Zákon České národní rady o advokacii

ČÁST PRVNÍ

ÚKOLY ADVOKACIE A JEJICH PLNĚNÍ

§ 1

Úkoly advokacie

Advokacie napomáhá zajišťovat ústavní právo občanů na obhajobu a chránit ostatní práva a oprávněné zájmy občanů, orgánů a organizací v souladu s právním řádem, socialistickým právním vědomím a zájmy socialistické společnosti. Přispívá k upevňování socialistické zákonnosti v životě společnosti a působí k tomu, aby nedocházelo k porušování právních předpisů.

Práva a povinnosti advokátů

§ 2

(1) Úkoly advokacie plní advokáti poskytováním právní pomoci, zejména tím, že obhajují občany v trestním řízení, zastupují občany, orgány a organizace při právních úkonech, v občanském soudním řízení před ostatními státními a jinými orgány, sepisují listiny, udílejí právní porady a zpracovávají právní rozbory. Při plnění těchto úkolů jsou advokáti vázáni jen právním řádem a v jeho mezích příkazy zastoupeného.

(2) Při poskytování právní pomoci advokáti vedou občany k plnění povinností vůči státu a společnosti, k úctě k právu a spoluobčanům a tím prohlubují jejich socialistické právní vědomí; advokáti rovněž přispívají k propagaci právního řádu a k dodržování pravidel socialistického soužití.

§ 3

Advokáti jsou oprávněni a povinni hájit práva a oprávněné zájmy zastoupeného svědomitě a důsledně, využívat přitom všech zákonných prostředků a uplatnit vše, co podle svého přesvědčení a příkazu zastoupeného považují za prospěšné; jsou povinni projednat se zastoupeným podstatné skutkové okolnosti a jejich právní význam, postupovat ve věci účelně a bez zbytečného odkladu; podle povahy věci upozornit zastoupeného i na práva a právem chráněné zájmy odpůrce a tam, kde to povaha věci připouští, pokusit se o její smírné vyřízení.

§ 4

Advokáti jsou povinni dbát, aby právní pomoc byla poskytována účelně a hospodárně.

§ 5

Advokáti nesmějí v souvislosti s poskytováním právní pomoci získat pro sebe ani pro jiného neoprávněný prospěch.

§ 6

(1) Advokáti nesmějí vykonávat jinou výdělečnou činnost kromě činnosti publicistické, literární, vědecké, umělecké a činnosti, která pro svoji krátkodobost nebo jednorázovost nemůže ohrozit plnění jejich úkolů. Výjimky ze závažných důvodů povoluje ministr spravedlnosti; jde-li o činnost vysokoškolského učitele, po dohodě s ministrem školství.

(2) Na rozhodování o povolení výjimek ze zákazu výkonu jiné výdělečné činnosti se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.

§ 7

(1) Advokát je povinen zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dověděl v souvislosti s poskytováním právní pomoci, pokud ho ten, jemuž se právní pomoc poskytuje, této povinnosti nezprostí.

(2) Povinnosti mlčenlivosti může advokáta zprostit rovněž výbor Ústředí české advokacie, je-li v důležitém státním zájmu, aby o těchto skutečnostech vypovídal před soudem, státním nebo jiným orgánem.

(3) Povinnosti mlčenlivosti se nelze dovolat, jde-li o zákonem stanovenou povinnost překazit spáchání trestného činu.^1)

(4) Povinností mlčenlivosti je advokát vázán i po skončení svého členství v krajském (městském) sdružení advokátů.

(5) Stejnou povinnost zachovávat mlčenlivost mají i ostatní pracovníci advokacie.

§ 8

(1) Advokáta si může občan, orgán nebo organizace zvolit. Advokát je povinen právní pomoc poskytnout.

(2) Advokát je oprávněn odmítnout právní pomoc jen ze závažných důvodů nasvědčujících tomu, že by ji nemohl řádně poskytnout, zejména brání-li mu v tom pracovní zatížení, pokud nebyl ustanoven k poskytnutí právní pomoci advokátní organizací.

