Vyhláška ministerstva zemědělství a výživy Slovenské socialistické republiky, kterou se provádějí některá ustanovení zákona Slovenské národní rady o plemenitbě hospodářských zvířat

§ 1

Způsobilost odborných pracovníků plemenářských organizací

(k § 4 zákona)

Podmínkou způsobilosti odborných pracovníků plemenářských organizací k výkonu úkolů státní péče o rozvoj plemenářství je dokončené studium na vysoké škole zemědělské nebo na jiné vysoké škole se zaměřením odpovídajícím těmto úkolům. Ve výjimečných případech, zejména jde-li o méně významné úkoly státní péče o rozvoj plemenářství, mohou plemenářské organizace plnit tyto úkoly pracovníky, kteří mají středoškolské vzdělání zemědělského směru zakončené maturitou, popřípadě i pracovníky, kteří mají dlouholetou zootechnickou praxi.

Výběrové a uznávací komise

(k § 6 a 7 zákona)

§ 2

(1) Ministr zemědělství a výživy (dále jen „ministr“) zřizuje při ministerstvu zemědělství a výživy Slovenské socialistické republiky (dále jen „ministerstvo“ )

• a) výběrové komise pro skot, prasata, koně, ovce a kozy (dále jen „komise“),

• b) uznávací komise pro drůbež (dále jen „komise“),

• c) ústřední výběrovou a uznávací komisi (dále jen „komise“).

(2) Každá z komisí uvedených v odstavci 1 písm. a) a b) má nejméně 5 členů.

(3) Předsedy a další členy (náhradníky) komisí jmenuje a odvolává ministr z řad odborných pracovníků, zejména vědeckovýzkumných organizací, vysokých škol, plemenářských organizací, státní veterinární organizace, okresních zemědělských správ, krajských zemědělských správ a chovatelů na návrh plemenářské organizace, popřípadě organizace pověřené šlechtěním některých druhů hospodářských zvířat, projednaný s krajskými zemědělskými správami. Funkční období členů komisí je tříleté.

§ 3

(1) Členům komisí patří za činnost v komisích odměny podle předpisů o odměňování některých prací konaných mimo pracovní poměr,^1) popřípadě náhrada ušlé mzdy; poskytuje je ministerstvo.

(2) Náhrady cestovních a jiných výdajů členům komisí při pracovních cestách konaných v souvislosti s jejich členstvím v komisích poskytuje podle předpisů o náhradách cestovních, stěhovacích a jiných výdajů^2) ministerstvo.

§ 4

(1) Komise uvedené v § 2 odst. 1 písm. a) a b) jsou schopné se usnášet, jsou-li přítomni alespoň tři členové včetně veterinárního lékaře. Komise uvedená v § 2 odst. 1 písm. c) je schopna se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina jejích členů.

(2) Komise se platně usnášejí většinou hlasů; při rovnosti hlasů platí jako přijatý ten návrh, pro který hlasoval předsedající.

§ 5

Administrativní, organizační a jiné věci spojené s činností komisí zajišťuje ministerstvo.

§ 6

Na komise zřízené podle § 6 odst. 2. zákona se vztahují ustanovení § 3, § 4 odst. 1 druhá věta a odst. 2 a § 5.

§ 7

Uznaná a povolená plemena a užitkové typy

(k § 8 zákona)

(1) Na území Slovenské socialistické republiky jsou uznanými plemeny

1. skotu	slovenské strakaté a slovenské pinzgauské,
2. prasat	bílé ušlechtilé, černostrakaté, landraské,
3. koní	slovenský teplokrevník, anglický plnokrevník, nonius, lipický kůň, arabský kůň, horský kůň,
4. ovcí	merino, valaška, cigája,
5. koz	bílá bezrohá krátkosrstá, hnědá bezrohá krátkosrstá.

(2) Na území Slovenské socialistické republiky jsou

• a) povolenými plemeny

1. skotu	ayrshirské, dánské červené, nížinné červenostrakaté, nížinné černostrakaté,
2. prasat	cornwalské, hampshirské, pietrenské, durocké,
3. koní	klusák;

• b) povolenými užitkovými typy drůbeže

1. slepic	nosný, masný,
2. krůt	velký, střední, malý,
3. perliček	modrý - masný,
4. hus	masný,
5. kachen	masný.

