Zákon o Sboru národní bezpečnosti

Úvodní ustanovení

§ 1

(1) Sbor národní bezpečnosti je jednotným ozbrojeným bezpečnostním sborem, jehož základním posláním je chránit socialistické společenské a státní zřízení, veřejný pořádek, bezpečnost osob a majetku.

(2) Své poslání plní Sbor národní bezpečnosti preventivní a výchovnou činností a uplatňováním prostředků státního donucení.

§ 2

Sbor národní bezpečnosti přispívá k tomu, aby všichni občané mohli uplatňovat svá práva při plném zachování své důstojnosti a osobní svobody v souladu s právním řádem a zájmy socialistické společnosti.

§ 3

(1) Ve své činnosti se Sbor národní bezpečnosti řídí Ústavou Československé socialistické republiky, ústavními zákony, zákony a ostatními právními předpisy.

(2) Do práv a svobod občanů může Sbor národní bezpečnosti a jeho příslušníci zasahovat, vyžaduje-li to ochrana socialistického společenského a státního zřízení, veřejného pořádku, bezpečnosti osob nebo majetku, a to jen v mezích zákona a v rozsahu přiměřeném chráněnému zájmu.

HLAVA PRVNÍ

ÚKOLY SBORU NÁRODNÍ BEZPEČNOSTI

§ 4

Základní úkoly

Při uskutečňování svého poslání Sbor národní bezpečnosti

• a) odhaluje a zneškodňuje nepřátelskou činnost zaměřenou proti Československé socialistické republice;

• b) chrání bezpečnost osob a majetku;

• c) soustřeďuje a zpracovává informace důležité pro bezpečnost státu a jeho politický a hospodářský rozvoj;

• d) zabezpečuje ochranu ústavních činitelů;

• e) ve vymezeném rozsahu zabezpečuje ochranu objektů zvláštní důležitosti;

• f) odhaluje trestné činy a přečiny a zjišťuje jejich pachatele;

• g) vyšetřuje a vyhledává trestné činy a objasňuje přečiny podle trestního řádu;

• h) podílí se na zajišťování úkolů stanovených předpisy o ochraně státního, hospodářského a služebního tajemství;^1)

• ch) spolupůsobí při obraně Československé socialistické republiky a při ochraně státních hranic;

• i) působí při zajišťování veřejného pořádku, a byl-li porušen, činí opatření k jeho obnovení;

• j) spolupůsobí při řízení silničního provozu a dohlíží na jeho bezpečnost a plynulost;

• k) odhaluje přestupky, které podle zvláštních předpisů též objasňuje, a pokud zákon^2) stanoví, rozhoduje o přestupcích;

• l) plní stanovené úkoly v ochranném dohledu.

Plnění dalších úkolů

§ 5

(1) Ministr vnitra Československé socialistické republiky může pověřit útvary Sboru národní bezpečnosti zajišťováním úkolů, jejichž plnění je podle příslušných obecně závazných právních předpisů svěřeno federálnímu ministerstvu vnitra; ministr vnitra České socialistické republiky a ministr vnitra Slovenské socialistické republiky mohou pověřit útvary Sboru národní bezpečnosti zajišťováním úkolů, jejichž plnění je podle příslušných obecně závazných právních předpisů svěřeno ministerstvu vnitra České socialistické republiky a ministerstvu vnitra Slovenské socialistické republiky.

(2) Ministr vnitra Československé socialistické republiky může k plnění úkolů vojsk ministerstva vnitra povolat příslušníky Sboru národní bezpečnosti. Plní-li příslušníci Sboru národní bezpečnosti úkoly vojsk ministerstva vnitra, mají při plnění těchto úkolů stejná práva a stejné povinnosti jako vojáci těchto vojsk, pokud ministr vnitra Československé socialistické republiky nerozhodne jinak.

(3) Sbor národní bezpečnosti plní též další úkoly státní správy, pokud tak stanoví zvláštní předpisy.

§ 6

(1) Vznikne-li bezprostřední nebezpečí vážného ohrožení veřejného pořádku, které nemůže být odstraněno silami a prostředky příslušných orgánů, je Sbor národní bezpečnosti povinen zúčastnit se odvrácení tohoto nebezpečí. Činnost Sboru národní bezpečnosti se v takovém případě omezí na provedení nezbytných opatření.

(2) Byla-li opatření uvedená v odstavci 1 provedena bez vědomí příslušného orgánu, je Sbor národní bezpečnosti povinen neprodleně o nich vyrozumět tento orgán a místní národní výbor.

