Vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj o dokumentaci staveb

• 2.312 Rozsah předkládané projektové dokumentace, u které došlo ke změně podle čl. 2.311, popř. způsob jejího posouzení a způsob provedení státní expertizy stanoví podle povahy změny orgán příslušný provést její schválení, popř. státní expertizu.

• 1. Státní expertiza dokumentace staveb (mimo stavby komplexní bytové výstavby)

• 3.1 Výběr staveb pro provádění státní expertizy

• 3.11 Federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj provádí společně se Státní plánovací komisí výběr staveb, u nichž si vyhrazuje provedení státní expertizy pro jednotlivá léta (§ 65 odst. 2 vyhlášky).

• 3.12 Obdobně postupuje při výběru dalších staveb podle příslušnosti ministerstvo výstavby a techniky České socialistické republiky a ministerstvo výstavby a techniky Slovenské socialistické republiky v součinnosti s Českou plánovací komisí a Slovenskou plánovací komisí.

• 3.2 Postup při státní expertize přípravné dokumentace

• 3.21 Ústřední orgán investora schvalující přípravnou dokumentaci, která podléhá státní expertize, je povinen ji předložit před schválením ústřednímu orgánu provádějícímu státní expertizu, pokud státní expertizu neprovádí sám.

• 3.22 Orgány provádějící státní expertizu a orgány zpracovávající stanoviska k účelům státní expertizy jsou oprávněny vyžádat si od orgánu, který předložil dokumentaci k provedení státní expertizy, předložení dalších dokladů a znaleckých posudků odborných organizací, popř. externích odborníků i zahraničních; mohou si vyžádat i spolupráci dalších orgánů nebo organizací. Kromě toho mohou požadovat, aby byly již v průběhu zpracování dokumentace přizvány ke konzultacím o problematice uvažovaného řešení.

• 3.23 Federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj provádějící státní expertizu vyžaduje od ministerstva výstavby a techniky České socialistické republiky nebo ministerstva výstavby a techniky Slovenské socialistické republiky stanovisko především z hlediska územně technických podmínek.

• 3.24 Orgán provádějící státní expertizu shrne stanoviska orgánů, které je vypracovaly pro účely státní expertizy, a své stanovisko (rozdíly v názorech projedná a v dohodě s uvedenými orgány odstraní) a na tomto základě vypracuje protokol o státní expertize.

• 3.25 Součástí protokolu o státní expertize je návrh na řešení neuzavřených a sporných otázek, jež je třeba vyřešit před schválením přípravné dokumentace, popř. při zpracování projektu.

• 3.26 Protokol o státní expertize zašle orgán, který jej vypracoval, orgánu, který mu předložil dokumentaci, a orgánům, které k dokumentaci dávaly stanoviska.

• 3.27 Postup ústředních orgánů investorů družstevních a společenských organizací je obdobný postupu ústředních orgánů investorů státní správy.

• 3.3 Hlediska pro zpracování stanovisek k účelům státní expertizy

• 3.31 Orgány (ústřední orgány) vypracovávají stanoviska pro účely státní expertizy v rozsahu a z hledisek vyplývajících z jejich působností, pravomocí a odpovědností, vymezených zvláštními předpisy a statuty. V tomto rozsahu mohou označovat své stanovisko nebo jeho části za závazné. Formou doporučení se mohou ve stanoviscích zabývat i dalšími otázkami.

• 3.32 V souladu s ustanovením předchozího odstavce zpracovávají orgány dále uvedené na vyžádání orgánu příslušného k provádění státní expertizy stanovisko k přípravné dokumentaci jím předložené zpravidla z těchto hledisek:

• a) Státní plánovací komise (Česká plánovací komise nebo Slovenská plánovací komise), zejména z hlediska

• hospodářskopolitické koncepce státu (republiky),

• souladu s úkoly dlouhodobých a střednědobých plánů rozvoje národního hospodářství, zvláště s úkoly státního plánu,

• řešení strukturálních změn,

• řešení meziodvětvových vztahů,

• rozvoje jednotlivých oblastí,

• účinku na řešení úkolů v oblasti mezinárodních vztahů a dělby práce, zabezpečování vnitřních vazeb,

• reálnosti uskutečnění stavby s ohledem na celostátní investiční politiku a bilance dodavatelských kapacit,

• nároků na palivoenergetickou bilanci,

• oblastního umístění a bilance pracovních sil se zřetelem na zabezpečení provozu stavby,^72)

• efektivnosti stavby a jejího vlivu na efektivnost oboru a odvětví;

• b) federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj (ministerstvo výstavby a techniky České socialistické republiky a ministerstvo výstavby a techniky Slovenské socialistické republiky) zpracovává stanovisko, zejména z hlediska

• souladu se záměry státní technické politiky a licenční politiky,

• využití výsledků výzkumných a vývojových prací, progresivnosti navrhované techniky, technologie a výrobků a možnosti realizace provozních souborů, jejichž řešení je zajišťováno v plánu rozvoje vědy a techniky,

• úrovně a reálnosti zajištění technologického procesu výrobním zařízením,

• umístění stavby, uspořádání a funkce ploch s přihlédnutím k podmínkám stavění a provozu (užívání), ke koncepci osídlení, zdrojům pracovních sil a podmínkám životního prostředí,

• úrovně stavebního a architektonického řešení,

• komplexnosti výstavby se zřetelem na potřebu vyvolaných investic a jejich zajištění a na hospodárnost územně technického řešení,

• vazby na současnou výkonnost dosavadních dopravních cest, na mezinárodní síť, tranzity a dopravní dohody,

• propočtových (rozpočtových) nákladů,

• lhůt výstavby a jejich realizovatelnosti,

• efektivnosti a mimoekonomických účinků stavby,

• zajištění (uplatněných) zájmů obrany a bezpečnosti státu,

• souladu dokumentace s právními předpisy a metodickými opatřeními;

• c) ministerstvo financí, zejména z hledisek

• finanční politiky státu (republiky),

• dodržení předpisů platných pro hospodaření se státními finančními prostředky,

• efektivnosti vynakládání finančních prostředků na výstavbu a provoz;

• d) federální ministerstvo zahraničního obchodu, zejména z hlediska

• dovozu potřebných surovin,

• vývozu hotových výrobků,

• požadavků na dovoz strojů a zařízení, potřebných k realizaci stavby,

• plánu zahraničně obchodní činnosti;

• e) Federální cenový úřad (Český cenový úřad nebo Slovenský cenový úřad), zejména z hlediska posouzení nákladové a cenové úrovně budoucí produkce;

• f) Státní banka československá, zejména z hlediska

• vlivu realizace stavby na stav a vývoj důchodové situace podniku, popřípadě oboru,

• možnosti financování stavby investičním úvěrem podle požadavku investora,

• možnosti realizace požadovaného dovozu strojů a zařízení a jeho krytí,

• požadavků na devizové prostředky, na dovoz surovin a materiálů pro provoz nových kapacit,

• návratnosti vložených investičních prostředků.

