Vyhláška federálního ministerstva financí o financování neinvestičních výdajů na rozvoj vědy a techniky

§ 1

Předmět a rozsah úpravy

Tato vyhláška upravuje

• a) neinvestiční výdaje na rozvoj vědy a techniky, jejich finanční zdroje, užití těchto zdrojů a příjmy za vyřešené úkoly rozvoje vědy a techniky, jakož i způsob financování neinvestičních výdajů na rozvoj vědy a techniky a odvádění příjmů za vyřešené úkoly rozvoje vědy a techniky ve státních organizacích (část první),

• b) neinvestiční výdaje na obdobné činnosti, tj. na standardizaci, typizaci a experimentální ověřování ve výstavbě a na činnosti na úseku průmyslových práv a finanční zdroje neinvestičních výdajů na obdobné činnosti, jakož i způsob financování těchto neinvestičních výdajů ve státních organizacích (část druhá).

ČÁST PRVNÍ

VÝDAJE, ZDROJE, FINANCOVÁNÍ A PŘÍJMY V OBLASTI ROZVOJE VĚDY A TECHNIKY

HLAVA PRVNÍ

NEINVESTIČNÍ VÝDAJE NA ROZVOJ VĚDY A TECHNIKY

§ 2

Vymezení neinvestičních výdajů na rozvoj vědy a techniky

(1) Neinvestiční výdaje na rozvoj vědy a techniky jsou

• a) neinvestiční výdaje rozpočtových organizací výzkumné a vývojové základny,

• b) příspěvky na provoz příspěvkovým organizacím výzkumné a vývojové základny,

• c) neinvestiční výdaje na úkoly a práce plánů rozvoje vědy a techniky,

• d) neinvestiční dotace do resortních fondů technického rozvoje,

• e) neinvestiční dotace na úkoly a práce v oblasti rozvoje vědy a techniky,

• f) ostatní neinvestiční výdaje na rozvoj vědy a techniky.

(2) Neinvestiční výdaje na úkoly a práce plánů rozvoje vědy a techniky podle odstavce 1 písm. c) jsou úhrady cen, popřípadě podílů z cen za řešení těchto úkolů a prací, jakož i úhrady nákladů na řešení úkolů a prací rozvoje vědy a techniky podniky pro vlastní potřebu plánovaných a z vlastních zdrojů financovaných.

(3) Ostatní neinvestiční výdaje na rozvoj vědy a techniky podle odstavce 1 písm. f) jsou zejména

• a) výdaje na technicko-ekonomické studie pro výběr úkolů do plánů rozvoje vědy a techniky a na úvodní oponentní řízení těchto úkolů,

• b) příspěvky mezinárodním vědeckotechnickým institucím,

• c) výdaje na práce spojené s výkonem funkce vedoucího pracoviště vědeckotechnického rozvoje (dále jen „vedoucí pracoviště“) nebo střediska vědeckotechnických informací (dále jen „informační středisko“),

• d) stipendia v rámci plánu výchovy nových vědeckých pracovníků,

• e) výdaje na vědeckotechnickou spolupráci se zahraničím,

• f) výdaje na další neinvestiční potřeby rozvoje vědy a techniky, pokud jsou ústřední orgány a organizace oprávněny k jejich zabezpečení právními předpisy nebo usnesením vlády.

§ 3

Neinvestiční náklady zahrnované do nákladů na řešení úkolů

(1) Do nákladů na řešení úkolu rozvoje vědy a techniky (dále jen „úkol“) se zahrnují, a to způsobem stanoveným zvláštními předpisy,^1) tyto neinvestiční náklady:

• a) na průběžné a závěrečné oponentní řízení;

• b) na rozbory vědeckotechnických a sociálně ekonomických informací a informací z oblasti průmyslových práv, popřípadě dalších informací nutných pro řešení úkolu;

• c) na standardizaci nebo typizaci ve výstavbě, pokud tvoří nezbytnou součást řešení úkolu;

• d) ve výši odměny vyplacené autorovi vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru, který organizace využila pro řešení úkolu;

• e) ve výši úhrady autorovi za výkresy, model nebo prototyp, jež v souvislosti s využitím vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru organizace využila pro řešení úkolu;