§ 7

Mezinárodní spolupráce

Sbor národní bezpečnosti se v souladu s příslušnými dohodami podílí na upevňování bezpečnosti států světové socialistické soustavy; za tím účelem spolupracuje s bezpečnostními službami těchto států.

HLAVA DRUHÁ

ORGANIZACE A ŘÍZENÍ SBORU NÁRODNÍ BEZPEČNOSTI

Základní principy organizace

§ 8

(1) Sbor národní bezpečnosti je podle vojenských zásad organizovaný sbor, který plní úkoly na celém území Československé socialistické republiky.

(2) Základní zásady organizační výstavby a celkové početní stavy Sboru národní bezpečnosti schvaluje vláda Československé socialistické republiky.

(3) Zásady organizace Sboru národní bezpečnosti stanoví ministr vnitra Československé socialistické republiky.

(4) Organizaci útvarů Sboru národní bezpečnosti řízených ministrem vnitra Československé socialistické republiky stanoví ministr vnitra Československé socialistické republiky. Organizaci útvarů Sboru národní bezpečnosti řízených ministrem vnitra České socialistické republiky a ministrem vnitra Slovenské socialistické republiky stanoví tito ministři.

§ 9

(1) V rámci Sboru národní bezpečnosti je vytvořena složka Státní bezpečnosti a složka Veřejné bezpečnosti.

(2) Sbor národní bezpečnosti se člení na útvary; útvary Státní bezpečnosti a útvary Veřejné bezpečnosti jsou podřízeny náčelníkům a velitelům v těchto složkách.

(3) Sbor národní bezpečnosti je v zásadě organizován podle krajů, okresů a obvodů.

§ 10

(1) Ministr vnitra Československé socialistické republiky je představeným všech příslušníků Sboru národní bezpečnosti; ministr vnitra České socialistické republiky a ministr vnitra Slovenské socialistické republiky jsou představenými všech příslušníků Sboru národní bezpečnosti, kteří jsou zařazeni v útvarech jimi řízených.

(2) Bližší úpravu vztahů nadřízenosti a podřízenosti příslušníků Sboru národní bezpečnosti, jakož i úpravu jednotného výkonu služby v útvarech Sboru národní bezpečnosti stanoví v mezích příslušných zákonů^3) ministr vnitra Československé socialistické republiky.

Krajské správy Sboru národní bezpečnosti

§ 11

Činnost útvarů Sboru národní bezpečnosti v krajích zabezpečují krajské správy Sboru národní bezpečnosti.

§ 12

(1) V čele krajských správ Sboru národní bezpečnosti jsou náčelníci, kteří na území krajů

• a) koordinují činnost útvarů Sboru národní bezpečnosti a ve vymezeném rozsahu je přímo řídí;

• b) organizují součinnost útvarů Sboru národní bezpečnosti se státními a jinými orgány;

• c) odpovídají za materiálně technické a finanční zajištění činnosti všech útvarů Sboru národní bezpečnosti.

(2) V podrobnostech stanoví úkoly a rozsah pravomoci náčelníků krajských správ Sboru národní bezpečnosti ministr vnitra Československé socialistické republiky v dohodě s ministrem vnitra České socialistické republiky a ministrem vnitra Slovenské socialistické republiky.

§ 13

Vyšetřovatelé Sboru národní bezpečnosti

(1) Ve Sboru národní bezpečnosti působí vyšetřovatelé, kteří konají vyšetřování podle ustanovení trestního řádu.

(2) Vyšetřovatelem Sboru národní bezpečnosti může být jmenován příslušník, který splňuje podmínky pro ustanovení do funkce vyšetřovatele podle zvláštních předpisů.^4)

(3) Vyšetřovatele Sboru národní bezpečnosti jmenují v oborech své působnosti ministr vnitra Československé socialistické republiky, ministr vnitra České socialistické republiky a ministr vnitra Slovenské socialistické republiky.

(4) Ve věcech týkajících se vyšetřování jsou vyšetřovatelé Sboru národní bezpečnosti podřízeni náčelníkům vyšetřovacích útvarů.

§ 14

Pravomoc vojenských soudů ve věcech příslušníků Sboru národní bezpečnosti

Příslušníci Sboru národní bezpečnosti podléhají pravomoci vojenských soudů a ustanovením o trestných činech vojenských.