• 3.4 Státní expertiza projektové dokumentace

• 3.41 Státní expertiza úvodního (jednostupňového) projektu se provádí jen výjimečně, pokud si ji příslušný orgán vyhradil.

• 3.42 Ustanovení čl. 3.2 a 3.3 se použijí podle obdoby.

• 1. Schvalování a státní expertiza dokumentace staveb komplexní bytové výstavby

• 4.1 Schvalování dokumentace staveb komplexní bytové výstavby

• 4.11 Dokumentaci staveb obytných souborů schvaluje krajský národní výbor, pokud se souhlasem příslušného ministerstva výstavby a techniky nezmocní okresní národní výbor.

• 4.12 Krajský národní výbor stanoví samostatné bytové stavby, jejichž dokumentaci bude schvalovat sám; projektovou dokumentaci ostatních samostatných bytových staveb schvaluje investor, pokud si to se souhlasem krajského národního výboru nevyhradil okresní národní výbor, popř. orgán nadřízený investorovi.

• 4.13 Schvalující orgán stanoví při schvalování a ve schvalovacím protokolu výslovně uvede:

• a) celkové náklady stavby,

• z toho náklady zahrnované do pořizovací ceny základních prostředků,

• v tom náklady zahrnované do plánu investiční výstavby,

• z toho stavební část,

• b) projektovanou kapacitu v měrných, popřípadě účelových jednotkách,

• c) dobu výstavby v měsících,

• d) průměrný náklad na jeden byt včetně technické a občanské vybavenosti,

• e) průměrný náklad na jeden čistý byt,

• f) náklady na technickou a občanskou vybavenost,

• g) průměrný standard (plošný i zařízení) bytových staveb a staveb občanské vybavenosti,

• h) velikost domácnosti (cenzové domácnosti),

• ch) seznam podmiňujících investic s uvedením nákladů na vybudování každé z nich.

• 4.131 Ve schvalovacím protokolu se uvádějí identifikační údaje podle přílohy č. 1 [II/1. a) až c)].

• 4.2 Státní expertiza dokumentace staveb obytných souborů

• 4.21 Vyjádření krajského národního výboru k dokumentaci předkládané příslušnému ministerstvu výstavby a techniky musí obsahovat také vysvětlení, jak krajský národní výbor zabezpečí dodržení technickohospodářských ukazatelů komplexní bytové výstavby v rámci kraje.

• 1. Postup při předkládání dokumentace staveb a její náležitosti

• 5.1 Obecná ustanovení

• 5.11 Dokumentaci, která vyžaduje schválení vyššími stupni řízení, anebo u níž má být provedena státní expertiza, předkládá investor spolu se svým vyjádřením vždy přímo nadřízenému orgánu nebo organizaci.

• 5.12 Orgán (organizace), který předkládá dokumentaci ke schválení nebo k provedení státní expertizy či k zaujetí stanoviska pro účely státní expertizy, je povinen ji doplnit svým vyjádřením. Bez tohoto vyjádření je předložená dokumentace neúplná a musí být doplněna. Lhůty stanovené v čl. 6 počínají teprve předložením doplněné dokumentace.

• 5.13 Vyjádření obsahuje:

• a) prověření správnosti a úplnosti řešení i formulace jednotlivých věcných problémů stavby v dokumentaci,

• b) prověření souladu předkládané dokumentace s předchozí dokumentací,

• c) zhodnocení kladných i záporných účinků, které stavba a její provoz (užívání) vyvolá, rizik s její realizací spojených,

• d) zdůvodnění nezbytnosti a naléhavosti stavby,

• e) návrhy na řešení otevřených otázek.

• 5.14 Vyjádření se předkládá ve stejném počtu vyhotovení jako dokumentace, ke které se připojuje, a musí být podepsáno vedoucím orgánu (organizace) nebo jím pověřeným zástupcem.

• 5.15 Orgán, příslušný provést schválení nebo státní expertizu dokumentace, může v jednotlivých případech v souladu s ustanovením čl. 5.22 omezit rozsah dokumentace, která mu má být k tomu účelu předložena.

• 5.2 Předkládání dokumentace staveb k provedení státní expertizy

• 5.21 Náležitosti předkládané dokumentace

• 5.211 Organizace a orgány předkládající dokumentaci staveb k provedení státní expertizy jsou povinny zabezpečit

• a) úplnost a přehlednost dokumentace,

• b) možnost rozdělení dokumentace již při jejím vypracování na části potřebné pro práci orgánů zpracovávajících stanoviska pro účely státní expertizy,

• c) náležité uspořádání a obsahovou náplň vyjádření k dokumentaci,

• d) neprodlené předkládání vyžádaných doplňujících vyjádření, dokladů a údajů.

• 5.212 Dokumentaci staveb podléhající státní expertize

• a) ústředního orgánu investora předkládá orgán přímo nadřízený investorovi se svým vyjádřením v sedmi vyhotoveních,

• b) ministerstva výstavby a techniky České socialistické republiky nebo ministerstva výstavby a techniky Slovenské socialistické republiky předkládá ústřední orgán investora se svým vyjádřením v devíti vyhotoveních,

• c) federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj předkládá ústřední orgán investora se svým vyjádřením v osmi vyhotoveních.

• 5.213 Jestliže dokumentace předkládaná příslušným orgánům vypracovávajícím stanoviska pro účely státní expertizy nemá obsah odpovídající ustanovením článku 5.211, použije se ustanovení čl. 3.22.

• 5.22 Omezení rozsahu dokumentace předkládané k vypracování stanovisek pro účely státní expertizy

• 5.221 Z dokumentace staveb podléhajících státní expertize se jednotlivým orgánům vypracovávajícím stanoviska k účelům státní expertizy předkládá

• a) federálnímu ministerstvu financí - ekonomická zpráva přípravné dokumentace a úvodního (jednostupňového) projektu (dále jen „ekonomická zpráva“), propočet v projektovém úkolu, popřípadě souhrnný rozpočet.

• b) federálnímu ministerstvu zahraničního obchodu - rovněž ekonomická zpráva,^73)

• c) Státní bance československé - technické údaje o stavbě (a technologii výroby) z průvodní zprávy, ekonomická zpráva a propočet v projektovém úkolu, popřípadě souhrnný rozpočet,

• d) Federálnímu cenovému úřadu - ekonomická zpráva,

• e) Státní plánovací komisi a federálnímu ministerstvu pro technický a investiční rozvoj - úplná dokumentace.

• 5.222 Ustanovení čl. 5.221 platí obdobně i pro rozsah dokumentace předkládané ústředním orgánům republik, které vypracovávají stanoviska k účelům státní expertizy.

