Vyhláška federálního ministerstva dopravy o vytěžování silničních nákladních vozidel

§ 1

Silničními nákladními vozidly o užitečné hmotnosti 5 t a větší, která nejsou obousměrově vytížena nejméně ze 60 % své užitečné hmotnosti nebo objemu, není dovoleno přepravovat náklady, jestliže přeprava v jednom směru přesahuje územní obvod jednoho okresu a přepravní vzdálenost 70 km, pokud v § 8 není stanoveno jinak.

§ 2

(1) Provozovatel vozidla, který hodlá provést přepravu uvedenou v § 1, je povinen zamýšlenou přepravu oznámit organizaci, která z pověření krajského národního výboru provádí zprostředkování silničních přeprav (dále jen „vytěžovací místo“).

(2) Oznámení podle odstavce 1 se podává vytěžovacímu místu, v jehož obvodu činnosti je místo výjezdu vozidla, a to podle možnosti tak, aby vytěžovacímu místu došlo nejpozději tři pracovní dny přede dnem, kdy má být přeprava uskutečněna. Tato lhůta neplatí, jde-li o nepředvídanou přepravu, kterou je nutno provést bez průtahu proto, že jinak by byl ohrožen chod výroby nebo činnosti organizace nebo veřejné zásobování, nebo z jiného důležitého veřejného zájmu; v tom případě oznámí provozovatel vozidla provedení přepravy vytěžovacímu místu před jejím započetím. Musí-li být nepředvídaná přeprava podle předcházející věty započata mimo pracovní dobu stanovenou pro vytěžovací službu, učiní provozovatel vozidla oznámení dodatečně v době co nejkratší.

(3) V oznámení uvede provozovatel vozidla zejména:

• a) druh, typ, užitečnou hmotnost, státní poznávací značku a vybavení vozidla, jímž má být přeprava uskutečněna,

• b) druh, váhu a rozměry nákladu a druh obalu,

• c) místo a způsob nakládky a vykládky a adresu příjemce,

• d) den, kdy má být přeprava uskutečněna, a předpokládaný den zpětné jízdy,

• e) možnost manipulace s přívěsy a návěsy,

• f) své bankovní spojení, popřípadě bankovní spojení odesílatele a příjemce.

§ 3

(1) Vytěžovací místo sdělí provozovateli vozidla, který učinil oznámení podle § 2 odst. 2 první věty, jakým způsobem bude vozidlo vytíženo, a sdělí mu k tomu potřebné údaje. Sdělení učiní tak, aby provozovateli vozidla došlo nejpozději do 10. hodiny dne předcházejícího dni, kdy má být přeprava uskutečněna, a učiní-li provozovatel oznámení později, než stanoví § 2 odst. 2 první věta, nejpozději do 10. hodiny třetího pracovního dne po dni, kdy mu došlo toto oznámení. Přepravy oznámené podle § 2 odst. 2 druhé a třetí věty vezme vytěžovací místo do evidence a sdělí provozovateli vozidla údaj o vzetí do evidence a podle možnosti mu dá pokyny pro vytížení vozidla.

(2) Provozovatel vozidla je povinen převzít k přepravě náklad zprostředkovaný mu k vytížení vozidla; převzetí takového nákladu může odmítnout jen,

• a) je-li místo nakládky nebo vykládky zprostředkovaného nákladu mimo obce, v nichž je místo výjezdu vozidla, místo nakládky a místo vykládky vlastního nákladu vozidla, a znamenalo-li by současně převzetí zprostředkovaného nákladu prodloužení dopravní cesty o více než 15 % v jednom směru,

• b) jsou-li splněny podmínky stanovené pro odmítnutí přepravy silničním přepravním řádem,^1)

• c) brání-li přepravě zprostředkovaného nákladu jiné předpisy, například hygienické, nebo jestliže by vozidlo jeho přepravou mohlo být znečištěno nebo poškozeno,

• d) jestliže přeprava zprostředkovaného nákladu vyžaduje použití vozidla zvlášť vybaveného nebo zvláštní odbornosti pracovníků, které provozovatel vozidla nemůže pro požadovanou přepravu poskytnout.

(3) Vytěžovací místo může dohodnout s provozovatelem vozidla, který učinil oznámení podle § 2 odst. 2, že jeho náklad bude přepraven jiným provozovatelem vozidla; dojde-li k dohodě, sdělí vytěžovací místo oběma účastníkům údaje potřebné k uskutečnění přepravy (§ 2 odst. 3).