(3) Advokát je povinen právní pomoc odmítnout,

• a) žádá-li se, aby uplatňoval zájmy, které jsou ve zřejmém rozporu s právním řádem,

• b) zúčastnila-li se projednání věci zastoupeného osoba, s níž je advokát v příbuzenských vztazích,

• c) poskytl-li v dané věci právní pomoc občanu, orgánu nebo organizaci, jejichž zájmy jsou v rozporu se zájmy toho, kdo jej žádá o právní pomoc.

(4) Advokát je oprávněn vypovědět plnou moc,

• a) dojde-li k narušení nezbytné důvěry mezi zastoupeným a advokátem,

• b) neposkytuje-li zastoupený potřebnou součinnost nebo nesloží bez vážného důvodu přiměřenou zálohu na odměnu za právní pomoc.

(5) Advokát je povinen vypovědět plnou moc, zjistí-li dodatečně okolnosti uvedené v odstavci 3.

§ 9

Advokát je oprávněn pověřit provedením jednotlivých úkonů právní pomoci jiného advokáta nebo advokátního koncipienta.

§ 10

(1) Advokát - člen krajského (městského) sdružení advokátů v České socialistické republice je oprávněn poskytovat právní pomoc na celém území České socialistické republiky.

(2) Stejné oprávnění má advokát, který je členem krajského sdružení advokátů ve Slovenské socialistické republice.

§ 11

Odměna

(1) Právní pomoc se poskytuje za odměnu, jejíž výše je stanovena sazebníkem. Sazebník vydává ministerstvo spravedlnosti po dohodě s příslušnými ústředními orgány. Odměna náleží krajskému (městskému) sdružení advokátů, jehož je advokát členem.

(2) Právní pomoc se poskytuje za sníženou odměnu nebo bezplatně, je-li to odůvodněno osobními, majetkovými a výdělkovými poměry občana nebo jinými důvody hodnými zvláštního zřetele. O tom, zda jsou tyto důvody dány, rozhoduje advokátní organizace s výjimkou případů, kdy byl ustanoven zástupce podle občanského soudního řádu.

§ 12

Odpovědnost za škodu

Za škodu způsobenou advokátem při poskytování právní pomoci odpovídá krajské (městské) sdružení advokátů, jehož je advokát členem.

ČÁST DRUHÁ

ORGANIZACE ADVOKACIE

§ 13

Výstavba orgánů advokacie a metody jejich činnosti se řídí zásadami demokratického centralismu.

§ 14

(1) Orgány advokacie jsou voleny. Za svou činnost odpovídají orgánům, které je zvolily.

(2) Usnesení a opatření orgánů vyšších jsou pro orgány nižší závazná.

§ 15

(1) Advokát má právo volit orgány advokacie a být do nich volen. Má právo zúčastnit se členských schůzí advokátů, vyjadřovat se k projednávaným otázkám a podávat návrhy.

(2) Advokát má ve vlastní věci právo zúčastnit se jednání kteréhokoliv orgánu advokacie.

(3) Advokát je povinen plnit usnesení a opatření orgánů advokacie.

§ 16

(1) Základními advokátními organizacemi jsou krajská sdružení advokátů, v hlavním městě Praze Městské sdružení advokátů (dále jen „sdružení“).

(2) K výkonu advokacie zřizují sdružení v okresech a v hlavním městě Praze v obvodech advokátní poradny.

§ 17

V čele advokacie je Ústředí české advokacie (dále jen „Ústředí“), které řídí a kontroluje veškerou činnost advokacie.

§ 18

(1) Sdružení a Ústředí jsou socialistickými organizacemi.

(2) Ústředí může pověřit advokátní poradnu, aby v rozsahu jím určeném vystupovala vlastním jménem.

Sdružení

§ 19

Členská schůze advokátů

(1) Nejvyšším orgánem sdružení je členská schůze advokátů, která zejména

• a) projednává zásadní otázky řízení advokacie ve sdružení,

• b) stanoví pro příští období úkoly sdružení,

• c) projednává a schvaluje zprávu o činnosti výboru sdružení,

• d) stanoví počet náhradníků výboru sdružení,

• e) volí na dobu pěti let členy a náhradníky výboru sdružení a odvolává je,

• f) volí delegáty na konferenci české advokacie.

