Vyhláška federálního ministerstva dopravy o vnitrozemské plavbě

§ 1

(k § 2 zákona)

(1) Při výkonu státního odborného dozoru Státní plavební správa v Praze na území České socialistické republiky a Státní plavební správa v Bratislavě na území Slovenské socialistické republiky (dále jen „plavební správa“) dohlížejí na

• a) stav sledované vodní cesty, označení plavební dráhy, přívozů, vedení (potrubí) a plavebních překážek,

• b) provoz přístavů, pořádek a čistotu v nich,

• c) dodržování předpisů týkajících se plavby, zejména plavidel plavebního provozu,

• d) provozní způsobilost plavidel k plavbě z hlediska plavební bezpečnosti (dále jen „provozní způsobilost“) včetně dodržování nejvyššího počtu cestujících (osob) u osobních lodí, jakož i na technickou způsobilost malých plavidel (§ 35 odst. 1), přívozů, přívozních plavidel a plovoucích zařízení s výjimkou zařízení uvedených v odstavci 3 písm. c),

• e) vybavení plavidel dostatečnou posádkou a předepsanými lodními listinami,

• f) zdravotní a odbornou způsobilost pracovníků na plavidle a v přístavu k výkonu prací, kterými byli pověřeni, a na jejich obeznámení s předpisy pro výkon služby a s předpisy o bezpečnosti při práci.

(2) Z ostatních úkolů přísluší plavební správě

na úseku péče o plavební bezpečnost

• a) pečovat o plavební bezpečnost na vodních cestách a v přístavech a činit opatření k zajištění plynulého a bezpečného plavebního provozu,

• b) činit opatření k dočasnému přerušení nebo omezení plavebního provozu,

• c) dbát o včasné ukrytí plavidel v ochranných přístavech při velkých vodách, chodu ledu, živelních pohromách apod.,

• d) zajistit poskytnutí pomoci plavidlům, která jsou v nebezpečí,

• e) provádět odborné šetření příčin plavebních nehod a činit při nich nutná opatření;

na úseku péče o vodní cesty

• f) zjišťovat plavební hloubky, zjišťovat překážky v plavební dráze a zajišťovat jejich odstranění, sledovat vodní poměry a zajišťovat zlepšování plavebních poměrů,

• g) hájit zájmy plavby při vodohospodářských a jiných řízeních, požadovat od správce vodních toků řádné udržování hydrotechnických staveb a zařízení, jakož i plavebních zařízení na těchto stavbách (zpevňování břehových svahů, údržba přístavních zdí, vyvazovacích zařízení, sedel pro vzpěry a přístavní můstky, trvalých přistávacích zařízení, schodů apod.),

• h) dávat podněty a vyjadřovat se k projektům a úpravám vodních staveb z hlediska potřeb plavby,

• ch) určovat ve spolupráci se správcem vodního toku přístaviště, vývaziště, kotviště, obratiště, jakož i přistávací místa plavidel;

na úseku péče o plavidla

• i) rozhodovat o provozní způsobilosti plavidel a též o technické způsobilosti malých plavidel, přívozů, přívozních plavidel a plovoucích zařízení s výjimkou zařízení uvedených v odstavci 3 písm. c); vydávat průkazy způsobilosti typu malého plavidla a schvalovat technickou dokumentaci pro stavbu malých plavidel, u nichž se způsobilost k plavbě prokazuje lodním osvědčením,

• j) stanovit minimální počty a složení lodních posádek,

• k) určovat nejvyšší přípustný počet cestujících na plavidlech,

• l) provádět cejchování plavidel,

• m) vydávat a případně odnímat příslušné lodní listiny a vést evidenci plavidel;

na úseku péče o lodní posádky

• n) provádět zkoušky způsobilosti členů lodních posádek, jakož i zkoušky způsobilosti osob k vedení malých plavidel, vydávat a odnímat příslušné průkazy a vést jejich evidenci,

• o) spolupracovat při soustavném zvyšování odborné úrovně lodních posádek;

na úseku péče o přístavy

• p) spravovat přístavy určené pro veřejnou potřebu s výjimkou vodní části a nábřežních zdí přístavu,

• r) provádět prohlídky přístavů a činit opatření nutná k zajištění řádného a bezpečného provozu přístavů,

• s) spolupůsobit při projektování a výstavbě vodních částí přístavů,

• t) vyměřovat a vybírat náhradu za používání přístavů určených pro veřejnou potřebu.

