Vyhláška federálního ministerstva financí a Ústřední rady Československého Revolučního odborového hnutí o fondu kulturních a sociálních potřeb

ČÁST I

Tvorba fondu

§ 1

(1) Fond kulturních a sociálních potřeb (dále jen „fond“) zřizují státní hospodářské organizace, rozpočtové organizace a příspěvkové organizace.

(2) Malé rozpočtové a příspěvkové organizace mohou se za účelem vytvoření a využívání fondu sdružovat.

§ 2

Státní hospodářské organizace

(1) Ve státních hospodářských organizacích tvoří se fond přídělem ze zisku, a to ve výši 0,8 % z ročního objemu mzdových prostředků.^*)

(2) Příděl fondu může být dohodou mezi vedením organizace a příslušným orgánem Revolučního odborového hnutí v kolektivní smlouvě zvýšen až do 2 % ročního objemu mzdových prostředků, splní-li organizace rozpisem státního plánu a státního rozpočtu stanovenou tvorbu zisku (nepřekročí plánovanou ztrátu), splní-li stanovený podíl celkových nákladů na 1 Kčs výkonů a plánovanou tvorbu realizovaných výkonů. Resortní ministr může v dohodě s ústředním výborem příslušného odborového svazu ze závažných důvodů stanovit v rámci rozpětí 0,8 % až 2 % jinou horní hranici pro hospodářské organizace v oboru své působnosti. Zvýšením přídělu do fondu v důsledku splnění všech stanovených ukazatelů nesmějí být ohroženy úhrady jiných závazků a potřeb organizace. Příslušné ministerstvo financí může v jednotlivých zvlášť odůvodněných případech mimořádně povolit v dohodě s Ústřední radou ČS ROH zvýšení přídělu fondu nad 2 % pro potřebu poskytování půjček na družstevní bytovou výstavbu.

(3) Do horní hranice pro příděl do fondu se nezapočítávají výnosy z prodeje základních prostředků a jiných předmětů pořízených z fondu, případný zisk ze závodního stravování, odměna k Rudému praporu, splátky z půjček, úroky z uložených a půjčených prostředků fondu.

(4) Organizace je povinna provést příděl fondu ve výši 0,8 % z ročního objemu mzdových prostředků i tehdy, nevykazuje-li zisk, nebo vykazuje ztrátu.

(5) Fond může být zvýšen také převodem prostředků z rezervního fondu příslušného nadřízeného orgánu, u národních výborů převodem z fondu rezerv a rozvoje; v obou případech za předpokladu, že bude zabezpečena dlouhodobá potřeba pracujících podřízené hospodářské organizace, a to především při výstavbě jeslí, mateřských škol, kulturních zařízení a rekreačních zařízení v ČSSR. Příděl do fondu včetně v předchozí větě uvedených převodů, může činit nejvýše 2 % z objemu mzdových prostředků. Ustanovení odstavce 2 - věty druhé - platí obdobně.

(6) Převody prostředků z fondu do fondu výstavby organizace, popřípadě převody do fondu výstavby jiné organizace při sdružování prostředků, musí schválit členská schůze nebo konference delegátů základní organizace Revolučního odborového hnutí; nejsou dovoleny převody do fondu odměn, jakož i do podpůrných a jiných obdobných fondů.

§ 3

Rozpočtové organizace

(1) V rozpočtových organizacích tvoří se fond

• a) příspěvkem z jejich rozpočtu, a to ve výši 0,8 % z ročního objemu mzdových prostředků;^**)

• b) nejvýše 25 % podílem z vlastních rozpočtových úspor neinvestičních výdajů ústředně řízených organizací a z nevyčerpaných neinvestičních výdajů národních výborů a jimi řízených rozpočtových organizací, které nejsou účelově subvencovány a dotovány ze státního rozpočtu, popřípadě ze zdrojů národního výboru vyššího stupně (jiného národního výboru), nebo které nejsou účelově určeny, a to po odpočtu nevyčerpaných mzdových prostředků, úspor z kooperační činnosti, úspor na výdajích na civilní obranu a úspor na plánovaných stipendiích. U ústředně řízených organizací nejsou zdrojem fondu neinvestiční prostředky, k jejichž úspoře došlo v souvislosti se zrušenými úkoly a úspory vzniklé neplněním plánovaných úkolů. Základem pro výpočet podílů u národních výborů jsou neinvestiční výdaje, které národní výbor realizuje přímo a nikoliv prostřednictvím podřízených organizací nebo v jejich prospěch, s výjimkou neinvestičních výdajů financovaných z účelových subvencí a dotací ze státního rozpočtu nebo prostředků národního výboru vyššího stupně (jiného národního výboru), úvěrů a přechodných výpomocí, ze sdružených prostředků a jiných účelově určených zdrojů;