• f) na nákup nebo převzetí výsledků^2) výzkumných a vývojových prací ze zahraničí, pokud tvoří nezbytnou součást řešení úkolu;

• g) na nákup licencí, pokud tvoří nezbytnou součást řešení úkolu;

• h) na zhotovení nebo zbudování předmětů stanovených zvláštními předpisy,^3) tj. předmětů charakteru základních prostředků, které jako součást řešení úkolu se zhotovují k ověření výsledků řešení (prototypy, funkční modely) nebo dočasných objektů (poloprovozy, ověřovací provozy apod.) budovaných ve spojitosti s řešením úkolu, které po jejich ověření budou likvidovány nebo sloužit výrobním účelům.

(2) Do nákladů na řešení úkolu, jehož předmětem je výzkum a vývoj nového výrobku,^4) který bude výrobce opakovaně vyrábět, se kromě nákladů uvedených v odstavci 1 zahrnují dále

• a) neinvestiční náklady na provozní vyzkoušení a vyhodnocení prototypu,^5)

• b) neinvestiční náklady na vypracování konstrukční a technologické dokumentace provozně vyzkoušeného prototypu,

• c) počáteční vícenáklady výroby nového výrobku v etapě záběhu, pokud je nový výrobek předmětem řešení úkolu (dále jen „záběhové náklady“).

(3) Do nákladů na řešení úkolu, jehož předmětem je výzkum a vývoj nové výrobní technologie, se kromě nákladů uvedených v odstavci 1 zahrnují dále

• a) neinvestiční náklady na vypracování dokumentace nové výrobní metody,

• b) neinvestiční náklady na ověření funkčních modelů a zpracování podkladů pro konstrukci dočasného objektu,

• c) neinvestiční náklady na provedení poloprovozních zkoušek,

• d) neinvestiční náklady na zpracování technologické dokumentace a konstrukčních podkladů pro technologická zařízení a projekci budoucí výroby,

• e) počáteční vícenáklady osvojení nové výrobní technologie, která je předmětem řešení úkolu (dále jen „vícenáklady osvojení technologie“).

(4) Neinvestiční náklady na zhotovení předmětů uvedených v odstavci 1 písm. h) lze zahrnovat do nákladů na řešení úkolů jen za podmínek, že tyto předměty jsou v plánu rozvoje vědy a techniky, popřípadě v koordinačním plánu technického rozvoje uvedeny a na každý z nich je předem sestavena kalkulace.

§ 4

Záběhové náklady a vícenáklady osvojení technologie

(1) Záběhové náklady podle § 3 odst. 2 písm. c) tvoří rozdíl mezi skutečnými úplnými vlastními náklady výroby nového výrobku v etapě záběhu (ověření) a plánovanými úplnými vlastními náklady běžné výroby tohoto výrobku.

(2) Vícenáklady osvojení technologie podle § 3 odst. 3 písm. e) jsou neinvestiční náklady na nezbytné úpravy

• a) provozně nevyzkoušených strojů nebo zařízení zhotovených při výzkumu a vývoji nové výrobní technologie, a to při uvádění těchto strojů nebo zařízení do provozu,

• b) standardních strojů nebo zařízení společně použitých a přímo spojených s provozně nevyzkoušenými stroji nebo zařízeními zhotovenými při výzkumu a vývoji nové výrobní technologie, a to při uvádění standardních strojů nebo zařízení do provozu, pokud jsou tyto úpravy vyvolány společným použitím a přímým spojením s provozně nevyzkoušenými stroji nebo zařízeními.

(3) Organizace mohou zahrnovat záběhové náklady a vícenáklady osvojení technologie do nákladů na řešení úkolů za podmínek, že

• a) nadřízený ústřední orgán předem stanovil rozsah a dobu záběhu a osvojení, pokud tak není stanoveno právními předpisy, a

• b) náklady v etapě záběhu a osvojení nejsou vyvolány nehospodárností a jinými nedostatky v činnosti organizací.

(4) Do nákladů na řešení úkolů se nezahrnují záběhové náklady a vícenáklady osvojení technologií spojené s převodem výrobních programů, s převzetím technické dokumentace nebo licence a s uváděním nových kapacit, strojů nebo zařízení do provozu, jakož i náklady spojené se zajišťováním projektovaných, avšak nedosahovaných technicko-ekonomických ukazatelů nově pořízených, modernizovaných nebo rekonstruovaných staveb a technologických zařízení nebo celků a spojené s ověřováním nebo přizpůsobováním standardních výrobků, strojů nebo zařízení pro konkrétní provozní podmínky.

