Vyhláška federálního ministerstva financí o správě národního majetku

ČÁST PRVNÍ

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět a rozsah úpravy

Tato vyhláška upravuje správu hmotného národního majetku státními organizacemi, nakládání s pohledávkami a jinými majetkovými právy státu a státních organizací a smluvní převody věcí do státního socialistického vlastnictví od občanů a jiných organizací než socialistických.

§ 2

Základní povinnosti státních organizací při správě národního majetku

(1) Státní organizace (dále jen „organizace“) jsou povinny spravovat hmotný národní majetek s péčí řádného hospodáře a jsou za tuto správu plně odpovědny. Proto jsou organizace povinny národní majetek zjistit, sepsat, ocenit a běžně vést v předepsané evidenci podle zvláštních předpisů.^1)

(2) Organizace jsou dále povinny hmotný národní majetek ochraňovat a provádět všechna opatření, aby byl vzhledem k svému společenskému poslání ve své podstatě zachován, zlepšován, rozšiřován, plně využíván a účelně rozmisťován. K jeho ochraně jsou organizace povinny použít všech právních prostředků, zejména domáhat se ochrany vlastnického práva státu proti neoprávněným zásahům, ochrany práva správyHlavní arbitr Slovenské socialistické republiky^2) a uplatňovat právo na náhradu škod proti těm, kteří za ně odpovídají, i proti těm, kteří škody spoluzpůsobili tím, že úmyslně nebo z nedbalosti neplnili povinnosti směřující k jejich zabránění a odvrácení.

(3) Povinnosti podle předchozích odstavců mají i koncernové podniky, popřípadě koncernové účelové organizace, pokud hospodaří a nakládají svým jménem s národním majetkem, jehož správcem je koncern, a to v rozsahu stanoveném ve statutu koncernu.

(4) Organizace jsou povinny soustavně věnovat stejnou péči správě pohledávek a jiných majetkových práv státu.Hlavní arbitr Slovenské socialistické republiky^3)

(5) Jako vlastník nemovitého národního majetku se zapisuje v evidenci nemovitostí československý stát s vyznačením organizace, která majetek spravuje. Organizace je přitom povinna postupovat podle předpisů o evidenci nemovitostí.^4)

ČÁST DRUHÁ

SPRÁVA HMOTNÉHO NÁRODNÍHO MAJETKU

§ 3

Příslušnost ke správě

(1) Ke správě národního majetku jsou oprávněny jen státní organizace. Koncernové podniky, popřípadě koncernové účelové organizace, činí svým jménem právní úkony související se správou národního majetku, jehož správcem je koncern, a to v rozsahu stanoveném statutem koncernu.^5) Statut koncernu určí zejména rozsah oprávnění koncernových podniků, popřípadě koncernových účelových organizací, k úkonům týkajícím se přebytečného nebo neupotřebitelného národního majetku, dočasného užívání národního majetku, převodů správy a vlastnictví národního majetku.

(2) Národní majetek má spravovat zásadně ta organizace, která je pověřena úkoly, k jejichž plnění majetek zcela nebo převážně slouží, pokud není touto vyhláškou nebo zvláštními předpisy stanoveno jinak.^6) Užívá-li nemovitého národního majetku několik organizací, má se za to, že tento majetek slouží převážně té organizaci, která užívá v poměru k ostatním organizacím jeho největší části. Orgány, v jejichž pravomoci je odstraňovat pochybnosti o tom, která organizace má určitý národní majetek spravovat (§ 4 odst. 1), mohou se ze závažných důvodů, zejména hospodářských, odchýlit od těchto zásad.

(3) Má-li organizace ve správě národní majetek, kterého užívá zcela nebo převážně jiná organizace, jsou obě organizace povinny neprodleně zařídit, aby takový majetek byl převeden do správy té organizace, která národního majetku zcela nebo převážně užívá. Tímto ustanovením není dotčena možnost přenechat národní majetek zcela nebo zčásti k dočasnému užívání jiné organizaci (§ 9 odst. 1).