• c) nejvýše 25 % podílem z příjmů dosažených nad schválený rozpočet po odpočtu výdajů, o které byl překročen rozpočet.^***) Předpokladem pro přiznání tohoto podílu je, že budou odvedeny do státního rozpočtu příjmy určené schváleným rozpočtem. Příjmy, které nejsou zdrojem fondu, stanoví rozpočtová skladba pro příslušné organizace na běžný rok. Zdrojem fondu nejsou dále příjmy z činnosti v CO, účelově určené příjmy vymezené v rozpočtové skladbě, jakož i další příjmy, které určí bezprostředně nadřízený orgán (řídící národní výbor vůči rozpočtovým organizacím, které řídí, a národní výbor vyššího stupně vůči národnímu výboru nižšího stupně). Základem pro výpočet podílů u národních výborů jsou příjmy nad schválený rozpočet, které národní výbor realizuje přímo a nikoliv prostřednictvím podřízených organizací nebo v jejich prospěch. Nadřízený orgán, který schvaluje podřízené organizaci podíl do fondu, přiměřeně přihlíží i k výdajům, které byly vynaloženy na práce, jež vedly k získání nadplánového příjmu. U národních výborů jsou základem pro výpočet podílu nadplánové příjmy, dosažené v oddíle „Příjmy rozpočtových organizací“ a na správních poplatcích;

• d) příspěvky poskytnutými podle rozhodnutí národního výboru z jeho fondu rezerv a rozvoje;

• e) dalšími případnými zdroji dohodnutými nadřízeným ústředním orgánem, popř. krajským národním výborem, s příslušným ministerstvem financí.

(2) Zdrojem fondu jsou též výnosy z prodeje základních prostředků a jiných předmětů pořízených z fondu, případný zisk ze závodního stravování, splátky z půjček, úroky z uložených a půjčených prostředků fondu.

§ 4

Příspěvkové organizace

U příspěvkových organizací se tvoří fond

• a) příspěvkem z rozpočtu organizace, a to ve výši 0,8 % ročního objemu mzdových pro středků;^*)

• b) nejvýše 30 % podílem na zlepšeném hospodářském výsledku proti v rozpočtu schválenému příspěvku na provoz nebo proti stanovenému odvodu. Od zlepšeného hospodářského výsledku nutno předem odečíst úspory na příspěvku na výdaje CO, úspory z nesplněných plánovaných úkolů a úspory ze zrušených úkolů. Pokud rozpočet organizace neobsahuje ani příspěvek na provoz ani odvod do státního rozpočtu a organizace docílí zlepšeného hospodářského výsledku, může jí být příslušným nadřízeným orgánem, který rozhoduje o přídělu do fondu, přiznán podíl do fondu nejvýše do 30 % z tohoto zlepšeného hospodářského výsledku. U organizací řízených národními výbory může řídící národní výbor při schvalování závěrečného účtu a finančního vypořádání tento podíl v souvislosti s neplněním úkolů přiměřeně snížit nebo nepřiznat.

§ 5

Veškeré příděly do fondu rozpočtových a příspěvkových organizací ze všech přípustných zdrojů mohou činit nejvýše 2 % z ročního objemu mzdových prostředků; do tohoto přídělu se nezapočítávají výnosy z prodeje základních prostředků a jiných předmětů pořízených z fondu, případný zisk ze závodního stravování, odměny za rozvoj iniciativy, splátky z půjček, úroky z uložených a půjčených prostředků fondu.

ČÁST II

Použití prostředků fondu

§ 6

(1) Prostředky fondu slouží kolektivu pracujících organizace, popř. i bývalým pracovníkům organizace - důchodcům. Prostředků se používá ke kulturním, sociálním, bytovým, zdravotním, rekreačním a tělovýchovným účelům, jakož i k nepeněžním odměnám; napomáhají při stabilizaci pracovníků a při oceňování jejich pracovních zásluh a iniciativy. Pořizují se z nich investice a jiné předměty trvalé hodnoty, které slouží k uvedených účelům. Může jich být použito i k účelům závodního stravování, na politickovýchovnou a vzdělávací činnost ROH a závodní organizace Socialistického svazu mládeže, k poskytnutí příspěvku na opravy autobusů pořízených z prostředků fondu, popř. autobusů, které jsou ve vlastnictví základní organizace ROH.