(3) Československý lodní registr v Praze (dále jen „registr“)

• a) vypracovává návrh pravidel pro stavbu, rekonstrukci, popř. modernizaci lodí a jejich zařízení,

• b) prověřuje a schvaluje technickou dokumentaci pro stavbu, rekonstrukci, popř. modernizaci plavidel z hlediska pravidel uvedených pod písm. a) a povoluje v jednotlivých případech ze závažných důvodů odchylky a výjimky z ustanovení těchto pravidel,

• c) vykonává odborný technický dozor na stavbu, rekonstrukci, popř. modernizaci lodí, plovoucích strojů, plovoucích doků, restaurací, botelů, ubytoven, mlýnů a dílen a dále na výrobu lodního materiálu a lodního zařízení; vydává průkazy osvědčující technickou způsobilost plavidel podléhajících tomuto dozoru,

• d) provádí technické prohlídky plavidel uvedených pod písm. c),

• e) vykonává dozor na technická zařízení na plavidlech.

Vodní cesty a přístavy

§ 2

(k § 3 zákona)

(1) Splavnost se sleduje a udržuje u těchto vodních cest:

• a) v úseku Dunaje od ústí Moravy k ústí Ipľu; je určen pro plavbu plavidly o nosnosti do 5000 tun,

• b) v úseku Labe od Hradce Králové do Hřenska (státní hranice); je určen pro plavbu plavidly o nosnosti do 1500 tun,

• c) v úseku Vltavy od Slap do Mělníka; je určen pro plavbu plavidly o nosnosti do 1500 tun.

Pro tyto sledované vodní cesty platí § 4 až 7 v plném rozsahu.

(2) Splavnost se sleduje u těchto vodních cest, částečně již splavněných, popř. určených ke splavnění:

• a) v úseku Vltavy od Českých Budějovic do Slap; je určen pro plavbu plavidly o nosnosti do 300 tun,

• b) v úseku Váhu od Žiliny k ústí do Dunaje; je určen pro plavbu plavidly o nosnosti do 1500 tun,

• c) v průplavním spojení Dunaj - Odra - Labe (popř. jeho ucelených etapách) pro plavidla o nosnosti do 1500 tun.

Pro tyto sledované vodní cesty platí v plném rozsahu ustanovení § 4 až 7 týkající se trvalých objektů, které je křižují; ostatní ustanovení těchto paragrafů se na ně vztahují přiměřeně s přihlédnutím k uvažované době realizace.

(3) Pro vodní toky Váhu od Krpeľan do Žiliny, Nitry od Nitry až po ústí do Váhu, Tisy, Berounky, Ohře, Bodrogu a Hornádu, které nejsou dosud splavněny, platí ustanovení § 4 až 7 přiměřeně.

(4) Plavba na vodních cestách je možná celoročně v době denní i noční, pokud z důvodu bezpečnosti nebo jiných závažných důvodů není omezena, zastavena nebo zakázána.

(5) Způsob a dobu proplavování plavidel plavebními komorami stanoví plavební správa v dohodě se správcem vodního toku. Nárok na proplavování mají všechna plavidla. Přednost při proplavování mají lodi pravidelné osobní dopravy. Malá plavidla jsou proplavována zpravidla ve stanovených hodinách nebo současně s velkými plavidly.

§ 3

(k § 3 zákona)

(1) Přístavy určenými pro veřejnou potřebu jsou:

• 1. Přístav Praha - Smíchov

Přístav tvoří nádrž na levém břehu Vltavy v říčním km 187,6–189,3 s územním obvodem.

• 1. Přístav Praha - Holešovice

Přístav tvoří nádrž na levém břehu Vltavy v říčním km 196,5–199,2 s územním obvodem.

• 1. Přístav Praha - Libeň

Přístav tvoří nádrže na pravém břehu Vltavy v říčním km 197,1–198,3 s územním obvodem.

• 1. Přístav Kolín

Přístav tvoří levý břeh Labe v říčním km 83,3–85,6 s územním obvodem.

• 1. Přístav Mělník

Přístav tvoří pravý břeh Labe v říčním km 0,7–3,0, přístavní nádrže a územní obvod.

• 1. Přístav Lovosice

Přístav tvoří levý břeh Labe a plavebního kanálu v říčním km 47,0–50,6 s územním obvodem.