§ 5

(1) Nakupovaný materiál pro řešení úkolů organizace hradí ze svých provozních prostředků a do nákladů na řešení úkolů zahrnují v částkách odpovídajících skutečně spotřebovanému materiálu.

(2) Do nákladů na řešení úkolů se nesmí zahrnovat náklady vyplývající z důsledků porušení hospodářských závazků (např. majetkové sankce, náhrady škod), jakož i náklady na dodávky a práce spojené s přípravou nebo prováděním výroby, investiční výstavby nebo jiné činnosti podle výsledků výzkumu nebo vývoje.

(3) Organizace jsou povinny odděleně zjišťovat a sledovat

• a) neinvestiční náklady na řešení jednotlivých úkolů a z toho zvlášť náklady na zhotovení jednotlivých prototypů, strojů a zařízení nebo dočasných objektů,

• b) záběhové náklady a vícenáklady osvojení technologie zahrnované do nákladů na řešení úkolů.

HLAVA DRUHÁ

FINANČNÍ ZDROJE NEINVESTIČNÍCH VÝDAJŮ NA ROZVOJ VĚDY A TECHNIKY

§ 6

(1) Neinvestiční výdaje na rozvoj vědy a techniky se financují

• a) ze státních rozpočtů,^6)

• b) z resortních fondů technického rozvoje,

• c) z oborových a koncernových fondů technického rozvoje,

• d) z výnosů podniků zahrnutím do jejich nákladů s časovým rozlišením prostřednictvím rezervy na technický rozvoj (dále jen „rezerva na technický rozvoj“).

(2) Ministerstva lesního a vodního hospodářství republik financují vědecký a technický výzkum v oblasti čistoty ovzduší též ze zdrojů stanovených zvláštními předpisy,^7) a to způsobem stanoveným touto vyhláškou.

(3) Vysoké školy financují úkoly svého plánu rozvoje vědy a techniky a úkoly resortního plánu rozvoje vědy a techniky příslušného ministerstva školství též ze zdrojů stanovených zvláštními předpisy.^8)

(4) Přechodný nedostatek vlastních finančních zdrojů rozvoje vědy a techniky mohou krýt hospodářské organizace úvěrem sjednaným se Státní bankou československou (dále jen „banka“), a to podle předpisů banky.

§ 7

Státní rozpočty

(1) Ze státního rozpočtu federace se financují neinvestiční výdaje na řešení úkolů státních programů základního výzkumu, ekonomického výzkumu a technického rozvoje.

(2) Z příslušného státního rozpočtu se financují

• a) neinvestiční výdaje uvedené v § 2 odst. 1 písm. a) a b),

• b) neinvestiční výdaje na řešení úkolů státního plánu rozvoje vědy a techniky mimo programy,

• c) neinvestiční dotace do resortních fondů technického rozvoje pod podmínkou, že ústřednímu orgánu nejsou podřízeny hospodářské organizace nebo je podřízen malý počet těchto organizací a resortní plán rozvoje vědy a techniky nelze zabezpečit tvorbou resortního fondu technického rozvoje včetně jeho zůstatku z minulých let; tato podmínka se nevztahuje na práce vedoucího pracoviště s meziodvětvovou působností,

• d) ostatní neinvestiční výdaje ústředních orgánů na technicko-ekonomické studie pro výběr úkolů do státního plánu rozvoje vědy a techniky a na úvodní oponentní řízení těchto úkolů, na stipendia vlastním pracovníkům v rámci plánu výchovy nových vědeckých pracovníků a na příspěvky mezinárodním vědeckotechnickým institucím.

