Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o usměrňování mzdového vývoje a odměňování práce

§ 1

Rozsah platnosti

(1) Tato vyhláška se vztahuje na socialistické organizace, jejich nadřízené orgány a na orgány státní správy, pokud se dále nestanoví jinak.

(2) Na společenské organizace s výjimkou jejich podniků a hospodářských zařízení se nevztahují ustanovení části druhé, vztahují se však na ně její ustanovení týkající se úkolů orgánů nadřízených těmto podnikům a zařízením. Ustanovení části třetí až šesté se na společenské organizace vztahují, jen pokud jde o pracovníky v pracovněprávních vztazích.

(3) Na družstevní organizace výrobního družstevnictví a jejich nadřízené orgány se tato vyhláška vztahuje v rozsahu, který určí příslušné orgány svazů družstev se souhlasem ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky nebo ministerstva práce a sociálních věcí Slovenské socialistické republiky (dále jen „příslušné ministerstvo práce a sociálních věcí republiky“) a se souhlasem federálního ministerstva práce a sociálních věcí.

(4) Na zemědělské družstevní organizace se ustanovení části druhé vztahují v rozsahu, který určí federální ministerstvo zemědělství a výživy se souhlasem federálního ministerstva práce a sociálních věcí. Ustanovení části třetí až šesté se na ně vztahují, jen pokud jde o pracovníky v pracovněprávních vztazích.

(5) Pro účely této vyhlášky se rozumí

• a) hospodářskou organizací státní hospodářská organizace, podnik zahraničního obchodu, družstvo a družstevní podnik, podnik a hospodářské zařízení společenské organizace a jiná organizace, pokud hospodaří podle obdobných zásad jako státní hospodářská organizace;

• b) rozpočtovou organizací státní rozpočtová organizace, vyšší družstevní organizace (svaz družstev, Ústřední rada družstev), společenská organizace s výjimkou jejích podniků a hospodářských zařízení a jiná organizace, pokud hospodaří podle rozpočtu;

• c) příspěvkovou organizací organizace, která hospodaří podle rozpočtu zapojeného finančním vztahem (příspěvkem nebo odvodem) na státní nebo jiný rozpočet;

• d) nadřízeným orgánem orgán, který řídí přímo nebo prostřednictvím dalšího orgánu organizaci v oboru své působnosti;

• e) ústředním orgánem ústřední orgán státní správy, krajský národní výbor, Národní výbor hlavního města Prahy, Národní výbor hlavního města SSR Bratislavy, Ústřední rada družstev, svaz družstev, ústřední orgán společenské organizace, ústřední výbor Národní fronty a jiný orgán (organizace), který plní úkoly ústředního orgánu.

ČÁST PRVNÍ

MZDOVÉ PROSTŘEDKY

§ 2

(1) Mzdové prostředky jsou veškeré prostředky organizace, kterých se používá k odměňování činností konaných v pracovněprávních a obdobných vztazích, popřípadě k náhradním plněním. Zahrnují prostředky organizace, z nichž se uhrazují

• 1. mzdy a náhrady mzdy poskytované osobám v pracovním poměru a obdobná plnění poskytovaná osobám ve služebním nebo členském poměru (dále jen „mzdy a náhrady mzdy“), k nimž náleží

• a) základní mzdy (časové mzdy včetně osobních platů, úkolové mzdy, podílové mzdy, smíšené mzdy) a osobní ohodnocení,

• b) příplatky a doplatky ke mzdě a jiná obdobná plnění,

• c) náhrady mzdy,

• d) naturální požitky, které se poskytují jako součást mzdy, v jejich peněžité hodnotě určené zvláštními předpisy,

• e) prémie a odměny,

• f) podíly na hospodářských výsledcích,

• g) obdobná plnění poskytovaná osobám ve služebním nebo členském poměru;

• 1. odměny, jejich náhrady a obdobná plnění poskytované osobám v jiných vztazích k organizaci než v pracovním, učebním, služebním nebo členském poměru, k nimž náleží

• a) odměny za práce podle dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr,

• b) odměny za práce (činnosti) poskytované podle zvláštních předpisů (např. odměny náčelníkům štábů civilní obrany, odměny obyvatelům ústavů sociální péče za pracovní činnost při provozu ústavu apod.),