(2) Členská schůze advokátů je způsobilá se usnášet, je-li přítomna dvoutřetinová většina všech advokátů - členů sdružení. K platnosti usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů sdružení.

§ 20

Výbor sdružení

(1) Výbor sdružení je výkonným orgánem členské schůze advokátů.

(2) Výbor sdružení svolává členskou schůzi advokátů nejméně jednou za dva roky; svolá ji vždy, požádá-li o to nejméně jedna polovina advokátů - členů sdružení.

(3) Výbor sdružení plní usnesení členských schůzí, řídí a organizuje činnost advokacie na všech jejích úsecích, zejména

• a) projednává a schvaluje plány činnosti sdružení,

• b) zřizuje a ruší advokátní poradny; stanoví sídla a pracoviště advokátních poraden a počty advokátů, advokátních koncipientů a ostatních pracovníků v nich; volí a odvolává vedoucí advokátních poraden,

• c) zabezpečuje plnění úkolů kádrové a personální práce a vytváření kádrových rezerv,

• d) rozhoduje o přijetí advokáta za člena sdružení a o jeho zařazení v advokátní poradně, o vyloučení člena ze sdružení, o zrušení členství ve sdružení a o dočasném zákazu poskytování právní pomoci,

• e) uzavírá a rozvazuje pracovní poměr s advokátními koncipienty a ostatními pracovníky sdružení,

• f) pečuje o ideově politickou a odbornou výchovu advokátů, advokátních koncipientů a ostatních pracovníků,

• g) kontroluje a hodnotí úroveň právní pomoci poskytované advokáty, dodržování povinností stanovených tímto zákonem, plnění usnesení sdružení a Ústředí advokáty, advokátními koncipienty a ostatními pracovníky sdružení; vyřizuje podněty a stížnosti pracujících,

• h) zajišťuje podmínky pro výkon právní pomoci, hospodaří s prostředky sdružení podle schválených plánů a spravuje majetek sdružení a Ústředí.

(4) Výbor sdružení se skládá z pěti členů, výbor Městského sdružení advokátů v Praze ze sedmi členů. Členové výboru vykonávají svoji funkci i po uplynutí období, na které byli zvoleni, až do zvolení nových členů výboru. Náhradníci výboru nastupují na uvolněná místa členů výboru v pořadí stanoveném výborem.

(5) Výbor sdružení volí ze svého středu předsedu. Předseda zastupuje sdružení navenek, zajišťuje řádnou činnost výboru, vyřizuje běžné záležitosti sdružení.

(6) Výbor sdružení je způsobilý se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina jeho členů. K platnosti usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných, při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.

§ 21

Advokátní poradny

(1) Advokáti, advokátní koncipienti a ostatní pracovníci plní své úkoly v advokátních poradnách.

(2) V čele advokátní poradny je vedoucí advokátní poradny, který organizuje a řídí práci poradny a zajišťuje podmínky pro řádné poskytování právní pomoci. Zejména

• a) zajišťuje plnění usnesení a opatření vyšších orgánů advokacie a kontroluje jejich dodržování,

• b) zajišťuje podmínky pro řádný výkon advokacie advokáty a advokátními koncipienty na potřebné politické a odborné úrovni,

• c) organizuje práci ostatních pracovníků, ukládá jim pracovní úkoly a kontroluje jejich plnění, dbá o dodržování pracovní kázně,

• d) pečuje o ideově politickou a odbornou výchovu advokátů, advokátních koncipientů a ostatních pracovníků; kontroluje a hodnotí přípravnou praxi advokátních koncipientů,

• e) vyřizuje z pověření výboru sdružení podněty a stížnosti pracujících,

• f) ustanovuje obhájce a zástupce v případech stanovených příslušnými procesními předpisy a v případě, kdy advokát zemře nebo ztratí způsobilost k poskytování právní pomoci, pokud zastoupený nezařídí jinak,

• g) rozhoduje o poskytnutí právní pomoci bezplatně nebo za sníženou či zvýšenou odměnu, s výjimkou případů uvedených v občanském soudním řádu,

• h) vyjadřuje se k zařazení advokátů, advokátních koncipientů a ostatních pracovníků v advokátní poradně.

(3) Vedoucí advokátní poradny je povinen poskytovat právní pomoc.

