Nařízení vlády České socialistické republiky o ochraně před povodněmi

ČÁST PRVNÍ

Úvodní ustanovení

§ 1

(1) Ochrana před povodněmi je soubor opatření k předcházení a zamezení škod při povodních na životech a majetku občanů a společnosti a na životním prostředí.

(2) Povodní se rozumí přechodné výrazné stoupnutí hladiny vodního toku, při kterém hrozí vylití vody z koryta nebo při kterém se voda z koryta vylévá a může způsobit škody; to platí přiměřeně i při výskytu vnitřních vod, chodu ledů a při ohrožení bezpečnosti nebo stability vodohospodářského díla.

(3) Za nebezpečí povodně se považují situace určené povodňovými plány, popřípadě situace tak označené předpovědní povodňovou službou, zejména:

• a) při dosažení určeného vodního stavu při stoupající tendenci vody ve vodním toku,

• b) při očekávaném náhlém tání podle meteorologických předpovědí,

• c) na menších vodních tocích při srážkách velké intenzity nebo při jejich bezprostředním nebezpečí.

(4) Za vnitřní vody se považují vody, které se vyskytují na území chráněném vodohospodářskými díly v souvislosti s povodní, zejména vody, které nemohou odtékat přirozeným způsobem při zvýšeném vodním stavu v recipientu.

ČÁST DRUHÁ

Opatření na ochranu před povodněmi

§ 2

Stupně povodňové aktivity

(1) Při nebezpečí povodně nastává stav bdělosti; zaniká, pominou-li příčiny takového nebezpečí (první stupeň).

(2) V době vlastní povodně se vyhlašuje stav pohotovosti na základě údajů hlídkové služby, popřípadě zpráv předpovědní a hlásné povodňové služby nebo na návrh správců vodních toků (druhý stupeň).

(3) Při bezprostředním nebezpečí větších škod nebo při vzniku takových škod se vyhlašuje stav ohrožení (třetí stupeň).

(4) Stav pohotovosti a stav ohrožení vyhlašuje a odvolává

• a) pro území obce (města) místní (městský) národní výbor,

• b) pro území několika obcí téhož okresu a pro území okresu okresní národní výbor,

• c) pro území několika okresů téhož kraje, pro území kraje a na hraničních tocích krajský národní výbor.

(5) Stupně povodňové aktivity, podrobnosti o vyhlašování a odvolávání stavu pohotovosti a stavu ohrožení upravují povodňové plány.

§ 3

Druhy opatření na ochranu před povodněmi

(1) Opatřeními na ochranu před povodněmi jsou:

• a) povodňové plány,

• b) povodňové prohlídky,

• c) předpovědní a hlásná povodňová služba,

• d) hlídková služba,

• e) povodňové zabezpečovací a záchranné práce,

• f) evidenční a dokumentační práce.

(2) Rozsah opatření prováděných na ochranu před povodněmi se řídí stupněm nebezpečí povodně a vývojem povodňové situace.

(3) Investiční výstavba zařízení na ochranu před povodněmi a údržba a opravy takových zařízení, jakož i investice vyvolané povodněmi, nejsou opatřeními na ochranu před povodněmi ve smyslu tohoto nařízení.

§ 4

Povodňové plány

(1) Ministerstvo lesního a vodního hospodářství České socialistické republiky (dále jen „ministerstvo“), národní výbory, orgány a organizace, kterým je to uloženo tímto nařízením nebo národním výborem, sestavují povodňové plány jako základní úkol provádění ochrany před povodněmi.

(2) Povodňové plány obsahují podrobné rozvedení úkolů, popřípadě pomoci povodňových orgánů, ostatních orgánů, organizací a občanů při provádění opatření na ochranu před povodněmi. Orgány a organizace sestavují povodňové plány v rozsahu a členění, které odpovídají jejich potřebám, popřípadě úkolům ochrany před povodněmi, nebo v rozsahu uloženém jim národním výborem nebo ministerstvem.