(4) Nemůže-li vytěžovací místo zajistit vytížení vozidla ve lhůtě stanovené v odstavci 1 druhé větě, vydá o tom provozovateli vozidla neprodleně potvrzení; toto potvrzení musí mít řidič vozidla při přepravě u sebe a na vyzvání kontrolních orgánů se jím musí vykázat. Údaj vytěžovacího místa o vzetí do evidence oznámení provozovatele vozidla učiněného podle § 2 odst. 2 druhé věty poznamená provozovatel vozidla v záznamu o provozu a výkonu vozidla; jde-li o oznámení učiněné podle § 2 odst. 2 třetí věty, učiní tak provozovatel vozidla dodatečně.

§ 4

Oznámení o sdělení uvedená v § 2 a 3 lze učinit písemně, dálnopisem, telegraficky, telefonicky nebo ústně. Telegrafické, telefonické a ústní oznámení a sdělení musí být na požádání účastníka dodatečně potvrzeno písemně.

§ 5

(1) Pro přepravy pro cizí potřeby uskutečněné podle této vyhlášky platí silniční přepravní řád, s výjimkou ustanovení o objednávání přepravy, a tarif nákladní automobilové dopravy pro vnitrostátní přepravu.

(2) Provozovatel vozidla, který převezme k přepravě náklad podle § 3 odst. 1 nebo 3, má při provedení této přepravy postavení veřejného dopravce.^2)

§ 6

Přeprava věcí pro cizí potřeby, zprostředkovaná vytěžovacím místem podle této vyhlášky, nepodléhá povolení, kterého by jinak bylo třeba podle zvláštních předpisů.^3)

§ 7

(1) Vytěžovací místo účtuje provozovateli vozidla za zprostředkování nákladu náhradu ve výši stanovené podle příslušných cenových předpisů.

(2) Odřekne-li přepravce přepravu dohodnutou s vytěžovacím místem nebo nepřipraví-li včas zprostředkovaný náklad nebo jeho naložení nebo vyložení, je povinen nahradit provozovateli vozidla výdaje, které mu vznikly v souvislosti s marnou připravenou přepravou nebo s jejím zdržením.

(3) Neprovede-li provozovatel vozidla přepravu dohodnutou s vytěžovacím místem, je povinen nahradit přepravci výdaje, které mu vznikly přípravou nákladu k přepravě.

§ 8

(1) Zákaz podle § 1 se nevztahuje na přepravy, pro něž vytěžovací místo nemohlo zajistit vytížení (§ 3 odst. 4) a na přepravy oznámené vytěžovacímu místu podle § 2 odst. 2 druhé a třetí věty.

(2) Tato vyhláška se nevztahuje na přepravy nákladů,

• a) odůvodněné stavem nouze,

• b) podléhajících rychlé zkáze, zejména masa, masových výrobků, jedlých tuků, mléka a mléčných výrobků, čerstvého ovoce a čerstvé zeleniny,

• c) k nimž je třeba speciálních nebo speciálně upravených vozidel, například cisternových, chladírenských, oplenových, vozidel pro přepravu oděvů na ramínkách apod.,

• d) při opakovaném svozu a rozvozu, popřípadě podle svozních (rozvozních) plánů,

• e) do zahraničí a ze zahraničí,

• f) vozidly ozbrojených sil, ozbrojených sborů, sborů požární ochrany, Lidových milicí, civilní obrany a Svazu pro spolupráci s armádou při plnění jejich úkolů,

• g) vozidly sloužícími výhradně ke zkušebním účelům,

• h) uskutečněné z příkazu správního orgánu.^4)

(3) Tato vyhláška se dále nevztahuje na jízdy vozidel do opraven a z opraven.

§ 9

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1977.

Ministr:

Ing. Blažek v. r.

^1) Vyhláška č. 133/1964 Sb., o silničním přepravním řádu.

^2) § 168 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb. (úplné znění č. 37/1971 Sb.).

^3) § 15 vládního nařízení č. 36/1951 Sb., jímž se provádí zákon o úpravě podnikání v silniční dopravě.

^4) § 8 odst. 2 zákona č. 57/1950 Sb., o úpravě podnikání v silniční dopravě, a § 22 vládního nařízení č. 36/1951 Sb., jímž se provádí zákon o úpravě podnikání v silniční dopravě.