• 5.223 Omezení rozsahu dokumentace předkládané podle čl. 5.221 a 5.222 zajišťuje orgán předkládající dokumentaci orgánu státní expertizy, popř. orgán či organizace jím určená.

• 1. Lhůty

• 6.1 Lhůta pro provádění státní expertizy činí 60 dnů od předložení dokumentace.

• 6.2 Lhůty pro schválení dokumentace, pro vypracování vyjádření a další předložení dokumentace činí pro každý z těchto úkonů 30 dnů od předložení dokumentace. Pokud je schvalující orgán totožný s orgánem provádějícím státní expertizu, musí být státní expertiza i schválení ukončeno nejpozději ve lhůtě 60 dnů.

• 6.3 Lhůta pro vypracování stanovisek pro účely státní expertizy činí 30 dnů od předložení dokumentace.

• 6.4 Nejsou-li lhůty uvedené v článcích 6.1 až 6.3 postačující, projedná orgán provádějící státní expertizu, schvalující orgán nebo orgán vypracovávající stanovisko pro účely státní expertizy neprodleně s orgánem, který předložil dokumentaci, v jaké přiměřené delší lhůtě provede státní expertizu nebo schválení, popř. vypracuje stanovisko; prodloužení lhůty nemá přesáhnout - není-li výjimečně dohodnuto jinak - 30 dnů.

• 6.5 Je-li orgán provádějící státní expertizu totožný se schvalujícím orgánem, mohou být státní expertiza a schvalování dokumentace provedeny v těsné časové návaznosti nebo spojeny v jedno řízení; protokol o státní expertize a schvalovací protokol musejí být však vypracovány odděleně.

PŘÍLOHA č. 15

ZÁVĚREČNÉ TECHNICKOEKONOMICKÉ VYHODNOCENÍ STAVBY

A. Provádění závěrečného technickoekonomického vyhodnocení stavby

I. Úvodní ustanovení

(1) Účelem závěrečného technickoekonomického vyhodnocení stavby je:

• a) posoudit průběh přípravy a realizace výstavby,

• b) shrnout poznatky a zkušenosti z přípravy a realizace výstavby pro zkvalitnění úrovně řízení investiční výstavby,

• c) posoudit technickou, technologickou a technickoekonomickou úroveň realizované stavby,

• d) rozhodnout o opatřeních k odstranění zjištěných nedostatků nebo ke zvýšení efektů realizované stavby, jestliže předpokládaných efektů nebylo dosaženo.

(2) Závěrečné technickoekonomické vyhodnocení stavby je též podkladem pro stanovení konečných závazků vůči Státní bance československé a státnímu rozpočtu a pro registraci dokončené stavby.^74)

(3) Základní metodou vyhodnocení stavby je porovnání skutečných údajů a ukazatelů realizace a provozu stavby s údaji a ukazateli uvedenými v bodě II/1 a z hledisek uvedených v bodě II/3.

II. Vyhodnocení stavby investorem

(1) Podkladem pro porovnání předpokládaného a skutečně dosaženého průběhu a výsledku výstavby jsou:

• a) údaje a ukazatele výchozí dokumentace stavby,

• b) v případě, že výchozí dokumentace nebyla zpracována podle této vyhlášky, též údaje a ukazatele srovnávací varianty sestavené ze schválených soustav THU,^75)

• c) průměrné současné, popř. výhledové ukazatele oboru, VHJ, odvětví, resortu apod.,

• d) údaje a ukazatele nejprogresívnějších tuzemských a zahraničních staveb (částí staveb) téhož druhu, popř. jejich projektů,

• e) u rekonstrukcí a modernizací údaje a ukazatele charakterizující stav před výstavbou.

(2) Výchozí dokumentací podle bodu 1 písm. a) se rozumí:

• a) u staveb, na něž se vztahují ustanovení vyhlášky č. 17/1970 Sb., o udělování souhlasu k zahajování staveb, projektová dokumentace, která byla podkladem pro vydání povolení k zahájení stavby,

• b) u staveb, na něž se nevztahují ustanovení vyhl. č. 17/1970 Sb., dokumentace, která byla podkladem pro zahájení financování stavby,

• c) u staveb, na které byla poskytnuta státní dotace (subvence), též dokumentace, která byla podkladem pro poskytnutí těchto dotací (subvencí).^76)

(3) Vyhodnocení stavby se provádí zejména z těchto hledisek:

• a) zhodnocení efektivnosti stavby z nadpodnikových a národohospodářských hledisek (splnění předpokladů obsažených v přípravné a projektové dokumentaci), zejména

• vliv stavby na využití stávajících kapacit a základních prostředků,

• soulad stavby s úkoly střednědobých plánů a dlouhodobých výhledů rozvoje národního hospodářství, oborů a podniků,

• souvislost stavby se styčnými (navazujícími) podniky a obory, především vyvolané (podmiňující) zvýšení a snížení jednorázových nákladů (investic), počtu pracovníků, spotřeby paliva, energií aj., provozních nákladů, výkonů, vývozu a dovozu apod.,

• vliv stavby na změny struktury, meziodvětvové vztahy a proporce, na oblastní rozvoj, kooperační vztahy, specializaci výroby apod.,

• soulad stavby s přijatou koncepcí rozvoje území, osídlení, funkcí uvažovaných ploch a požadovanou komplexností výstavby,

• umístění stavby a její vliv na životní prostředí a na územní bilanci pracovních sil,

• mimoekonomické účinky a důsledky stavby;

• b) zhodnocení přípravy a průběhu realizace výstavby, zejména

• projektové zajištění včetně změn projektové dokumentace v průběhu výstavby a jejich příčin,

• dodavatelské zajištění stavební a technologické části stavby,

• dovozy strojů a zařízení, stavebních, popř. montážních prací,

• náklady na výstavbu včetně změn rozpočtu a jejich příčin,

• financování výstavby,

• časový průběh výstavby a lhůty výstavby,

• zkušební provoz a jeho průběh,

• ztráty v důsledku prodloužení doby výstavby, popř. dodatečný efekt při uvedení stavby do provozu před lhůtou,

• kvalita realizovaných dodávek, druh a rozsah zjištěných vad a nedodělků;

• c) zhodnocení technické a technologické úrovně stavby a organizace provozu, zejména

• porovnání se současnou technickou a technologickou úrovní ve světě,

• mimoekonomické vlivy techniky a technologie (pracovní prostředí, namáhavost, bezpečnost práce apod.),

• progresivita stavebního řešení z hlediska současných poznatků a vývojových tendencí,

• architektonicko-estetická úroveň stavby,

• organizace a řízení provozu ve srovnání se stávajícími obdobnými provozy, využití výpočetní techniky apod.;

• d) zhodnocení dosažených technickoekonomických parametrů stavby a ukazatelů provozu, zejména

• kapacity,

• technickoekonomická úroveň výrobků (služeb),

• plochy a obestavěné prostory,

• základní a oběžné prostředky,

• pracovníci a jejich struktura,

• výkony (výroba) a ekonomická struktura odbytu,

• náklady na výkony a zisk,

• nároky na provozní materiálovou spotřebu,

• nároky na území a životní prostředí,

• ekonomická efektivnost stavby,

• důsledky stavby na finanční a důchodovou situaci investora, včetně potřeby provozních dotací, subvencí a intervencí a devizových prostředků na dovoz surovin, materiálů, náhradních dílů apod. pro provoz.

