Vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu, kterou se vyhlašuje nový Řád Rozhodčího soudu Československé obchodní komory

§ 1

Ministr zahraničního obchodu schvaluje Řád Rozhodčího soudu Československé obchodní komory v Praze (dále jen „řád“) ve znění, na němž se usneslo předsednictvo Rozhodčího soudu. Nové znění řádu se vyhlašuje v příloze této vyhlášky.

§ 2

Řádu se použije na všechny spory, v nichž návrh na zahájení řízení (žaloba) byl podán počínaje dnem 1. června 1975.

§ 3

Zrušuje se vyhláška ministra zahraničního obchodu č. 140/1965 Sb., o novém znění řádu Rozhodčího soudu Československé obchodní komory, a řád vyhlášený v příloze této vyhlášky. Uvedeného řádu se však použije i nadále na spory, v nichž návrh na zahájení řízení (žaloba) byl podán přede dnem 1. června 1975.

Ministr:

Ing. Barčák v. r.

Příloha k vyhlášce č. 47/1975 Sb.

ŘÁD

Rozhodčího soudu Československé obchodní komory v Praze

I.

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Základy činnosti, předmět činnosti a zdroje pravomoci

(1) Při Československé obchodní komoře v Praze působí nezávislý Rozhodčí soud Československé obchodní komory (dále jen „rozhodčí soud“).

(2) Rozhodčí soud je stálým rozhodčím soudem podle § 8 a 28 zákona č. 98/1963 Sb., o rozhodčím řízení v mezinárodním obchodním styku a o výkonu rozhodčích nálezů, který je povolán k tomu, aby v souladu s tímto řádem rozhodoval

• a) spory o majetkových nárocích z mezinárodního obchodního styku (§ 2 cit. zákona),

• b) spory, které vyplývají ze smluvních a jiných občansko-právních vztahů vznikajících mezi subjekty práva různých států při uskutečňování zahraničně obchodních, hospodářských a vědeckotechnických styků (§ 35 cit. zákona),

• c) spory mezi československými hospodářskými organizacemi, pokud to československý právní řád připouští.

(3) Rozhodčí soud rozhoduje spory uvedené v odst. 2, jestliže pravomoc rozhodčího soudu vyplývá pro daný spor

• a) z mezinárodní smlouvy (§ 35 cit. zákona), nebo

• b) z existence písemné dohody mezi stranami o tom, že spor už vzniklý nebo spor, který by mohl vzniknout v budoucnosti, bude předložen rozhodčímu soudu (§ 2 až 4 cit. zákona), nebo

• c) ze skutečnosti, že žalobce předložil žalobu tomuto rozhodčímu soudu a že žalovaný provedl úkon svědčící o tom, že se dobrovolně podřídil pravomoci tohoto rozhodčího soudu (zejména jestliže se pustil do projednávání ve věci samé, aniž vytkl nepříslušnost tohoto rozhodčího soudu).

II.

ORGANIZACE ROZHODČÍHO SOUDU

§ 2

Složení rozhodčího soudu

(1) Rozhodčí soud se skládá z předsednictva, z rozhodců, z tajemníka a z jeho stálého zástupce.

(2) V čele rozhodčího soudu je předseda. Tajemník je vedoucím sekretariátu rozhodčího soudu.

§ 3

Předsednictvo

(1) Předsednictvo rozhodčího soudu (dále jen „předsednictvo“) se skládá z předsedy rozhodčího soudu (dále jen „předseda“), z dalších šesti členů a ze tří náhradníků. Předsednictvo je voleno představenstvem Československé obchodní komory.

(2) Funkční období předsednictva činí pět let od doby zvolení. Předseda, ostatní členové předsednictva i náhradníci zůstávají však ve funkci i po uplynutí tohoto období až do nové volby.

(3) Za člena, který není přítomen, předseda podle potřeby povolá náhradníka. Povolaný náhradník má stejná práva a povinnosti jako člen předsednictva.

(4) Členové předsednictva a náhradníci mohou vykonávat funkci rozhodce nebo předsedy rozhodčího senátu. V takovém případě jsou vyloučeni z rozhodování předsednictva podle tohoto řádu ve sporu, v němž vykonávají funkci rozhodce nebo předsedy rozhodčího senátu.

(5) Předsednictvo vykonává úkony, které jsou mu svěřeny tímto řádem, a všechny jiné úkony, které patří do pravomoci rozhodčího soudu a které nepřísluší ani předsedovi, ani rozhodcům, ani tajemníkovi. Povinností předsednictva je také, aby vykonávalo dohled nad řádným chodem rozhodčího řízení a aby obstarávalo prostřednictvím sekretariátu správní agendu.

