Zákon o odvodech do státního rozpočtu a příspěvku na sociální zabezpečení

§ 1

Úvodní ustanovení

Tímto zákonem se upravují

• a) odvod ze zisku,

• b) odvod z jmění,

• d) příspěvek na sociální zabezpečení,

• e) odvod z odpisů základních prostředků,

• f) dodatkové odvody,

• g) odvod státních hospodářských organizací, jejichž vztah ke státnímu rozpočtu nebo rozpočtu národního výboru (dále jen „státní rozpočet“) je určen finančním plánem.

§ 2

(1) Odvod ze zisku provádějí

• 1. generální ředitelství trustů a oborové podniky, k nimž je přidružen jeden nebo více národních podniků popřípadě účelových organizací (dále jen „generální ředitelství“), za celou výrobní hospodářskou jednotku s výjimkou generálních ředitelství v působnosti ústředních orgánů republik, která řídí i hospodářské organizace se sídlem na území druhé republiky, než je sídlo generálního ředitelství,

• 1. generální ředitelství, která neprovádějí odvod ze zisku za celou výrobní hospodářskou jednotku, a dále jimi řízené hospodářské organizace a hospodářské organizace řízené přímo ústředními orgány a národními výbory, a to:

• a) státní hospodářské organizace s průmyslovou nebo stavební činností;

• b) organizace zahraničního obchodu;

• c) státní hospodářské organizace s převážně obchodní činností;

• d) státní projektové, projektově inženýrské a inženýrské organizace;

• e) státní hospodářské organizace výzkumné a vývojové základny;

• f) státní odbytové a zásobovací organizace;

• g) hospodářské organizace státních lázní;

• h) státní organizace veřejné automobilové dopravy;

• i) státní hospodářské organizace v oblasti kultury;

• j) generální ředitelství, pokud alespoň polovina podřízených organizací podléhá odvodu ze zisku podle tohoto zákona;

• k) ostatní státní hospodářské organizace, jejichž vztah ke státnímu rozpočtu není určen finančním plánem;

• l) tuzemské akciové společnosti;

• m) organizace vzniklé na podkladě smlouvy o sdružení^*), pokud alespoň polovina jejich členů jsou organizace podléhající odvodům podle tohoto zákona;

• o) hospodářské organizace s mezinárodní účastí se sídlem v Československé socialistické republice a pobočky hospodářských organizací s mezinárodní účastí zřízené na území Československé socialistické republiky, pokud mohou svým jménem nabývat práv a zavazovat se.

(2) Odvod z jmění provádějí organizace uvedené v odstavci 1 pod písm. a), b), j), k), l) a m) s výjimkami uvedenými v odstavci 3.

(3) Odvod z jmění neprovádějí:

• a) hornické organizace, jejichž převážnou činností je těžba nebo úprava tuhých paliv nebo rud, vyhledávání a těžba živic, energetické organizace zapojené do jednotné elektrizační soustavy, jejichž převážnou činností je výroba nebo rozvod elektrické energie a tepla (s výjimkou závodních elektráren), plynárenské organizace zabývající se převážně výrobou, rozvodem, přepravou nebo uskladněním topných plynů, organizace Československých automobilových opraven, organizace geologického průzkumu, organizace Vodní zdroje a zřídelní organizace;

• b) generální ředitelství, pokud více než polovina podřízených organizací nepodléhá odvodu z jmění;

• c) státní hospodářské organizace, jejichž vztah ke státnímu rozpočtu je určen finančním plánem.

(4) Příspěvek na sociální zabezpečení odvádějí organizace uvedené v odstavci 1 a státní hospodářské organizace, jejichž vztah ke státnímu rozpočtu je určen finančním plánem.

(5) Odvod z odpisů základních prostředků do státního rozpočtu stanovený ve státním rozpočtu provádějí za úseky národního hospodářství, které řídí, ministerstva a jiné ústřední orgány.

(6) Dodatkové odvody provádějí organizace podléhající odvodům podle tohoto zákona nebo dani důchodové anebo zemědělské dani z důchodů.