(3) Úroveň hospodářsky významných užitkových vlastností a tělesných znaků jednotlivých plemen a užitkových typů (dále jen „plemena“) hospodářských zvířat, která nebyla určena a vyhlášena za uznaná nebo povolená, ale jsou na území Slovenské socialistické republiky se souhlasem ministerstva chována, popřípadě dovážena pro experimentální nebo speciální účely, ověřují z hlediska vhodnosti jejich dalšího chovu výzkumné ústavy pověřené ministerstvem a plemenářské organizace. Tyto ústavy a organizace podávají ministerstvu návrhy na určení a vyhlášení dalších plemen hospodářských zvířat za uznaná nebo povolená.

Inseminace, páření a jejich zabezpečení

(k § 7 až 9 zákona)

§ 8

Odborná způsobilost inseminačních techniků

(4) Osvědčení o způsobilosti k inseminování vydá plemenářská organizace pracovníku staršímu 18 let, který úspěšně složil zkoušku z inseminace hospodářských zvířat podle zkušebního řádu vydaného ministerstvem. Zkoušku nahrazuje dokončené studium zootechnického oboru na vysoké škole zemědělské, je-li v něm vyučovacím předmětem porodnictví a inseminace hospodářských zvířat.

(2) Inseminační technici jsou povinni se pravidelně podrobovat lékařským prohlídkám; inseminaci nesmějí provádět, jsou-li vylučovateli zárodků nebezpečných nákaz přenosných z lidí na zvířata. Pří inseminování jsou inseminační technici povinni používat ochranný oděv a pracovní pomůcky.^3)

Inseminace skotu

§ 9

(1) Plemenářské organizace ve spolupráci se socialistickými organizacemi a jednotlivými chovateli (dále jen „chovatelé“) sestavují nejméně jednou za dva roky připařovací plány pro připařovací obvody. Přihlížejí přitom zejména k příslušnosti plemenic k jednotlivým plemenům, k výsledkům kontroly užitkovosti, k hodnocení plemenic a jejich zdravotnímu stavu, k potřebám zabezpečení a k výsledkům kontroly dědičnosti užitkových vlastností plemenných býků, k výsledkům kontroly zdraví a kontroly dědičnosti zdraví plemenných býků, k požadavkům chovatelů a k tomu, aby se zabránilo nežádoucí blízké příbuzenské plemenitbě a neplánovanému křížení.

(2) Připařovací plány dále stanoví, kteří plemeníci jsou určeni k inseminaci plemenic jednotlivých chovatelů. Plemenářské organizace oznámí připařovací plány místním národním výborům a vyhlásí je způsobem v místě obvyklým.

(3) Připařovací plány jsou podkladem k uzavření smluv o provádění inseminace mezi plemenářskými organizacemi a chovateli.

§ 10

(1) Inseminovat lze jen plemenice zařazené do inseminace připařovacím plánem a na základě veterinárního potvrzení o jejich zdravotní způsobilosti k chovu a veterinárního osvědčení o nákazové situaci v obci.

(2) Plemenářské organizace jsou povinny zajišťovat inseminaci plemenic podle požadavků chovatelů každodenně.

§ 11

(1) Na každou plemenici zařazenou do inseminace vydá plemenářská organizace chovateli kartu plemenice.

(2) Inseminační technik zapíše na kartu plemenice údaje o inseminacích a výsledky vyšetření březosti.

(3) Při veterinárním vyšetření plemenice veterinární lékař zapíše na kartu plemenice výsledek tohoto vyšetření a léčení; uvede na ní i doporučení pro chovatele a inseminačního technika.