§ 4

Zasedání předsednictva

(1) Zasedání předsednictva svolává a jeho jednání řídí předseda. K platnosti jednání a usnášení stačí, jsou-li přítomni vedle předsedy (místopředsedy § 5 odst. 3) alespoň dva další členové předsednictva nebo povolaní náhradníci (§ 3 odst. 3).

(2) Předsednictvo se usnáší většinou hlasů přítomných členů. Při rovnosti hlasů platí za přijatý názor, k němuž se přiklonil předseda.

§ 5

Předseda

(1) Předseda zastupuje rozhodčí soud navenek a vykonává úkony svěřené mu tímto řádem.

(2) Dokud není ustaven rozhodčí senát (není ustanoven jediný rozhodce), je předseda oprávněn vykonávat všechny procesní úkony, pokud nejsou svěřeny tajemníkovi.

(3) Předseda podle potřeby pověří některé členy předsednictva funkcí místopředsedy. Místopředsedovi při výkonu funkce patří všechna práva a povinnosti předsedy ve smyslu ustanovení tohoto řádu.

§ 6

Rozhodci

(1) Rozhodci jsou povoláni k vlastnímu věcnému rozhodování sporů, patřících do pravomoci rozhodčího soudu, jakož i k ostatním úkonům, svěřeným jim tímto řádem.

(2) Při výkonu funkce jsou rozhodci nezávislí a nemají nikdy povahu zástupce kterékoliv strany.

(3) Spor rozhoduje rozhodčí senát, složený ze tří rozhodců, pokud se strany nedohodnou, že spor má být rozhodnut jediným rozhodcem. Ustavení rozhodčího senátu nebo jmenování jediného rozhodce se provádí podle tohoto řádu (§ 27).

(4) Pokud ze smyslu jednotlivých ustanovení nevyplývá něco jiného, platí vše, co je stanoveno o rozhodcích a o rozhodčím senátu, také o jediném rozhodci.

§ 7

(1) Rozhodcem může být jen osoba zapsaná v listině rozhodců (§ 27), nebo vykonávající funkci člena předsednictva či náhradníka člena předsednictva (§ 3 odst. 4).

(2) O zapsání do listiny rozhodců a o vyškrtnutí rozhodce z této listiny rozhoduje předsednictvo.

(3) Do listiny rozhodců mohou být zapsány osoby, které si svou činností v hospodářském životě, zejména v mezinárodním obchodu nebo jinou svou odbornou činností osvojily způsobilost pro funkci rozhodce a jejichž vědomosti a zkušenosti, včetně znalostí práva, ve spojení s jejich osobními vlastnostmi dávají záruku úspěšného vykonávání této funkce. Československé státní občanství není pro zápis do listiny rozhodců podmínkou.

§ 8

Tajemník

(1) Tajemník organizuje spisovou agendu spojenou s činností rozhodčího soudu a kromě toho plní ostatní funkce, stanovené tímto řádem, zejména pečuje o vhodné časové rozvržení ústních jednání a jiných úkonů rozhodčího řízení, pečuje o řádný chod a průběh rozhodčího řízení, připravuje zasedání předsednictva, vede listinu rozhodců, do které zapisuje a ze které vyškrtává osoby určené předsednictvem, pečuje o řádnou úschovu veškeré korespondence rozhodčího soudu, o řádné vyhotovení a o překlady rozhodčích nálezů a uveřejňuje vhodným způsobem nálezy zásadní důležitosti. Tajemník má právo zúčastňovat se všech jednání předsednictva s hlasem poradním, jakož i být přítomen u všech ústních jednání před rozhodčím senátem nebo před jediným rozhodcem.

(2) V případě zaneprázdnění tajemníka vykonává jeho funkce zástupce tajemníka.

III.

ŘÍZENÍ

• 1. Obecná ustanovení

§ 9

Sídlo rozhodčího soudu a místo konání ústních jednání

(1) Sídlem rozhodčího soudu a pravidelným místem konání ústních jednání je Praha.

(2) Rozhodčí senát může v případě potřeby konat ústní jednání v jiném místě, avšak má-li se ústní jednání konat v cizině, je k tomu potřebí souhlasu předsednictva.

§ 10

Předkládání písemností

(1) Veškeré písemnosti, týkající se zahájení a konání rozhodčího řízení, musí být předloženy v takovém počtu, aby každá ze stran měla po jednom vyhotovení a rozhodčí soud rovněž nejméně jedno vyhotovení.