(3) Národní výbory koordinují a schvalují povodňové plány, popřípadě ukládají jejich doplnění z hlediska potřeb ochrany svého územního obvodu před povodněmi.

(4) Ministerstvo koordinuje povodňové plány z hlediska celých povodí a v dohodě s ministerstvem vnitra České socialistické republiky z hlediska ústředního řízení povodňových záchranných prací, prováděných požárními jednotkami. Ministerstvo sestavuje po projednání s dotčenými orgány státní správy povodňový plán České socialistické republiky.

(5) Schválené povodňové plány se každý rok přezkoumávají a podle potřeby doplňují a upravují; jejich změny a doplňky se schvalují do konce kalendářního roku.

§ 5

Povodňové prohlídky

Povodňovými prohlídkami se zjišťuje, zda na vodních tocích a v zátopových územích, popřípadě na objektech nebo zařízeních ležících v těchto územích nebo na vodohospodářských dílech nejsou závady, které by mohly zvýšit nebezpečí povodně. Povodňové prohlídky provádějí povodňové orgány a jiné orgány a organizace podle povodňových plánů nejméně jednou ročně, zpravidla před obdobím jarního tání.

§ 6

Předpovědní a hlásná povodňová služba

(1) Předpovědní povodňová služba informuje povodňové orgány, popřípadě ostatní orgány a organizace, o možnosti vzniku povodně a o dalším nebezpečném vývoji, o hydrometeorologických prvcích rozhodných pro vznik a vývoj povodně, zejména o očekávaných vodních stavech nebo o průtocích ve vybraných profilech. Tuto službu zabezpečuje Hydrometeorologický ústav Praha podle pokynů ministerstva.

(2) Hlásná povodňová služba varuje obyvatelstvo v místě povodně a v místech ležících níže na vodním toku, upozorňuje povodňové orgány a ostatní orgány a organizace na vývoj povodňové situace a předává zprávy a hlášení potřebná k jejímu vyhodnocování a k řízení opatření na ochranu před povodněmi, jakož i zprávy a hlášení o vzniklých nebo hrozících škodách. Hlásnou povodňovou službu organizují a zabezpečují ministerstvo a národní výbory.

(3) Podrobnosti o organizaci hlásné povodňové služby upravují povodňové plány.

§ 7

Hlídková služba

(1) Hlídková služba sleduje vývoj povodňové situace a zjišťuje údaje potřebné pro výkon hlásné povodňové služby a pro řízení a koordinaci povodňových opatření.

(2) Hlídkovou službu zřizují místní (městské) národní výbory v době nebezpečí povodně, především z řad občanů.

(3) Podrobnosti o organizaci hlídkové služby upravují povodňové plány.

§ 8

Povodňové zabezpečovací a záchranné práce

(1) Povodňové zabezpečovací práce jsou technická opatření prováděná na vodních tocích, popřípadě na objektech na vodním toku nebo v zátopovém území v době nebezpečí povodně, za povodně, popřípadě po povodni, hrozí-li nebezpečí další povodňové vlny, ke zmírnění průběhu povodně, jejích škodlivých následků a k ochraně vodního toku, popřípadě objektů.

(2) Povodňové zabezpečovací práce na vodních tocích spočívají zejména:

• a) v rozrušování ledových celin a zácp na vodním toku,

• b) v odstraňování naplavených překážek znemožňujících plynulý odtok vody ve vodním toku,

• c) v ochraně přirozeného koryta a břehů proti narušování povodňovým průtokem a v opatřeních proti vylití vody v ohrožených místech,

• d) v nouzovém zajištění břehových nádrží.

(3) Povodňové zabezpečovací práce na objektech spočívají zejména:

• a) v opatřeních proti protržení hrází v důsledku proniknutí vody jejich tělesem nebo podložím,

• b) v opatřeních proti poškození, popřípadě zničení hrází přelitím,

• c) v odstraňování překážek v profilu objektů (propustky, lávky, mosty apod.),

• d) v opatřeních proti zpětnému vzdutí,

• e) v provizorním uzavírání průtrží hrází.