(4) Má-li organizace ve správě nemovitý národní majetek, který je podle pravomocného územního rozhodnutí určen pro investiční výstavbu jiné organizace (dále jen „oprávněná organizace“), je spravující organizace povinna převést tento majetek do správy oprávněné organizace, pokud se organizace podle zvláštního předpisu nedohodnou jinak;^7) jde-li o nemovitý národní majetek, který je určen podrobným územním plánem pro soustředěnou bytovou výstavbu, nebo který je určen schváleným seznamem pozemků pro výstavbu rodinných domků k zástavbě rodinnými domky,^8) je spravující organizace povinna převést takový majetek do správy příslušného národního výboru. Spravující organizace je povinna převést majetek do 30 dnů ode dne, kdy o to oprávněná organizace požádá.

(5) Pokud organizace nesplní povinnost podle odstavce 3 nebo 4, rozhodnou orgány uvedené v § 4 odst. 1.

(6) Národní výbor, popřípadě organizace jím řízená a určená, mohou mít ve správě přebytečný nemovitý národní majetek, který neslouží plnění jejich úkolů, u něhož však společenský zájem vyžaduje, aby dále zůstal ve státním socialistickém vlastnictví pro budoucí úkoly (§ 7 odst. 4). Mohou mít také ve správě domy, které nejsou domy obytnými a jsou určeny k tomu, aby byly zcela nebo zčásti přenechány k užívání několika socialistickým organizacím pro plnění jejich úkolů a jsou také skutečně několika organizacemi užívány, anebo jestliže podlahová plocha jejich obytné části činí aspoň jednu třetinu celkové užívací plochy budovy.

§ 4

Odstraňování pochybností o příslušnosti ke správě národního majetku

(1) Vzniknou-li pochybnosti o tom, která organizace má určitý národní majetek spravovat (dále jen „pochybnosti“), rozhodne nejbližší orgán společně nadřízený organizacím, mezi nimiž pochybnosti vznikly; nemají-li společně nadřízený orgán, rozhodují v dohodě příslušné ústřední orgány státní správy, popřípadě krajské národní výbory, Národní výbor hlavního města Prahy a Národní výbor hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy (dále jen „krajské národní výbory“); nedojde-li k dohodě, rozhoduje příslušné ministerstvo financí na žádost některého z nich. Vzniknou-li pochybnosti mezi organizací řízenou federálním orgánem státní správy a organizací řízenou orgánem státní správy republiky, anebo mezi organizací řízenou orgánem státní správy České socialistické republiky na jedné straně a Slovenské socialistické republiky na druhé straně, rozhodují v dohodě příslušná ministerstva financí, a to na žádost některého z příslušných ústředních orgánů státní správy, popřípadě krajského národního výboru, pokud jednou z organizací, mezi nimiž pochybnosti vznikly, je národní výbor nebo jím řízená organizace.

(2) Rozhodování o odstraňování pochybností je postup, v němž orgány, uvedené v předchozím odstavci (dále jen „rozhodující orgány“), rozhodují o právních poměrech organizací při řízení jejich hospodářské činnosti.

(3) Organizace, mezi nimiž vznikly pochybnosti, musí bez zbytečného odkladu podat žádost o vydání opatření, která z nich je povinna určitý národní majetek spravovat (dále jen „opatření“). Žádost podaná kteroukoliv z těchto organizací nadřízenému orgánu musí být podepsána vedoucím organizace nebo jím pověřeným vedoucím pracovníkem, musí obsahovat skutečnosti, o něž se opírá, a návrh, jak má být rozhodnuto. K žádosti je nutno připojit doklad o tom, že mezi organizacemi nedošlo k dohodě.

(4) Organizace, proti níž žádost směřuje, je povinna ve lhůtě stanovené příslušným rozhodujícím orgánem předložit své vyjádření, v němž musí být uvedeno zejména stanovisko k návrhu obsaženému v žádosti a skutečnosti, o něž je opírá, návrh, jak má být rozhodnuto, a připojit potřebné doklady.

(5) Rozhodující orgán projedná věc s organizacemi, mezi nimiž pochybnosti vznikly, a vede je především k tomu, aby mezi sebou dohodly řešení, které je v souladu s celospolečenským zájmem. Pokud se organizace dohodnou, rozhodující orgán opatření nevydá.

