Zákon Slovenské národní rady o státní správě ve vodním hospodářství

Typ Zákon
Publikace 1974-12-23
Stav Platný
Zdroj e-Sbírka
Historie novel JSON API

ČÁST PRVNÍ

Vodohospodářské orgány a jejich působnost

§ 1

Vodohospodářské orgány

Státní správu na úseku vodního hospodářství podle vodního zákona^1) a tohoto zákona, jakož i úkoly stanovené předpisy vydanými na jejich základě vykonávají vodohospodářské orgány, jimiž jsou

§ 2

Okresní národní výbory

Působnost, která podle vodního zákona přísluší vodohospodářským orgánům, vykonávají okresní národní výbory, pokud ji vodní zákon nebo tento zákon nesvěřuje jiným orgánům.

§ 3

Místní (městské) národní výbory

(1) Místní (městské) národní výbory

(2) Místní (městské) národní výbory na základě pověření krajského národního výboru vydaného po projednání s příslušným okresním národním výborem v případech, kde jsou pro to potřebné podmínky a nejde o hraniční toky,

(3) V případech uvedených v odstavci 1 si mohou vyhradit rozhodování okresní národní výbory, zejména jde-li o územní obvody více místních (městských) národních výborů.

§ 4

Krajské národní výbory

(1) Krajské národní výbory povolují

v případech uvedených v bodu 1 a 2 povolují též související odběr vod,

(2) Krajské národní výbory rozhodují

(3) Krajské národní výbory

§ 5

Ministerstvo lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistická republiky

Ministerstvo

§ 6

Místní příslušnost vodohospodářských orgánů

(1) Místní příslušnost vodohospodářských orgánů k vydávání povolení k nakládání s vodami, k vodohospodářským dílům a k některým činnostem podle § 8 až 10 vodního zákona se řídí místem díla, popřípadě místem činnosti.

(2) Je-li vodohospodářské dílo, k jehož povolení je příslušný okresní národní výbor, na území více okresů téhož kraje, je příslušný okresní národní výbor, v jehož územním obvodě je převážná část vodohospodářského díla. V pochybnostech o tom, v kterém okrese je převážná část vodohospodářského díla, určí příslušnost krajský národní výbor, a jde-li o okresy ve více krajích určí příslušnost zúčastněné krajské národní výbory ve vzájemné dohodě; nedojde-li k dohodě, určí příslušnost ministerstvo.

(3) Je-li vodohospodářské dílo, k jehož povolení je příslušný krajský národní výbor, na území více krajů, je příslušný krajský národní výbor, v jehož územním obvodě je převážná část vodohospodářského díla. V pochybnostech o tom, v kterém kraji je převážná část vodohospodářského díla, určí příslušnost ministerstvo.

§ 7

Souběh povolení vodohospodářských orgánů různých stupňů

Jestliže týž žadatel požaduje současné vydání několika povolení, k jejichž vydání jsou příslušné vodohospodářské orgány různých stupňů, rozhodne o vydání těchto povolení vodohospodářský orgán nejvyššího stupně. Ministerstvo může obecně závazným právním předpisem upravit podrobnosti.

ČÁST DRUHÁ

Směrný vodohospodářský plán a ochrana vodohospodářských zájmů

§ 8

Sestavování a doplňování směrného vodohospodářského plánu

(1) Směrný vodohospodářský plán sestavuje a doplňuje ministerstvo v součinnosti se zúčastněnými ústředními orgány tak, aby byl v souladu s perspektivou rozvoje jednotlivých odvětví národního hospodářství a s ochranou životního prostředí.

(2) Ministerstvo může pověřit nižší vodohospodářské orgány zpracováním podkladů pro sestavování a doplňování směrného vodohospodářského plánu. Ministerstvo, popřípadě k tomu pověřené jím řízené organizace a vodohospodářské orgány mohou požadovat od těch, kdož mají požadavky na vodu nebo ovlivňují hospodaření s vodou, popřípadě její jakost, aby jim bezplatně sdělovali údaje potřebné k sestavování a doplňování tohoto plánu, nebo si mohou tyto údaje u nich zjišťovat.

(3) Ministerstvo sestavuje v rámci směrného vodohospodářského plánu státní vodohospodářskou bilanci, která obsahuje vyhodnocení zásob povrchových a podzemních vod, jejich jakosti a současného i možného využití; přitom stanoví zásady ročního a víceletého hospodaření s vodou v jednotlivých povodích a určuje potřebné ukazatele, především ukazatele minimálních průtoků vody ve vodních tocích a ukazatele potřeby, spotřeby, popřípadě jakosti vody při nakládání s ní. Při stanovení ukazatelů minimálních průtoků ve vodních tocích bere zřetel na potřeby uživatelů vod, včetně potřeb plavby na splavných tocích a na ochranu důležitých zájmů společnosti.