(4) Investor za účasti generálního projektanta vypracuje na základě vyhodnocení stavby podle předchozího bodu zprávu, jejíž součástí je:

• a) přehled údajů a ukazatelů stavby (mimo stavby komplexní bytové výstavby) v pořadí a rozsahu shodném s nomenklaturou schválené soustavy THU na týž nebo nejblíže příbuzný druh stavby a dalších ukazatelů ekonomické efektivnosti stavby podle Zásad hodnocení efektivnosti investic a dalších údajů a ukazatelů registračního listu stavby;

• b) u staveb komplexní bytové výstavby souhrnné údaje a základní ukazatele stavby;^77)

• c) závěry provedeného vyhodnocení, zejména

• celkové zhodnocení průběhu realizace výstavby, hlavní klady a nedostatky, charakteristika činnosti jednotlivých účastníků výstavby,

• souhrnné zhodnocení efektivnosti stavby, základní pozitivní a negativní ekonomické i mimoekonomické účinky a důsledky stavby, vliv stavby na efektivnost oboru, odvětví a na efektivní oblastní rozvoj,

• návrh na opatření, která je třeba učinit zejména v případě, že nebylo dosaženo projektovaných parametrů stavby (technickoorganizační apod.),

• návrhy na dořešení otevřených problémů výstavby [např. závazků vůči Státní bance československé a státnímu rozpočtu (státním fondům)].

III. Vyhodnocovací řízení

(1) Investor předloží - nejde-li o případ upravený v odstavci 3 písm. d) - vypracovanou zprávu orgánu provádějícímu vyhodnocovací řízení, který v dohodě s investorem stanoví termín vyhodnocovacího řízení tak, aby mohlo být ukončeno včetně vypracování protokolu do dvou měsíců od předložení zprávy.

(2) Investor svolá ve stanoveném termínu vyhodnocovací řízení a současně rozešle zprávu účastníkům řízení a přizvaným orgánům.

(3) Vyhodnocovací řízení provádí:

• a) ústřední orgán investora u staveb, na něž se vztahují směrnice FMTIR č. 1/1971 o režimech staveb;^78) u centrálně posuzovaných staveb, jestliže si to vyhradil;

• b) krajský národní výbor u staveb komplexní bytové výstavby zajišťovaných národními výbory, pokud nepřenesl pravomoc na investora;

• c) nadřízený orgán investora u ostatních staveb, pokud nepověřil investora podle bodu d);

• d) investor u staveb komplexní bytové výstavby a bytových staveb, pokud na něho přenesl pravomoc krajský národní výbor nebo nadřízený orgán investora.

(4) Účastníky vyhodnocovacího řízení jsou:

• a) investor,

• b) generální projektant,

• c) uživatel (provozovatel) stavby, není-li jím investor,

• d) Státní banka československá,

• e) nadřízený orgán investora, není-li současně orgánem provádějícím vyhodnocovací řízení,

• f) krajský národní výbor u staveb komplexní bytové výstavby včetně podmiňujících investic, není-li současně orgánem provádějícím vyhodnocovací řízení,

• g) rozhodující dodavatelé stavební a technologické části stavby.

(5) U centrálně posuzovaných staveb je investor povinen přizvat k vyhodnocovacímu řízení podle příslušnosti zástupce federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj nebo ministerstva výstavby a techniky ČSR nebo ministerstva výstavby a techniky SSR, zástupce příslušného ústředního plánovacího orgánu a popřípadě zástupce ústředního orgánu investora, není-li orgánem provádějícím vyhodnocovací řízení.

(6) U staveb stanovených jako úkol státního plánu je investor povinen přizvat k vyhodnocovacímu řízení kromě orgánů uvedených v předchozím bodě i další orgány uvedené v § 6 odst. 5 směrnic FMTIR č. 1/1971 o režimech staveb.

(7) Nejde-li o stavby uvedené v odstavcích 5 a 6, může orgán provádějící vyhodnocovací řízení stanovit, že vyhodnocovací řízení se provede na základě předložených písemných stanovisek účastníků vyhodnocovacího řízení.

(8) Orgán, který provádí vyhodnocovací řízení, po projednání a posouzení zprávy vypracované investorem a stanovisek účastníků řízení ke zprávě vypracuje protokol o vyhodnocovacím řízení, který musí obsahovat:

• a) závěry celkového vyhodnocení stavby,

• b) průběh a výsledek vyhodnocovacího řízení,

• c) stanoviska jednotlivých účastníků řízení,

• d) u staveb, na něž byla poskytnuta dotace ze státního rozpočtu (státního fondu), vyhodnocení dodržení podmínek, za nichž byla dotace poskytnuta, včetně stanoviska Státní banky československé,

• e) rozhodnutí o opatřeních k odstranění zjištěných nedostatků, popřípadě návrhy na jejich provedení příslušným orgánům.

(9) Protokol o vyhodnocovacím řízení zašle orgán (organizace), který prováděl vyhodnocovací řízení, všem účastníkům řízení i orgánům uvedeným v odstavcích 5 a 6, které byly přizvány. Ústřední orgán investora obdrží protokol u všech staveb, na které byla poskytnuta dotace ze státního rozpočtu (státního fondu).

IV. Další opatření

(1) U staveb uvedených v odstavci 6 předchozí části je ústřední orgán investora povinen ve vedení orgánu projednat výsledky závěrečného technickoekonomického vyhodnocení stavby obdobně jako čtvrtletní zprávu podle § 7 odst. 5 směrnic FMTIR č. 1/1971 o režimech staveb.

(2) Investor po obdržení protokolu o vyhodnocovacím řízení vypracuje registrační list stavby a odešle jej svému nadřízenému orgánu.^79)

B. Sestavování ročních časových plánů a souhrnných zpráv

(1) U staveb stanovených jako úkol státního plánu a u staveb centrálně posuzovaných sestaví ústřední orgán investora v dohodě s federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj, nebo podle příslušnosti s ministerstvem výstavby a techniky ČSR nebo ministerstvem výstavby a techniky SSR vždy na příští rok časový plán vyhodnocování staveb. U centrálně posuzovaných staveb uvede také, u kterých staveb bude sám provádět vyhodnocovací řízení. Plán musí obsahovat také počty ostatních vyhodnocovaných staveb nad 2 mil. Kčs obsažených v plánech nadřízených orgánů investorů (odstavec 4) v členění podle VHJ.