§ 12

Chovatelé plemenic zařazených do inseminace jsou povinni:

• a) plně využívat reprodukčních schopností plemenic,

• b) sledovat příznaky říje,

• c) oznámit plemenářské organizaci (popřípadě, jde-li o jednotlivé chovatele, socialistické organizaci provádějící inseminaci jejich plemenic) začátek říje dohodnutým způsobem; to se netýká socialistické organizace, jejíž inseminační technik sám provádí inseminaci plemenic patřících této organizaci,

• d) postarat se o to, aby inseminační technik byl při výkonu inseminace chráněn před nepohodou, aby mu byla v dostatečném množství poskytnuta teplá voda a mycí prostředky a možnost osušit se, aby mu bylo umožněno bezpečná a nezávadné provedení inseminace a vyšetření březosti a aby se mu při těchto úkonech pomáhalo,^4)

• e) podávat inseminačním technikům a veterinárním lékařům informace potřebné k plnění jejich úkolů,

• f) pečlivě a bezpečně uschovávat karty plemenic, doplňovat je údaji o narození telat nejpozději do 24 hodin po otelení a na požádání je předkládat inseminačním technikům, veterinárním lékařům a kontrolním orgánům,

• g) při změně chovatele zapsat tuto skutečnost do karty plemenice, odevzdat kartu novému chovateli a uvědomit o tom plemenářskou organizaci; tuto změnu ohlásí plemenářské organizaci i nový chovatel,

• h) při přemístění plemenice zapsat den přemístění a místo nového ustájení do karty plemenice a uvědomit o tom plemenářskou organizaci,

• ch) při dodávce plemenice na jatky nebo při jejím uhynutí zapsat den a příčinu vyřazení z chovu do karty plemenice a uschovat kartu jeden rok,

• i) postavit jednoduchý přístřešek s vyhovujícím připouštědlem na pastvinách v letním období a vhodnou místnost v zimním období pro inseminování volně ustájených plemenic.^4)

§ 13

(1) Inseminační technik je povinen:

• a) vyšetřit pohlavní orgány plemenice v tentýž den, kdy se na základě oznámení chovatele plemenářské organizaci, popřípadě socialistické organizaci [§ 12 písm. c) ] dověděl o začátku říje, a podle vyšetření ji inseminovat spermatem plemenného býka určeného připařovacím plánem,

• b) vyšetřit březost inseminovaných plemenic nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce po poslední inseminaci a o výsledku vyšetření informovat chovatele,

• c) zapsat do karet plemenic údaje o inseminování a výsledky vyšetření březostí.

(2) Inseminační technik nesmí inseminovat plemenici s příznaky onemocnění pohlavních orgánů nebo s příznaky poruch celkového zdravotního stavu; v tom případě pouze učiní záznam do karty plemenice a ihned o tom vyrozumí chovatele a veterinárního lékaře. Plemenici nesmí inseminovat ani tehdy, když zjistí nepravou říji nebo skončenou říji; i o tom učiní záznam do karty plemenice.

§ 14

Bližší podrobnosti o zajišťování inseminace skotu stanoví technické normy.^5)

§ 15

Inseminace ostatních hospodářských zvířat

Při inseminaci prasat, koní, ovcí a koz se postupuje obdobně jako při inseminaci skotu (§ 9 až 13); bližší podrobnosti stanoví technické normy.^6)

Páření

§ 16

Socialistické organizace sestavují nejméně jednou za rok návrhy připařovacích plánů k zabezpečení páření skotu, prasat, ovcí a koz. Návrhy připařovacích plánů schvalují plemenářské organizace.

§ 17

(1) K zabezpečení páření skotu, prasat, ovcí a koz jednotlivých chovatelů sestavují plemenářské organizace nejméně jednou za rok připařovací plány; činí tak ve spolupráci s místními národními výbory, a jde-li o páření ovcí a koz, i s organizací Slovenského svazu chovatelů drobného zvířectva. Plemenářské organizace oznámí připařovací plány místním národním výborům a vyhlásí je způsobem v místě obvyklým.

(2) Plemenářské organizace jsou povinny zajistit, aby připařovací obvody byly stanoveny na každých nejméně 30 zapouštění schopných plemenic skotu a ovcí a pro každých nejméně 10 zapouštění schopných plemenic prasat a koz jednotlivých chovatelů, přičemž vzdálenost od místa ustájení plemeníka zpravidla nemá přesahovat 10 km u skotu a prasat a 7 km u ovcí a koz.

(3) Plemenářské organizace se mohou dohodnout se socialistickými organizacemi o tom, že páření skotu, prasat, ovcí a koz jednotlivých chovatelů zajistí socialistické organizace svými plemeníky.