(2) Prostředků fondu nelze použít k zvyšování mzdových prostředků.

(3) Používání prostředků fondu k jednotlivým účelům upravují § 7 až 22.

§ 7

Bytové účely

(1) Z prostředků fondu lze poskytnout:

• a) Půjčky pracovníkům organizace na výstavbu, přestavbu, přístavbu nebo nástavbu rodinného domku za předpokladu, že ho mají v osobním vlastnictví nebo spoluvlastnictví. Dále se půjčky poskytují na výstavbu a koupi bytu,^) jakož i rodinného domku do osobního vlastnictví,^*) na složení členských podílů stavebnímu bytovému družstvu, popř. jeho části. Půjčky lze poskytnout též na stavební úpravy, jako rekonstrukce, adaptace, modernizace bytu nebo rodinného domku v osobním vlastnictví, zvýší-li se takovou úpravou celková obyvatelná plocha, nebo dojde k zvýšení standardu bydlení (zavedení ústředního nebo etážového topení, vodovodu, plynu apod.). Nelze poskytovat půjčky na běžné opravy, udržovací práce v bytě a v rodinných domcích, jakož i na vybavení bytu chladničkou, rádiem, televizorem, pračkou a podobnými bytovými doplňky.

• b) Půjčky na vybavení bytu nábytkem, jde-li o novomanžele do pěti let ode dne sňatku nebo o pracovníka, kterému poskytnutí půjčky schválila schůze dílenské nebo základní organizace ROH na základě individuálního posouzení jeho sociálních poměrů.

• c) Příspěvek na podnikovou bytovou výstavbu včetně výstavby a vybavení hromadných ubytoven.

• d) Příspěvek stavebnímu bytovému družstvu, jehož členy jsou pracovníci organizace, sníží-li se tím o výši příspěvku potřeba bankovního úvěru na výstavbu družstevního bytového domu; u stavebního bytového družstva sdruženého z pracovníků několika organizací musí poskytnout dohodnutý příspěvek všechny zúčastněné organizace.

(2) Půjčky z prostředků fondu se poskytují na základě písemné smlouvy. Z prostředků fondu lze poskytnout pouze jednu půjčku, a to za předpokladu, že pracovník neobdržel půjčku z jiných podnikových zdrojů. U manželů může být poskytnuta půjčka každému z nich, přičemž však součet půjček nesmí přesáhnout maximální částku stanovenou pro půjčky [odst. 4 písm. a)]. Pracovníku může být poskytnuta půjčka na výstavbu [odst. 1 písm. a)] i na vybavení bytu [odst. 1 písm. b)]. Půjčky na výstavbu a půjčky na vybavení bytu nábytkem se nesčítají. Půjčky mohou být úročné nebo bezúročné; poskytuje-li se úročitelná půjčka, úroková sazba nesmí překročit úroveň obvyklých sazeb státní spořitelny pro půjčky obyvatelstvu. Úroky z půjčených prostředků jsou zdrojem fondu.

(3) V jednotlivých případech lze za účelem stabilizace pracovníka poskytnout mu půjčku na družstevní bytovou výstavbu maximálně ve výši 15 tisíc Kčs, která může být částečně prominuta, zaváže-li se pracovník v organizaci nepřetržitě pracovat po dobu 10 let. Půjčku schválí v každém jednotlivém případě členská schůze ZO ROH, která rozhodne o výši částky, která bude pracovníku prominuta. Půjčku, jejíž část může být prominuta, lze z prostředků fondu poskytnout pouze za předpokladu, že pracovník neobdržel takovouto půjčku z jiných podnikových zdrojů.

(4) Pro poskytování půjček platí tato ustanovení:

• a) výše půjčky nepřesáhne celopodnikový průměr výdělku připadající na pracovníka v organizaci v předcházejícím kalendářním roce; výše půjčky nesmí přesáhnout 35 000 Kčs;

• b) první splátka bude provedena nejpozději do dvou let ode dne uzavření smlouvy;

• c) půjčka bude splacena nejpozději do 10 let ode dne první splátky;

• d) při rozvázání pracovního poměru z podnětu pracovníka nebo na základě jeho zavinění je půjčka splatná do 6 měsíců ode dne rozvázání pracovního poměru; výjimku z této lhůty povoluje příslušný odborový orgán v dohodě s vedením organizace; přechází-li pracovník do jiné organizace, může nová organizace půjčku převzít;