§ 3

Odvodům podle § 2 odst. 1 až 4 tohoto zákona nepodléhají státní hospodářské organizace, na něž se vztahuje zákon o důchodové dani nebo které jsou poplatníky zemědělské daně z důchodů.

ČÁST I

ODVOD ZE ZISKU

§ 4

Základ odvodu

(1) Základem odvodu ze zisku je vytvořený bilanční zisk z veškeré činnosti organizace a z hospodaření s veškerým majetkem, vykázaný v řádně vedeném účetnictví, zvýšený o položky, které je nutno připočítat (dále jen „připočitatelné položky“), a snížený o položky, které lze odpočítat (dále jen „odpočitatelné položky“). V případě, že organizace nevykáže zisk, je základem odvodu ze zisku částka připočitatelných položek, převyšující odpočitatelné položky; vykáže-li organizace ztrátu, je základem tohoto odvodu částka připočitatelných položek, převyšující součet ztráty a odpočitatelných položek. Provádí-li generální ředitelství odvod ze zisku za celou výrobní hospodářskou jednotku, platí pro stanovení základu odvodu ze zisku obdobně předchozí ustanovení tohoto odstavce s tím, že připočitatelné položky a odpočitatelné položky tvoří jejich úhrn za všechny organizace výrobní hospodářské jednotky.

(2) Vláda Československé socialistické republiky může určit organizace provádějící zahraniční obchodní činnost, u nichž se do základu pro odvod ze zisku nezahrnují hospodářské výsledky z dohodnutých cen a ze zahraničních přímých obchodních nákladů. Z těchto hospodářských výsledků se provádí odvod do státního rozpočtu na základě podmínek, které stanoví federální ministerstvo financí podle zásad schválených vládou Československé socialistické republiky.

(3) U státních hospodářských organizací, jejichž vztah ke státnímu rozpočtu je určen finančním plánem, se bilanční zisk nezvyšuje o připočitatelné položky a nesnižuje o odpočitatelné položky.

§ 5

Připočitatelné položky

(1) Připočitatelnými položkami jsou:

• a) částky, o které byly zvýšeny náklady nebo sníženy výnosy v rozporu s právními předpisy, do nákladů zahrnuté příspěvky a subvence, k jejichž úhradě není organizace povinna podle právních předpisů, bezúplatná věnování, a dále částky, o které organizace překročila závazné limity nákladů stanovené ve schváleném finančním plánu, jejichž druhy určuje vláda Československé socialistické republiky;^*)

• b) vratky odvodu z jmění, popřípadě daně z pozemků;

• c) částky přijaté v rámci přerozdělení prostředků v uhelném průmyslu v důsledku rozdílných přírodních a polohových podmínek.

(2) Připočitatelnými položkami jsou dále tyto položky účtované v nákladech organizace:

• a) rozdíl, o který jsou placené pokuty a penále vyšší než přijaté;

• b) přirážky k náhradě za vypouštění nečistěných nebo nedostatečně čistěných odpadních vod;

• c) poplatky za znečisťování ovzduší včetně přirážky;

• d) záporný rozdíl mezi vzniklými manky a přijatými náhradami mank u státních hospodářských organizací s převážně obchodní činností.

§ 6

Odpočitatelné položky

Odpočitatelnými položkami jsou tyto položky, pokud nejsou podle právních předpisů účtovány v nákladech nebo na vrub tvorby zisku organizace:

• a) zaplacený odvod z jmění;

• b) zaplacená daň z pozemků;

• c) rozdíl, o který jsou přijaté pokuty a penále vyšší než placené;

• d) částky přijaté od jiné organizace se sídlem v Československé socialistické republice z prostředků, které již byly podrobeny odvodu ze zisku nebo obdobné dani, a položky podrobené již odvodu ze zisku u téže organizace, jsou-li součástí zisku;

• e) částky poskytnuté v rámci přerozdělení prostředků v uhelném průmyslu v důsledku rozdílných přírodních a polohových podmínek.

Součástí uvedených odpočitatelných položek není penále související s těmito položkami.

