Vyhláška federálního ministerstva dopravy o provozování silniční taxislužby

§ 1

Základní ustanovení

(1) Silniční taxislužbou se rozumí doprava, která se provozuje za úplatu na pozemních komunikacích vozidly pro nehromadnou přepravu osob, dodávkovými vozidly a nákladními vozidly o menší užitečné hmotnosti a které může použít každý za jednotně platných přepravních podmínek; silniční taxislužba je osobní a nákladní.

(2) Každé vozidlo silniční taxislužby musí mít stanoviště viditelně označené názvem „Taxi“ s uvedením, zda jde o osobní nebo nákladní taxislužbu, a s vyznačením provozní doby; takto označené stanoviště silniční taxislužby je určeno pro vozidla silniční taxislužby v době jejich provozu. O vyhrazení stanoviště na pozemní komunikaci pro silniční taxislužbu platí zvláštní předpis.^1)

§ 2

Vozidla

(1) V silniční taxislužbě se smí používat jen vozidel vybavených

• a) cejchovaným zaplombovaným taxametrem a počítačem ujeté vzdálenosti, jejichž umístění umožňuje cestujícímu (přepravci) snadnou kontrolu vykazovaných údajů;

• b) hasicím přístrojem schváleného typu^2) s mrazuvzdornou náplní nejméně 2 kg; hasicí přístroj musí být na vozidle v pohotovostním stavu proti požáru pevných, kapalných i plynných látek a musí být umístěn na dobře viditelném a snadno přístupném místě v bezprostřední blízkosti řidiče;

• c) střešní svítilnou bílé nebo žluté barvy s černým nápisem „Taxi“ o minimálním rozměru 140 x 70 mm; pro její osvětlení platí předpisy o osvětlení směrových tabulek na vozidlech pro hromadnou přepravu osob;^3)

• d) viditelným názvem a sídlem provozovatele silniční taxislužby buď pod střešní svítilnou, nebo nesmazatelně a nesnímatelně na pravých předních dveřích (na pravých dveřích budky řidiče); označení musí mít velikost písmen nejméně 30 mm;

• e) tabulkou cen jízdného, popřípadě přepravného na viditelném místě uvnitř vozidla.

(2) V osobní taxislužbě se smí používat jen uzavřených osobních vozidel nejméně čtyřmístných, s nejméně třemi vstupními dveřmi k místům řidiče a cestujících a s vyhrazeným celistvým (nečleněným) prostorem pro zavazadla o objemu alespoň 0,350 m^3.

(3) Nákladní taxislužbu lze provozovat dodávkovými a nákladními vozidly o užitečné hmotnosti nepřevyšující 3 t.

(4) Socialistické organizace nesmějí provozovat nákladní taxislužbu vozidly, která jsou ve vlastnictví občanů.

§ 3

Povinnosti provozovatele

(1) Provozovatel silniční taxislužby je povinen

• a) zabezpečit pravidelné technické prohlídky vozidla nejméně jednou měsíčně a vést o nich záznam, z něhož musí být patrno, kdy byla prohlídka provedena, kdo ji provedl, jaké závady byly zjištěny a kdy a kým byly odstraněny;

• b) zajistit zapisování výkonů osobní taxislužby v záznamu o provozu a výkonu vozidla, z něhož musí být patrny docílené tržby, jízdní výkon vozidla a odpracovaná doba řidičů za každý kalendářní den, popřípadě za přepravní výkon, trvá-li déle než jeden kalendářní den; závazný vzor výkazu je uveden v příloze této vyhlášky;

• c) zajistit průběžné zapisování výkonů nákladní taxislužby v záznamu o provozu a výkonu vozidla předepsaném podle předpisů o povinném vedení operativní evidence o výkonech nákladní automobilové dopravy^4) a doplněném o údaje o tržbách za každou jízdu a o neplacených jízdách; tato povinnost se vztahuje i na výkony nákladní taxislužby provozované dodávkovými vozidly; záznam musí mít řidič při jízdě u sebe;

• d) vybavit řidiče blokem číslovaných, podnikově označených potvrzenek o zaplacení jízdného (přepravného); potvrzenku je řidič povinen vydat na požádání cestujícímu (přepravci).

