Vyhláška federálního ministerstva financí a Ústřední rady odborů o fondu kulturních a sociálních potřeb

ČÁST PRVNÍ

VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět a rozsah úpravy

(1) Tato vyhláška upravuje tvorbu, používání a hospodaření s fondy kulturních a sociálních potřeb (dále jen „fond“) ve státních hospodářských organizacích, rozpočtových a příspěvkových organizacích, v organizacích zahraničního obchodu s výjimkou družstevních podniků zahraničního obchodu, jakož i v koncernových podnicích a koncernových účelových organizacích.

(2) Fondy se nezřizují v útvarech ozbrojených sil v oboru působnosti ministerstev vnitra, ministerstev spravedlnosti a v útvarech železničního vojska v oboru působnosti ministerstva dopravy. Pro fondy zřizované v ostatních útvarech ministerstev vnitra platí tato vyhláška, pokud příslušné ministerstvo vnitra v dohodě s příslušným ministerstvem financí a ústředním výborem příslušného odborového svazu nestanoví jinak.

(3) Pro rozpočtové a příspěvkové organizace v působnosti federálního ministerstva národní obrany platí tato vyhláška, pokud federální ministerstvo národní obrany v dohodě s federálním ministerstvem financí a ústředním výborem příslušného odborového svazu nestanoví jinak.

(4) Odchylky pro tvorbu a používání prostředků fondu v oblasti školství stanoví ministerstvo školství České socialistické republiky a ministerstvo školství Slovenské socialistické republiky v dohodě s příslušným ministerstvem financí a Ústřední radou odborů.

(5) Ústřední orgány, které řídí jiné socialistické organizace, než je uvedeno v odstavci 1, mohou po dohodě s příslušným ministerstvem financí a Ústřední radou odborů stanovit, že se v těchto organizacích zřizuje fond podle této vyhlášky.

Tvorba fondu

§ 2

(1) Fond se vytváří ze základního a doplňkového přídělu.

(2) Malé příspěvkové a rozpočtové organizace se mohou za účelem tvorby a využívání fondu sdružovat.

§ 3

Státní hospodářské organizace a organizace zahraničního obchodu

(1) Fond se tvoří přídělem ze zisku, popřípadě přídělem v rámci přerozdělení zisku nadřízeným orgánem. Základní příděl činí 0,8 % z ročního objemu mzdových prostředků zúčtovaných k výplatě v běžném roce [dále jen „roční objem mzdových prostředků“ ^1)], nejméně však 240,- Kčs na jednoho pracovníka ^2) ročně; tento příděl je povinný a zaručený. Základní příděl je zaručen i v případě, že organizace nevykazuje zisk nebo vykazuje ztrátu; v tomto případě je zaručen přídělem z oborového nebo resortního rezervního fondu.

(2) Doplňkový příděl do výše 1,2 % ročního objemu mzdových prostředků je závislý na splnění tří ukazatelů. Na každý z nich se přizná příděl ve výši 0,4 % ročního objemu mzdových prostředků v případech, kdy základní příděl činí 0,8 %; příděl ve výši 1/3 rozdílu mezi základním a maximálním přídělem (§ 5 odst. 1) se přizná v případech, kdy základní příděl činí 240,- Kčs na pracovníka. Za splnění ukazatelů se též považuje, nesplní-li organizace stanovený zisk a třetí podmiňující ukazatel až o 2 % nebo překročí-li stanovený podíl celkových nákladů k upraveným výkonům nebo plánovanou ztrátou až o 2 %.

(3) Ukazateli jsou zisk stanovený při rozpisu státního plánu a státního rozpočtu (nepřekročení plánované ztráty) a podíl celkových nákladů ^3) na upravených výkonech. Třetí podmiňující ukazatel určí organizaci nadřízený orgán v dohodě s příslušným odborovým orgánem vždy před počátkem roku; u organizací výzkumné a vývojové základny též v dohodě s federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj nebo ministerstvy výstavby a techniky republik. Změna tohoto ukazatele během roku není přípustná.

(4) V koncernových podnicích a koncernových účelových organizacích se přiděluje do fondu základní příděl. O výši doplňkového přídělu těmto fondům z doplňkového přídělu koncernu rozhoduje koncern s příslušným orgánem Revolučního odborového hnutí. V případě, že koncernový podnik nebo koncernová účelová organizace nevykazuje zisk nebo vykazuje ztrátu, je základní příděl zaručen z koncernového rezervního fondu.