HLAVA TŘETÍ

POVINNOSTI A OPRÁVNĚNÍ PŘÍSLUŠNÍKŮ SBORU NÁRODNÍ BEZPEČNOSTI

Oddíl první

Povinnosti příslušníků Sboru národní bezpečnosti při výkonu služby

§ 15

(1) Při provádění služebních úkonů a zákroků, jakož i při ostatní služební činnosti jsou příslušníci Sboru národní bezpečnosti povinni dbát cti, vážnosti a důstojnosti občanů i své vlastní a usilovat o to, aby občanům v souvislosti s touto činností nevznikla bezdůvodná újma a případný zásah do jejich práv a svobod nepřekročil míru nezbytnou k dosažení účelu prováděného opatření.

(2) Dovolují-li to okolnosti případu, jsou příslušníci Sboru národní bezpečnosti povinni při provádění služebního úkonu poučit občany o jejich právech i o možnostech podat stížnost.

§ 16

(1) Příslušníci Sboru národní bezpečnosti jsou povinni v mezích tohoto zákona zakročit, popřípadě učinit jiná opatření nezbytná k provedení zákroku, zejména je-li páchán trestný čin, přečin nebo přestupek.

(2) Hrozí-li někomu nebezpečí smrti, újma na zdraví nebo škoda na majetku, jsou příslušníci Sboru národní bezpečnosti povinni učinit opatření nezbytná k odstranění bezprostředního ohrožení.

(3) Ministr vnitra Československé socialistické republiky stanoví způsob a rozsah zákroků nebo nezbytných opatření, které jsou příslušníci Sboru národní bezpečnosti podle předchozích odstavců povinni provést i v době, kdy jsou mimo službu.

(4) Ministr vnitra Československé socialistické republiky, ministr vnitra České socialistické republiky a ministr vnitra Slovenské socialistické republiky mohou pro příslušníky Sboru národní bezpečnosti zařazené v útvarech jimi řízených omezit rozsah oprávnění a povinností stanovených pro ně tímto zákonem, a to v souladu s rozsahem úkolů, jež tyto útvary zabezpečují.

§ 17

Jsou-li příslušníci Sboru národní bezpečnosti při provádění služebního úkonu požádáni o prokázání příslušnosti ke Sboru národní bezpečnosti, učiní tak způsobem, který stanoví federální ministerstvo vnitra obecně závazným právním předpisem.

§ 18

(1) Zakročuje-li příslušník Sboru národní bezpečnosti, užije - pokud to povaha zákroku vyžaduje a okolnosti dovolují - slov: „Jménem zákona!“.

(2) Každý je povinen uposlechnout výzvy zakročujícího příslušníka Sboru národní bezpečnosti.

(3) Při řízení silničního provozu i při dohledu nad ním a při výkonu zvláštních služeb platí pro pokyny a výzvy příslušníků Sboru národní bezpečnosti zvláštní předpisy.

Oddíl druhý

Oprávnění příslušníků Sboru národní bezpečnosti

§ 19

Oprávnění požadovat vysvětlení

(1) Příslušníci Sboru národní bezpečnosti jsou oprávněni požadovat potřebné vysvětlení od každého, kdo může přispět k objasnění skutečností důležitých pro zjištění trestného činu, přečinu nebo přestupku a jejich pachatele, jakož i pro vypátrání hledaných nebo pohřešovaných osob a věcí; za tím účelem jsou oprávněni ho vyzvat, aby se ve stanovenou dobu dostavil k určenému útvaru Sboru národní bezpečnosti.

(2) Každý je povinen výzvě podle předchozího odstavce vyhovět.

(3) Vysvětlení nesmí být požadováno od toho, kdo by jím porušil zákonem uloženou povinnost mlčenlivosti, ledaže by byl této povinnosti zproštěn.

(4) Vysvětlení může odepřít ten, kdo by jím sobě nebo osobě blízké způsobil nebezpečí trestního stíhání.

(5) Kdo se dostaví na výzvu, má nárok na náhradu nutných výdajů a na náhradu ušlého výdělku. Náhradu poskytuje Sbor národní bezpečnosti. Nárok na náhradu nemá ten, kdo byl vyzván, aby se dostavil jen ve vlastním zájmu nebo pro své protiprávní jednání.

(6) Nárok na náhradu nutných výdajů a na náhradu ušlého výdělku zaniká, jestliže jej oprávněný neuplatní do tří dnů ode dne, kdy se na výzvu dostavil; na to musí být oprávněný upozorněn.

(7) Nevyhoví-li předvolaná osoba bez dostatečné omluvy nebo bez závažných důvodů výzvě podle odstavce 1, může být předvedena.