(2) Písemnosti uvedené v odstavci 1, s výjimkou písemných důkazů (§ 37 odst. 2), se předkládají v češtině či slovenštině nebo v jazyce kontraktu nebo v jazyce, ve kterém strany mezi sebou navzájem korespondovaly. Rozhodčí soud může podle vlastní úvahy nebo na žádost strany vyžádat od strany, která písemnost předložila, překlad do češtiny nebo slovenštiny nebo zajistit takový překlad na její náklad.

§ 11

Jazyk, ve kterém se řízení koná

Ústní jednání se koná a rozhodnutí se vydává v češtině nebo slovenštině. Se souhlasem stran může rozhodčí soud podle potřeby konat řízení i v jiném jazyce. Jestliže strana neovládá jazyk, v němž se řízení koná, zabezpečí rozhodčí soud na její žádost a na její účet služby tlumočníka. Na žádost a na účet strany může rozhodčí soud obstarat také překlad svých rozhodnutí a jiných písemností.

§ 12

Trvání rozhodčího řízení

Rozhodčí soud působí k tomu, aby řízení ve sporu bylo skončeno podle možnosti ve lhůtě nikoliv delší než šest měsíců ode dne ustavení rozhodčího senátu.

§ 13

Právní základ řešení sporů

Rozhodčí soud řeší spory na základě norem použitelného hmotného práva, přičemž se řídí podmínkami smlouvy a přihlíží k obchodním zvyklostem.

§ 14

Otázky mezinárodního dosahu a zjištění cizího práva

V otázkách mezinárodního dosahu, zejména v otázkách cizího práva a jeho použití, mohou si rozhodci vyžádat vyjádření předsednictva. Tímto vyjádřením však nejsou v žádném směru vázáni.

§ 15

Zasílání a doručování písemností

(1) Veškeré písemnosti ve sporu zasílá stranám tajemník. Zasílají se na adresu, kterou strana uvedla nebo zvolenému právnímu zástupci.

(2) Žaloby, žalobní odpovědi, předvolání, rozhodčí nálezy a usnesení se zasílají doporučeným dopisem s potvrzením o doručení.

(3) Ostatní písemnosti se mohou zasílat doporučeným nebo obyčejným dopisem a oznámení kromě toho také telegraficky nebo dálnopisně.

(4) Kterékoliv z písemností výše uvedených mohou být doručeny rovněž osobně na potvrzení.

(5) Žádost o doručování prostřednictvím dožádaného cizího soudu nebo orgánu nebo jiné žádosti o poskytnutí právní pomoci prostřednictvím takového soudu nebo orgánu patří do působnosti předsedy.

(6) Všechna doručení rozhodčího soudu jsou platná, byla-li učiněna podle odstavců 1 až 4.

§ 16

Přerušení řízení

V případě nutnosti může být projednání sporu na žádost strany nebo z podnětu rozhodčího senátu na určitou dobu přerušeno.

§ 17

Navrácení v předešlý stav

Jestliže až do vyhlášení rozhodčího nálezu, a nebyl-li vyhlášen, až do jeho vyhotovení, některá strana se nezúčastnila bez své viny řízení zcela nebo zčásti, nebo bez své viny nevykonala některý úkon potřebný k hájení svého práva, učiní rozhodčí senát (rozhodce), jde-li o řízení před ním, v ostatních případech předsednictvo k návrhu této strany přiměřené opatření, aby mohla vykonat dodatečně to, co zmeškala.

§ 18

Zajištění důkazů a předběžná opatření

(1) Po podané žalobě, avšak před ustavením rozhodčího senátu, může předseda v naléhavých případech na žádost obou stran nebo i jedné z nich zajistit důkaz a k tomu účelu může ustanovit jednoho nebo i více znalců anebo učinit jiné vhodné opatření.

(2) Před zahájením rozhodčího řízení, v jeho průběhu i po jeho skončení může kterákoliv strana požádat příslušný orgán o nařízení předběžného opatření. O podání takové žádosti musí strana uvědomit rozhodčí soud.

§ 19

Vedlejší účastníci

(1) Kromě stran (žalobce a žalovaného) se může řízení účastnit jako vedlejší účastník ten, kdo má právní zájem na jeho výsledku. Jiné osoby se řízení účastnit nemohou.

(2) Vedlejší účastník jedná v řízení sám za sebe. Jeho úkony se považují za úkony strany, ke které přistoupil, jestliže úkonům této strany neodporují; ke skutkovým údajům vedlejšího účastníka však mohou rozhodci přihlédnout, i když odporují skutkovým údajům strany.