(4) Plemenářské organizace mohou za podmínek stanovených ministerstvem přenechat jednotlivým chovatelům na základě smlouvy své plemeníky k zajišťování páření prasat, ovcí a koz i jiných jednotlivých chovatelů. Jednotlivý chovatel, s nímž plemenářská organizace uzavřela takovouto smlouvu, vystupuje vůči jiným chovatelům v jejím zastoupení.

§ 18

(1) Plemenářské organizace jsou povinny při schvalování připařovacích plánů (§ 16) a při jejich sestavování (§ 17 odst. 1) pečovat o to, aby v páření skotu, prasat, ovcí a koz působili plemeníci v potřebném počtu.

(2) Při určování potřebného počtu plemeníků postupují plemenářské organizace tak, aby na jednoho plemenného býka připadlo podle místních chovatelských podmínek a struktury stáda zpravidla 100 plemenic (krav a jalovic starších než 1 rok), na Jednoho plemenného kance 30 prasnic, na Jednoho plemenného berana 30—40 bahnic a na jednoho plemenného kozla 45 koz.

§ 19

(1) Páření koni chovatelů se zabezpečuje podle připařovacích plánů, které sestavují plemenářské organizace na 1 rok. Plemenářské organizace oznámí připařovací plány místním národním výborům a vyhlásí je způsobem v místě obvyklým.

(2) Vyhlášené připařovací plány jsou podkladem pro uzavření smluv o provádění páření mezi plemenářskými organizacemi, popřípadě socialistickými organizacemi a chovateli.

(3) Plemenářské organizace rozmísťují plemenné hřebce podle připařovacích plánů do připařovacích obvodů; hranice připařovacího obvodu mají být vzdáleny zpravidla nejvýše 25 km od místa ustájení hřebce, je-li v něm chováno nejméně 10 klisen určených k zapouštění.

(4) Plemenné hřebce pro zapouštění klisen chovatelů umísťují plemenářské organizace ve vlastních připouštěcích stanicích anebo je mohou za podmínek stanovených ministerstvem dát na základě smlouvy do užívání socialistickým organizacím.

§ 20

Plemenice skotu, prasat, koní, ovcí a koz lze zapustit jen v místech ustájeni plemeníků.

§ 21

Chovatelé plemenných býků, kanců, hřebců, beranů a kozlů jsou povinni:

• a) postarat se o jejich řádné ustájení, krmení a ošetřování,

• b) určit k jejich ošetřování jen osoby, které nejsou vylučovateli zárodků nebezpečných nákaz přenosných z lidí na zvířata a splňují podmínky stanovené předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci,^7)

• c) připravit vyhovující připouštědlo,

• d) nepřipouštět plemeníky a nezapouštět plemenice s příznaky onemocnění pohlavních orgánů nebo s příznaky poruch celkového zdravotního stavu (v těchto případech může připuštěni povolit jen veterinární lékař),

• e) provádět záznamy o každém připuštění plemeníka do připouštěcího rejstříku,

• f) vydat chovateli plemenice připouštěcí lístek o každém připuštění plemeníka,

• g) bylo-li osvědčení k připouštění plemeníka zrušeno, odevzdat toto osvědčení a připouštěcí rejstřík plemenářské organizaci.

§ 22

Chovatelé plemenic skotu, prasat, koní, ovci a koz jsou povinni:

• a) plně využívat reprodukčních schopností plemenic,

• b) postarat se o řádné ustájení, krmení a ošetřování plemenic,

• c) určit k ošetřování plemenic jen osoby, které nejsou vylučovateli zárodků nebezpečných nákaz přenosných z lidí na zvířata a které splňují podmínky stanovené předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci,^4)

• d) sledovat příznaky říje plemenic a dbát o jejich pravidelné a včasné zapuštění,

• e) dbát, aby byly zapuštěny jen zdravé plemenice; o příznacích onemocnění pohlavních orgánů a o příznacích poruch celkového zdravotního stavu plemenice ihned uvědomit veterinárního lékaře, který určí podle výsledků vyšetření, popřípadě léčby plemenice vhodnost dalšího zapuštění,

• f) uschovávat připouštěcí lístek po dobu jednoho roku od zapuštění plemenice.

Metody plemenitby

(k § 12 zákona)

§ 23

Čistokrevná plemenitba^8) je

• a) připařování hospodářských zvířat téhož plamene, popřípadě příbuzných plemen podobného fylogenetického původu,

• b) připařování kříženců stejných kombinací plemen v konečném nebo jemu blízkém stupni meziplemenného křížení, odpovídajícím cíli dlouhodobého programu zušlechťování plemen hospodářských zvířat.