• 1. Přístav Ústí nad Labem

Přístav tvoří

• a) překladiště ve Vaňově na levém břehu Labe v říčním km 67,5–68,7 s územním obvodem;

• b) přístav Ústí n. Labem - Krásné Březno na levém břehu Labe v říčním km 71,8–75,3 s přístavními nádržemi a s územním obvodem.

• 1. Přístav Děčín

Přístav tvoří

• a) přístav Děčín - Rozbělesy na levém břehu Labe v říčním km 92,0–94,2 s přístavní nádrží a územním obvodem;

• b) přístav Děčín - Loubí na obou březích Labe v říčním km 95,0–98,2 s územním obvodem.

• 1. Přístav Bratislava

Přístav tvoří přístavní nádrže a oba břehy Dunaje v říčním km 1871,5–1860,0 s územním obvodem.

• 1. Přístav Komárno

Přístav tvoří přístavní nádrže a levý břeh Dunaje v říčním km 1770,0–1764,0 a oba břehy Váhu od železničního mostu k ústí Váhu do Dunaje s územním obvodem.

• 1. Přístav Štúrovo

Přístav tvoří levý břeh Dunaje v říčním km 1718,7– 1718,4 s územním obvodem.

(2) Územní obvody těchto přístavů stanoví federální ministerstvo dopravy v dohodě s krajským národním výborem (Národním výborem hlavního města Prahy, Národním výborem hlavního města SSR Bratislavy). Plány územních obvodů jsou uloženy u plavební správy. V územním obvodu smějí být zřizovány pouze objekty sloužící vodní dopravě; k zřízení těchto objektů, k jejich zrušení nebo rekonstrukci je třeba souhlasu plavební správy.

(3) Za přístavy určené pro veřejnou potřebu se též považují přistávací místa ležící mimo území přístavů podle odstavce 1, zřízená a udržovaná plavební správou, pokud je plavidlům dovoleno na nich přistávat a používat jich k překladním nebo k obchodním účelům.

§ 4

(k § 5 zákona)

(1) Na sledovaných vodních cestách nesmějí být zřizována a provozována zařízení, která by mohla způsobit ohrožení zdraví nebo života osob provozujících plavbu a nadměrně ztížit, popř. znemožnit plavbu (lano přes vodní cestu, hrázky nebo jiné překážky v plavební dráze). Veškeré plavební překážky, jako staveniště a pracoviště, je povinen ten, kdo je zřídil, označit plavebními znaky a světly a tyto udržovat.

(2) Činnost na sledovaných vodních cestách, která by mohla ovlivnit plynulost plavby a způsobit dočasné nebo trvalé omezení plavebního provozu nebo přerušení plavební dráhy, musí být předem povolena plavební správou (pořádání závodů nebo slavností na vodě, provádění cvičení, plavba zvláštním zařízením, práce na vodní cestě, výstavba mostů a jiných staveb ve vodní cestě apod.). Těžbu štěrkopísku ve sledované vodní cestě povoluje v dohodě s plavební správou vodohospodářský orgán.

§ 5

(k § 6 zákona)

(1) Na sledované vodní cestě určené pro lodi o nosnosti do 5000 tun smějí být stavěny mosty o nejmenší podjezdné výšce 10 m nad nejvyšší plavební hladinou; u obloukových mostů musí být nejmenší podjezdná výška dodržena v šířce 80 m. Plavební dráha pod mosty musí být nejméně 100 m široká.

(2) Na sledované vodní cestě určené pro lodi o nosnosti do 1500 tun smějí být stavěny mosty o nejmenší podjezdné výšce 6,5 m nad nejvyšší plavební hladinou; u obloukových mostů musí být podjezdná výška dodržena v šířce 30 m. Plavební dráha pod mosty musí být nejméně 50 m široká.

(3) Na sledované vodní cestě určené pro lodi o nosnosti do 300 tun smějí být stavěny mosty o nejmenší podjezdné výšce 6,5 m nad nejvyšší plavební hladinou. Plavební dráha pod mosty musí být nejméně 36 m široká.

(4) Pokud není možno dodržet nejmenší podjezdnou výšku mostu, musí být zřízen most se zvedací konstrukcí. Výjimky povoluje, jsou-li k tomu závažné důvody, plavební správa.

(5) Nejvyšší plavební hladinu na vodní cestě stanoví plavební správa.