• c) odměny a náhrady za výkon veřejných funkcí (činností),

• d) odměny za objevy, vynálezy, zlepšovací návrhy, průmyslové vzory, řešení tematických úkolů^1) apod.,

• e) odměny podle předpisů o autorském právu,

• f) zvláštní odměny při rozvoji iniciativy pracujících (např. peněžité odměny poskytované v souvislosti s udělením čestného titulu, pokud nejde o pracovníky organizace, peněžité odměny poskytované nejlepším kolektivům a jednotlivcům v soutěžích národních výborů apod.),

• g) odměny (peněžité ceny) z veřejných a užších soutěží a veřejných příslibů,

• h) vyrovnání pracovních příjmů podle zvláštních předpisů;

• 1. částky, které organizace refunduje jiné organizaci k úhradě plnění uvedených v č. 1 a 2;

• 1. částky odpovídající základním mzdám [č. 1 písm. a)] v případech, kdy učni, mladiství v období přípravy pro práci a osoby, které nejsou k organizaci v pracovněprávním vztahu (např. žáci a studenti, příslušníci vojenských útvarů, osoby z nápravně výchovných zařízení, pracovníci zahraničních organizací apod.), konají pro organizaci na jejím pracovišti práce, které organizace řídí nebo zabezpečuje pracovními prostředky (mzdová hodnota práce); při práci konané učni v období odborného rozvoje zahrnuje mzdová hodnota práce též částky odpovídající ostatním složkám mzdy a náhradám mzdy [č. 1 písm. b) až f)].^2)

(2) Do mzdových prostředků nemusí organizace zahrnovat plnění uvedená v odstavci 1 č. 1 a 2, jestliže jí plnění budou refundována ze mzdových prostředků jiné organizace; zahrne-li však organizace tato plnění do mzdových prostředků, vyloučí je z nich při přijetí refundované částky.

(3) Do mzdových prostředků nezahrnuje rozpočtová a příspěvková organizace prostředky, z nichž uhrazuje mzdovou hodnotu práce konané osobami, které k ní nejsou v pracovněprávním vztahu.

(4) Pokud jsou plnění uvedená v odstavci 1 č. 1 a 2 poskytována osobám podle československých předpisů, avšak v jiné než československé měně, uhrazují se ze mzdových prostředků částky stanovené v československé měně podle těchto předpisů; jsou-li plnění poskytována podle jiných předpisů nebo podle dohod, uhrazují se ze mzdových prostředků částky stanovené v československé měně, a nejsou-li tak stanoveny, částky přepočtené na československou měnu.

§ 3

(1) Součástí nákladů organizace (v hospodářské organizaci „mzdových a ostatních osobních nákladů“)^3) jsou prostředky (§ 2), z nichž se uhrazují

• a) základní mzda, osobní ohodnocení, příplatky a doplatky ke mzdě a jiná obdobná plnění, náhrady mzdy, naturální požitky, prémie a odměny s výjimkou těch, které se uhrazují z fondu odměn (odstavec 2), a mzdová hodnota práce odpovídající uvedeným mzdám a náhradám mzdy, pokud je organizaci nerefunduje ze svých mzdových prostředků jiná organizace (dále jen „mzdové náklady“);

• b) odměny, jejich náhrady a obdobná plnění (§ 2 odst. 1 č. 2), pokud je organizaci nerefunduje ze svých mzdových prostředků jiná organizace, a částky, které organizace refunduje jiné organizaci podle § 2 odst. 1 č. 3 (dále jen „ostatní osobní náklady“).

(2) Z prostředků fondu odměn (§ 10 až 13), které jsou součástí mzdových prostředků hospodářské organizace, se uhrazují

• a) podíly na hospodářských výsledcích,

• b) prémie a odměny poskytované vedoucím hospodářským pracovníkům, jejichž okruh určí nadřízený ústřední orgán v dohodě s příslušným ministerstvem práce a sociálních věcí,

• c) mimořádné odměny [§ 26 odst. 1 písm. b)],

• d) peněžité odměny za výsledky dosažené při rozvoji iniciativy pracujících [§ 26 odst. 1 písm. c)],

• e) odměny při významných pracovních a životních výročích,

• f) jiné druhy prémií a odměn, pokud to stanoví zvláštní předpisy nebo o tom rozhodne organizace,

• g) mzdová hodnota práce učňů v období odborného rozvoje, která odpovídá podílům na hospodářských výsledcích a prémiím a odměnám uvedeným v písmenech c), d) a f).