§ 24

(1) Meziplemenné křížení^8) je vzájemné připařování čistokrevných plemeníků a plemenic různých plemen nebo jejich kříženců s výjimkou zvířat uvedených v § 23 písm. b).

(2) Cílem meziplemenného křížení je zlepšení vlastností uznaných, popřípadě povolených plemen nebo produkce užitkových kříženců pro výrobní cíle nebo vytvoření nových užitkových typů a plemen. Meziplemenné křížení lze zavést jen za předpokladu, že bylo předem kladně zhodnoceno výzkumem nebo doporučeno k využití; u skotu může být provedeno jen inseminací.

§ 25

Výběr plemeníků a použití spermatu

(k § 13 zákona)

(1) Výběr plemenných býků, kanců, beranů a kozlů se uskutečňuje na trzích plemenných a chovných zvířat, v odchovnách plemenářských organizací, popřípadě ve stájích chovatelů; výběr plemenných hřebců se uskutečňuje zpravidla v plemenářských organizacích po výkonnostních zkouškách koní.

(2) Výsledky výběrového řízení včetně posudku výběrové komise se zapisují do osvědčení k použití v inseminaci nebo k připouštění.

(3) V osvědčení k připouštění plemenářská organizace uvede i bližší podmínky využití plemeníka.

(4) Osvědčení k použití v inseminaci se vztahuje i na skladované sperma plemeníků.

(5) Plemenářská organizace je povinna zajistit každoročně přezkoušení vhodnosti a způsobilosti plemeníků, pro něž vydala osvědčení k použití v inseminaci nebo k připouštění; podle výsledků přezkoušení může toto osvědčení změnit nebo zrušit.

§ 26

Plemenitba drůbeže

(k § 14 zákona)

(1) Plemenitba drůbeže se provádí inseminací a pářením. K oběma způsobům plemenitby lze používat pouze plemeníků (jejich sperma) a plemenic pocházejících ze šlechtitelských chovů povolených užitkových typů drůbeže.

(2) Připařovací plány v šlechtitelských a rozmnožovacích chovech drůbeže pro každou její generaci sestavuji šlechtitelské organizace. Připařovací plány schvalují a jejich plnění kontroluji plemenářské organizace.

Kontrola užitkovosti a kontrola dědičnosti užitkových vlastností

(k § 17 zákona)

§ 27

Rozsah provádění kontroly užitkovosti a stanovení užitková hodnoty

(1) Kontrola užitkovosti hospodářských zvířat se provádí v rozsahu potřebném pro jejich šlechtění tak, aby zahrnovala nejméně

• a) u skotu 50 % z celkového počtu krav,

• b) u prasat 10 % z celkového počtu prasnic,

• c) u koní 10 % z celkového stavu koní,

• d) u ovcí 10 % ze stavu bahnic a jehnic starších než 1 rok,

• e) u koz 2 % z celkového stavu koz.

(2) Pro účely kontroly užitkovosti jsou socialistické organizace, které chovají krávy, provádí-li se v jejich chovech tato kontrola, povinny soustřeďovat krávy po dobu I. laktace ve stájích prvotelek nebo v samostatné skupině ve stáji (stání prvotelek).

(3) Užitkovou hodnotu hospodářských zvířat stanoví plemenářské organizace na základě výsledků kontroly užitkovosti.

§ 28

Kontrola užitkovosti skotu

(1) Kontrola užitkovosti se provádí v chovech socialistických organizaci.

(2) U krav se kontrolou užitkovosti zjišťuje dojivost, dojitelnost, obsah tuku, popřípadě i obsah bílkovin v mléce, plodnost, živá váha a údaje o podmínkách odchovu a vývinu potomstva. Plemenářská organizace může ve vybraných chovech zjišťovat též další údaje důležité pro stanovení užitkové a plemenné hodnoty.

(3) U mladých býků se kontrolou užitkovosti zjišťuje váhový přírůstek, růst a vývin.

(4) Bližší podrobnosti o kontrole užitkovosti skotu stanoví technické normy.^9)

§ 29

Kontrola užitkovosti prasat