(4) Za povodňové zabezpečovací práce se považují rovněž opatření k odvádění, popřípadě odčerpávání vnitřních vod a vod ze zaplaveného území.

(5) Povodňové záchranné práce jsou opatření prováděná za povodně v bezprostředně ohrožených nebo již zaplavených územích k záchraně životů a majetku, zejména ochrana a odsun obyvatelstva z těchto území, péče o ně po nezbytně nutnou dobu, zachraňování majetku a jeho přemístění na místo povodní již neohrožené.

Evidenční a dokumentační práce

§ 9

(1) Evidenční a dokumentační práce jsou opatření prováděná za účelem zabezpečení objektivních záznamů o průběhu povodně, o provádění opatření na ochranu před povodněmi, o příčině vzniku a velikosti škod a o jiných okolnostech souvisejících s povodní, jako podkladů pro posouzení a vyhodnocení povodně z hlediska hydrologického a účinnosti provedených opatření a pro návrh oprav, údržby, popřípadě investic a dalších opatření na ochranu před povodněmi.

(2) Evidenčními a dokumentačními pracemi jsou zejména:

• a) záznamy v povodňové knize,

• b) označování nejvýše dosažené hladiny vody,

• c) fotografická dokumentace povodňové situace,

• d) zaměřování a zakreslování zaplaveného území, ledových zácp, břehových nátrží a průtrží hrází,

• e) zprávy o prohlídkách po povodni a souhrnné a celkové zprávy o průběhu povodně.

§ 10

Povodňové knihy

(1) Povodňová kniha je pracovní deník, který vedou povodňové orgány a organizace, jimž to ukládá toto nařízení; zapisuje se do ní zejména:

• a) doslovné znění přijatých zpráv s uvedením odesílatele, způsobu a doby převzetí (např. záznam telefonátu),

• b) doslovné znění odeslaných zpráv s uvedením jejich pramene, adresátů a způsobu a doby odeslání,

• c) obsah příkazu,

• d) popis provedených opatření,

• e) výsledky povodňových prohlídek.

(2) Zápisy do povodňové knihy provádějí jen osoby tím pověřené; jsou povinny každý zápis podepsat.

ČÁST TŘETÍ

Úkoly povodňových orgánů

§ 11

Místní (městské) národní výbory

Místní (městské) národní výbory ve svých územních obvodech:

• a) schvalují jim předložené povodňové plány, popřípadě ukládají jejich změny a sestavují, doplňují a zpřesňují své povodňové plány a předkládají je příslušným okresním národním výborům,

• b) zajišťují, pokud to nepřísluší jiným orgánům, popřípadě organizacím, pracovní síly a věcné prostředky na ochranu před povodněmi, včetně věcných prostředků pro jednotky požární ochrany; vedou seznamy těchto prostředků, zabezpečují jejich vhodné skladování a povolují jejich použití pro jiné účely,

• c) organizují a zabezpečují hlásnou povodňovou službu, zejména varují občany v obci místním rozhlasem, zvukovými signály, upozorňují na nebezpečí sousední obce a obce ležící níže na vodním toku a ohlašují nebezpečí okresnímu národnímu výboru,

• d) provádějí povodňové prohlídky,

• e) vyhlašují a odvolávají pro svůj územní obvod stav pohotovosti a stav ohrožení,

• f) v době nebezpečí povodně zajišťují dosažitelnost orgánů, organizací a občanů a prověřují jejich připravenost podle povodňových plánů, zřizují hlídkovou službu, uvádějí do činnosti systém hlásné povodňové služby a v případě potřeby provádějí znovu povodňové prohlídky,