(2) Používá-li socialistická organizace k provozování osobní taxislužby vozidla, které je ve vlastnictví občana, je povinna uzavřít s vlastníkem písemnou smlouvu o dočasném užívání vozidla a sjednat se Státní pojišťovnou smlouvu o pojištění vozidla pro případ poškození, zničení nebo odcizení (havarijní pojištění); pojistné z tohoto pojištění hradí organizace, pokud právní předpis nestanoví jinak.^5)

§ 4

Řidič

Řidičem v silniční taxislužbě může být pouze osoba, která

• a) je v pracovním nebo členském poměru k provozovateli silniční taxislužby,

• b) má příslušné řidičské oprávnění a je tělesně a duševně schopná k řízení motorových vozidel jako řidič z povolání,^6)

• c) nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čin nebo přečin, z něhož vyplývá, že nemá předpoklady být řidičem v silniční taxislužbě,

• d) má alespoň pětiletou praxi v řízení dvoustopých motorových vozidel,

• e) zná místopis oblasti, v níž silniční taxislužbu převážně vykonává.

§ 5

Výjimky

V odůvodněných případech lze povolit výjimky z § 2 odst. 1 písm. a), odst. 2 a 3 a z § 4 písm. d); výjimky povoluje ministerstvo vnitra ČSR nebo ministerstvo vnitra SSR nebo orgán, který k tomu byl ministerstvem vnitra ČSR nebo ministerstvem vnitra SSR pověřen. Doklad o povolení výjimky z § 2 odst. 1 písm. a) musí mít řidič u sebe.

§ 6

Závěrečná a zrušovací ustanovení

(1) Ve vyhlášce č. 32/1972 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, se § 68 zrušuje a v § 81 odst. 1 se vypouštějí slova „vozidla pro taxislužbu“; výjimky z uvedených ustanovení podle § 85 odst. 2 citované vyhlášky zůstávají nedotčeny, pokud neuplynula doba jejich platnosti.

(2) Zrušují se

• a) část I směrnic ministerstva vnitra ČSR a ministerstva dopravy ČSR čj. MH 1/472/70/Č a MD 12 862/70, pro provozování taxislužby v silniční nehromadné osobní a nákladní dopravě, jejichž vydání bylo oznámeno v částce 1/1971 Sb.,

• b) část I směrnic ministerstva vnitra SSR a federálního ministerstva dopravy čj. MH 1946/1971 a FMD 46-475/71, pro provozování taxislužby v silniční nehromadné osobní a nákladní dopravě.

§ 7

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1974.

Ministr:

Dr. Ing. Šutka v. r.

Příloha k vyhlášce č. 59/1974 Sb.

[image omitted]

^1) § 38 odst. 2 vyhlášky č. 80/1966 Sb., o pravidlech silničního provozu.

^2) § 9 odst. 2 vyhlášky č. 32/1972 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích.

^3) § 47 odst. 6 vyhlášky č. 32/1972 Sb.

^4) Výnos Státního statistického úřadu č. 30/1967 Ú. v., o povinném vedení operativní evidence o výkonech nákladní automobilové dopravy, jehož vydání bylo oznámeno v částce 45/1967 Sb.

^5) § 22 odst. 1 směrnic federálního ministerstva financí, ministerstva financí ČSR a ministerstva financí SSR, o financování některých výdajů rozpočtových a příspěvkových organizací (Finanční zpravodaj č. 10/1972 poř. č. 101), jejichž vydání bylo oznámeno v částce 7/1973 Sb.

^6) Vyhláška č. 87/1964 Sb., o řidičských průkazech, ve znění vyhlášky č. 3/1972 Sb.

Směrnice č. 32/1963 Sbírky směrnic pro národní výbory, pro zjišťování tělesné a duševní schopnosti uchazečů o řidičský průkaz a pro provádění preventivních lékařských prohlídek řidičů motorových vozidel a tramvají.