§ 7

Sazba odvodu

(1) Sazba odvodu ze zisku činí 70 % ze základu odvodu (§ 4) s těmito odchylkami:

• a) 50 % u hornických organizací, jejichž převážnou činností je těžba nebo úprava tuhých paliv nebo rud, vyhledávání a těžba živic, energetických organizací zapojených do jednotné elektrizační soustavy, jejichž převážnou činností je výroba nebo rozvod elektrické energie a tepla (s výjimkou závodních elektráren), plynárenských organizací zabývajících se převážně výrobou, rozvodem a přepravou nebo uskladněním topných plynů, organizací geologického průzkumu, organizací Vodní zdroje, zřídelních organizací, organizací stavební výroby, organizací zabývajících se převážně výrobou stavebních hmot, organizací zabývajících se převážně výrobou konstrukcí nebo dílců určených pro investiční výstavbu a stanovených prováděcím předpisem, organizací potravinářského průmyslu a u generálních ředitelství, pokud jimi řízené organizace provádějí odvod ze zisku a většina z nich provádí odvod ze zisku podle této sazby nebo sazby uvedené pod písmenem e);

• b) 60 % u organizací uvedených v § 2 odst. 1 písm. o);

• c) 75 % u organizací zahraničního obchodu;

• d) 85 % u těch peněžních ústavů, které jsou akciovými společnostmi a mají vytvořený všeobecný rezervní fond ve výši určené stanovami;

• e) u státních hospodářských organizací s převážně obchodní činností, státních projektových, projektově inženýrských a inženýrských organizací, státních hospodářských organizací výzkumné a vývojové základny, státních odbytových a zásobovacích organizací, hospodářských organizací státních lázní, státních organizací veřejné automobilové dopravy, státních hospodářských organizací v oblasti kultury

při rentabilitě %	%
do 5	25,-
nad 5 do 15	25,- + 2,- à
nad 15 do 18	45,- + 1,7 à
nad 18 do 23	50,1 + 1,3 à
nad 23 do 28	56,6 + 1,- à
nad 28 do 33	61,6 + 0,8 à
nad 33 do 40	65,6 + 0,6 à
nad 40 do 50	69,8 + 0,4 à
nad 50 do 56	73,8 + 0,2 à
nad 56	75,-

• f) generální ředitelství provádějící odvod ze zisku za celou výrobní hospodářskou jednotku činí tak sazbou příslušnou podle převážné činnosti celé výrobní hospodářské jednotky.

(2) Rentabilita u organizací uvedených v odstavci 1 písm. e) se vypočítává jako poměr bilančního zisku zvýšeného o připočitatelnou položku podle § 5 odst. 1 písm. a) k nákladům celkem, sníženým o částku, o kterou byl zvýšen bilanční zisk [§ 5 odst. 1 písm. a)], a to s přesností na setiny.

(3) Činitel „à“ se rovná procentu rentability přesahujícímu spodní hranici příslušného pásma odvodu s přesností na setiny.

§ 8

Má-li organizace příjmy ze zdrojů v cizině, může si z odvodu ze zisku odečíst v cizině zaplacenou obdobnou daň nebo odvod, avšak nejvýše do částky odvodu ze zisku připadajícího na uvedené příjmy podle tohoto zákona.

ČÁST II

ODVOD Z JMĚNÍ

§ 9

Základ odvodu

Základem odvodu z jmění je jmění organizace nebo souhrn jmění generálního ředitelství a jím řízených organizací, jestliže generální ředitelství provádí odvod z jmění za celou výrobní hospodářskou jednotku (dále jen „jmění organizace“).

§ 10

Jmění organizace

(1) Jmění organizace tvoří:

• a) u základních prostředků a nedokončených investic stav fondu základních prostředků a investic a stav oprávek k základním prostředkům a investicím v používání, stav fondu výstavby a fondu rozvoje;

• b) u oběžných prostředků stav obratového fondu a stav všech ostatních fondů organizace, kromě fondu kulturních a sociálních potřeb a fondu technického rozvoje. U tuzemských akciových společností tvoří jmění též splacený akciový kapitál;

• c) nerozdělený zisk.