(6) Příslušná ministerstva financí rozhodují o vzniklých pochybnostech, jakmile ústřední orgány státní správy, popřípadě krajské národní výbory, prokáží předložením potřebných dokladů a podrobným hospodářskoprávním rozborem, že o pochybnostech nemohou rozhodnout. Žádost v takovém případě podává některý z ústředních orgánů státní správy, popřípadě krajský národní výbor, u příslušného ministerstva financí, a to i v těch případech, kdy ministerstva financí rozhodují v dohodě.

(7) Převádí-li se opatřením rozhodujících orgánů správa národního majetku, platí obdobně ustanovení § 13 odst. 5.

(8) Proti opatřením rozhodujících orgánů není opravných prostředků.

(9) Dokud podle předchozích odstavců nebyly odstraněny pochybnosti o příslušnosti ke správě určitého národního majetku, je organizace, spravující tento majetek, povinna řádně plnit své povinnosti vyplývající z jeho správy.

§ 5

(1) Sdružují-li organizace prostředky na investiční výstavbu nebo na pořízení základních prostředků určených k činnosti podle smlouvy o sdružení prostředků, musí se předem ve smlouvě o sdružení prostředků dohodnout, která z nich bude mít ve správě takto pořízené zařízení. Bude to zpravidla ta organizace, která může nejlépe plnit úkoly, pro které bylo toto zařízení pořízeno, anebo která převážně přispěje na jeho pořízení.^9)

(2) Sdružují-li státní organizace prostředky na investiční výstavbu nebo na pořízení základních prostředků určených k činnosti podle smlouvy o sdružení prostředků s jinými socialistickými organizacemi než státními, musí se rovněž předem ve smlouvě o sdružení dohodnout, která z nich bude mít takto pořízené zařízení ve správě nebo ve vlastnictví.^9)

§ 6

Přebytečný a neupotřebitelný národní majetek

(1) Přebytečný je národní majetek, který organizace trvale nepotřebuje k plnění svých úkolů. Za přebytečnou se považuje též část majetku, která přesahuje rozsah přiměřený úkolům nebo potřebám organizace. Za přebytečné se nepovažují základní prostředky v rezervě a konzervaci.^10)

(2) Neupotřebitelný je národní majetek, který pro své úplné opotřebení nebo poškození, zřejmou zastaralost nebo zřejmou nehospodárnost v provozu, anebo z jiných závažných důvodů nemůže již sloužit svému účelu nebo určení. Za neupotřebitelné základní prostředky považují se též budovy a stavby, které nelze přemístit a které je třeba zbourat nebo zrušit v důsledku plánované výstavby, přestavby nebo rozšíření objektu; sem patří též budovy a stavby, které podle rozhodnutí stavebního úřadu nebo jiného příslušného orgánu mají být zbourány, zrušeny nebo uvedeny v neškodný stav.

(3) Organizace jsou povinny soustavně sledovat, který národní majetek jimi spravovaný je přebytečný nebo neupotřebitelný, a nakládat s ním podle dalších ustanovení.^11)

(4) O přebytečnosti nebo neupotřebitelnosti národního majetku i o způsobu dalšího naložení s takovým majetkem rozhoduje písemně vedoucí organizace nebo jím pověřený vedoucí pracovník, a to popřípadě na návrh jím zřízené komise jako poradního orgánu nebo na základě posudku odborné socialistické organizace. K rozhodnutí o přebytečnosti nebo neupotřebitelnosti národního majetku musí být dodatečně připojen doklad o tom, jak bylo s tímto majetkem naloženo.

§ 7

Nakládání s přebytečným národním majetkem

(1) Národní majetek, o němž organizace rozhodne podle § 6 odst. 4, že je přebytečný, převede do správy jiné státní organizace (§ 12 a násl.) nebo do vlastnictví jiné socialistické organizace než státní (§ 15 a násl.). Věci, které mohou být v osobním vlastnictví a o něž neprojeví prokazatelně zájem socialistická organizace, mohou být převedeny do vlastnictví občanů. Není-li možné ani to, naloží se s ním jako s majetkem neupotřebitelným.

(2) Při nakládání s přebytečným movitým národním majetkem použijí organizace zásadně součinnosti socialistických organizací, které obstarávají zprostředkovací službu.

(3) S přebytečnými základními prostředky se zároveň převádějí v potřebném množství náhradní součástky, pokud je organizace nepotřebuje k udržování a opravám jiného majetku.