• e) půjčená částka se převede na bezúročný účet pracovníka u státní spořitelny s tím, že z prostředků půjčky mohou být hrazeny jen výdaje, na které byla půjčka poskytnuta. Při uvolňování prostředků postupuje státní spořitelna obdobně jako při výplatách z půjček, které sama poskytuje. Půjčka na vklad na složení členského podílu u stavebního bytového družstva se poukáže do státní spořitelny s příkazem, aby ji vložila na obyčejnou vkladní knížku s 2 % úrokem s podmínkou, že pracovník výplatu tohoto vkladu bude současně vázat na přivolení poukazující organizace, zúčastněného závodního výboru ROH a příslušného stavebního bytového družstva. Při půjčkách na složení členských podílů stavebnímu bytovému družstvu převede se půjčená částka ve prospěch účtu tohoto družstva u Státní banky československé. Organizace poskytující půjčku může provést úhradu některých účtů přímo za vypůjčitele.

(5) Kromě podmínek uvedených v odstavci 4 může organizace v dohodě s příslušným odborovým orgánem stanovit pro poskytnutí půjček další podmínky.

(6) Půjčky uvedené v odstavci 1 písm. a) a b) lze poskytnout pouze za předpokladu, že pracovník řeší pomocí půjčky vlastní bytovou potřebu a nikoliv rodinných příslušníků, popř. jiných osob.

(7) Není přípustné, aby pracovníku, který uzavřel půjčku u státní spořitelny, byly poskytovány z prostředků fondu příspěvky na úhradu úroků z půjčky poskytnuté státní spořitelnou.

(8) Z prostředků fondu nelze poskytovat půjčky na stavební náklady vynaložené v průběhu stavby, které byly kryty z půjčky od státní spořitelny nebo z jiných zdrojů. Totéž platí i při koupi rodinného domku nebo bytu do osobního vlastnictví, který pracovník koupil z prostředků získaných od státní spořitelny nebo z jiných zdrojů.

§ 8

Rekreační účely

Z prostředků fondu se podle ustanovení § 9 až 11 poskytují příspěvky, popř. hradí se výdaje na tuzemskou a zahraniční rekreaci.

§ 9

Tuzemská rekreace

(1) Z fondu se hradí

• a) výdaje spojené s výstavbou, pořízením, rekonstrukcí a modernizací závodních rekreačních zařízení v ČSSR a jejich vybavení investiční a neinvestiční povahy;

• b) částečně nebo plně poukazy na výběrovou rekreaci ROH pracujících a jejich rodinných příslušníků.

(2) Z fondu lze přispět na úhradu udržování a vlastní provoz závodního rekreačního zařízení v ČSSR a případně i na stravování; na stravování je možno poskytnout příspěvek pouze v případech, kdy se rekreace provádí ve vlastním, popř. sdruženém rekreačním středisku, ve kterém se pro rekreanty vyvařuje. Účastník rekreace je povinen uhradit pořizovací cenu potravin spotřebovaných na přípravu jídla.

(3) Do nákladů na vlastní provoz závodních rekreačních zařízení a dětských táborů ROH se zahrnují náklady na technický provoz (otop, vodu, páru, plyn a mzdy osob obstarávajících tento provoz, jakož i na mzdy osob zajišťujících stravování rekreantů, například kuchaře, pomocnice, servírky).

(4) Výši příspěvku na závodní rekreaci (včetně ubytování) určí členská schůze; přitom zvýhodní rodiny s více dětmi a rodiny pracovníků, kteří jsou příkladem v práci.

(5) Při závodní rekreaci v ČSSR je možno z prostředků fondu pracovníku a jeho rodinným příslušníkům přispět na jízdné tam i zpět do závodního rekreačního střediska, je-li tato doprava zajišťována hromadným veřejným nebo podnikovým dopravním prostředkem. O příspěvku na dopravu rozhoduje členská schůze základní organizace ROH. Příspěvek lze poskytnout maximálně ve výši jízdného ve II. třídě rychlíkem.

(6) Z fondu je možno poskytnout příspěvek na dopravu a ubytování při turistické rekreaci v tuzemsku, za předpokladu, že tato trvá nejméně 7 dnů a je organizována odborovou organizací a schválena členskou schůzí ROH.