(2) Ústřední orgán investora předkládá roční časový plán do konce běžného roku podle příslušnosti:

• a) Státní plánovací komisi, České plánovací komisi nebo Slovenské plánovací komisi,

• b) federálnímu ministerstvu pro technický a investiční rozvoj, ministerstvu výstavby a techniky ČSR nebo ministerstvu výstavby a techniky SSR,

• c) Výboru lidové kontroly ČSSR, Výboru lidové kontroly ČSR nebo výboru lidové kontroly SSR,

• d) Státní bance československé - ústředí nebo hlavnímu ústavu pro ČSR v Praze nebo hlavnímu ústavu pro SSR v Bratislavě.

(3) U staveb komplexní bytové výstavby sestavuje a předkládá roční časový plán vyhodnocování krajský národní výbor stejným způsobem.

(4) U ostatních staveb sestavují roční časové plány vyhodnocování staveb orgány nadřízené investorovi po projednání se Státní bankou československou ve stejném termínu jako v odstavci

(5) Ústřední orgány investorů a krajské národní výbory (u staveb komplexní bytové výstavby) kontrolují dodržování termínů obsažených v ročních časových plánech a vypracovávají o výsledcích vyhodnocení staveb za uplynulý rok souhrnnou zprávu. Po jednom vyhotovení této zprávy předkládají federálnímu ministerstvu pro technický a investiční rozvoj nebo ministerstvu výstavby a techniky ČSR nebo ministerstvu výstavby a techniky SSR a Státní plánovací komisi nebo České plánovací komisi nebo Slovenské plánovací komisi nejpozději do konce prvního čtvrtletí následujícího roku. Rozsah souhrnných zpráv stanoví podle potřeby federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj.

PŘÍLOHA Č. 16

Sdružené zařízení staveniště

I. Společná ustanovení

(1) Sdružené zařízení staveniště se zřizuje pro potřeby více staveb v místech soustředěné výstavby za účelem efektivnějšího využití věcných i finančních prostředků vynakládaných na dočasné objekty zařízení staveniště a pro včasné zabezpečení jeho funkcí sociálních (zejména ubytování a výroba jídel) a provozních (např. sklady a opravárny).

(2) Náklady přípravy, vybudování a užívání sdruženého zařízení staveniště se kryjí z globálních rozpočtových nákladů staveb.

(3) Sdružené zařízení staveniště se může zřídit pro potřeby vyšších dodavatelů u staveb, které mají na základě projednaného projektového úkolu nebo zpracované studie souboru staveb dohodnuty (určeny) rozhodující vyšší dodavatele investora a jsou uvažovány ve výrobních plánech ústředních dodavatelských orgánů.

(4) Při splnění podmínek podle bodu 3 se dále vyžaduje, aby

• a) stavby, které mají charakter staveb centrálně posuzovaných a nejsou závaznými úkoly státního plánu, byly zařazeny v prováděcím státním plánu nebo uvedeny v seznamu staveb připravovaných k zahájení v následujících letech,

• b) stavby komplexní bytové výstavby a stavby komplexní bytovou výstavbu podmiňující, které nejsou stanoveny jako závazné úkoly státního plánu, byly zahrnuty do režimů komplexní bytové výstavby.

(5) Sdružené zařízení staveniště buduje, provozuje^82) a udržuje, vede ve své správě a poskytuje jeho užívání zřizovatel. Zřizovatelem je stavební dodavatelská organizace určena podle bodu II/2 nebo podle bodu III/2; zřizovatelem může být určena i jiná dodavatelská organizace, souhlasí-li s tím podle příslušnosti federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj nebo ministerstvo výstavby a techniky České socialistické republiky, popřípadě ministerstvo výstavby a techniky Slovenské socialistické republiky, na návrh svého ústředního orgánu.

(6) Sdružené zařízení staveniště se zřizuje jako:

• a) samostatné sdružené zařízení staveniště,

• b) sdružené zařízení staveniště souboru staveb.

(7) V příslušné části dokumentace staveb, jejichž dodavatelé se na zřízení sdruženého zařízení staveniště dohodli, se uvede, do jaké míry budou potřeby těchto staveb uspokojeny sdruženým zařízením staveniště.

(8) Režim hospodaření s rozpočtovými náklady sdruženého zařízení staveniště upravuje zvláštní předpis.^83)

II. Samostatné sdružené zařízení staveniště

(1) Samostatné sdružené zařízení staveniště lze zřizovat pro stavby, splňují-li podmínky uvedené v bodě I/3 a 4; zřizuje se jako samostatný celek podle vlastní dokumentace (bod 5) na dobu trvání výstavby těchto staveb.

(2) Samostatné sdružené zařízení staveniště se zřizuje z podnětu ústředních orgánů dodavatelů uskutečňujících dodávky pro stavby připadající v úvahu pro jeho zřízení; na základě jejich dohody určí jeden z nich podřízenou organizaci, která bude vykonávat funkci zřizovatele, a oznámí jí, pro které stavby by se v dané oblasti mělo sdružené zařízení staveniště využít.

(3) Zřizovatel určený podle bodu 2 uzavře s přicházejícími v úvahu vyššími dodavateli investorů, kteří se budou na samostatném sdruženém zařízení staveniště podílet, smlouvu o sdružení prostředků ke zřízení samostatného sdruženého zařízení staveniště.^84)

(4) Pokud všechny potřebné funkce nemohou být zabezpečeny jedním samostatným sdruženým zařízením staveniště, lze zřídit pro daný okruh staveb i několik samostatných sdružených zařízení staveniště.

(5) Zřizovatel samostatného sdruženého zařízení staveniště zabezpečuje dokumentaci samostatného sdruženého zařízení staveniště, která zahrnuje:

• a) projektový úkol samostatného sdruženého zařízení staveniště (dále jen „projektový úkol“),

• b) jednostupňový projekt samostatného sdruženého zařízení staveniště (dále jen „jednostupňový projekt“),

• c) popřípadě úvodní projekt a prováděcí projekty samostatného sdruženého zařízení staveniště (dále jen „úvodní projekt a prováděcí projekty“).

(6) Pro zpracování a projednání dokumentace samostatného sdruženého zařízení staveniště a pro řešení rozporů se použijí přiměřeně ustanovení části třetí až páté a desáté vyhlášky, pokud v této příloze není stanoveno jinak.

(7) Podkladem pro zpracování projektového úkolu je smlouva o sdružení prostředků ke zřízení samostatného sdruženého zařízení staveniště.

(8) Zpracovaný a projednaný projektový úkol předloží zřizovatel k posouzení svému ústřednímu orgánu, který projektový úkol posoudí zejména z hlediska efektivnosti vybudování samostatného sdruženého zařízení staveniště a jeho hospodárného umístění ve vztahu k zúčastněným stavbám, věcné účelnosti a úplnosti sdruženého zařízení staveniště s ohledem na nároky zúčastněných staveb, objektivity propočtových nákladů a jejich splatitelnosti z příspěvků zúčastněných staveb.