• g) organizují, řídí a koordinují opatření na ochranu před povodněmi prováděná ostatními orgány, organizacemi a občany a rozhodují o opatřeních, která je nutno učinit ke zmírnění průběhu povodně a škod, které hrozí; činí opatření podle povodňových plánů, zejména organizují, řídí a vykonávají záchranné práce a v případě potřeby vyžadují plnění všeobecných povinností^1) organizací a občanů k osobní a věcné pomoci na ochranu před povodněmi,

• h) zabezpečují evakuaci a návrat, dočasné ubytování a stravování evakuovaného obyvatelstva a zajišťují přemístění ohroženého majetku obyvatelstva,

• i) zajišťují nutnou hygienickou a zdravotnickou péči a ohlašují okresnímu národnímu výboru zatopení studní,

• j) provádějí prohlídky po povodni, zjišťují škody a účelnost provedených opatření, podávají zprávy okresním národním výborům a vykonávají evidenční a dokumentační práce podle povodňového plánu,

• k) dozírají, zda orgány a organizace zpracovávají, zpřesňují a doplňují povodňové plány, plní úkoly uložené tímto nařízením nebo povodňovými orgány, popřípadě obsažené v povodňových plánech, zejména jak provádějí zabezpečovací práce; při zjištění nedostatků ukládají potřebná opatření,

• l) vedou záznamy v povodňové knize.

§ 12

Okresní národní výbory

Okresní národní výbory ve svých územních obvodech:

• a) schvalují jim předložené povodňové plány, popřípadě ukládají jejich změny a sestavují, doplňují a zpřesňují své povodňové plány a předkládají je příslušným krajským národním výborům,

• b) zajišťují, pokud to nepřísluší jiným orgánům, popřípadě organizacím, pracovní síly a věcné prostředky na ochranu před povodněmi, včetně věcných prostředků pro jednotky požární ochrany; vedou seznamy těchto prostředků, zabezpečují jejich vhodné skladování a povolují jejich použití pro jiné účely,

• c) účastní se podle povodňových plánů hlásné povodňové služby, zejména informují o povodňové situaci okresní národní výbory, jejichž územní obvody leží níže na vodním toku, jakož i příslušný krajský národní výbor a pracoviště Hydrometeorologického ústavu Praha,

• d) vyhlašují a odvolávají pro svůj územní obvod stav pohotovosti a stav ohrožení,

• e) v době nebezpečí povodně upozorňují podle potřeby ostatní orgány a organizace na nebezpečí povodně a zajišťují jejich dosažitelnost, popřípadě prověřují jejich připravenost,

• f) organizují, řídí a koordinují opatření na ochranu před povodněmi prováděná místními (městskými) národními výbory a ostatními orgány, organizacemi a občany a rozhodují o opatřeních, která je nutno učinit ke zmírnění průběhu povodně a škod, které hrozí; činí opatření podle povodňových plánů, zejména organizují, řídí a vykonávají záchranné práce a v případě potřeby vyžadují plnění všeobecných povinností na ochranu před povodněmi,

• g) zajišťují hygienickou a zdravotní péči, nouzové zásobování obyvatelstva pitnou vodou a asanaci zatopených studní,

• h) soustřeďují zprávy místních (městských) národních výborů o výsledku prohlídek po povodni, o vzniklých škodách a o účelnosti opatření provedených na ochranu před povodněmi a zpracovávají pro krajské národní výbory a pro příslušné pracoviště Hydrometeorologického ústavu Praha souhrnné zprávy o povodni s návrhem na opatření; v případě potřeby provádějí prohlídky území dotčených povodní,

• i) dozírají, zda místní (městské) národní výbory, popřípadě orgány a organizace sestavují povodňové plány a plní povinnosti uložené tímto nařízením nebo povodňovými orgány, popřípadě obsažené v povodňových plánech, zejména jak provádějí zabezpečovací práce; při zjištění nedostatků ukládají potřebná opatření,

• j) organizují výcvik a odborné školení příslušných pracovníků místních (městských) národních výborů a pracovníků orgánů a organizací ze svých územních obvodů o ochraně před povodněmi,

• k) vedou záznamy v povodňové knize.