Ústředí

§ 22

Konference české advokacie

(1) Nejvyšším orgánem Ústředí je konference české advokacie (dále jen „konference“).

(2) Konferenci tvoří delegáti sdružení, kteří byli zvoleni na členských schůzích advokátů.

(3) Konference zejména

• a) projednává a stanoví zásadní úkoly advokacie na všech úsecích její činnosti,

• b) projednává a schvaluje zprávu o činnosti výboru Ústředí a zprávu revizní komise Ústředí,

• c) stanoví počet náhradníků výboru Ústředí,

• d) volí na dobu pěti let členy a náhradníky výboru Ústředí, členy revizní komise Ústředí a členy kárné komise Ústředí a odvolává je.

(4) Konference je způsobilá se usnášet, je-li přítomna dvoutřetinová většina delegátů. K platnosti usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných delegátů.

§ 23

Výbor Ústředí

(1) Výkonným orgánem konference je výbor Ústředí.

(2) Výbor Ústředí svolává konferenci a stanoví počet delegátů jednotlivých sdružení. Konferenci svolá také, požádá-li o to nejméně jedna polovina advokátů.

(3) Výbor Ústředí plní usnesení konference a v období mezi konferencemi řídí, organizuje a kontroluje činnost advokacie, zejména

• a) přijímá usnesení a opatření závazná pro všechny orgány advokacie, advokáty, advokátní koncipienty a ostatní pracovníky advokacie a kontroluje jejich plnění; vydává organizační, pracovní a kárný řád,

• b) stanoví plán Ústředí a úkoly plánů sdružení,

• c) vykonává dohled nad sdruženími a advokátními poradnami, ruší, mění popřípadě zastavuje výkon usnesení a opatření sdružení, která jsou v rozporu s právním řádem nebo zájmem socialistické společnosti, s výjimkou usnesení týkajících se zániku členství advokátů ve sdružení a skončení pracovního poměru advokátních koncipientů a ostatních pracovníků sdružení; rozhoduje o stížnostech proti usnesením a opatřením sdružení; vyřizuje podněty a stížnosti pracujících, které náleží do jeho působnosti,

• d) kontroluje plnění úkolů kádrové a personální práce sdružení a vytváření kádrových rezerv,

• e) organizuje, řídí a kontroluje ideově politickou a odbornou výchovu advokátů, advokátních koncipientů a ostatních pracovníků, jmenuje předsedy a členy zkušebních komisí pro advokátní zkoušky,

• f) stanoví počty advokátů, advokátních koncipientů a ostatních pracovníků jednotlivých sdružení a Ústředí,

• g) stanoví se souhlasem příslušných ústředních orgánů podmínky hospodaření Ústředí a sdružení a v dohodě s těmito orgány a s příslušným odborovým orgánem soustavu odměňování advokátů, advokátních koncipientů a ostatních pracovníků; zajišťuje provádění mzdové politiky v advokacii podle směrnic vlády, zásad stanovených příslušnými ústředními orgány a mzdovými předpisy,

• h) hospodaří s finančními a hmotnými prostředky, vytváří centrální fondy ve shodě s příslušnými předpisy a rozhoduje o jejich použití v rámci schválených plánů a spravuje majetek Ústředí,

• ch) určuje podle hledisek uvedených v předpisech o ochraně státního tajemství advokáty, kteří se mohou seznamovat se státním tajemstvím, a vede jejich seznam,

• i) zajišťuje dokumentační, informační, studijní a publikační činnost,

• j) uzavírá a rozvazuje pracovní poměr s pracovníky Ústředí.

(4) Výbor se skládá z devíti členů. Členové výboru vykonávají svoji funkci i po uplynutí doby, na kterou byli zvoleni, až do zvolení nového výboru. Náhradníci výboru nastupují na uvolněná místa členů výboru v pořadí určeném výborem Ústředí.

(5) Výbor volí ze svého středu předsedu a dva místopředsedy. Předseda zastupuje Ústředí navenek, zajišťuje řádnou činnost výboru a vyřizuje běžné záležitosti výboru. Místopředsedové zastupují předsedu v době jeho nepřítomnosti v pořadí anebo ve věcech určených výborem.