(6) Šířky plavební dráhy pod mosty uvedené v odstavcích 1 až 3 platí pro přímé úseky vodní cesty. V obloucích a blízkosti přístavu, popřípadě vjezdu do přístavu musí být šířka mostního plavebního otvoru zvětšena podle výsledku projednání s plavební správou.

(7) Pontonové mosty přes sledované vodní cesty je možno zřizovat pouze ve výjimečných případech a se souhlasem plavební správy a správce vodního toku. Podmínky pro provoz pontonových mostů určuje plavební správa v dohodě se správcem vodního toku. Před velkou vodou a na zimu musí být pontonové mosty vhodně zajištěny, popř. z vodní cesty odstraněny.

(8) Plavební mostní otvory označuje správce vodního toku.

§ 6

(k § 6 zákona)

(1) Na sledovaných vodních cestách určených pro plavidla o nosnosti do 5000 tun smějí být zřízeny lanové dráhy a potrubí nejméně 12 m, sdělovací vedení 15,5 m a elektrická vedení do napětí 110 kV 19 m nad nejvyšší plavební hladinou.

(2) Na sledovaných vodních cestách určených pro plavidla o nosnosti do 300 tun a na přehradních nádržích smějí být zřízeny lanové dráhy a sdělovací vedení a potrubí nejméně 10 m nad nejvyšší plavební hladinou, elektrická vedení do napětí 110 kV 12 m nad nejvyšší plavební hladinou.

(3) Elektrická vedení o napětí vyšším než 110 kV smějí být zřízena ve výšce stanovené v odstavcích 1 a 2 zvýšené o 1 cm na každý 1 kV, který přesahuje 110 kV.

(4) Na ostatních vodních cestách smějí být zřízeny lanové dráhy, potrubí a vedení nejméně 6 m nad nejvyšší plavební hladinou.

(5) Elektrická vzdušná vedení vn a vvn nesmějí být při křižování vodních cest vedena přes plavební komory nebo v bezprostřední jejich blízkosti.

(6) Do dna sledované vodní cesty mohou být vložena kabelová vedení v rýze chráněné záhozem, a to slaboproudé kabely v záhozu o výšce nejméně 120 cm, silnoproudé kabely nejméně 200 cm; zához musí být proveden v síle 50 cm z kamene. Potrubí může být vloženo do dna sledované vodní cesty v rýze tak hluboké, aby zához měl výšku nejméně 120 cm; polovina záhozu musí být provedena z těžkého kamene. V místech, kde jsou prováděny bagrovací práce, musí být hloubka rýhy přiměřeně zvětšena.

(7) Umístění potrubí a kabelového vedení označuje správce potrubí a vedení.

§ 7

(k § 7 zákona)

(1) Horní vodič přívozu na sledované vodní cestě musí být nejméně 12 m, na ostatních vodních cestách nejméně 5 m nad nejvyšší plavební hladinou.

(2) Spodní vodič přívozu na sledované vodní cestě musí být označen. Při provozu přívozu nesmí být stoupáním nebo klesáním spodního vodiče ohrožena plavba.

(3) Umístění přívozu označuje správce přívozu.

Plavidla

§ 8

(k § 9 zákona)

(1) Nové typy plavidel vyráběných v tuzemsku pro tuzemskou potřebu podléhají schválení federálního ministerstva dopravy. Před vypracováním technické dokumentace pro nový typ plavidla předloží výrobce nebo odběratel federálnímu ministerstvu dopravy generální plán a základní technický popis plavidla k posouzení vhodnosti typu. Bude-li typ uznán za vhodný, předloží výrobce nebo odběratel registru ke schválení technickou dokumentaci v rozsahu stanoveném pravidly pro stavbu lodí. U plovoucích strojů s těžebním zařízením je třeba technickou dokumentaci pro těžební zařízení předložit Českému, popř. Slovenskému báňskému úřadu k závaznému vyjádření.

(2) Stavba plavidla se provádí pod odborným technickým dozorem registru, jehož rozsah vyplývá z pravidel pro stavbu lodí. Výrobce plavidla je povinen registru včas oznámit, kdy stavba bude zahájena.

(3) Po dokončení stavby příslušná plavební správa na žádost výrobce a za účasti zástupců registru, výrobce a u těžebních zařízení též Českého, popř. Slovenského báňského úřadu provede řízení za účelem ověření technické a provozní způsobilosti plavidla spojené se zkušební plavbou. Podle výsledku ověření vydá registr průkaz osvědčující technickou způsobilost plavidla a plavební správa lodní osvědčení. U těžebních zařízení je třeba, aby před vydáním lodního osvědčení Český, popř. Slovenský báňský úřad povolil typ takového zařízení k používání.