(9) V případě potřeby úvěru projedná zřizovatel projektový úkol posouzený podle bodu 8 s financující pobočkou Státní banky československé.

(10) Projektový úkol posouzený podle bodu 8 a projednaný podle bodu 9 je podkladem k návrhu na vydání územního rozhodnutí o umístění stavby podle zvláštních předpisů,^85) o které žádá zřizovatel.

(11) Na základě splněných předpokladů podle předchozích bodů může ústřední orgán zřizovatele schválit návrh projektového úkolu.

(12) V propočtu a v souhrnném rozpočtu se náklady samostatného sdruženého zařízení staveniště rozčlení bez ohledu na povahu vedlejších rozpočtových nákladů do jednotlivých hlav podle své věcné příslušnosti stanovené přílohou č. 13.

III. Sdružené zařízení staveniště souboru staveb

(1) Sdružené zařízení staveniště souboru staveb je možné zřizovat pro územně souvisící stavby souboru staveb zajišťované pouze jediným investorem pro jednoho budoucího provozovatele-uživatele; připravuje se a buduje jako součást zařízení staveniště první stavby plánované k zahájení (dále jen „první stavba“).

(2) O zřízení sdruženého zařízení staveniště souboru staveb se mohou dohodnout v úvahu přicházející vyšší dodavatelé investora stavební a technologické části stavby, kteří projeví úmysl podílet se na sdruženém zařízení staveniště souboru staveb, a to nejpozději do schválení projektového úkolu první stavby. Zřizovatelem sdruženého zařízení staveniště souboru staveb je dodavatel stavební části první stavby, u níž má být sdružené zařízení staveniště souboru staveb zřízeno, pokud se nevyužije ustanovení poslední věty za středníkem bodu I/5.

(3) Dohoda o zřízení sdruženého zařízení staveniště souboru staveb podle bodu 2 musí obsahovat podmínky využití sdruženého zařízení staveniště souboru staveb a výši podílů odpovídající části globálních rozpočtových nákladů jednotlivých staveb souboru, které budou tvořit náklady sdruženého zařízení staveniště souboru staveb.

(4) Na základě této dohody musí být podíly z globálních rozpočtových nákladů jednotlivých staveb souboru začleněny do propočtu projektového úkolu první stavby, u které má být sdružené zařízení staveniště souboru staveb zřízeno.

(5) Není-li možné nebo účelné zřizovat sdružené zařízení staveniště souboru staveb, lze se dohodnout o zřízení samostatného sdruženého zařízení staveniště.

^1) § 15 vyhlášky č. 140/1971 Sb., o financování reprodukce základních prostředků.

^1) Srv. výměr Federálního cenového úřadu č. 2638/10/1972 ze dne 31. října 1972, kterým se vydávají pravidla pro oceňování stavebních prací (Sešit 55 Cenových zpráv Ústavu racionalizace ve stavebnictví z roku 1972) a Pravidla Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu pro používání ceníků montážních prací a pro sestavování rozpočtů provozních souborů ze dne 30. června 1970 (výměr Českého cenového úřadu č. 1742/32/70 a výměr Slovenského cenového úřadu č. 387-C/70/II).

^2) Za stavbu se nepovažují „stroje a zařízení, nářadí a inventář nezahrnuté do rozpočtu budovaných staveb“ (viz sdělení Federálního výboru pro technický a investiční rozvoj ze dne 9. října 1970, uveřejněné v částce 6 Zpravodaje Federálního výboru pro technický a investiční rozvoj z roku 1970).

^2) Úhrada za popis prací a dodávek se vyčlení ve prospěch dodavatele z ceny projektových prací (hlava I souhrnného rozpočtu) podle zvláštního předpisu, který vydá Federální cenový úřad.

3) Srv. „Metodiku třídění technologických zařízení v investiční výstavbě“ - vydala býv. Státní komise pro techniku ve své knižnici jako č. 5, řada 2, svazek 1, ročník 1966.

^3) Úhrada za prováděcí projekt se vyloučí ve prospěch dodavatele stavebních prací z ceny projektových prací (hlava I souhrnného rozpočtu) podle zvláštního předpisu, který vydá Federální cenový úřad. Srv. pozn. 2 k § 63b.

^4) Srv. vyhl. č. 89/1967 Sb., o zavedení a využívání jednotné klasifikace stavebních objektů.

^4) § 59 písm. b) vyhlášky č. 137/1973 Sb. a § 57 odst. 2 a 3 vyhlášky č. 163/1973 Sb.

^5) Pokyn FCÚ, ČCÚ a SCÚ č. P-5/77 o tvorbě velkoobchodních cen typových stavebních objektů (Cenový věstník č. 1, ročník 1978).

^6) § 10 vyhlášky č. 95/1977 Sb., o typizaci ve výstavbě.

^7) § 9 vyhlášky č. 95/1977 Sb.

^8) § 9 odst. 8 vyhlášky č. 95/1977 Sb.

^9) § 10 odst. 3 a § 9 odst. 6 vyhlášky č. 95/1977 Sb.

^10) Výnos FMTIR č. 4/1978 o rozpočtování souhrnných cen typových stavebních objektů a opakovaných stavebních objektů nebo provozních souborů (Zpravodaj FMTIR, MVT ČSR a MVT SSR, částka 3–4, ročník 1978).

^11) Výnos FMTIR č. 3/1978 o zvláštním postupu při přípravě staveb na území hlavního města Prahy (Zpravodaj FMTIR, MVT ČSR a MVT SSR, částka 3–4, ročník 1978).

^12) § 8 odst. 1 písm. b) a c) vyhl. č. 75/1971 Sb.

^12a) Vyhláška č. 75/1977 Sb., o opakovaných projektech.

^13) Zásady hodnocení efektivnosti investic vydané federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj (1974), směrnice č. 25 ministerstva výstavby a techniky ČSR ze dne 30.11.1970, o určování investic podmiňujících komplexní bytovou výstavbu (oznámeno v částce 37/1970 Sb.) a směrnice č. 3 ministerstva výstavby a techniky SSR z 30.11.1970, o určování investic podmiňujících komplexní bytovou výstavbu (Zpravodaj FMTIR, částka 1, ročník 1971).

^14) Obdobně jako při postupu podle Metodických pokynů České plánovací komise pro přípravu a projednání projektových úkolů z hlediska oblastní stránky rozvoje národního hospodářství (Ústřední věstník České socialistické republiky č. 6, částka 2, ročník 1971) a Pokynů býv. ministerstva plánování Slovenské socialistické republiky pro projednávání návrhů na rozmisťování staveb a přípravné dokumentace investory (Zpravodaj FVTIR částka 5, ročník 1970).