§ 13

Krajské národní výbory

(1) Krajské národní výbory ve svých územních obvodech:

• a) schvalují jim předložené povodňové plány, popřípadě ukládají jejich změny a sestavují, doplňují a zpřesňují své povodňové plány a předkládají je ministerstvu,

• b) zajišťují, pokud to nepřísluší jiným orgánům, popřípadě organizacím, pracovní síly a věcné prostředky na ochranu před povodněmi, vedou seznamy těchto prostředků, zabezpečují jejich vhodné skladování a povolují jejich použití pro jiné účely,

• c) metodicky usměrňují a kontrolují výcvik a odborné školení organizované okresními národními výbory a organizují výcvik a odborné školení příslušných pracovníků okresních národních výborů o ochraně před povodněmi,

• d) řídí a koordinují opatření na ochranu před povodněmi prováděná okresními národními výbory a ostatními orgány, organizacemi a občany a rozhodují o opatřeních, která je nutno učinit ke zmírnění průběhu povodně a škod, které hrozí; činí opatření podle povodňových plánů, zejména organizují záchranné práce; v případě potřeby vyžadují plnění všeobecných povinností na ochranu před povodněmi,

• e) vyhlašují a odvolávají pro svůj územní obvod, na hraničních tocích nebo pro územní obvody více okresních národních výborů stav pohotovosti nebo stav ohrožení,

• f) dozírají, zda okresní národní výbory, popřípadě orgány a organizace sestavují povodňové plány a plní úkoly uložené tímto nařízením nebo povodňovými orgány, popřípadě obsažené v povodňových plánech, zejména jak provádějí zabezpečovací práce; při zjištění nedostatků ukládají potřebná opatření,

• g) soustřeďují hlášení o povodňové situaci a souhrnné zprávy okresních národních výborů a předkládají ministerstvu celkovou zprávu s případným návrhem na potřebná opatření; vydávají zprávy o povodňové situaci pro sdělovací prostředky,

• h) v případě nebezpečí z prodlení vyžadují pomoc Československé lidové armády, železničního vojska začleněného do resortu federálního ministerstva dopravy (dále jen „železniční vojsko“)^2) a vojsk ministerstva vnitra Československé socialistické republiky,

• i) vedou záznamy v povodňové knize.

(2) Na hraničních tocích organizují, řídí, koordinují a kontrolují všechna opatření na ochranu před povodněmi příslušné krajské národní výbory.

§ 14

Ministerstvo

Ministerstvo ústředně řídí ochranu před povodněmi a výkon dozoru na ni; přitom zejména:

• a) metodicky řídí přípravu opatření na ochranu před povodněmi, zejména zpracování, předkládání a schvalování povodňových plánů, organizaci předpovědní a hlásné povodňové služby, provádění povodňových prohlídek, povodňových zabezpečovacích a záchranných prací,

• b) v době povodně, pokud nepřevezme řízení ochrany před povodněmi ústřední povodňová komise, účastní se zejména hlásné povodňové služby podle povodňových plánů, dozírá nad prováděním zabezpečovacích a záchranných prací a připravuje odborné podklady pro případné převzetí řízení ochrany před povodněmi ústřední povodňovou komisí; přitom zejména zabezpečuje průzkumné a dokumentační práce většího rozsahu (letecká pozorování, snímkování apod.) a připravuje celkové zprávy pro sdělovací prostředky.

§ 15

Povodňové komise

(1) Povodňové komise národních výborů řídí, koordinují a kontrolují ochranu před povodněmi v územním obvodu národního výboru od vyhlášení stavu pohotovosti. K operativnímu plnění úkolů si vytvářejí pracovní štáb.