ČÁST DRUHÁ

USMĚRŇOVÁNÍ MZDOVÝCH PROSTŘEDKŮ

§ 4

(1) Soulad mezi objemem mzdových prostředků a výsledky činnosti organizace se zajišťuje především závaznými limity mzdových prostředků (dále jen „závazný limit“). K usměrňování mzdových prostředků se současně využívá závislosti některých jejich složek na zdrojích vytvořených v souladu s předpisy o finanční, úvěrové a cenové politice.

(2) Nadřízené orgány a organizace vycházejí při usměrňování mzdového vývoje v oboru své působnosti z koncepcí (programů) mzdové politiky stanovených zpravidla na období pětiletého plánu a konkretizovaných na roční období. V koncepcích (programech) stanoví v rámci závazných limitů záměry ve využívání mzdových prostředků, zejména z hlediska ekonomicky a společensky účelné diferenciace mezd a vyšší účinnosti mzdových soustav, a stanoví způsob jejich zabezpečení.

(3) K usměrňování mzdového vývoje v jednotlivých organizacích se využívá též kolektivních smluv, které v rozsahu stanoveném zákoníkem práce, touto vyhláškou a dalšími předpisy zabezpečují vývoj mezd v souladu se závaznými limity a upravují způsob použití mzdových prostředků.

(4) Závazné limity k zajištění cílů státního plánu rozvoje národního hospodářství jsou stanoveny vládou; nejsou-li stanoveny vládou, stanoví je ústřední orgány na základě dohody s příslušnou plánovací komisí a příslušným ministerstvem práce a sociálních věcí. V rámci těchto limitů stanoví nadřízené orgány závazné limity pro organizace.

Závazné limity mzdových prostředků

§ 5

(1) Závaznými limity se vymezuje rozsah mzdových prostředků pro období celého roku; závaznými limity jsou

• a) normativy určující podíl mzdových prostředků na výsledcích činnosti vyjádřených stanoveným ukazatelem nebo změnu tohoto podílu proti výchozímu stavu,

• b) absolutní limity určující přímo výši mzdových prostředků.

(2) Nadřízené orgány stanoví pro hospodářské organizace

• a) normativ mzdových a ostatních osobních nákladů (§ 8) a normativ fondu odměn (§ 10); jestliže s ohledem na podmínky hospodaření a zájmy společnosti nemohou stanovit normativ mzdových a ostatních osobních nákladů nebo normativ fondu odměn, stanoví místo normativu absolutní limit;

• b) přepočítací koeficienty k normativu mzdových a ostatních osobních nákladů a k normativu fondu odměn; koeficienty k absolutnímu limitu mzdových a ostatních osobních nákladů stanoví jen tehdy, hodnotí-li se dodržení limitu v průběhu plnění plánu v závislosti na výsledcích činnosti organizace podle stanoveného ukazatele;

• c) podmiňující ukazatele k normativu fondu odměn a stupeň neplnění těchto ukazatelů, při němž zaniká nárok na část přídělu do fondu odměn podmíněnou plněním příslušného ukazatele (§ 10);

• d) podmínky k absolutnímu limitu fondu odměn, podle nichž se upravuje (zvyšuje a snižuje) absolutní výše prostředků, které mohou být přiděleny do fondu odměn, v závislosti na zlepšení nebo zhoršení výsledků činnosti organizace (§ 10).

(3) Nadřízené orgány stanoví pro rozpočtové a příspěvkové organizace absolutní limit mzdových prostředků. Pro vybrané příspěvkové organizace mohou stanovit v dohodě s příslušným ministerstvem práce a sociálních věcí a příslušným ministerstvem financí a pro příspěvkové organizace výzkumné a vývojové základny též v dohodě s federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj, popřípadě ministerstvem výstavby a techniky České socialistické republiky nebo ministerstvem výstavby a techniky Slovenské socialistické republiky (dále jen „příslušné ministerstvo výstavby a techniky republiky“)

• a) absolutní limit mzdových a ostatních osobních nákladů a absolutní limit fondu odměn místo absolutního limitu mzdových prostředků;

• b) přepočítací koeficienty k absolutnímu limitu mzdových prostředků nebo k absolutnímu limitu mzdových a ostatních osobních nákladů, hodnotí-li se dodržení limitu v průběhu plnění plánu v závislosti na výsledcích činnosti organizace podle stanoveného ukazatele;

• c) podmínky k absolutnímu limitu fondu odměn, podle nichž se upravuje (zvyšuje a snižuje) absolutní výše prostředků, které mohou být přiděleny do fondu odměn, v závislosti na zlepšení nebo zhoršení výsledků činnosti organizace.