§ 20

Oprávnění požadovat prokázání totožnosti

(1) Při plnění úkolů podle tohoto zákona jsou příslušníci Sboru národní bezpečnosti oprávněni vyzvat každého, aby hodnověrným způsobem prokázal svou totožnost.

(2) Každý je povinen výzvě podle předchozího odstavce vyhovět.

(3) Příslušníci Sboru národní bezpečnosti jsou oprávněni předvést každého, kdo nechce nebo nemůže hodnověrně prokázat svou totožnost.

(4) Předvedená osoba musí být ihned po zjištění totožnosti, nejpozději však do 24 hodin od předvedení, propuštěna.

(5) O předvedení podle odstavce 3 sepíše se u příslušného útvaru Sboru národní bezpečnosti úřední záznam.

Úkony při zjišťování totožnosti neznámých osob

§ 21

(1) Nelze-li totožnost neznámé osoby zjistit jinak, jsou příslušníci Sboru národní bezpečnosti oprávněni požadovat strpění nezbytných úkonů jako je snímání daktyloskopických otisků, fotografování, zevní měření těla a jeho částí a zjišťování zvláštních tělesných znamení.

(2) K účelu uvedenému v předchozím odstavci jsou příslušníci Sboru národní bezpečnosti oprávněni požadovat vzorek rukopisu a půjčení věci, jež mají vztah k totožnosti neznámé osoby. Kdo je o vzorek rukopisu nebo o půjčení věci požádán, je povinen žádosti vyhovět.

(3) O půjčení věci vydá příslušný útvar Sboru národní bezpečnosti osobě, orgánu nebo organizaci, kteří věc půjčili, potvrzení a po nezbytných úkolech ji neprodleně vrátí.

§ 22

Příslušníci Sboru národní bezpečnosti jsou oprávněni činit úkony uvedené v § 21 též při objasňování přečinů, vyhledávání a vyšetřování trestných činů, a to i u osob, na nichž, popřípadě k jejichž škodě byl čin spáchán nebo u nichž bylo zjištěno, že byly přítomny na místě činu.

Zajištění

§ 23

(1) Příslušníci Sboru národní bezpečnosti jsou oprávněni za účelem provedení potřebných služebních úkonů zajistit každého, kdo výtržnostmi nebo jiným nepřístojným chováním narušuje veřejný pořádek.

(2) Zajištění nesmí trvat déle než 48 hodin.

(3) O zajištění, jež trvá déle než 24 hodin, vyrozumí příslušný útvar Sboru národní bezpečnosti, nebrání-li tomu závažné okolnosti, některého z blízkých příbuzných zajištěné osoby, a jde-li o vojáka, jeho přímého nadřízeného.

§ 24

(1) Příslušníci Sboru národní bezpečnosti jsou oprávněni, nelze-li vykonatelné rozhodnutí příslušného orgánu o vyhoštění zabezpečit jinak, zajistit každého, kdo má být vyhoštěn, na dobu nezbytně nutnou k vyhoštění, nejdéle však na dobu 14 dnů.

(2) O zajištění podle odstavce 1 i podle § 23 odst. 1 sepíše se u příslušného útvaru Sboru národní bezpečnosti úřední záznam.

§ 25

Oprávnění odebrat zbraň

Příslušníci Sboru národní bezpečnosti jsou oprávněni přesvědčit se, zda ten, koho předvádějí nebo zajišťují, není ozbrojen, a podle povahy případu zbraň až do dalšího rozhodnutí příslušných orgánů odebrat.

§ 26

Zajišťování ochrany leteckého provozu

Za účelem zjištění, zda cestující nepřepravuje zbraň, popřípadě jiný předmět, pro který jsou československým provozovatelem letecké dopravy stanoveny zvláštní podmínky letecké dopravy nebo který je z letecké dopravy vyloučen, jsou příslušníci Sboru národní bezpečnosti při zajišťování ochrany leteckého provozu oprávněni vykonat osobní prohlídku, prohlídku zavazadel, jakož i prohlídku letadla.

§ 27

Oprávnění k prohlídce dopravních prostředků

Při pátrání po hledaných osobách, zbraních, střelivu, výbušninách, omamných prostředcích nebo odcizených věcech jsou příslušníci Sboru národní bezpečnosti oprávněni přesvědčit se, zda se hledaná osoba nebo věc nenachází v dopravních prostředcích.