(2) Přesáhne-li rozsah povodně územní obvod místního (městského) nebo okresního národního výboru, převezme řízení ochrany před povodněmi v plném rozsahu povodňová komise národního výboru vyššího stupně; den a hodinu převzetí je povinna oznámit povodňové komisi národního výboru nižšího stupně.

(3) Ústřední povodňová komise je povinna oznámit dotčeným krajským národním výborům den a hodinu, kdy převzala řízení ochrany před povodněmi v plném rozsahu. K operativnímu plnění úkolů si ústřední povodňová komise vytváří pracovní štáb. Na žádost krajského národního výboru, popřípadě jeho povodňové komise, je předseda ústřední povodňové komise povinen svolat komisi.

(4) Místní (městské) národní výbory zřizují povodňové komise, jen je-li v jejich územních obvodech možnost povodní.

ČÁST ČTVRTÁ

Úkoly ostatních orgánů, organizací a občanů

§ 16

Správci vodních toků

(1) Správci vodních toků:

• a) zpracovávají, doplňují a zpřesňují povodňové plány a předkládají je okresním národním výborům a v potřebném výpisu místním (městským) národním výborům, jejichž územními obvody jimi spravovaný vodní tok protéká; správci drobných vodních toků je předkládají po posouzení správcem vodohospodářsky významného vodního toku, do jehož povodí drobný vodní tok patří,

• b) zajišťují podle povodňových plánů pracovní síly a věcné prostředky na ochranu před povodněmi,

• c) činí v souladu s povodňovými plány opatření pro bezpečný odtok vody a chod ledů a provádějí podle těchto plánů povodňové prohlídky na vodním toku, zpravidla společně s místním (městským) národním výborem, jehož územním obvodem vodní tok protéká,

• d) navrhují příslušným národním výborům, aby uložily správcům (uživatelům, vlastníkům) vodohospodářských děl nebo jiných nemovitostí na vodním toku nebo v zátopovém území provést potřebná opatření na ochranu před povodněmi,

• e) sledují na vodním toku zejména postup zamrzání, rozsah zamrzlých ploch, tloušťku ledu, tvoření nebezpečných ledových celin, postup tání, popřípadě chod ledů a podávají o tom podle povodňových plánů zprávy; pokud mají vybudovaný vodohospodářský dispečink, soustřeďují tyto zprávy a předávají je příslušnému pracovišti Hydrometeorologického ústavu Praha,

• f) navrhují povodňovým orgánům vyhlášení nebo odvolání stavu pohotovosti nebo stavu ohrožení,

• g) pokud to není úkolem správců (uživatelů, vlastníků) vodohospodářských děl nebo jiných nemovitostí, provádějí na vodním toku podle povodňových plánů povodňové zabezpečovací práce,

• h) usměrňují podle manipulačních řádů průtoky na vodních tocích tak, aby se snížilo nebezpečí povodňových škod; při tom mohou v mezích schválených manipulačních řádů dávat pokyny správcům (uživatelům, vlastníkům) vodohospodářských děl nebo jiných nemovitostí na vodním toku nebo při něm,

• i) účastní se podle povodňových plánů hlásné povodňové služby, zejména informují o povodňové situaci příslušného správce vodohospodářsky významného vodního toku a příslušné pracoviště Hydrometeorologického ústavu Praha,

• j) po povodni provádějí, zpravidla spolu s povodňovými orgány, prohlídky jimi spravovaného vodního toku a o výsledku podávají zprávu příslušnému pracovišti Hydrometeorologického ústavu Praha, svému nadřízenému orgánu, popřípadě správci vodohospodářsky významného vodního toku, do jehož povodí drobný vodní tok patří,

• k) plní další úkoly obsažené v povodňových plánech, zejména zajišťují odborné dokumentační práce,

• l) vedou záznamy v povodňové knize.