§ 20

Použití ustanovení zákona č. 98/1963 Sb.

Neupravuje-li tento řád některé otázky řízení, platí o nich ustanovení zákona č. 98/1963 Sb., o rozhodčím řízení v mezinárodním obchodním styku a o výkonu rozhodčích nálezů.

§ 21

Platnost ustanovení o řízení

Ustanovení řádu o řízení před rozhodčím senátem (před jediným rozhodcem) platí přiměřeně i pro úkony prováděné předsednictvem, předsedou nebo tajemníkem, pokud z tohoto řádu nevyplývá něco jiného.

• 1. Zahájení řízení

§ 22

Podání žaloby

(1) Rozhodčí řízení se zahajuje podáním žaloby rozhodčímu soudu.

(2) Datem podání žaloby je den, kdy byla žaloba doručena rozhodčímu soudu a pokud to připouští mezinárodní smlouva, datum poštovního razítka místa odeslání.

§ 23

Obsah žaloby

(1) V žalobě musí být uvedeno:

• a) označení stran,

• b) nárok žalobce,

• c) podpis žalobce,

• d) adresy stran.

(2) Žaloba má také obsahovat:

• a) poukaz na založení pravomoci rozhodčího soudu, pokud pravomoc nevyplývá z mezinárodní smlouvy pro strany závazné;

• b) uvedení skutkových a právních okolností, na kterých žalobce zakládá své žalobní nároky a poukaz na důkazní prostředky, jimiž lze tyto okolnosti prokázat;

• c) hodnotu předmětu sporu;

• d) doklad o zaplacení poplatku za rozhodčí řízení;

• e) jméno a příjmení rozhodce, kterého jmenuje žalobce, nebo žádost, aby rozhodce byl jmenován předsedou rozhodčího soudu. Žalobce může rovněž jmenovat náhradního rozhodce;

• f) přehled písemností, přiložených k žalobě.

§ 24

Hodnota předmětu sporu

(1) Žalobce je povinen uvést v žalobě hodnotu předmětu sporu také v případech, kdy jeho nárok nebo část nároku má nepeněžní povahu.

(2) Hodnota předmětu sporu se určuje zejména:

• a) vymáhanou částkou v žalobách o peněžité plnění;

• b) hodnotou vymáhaného majetku v žalobách o vydání majetku;

• c) hodnotou předmětu právních vztahů v okamžiku podání žaloby v žalobách určovacích nebo v žalobách o změnu právních vztahů;

• d) na základě údajů, které jsou k dispozici o materiálních zájmech žalobce v případě žalob o určité konání nebo nekonání.

(3) V žalobách sestávajících z několika nároků musí být částka každého nároku stanovena samostatně; hodnota předmětu sporu se stanoví součtem všech nároků.

(4) Jestliže žalobce nestanovil hodnotu předmětu sporu nebo jestliže ji stanovil nesprávně, určí rozhodčí soud z vlastního podnětu nebo na žádost žalovaného hodnotu předmětu sporu na základě údajů, které jsou k dispozici.

§ 25

Odstranění vad žaloby

(1) Jestliže tajemník zjistí, že žaloba byla podána tak, že nebylo přihlédnuto k požadavkům uvedeným v § 23 tohoto řádu, vyzve žalobce, aby odstranil zjištěné vady, přičemž, pokud jde o požadavky uvedené v § 23 odst. 1, nesmí lhůta k odstranění vad být delší než 2 měsíce ode dne, kdy mu byla zmíněná výzva tajemníka doručena. Budou-li tyto vady odstraněny v určené lhůtě, platí za den podání žaloby den, uvedený v § 22 odst. 2. Do odstranění uvedených vad se žaloba neprojednává.

(2) V případech, kdy žalobce bez ohledu na výzvu k odstranění vad trvá na projednání sporu, bude se v řízení pokračovat, jestliže to povaha vady připouští, a bude vydán rozhodčí nález ve věci samé; jinak bude řízení zastaveno.

• 1. Příprava projednání sporu

§ 26

Odpověď na žalobu

(1) Má-li tajemník zato, že žaloba může být předmětem řízení podle tohoto řádu, uvědomí o jejím podání žalovanou stranu a zašle jí kopii žaloby s přiloženými písemnostmi, jakož i listinu rozhodců.

(2) Současně tajemník oznámí žalované straně, že je oprávněna během 30 dnů po doručení žaloby předložit k ní své písemné vyjádření podepřené příslušnými důkazy. Na žádost žalované strany může být tato lhůta prodloužena.