(2) Z jmění organizace se odečítají:

• a) zůstatková cena

• 1. základních prostředků sloužících jako samostatná zařízení^*) převážně bytovým, zdravotnickým, rehabilitačním, výchovným, kulturním a tělovýchovným účelům, pro dětskou rekreaci revolučního odborového hnutí, rekreaci (i sdruženou) vlastních zaměstnanců, výměnnou rekreaci, a pro závodní stravování a ubytování;

• 1. samostatných základních prostředků sloužících výlučně ke zlepšení čistoty vody a ovzduší, k zajištění bezpečnosti nebo k ochraně zdraví pracujících;

• 1. základních prostředků sloužících výlučně pro účely civilní obrany a zvláštní úkoly;

• 1. základních prostředků v konzervaci, určených pro zvláštní úkoly;

• 1. silničních komunikací s veřejným provozem;

• 1. základních prostředků předaných do dočasného užívání a použitých pro účely uvedené pod č. 1 až 3;

zůstatková cena základních prostředků uvedených pod č. 1 až 6 se odečítá z jmění organizace ve výši kryté fondem základních prostředků a investic, zvýšená o podíl oprávek připadajících na tyto základní prostředky;

• b) prostředky fondů, jež jsou na základě rozhodnutí příslušné vlády uloženy na zvláštních účtech a vázány;

• c) cena zásob materiálu civilní obrany a dále zásob pro zvláštní úkoly, jejichž skladování bylo organizaci zvlášť uloženo, pokud jsou kryty některým z fondů organizace;

• d) neuhrazená ztráta;

• e) cena pozemků, je-li do základních prostředků zahrnuta.

§ 11

Sazba odvodu

Sazba odvodu z jmění činí 3 % ze základu odvodu; u organizací stavební výroby, organizací zabývajících se převážně výrobou stavebních hmot, organizací zabývajících se převážně výrobou konstrukcí nebo dílců určených pro investiční výstavbu a stanovených prováděcím předpisem, u Československé námořní plavby, Incheby a u Brněnských veletrhů a výstav činí sazba 2 %.

§ 12

Pro stanovení povinností odvodu z jmění je rozhodný průměrný stav jmění v roce, za nějž se provádí odvod.

§ 13

Má-li organizace jmění v cizině, může si od odvodu z jmění odečítat částku obdobného odvodu (nebo daně) připadajícího na toto jmění, zaplacenou v cizině.

ČÁST III

MAXIMÁLNÍ VÝŠE ODVODŮ

§ 14

(1) Úhrn odvodu ze zisku a odvodu z jmění může činit nejvýše 85 % základu odvodu ze zisku (§ 4) zvýšeného o odvod z jmění.

(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na organizace uvedené v § 7 odst. 1 písm. c) a d), na generální ředitelství provádějící za celou výrobní hospodářskou jednotku jen odvod ze zisku a na organizace neprovádějící odvod ze zisku.

§ 15

Úprava maximální výše odvodů podle § 14 se provede snížením odvodu ze zisku. Pokud tuto úpravu nelze provést snížením odvodu ze zisku, sníží se odvod z jmění.

ČÁST IV

PŘÍSPĚVEK NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ

§ 16

(1) Základem příspěvku na sociální zabezpečení je objem mzdových prostředků zúčtovaných k výplatě v běžném roce, snížený o odměny zúčtované k výplatě nejlepším pracovníkům a kolektivům z částky, kterou organizace obdržela ze státního rozpočtu jako odměnu k Rudému praporu pětiletky nebo k praporu, popřípadě standartě mu na roveň postaveným, a o odměny podle předpisů o autorském právu zúčtované k výplatě v běžném roce.*) Sazba příspěvku činí 20 % ze základu s odchylkami uvedenými v odstavcích 2 a 3.

(2) U státních hospodářských organizací výzkumné a vývojové základny a u hospodářských organizací státních lázní činí sazba příspěvku na sociální zabezpečení 10 %.

