. v. r.

*) Vyhláška č. 89/1958 Ú. I., kterou se stanoví povinné zprostředkování pro některé obory umělecké činnosti, ve znění vyhlášky č. 74/1964 Sb.

*) Do konce roku 1970 lze sjednávat odměny uvedené v tomto odstavci nejvýše do středu honorářových rozpětí stanovených pro jednotlivé kvalifikační stupně.

**) Do konce roku 1970 lze sjednávat odměny uvedené v tomto paragrafu nejvýše do středu honorářových rozpětí stanovených pro jednotlivé kvalifikační stupně.

*) Vyhláška č. 71/1958 Ú. l., kterou se stanoví podmínky účinkování divadelních umělců z povolání v představeních mimo provoz divadla, ve znění vyhlášky č. 196/1958 Ú. l. a č. 74/1964 Sb. Vyhláška č. 89/1958 Ú. l., kterou se stanoví povinné zprostředkování pro některé obory umělecké činnosti, ve znění vyhlášky č. 74/1964 Sb. Směrnice pro zařazování umělců vystupujících na estrádách do kvalifikačních stupňů, uměleckých oborů (výnos MŠK z 16. dubna 1980, čj. 15 662/60-E I/2, uveřejněný ve Věstníku MŠK 1960, str. 154 - instrukce reg. č. 43/P - 1960 Sb. instr.).