(5) Převody prostředků z fondu do fondu výstavby musí předem schválit členská schůze (konference) základní organizace Revolučního odborového hnutí; nejsou povoleny převody do ostatních fondů organizace, ani do podpůrného fondu odborové organizace.

§ 4

Rozpočtové organizace

(1) V rozpočtových organizacích se tvoří fond základním přídělem z jejich rozpočtu ve výši 1 % z ročního objemu mzdových prostředků, ^4) nejméně však 240,- Kčs na jednoho pracovníka ročně.

(2) Doplňkový příděl je závislý na dosažení rozpočtových úspor a nadplánovaných příjmů:

• a) Tento příděl může činit až 25 % z vlastních rozpočtových úspor neinvestičních výdajů ústředně řízených rozpočtových organizací a z nevyčerpaných neinvestičních výdajů národních výborů a jimi řízených rozpočtových organizací, které nejsou účelově subvencovány, popřípadě dotovány ze státního rozpočtu, nebo ze zdrojů národního výboru vyššího stupně (jiného národního výboru), nebo které nejsou účelově určeny; tyto úspory se sníží o nevyčerpané mzdové prostředky, úspory z kooperační činnosti, úspory na výdajích na civilní obranu a úspory na plánovaných stipendiích. U ústředně řízených rozpočtových organizací nejsou zdrojem doplňkového přídělu fondu neinvestiční prostředky, k jejichž úspoře došlo v souvislosti se zrušenými úkoly, a úspory vzniklé neplněním plánovaných úkolů. Základem pro výpočet doplňkového přídělu u národních výborů jsou neinvestiční výdaje, které národní výbor realizuje přímo a nikoliv prostřednictvím podřízených organizací nebo v jejich prospěch, s výjimkou neinvestičních výdajů financovaných z účelových subvencí a dotací ze státního rozpočtu nebo prostředků národního výboru vyššího stupně (jiného národního výboru), úvěrů a přechodných výpomocí, ze sdružených prostředků a jiných účelově určených zdrojů;

• b) zdrojem doplňkového přídělu ve stejné výši mohou být také příjmy dosažené nad schválený rozpočet po odpočtu výdajů, o které byl překročen rozpočet. ^5) Předpokladem pro přiznání tohoto přídělu je, že do státního rozpočtu budou odvedeny příjmy určené ve schváleném rozpočtu organizace. Příjmy, které nejsou zdrojem fondu, stanoví rozpočtová skladba pro příslušné organizace na běžný rok. Zdrojem fondu nejsou dále příjmy z činnosti v civilní obraně, účelově určené příjmy vymezené v rozpočtové skladbě, jakož i další příjmy, které určí bezprostředně nadřízený orgán (řídící národní výbor vůči rozpočtovým organizacím, které řídí, a národní výbor vyššího stupně vůči národnímu výboru nižšího stupně. Základem pro výpočet doplňkového přídělu u národních výborů jsou příjmy nad schválený rozpočet, které národní výbor realizuje přímo a nikoliv prostřednictvím podřízených organizací nebo v jejich prospěch. Nadřízený orgán, který schvaluje podřízené organizaci doplňkový příděl do fondu, přiměřeně přihlíží i k výdajům, které byly vynaloženy na práce, jež vedly k získání nadplánovaného příjmu. U národních výborů jsou základem pro výpočet doplňkového přídělu nadplánové příjmy dosažené v oddíle „Příjmy rozpočtových organizací“ a na správních poplatcích;

• c) příslušné ministerstvo financí v dohodě s Ústřední radou odborů může pro organizace, které nedocílí rozpočtové příjmy, stanovit pro přiznání doplňkového přídělu a jeho výši, jiný zdroj než zdroj stanovený v písmenu b).

(3) U národních výborů a rozpočtových organizací jimi řízených lze zvýšit podle rozhodnutí rady národního výboru a příslušného odborového orgánu doplňkový příděl do fondu až do maximálního limitu (§ 6 odst. 1) z prostředků jeho fondu rezerv a rozvoje.

(4) Správnost převodů a oprávněnost zdrojů získaných pro fond přezkoumá za celý rok orgán příslušný k prověřování ročních účetních výkazů. Na základě prověrky rozhodne příslušný orgán o konečné výši doplňkového přídělu do fondu. U ústředních orgánů a krajských národních výborů jednotlivé zdroje získané pro fond a výši doplňkového přídělu posoudí v dohodě s těmito orgány příslušné ministerstvo financí.