(4) Ministerstvo může pověřit nižší vodohospodářské orgány, aby podle jím stanovených zásad určily ukazatele pro jednotlivá dílčí povodí, popřípadě úseky vodních toků.

(5) Zásoby povrchových a podzemních vod a jejich jakost evidují a bilančně vyhodnocují organizace pověřené ministerstvem, a to podle směrnic vydaných ministerstvem po projednání s příslušnými ústředními orgány státní správy.

§ 9

Ochrana vodohospodářských a jiných důležitých zájmů společnosti

Vodohospodářské orgány jsou povinny vycházet při rozhodování, vyjádřeni a při provádění ostatních opatření ve vodním hospodářství ze směrného vodohospodářského plánu, zejména ze státní vodohospodářské bilance, dodržovat zásady ročního a víceletého hospodaření s vodou v jednotlivých povodích a dbát na ochranu životního prostředí a ostatní důležité zájmy společnosti.

ČÁST TŘETÍ

Vodohospodářský dozor

§ 10

Vodohospodářský dozor národních výborů

(1) Národní výbory dozírají na dodržování ustanovení vodního zákona, tohoto zákona a předpisů vydaných na jejich základě a v rozsahu své působnosti ukládají opatření k odstranění zjištěných nedostatků.

(2) Národní výbory jsou povinny v. rozsahu své působnosti soustavně dozírat zejména na to, zda jsou dodržována jimi vydaná rozhodnutí, ustanovení vodního zákona k ochraně vod, včetně jejich jakosti, zda jsou udržována vodohospodářská díla v řádném stavu a zda jsou provozována podle schválených kanalizačních, manipulačních nebo provozních řádů.

(3) Národní výbory si mohou při provádění vodohospodářského dozoru vyžádat spolupráci orgánů, které sleduji jakost a zdravotní nezávadnost vod, orgánů ochrany přírody, orgánů státního hospodářského řízení zemědělství, rybářství, popřípadě dalších orgánů, jakož i společenských organizací působících na těchto úsecích. Po projednání s těmito organizacemi mohou pověřit jejich členy některými úkoly, pokud nejde o rozhodnutí ve věcech státní správy.

(4) Národní výbory provádějí jako součást vodohospodářského dozoru technickobezpečnostní dozor nad vodohospodářskými díly, jejichž stav by mohl ohrozit bezpečnost osob nebo majetku. Přitom dozírají zejména na to, jak správci (vlastníci, uživatelé) těchto děl zajišťují na nich odborný technickobezpečnostní dohled a jak provádějí potřebná opatření k jejich bezpečnosti.

(5) Ministerstvo může upravit obecně závazným právním předpisem způsob provádění vodohospodářského dozoru národními výbory, jakož i provádění odborného technickobezpečnostního dozoru v případech, kdy jej neprovádí organizace pověřená podle § 41 odst. 1 písm. c) vodního zákona nebo jde-li o vodohospodářské dílo ve výstavbě.

§ 11

Vrchní vodohospodářský dozor

(1) Ministerstvo dozírá v rámci vrchního vodohospodářského dozoru na to, jak nižší vodohospodářské orgány provádějí ustanovení vodního zákona, tohoto zákona a předpisů vydaných na jejich základě.

(2) V rámci vrchního vodohospodářského dozoru dozírá ministerstvo též na to, jak orgány a organizace dodržují ustanovení vodního zákona o ochraně vod a předpisů vydaných na jeho základě, jak jsou dodržována rozhodnutí vodohospodářských orgánů, jak plní své povinnosti správci (vlastníci, uživatelé) vodohospodářských děl a správci vodních toků a jak plní úkoly organizace pověřené ministerstvem podle vodního zákona nebo tohoto zákona. Zjistí-li nedostatky, může uložit potřebná opatření k jejich odstranění.

§ 12

Slovenská vodohospodářská inspekce

(1) Slovenskou vodohospodářskou inspekci zřizuje ministerstvo jako svůj odborný kontrolní orgán ve věcech ochrany jakosti vod a hospodařeni s vodou. Slovenská vodohospodářská inspekce vykonává v rámci vrchního vodohospodářského dozoru úkoly uvedené v § 11 odst. 2 v rozsahu určeném ministerstvem.

(2) Slovenská vodohospodářská inspekce při plnění svých úkolů spolupracuje s národními výbory a poskytuje jim odbornou pomoc.

(3) Slovenská vodohospodářská inspekce navrhuje vodohospodářským orgánům uložení pokut a opatření k odstranění zjištěných nedostatků.