(4) Přebytečný nemovitý národní majetek, u něhož společenský zájem vyžaduje, aby i nadále zůstal ve státním socialistickém vlastnictví pro budoucí úkoly, převede se do správy místního národního výboru, pokud nedošlo k jeho převodu do správy jiné státní organizace, která může takový majetek lépe a snadněji spravovat. Zemědělská půda se vždy převede do správy okresního (městského) národního výboru. Jestliže národní výbor má proti převodu námitky, postupuje se podle § 4.

§ 8

Nakládání s neupotřebitelným národním majetkem

(1) S národním majetkem, o němž organizace podle § 6 odst. 4 rozhodne, že je neupotřebitelný, a sama jej nemůže hospodárněji využít (např. jako materiál), nakládá způsobem uvedeným v § 7 odst. 1 a 2. Pro nakládání s kovovým odpadem a sběrnými surovinami platí zvláštní předpisy.^12)

(2) S neupotřebitelnými budovami a stavbami (§ 6 odst. 2), popřípadě s materiálem z nich, se naloží podle předchozího odstavce.

(3) Nepodaří-li se s neupotřebitelným majetkem naložit podle předchozích odstavců, určí se na odval.

§ 9

Dočasné užívání národního majetku

(1) Organizace může národní majetek, který má ve správě a který sama dočasně nepotřebuje k plnění svých úkolů, zcela nebo zčásti přenechat k dočasnému užívání jiné socialistické organizaci. Organizace může též přenechat nemovitost nebo její část jiné socialistické organizaci k dočasnému užívání jen určitým vymezeným způsobem, jestliže jí to nebude bránit v dalším užívání tohoto majetku v rozsahu potřebném pro plnění vlastních úkolů a jestliže nemovitosti tímto způsobem bude ve společenském zájmu lépe využito. K dočasnému užívání nemohou být přenechány věci spotřebitelné nebo snadno opotřebitelné. Úplata se neposkytuje za přenechání pozemků k dočasnému užívání, jestliže organizaci je spravující nevznikají v souvislosti s jejich správou a provozem žádné náklady, popřípadě pokud jí z přenechání národního majetku do dočasného užívání nevzejde majetková újma.

(2) Přenechání národního majetku k dočasnému užívání socialistické organizaci může se stát jen hospodářskou smlouvou.^13)

(3) Organizace může přenechat za úplatu^14) k dočasnému užívání občanům pro osobní potřebu (např. k dočasnému umístění movitých staveb, k dočasnému užívání zahrádky) v nezbytně nutné výměře pozemek, který má ve správě a který dočasně nepotřebuje k plnění svých úkolů. Stejně tak organizace přenechá k dočasnému užívání pozemek, na němž je postavena stavba, kterou převádí do vlastnictví občana podle § 15 odst. 5 písm. f). Přenechání pozemků k dočasnému užívání občanům se může stát jen písemnou smlouvou.

(4) Doosídlencům ve vymezeném území pohraničí může okresní národní výbor přenechat k dočasnému užívání bez úplaty pozemek za podmínek uvedených ve zvláštním předpise.^15) Podle zvláštních předpisů může zemědělský pozemek přenechat svým pracovníkům k užívání též organizace se zemědělskou a lesní výrobou.

(5) Kromě případů uvedených v odstavcích 3 a 4 a kromě půjčování spotřebních předmětů občanům organizacemi k tomu určenými a přenechávání bytů a místností v domech spravovaných organizacemi k osobnímu užívání občanům podle občanského zákoníku nesmějí organizace národní majetek přenechávat občanům, a to ani vlastním pracovníkům k užívání (např. ani formou vybavování tzv. svépomocných dílen a podobných zařízení), pokud není zvláštními předpisy stanoveno jinak.^16) To neplatí o společenském užívání veřejných zařízení občany, dále o půjčování spotřebních předmětů, které byly k tomu účelu určeny (např. knihy, předměty k provozování sportu) a o poskytování osobních ochranných pracovních prostředků a jiných věcí organizacemi podle zvláštních předpisů.^17)

§ 10

Trvalé užívání nemovitého národního majetku

(1) Nemovitý národní majetek s příslušenstvím může být odevzdán bezplatně do trvalého užívání (§ 70 odst. 1 hospodářského zákoníku) jen jiným socialistickým organizacím než státním.