§ 5

Příspěvkové organizace

(1) Základní příděl činí 0,8 % z ročního objemu mzdových prostředků, ^4) nejméně však 240,- Kčs na jednoho pracovníka ročně.

(2) Doplňkový příděl činí nejvýše 30 % podíl na zlepšeném hospodářském výsledku proti příspěvku na provoz nebo proti odvodu stanovenému ve schváleném rozpočtu. Od zlepšeného hospodářského výsledku nutno předem odečíst úspory na výdajích civilní obrany, úspory z nesplněných plánovaných úkolů a úspory ze zrušených úkolů.

(3) Pokud rozpočet organizace neobsahuje ani příspěvek na provoz ani odvod do státního rozpočtu a organizace docílí zlepšeného hospodářského výsledku, může jí být příslušným nadřízeným orgánem, který rozhoduje o přídělu do fondu, přiznán doplňkový příděl do fondu nejvýše do 30 % z tohoto zlepšeného hospodářského výsledku.

(4) U příspěvkových organizací řízených národními výbory může řídící národní výbor při finančním zúčtování vztahů se státním rozpočtem za uplynulý rok tento doplňkový příděl v souvislosti s nesplněním úkolů v dohodě s příslušným odborovým orgánem přiměřeně snížit, anebo nepřiznat. U ústředně řízených organizací rozhodne o snížení doplňkového přídělu nebo jeho nepřiznání příslušné resortní ministerstvo v dohodě s ústředním výborem odborového svazu.

(5) Zdrojem fondu u příspěvkových organizací řízených národním výborem může být i příspěvek z jeho fondu rezerv a rozvoje.

§ 6

Společná ustanovení k tvorbě fondu

(1) Veškeré příděly (včetně eventuálních převodů z fondu odměn) do fondu v hospodářských, rozpočtových a příspěvkových organizacích a v organizacích zahraničního obchodu mohou činit nejvýše 2 % z ročního objemu mzdových prostředků. ^6)

(2) Do doplňkového přídělu se nezapočítávají výnosy z úplatného převodu (prodeje) základních prostředků a jiných předmětů pořízených z fondu, případný zisk ze závodního stravování, část odměny k Rudým praporům páté a šesté pětiletky, resortů a ústředních výborů odborových svazů, splátky půjček a případné úroky z těchto půjček, jakož i úroky z uložených prostředků fondu.

(3) Příslušné ministerstvo financí může v jednotlivých zvlášť odůvodněných případech mimořádně povolit při splnění všech stanovených ukazatelů v dohodě s Ústřední radou odborů zvýšení přídělu nad 2 % pro potřebu poskytování půjček na družstevní bytovou výstavbu.

ČÁST DRUHÁ

POUŽÍVÁNÍ FONDU

§ 7

Účel fondu

(1) Fond slouží kolektivu pracujících organizace a důchodcům, kteří do odchodu do důchodu pracovali v organizaci; pokud to další ustanovení vyhlášky připouštějí, lze jej použít i ve prospěch rodinných příslušníků.

(2) Za rodinného příslušníka se pro účely fondu považují manželka (manžel, druh, družka), děti do skončení povinné školní docházky, mladiství po skončení povinné školní docházky do dosažení věku 26 let, pokud se soustavně připravují předepsaným výcvikem nebo studiem na budoucí povolání, nebo jsou pro nemoc nebo tělesnou nebo duševní vadu neschopni práce.

(3) Fondu se používá na politickovýchovnou, kulturní a vzdělávací činnost, na závodní stravování a na bytové, zdravotní, rekreační, tělovýchovné, sociální a další ve vyhlášce uvedené účely. Používá se jich přednostně k plnění úkolů komplexního programu péče o pracovníky a k pořizování investic a jiných předmětů trvalé hodnoty. ^7)

(4) V rámci pořizování investic lze z fondu zakoupit pro rekreační a kulturní účely autobus a přispívat na jeho opravy; na opravy autobusu lze přispívat z fondu, když je ve správě nebo ve vlastnictví základní organizace Revolučního odborového hnutí.