§ 8

Resortní fond technického rozvoje

Z resortního fondu technického rozvoje se financují

• a) neinvestiční výdaje na řešení úkolů a prací resortního plánu rozvoje vědy a techniky (dále jen „resortní úkoly“),

• b) finanční podíly na úkoly státního plánu technického rozvoje (dále jen „státní úkoly“) financované podílově, pokud podřízené organizace nevytvářejí oborový nebo koncernový fond technického rozvoje a do resortního fondu technického rozvoje se neposkytují dotace ze státního rozpočtu,

• c) neinvestiční dotace do oborového nebo koncernového fondu technického rozvoje výrobním hospodářským jednotkám nebo do výnosů přímo podřízeným hospodářským organizacím na úkoly a práce v oblasti rozvoje vědy a techniky (§ 10),

• d) ostatní neinvestiční výdaje ústředních orgánů na technicko-ekonomické studie pro výběr úkolů do resortního plánu rozvoje vědy a techniky a na úvodní oponentní řízení těchto úkolů.

§ 9

Oborový a koncernový fond technického rozvoje

Z oborového a koncernového fondu technického rozvoje se financují

• a) neinvestiční výdaje na řešení úkolů a prací oborového plánu rozvoje vědy a techniky (dále jen „oborové úkoly“),

• b) finanční podíly na státní nebo resortní úkoly financované podílově,

• c) neinvestiční dotace do výnosů podřízeným organizacím na úkoly a práce v oblasti rozvoje vědy a techniky (§ 10),

• d) ostatní neinvestiční výdaje generálních ředitelství nebo koncernů na technicko-ekonomické studie pro výběr úkolů do oborového plánu rozvoje vědy a techniky a na úvodní oponentní řízení těchto úkolů,

• e) odvody příspěvku do resortního fondu technického rozvoje.^9)

§ 10

Neinvestiční dotace uvedené v § 8 písm. c) a v § 9 písm. c) se poskytují na financování těchto úkolů a prací rozvoje vědy a techniky a za těchto podmínek:

• a) na oborové úkoly generálnímu ředitelství nebo koncernu pod podmínkou, že oborový plán rozvoje vědy a techniky nelze zabezpečit tvorbou oborového nebo koncernového fondu technického rozvoje včetně jeho zůstatku z minulých let;

• b) na úkoly podnikového plánu rozvoje vědy a techniky (dále jen „podnikové úkoly“) podniku pod podmínkou, že podnikový plán rozvoje vědy a techniky nelze zabezpečit rezervou na technický rozvoj včetně jejího zůstatku z minulých let;

• c) na práce organizace spojené s výkonem funkce buď vedoucího pracoviště s meziodvětvovou, mezioborovou nebo oborovou působností nebo odvětvového nebo oborového informačního střediska za podmínek, že

• práce spojené s výkonem těchto funkcí nejsou předmětem odbytových výkonů organizace a

• náklady na tyto práce nelze podle cenových a kalkulačních předpisů zahrnovat do cen odbytových výkonů organizace.

§ 11

Ústřední orgány si mohou navzájem poskytovat obdobně podle předpisů o sdružování prostředků^10) příspěvky z resortních fondů technického rozvoje a generální ředitelství a koncerny, jež nejsou podřízeny témuž ústřednímu orgánu, si mohou navzájem poskytovat příspěvky z oborových a koncernových fondů technického rozvoje

• a) na účely a za podmínek stanovených v § 10 písm. c),

• b) k financování plánovaných úkolů, jejichž řešení je společným zájmem.

§ 12

Rezerva na technický rozvoj

(1) Prostřednictvím rezervy na technický rozvoj [§ 6 odst. 1 písm. d)] se financují

• a) neinvestiční náklady na řešení podnikových úkolů,

• b) neinvestiční náklady na podíly na státní nebo resortní úkoly financované podílově pod podmínkou, že jde o podnik přímo podřízený ústřednímu orgánu,

• c) ostatní neinvestiční náklady podniků na technicko-ekonomické studie pro výběr úkolů do podnikového plánu rozvoje vědy a techniky a na úvodní oponentní řízení těchto úkolů, na práce spojené s výkonem funkce vedoucího pracoviště nebo informačního střediska, na stipendia v rámci plánu výchovy nových vědeckých pracovníků a na vědeckotechnickou spolupráci se zahraničím.

(2) Pokud hospodářská organizace nevytváří rezervu na technický rozvoj, financuje neinvestiční náklady uvedené v odstavci 1 písm. c) ze svých výnosů zahrnutím do nákladů, popřípadě časově rozlišovaných jako náklady příštích období.