(2) K odevzdání nemovitého národního majetku do trvalého užívání jiným socialistickým organizacím než státním (dále jen „trvalý uživatel“) jsou příslušné okresní a městské národní výbory,^18) v jejichž obvodu je odevzdávaný národní majetek. Má-li být odevzdán do trvalého užívání nemovitý národní majetek, který není ve správě okresního nebo městského národního výboru, v jehož obvodu je, převede se dříve do jeho správy. Se souhlasem příslušného ministerstva financí mohou výjimečně i jiné organizace odevzdat nemovitý národní majetek, který mají ve správě, do trvalého užívání.

(3) Trvalý uživatel je povinen nemovitý národní majetek na svůj náklad soustavně udržovat a včasným a pravidelným prováděním oprav zajišťovat jeho zachování. Investice^19) může provádět jen s předchozím písemným přivolením organizace, která má majetek ve správě. Při každém přivolení musí být stanoveno, zda a do jaké míry má trvalý uživatel při zániku trvalého užívání nárok vůči spravující organizaci na úhradu jím vynaložených investičních prostředků. Úhrada nesmí být vyšší než náklady na pořízení investice, snížené o její opotřebení, popřípadě nahodilé znehodnocení. Jestliže náklady na pořízení investice byly uhrazeny zcela nebo zčásti ze státního rozpočtu (státních fondů) nebo byly vynaloženy bez předchozího písemného přivolení organizace, která má majetek ve správě, úhrada nákladů trvalému uživateli nepřísluší.

(4) Odevzdání národního majetku do trvalého užívání se provede hospodářskou smlouvou. Na jejím základě se provede zápis o trvalém užívání v evidenci nemovitostí.^20)

(5) Hospodářská smlouva o odevzdání nemovitého národního majetku do trvalého užívání musí obsahovat

• a) výstižné označení odevzdávaného majetku (označení nemovitostí podle obcí, katastrálních území, parcelních čísel a čísel popisných nebo evidenčních u budov a příslušenství, jak jsou vedeny v evidenci nemovitostí),

• b) účel, ke kterému se majetek odevzdává do trvalého užívání a způsob tohoto užívání,

• c) určení dne vzniku trvalého užívání,

• d) základní povinnosti trvalého uživatele a podmínky vypořádání při zániku trvalého užívání.

(6) Hospodářská smlouva o odevzdání národního majetku do trvalého užívání vzniká dohodou organizací o náležitostech uvedených v odstavci 5.

(7) V hospodářské smlouvě se dále uvede

• a) pořizovací cena odevzdávaného majetku,^21)

• b) celkový stav majetku a jeho hlavní nedostatky a závady.

(8) Vznikne-li při uzavírání smlouvy, popřípadě při jednání o její změně nebo zrušení, mezi organizací a trvalým uživatelem rozpor, řeší jej nadřízené orgány.

(9) O předání nemovitého národního majetku do trvalého užívání se sepíše zápis.

(10) Jestliže nemovitý národní majetek odevzdaný do trvalého užívání byl podle pravomocného územního rozhodnutí určen pro investiční výstavbu, popřípadě určen podrobným územním plánem pro soustředěnou bytovou výstavbu nebo schváleným seznamem pozemků pro výstavbu rodinných domků k zástavbě rodinnými domky, je spravující organizace oprávněna takový majetek trvalému uživateli odejmout,^22) pokud mezi nimi nedojde k dohodě o zániku práva trvalého užívání.

§ 11

Osobní užívání pozemků

(1) Do osobního užívání mohou být přiděleny pozemky ve státním socialistickém vlastnictví jen v případech stanovených zákonem.^23)

(2) Rozhodnutí o přidělení pozemku do osobního užívání vydá okresní národní výbor,^24) v jehož obvodu je pozemek.

(3) Má-li pozemek přidělený do osobního užívání ve správě jiná organizace než místní národní výbor, převede jej zpravidla do správy místního národního výboru, který uzavře s občanem dohodu o zřízení práva osobního užívání.

(4) Pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak, zřizuje se právo osobního užívání k pozemkům za úhradu.^25)

Převody správy národního majetku mimo obvyklé hospodaření

§ 12

(1) Převody správy národního majetku mimo obvyklé hospodaření^26) jsou přípustné jen mezi státními organizacemi.