Zákon o vodách (vodní zákon)

ČÁST PRVNÍ

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Účel zákona

Povrchové a podzemní vody jsou jedním ze základních surovinových zdrojů, tvoří důležitou složku přírodního prostředí a slouží k zabezpečování hospodářských a ostatních celospolečenských potřeb. Účelem tohoto zákona je všestranně chránit vody pro jejich nenahraditelnost a celospolečenský význam, plánovitě řídit jejich odběry a jiné nakládání s nimi tak, aby byla zabezpečena rovnováha mezi potřebou vody a kapacitou vodních zdrojů, pečovat o jejich čistotu a nejhospodárnější využití, zajišťovat ochranu před povodněmi a dbát přitom ochrany přírody, rekreace, plavby a ostatních důležitých zájmů společnosti. Ochrana a zachování vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti vodních zdrojů je veřejným zájmem.

§ 2

Povrchové a podzemní vody

(1) Povrchovými vodami jsou vody přirozeně se vyskytující na zemském povrchu; podzemními vodami jsou vody v zemských dutinách a zvodnělých vrstvách zemských. Práva k těmto vodám upravuje tento zákon.

(2) Za povrchové ani podzemní vody se nepovažují přírodní léčivé vody a přirozeně se vyskytující minerální stolní vody,^1) jakož i vody, které jsou podle horních předpisů^2) vyhrazenými nerosty a vodami důlními (dále jen „zvláštní vody“).

(3) Na zvláštní vody se vztahuje tento zákon, jen pokud tak výslovně stanoví.

§ 3

Směrný vodohospodářský plán

Směrný vodohospodářský plán republiky je základním podkladem pro vodohospodářská opatření všech odvětví národního hospodářství, pro vodohospodářská opatření při územním plánování, podkladem pro vodohospodářské rozhodování a jedním ze základních podkladů pro hospodaření vodami a pro vypracování dlouhodobých výhledů odvětví, která mají požadavky na vodní zdroje nebo jinak ovlivňují hospodaření s vodou, popřípadě jejich jakost. Součástí směrného vodohospodářského plánu je státní vodohospodářská bilance zásob povrchových a podzemních vod a jejich jakosti.

ČÁST DRUHÁ

NAKLÁDÁNÍ S VODAMI

Oddíl 1

Základní povinnosti při nakládání s vodami

§ 4

(1) Při nakládání s povrchovými a podzemními vodami je nutno dbát o jejich ochranu a zabezpečovat jejich hospodárné a národohospodářsky účelné využívání a pečovat o to, aby nedocházelo k porušování vodohospodářských ani jiných důležitých zájmů společnosti.

(2) Organizace, které nakládají s povrchovými, popřípadě podzemními vodami, jsou povinny provádět účinné úpravy v technologii výroby tak, aby bylo dosaženo co nejracionálnějšího a opětovného využití vody a zajištěna obnova, popřípadě zlepšení jakosti vody, a pokud spravují vodohospodářská díla nebo zařízení, umožňující toto nakládání, jsou povinny řádně o ně pečovat.

(3) Při výstavbě obytných souborů, nových závodů a obdobných zařízení, popřípadě při jejich rekonstrukcích jsou investorské organizace povinny zabezpečit i jejich zásobování vodou a odvádění, čištění, popřípadě jiné zneškodňování odpadních vod z nich tak, aby nebyla ohrožena jakost povrchových a podzemních vod; splnění této povinnosti jsou povinny zajišťovat investorské organizace a plánovací orgány již při plánování uvedených investičních akcí. Bez splnění povinností uvedených v prvé větě výstavba nebo rekonstrukce nesmí být schválena, povolena ani uskutečněna.

Oddíl 2

Nakládání s vodami bez povolení nebo souhlasu

§ 5

Obecné užívání povrchových vod

(1) Každý může bez povolení nebo souhlasu vodohospodářského orgánu odebírat povrchovou vodu pro drobnou vlastní potřebu, popřípadě ji jinak užívat, pokud k takovým odběrům, popř. užívání není třeba zvláštního technického zařízení. Rovněž není třeba povolení nebo souhlasu vodohospodářského orgánu k zachycování povrchové vody jednoduchými zařízeními (§ 38 odst. 2) na jednotlivých nemovitostech nebo ke změně jejího přirozeného odtoku za účelem ochrany uvedených nemovitostí proti škodlivým účinkům těchto vod.