§ 8

Politickovýchovná, kulturní a vzdělávací činnost

(1) Z fondu lze poskytnout příspěvek na pořízení, rekonstrukci, modernizaci a vybavení závodních kulturních zařízení Revolučního odborového hnutí. ^8)

(2) Z fondu je možné přispívat na politickovýchovnou, kulturní a vzdělávací činnost základní organizace Revolučního odborového hnutí. ^9)

(3) V rámci politickovýchovné činnosti lze přispívat z fondu na ideově výchovnou práci Revolučního odborového hnutí, propagaci socialistického soutěžení, technicko-ekonomickou propagaci a na věcné náklady spojené s přiznáním čestných vyznamenání podnikům, významnými dny resortů a významnými výročími podniku.

(4) Přispívat lze z fondu též na

• a) náklady při školení funkcionářského aktivu Revolučního odborového hnutí; výdaje na stravování se řídí směrnicemi pro hospodaření základních organizací Revolučního odborového hnutí; ^9)

• b) úhradu nezaviněné ztráty z vydávání závodního časopisu, a to do výše 30 % ztráty;

• c) úhradu případného schodku z činnosti závodních kulturních zařízení Revolučního odborového hnutí; ^9)

• d) úhradu výdajů na pohoštění ^10) a případný věcný dar u příležitosti Mezinárodního dne žen, akcí pro děti a besed s důchodci. Příspěvek může činit nejvýše 50,- Kčs na ženu, dítě nebo důchodce pro jednu akci. Příspěvek na pohoštění lze poskytnout uvedeným osobám jen zúčastní-li se uvedené akce;

• e) organizační činnost podnikových výborů (popřípadě koordinačních komisí nebo oborových výborů) Revolučního odborového hnutí;

• f) vybavení (předměty neinvestiční povahy) školy, mateřské školy a jeslí, nad kterými převzala organizace patronát.

(5) V rámci kulturní a vzdělávací činnosti základní organizace Revolučního odborového hnutí je možné z fondu přispět i rodinným příslušníkům na kulturní akce včetně vstupenek do divadel, koncertů apod., zájmovou činnost kroužků a souborů Revolučního odborového hnutí, nákup knih a časopisů pro odborné knihovny a odborové klubovny (rudé koutky), přednášky, promítání filmů a besedy. V zájmové činnosti kroužků však nelze hradit materiál v kroužcích použitý.

(6) Fondu lze dále použít jako doplňkového zdroje k poskytnutí stipendia pracovníkům hospodářské organizace (včetně učňů) při studiu na středních odborných školách. Předpokladem pro přiznání podnikového stipendia je, že pracovník se písemně zaváže, že po skončení studia bude po dohodnutou dobu pracovat v podniku.

§ 9

Závodní stravování

Z fondu lze poskytnout příspěvek na:

• a) pořízení, rekonstrukci, modernizaci a vybavení zařízení závodního stravování; ^8)

• b) výdaje, které lze hradit z fondu podle zvláštních předpisů. ^11)

§ 10

Bytové účely

(1) Z fondu lze jako z doplňkového zdroje poskytnout příspěvek na podnikovou bytovou výstavbu a na vybavení závodních hromadných ubytoven. ^12)

(2) K řešení vlastní bytové situace pracovníků organizace (nikoliv jejich rodinných příslušníků nebo jiných osob) lze jim poskytnout z fondu na základě písemné smlouvy návratnou půjčku. Tuto půjčku lze poskytnout na výstavbu nebo koupi bytu nebo rodinného domku do osobního vlastnictví nebo spoluvlastnictví, na složení družstevního členského podílu a na vybavení bytů nábytkem nebo na větší stavební úpravy bytů a rodinných domků (modernizace, ^13) přístavba, nástavba, přestavba, větší stavební opravy) v osobním vlastnictví.

(3) Návratnou půjčku je možné poskytnout z fondu i pracovníkovi organizace na modernizaci jím užívaného bytu v domech v osobním nebo socialistickém vlastnictví.

(4) Za pracovníky organizace, jimž poskytne státní spořitelna půjčku na bytové účely uvedené v odstavci 2 (kromě půjček na nábytek) až do výše podle odstavce 5 písm. a), je možné na základě písemné dohody s nimi uhradit z fondu úroky. Tato úhrada se provádí jednorázově maximálně ve výši úrokových nákladů při pravidelném splácení připadajících na půjčku poskytnutou státní spořitelnou na dobu 10 let. Úhradu úroků je třeba posuzovat jako půjčku pracovníkovi, která se promine při splacení půjčky od státní spořitelny, z níž byly uhrazeny úroky. Nelze ji převádět na jinou osobu ani ji jiná organizace nemůže převzít.