(3) U organizací se vztahem ke státnímu rozpočtu určeným finančním plánem stanoví sazby příspěvku na sociální zabezpečení vláda Československé socialistické republiky; popřípadě též stanoví, které z nich tento příspěvek neodvádějí.

(4) Příspěvek na sociální zabezpečení zahrnuje i pojistné nemocenského pojištění.**) Příspěvek na sociální zabezpečení je součástí nákladů organizace.

ČÁST V

ODVOD Z ODPISŮ ZÁKLADNÍCH PROSTŘEDKŮ

§ 17

Odvod z odpisů základních prostředků do státního rozpočtu se stanoví ve státním rozpočtu absolutní částkou pro jednotlivé ústřední orgány v případech, že tvorba odpisů všech ústřednímu orgánu podřízených organizací je vyšší než objem odpisů, určený v působnosti příslušného ústředního orgánu k financování plánovaných investičních potřeb. Další podmínky odvodů z odpisů základních prostředků stanoví vláda Československé socialistické republiky.

ČÁST VI

DODATKOVÉ ODVODY

§ 18

(1) Organizacím mohou být uloženy tyto dodatkové odvody:

• a) k odčerpání prostředků, které organizace získala porušením cenových předpisů nebo v souvislosti se změnami cen;

• b) k odčerpání části zisku, není-li instalováno nebo řádně provozováno zařízení na ochranu pracovníků nebo nevyhovuje-li zařízení organizace předpisům o bezpečnosti práce nebo předpisům zdravotnickým;

• c) k přerozdělení prostředků;

• d) k odčerpání zisku za výrobky s nedostatečnou jakostí nebo výrobky technicky zastaralé;

• f) odvod za překročení limitu mzdových prostředků uhrazovaný z fondu odměn;

• h) k zajištění plnění státního plánu rozvoje národního hospodářství Československé socialistické republiky.

(2) Podmínky a způsob provádění dodatkových odvodů stanoví vláda Československé socialistické republiky.

ČÁST VII

ODVODY NA ZÁKLADĚ FINANČNÍHO PLÁNU

§ 19

Vláda Československé socialistické republiky určí státní hospodářské organizace, které provádějí odvody do státního rozpočtu na základě finančního plánu. Provádění těchto odvodů včetně způsobu hmotné zainteresovanosti upraví vláda Československé socialistické republiky nařízením.

ČÁST VIII

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

§ 20

Správa odvodů a příspěvku na sociální zabezpečení

(1) Správu odvodů, jejichž výnos plyne

• a) do státního rozpočtu federace, vykonávají finanční správy^**);

• b) do rozpočtu národních výborů, vykonávají orgány pověřené příslušnými ústředními orgány republik^*).

(2) Správu příspěvku na sociální zabezpečení vykonávají orgány příslušné pro správu odvodů.

§ 21

(1) Organizace je povinna oznámit den svého vzniku do 15 dnů orgánu vykonávajícímu správu odvodů.

(2) Odvody podle § 1 písm. a) až c) a příspěvek na sociální zabezpečení se provádějí za běžný kalendářní rok (dále jen „odvodové období“).

Vyúčtování odvodů

§ 22

(1) Organizace je povinna podat vyúčtování odvodů podle § 1 písm. a) až d) (dále jen „odvody“) u orgánu vykonávajícího správu odvodů (§ 20), v jehož obvodu měla sídlo k 31. prosinci odvodového období, a to do 15. února po uplynutí odvodového období (§ 21) a připojit k němu účetní závěrku, jakož i další doklady stanovené příslušným ministerstvem financí.

(2) Zanikne-li organizace bez provedení likvidace, je její právní nástupce povinen podat do konce následujícího měsíce vyúčtování odvodů za uplynulou část roku.

(3) Organizace je povinna ve vyúčtování si odvody sama vypočítat a uvést též případné výjimky, zvýhodnění a slevy a vyčíslit jejich objem v korunách.

(4) Nebylo-li vyúčtování podáno včas, může orgán vykonávající správu zvýšit odvody až o 10 %.

§ 23