^15) § 116 hosp. zák.

^16) Jednotná klasifikace stavebních objektů a oborový číselník, Díl I. Jednotná klasifikace stavebních objektů (Vydal Federální statistický úřad v roce 1970 jako část 3. Jednotné soustavy ekonomických klasifikací).

^17) Jsou to zejména: 1. konstrukční, dílenské a montážní výkresy pro výrobu a montáž jednotlivých strojů a zařízení a kovových konstrukcí, statické a technicko-fyzikální výpočty a výkresy panelů, stavebních prvků, konstrukcí hromadně vyráběných anebo typizovaných, dílenské a montážní výkresy nosných a pomocných konstrukcí, silových a ovládacích zařízení, drátovací a svorková schémata, stanovení konečného očíslování, určení počtu a sledu svorek u zařízení, schémata vnitřních propojení zařízení a přístrojů, detailní kabelové a kladečské plány a kladečské výkresy rozvodů; specifikace drobného základního a pomocného materiálu pro montážní práce; 2. konstrukční, dílenské a montážní výkresy výrobků přidružené stavební výroby a výroby prefabrikátů včetně jejich statických výpočtů, dále vyzdívek a izolací technologických zařízení; 3. výkresy stavebních a montážních zařízení, jako lešení, výtahy, jeřábové dráhy apod.; 4. dokumentace pro ostatní výrobní a montážní přípravu dodavatelů; podrobné vytyčení stavby prováděné na základě hlavních tras, stavebních čar a hlavních výškových bodů, vytyčených investorem.

^18) Jde zejména o dokumentaci - pro prokazování požadovaných vlastností jejich dodávek (atesty, individuální a komplexní zkoušky apod.), - pro správné a bezpečné uvádění do provozu, provozování a odstavování jimi dodávaných strojů a zařízení (předpisy pro zkušební provoz a provozní předpisy), - pro správné a včasné provádění údržby jimi dodávaných strojů a zařízení (dokumentace údržby a náhradních dílů), - pro jiné účely podle dohody s investorem.

^19) § 301 hosp. zák.

^20) § 299 hosp. zák.

^21) § 291 hosp. zák.

^22) § 51 a 119 odst. 2 hosp. zák.

^23) Jde o předměty určitého druhu, jakosti, rozměrů apod., hromadně nebo opakovaně vyráběné, běžné, obvyklé.

^24) § 15 odst. 1 a 2 vyhl. č. 75/1971 Sb., o typizaci ve výstavbě.

^25) Takové zahájení stavby vyžaduje povolení podle zvláštních předpisů (zejména zák. č. 87/1958 Sb., o stavebním řádu, a vyhl. č. 17/1970 Sb., o udělování souhlasu k zahajování staveb).

^26) § 116 hosp. zák., vyhl. č. 31/1972 Sb., o smlouvách o přípravě dodávek některých staveb, vyhl. č. 104/1973 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky stavebních prací.

^27) § 116, 280 a 281 hosp. zák. a prováděcí předpisy uvedené v předcházející poznámce.

^28) § 15, § 118, § 119 hosp. zák.

^29) Viz „Metodické zásady pro vymezení stavební části staveb“, uveřejněné ve Zpravodaji ministerstva techniky, částka 5 z 11.10.1968.

^30) Vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj a Státní arbitráže Československé socialistické republiky č. 91/1972 Sb., o normách lhůt výstavby.

^31) Směrnice federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj, Federálního cenového úřadu a federálního ministerstva financí č. 8/1971 (Zpravodaj FMTIR částka 7, ročník 1971; oznámeno v částce 6/1972 Sb.).

^32) Provozně nevyzkoušenými stroji a zařízeními se rozumějí stroje a zařízení, které nebyly provozně vyzkoušeny v technických podmínkách odpovídajících budoucímu provozu a které jsou vyvíjeny na podkladě plánů rozvoje vědy a techniky. Dohodou investora s dodavateli mohou být výjimečně prohlášeny za nevyzkoušené i stroje a zařízení, jež mají být poprvé použity v mimořádných technologických podmínkách.

^33) Směrnice č. 2 federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj ze dne 15. 2. 1972 o soustavách technickohospodářských ukazatelů v investiční výstavbě (Zpravodaj FMTIR částka 1, ročník 1972; oznámeno v částce 7/1972 Sb.).

^34) Pokud se v této části vyhlášky používá pojmů „cena“, „souhrnná cena“, „skupinová cena“, „velkoobchodní cena“, „maloobchodní cena“, „kupní cena“, „sazba“, „zvláštní druhy cen“, „konečný cenový limit“, „limit kupní ceny“, „předběžná cena“, jde o pojmy upravené vyhláškou Federálního cenového úřadu č. 137/1973 Sb., o cenách.

^35) Zejména směrnice č. 8 federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj, Federálního cenového úřadu a federálního ministerstva financí ze dne 20.12.1971 o vedlejších rozpočtových nákladech na zařízení staveniště (Zpravodaj FMTIR částka 7, ročník 1971), opatření č. 31/71 ministra paliv a energetiky ČSSR a opatření č. 39/71 ministra hutnictví a strojírenství ČSSR, kterými se vydávají Pravidla pro používání ceníků a sazeb důlně stavebních prací a pro sestavování rozpočtů důlních objektů (vydáno jako samostatná příručka).

^36) Výnos Federálního cenového úřadu a federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj z 20. 12. 1971 o rozpočtování a fakturaci vedlejších rozpočtových nákladů staveb (Cenové zprávy č. 44/1971 Ústavu racionalizace ve stavebnictví) a § 4 vyhlášky č. 87/1966 Sb., o některých ekonomických opatřeních v investiční výstavbě, ve znění doplňujících předpisů.

^37) Srv. § 30 odst. 12 vyhl. č. 104/1973 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky stavebních prací.

^38) Vyhláška Federálního cenového úřadu č. 137/1973 Sb., o cenách.

^39) Spory o tvorbu cen (cenové spory) se řeší podle cenových předpisů.

^40) Vyhláška č. 104/1973 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky stavebních prací, a směrnice č. 8 federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj, Federálního cenového úřadu a federálního ministerstva financí ze dne 20.12.1971 o vedlejších rozpočtových nákladech na zařízení staveniště (Zpravodaj FMTIR částka 7, ročník 1971).

^41) Směrnice Federálního výboru pro technický a investiční rozvoj a ministerstev výstavby a techniky ČSR a SSR z 25.6.1970 o postupu při zvýšení rozpočtových nákladů rozestavěných staveb ve znění směrnic č. 1 federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj ze dne 24.5.1973 (Zpravodaj FVTIR částka 5, ročník 1970 a Zpravodaj FMTIR částka 3, ročník 1973).

^42) § 278 hosp. zák.