(2) Správci vodohospodářsky významných vodních toků plní, vzhledem ke své vodohospodářské odbornosti, kromě úkolů uvedených v odstavci 1 ještě tyto další úkoly při ochraně před povodněmi:

• a) posuzují povodňové plány správců drobných vodních toků,

• b) zpracovávají, doplňují a zpřesňují povodňové plány ucelených povodí a předkládají je krajským národním výborům, v jejichž územní působnosti leží převážná část uceleného povodí,

• c) sdělují povodňovým orgánům odborná vodohospodářská stanoviska k řízení a ke koordinaci opatření prováděných ke zmírnění průběhu povodně, k manipulacím s vodou na vodohospodářských dílech přesahujícím možnosti dané manipulačním řádem a k odstraňování ledových celin a zácp mimořádnými prostředky,

• d) po povodni zpracovávají souhrnnou zprávu za ucelené povodí a předkládají ji krajským národním výborům, jejichž územní obvody byly povodní dotčeny, a ministerstvu,

• e) ve spolupráci s Hydrometeorologickým ústavem Praha pečují o vybrané značky nejvýše dosažené hladiny vody, význačných ledových zácp a záplav a evidují je, aby jich bylo možno využít pro upřesnění povodňových plánů a k dalším opatřením na ochranu před povodněmi.

§ 17

Správci (uživatelé, vlastníci) nemovitostí

(1) Správci (uživatelé, vlastníci) nemovitostí na vodních tocích nebo v zátopových územích:

• a) zpracovávají, doplňují a zpřesňují povodňové plány týkající se jejich nemovitostí a předkládají je po projednání se správcem vodního toku národnímu výboru, do jehož působnosti tyto nemovitosti přísluší, a v potřebném výpisu místnímu (městskému) národnímu výboru,

• b) zajišťují si potřebné věcné prostředky pro ochranu svých nemovitostí a skladují je na vhodném místě; podle svých možností zabezpečují i potřebné pracovní síly,

• c) nejméně jednou do roka, vždy však před obdobím jarního tání, prověřují stav objektů a jejich připravenost z hlediska ochrany před povodněmi, zejména stav všech funkčních objektů a zařízení (stavidla, přelivy, výpusti, hrazení proti zpětnému vzdutí apod.), a to zpravidla při povodňových prohlídkách prováděných místními (městskými) národními výbory a odstraňují zjištěné závady,

• d) rozrušují, k zajištění plynulého chodu ledů, ledové celiny v okolí objektů, zejména vodohospodářských děl,

• e) na vodohospodářských dílech, která mohou ovlivnit průběh povodně, manipulují tak, aby se snížilo nebezpečí škod, a dbají při tom odborného vodohospodářského stanoviska správce vodohospodářsky významného vodního toku; k manipulacím nad rámec schválených manipulačních řádů si vyžadují souhlas povodňového orgánu a o všech manipulacích informují též příslušné pracoviště Hydrometeorologického ústavu Praha,

• f) provádějí povodňové zabezpečovací práce na objektu a záchranu osob a majetku, které jsou v objektu ohroženy povodní,

• g) účastní se hlásné povodňové služby, zejména podávají hlášení správci vodního toku o vodních stavech,

• h) provádějí po povodni prohlídky nemovitostí a soupis škod na nich a předkládají zprávy národním výborům, kterým předkládají povodňové plány, a v kopii místním (městským) národním výborům,

• i) vedou záznamy v povodňové knize.

(2) Místní (městské) národní výbory mohou upustit od vyžadování plnění úkolů podle odstavce 1 u nemovitostí, které jsou pro zajištění ochrany před povodněmi menší důležitosti; správcům (uživatelům, vlastníkům) těchto nemovitostí mohou uložit k zamezení nebo zmírnění škodlivých následků povodní opatření přiměřená hodnotě nemovitostí, pokud k uložení těchto opatření není příslušný jiný orgán nebo organizace.