(2) Při užívání vod podle odstavce 1 se nesmějí poškozovat břehy, vodohospodářská díla a zařízení, zařízení pro chov ryb, ohrožovat jakost nebo zdravotní nezávadnost vod, narušovat přírodní prostředí, zhoršovat odtokové poměry a porušovat práva a právem chráněné zájmy jiných.

(3) Vodohospodářský orgán může užívání vod podle odstavce 1 bez náhrady upravit, omezit, popř. zakázat, vyžadují-li to vodohospodářské nebo jiné důležité zájmy společnosti, bezpečnost osob nebo vodohospodářských děl, popř. zařízení, ochrana rybářství, nebo dochází-li při něm k porušování ustanovení odstavce 2.

§ 6

Užívání povrchových vod k plavbě a k plavení dříví

(1) K užívání povrchových vod k plavbě a plavení dříví není třeba povolení ani souhlasu vodohospodářského orgánu. Přitom se však nesmějí poškozovat břehy, vodohospodářská díla a zařízení, zařízení pro chov ryb, porušovat práva a právem chráněné zájmy jiných.

(2) Vypouštět vody z plavidel do povrchových vod lze jen tehdy, pokud odpovídají ukazatelům přípustného stupně znečištění (§ 23 odst. 2). Provozovatel plavidla je povinen zabránit úniku oleje, pohonných látek, popele nebo jiných škodlivých látek z něho do povrchových vod, opatřit za tím účelem plavidlo potřebným zařízením a udržovat je ve stavu schopném řádného provozu.

(3) Správci přístavů jsou povinni zabezpečovat, aby škodlivé látky uvedené v odstavci 2 mohly být z plavidla odstraňovány tak, aby se zabránilo jejich vniknutí do povrchových vod.

(4) Ústřední vodohospodářský orgán České socialistické republiky a ústřední vodohospodářský orgán Slovenské socialistické republiky (dále jen „ústřední vodohospodářský orgán republiky“) může v dohodě s federálním ministerstvem dopravy a s dotčenými ústředními orgány státní správy republiky podrobněji upravit, omezit nebo zakázat užívání vod k plavbě a k plavení dříví, vyžadují-li to vodohospodářské nebo jiné důležité zájmy společnosti, popřípadě podrobněji upravit povinnosti stanovené v odstavcích 2 a 3.

(5) Péče o splavnost vodních toků a budování vodních cest přísluší ústřednímu vodohospodářskému orgánu republiky s výjimkou vodních cest dopravně významných. Věci plavebního provozu a působnosti orgánů státní správy ve věcech plavby upravují zvláštní předpisy.^3)

§ 7

Užívání důlních vod

(1) Užívání důlních vod pro vlastní potřebu důlních organizací^4) nevyžaduje povolení ani souhlasu vodohospodářského orgánu.

(2) Pokud důlní organizace nepotřebují důlní vody k vlastnímu provozu, jsou povinny umožnit odběr nebo jiné užívání pro ně nepotřebného množství vody těm, jimž k tomu dal vodohospodářský orgán povolení [§ 8 odst. 1 písm. e)].

Oddíl 3

Povolení

§ 8

Povolení k nakládání s vodami

(1) Povolení vodohospodářského orgánu je třeba:

• a) k odběru povrchových vod a k jinému jejich užívání, pokud nejde o jejich užívání podle § 5 až 7,

• b) k odběru podzemních vod a k jinému jejich užívání,

• c) k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních,

• d) k vypouštění zvláštních vod (§ 2 odst. 2), s výjimkou vod důlních, do vod povrchových nebo podzemních; vypouštění důlních vod upravují zvláštní předpisy,^5)

• e) k odběru nebo užívání důlních vod, které důlní organizace nepotřebují k vlastnímu provozu (§ 7 odst. 2); povolení vydává vodohospodářský orgán v dohodě s příslušným báňským úřadem.