(3) V téže lhůtě je žalovaná strana povinna oznámit jméno a příjmení rozhodce, kterého si zvolila, nebo požádat, aby předseda rozhodčího soudu jmenoval rozhodce za ni; žalovaná strana může rovněž zvolit náhradního rozhodce.

§ 27

Ustavení rozhodčího senátu nebo volba (jmenování) jediného rozhodce

(1) Rozhodci, jmenovaní stranami ve smyslu § 23 a 26 nebo jmenovaní předsedou rozhodčího soudu, zvolí z listiny rozhodců předsedu rozhodčího senátu.

(2) Jestliže žalovaná strana nejmenuje rozhodce nebo jestliže rozhodci nezvolí předsedu rozhodčího senátu do 10 dnů ode dne jmenování druhého rozhodce, jmenuje rozhodce nebo předsedu rozhodčího senátu předseda rozhodčího soudu.

(3) Vystupuje-li ve sporu více žalobců nebo více žalovaných, je každá ze sporných stran povinna jmenovat, bez ohledu na počet žalobců či žalovaných, po jednom rozhodci. Jestliže by mezi žalobci nebo mezi žalovanými nedošlo k dohodě ve lhůtě stanovené tajemníkem, jmenuje rozhodce předseda rozhodčího soudu (§ 7).

(4) Jediný rozhodce se volí vzájemnou dohodou stran, a nedojde-li k dohodě, je jmenován předsedou rozhodčího soudu.

§ 28

Odmítnutí rozhodce, znalce a tlumočníka

(1) Každá ze stran je oprávněna odmítnout rozhodce, předsedu rozhodčího senátu nebo jediného rozhodce, jestliže se domnívá, že jsou předpojati, zejména jestliže je možno předpokládat, že jsou osobně, ať přímo či nepřímo, zainteresováni na výsledku sporu. Rovněž rozhodce, předseda rozhodčího senátu nebo jediný rozhodce mohou prohlásit, že se vzdávají funkce. Odmítnutí musí být provedeno do započetí ústního jednání. Jestliže k odmítnutí dojde později, rozhoduje se o něm jenom v tom případě, kdy důvod, který vedl k opožděnému odmítnutí, byl uznán za závažný.

(2) O odmítnutí rozhodce rozhodují zbývající členové rozhodčího senátu. Jestliže mezi nimi nedojde k dohodě, nebo jestliže odmítnutí směřuje proti dvěma rozhodcům, rozhoduje o odmítnutí předsednictvo rozhodčího soudu, které také rozhodne o odmítnutí jediného rozhodce.

(3) Bude-li odmítnutí vyhověno, bude nový rozhodce, nový předseda rozhodčího senátu nebo nový jediný rozhodce zvolen nebo jmenován podle tohoto řádu.

(4) Z těchže důvodů, které jsou uvedeny v odstavci 1, mohou být odmítnuti znalci a tlumočníci. V tomto případě rozhoduje o odmítnutí rozhodčí senát.

§ 29

Rozhodování o příslušnosti

(1) O příslušnosti rozhodčího soudu rozhoduje jeho předsednictvo. Za tím účelem mu rozhodci, pokud již byli ustanoveni, jinak tajemník, předloží spis se stručnou zprávou, a to v každém případě, kdy se bude rozhodovat o příslušnosti rozhodčího soudu s ohledem na námitku strany nebo s ohledem na pochybnosti rozhodců či tajemníka.

(2) Dojde-li předsednictvo k názoru, že rozhodčí soud není příslušný, zastaví řízení usnesením. Rovněž usnesením zamítne námitku nepříslušnosti, jestliže dojde k názoru, že rozhodčí soud je příslušný. Před rozhodnutím může předsednictvo podle okolností nařídit ústní jednání.

(3) Rozhodčí senát dříve než předloží předsednictvu k rozhodnutí otázku příslušnosti, učiní opatření, která považuje za nezbytná k odvrácení újmy pro strany nebo k zachování výsledků řízení, pokud k nim není příslušný soud nebo jiný orgán.

§ 30

Příprava projednání sporu rozhodčím senátem

(1) Rozhodčí senát prověří stav přípravy sporu k projednání, a shledá-li to nutným, učiní doplňující opatření k přípravě sporu, zejména vyžádá od stran písemná stanoviska, důkazy a další doplňující písemnosti.

(2) Předseda rozhodčího senátu může dát tajemníkovi rozhodčího soudu jednotlivé pokyny v souvislosti s přípravou a s projednáváním sporu. Uloží mu rovněž, aby předvolal strany k ústnímu jednání.

§ 31

Předvolání k ústnímu jednání