(3) Na nepřevzatých stavebních objektech nebo jejich ucelených částech na vodních tocích nebo v zátopových územích plní přiměřené úkoly správce (uživatele, vlastníka) při ochraně před povodněmi podle odstavce 1 investor a dodavatel stavební, popřípadě technologické části stavby, každý na úseku své činnosti. Podrobnosti dohodnou v hospodářské smlouvě.

§ 18

Správci (uživatelé, vlastníci) jiného majetku na vodním toku nebo v ohroženém nebo zatopeném území

(1) Na vodních tocích zajišťují ochranu plavidel a zařízení sloužících k plavbě před povodněmi jejich správci (uživatelé, vlastníci); přitom se řídí pokyny orgánů státní plavební správy, správce vodního toku a povodňových orgánů.

(2) Správci (uživatelé, vlastníci) majetku v bezprostředně ohroženém území nebo v zatopeném území zajišťují jeho záchranu, včetně případné předčasné sklizně.

§ 19

Veřejné jednotky požární ochrany

Veřejné jednotky požární ochrany plní při ochraně před povodněmi úkoly, které jim ukládají nadřízené národní výbory jako povodňové orgány, zejména vedení a provádění zásahů při záchranných pracích. Veřejné jednotky požární ochrany zabezpečují řádné ošetřování, popřípadě uložení věcných prostředků svěřených jim k plnění povodňových záchranných prací. Podle potřeby sestavují povodňové plány a předkládají je svým nadřízeným národním výborům.

§ 20

Útvary Sboru národní bezpečnosti

Povodňové orgány vyžadují k zajištění ochrany před povodněmi pomoc útvarů Sboru národní bezpečnosti, zejména při zprostředkování spojení, při ochraně zdraví a života občanů, při zajišťování veřejného pořádku a při ochraně majetku.

§ 21

Jednotky Československé lidové armády, železničního vojska a vojsk ministerstva vnitra Československé socialistické republiky

Ústřední povodňová komise v případě potřeby vyžaduje při ochraně před povodněmi pomoc Československé lidové armády, železničního vojska a vojsk ministerstva vnitra Československé socialistické republiky; je-li nebezpečí z prodlení vyžadují tuto pomoc též povodňové komise krajských národních výborů. Ministerstvo je povinno spolupracovat s jednotkami Československé lidové armády, železničního vojska a vojsk ministerstva vnitra Československé socialistické republiky při vypracování jejich plánu pomoci.

§ 22

Občané při výkonu ochrany před povodněmi

(1) Občané začlenění do organizace ochrany před povodněmi na základě povodňových plánů jsou povinni v době povodňové aktivity se dostavit na určené místo.

(2) Organizace jsou povinny poskytovat pracovníkům (členům družstevních organizací) pracovní volno v rozsahu potřebném pro plnění povinností souvisejících s ochranou před povodněmi.^3)

(3) Občanům, kteří se zúčastnili podle povodňových plánů plnění opatření na ochranu před povodněmi, vydá potvrzení o době jejich účasti příslušný povodňový orgán.

ČÁST PÁTÁ

Ustanovení zrušovací a závěrečná

§ 23

Zrušují se:

• 1. vyhláška ministerstva vnitra č. 126/1959 Ú. l., o ochraně před povodněmi,

• 1. směrnice o organizaci a provádění povodňové služby uveřejněné jako úřední sdělení z ministerstva vnitra a energetiky a vodního hospodářství v částce 53 Ú. l. z r. 1959, ve znění úředního sdělení z ministerstva vnitra a z ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství, uveřejněného v částce 12 Ú. l. z r. 1961.

§ 24

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1975.

Korčák v. r.

^1) § 17 zákona č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství.

^2) Směrnice federálního ministerstva národní obrany č. 7/1974 Ú. v. pro poskytování vojenských výpomocí.

^3) § 124 odst. 1 zákoníku práce a § 21 odst. 1 a 3 vl. nař. č. 66/1965 Sb., kterým se provádí zákoník práce.