(2) Povolení podle odstavce 1 písm. a) není třeba, jde-li o jednorázový odběr vod v případech obecného nebezpečí. Povolení není rovněž třeba k užívání povrchových vod při cvičení ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů; v těchto případech postupují ozbrojené síly a ozbrojené bezpečnostní sbory v dohodě s okresním národním výborem obdobně podle předpisů o obraně Československé socialistické republiky.^6)

(3) Vodohospodářský orgán v povolení stanoví účel a dobu, pro kterou povolení vydává, a jeho rozsah; podle potřeby stanoví povinnosti, popřípadě podmínky, za kterých povolení uděluje.

(4) Pokud vodohospodářský orgán nestanovil jinak, přecházejí práva a povinnosti vyplývající z povolení, které bylo uděleno pro účel spojený s užíváním určitého nemovitého majetku, na dalšího nabyvatele, popřípadě uživatele takového majetku, pokud bude nadále tento majetek sloužit účelu, pro který bylo povolení uděleno. Další nabyvatelé, popřípadě uživatelé jsou povinni oznámit vodohospodářským orgánům, že došlo k převodu nebo přechodu majetku, s nímž bylo spojeno povolení, a to do dvou měsíců ode dne jeho převodu.

§ 9

Povolení k vodohospodářským dílům

(1) Ke zřízení vodohospodářských děl (§ 38), k jejich změnám a zrušení je třeba povolení vodohospodářského orgánu.

(2) Vodohospodářský orgán v povolení vodohospodářského díla stanoví povinnosti, popřípadě podmínky, za kterých je uděluje. Podle potřeby uloží žadateli o povolení zřídit vodní značku (cejch), popřípadě předložit mu ke schválení návrh manipulačního nebo provozního řádu vodohospodářského díla.

(3) Povolení vodohospodářského díla je současně rozhodnutím o přípustnosti stavby podle zákona o stavebním řádu. Stavební úřad dává k těmto dílům souhlas podle zvláštních předpisů^7) pouze z hlediska zajištění souladu s územními plány a územními rozhodnutími.

(4) U vodohospodářských děl přísluší vodohospodářským orgánům působnost stavebních úřadů podle stavebního řádu, s výjimkou působnosti ve věcech vyvlastnění. Vodohospodářský orgán, který je příslušný k povolení vodohospodářského díla, rozhoduje též o jeho uvedení do trvalého provozu (užívání) podle zvláštních předpisů.^8)

(5) Zanikne-li povolení udělené podle § 8 odst. 1, rozhodne vodohospodářský orgán o podmínkách dalšího trvání, popřípadě zrušení vodohospodářského díla, které umožňovalo povolené nakládání s vodou.

§ 10

Povolení k některým činnostem

Povolení vodohospodářského orgánu je třeba:

• a) k vysazování, kácení a odstraňování stromů a keřů v zátopových územích (§ 13 odst. 2),

• b) k těžbě písku, štěrku, bahna s výjimkou léčivého bahna, valounů apod. (dále jen „říční materiál“) z koryt vodních toků,

• c) ke geologickým a hydrogeologickým pracím v zátopových územích a ochranných pásmech (§ 19),

pokud tyto činnosti nevykonává organizace spravující vodní tok v souvislosti s jeho správou.

§ 11

Změny a zrušení povolení

Vodohospodářský orgán může z vlastního podnětu nebo na návrh po provedeném řízení jím vydané povolení změnit, popřípadě zrušit:

• a) vyžadují-li to vodohospodářské nebo jiné důležité zájmy společnosti,

• b) dojde-li ke změně skutečností rozhodných pro udělení povolení, zejména přesahuje-li rozsah povolení trvale potřebu oprávněného,

• c) nedodržuje-li oprávněný opětovně podmínky povolení, popřípadě povinnosti stanovené v něm vodohospodářským orgánem,

• d) nevyužívá-li oprávněný povolení bez zvláštního důvodu po dobu delší 2 let,

• e) dochází-li při povolené činnosti k porušování ustanovení tohoto zákona nebo k podstatnému poškozování oprávněných zájmů jiných.

§ 12

Zánik povolení

(1) Povolení vodohospodářských orgánů uvedená v § 8 odst. 1, popřípadě v § 10 písm. b) zanikají:

• a) uplynutím doby, na kterou byla udělena,

• b) zánikem vodohospodářského díla, umožňujícího povolené nakládání s vodou, pokud vodohospodářský orgán do jednoho roku po zániku díla nestanoví lhůtu k obnovení díla; v tomto případě povolení zaniká marným uplynutím této lhůty,

• c) zánikem organizace, popřípadě smrtí občana, jimž bylo uděleno, nepřešla-li práva a povinnosti vyplývající z povolení na jejich právní nástupce podle § 8 odst. 4.