(4) Formu stanovení závazného limitu (odstavec 1) včetně druhu a způsobu použití stanovených ukazatelů a koeficientů a včetně stanovených podmínek nelze v průběhu roku měnit.

(5) Na základě závazných limitů a stanovených podmínek vypracují nadřízené orgány a organizace plány mezd, které jsou součástí jejich hospodářského plánu.

§ 6

(1) Nadřízený orgán může při stanovení (rozpisu) závazných limitů vytvářet v plánu mezd rozpisovou rezervu. Rozsah rozpisové rezervy je určen rozdílem mezi výší mzdových prostředků, která vyplývá ze závazného limitu stanoveného nadřízenému orgánu pro organizace v jeho oboru působnosti a ze závazných limitů, které nadřízený orgán sám stanoví pro tyto organizace. Organizace může vytvářet rozpisovou rezervu, jejíž rozsah je určen rozdílem mezi výší mzdových prostředků, která vyplývá ze závazného limitu, a výší mzdových prostředků rozepsaných na jednotlivá, zpravidla čtvrtletní období. Při vytváření rozpisových rezerv se vychází z plánovaných výsledků činnosti vyjádřených ukazateli, na jejichž základě byl stanoven závazný limit. Rozpisovou rezervu nemůže organizace vytvářet u fondu odměn. Jestliže se tvorba rozpisové rezervy v plánu mezd dotýká ostatních částí hospodářského plánu, promítne se též do těchto částí plánu.

(2) Rozpisové rezervy lze použít k dodatečnému rozpisu, nebo lze ji vázat. Nadřízený orgán může zároveň s vázáním rozpisové rezervy fondu odměn poskytnout organizaci dotaci do fondu odměn nebo povolit jí překročení normativu nebo absolutního limitu fondu odměn.

(3) Vázané rozpisové rezervy se nesmí použít, dokud nepominou důvody, pro které byla vázána. Nadřízený orgán však může vázané rezervy mzdových a ostatních osobních nákladů nebo mzdových prostředků použít k dodatečnému rozpisu na organizaci, pro kterou rezervu vázal.

(4) Výši závazných limitů včetně výše příslušných ukazatelů, koeficientů a popřípadě další kvantitativní závislosti a z nich vyplývající objem mzdových prostředků i jeho rozdělení na jednotlivé složky a na jednotlivá období roku lze v hospodářských plánech měnit do posledního dne období, jehož se změna týká. Změny se promítnou, pokud se dotýkají ostatních částí hospodářského plánu, též do těchto částí plánu. Změny plánu mezd organizace, s výjimkou změn prováděných ve druhém pololetí a vyplývajících z rozpisu rezervy organizace, vyžadují potvrzení nadřízeného orgánu.

(5) Při zvýšení plánovaných výsledků činnosti vyjádřených v ukazateli, na jehož základě byl stanoven normativ mzdových a ostatních osobních nákladů, může být změna plánovaného objemu těchto nákladů provedena jen v rozsahu vyplývajícím z normativu a přepočítacích koeficientů; při snížení plánovaných výsledků se změna provede v rozsahu vyplývajícím z normativu. Ustanovení předcházející věty neplatí pro změny provedené na základě dodatečného rozpisu rezerv.

(6) Nadřízené orgány a organizace vedou řádnou evidenci o tvorbě a použití rozpisových rezerv (odstavce 1 až 3) a o změnách hospodářských plánů (odstavce 4 a 5).