(6) Výbor Ústředí je způsobilý se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina jeho členů. K platnosti usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.

§ 24

Revizní komise Ústředí

(1) Revizní komise Ústředí (dále jen „revizní komise“) kontroluje činnost Ústředí a sdružení z hlediska plnění povinností a úkolů stanovených právními předpisy a usneseními orgánů advokacie.

(2) Revizní komise upozorňuje výbor Ústředí na zjištěné nedostatky a podává návrhy na opatření. Zprávu o své činnosti předkládá konferenci.

(3) Revizní komise je pětičlenná. Ze svého středu volí předsedu.

(4) Revizní komise Ústředí je způsobilá se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina jejích členů. K platnosti usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.

§ 25

Kárná komise Ústředí

(1) Kárná komise Ústředí (dále jen „kárná komise“) provádí kárné řízení podle tohoto zákona.

(2) Kárná komise je devítičlenná. Ze svého středu volí předsedu.

Dohled ministra spravedlnosti

§ 26

Dohled na činnost a hospodaření advokacie náleží ministru spravedlnosti, který dbá o to, aby advokáti, advokátní koncipienti, sdružení a Ústředí plnili úkoly, dodržovali povinnosti a využívali oprávnění vyplývajících z tohoto zákona a ostatních právních předpisů.

§ 27

(1) Ministr spravedlnosti může zrušit usnesení nebo opatření sdružení a Ústředí, popřípadě zastavit jejich výkon, jsou-li v rozporu s právním řádem nebo zájmem socialistické společnosti.

(2) Oprávnění zrušit usnesení nebo opatření anebo zastavit jejich výkon nemůže ministr spravedlnosti použít v případě, kdy se usnesení nebo opatření sdružení nebo Ústředí týká zániku členství advokáta ve sdružení, skončení pracovního poměru advokátních koncipientů a ostatních pracovníků advokacie nebo jde-li o rozhodnutí v kárném řízení.

(3) Ministr spravedlnosti může orgánům advokacie navrhnout vydání usnesení nebo opatření, která jsou v pravomoci těchto orgánů. Orgány advokacie jsou povinny o takovém návrhu rozhodnout nejpozději do tří měsíců.

(4) Usnesení orgánů advokacie, jímž se stanoví celkový počet advokátů v jednotlivých sdruženích a advokátních poradnách a soustava odměňování advokátů, advokátních koncipientů a ostatních pracovníků, lze vydat jen s předchozím souhlasem ministra spravedlnosti.

ČÁST TŘETÍ

PRÁVNÍ POMĚRY ADVOKÁTŮ A ADVOKÁTNÍCH KONCIPIENTŮ

Předpoklady pro výkon advokacie

§ 28

Advokacii může vykonávat jen ten, kdo je členem sdružení a složil do rukou předsedy sdružení tento slib:

„Slibuji, že budu věren Československé socialistické republice a věci socialismu, že budu při poskytování právní pomoci a při plnění ostatních svých povinností zachovávat Ústavu a ostatní zákony, svědomitě plnit své úkoly a zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dovím v souvislosti s poskytováním právní pomoci.“

§ 29

Za člena sdružení může být přijat jen občan Československé socialistické republiky, občansky bezúhonný, plně způsobilý k právním úkonům, který je oddán socialistickému zřízení, má úplné vysokoškolské právnické vzdělání, vykonával po dobu tří let právní praxi, z toho nejméně dva roky v advokacii, a složil úspěšně advokátní zkoušku.

§ 30

Ústředí může uznat odbornou justiční nebo jinou obdobnou právní zkoušku za advokátní zkoušku. Ústředí může rovněž výjimečně prominout zcela nebo zčásti právní praxi.

Vznik a zánik členství ve sdružení

§ 31

Vznik členství

Členství advokáta ve sdružení vzniká dnem uvedeným v usnesení výboru sdružení o přijetí za člena sdružení.

§ 32

Ztráta členství

Advokát ztrácí členství ve sdružení dnem právní moci rozhodnutí o pozbytí státního občanství, rozhodnutí o zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům a rozhodnutí, jímž byl odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu delší než jeden rok.

§ 33

Vystoupení ze sdružení