(2) Povolení k vodohospodářským dílům (§ 9) a k některým činnostem (§ 10) zanikají, nepřikročí-li oprávněný k jejich provádění do 2 let od vydání povolení, popřípadě v delší lhůtě, kterou vodohospodářský orgán v povolení stanovil.

Oddíl 4

Souhlas

§ 13

(1) Souhlasu vodohospodářského orgánu je třeba ke stavbám, zařízením, popřípadě činnostem, k nimž není třeba jeho povolení, které však mohou ovlivnit vodní poměry, a to:

• a) ke stavbám a zařízením ve vodních tocích a v jejich korytech a na pozemcích při nich,

• b) ke zřizování dálkových potrubí, skladů, nádrží a skládek látek, ohrožujících jakost vody, ke stavbám umožňujícím podzemní skladování látek v zemských dutinách a ke stavbám komunikací,

• c) ke změnám staveb a zařízení uvedených pod písm. a) a b),

• d) k umisťování (kotvení apod.) zařízení nesloužících plavbě ani ke správě vodního toku na vodních tocích mimo obvod přístavů,

• e) ke stavbám a k dobývání nerostů, jakož i k zemním pracím v zátopových územích, v chráněných oblastech přirozené akumulace vod (§ 18), v ochranných pásmech (§ 19) a v povodích vodárenských toků,

• f) k zasypávání odstavených ramen vodních toků a výmolů,

• g) ke stavbám ve vzdálenosti do 15 m od vzdušné paty ochranné hráze vodního toku.

Vodohospodářský orgán může stanovit podmínky, za kterých souhlas uděluje.

(2) Zátopová území a rozsah pozemků uvedených v odstavci 1 písm. a) stanoví na návrh správce toku vodohospodářský orgán a oznamuje je příslušným stavebním úřadům a dotčeným místním národním výborům.

(3) Orgány, vydávající podle jiných předpisů povolení ke stavbám, zařízením nebo činnostem, uvedeným v odstavci 1, nevydají povolení, pokud jim žadatel nepředloží souhlas vodohospodářského orgánu.

(4) Souhlasu podle odstavce 1 není třeba k dočasným stavbám, zařízením, popřípadě činnostem, jichž je třeba při cvičení ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů; v těchto případech postupují ozbrojené síly a ozbrojené bezpečnostní sbory v dohodě s okresním národním výborem obdobně podle předpisů o obraně Československé socialistické republiky.

(5) O zániku platnosti souhlasu ke stavbám nebo zařízením platí obdobně § 12 odst. 2. O zániku platnosti souhlasu k činnostem uvedeným v odstavci 1 písm. d) a e) platí obdobně § 12 odst. 1.

Oddíl 5

Vyjádření

§ 14

(1) Při investiční činnosti kteréhokoliv odvětví národního hospodářství je investor již ve stadiu zpracování přípravné dokumentace nebo jejích změn povinen požádat příslušný vodohospodářský orgán o vyjádření, zda je plánovaná investice z vodohospodářského hlediska možná, popřípadě za jakých podmínek. Investor je povinen k žádosti o schválení projektového úkolu připojit vyjádření vodohospodářského orgánu.

(2) Vyjádření vodohospodářského orgánu je třeba i k přípravě změn ve výrobním procesu nebo v rozsahu výroby a ke změně a úpravě vodohospodářských děl, i když se tyto změny a úpravy neprojeví v investiční oblasti, ale ovlivňují vodní hospodářství.

(3) Vyjádření nenahrazuje povolení ani souhlas a není rozhodnutím podle předpisů o správním řízení.

Oddíl 6

Ochrana rybářství a rekreace

§ 15

(1) Při projektování, výstavbě, správě, provozu a údržbě vodohospodářských děl, při nakládání s povrchovými vodami a při těžbě říčního materiálu z koryt vodních toků je třeba přihlížet k potřebám a ochraně rybářství a rekreace.

(2) Náklady na zařízení a opatření na ochranu rybářství u nově budovaných vodohospodářských děl nese jejich investor. Náklady na odstranění zařízení škodlivých rybářství u vybudovaných vodohospodářských děl hradí ten, kdo žádá o jejich odstranění. Vodohospodářský orgán může se zřetelem na zvláštní okolnosti rozhodnout jinak.