§ 13

(1) Prostředky finančních zdrojů rozvoje vědy a techniky lze použít jen v souladu se skutečným plněním plánovaných úkolů a prací rozvoje vědy a techniky, a to k úhradě faktur, vnitropodnikových faktur nebo vyúčtování provedených prací.

(2) Rezerva na technický rozvoj se může čerpat jen na neinvestiční náklady za skutečně provedené řešení plánovaných úkolů a prací rozvoje vědy a techniky.

(3) Vnitropodnikové faktury za řešení státních, resortních a oborových úkolů se mohou hradit buď při splnění úkolů najednou nebo za věcné etapy předem stanovené nadřízeným orgánem, který poskytuje prostředky na řešení těchto úkolů. Jde-li však o dodávky uskutečňované státními organizacemi a placené z neinvestičních prostředků na rozvoj vědy a techniky nebo z provozních prostředků, platí pro jejich fakturování zvláštní předpisy.^11)

HLAVA TŘETÍ

ZPŮSOB FINANCOVÁNÍ NEINVESTIČNÍCH VÝDAJŮ NA ROZVOJ VĚDY A TECHNIKY

Oddíl první

Financování úkolů rozvoje vědy a techniky

§ 14

(1) Orgány a organizace mohou zahájit financování nově řešených úkolů z finančních zdrojů rozvoje vědy a techniky za podmínek, že na řešení těchto úkolů

• a) byl schválen, popřípadě doplněn příslušný plán rozvoje vědy a techniky a

• b) byly sestaveny předběžné kalkulace výzkumných a vývojových prací a v případech stanovených cenovými předpisy byly stanoveny předběžné ceny.

(2) Úkoly a práce v oblasti rozvoje vědy a techniky se plní bezúplatně mezi rozpočtovými organizacemi a za ceny podle cenových předpisů v ostatních případech.

§ 15

(1) Prostředky na řešení státního úkolu poskytuje organizaci (dále jen „koordinační pracoviště“) její nadřízený ústřední orgán (dále jen „koordinační ústřední orgán“). V případě, že ústřední orgán není sám odběratelem výsledků řešení resortního úkolu, poskytuje účelově prostředky na financování tohoto úkolu podřízené organizaci, která je odběratelem výsledků řešení úkolu nebo úkol řeší i využívá (dále jen „financující organizace“); obdobně postupuje generální ředitelství, pokud není samo odběratelem výsledků řešení oborového úkolu.

(2) Neinvestiční výdaje ze státního rozpočtu na řešení státních úkolů a neinvestiční výdaje z resortního fondu technického rozvoje na řešení resortních úkolů se mohou financovat

• a) v plné výši, tj. do ceny stanovené podle cenových předpisů,

• b) v podílové výši stanovené procentním podílem z ceny za řešení úkolu, nejvýše však do částky uvedené ve státním nebo resortním plánu rozvoje vědy a techniky, přičemž souhrn těchto částek nesmí být vyšší než částky stanovené ve státním rozpočtu nebo v resortním fondu technického rozvoje (dále jen „úkoly financované podílově“).

(3) Organizace podílející se na financování státního nebo resortního úkolu, pokud není zároveň odběratelem výsledků řešení tohoto úkolu podle zvláštních předpisů,^12) je povinna dohodnout s koordinačním pracovištěm nebo s financující organizací podmínky podílového financování a podle těchto podmínek poskytovat podíly na financování úkolu.

(4) Prostředky na státní nebo resortní úkol financovaný podílově čerpá koordinační pracoviště nebo financující organizace v plánem stanovené procentní výši po celou dobu poskytování prostředků.

(5) Koordinačnímu pracovišti nebo financující organizaci, která úkol řeší i využívá, je nadřízený ústřední orgán povinen stanovit, a to před poskytnutím prostředků na řešení úkolu, povinnosti a odpovědnosti za řešení úkolu a za využití jeho výsledků.

(6) Ústřední orgán, který je odběratelem výsledků řešení resortního úkolu dodaného rozpočtovou organizací, a vytváří resortní fond technického rozvoje bez dotace ze státního rozpočtu, uhradí z tohoto fondu výdaje vynaložené rozpočtovou organizací na řešení úkolu do státního rozpočtu.

Oddíl druhý

Financování ze státního rozpočtu

Financování státních úkolů

§ 16