§ 28

Oprávnění při výkonu služby na státních hranicích

Při výkonu služby na státních hranicích jsou příslušníci Sboru národní bezpečnosti oprávněni vykonat osobní prohlídku, prohlídku zavazadel i dopravních prostředků a jsou povinni zabraňovat neoprávněnému přechodu přes státní hranice.

§ 29

Zákaz vstupu na určená místa

Jestliže to vyžaduje účinné zabezpečení veřejného pořádku nebo jiný zájem státu, jsou příslušníci Sboru národní bezpečnosti oprávněni přikázat každému, aby na nezbytně nutnou dobu nevstupoval na určená místa anebo se na nich nezdržoval.

§ 30

Oprávnění otevřít byt

(1) Je-li důvodná obava, že je ohrožen život nebo zdraví anebo hrozí-li škoda většího rozsahu na majetku, jsou příslušníci Sboru národní bezpečnosti oprávněni otevřít byt, vstoupit do něho a provést v souladu s tímto zákonem potřebné služební úkony.

(2) O služebních úkonech provedených podle předchozího odstavce příslušníci Sboru národní bezpečnosti sepíší úřední záznam a vyrozumějí neprodleně uživatele bytu.

§ 31

Odnětí věci v řízení o přestupku

(1) Příslušníci Sboru národní bezpečnosti jsou oprávněni po předchozí marné výzvě k vydání odejmout věc, o níž lze mít důvodně za to, že v řízení o přestupku může být vysloveno její propadnutí nebo může být zabrána.

(2) O odnětí věci se sepíše úřední záznam a osobě, jíž byla věc odňata, se vystaví potvrzení o odnětí věci.

(3) Nelze odejmout věc, jejíž hodnota je v nápadném nepoměru k povaze přestupku.

(4) Není-li v řízení o přestupku vysloveno propadnutí nebo zabrání věci, jsou příslušníci Sboru národní bezpečnosti povinni věc neprodleně vrátit.

§ 31a

Oprávnění při objasňování přestupků

(1) Příslušníci Sboru národní bezpečnosti jsou při objasňování přestupků oprávněni vyžadovat

• a) opis rejstříku trestů v případech, ve kterých by předchozí trestní postih mohl vést k posouzení skutku jako trestného činu,

• b) odborná vyjádření od příslušných orgánů,

• c) lékařské vyšetření, včetně odběru krve a moče ke zjištění množství alkoholu nebo jiné návykové látky,^1)

• d) dále jsou oprávněni provádět ohledání místa přestupku, ohledání věci mající vztah ke spáchanému přestupku a v souvislosti s tím zjišťovat a zajišťovat stopy.

(2) Úkonům uvedeným v odstavci 1 písm. c) je osoba povinna se podrobit, jen není-li to spojeno s nebezpečím pro její zdraví.

(3) Vyšetření krve musí být provedeno, požádá-li o to osoba podezřelá ze spáchání přestupku.

Oddíl třetí

Prostředky používané příslušníky Sboru národní bezpečnosti při služebních zákrocích

Použití mírnějších prostředků

§ 32

(1) V zájmu ochrany veřejného pořádku, zejména k odvrácení útoku na sebe nebo na jinou osobu, při služebních zákrocích proti výtržníkům a jiným nebezpečným osobám nebo k překonání odporu, který směřuje ke zmaření služebního zákroku, úkonu či výzvy, jakož i k zabránění útěku zajištěné nebo předváděné osoby, jsou příslušníci Sboru národní bezpečnosti oprávněni použít hmatů a chvatů sebeobrany, slzotvorného prostředku, obušku, pout, služebního psa, proudu vody, vytlačování vozidly, úderu zbraní, výstrahy a varovného výstřelu do vzduchu.

(2) Federální ministerstvo vnitra může obecně závazným právním předpisem stanovit případné další obdobné prostředky, jichž mohou příslušníci Sboru národní bezpečnosti používat při služebních zákrocích.

§ 33

(1) Jestliže je to s ohledem na okolnosti případu možné, jsou příslušníci Sboru národní bezpečnosti před použitím prostředků podle § 32 povinni užít domluvy, napomenutí a výzvy.

(2) Příslušníci Sboru národní bezpečnosti jsou povinni použít toho z prostředků uvedených v § 32, který umožňuje řádné splnění jejich služebních povinností a přitom co nejméně poškozuje osobu, proti níž zakročují. Zároveň dbají, aby tohoto prostředku bylo použito jen způsobem přiměřeným a aby případná škoda nebyla ve zřejmém nepoměru k významu chráněného zájmu.