(4) Schválení typu provede na písemnou žádost výrobce federální ministerstvo dopravy po ověřovacím provozu plavidla (prototypu) a po celkovém vyhodnocení typu, které se uskuteční za účasti zástupců registru, příslušné plavební správy, výrobce, popř. odběratele. Shledá-li, že plavidlo je způsobilé k hromadné výrobě, vydá průkaz způsobilosti typu. Hromadně vyráběna smějí být pouze plavidla, pro jejichž typ byl vydán průkaz způsobilosti typu; výrobce vydá pro každé plavidlo typové osvědčení. Hromadnou výrobou se rozumí výroba více než 5 plavidel stejného provedení.

(5) Plavidlo postavené v zahraničí pod dozorem zahraniční klasifikační organizace smí být dovezeno pro tuzemskou potřebu jen tehdy, jestliže před rozhodnutím o dovozu federální ministerstvo dopravy na žádost provozovatele uznalo vhodnost typu plavidla a provozovatel projednal s registrem podmínky technické a s plavební správou provozní způsobilosti plavidla.

§ 9

(k § 9 zákona)

(1) Plavidlo musí odpovídat svými rozměry vodní cestě.

(2) Plovoucím strojem jsou všechny druhy plovoucích bagrů, jeřábů, zdvihadel, elevátorů, transportérů, čerpadel, beranidel a jiných zařízení určených výhradně k mechanické práci na vodě.

(3) Plovoucím zařízením jsou všechny druhy plováren, doků, hangárů, přístavních můstků, restaurací, botelů, ubytoven, mlýnů, dílen, pontonů apod., které podle účelu jejich použití mají určité stanoviště na vodě.

§ 10

(k § 10 zákona)

(1) Ověřování technické a provozní způsobilosti plavidla postaveného v opakované výrobě se provádí způsobem uvedeným v § 8 odst. 3.

(2) Nebyla-li loď podléhající cejchovní povinnosti dosud ocejchována, provede se při ověřování způsobilosti i její cejchování.

(3) U plovoucích zařízení a opakovaně vyráběných plovoucích strojů a lodí bez vlastního pohonu se může od zkušební plavby upustit.

(4) U plovoucích zařízení se zvláštním povolením určí, kde smí být zařízení umístěno, a stanoví se jeho výstroj. Plovoucí zařízení musí být vyvázáno, popř. zakotveno tak, aby mohlo sledovat kolísání vodních stavů, aby neohrožovalo jiné zařízení a samo bylo uchráněno před poškozením, nasednutím nebo odplavením z dosavadního stanoviště.

§ 11

(k § 10 zákona)

(1) Technické prohlídky plavidel se provádějí za účelem přezkoušení jejich technické a provozní způsobilosti.

(2) Prohlídky ke zjištění technické způsobilosti plavidla, včetně prohlídky na souši, provádí registr:

• a) u osobních a nákladních lodí, u remorkérů, u tankových lodí, nákladních člunů bez posádky používaných na regulované trati a na uzavřených vodních plochách včetně štěrkovišť a ledoborců - každý čtvrtý rok,

• b) u nákladních člunů s posádkou, plovoucích strojů a plovoucích doků, restaurací, hotelů, ubytoven, mlýnů a dílen do stáří 20 let - každý šestý rok, u starších plavidel - každý čtvrtý rok,

• c) u nákladních tlačných člunů bez posádky používaných na kanalizované trati - každý druhý rok.

(3) Technická prohlídka se dále provede po každé havárii, která naruší způsobilost plavidla k plavbě, po každé velké opravě nebo změně strojního zařízení, konstrukce tělesa nebo důležitých částí plavidla nebo po každé jiné změně, která ovlivňuje stabilitu plavidla. Technická prohlídka se rovněž provede, má-li být plavidlo používáno k jinému než dosavadnímu účelu a vznikne-li pochybnost o technické způsobilosti plavidla.

(4) Přezkoušení provozní způsobilosti plavidla se současnou kontrolou plnění odpovědnosti provozovatele za řádný stav plavidla provádí příslušná plavební správa průběžně podle potřeby, nejméně však ve dvouleté lhůtě.