(7) Příspěvek z fondu lze poskytnout i na dětskou rekreaci ROH, a to po odpočtu příspěvků rodičů na úhradu veškerých výdajů.^*) O poskytnutí příspěvku na dětskou rekreaci pořádanou jinou organizací, rozhoduje příslušný závodní výbor nebo podnikový výbor ROH, požádá-li o něj člen ROH - pracovník příslušné organizace.

(8) V těch organizacích, které nemají ani vlastní ani sdružené rekreační zařízení, popř. dostatečnou kapacitu vlastního závodního rekreačního zařízení, výjimečně je možno použít prostředků fondu též k poskytnutí příspěvku na rekreaci v tuzemsku organizovanou ZV ROH ve spolupráci s cestovními kancelářemi formou nájmu v rekreačních a turistických chatách, ve stanových táborech, nikoliv však na rekreaci v hotelích.

(9) Stavby k rekreačním účelům v tuzemsku lze výjimečně se souhlasem nadřízeného ústředního orgánu, popř. krajského národního výboru a příslušného ministerstva financí pořizovat i z prostředků hospodářské organizace (z fondu výstavby) za předpokladu, že tím nebudou ohroženy její plánované úkoly a ostatní povinnosti.

§ 10

Zahraniční rekreace

(1) Z prostředků fondu lze poskytnout příspěvek:

• a) K částečné nebo úplné úhradě poukazu na výběrovou rekreaci ROH.

• b) Na rekreaci v podnikových zařízeních v socialistických zemích.

(2) Podmínkou pro poskytnutí příspěvku na podnikovou rekreaci v socialistických zemích je, že

• a) ji organizuje podnikový nebo závodní výbor ROH na základě předběžného souhlasu ústředního výboru příslušného odborového svazu;

• b) se uskutečňuje v podnikových nebo sdružených podnikových rekreačních zařízeních v zahraničí;

• c) doprava se provádí veřejným hromadným nebo podnikovým dopravním prostředkem;

• d) jde-li o pracovníky vyhodnocené a vybrané podle předem stanovených kritérií v kolektivní smlouvě nebo v dohodě o spolupráci, o nositele resortních vyznamenání, zlatého nebo stříbrného odznaku ROH; přitom je třeba, aby všichni uvedení pracovníci byli jmenovitě schváleni členskou schůzí ROH.

(3) Jestliže pracovník obdržel státní vyznamenání, je možno v běžném nebo příštím roce jemu a jeho manželce (manželovi) poskytnout příspěvek na dopravné, ubytování a stravování.

(4) Účastníkům podnikové zahraniční rekreace organizované orgány ROH lze poskytnout příspěvek z fondu pouze na dopravné za předpokladu, že jde o pracovníky uvedené v odst. 2 písm. d). Příspěvek lze poskytnout též rodinnému příslušníku. O počtu a výši příspěvku na dopravné pro rodinu vyhodnoceného pracovníka (pracovnice) rozhoduje v každém jednotlivém případě členská schůze ROH. Při rozhodování přihlíží především k pracovním, zdravotním a sociálním poměrům pracovníka a k počtu členů jeho rodiny. Příspěvek na dopravné se poskytuje ve výši jízdného železnicí II. třídy (lehátkovým vozem); stejný příspěvek lze poskytnout při letecké dopravě.

(5) Nelze poskytnout příspěvky k nákupu deviz na úhradu pobytu a stravování v zahraničním podnikovém zařízení, a to ani v případech, že by protihodnota deviz byla uhrazena v tuzemsku.

(6) Z fondu mohou být hrazeny věcné výdaje spojené s dopravou, postavením, demontáží, případně s uskladněním stanového zařízení v zemích socialistického tábora. Osobní výdaje pracovníků (cestovné, diety, kapesné), kteří tyto práce vykonávají, nelze z prostředků fondu hradit.

(7) Z fondu lze dále poskytnout příspěvek na reciproční rekreaci, uspořádanou v rámci uzavřené, příslušným orgánem schválené (ÚVOS nebo KV a OV KSČ), družby mezi podniky stejného charakteru v zemích socialistického tábora; reciproční rekreace se mohou zúčastnit jen pracovníci uvedení v odst. 2 písm. d). V dohodě musí být stanoveny podmínky rekreace, zejména ubytování, stravování, počet účastníků, doprava, popřípadě kulturní program. Reciproční rekreace se provádí v závodních rekreačních střediscích nebo v objektech Ústřední správy rekreační péče, nikoliv v hotelích. Při reciproční rekreaci poskytuje se ubytování a strava, která je obvyklá v závodních rekreačních zařízeních.