§ 13

Oprávnění osob vykonávajících vodohospodářský dozor

Osoby vykonávající dozor podle § 10 až 12 jsou při plnění svých úkolů oprávněny vstupovat na pozemky, do závodů, zařízení a objektů, pokud k tomu není třeba povolení podle zvláštních předpisů, provádět potřebná zjišťování, požadovat potřebné údaje a vysvětlení a nahlížet do příslušných dokladů; přitom jsou povinny zachovávat státní, hospodářské a služební tajemství o skutečnostech, o nichž se dověděly při své činnosti a vykázat se průkazem orgánu, z jehož pověřeni vykonávají dozor.

ČÁST ČTVRTÁ

Řízení a vodohospodářská evidence

§ 14

Řízení

(1) Pokud tento zákon nestanoví jinak, postupují vodohospodářské orgány při řízení o věcech upravených vodním zákonem nebo tímto zákonem (dále jen „vodoprávní řízení“) podle správního řádu,^3) popřípadě podle stavebního řádu,^4) jde-li o rozhodnutí ve věci zřízení, změny nebo zrušení vodohospodářského díla.

(2) K žádosti o rozhodnutí je třeba připojit doklady obsahující údaje, které jsou směrodatné pro posouzení dosahu žádaného rozhodnutí na vodohospodářské poměry. Jde-li o žádost o povolení, které je současně rozhodnutím o přípustnosti stavby,^5) je třeba připojit též doklady, kterých je třeba k žádosti o takovéto rozhodnutí podle stavebního řádu. Žadatel je povinen na vyzvání vodohospodářského orgánu předložit další doklady, popřípadě posudky o vlivu žádaného rozhodnutí na jiné právem chráněné zájmy.

(3) Ministerstvo vyhláškou podrobněji stanoví, ve kterých případech a které doklady je žadatel o rozhodnutí povinen předložit, jakož i další podrobnosti vydávání povolení, souhlasů a vyjádření.

(4) Týká-li se vodoprávní řízení užívacích práv k zemědělským nebo lesním pozemkům, které mají v užívání socialistické zemědělské nebo lesní organizace, jsou účastníky vodoprávního řízení jen tyto organizace.

(5) Účastníkem vodoprávního řízení ve věci povolení nebo souhlasu vodohospodářského orgánu týkajícího se vodního toku je též správce tohoto toku.

(6) V případech, ve kterých může rozhodnutí vodohospodářského orgánu ovlivnit vodohospodářské poměry v územních obvodech více místních (městských) národních výborů, oznámí vodohospodářský orgán termín a předmět ústního jednání veřejnou vyhláškou i u těchto národních výborů. K ústnímu jednání pozve písemně všechny jemu známé účastníky vodoprávního řízení.

(7) Pozvání k ústnímu jednání doručí vodohospodářský orgán účastníkovi do vlastních rukou nejpozději 8 dnů, ve složitějších případech nejpozději 30 dnů přede dnem ústního jednání. Po tuto dobu musí být vyvěšeny i vyhlášky o oznámení ústního jednání podle odstavce 6.

(8) Ovlivní-li rozhodnutí vodohospodářské poměry nebo jakost vod v obvodě působnosti jiného vodohospodářského orgánu, nebo je-li vodohospodářské dílo, o němž se rozhoduje, zčásti v územním obvodu jiného vodohospodářského orgánu, rozhodne věcně a místně příslušný vodohospodářský orgán po projednání s vodohospodářskými orgány, jejichž územních obvodů se rozhodnutí týká.

(9) V jednoduchých věcech, zejména je-li možné rozhodnout na podkladě dokladů předložených účastníkem vodoprávního řízení, rozhodne vodohospodářský orgán bezodkladně. V ostatních případech rozhodne nejpozději do 60 dnů, ve zvlášť složitých případech nejpozději do 3 měsíců od zahájení vodoprávního řízení. Nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může lhůtu přiměřeně prodloužit odvolací orgán.

(10) Vodohospdářský orgán může doručit rozhodnutí účastníkům řízení, s výjimkou žadatele o povolení a správce vodního toku, popřípadě toho, kdo podal námitky, veřejnou vyhláškou na místních (městských) národních výborech, v jejichž obvodech jsou zájmy účastníků dotčeny.

(11) Vydává-li vodohospodářský orgán témuž žadateli současně několik povolení, může tak učinit v jednom rozhodnutí.

Čtení tohoto dokumentu nenahrazuje čtení příslušného vydání Sbírky zákonů. Neneseme odpovědnost za případné nepřesnosti vyplývající z převodu originálu do tohoto formátu.