(3) Ústřední vodohospodářský orgán republiky může v dohodě s dotčenými ústředními orgány státní správy a rybářským svazem republiky stanovit vyhláškou podrobnosti o výstavbě zařízení, o jiných opatřeních na ochranu rybářství a o úhradě příslušných nákladů, jakož i k provádění odstavce 1.

(4) Ústřední vodohospodářský orgán republiky může po projednání s příslušnými ústředními orgány státní správy upravit užívání vodních toků k rekreaci a vymezit přitom oprávnění a povinnosti orgánů, organizací a občanů.

Oddíl 7

Opatření při nedostatku vody

§ 16

(1) Vyžadují-li to důležité zájmy společnosti, zejména je-li přechodný nedostatek vody, může vodohospodářský orgán bez náhrady upravit na dobu nezbytně nutnou nakládání s vodami, povolené podle § 8 odst. 1, popřípadě toto nakládání omezit nebo i zakázat. Takováto opatření provede po projednání s dotčenými organizacemi, pokud to mimořádnost situace nevylučuje.

(2) Dojde-li k mimořádnému omezení nebo znemožnění odběrů povrchové nebo podzemní vody, povolených podle § 8 odst. 1 písm. a) nebo b), které vede k vážnému ohrožení důležitých zájmů společnosti, je vodohospodářský orgán povinen učinit v dohodě s příslušnými orgány opatření k nápravě. Přitom může též rozhodnout o tom, kdo, jakým způsobem a v jakém rozsahu je povinen provést opatření k zajištění náhradního odběru vody, popřípadě k jejímu dovážení. Úhradu nutných nákladů spojených s uloženými opatřeními může vodohospodářský orgán požadovat na tom, kdo mimořádné omezení nebo znemožnění odběrů způsobil. Rozhodnutí vodohospodářského orgánu se nedotýká odpovědnosti k náhradě škody toho, kdo takové omezení nebo znemožnění odběrů vody způsobil.

ČÁST TŘETÍ

OCHRANA VOD

Oddíl 1

Ochrana přirozené akumulace vod a vodních zdrojů

§ 17

Zlepšování vodohospodářských poměrů

(1) Správci (vlastníci, uživatelé) zemědělských nebo lesních pozemků a rybníků jsou povinni obhospodařovat je takovým způsobem, který by nejen uchovával vodohospodářsky vhodné podmínky z hlediska množství a jakosti vod, ale i napomáhal ke zlepšení vodohospodářských poměrů. Zejména jsou povinni zabraňovat nepříznivým odtokovým poměrům, splavování půdy a dbát o udržování půdní vláhy a zlepšování retenční schopnosti rybníků.

(2) Vodohospodářský orgán může po projednání s dotčenými orgány správcům (vlastníkům, uživatelům) zemědělských a lesních pozemků a rybníků uložit, která opatření, směřující ke splnění povinností uvedených v odstavci 1, mají provést.

§ 18

Chráněné oblasti přirozené akumulace vod

(1) Oblasti, které pro své přírodní podmínky tvoří významnou přirozenou akumulaci vod, může vláda České socialistické republiky a vláda Slovenské socialistické republiky (dále jen „vláda republiky“) stanovit za chráněné oblasti přirozené akumulace vod (dále jen „chráněné vodohospodářské oblasti“).

(2) Vláda republiky, při stanovení chráněných vodohospodářských oblastí upraví, popřípadě zakáže činnosti, které v nich ohrožují vodohospodářské poměry.

§ 19

Ochranná pásma

(1) Ochrannými pásmy se pro účely tohoto zákona rozumějí území stanovená k ochraně vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti vodních zdrojů povrchových nebo podzemních vod určených pro zásobování pitnou vodou (dále jen „vodní zdroj“).

(2) Ochranná pásma se dělí na ochranná pásma prvního stupně, která slouží k ochraně vodního zdroje v bezprostředním okolí jímacího nebo odběrného zařízení, a ochranná pásma druhého stupně, která slouží k ochraně vodního zdroje v územích stanovených vodohospodářským orgánem tak, aby nemohlo dojít k ohrožení jeho vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti.