Legalize
← Aktuální text · Historie

Vyhláška federálního ministerstva financí, kterou se provádí zákon o zemědělské dani

Aktuální text a fecha 1974-12-31
Čl. 1

(k § 2 zákona)

(1) Zemědělská půda, které bylo užito k jiným účelům (např. k zalesnění, k zastavění, k dopravě) je vyňata ze zdanění počínaje rokem, který následuje po roce, ve kterém byla půda odňata natrvalo zemědělské výrobě rozhodnutím příslušného orgánu, na jehož základě bude pozemek vyňat z evidence nemovitostí jako zemědělská půda.

(2) Hospodářsky využívanými vodními plochami jsou rybníky s chovem ryb, pozemky rybníků, které jsou letněny, a vodní plochy, v nichž se pěstují řasy, rákos, orobinec nebo ostatní technické vodní rostliny.

Čl. 2

(k § 3 zákona)

(1) Poplatník uplatní nárok na osvobození od daně v daňovém přiznání nebo oznámení.

(2) Za rekultivované se považují ty pozemky, které jsou v evidenci nemovitostí vedeny jako zemědělská půda a na nichž se před rekultivací dolovalo, povrchově těžilo, nebo šlo o úvozy, cesty apod. Dále jsou to pozemky vedené v evidenci nemovitostí jako zemědělská půda, které nebyly obdělávány pro značný stupeň jejich znehodnocení (např. náletem semen stromů) a které po rekultivaci jsou opět vhodné pro zemědělskou výrobu.

(3) Jestliže byly některé pozemky zčásti osázeny ušlechtilými druhy vinné révy a zčásti hybridy, osvobodí se jen část výměry připadající na ušlechtilé druhy vinné révy, pokud činí alespoň ^1/4 ha.

(4) Za intenzívní ovocné sady se považují pozemky, na nichž byly vysázeny čtvrtkmeny, zákrsky nebo vřetena.

(5) Pozemky dočasně odňaté zemědělské výrobě (např. na skládku, k těžbě písku) jsou osvobozeny od daně počínaje rokem, který následuje po roce, ve kterém byla půda rozhodnutím příslušného okresního národního výboru dočasně odňata zemědělské výrobě.

(6) Za pozemky ve správě a užívání národních výborů a jejich rozpočtových organizací včetně orgánů státní památkové péče a ochrany přírody se považují ty, které jsou v jejich přímém užívání.

Čl. 3

(k § 4 zákona)

(1) Poplatníky daně z pozemků jsou organizace a občané, kteří jsou zapsáni v evidenci nemovitostí^1) jako uživatelé pozemků. Není-li v evidenci nemovitostí uživatel pozemků zapsán, je poplatníkem ten, kdo pozemky skutečně užívá.

(2) Je-li v evidenci nemovitostí zapsána jako uživatel společenská organizace nebo její organizační složka (ovocnářský a zahrádkářský svaz, svaz chovatelů drobného hospodářského zvířectva apod.), která přenechala pozemek svým členům k zřízení zahrádky, jsou poplatníkem daně jednotliví členové.

Čl. 4

(k § 5 zákona)

(1) Pozemek je určen k rekreačním účelům (§ 5 odst. 2 písm. b) zákona), jestliže na něm je nebo bude postavena rekreační chata nebo je-li na něm zřízena zahrádka sloužící k rekreaci.

(2) Domovní zahrada je ta zahrada, která souvisí s pozemkem, na němž je obytná budova, i když je souvislost přerušena veřejnou komunikací. Výměra domovních zahrad členů jednotných zemědělských družstev, které jednotlivě nepřevyšují po odečtení zastavěné plochy 800 m^2 a byly sdruženy ke společnému družstevnímu hospodaření, se nezahrnuje do základu daně.

Čl. 5

(k § 7 zákona)

(1) Za pozemky, kterých nelze plně využívat k zemědělské výrobě, se považují poddolované plochy, letištní pozemky, vojenská pásma, trvale zamokřené pozemky přesahující 5 % z celkové výměry, pozemky poškozené účinky exhalací, pozemky devastované a pozemky v ochranných pásmech zřízených podle zvláštních předpisů.^2)

(2) O snížení nebo prominutí daně rozhoduje orgán vykonávající správu daně na žádost poplatníka; přitom přihlíží zejména k tomu, do jaké míry nelze pozemky plně využívat k zemědělské výrobě, po jakou dobu v roce byly pozemky odňaty zemědělské výrobě (§ 3 písm. c) zákona) v jakém rozsahu byla zaplavením poškozena nebo zničena úroda, jak dlouho v roce se prováděly na pozemcích vodohospodářské úpravy apod.

Čl. 6

(k § 8 zákona)

Dalšími státními hospodářskými organizacemi zemědělské výroby a zemědělských služeb (§ 8 písm. b) zákona), které jsou poplatníky daně ze zisku, jsou

Čl. 7

(k § 9 zákona)

(1) Za nově budované společné zemědělské podniky a agrochemické podniky se považují podniky, které vznikly po 1. 1. 1975, s výjimkou těch, na které přešel majetek zaniklých organizací.

(2) Společným zemědělským podnikem s převážně zemědělskou výrobou je ten, u kterého tržby z rostlinné a živočišné výroby činily v roce rozhodném pro zdanění více než 50 % z celkových tržeb (čl. 12 odst. 3); přitom se nepřihlíží k investicím pořizovaným ve vlastní režii.

(3) Skutečnosti rozhodné pro osvobození uvede poplatník v daňovém přiznání.

(4) Pětiletá doba osvobození končí posledního dne měsíce, v němž uplynulo 60 měsíců ode dne vzniku organizace.

Čl. 8

(k § 11 zákona)

(1) Bilanční zisk tvoří výkony celkem, přijaté náhrady mank a škod a ostatní finanční výnosy po odečtení celkových nákladů.

(2) Celkovými náklady jsou

Náklady vykázané v účetnictví se snižují o rozdíly podle § 11 odst. 2 zákona.

(3) Částkami, o které byl zkrácen bilanční zisk v rozporu s právními předpisy, jsou částky, kterými byly neoprávněně zkráceny výnosy nebo zvýšeny náklady. Zjistí-li se tyto položky po předložení ročních účetních výkazů, připočtou se k bilančnímu zisku vykázanému v ročních účetních výkazech.

(4) Podíl na zisku (ztrátě), tržbách, výnosech a nákladech (§ 11 odst. 4 zákona) se na jednotlivé sdružené organizace rozděluje způsobem sjednaným ve smlouvě o kooperaci;^3) není-li způsob rozdělování tržeb, výnosů a nákladů takto stanoven, rozdělují se ve stejném poměru jako zisk.

Čl. 9

(k § 12 zákona)

(1) Příspěvky a subvence (§ 12 odst. 1 písm. a) zákona), k jejichž úhradě není poplatník podle právních předpisů povinen, jsou ty, které poskytuje na základě dobrovolně přijatého závazku, jako např. příspěvky dobrovolným zájmovým nebo účelovým sdružením, nikoliv však např. příspěvky placené v povinné výši oborovým (generálním) ředitelstvím na úhradu nákladů jejich činnosti. Za příspěvky placené podle předpisů se považují rovněž členské příspěvky placené v povinné výši svazům družstevních rolníků.

(2) Za jiná bezúplatná věnování se považují též náklady na pohoštění a dary nad stanovený limit. U družstevních organizací [§ 8 odst. a) zákona] se za stanovený limit považuje částka vymezená při projednávání plánu příslušnou okresní zemědělskou správou v dohodě s okresním národním výborem.

(3) Za placené penále se považuje též penále za nevrácení obalů.^4)

(4) Dotacemi a subvencemi určenými k úhradě nákladů jsou zejména stabilizační dotace a účelové dotace do provozu a dále účelové subvence na úhradu výchovy učňů.

Čl. 10

(k § 13 zákona)

(1) Odpočitatelnou položkou je daň z pozemků ve výši skutečně zaplacené ve zdaňovacím období.

(2) Zvýšení daně ze zisku za nezemědělskou činnost je odpočitatelnou položkou ve výši vypočtené podle § 15 odst. 2 zákona.

(3) Odpočitatelnou položkou podle § 13 odst. 2 písm. b) zákona jsou např. podíly členských organizací na hospodářském výsledku společných zemědělských podniků a částky přijaté z přerozdělení prostředků. Odpočitatelnou položkou však nejsou podíly členských organizací na hospodářském výsledku organizací osvobozených od daně (§ 9 a § 58 odst. 2 a 3 zákona).

Čl. 11

(k § 15 odst. 1 zákona)

(1) Nezemědělskou činností je též:

Nezemědělskou činností však není výroba a prodej zemědělských výrobků a dále výroba a prodej nezemědělských výrobků a poskytování prací a služeb mezi zemědělskými organizacemi navzájem. Nezemědělskou činností není též provozování závodního (společného) stravování a vlastního bytového hospodářství.

(2) Za zemědělské organizace podle odst. 1 se považují organizace podléhající dani ze zisku (§ 8 zákona a článek 6) a dále školní statky a školní polesí, školní zemědělské a lesní podniky, výzkumné ústavy zemědělské výroby, zemědělské závody u podniků cukrovarnického průmyslu, okresní a krajské zemědělské správy, okresní výstavbová bytová družstva, státní meliorační správa, státní veterinární správa a socialistické zemědělské organizace řízené národními výbory.

(3) Za nezemědělskou činnost se nepovažuje také výroba a prodej těchto výrobků:

jsou-li dodávány Ústřednímu podniku zemědělské techniky, podnikům Agra a Agrotechnika a jednotlivě hospodařícím rolníkům;

jsou-li dodávány členům a pracovníkům jednotných zemědělských družstev, pracovníkům státních statků, šlechtitelských a semenářských podniků a statků, velkovýkrmen, státních plemenářských podniků, společných zemědělských podniků, společných družstevních podniků a melioračních družstev, jednotlivě hospodařícím rolníkům a národním výborům pro účely akce „Z“;

(4) Z prací a služeb poskytovaných nezemědělským organizacím a občanům se nepovažuje za nezemědělskou činnost:

Čl. 12

(k § 15 odst. 2 zákona)

(1) Z tržeb za nezemědělskou činnost se nezapočítává pro zvýšení daně ze zisku část těchto tržeb, která činí u organizací s průměrnou daní z pozemků

na 1 ha Kčs % celkových tržeb
od 50 do 119 20
od 120 do 299 15
od 300 do 449 12
od 450 do 599 9
od 600 do 749 6
od 750 do 1 000 3

Průměrná daň z pozemků se zaokrouhluje na celé Kčs dolů.

(2) Činí-li u organizace průměrná daň z pozemků méně než 50 Kčs, nezapočítává se pro zvýšení daně ze zisku z tržeb za nezemědělskou činnost část ve výši:

(3) Celkové tržby podle odst. 1 a 2 tvoří:

(4) Tržby z nezemědělské činnosti se zjistí z tržeb z výrobních činností, z tržeb z obchodní činnosti a z tržeb z nevýrobních činností a snižují se o daň z obratu připadající na nezemědělskou činnost.

(5) Prodává-li organizace zemědělské výroby zabitou drůbež vlastního chovu a výkrmu, započtou se do tržeb z nezemědělské činnosti tržby za zabitou drůbež snížené o náklady na její odchov a výkrm. Při prodeji drůbeže ve vlastní maloobchodní prodejně nebo v pohostinství se tržby za zabitou drůbež nesnižují.

Čl. 13

(k § 19 zákona)

(1) Objem odměn a mezd zúčtovaný v běžném roce do nákladů [čl. 8 odst. 2 písm. b)] tvoří:

(2) Při provozování společné činnosti v rámci kooperace rozvrhne se objem odměn a mezd mezi sdružené organizace obdobně podle ustanovení čl. 8 odst. 4.

(3) Průměrný evidenční počet pracovníků se stanoví podle předpisů Federálního statistického úřadu platných pro běžný rok.

Čl. 14

(k § 26 zákona)

U pracovníků, kteří nebyli u poplatníka po celý kalendářní rok zaměstnáni a u nichž nelze daň z individuálních mezd vypočítat z celoroční mzdy, se vychází při výpočtu této daně ze mzdy přepočtené v poměru k době, po kterou pracovní poměr trval. Přitom se započítává i každý započatý měsíc. Přepočet se provádí i u pracovníků, kterým odměna za práci byla vyplacena v rámci ostatních osobních výdajů. V případech, kdy není vykazován odpracovaný čas, považuje se vyplacená odměna pro účely daně z individuálních mezd za jednorázovou měsíční odměnu.

Čl. 15

(k § 32 zákona)

(1) Za příležitostnou se považuje taková činnost, při níž se využívá výrobních prostředků sloužících základní zemědělské výrobě zpravidla v době, kdy jich nemůže být při této výrobě plně využito, např. povoznictví a přibližování dřeva.

(2) Vedlejší výrobou se rozumí činnost, která je buď pokračováním základní zemědělské výroby, omezuje-li se na zpracování výrobků vlastního hospodářství (výroba másla, tvarohu, hroznového vína apod.), nebo která je příležitostnou výrobou vykonávanou bez cizích pracovníků, např. domácká výroba dřevěného nářadí a košikářských výrobků.

(3) Za příležitostnou činnost nebo vedlejší výrobu se nepovažuje taková činnost nebo výroba, která se provozuje v samostatných, zvlášť k tomu účelu zřízených provozovnách, nebo neomezuje-li se na zpracování výrobků vlastního hospodářství, popř. provozuje-li se v takovém rozsahu, který překračuje rámec příležitostné a vedlejší činnosti.^5)

(4) Byla-li poplatníkovi na běžný rok vyměřena daň z příjmů občanů ze zemědělské výroby, ale po uplynutí roku se zjistí, že pěstování zvláštních kultur a specializovaná živočišná výroba podléhá dani z příjmů obyvatelstva, započtou se zaplacené splátky na zemědělskou daň na úhradu daně z příjmů obyvatelstva.

Čl. 16

(k § 33 zákona)

(1) Průměrné normy výnosnosti platí pro pozemky, na nichž se provozuje základní zemědělská výroba, s výjimkou pozemků věnovaných pěstování zvláštních kultur [§ 32 odst. 3 písm. a) zákona].

(2) Pro zjištění, které ze stanovených průměrných norem výnosnosti se použije pro výpočet příjmu podrobeného dani, je rozhodující přírodní stanoviště, v němž leží pozemky (jejich největší část) sloužící zemědělské výrobě.

(3) Příjem z příležitostné činnosti a vedlejší výroby se zdaní tak, že vypočtená daň se přiměřeně zvýší podle § 36 odst. 2 písm. a) zákona.

(4) Dani podrobeným příjmem z pozemků věnovaných pěstování zvláštních kultur a dani podrobeným příjmem ze specializované živočišné výroby (§ 33 odst. 4 zákona) jsou skutečně dosažené příjmy z jakéhokoliv prodeje (peněžní příjmy) a hodnota výrobků spotřebovaných poplatníkem a příslušníky jeho domácnosti anebo určených k jejich vlastní spotřebě (naturální příjmy) po odečtení výdajů vynaložených na jejich dosažení, a to v roce, který předchází roku, na který se daň vyměřuje. Výdaji vynaloženými na dosažení příjmů nejsou výdaje na zlepšení a rozmnožení majetku a odpisy pro opotřebení nebo znehodnocení a ztráty na majetku.

(5) Výdaje vynaložené na dosažení příjmů, pokud je poplatník neprokáže, odečítají se u příjmů z pěstování vinné révy paušální částkou ve výši 40 %, z pěstování ostatních zvláštních kultur paušální částkou 30 % a ze specializované živočišné výroby (§ 32 odst. 3 zákona) ve výši 50 % skutečně dosažených příjmů (peněžních i naturálních).

(6) Pro ocenění naturálních příjmů jsou rozhodné nákupní ceny platné v roce, který předchází roku, na který se daň vyměřuje. Jsou-li stanoveny nejnižší nebo rámcové ceny, platí cena nejnižší; jsou-li stanoveny nejvyšší, platí cena skutečně dosažená.

Čl. 17

(k § 36 zákona)

(1) Pro zvýšení nebo snížení daně je rozhodný stav k 1. lednu roku, na který se daň vyměřuje. Ke změnám, které nastanou během roku, se nepřihlíží.

(2) Zvýšení daně lze uplatnit, popř. lze daň snížit i tehdy, provozuje-li zemědělskou výrobu více osob na společný účet, u nichž alespoň u jedné jsou splněny podmínky pro zvýšení nebo snížení daně.

(3) Příjmy, které mohou být důvodem k přiměřenému zvýšení daně až o 50 %, se rozumějí příjmy:

(4) Pro zvýšení daně je rozhodující příjem dosažený v roce, který předchází roku, na který se daň vyměřuje.

(5) Orgán, vykonávající správu daně může přiměřeně snížit daň až o 50 %:

(6) Zvýšení i snížení daně se počítá z daně vypočtené podle § 35 zákona.

Čl. 18

(k § 40 zákona)

(1) Změny v zařazení obcí do přírodních stanovišť, k nimž dojde během roku, jsou rozhodné pro vyměření daně z pozemků u všech poplatníků a daně z příjmů občanů ze zemědělské výroby na příští rok.

(2) Ke změnám, jež nastanou během roku ve výměře obhospodařovaných pozemků, se při vyměření daně z pozemků a daně z příjmů občanů ze zemědělské výroby na běžný rok nepřihlíží.

Čl. 19

(k § 41 zákona)

Skončí-li pětiletá doba osvobození během roku (čl. 7 odst. 4), vypočte poplatník v přiznání daň ze zisku tak, že od daně za celý rok odečte za každý i započatý měsíc, v němž trvalo osvobození, jednu dvanáctinu celoroční daně.

Čl. 20

(k § 45–48 zákona)

(1) Podkladem pro výpočet měsíčních záloh na daň ze zisku (§ 45 odst. 2 písm. a) zákona) a na příspěvek na sociální zabezpečení (§ 47 písm. a) zákona) a čtvrtletních záloh na daň z objemu mezd a daň z individuálních mezd (§ 46 odst. 1 zákona) je schválený roční hospodářský plán organizace. Do doby, než schválí plán příslušný orgán, platí návrh plánu organizace.

(2) Dojde-li během roku ke změnám plánu, které mají vliv na výši vypočtených záloh, je poplatník povinen předložit do osmi dnů nový propočet záloh orgánu vykonávajícímu správu daně a dále platit měsíční zálohy podle nového výpočtu. Výše měsíčních záloh do té doby splatných se nemění.

(3) Při výpočtu daně ze zisku se po uplynutí čtvrtletí upravuje bilanční zisk o připočitatelné a odpočitatelné položky (§ 12 a 13 zákona) podle skutečnosti od začátku roku do konce čtvrtletí, za které se provádí výpočet.

(4) Zjistí-li orgán vykonávající správu daně, že poplatník si vypočetl zálohy nižší částkou, vydá rozhodnutí, ve kterém stanoví nové zálohy podle vlastního výpočtu a uloží poplatníkovi doplatit rozdíl do 15 dnů. Vypočetl-li poplatník zálohy vyšší částkou, zúčtuje se rozdíl obdobně podle ustanovení § 45 odst. 2 písm. a) poslední věta zákona.

(5) Orgán vykonávající správu daně může stanovit zálohy jinak, zejména v případech organizačních změn nebo změn ve struktuře činností organizace, které mají vliv na výši daňové povinnosti. Měsíční zálohy lze též stanovit podle rozpisu plánu, který provede organizace v rámci své čtvrtletní povinnosti na jednotlivé měsíce.

Čl. 21

(k § 49 zákona)

(1) Povolí-li družstvo nově vstoupivšímu členovi, aby do konce roku ještě realizoval příjmy ze zemědělské výroby na svůj vlastní účet a nikoliv na účet družstva, je povinen zaplatit daň na celý rok.

(2) Odpis splátek podle § 49 odst. 1 zákona provede orgán vykonávající správu daně bez žádosti na základě oznámení (§ 39 zákona).

Čl. 22

(k § 50 zákona)

(1) Dojde-li u poplatníka ke změně již vyměřené daně, počítá se penále (§ 50 odst. 4 zákona) z rozdílu, o který je daň vypočtená v dodatečném platebním výměru vyšší než daň již vyměřená.

(2) Penále se nepředepíše, činí-li méně než 10 Kčs.

Čl. 23

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1975.

Ministr:

Ing. Lér, CSc. v. r.

^1) Vyhláška č. 23/1964 Sb., kterou se provádí zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí.

^2) Například zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, zákon č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách, zákon SNR č. 7/1958 Sb. SNR, o kulturních památkách, zákon č. 40/1956 Sb., o ochraně přírody, a zákon SNR č. 1/1955 Sb. SNR, o státní ochraně přírody.

^3) § 5 vyhlášky č. 2/1972 Sb., o kooperačních vztazích při rozvoji specializace a koncentrace zemědělské výroby.

^4) § 8 vyhlášky č. 11/1965 Sb., o hospodaření s obaly při dodávkách výrobků.

^5) V těchto případech podléhají příjmy z této činnosti dani z příjmů obyvatelstva podle zákona č. 145/1961 Sb.