§ 7

(1) Roční objem mzdových prostředků odpovídající normativu nebo absolutnímu limitu mzdových a ostatních osobních nákladů nebo absolutnímu limitu mzdových prostředků a snížený o rozpisovou rezervu rozdělí organizace v plánu mezd na mzdové náklady a na ostatní osobní náklady anebo na mzdy a na ostatní osobní náklady. Roční objem mzdových nákladů nebo mezd a roční objem ostatních osobních nákladů dále rozdělí nejméně na jednotlivá čtvrtletí s přihlédnutím k činitelům, které ovlivňují potřebu příslušné části mzdových prostředků v jednotlivých obdobích. Roční objem přídělů do fondu odměn odpovídající absolutnímu limitu rozdělí organizace v plánu mezd na jednotlivá čtvrtletí, popřípadě měsíce, jen je-li to nutné k výpočtu přídělů do fondu odměn v průběhu plnění plánu. Na stejná časová období rozdělí v plánu mezd též výsledky činnosti vyjádřené v ukazatelích, z nichž se vycházelo při stanovení závazných limitů nebo podle nichž se v průběhu plnění plánu hodnotí dodržení závazných limitů anebo vypočítávají příděly do fondu odměn.

(2) Podkladem pro hodnocení mzdového vývoje, kontrolu dodržování závazných limitů i výpočet přídělů do fondu odměn v průběhu plnění plánu je plán mezd organizace vypracovaný podle odstavce 1 a potvrzený nadřízeným orgánem.^4) Plán mezd organizace, který není v souladu se závaznými limity a celkovými záměry státního plánu nebo jehož ukazatele nejsou správně rozděleny na jednotlivá období roku, nesmí být potvrzen. Rozdělení plánu mezd koncernu na jednotlivá období roku nemusí být potvrzováno, netrvá-li na tom ústřední orgán se souhlasem příslušného ministerstva práce a sociálních věcí.

(3) Potvrzený plán mezd, který obsahuje ukazatele pro kontrolu dodržení závazných limitů rozdělené na jednotlivá období roku narůstajícím způsobem, oznamuje hospodářská a příspěvková organizace pobočce Státní banky československé nebo jinému peněžnímu ústavu, s nímž je ve spojení (dále jen „banka“). Stejným způsobem oznamuje plán mezd vyplývající z potvrzené změny (§ 6 odst. 4).

Normativy a absolutní limity mzdových a ostatních osobních nákladů a mzdových prostředků

§ 8

(1) Normativem mzdových a ostatních osobních nákladů se určuje podíl těchto nákladů na výkonech organizací; absolutním limitem se určuje výše mzdových a ostatních osobních nákladů.

(2) Při stanovení normativu mzdových a ostatních osobních nákladů se použije ukazatele výkonů, z něhož se vychází při stanovení normativu vládou. Jiného ukazatele, výjimečně též několika ukazatelů uplatňovaných u jedné organizace současně, lze použít jen tehdy, je-li takto lépe vyjádřena pracovní náročnost a společenská užitečnost výkonů.

(3) Absolutní limit mzdových a ostatních osobních nákladů se stanoví v souladu s § 5 odst. 2 písm. a) zejména v případech, kdy spotřeba živé práce není přímo závislá na výkonech, nebo jestliže by závislost mzdových a ostatních osobních nákladů na výkonech mohla oslabovat společenský zájem na jiných výsledcích činnosti.

(4) Přepočítací koeficienty k normativu mzdových a ostatních osobních nákladů vyjadřují poměr, ve kterém se přepočítává plánovaný objem mzdových nákladů při překročení plánovaných výkonů. Přepočítací koeficienty se stanoví nižší číselnou hodnotou než jedna tak, aby znevýhodňovaly přijímání a překračování málo progresivního plánu; za tím účelem se stanoví pásma překročení plánovaných výkonů s postupně klesajícími koeficienty. Při stanovení přepočítacího koeficientu pro první pásmo překročení plánovaných výkonů se vychází především z podílu mezd, závislých na výkonech, z celkového objemu mzdových nákladů. Při stanovení rozmezí pásem a přepočítacích koeficientů pro jednotlivá pásma se přihlíží zejména ke společenskému zájmu na překračování plánovaných výkonů, k činitelům, které umožňují překračovat plánované výkony bez zvýšení objemu mzdových nákladů, a k záměrům ve mzdové diferenciaci.

(5) Ukazatele výkonů, které jsou ovlivněny změnami v podílu věcných nákladů nebo v rozsahu nerealizovaných výkonů proti plánu, se očišťují od vlivu těchto změn pro účely hodnocení, zda organizace v průběhu plnění plánu dodržela normativ mzdových a ostatních osobních nákladů.

§ 9