(5) Návratné půjčky z fondu se poskytují za těchto podmínek:

• a) výše půjčky podle odstavce 2 může činit až 35 000,- Kčs, podle odstavce 3 až 10 000,- Kčs;

• b) půjčka je splatná nejpozději do 10 let od uzavření smlouvy o půjčce;

• c) půjčku na výstavbu nebo koupi bytu nebo rodinného domku (jeho část) nebo na složení družstevního členského podílu je možné poskytnout současně každému z manželů, přičemž součet obou půjček nesmí přesáhnout 35 000,- Kčs;

• d) zásadně je možné pracovníkovi organizace poskytnout z fondu jen jednu půjčku. Druhou půjčku mu lze poskytnout pouze podle odstavce 2 za předpokladu, že první půjčku poskytnutou mu z fondu splatil;

• e) půjčené částky se převádějí na bezúročné účty pracovníků u státní spořitelny (popřípadě na účet stavebního bytového družstva u Státní banky československé); lze jich použít pouze na účely, na něž byly poskytnuty. Při jejich uvolňování postupuje státní spořitelna obdobně jako při výplatách z půjček, které sama poskytuje;

• f) půjčku nelze poskytnout v případech, kdy účely v odstavci 2 a 3 byly financovány z jiných podnikových zdrojů;

• g) při rozvázání pracovního poměru je půjčka (nebo úhrada neprominutých úroků podle odstavce 4) splatná nejpozději do 6 měsíců ode dne skončení pracovního poměru;

• h) půjčku nelze poskytnout na úhradu nákladů, které byly kryty z půjčky od spořitelny nebo z jiných zdrojů.

(6) V jednotlivých případech může organizace za účelem stabilizace pracovních sil poskytnout pracovníkovi z fondu půjčku na družstevní bytovou výstavbu nejvýše do 15 000,- Kčs, která může být částečně prominuta až do 90 %, splní-li písemný závazek a bude 10 let po jejím poskytnutí v organizaci nepřetržitě pracovat a v družstevním bytě bydlet. Tuto půjčku lze poskytnout na uvedený účel pouze jednou za předpokladu, že pracovník neobdržel jinou půjčku z fondu; nelze ji převádět na jinou osobu ani ji jiná organizace nemůže převzít. Při nesplnění uvedeného závazku musí pracovník půjčku, nebo její zůstatek vrátit nejpozději do šesti měsíců ode dne skončení pracovního poměru.

§ 11

Zdravotnická a dětská zařízení

Fondu lze používat k poskytování příspěvků na

• a) pořízení, rekonstrukci, modernizaci a vybavení závodních zdravotnických zařízení, jakož i závodních jeslí a závodních mateřských škol, ^8)

• b) rekonstrukci, modernizaci a vybavení hygienických zařízení organizace (např. umýváren, šaten, sprch, apod. 12);

• c) zlepšení pracovního prostředí ^12) a nákup zařízení ke zvýšení zdravotní péče o pracovníky organizace.

§ 12

Rekreace

(1) Z fondu se hradí pořízení, rekonstrukce, modernizace a vybavení a přispívá s výjimkou výdajů, které hradí podnik podle zvláštního předpisu, ^14) na provoz a udržování podnikových (závodních) rekreačních zařízení v Československé socialistické republice.

(2) Z fondu je možné poskytnout pracovníkům organizace příspěvky na výběrovou rekreaci Revolučního odborového hnutí, podnikovou rekreaci v tuzemsku (jíž se rozumí i veškeré zájezdy pořádané orgány Revolučního odborového hnutí), na podnikovou rekreaci a tematické a kulturně výchovné zájezdy Revolučního odborového hnutí do socialistických zemí a na pionýrské tábory Revolučního odborového hnutí. Za výběrovou rekreaci Revolučního odborového hnutí se považuje i rekreace organizovaná ústředními výbory odborových svazů z pověření Ústřední rady odborů. Přispět lze i na rekreaci rodinných příslušníků. Příspěvek nelze poskytnout pracovníkovi v hotovosti. Nelze jej poskytnout na kapesné, režijní výlohy cestovní kanceláře (manipulační poplatky apod.), na dopravu osobním dopravním prostředkem do místa rekreace a zpět.