^43) Směrnice č. 4 federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj ze dne 23. 6. 1971 o posuzování, státní expertize a schvalování přípravné a projektové dokumentace staveb (Zpravodaj FMTIR částka 5, ročník 1971; oznámeno v částce 28/1971 Sb.).

^44) Srv. též - Podrobný výklad ke směrnicím FMTIR č. 2/1972 o soustavách technickohospodářských ukazatelů v investiční výstavbě (vydalo FMTIR v roce 1973). - Terminologie a výpočty používané při tvorbě soustav THU (vydalo FMTIR v roce 1973).

^45) Pokud pro daný druh staveb existují.

^46) Dovoz bude členěn na jednotlivé socialistické a kapitalistické státy, v hodnotovém vyjádření v mil. Kčs FCO čs. hranice (vč. VRCV); devizové prostředky nutné pro krytí požadovaných dovozů se uvedou zároveň celkem za celý dovoz v mil. Kčs FCO čs. hranice (vč. VRCV) a v členění na socialistické a kapitalistické země; dále se uvedou léta, ve kterých se předpokládá realizace dovozu.

^47) V členění podle teritoriálního zaměření a s uvedením náročnosti na devizové krytí (pokud je možno ji vyjádřit).

^48) Podle přílohy č. 2 k § 18 vyhlášky č. 162/1970 Sb., o některých opatřeních v bytové výstavbě.

^49) Pokud pro daný druh staveb existují.

^50) Metodické pokyny federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj pro budování automatizovaných systémů řízení podniků z roku 1973. (Oznámení o vydání viz Zpravodaj FMTIR, částka 4-5, ročník 1973.)

^51) Uvádějí se pouze v případech, kdy se požaduje vybudování automatizovaného systému řízení podniku.

^52) Metodické pokyny federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj pro budování automatizovaných systémů řízení podniků z roku 1973 (Oznámení o vydání viz Zpravodaj FMTIR, částka 4-5, ročník 1973).

^53) Srv. § 41 vyhl. č. 104/1973 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávek stavebních prací.

^54) Metodické směrnice FSÚ č. 4 z 16.3.1970 (Zpravodaj FVTIR, částka 3, ročník 1970).

^55) Do vydání obecně platného předpisu se uvede číslo stavby dohodnuté mezi investorem a financující pobočkou Státní banky československé.

^56) Článek 27 a 28 Pravidel pro používání ceníků montážních prací pro rozpočtování provozních souborů - ČCÚ a SCÚ 1970

^57) Článek 57 a článek 9 a násl. Pravidel pro oceňování stavebních prací - FCÚ 1973.

^58) Viz poznámku k § 13 odst. 2 písm. a) vyhlášky.

^59) Viz poznámku k § 54 odst. 1 vyhlášky.

^60) Např. Jednotné metodické pokyny pro vypracování návrhů prováděcích plánů na rok 1973 a další léta pátého pětiletého plánu čj. 20 210/72/III.

^61) Např. vyhláška č. 140/1971 Sb., o financování reprodukce základních prostředků.

^62) Viz poznámka 3) k § 2 odst. 3 vyhlášky.

^63) Viz poznámka 16) k § 13 odst. 2 písm. a) vyhlášky. „Metodické zásady pro vymezení stavební části staveb“, uveřejněné ve Zpravodaji ministerstva techniky, částka 5 z 11.10.1968.

^64) § 2 odst. 3 vyhl. č. 140/1971 Sb., o financování reprodukce základních prostředků.

^65) Směrnice FMTIR, FCÚ a FMF č. 8/1971 o vedlejších rozpočtových nákladech na zařízení staveniště, výnos FCÚ a FMTIR z 20.12.1971 o vedlejších rozpočtových nákladech.

^66) Nepatří sem náklady na mzdové preference a preferenční odlučné, které jsou součástí nákladů územních vlivů.

^67) Zákon č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu.

^68) Např. „Směrnice a sazebník cenových přirážek a srážek na rok 1974“ federálního ministerstva financí čj. XIII/26 463/73.

^69) Neposkytuje-li investor stavby příspěvek na vyvolanou (doplňkovou) investici, ale realizuje-li ji jako součást stavby, nezahrne náklady související s její realizací do hlavy X, ale do příslušných hlav I-IX.

^70) § 4 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 87/1966 Sb., o některých ekonomických opatřeních v investiční výstavbě.

^71) Směrnice Federálního výboru pro technický a investiční rozvoj a ministerstev výstavby a techniky ČSR a SSR ze dne 25. června 1970 o postupu při zvyšování rozpočtových nákladů rozestavěných staveb, změněné (pro Slovenskou socialistickou republiku) směrnicemi FMTIR č. 1/1973.

^72) Podklad pro Státní plánovací komisi zpracovává Česká plánovací komise nebo Slovenská plánovací komise.

^73) Při zpracování dokumentace investoři, nadřízené orgány investorů a ústřední orgány investorů musejí zabezpečit, aby údaje nezbytné pro vypracování stanoviska ministerstva zahraničního obchodu byly opatřovány výlučně v úzké součinnosti s podniky zahraničního obchodu, popřípadě ministerstva zahraničního obchodu.

^74) § 8 vyhl. č. 7/1971 Sb., o registraci staveb.

^75) Směrnice č. 2 FMTIR ze dne 15.2.1972 o soustavách technickohospodářských ukazatelů v investiční výstavbě, uveřejněné ve Zpravodaji FMTIR, částka 1/1972.

^76) Opatření pro poskytování státních dotací (subvencí) na investiční výstavbu hospodářským organizacím od 1. ledna 1971 (Ústřední věstník, částka 1/1971).

^77) Zpracované podle přílohy č. 2 k § 18 vyhlášky č. 162/1970 Sb., o některých opatřeních v bytové výstavbě.

^78) Uveřejněny ve Zpravodaji FMTIR, částka 2-3/1971.

^79) § 9 vyhl. č. 7/1971 Sb., o registraci staveb.

^80) Takové zahájení stavby vyžaduje povolení podle zvláštních předpisů [zejména podle zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a vyhlášky č. 85/1977 Sb., o podmínkách zahajování staveb a jejich registraci a evidenci].

^81) Příslušným orgánem je okresní odborová rada odpovídající místu stavby.

^82) Stravování se řídí nařízením vlády č. 25/1974 Sb., o závodním stravování.

^83) Článek 26 výnosu FCÚ a FMTIR č. V-1/76 ze dne 12. dubna 1976 o vedlejších rozpočtových nákladech staveb ve znění výnosu FCÚ a FMTIR č. V-3/78 ze dne 21. prosince 1978 (reg. v částce 34/1978 Sb.).

^84) § 360a hospodářského zákoníku a § 7 vyhlášky č. 151/1978 Sb., o sdružování prostředků socialistických organizací.

^85) § 39 zákona č. 50/1976 Sb.