Zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

• a) veřejně prospěšné stavby podle schválené územně plánovací dokumentace,

• b) vytvoření hygienických, bezpečnostních a jiných ochranných pásem a chráněných území a pro zajištění podmínek jejich ochrany,

• c) provedení asanace sídelního útvaru nebo jeho asanačních úprav podle schválené územně plánovací dokumentace,

• d) vytvoření podmínek pro nezbytný přístup k pozemku a stavbě,

• e) vytvoření podmínek pro umístění nebo řádný provoz zařízení státní pozorovací sítě, kterou se zjišťuje stav životního prostředí,

• f) účely vymezené zvláštními zákony.^10b)

(3) Veřejný zájem na vyvlastnění pro účely uvedené v odstavci 2 musí být prokázán ve vyvlastňovacím řízení. Za stavby podle odstavce 2 písm. a) se považují stavby určené pro veřejně prospěšné služby a pro veřejné technické vybavení území podporující jeho rozvoj a ochranu životního prostředí, které vymezí schvalující orgán v závazné části územně plánovací dokumentace.

§ 109

Cíl vyvlastnění

(1) Cílem vyvlastnění je dosáhnout přechodu, popřípadě omezení vlastnického práva k pozemkům a stavbám, nebo zřízení, zrušení, popřípadě omezení práva věcného břemene k pozemkům a stavbám.

(2) Vlastnické právo k pozemkům a stavbám přechází vyvlastněním na navrhovatele. Vyvlastněním zanikají všechna ostatní práva k vyvlastněným pozemkům a stavbám, pokud není v rozhodnutí stanoveno jinak; to se nevztahuje na právo užívat byty a nebytové prostory, které vyvlastněním nezaniká.

§ 110

Podmínky vyvlastnění

(1) Vyvlastnit lze jen tehdy, není-li možno cíle vyvlastnění dosáhnout dohodou nebo jiným způsobem.

(2) Vyvlastnění musí být v souladu s cíli a záměry územního plánování, který se prokazuje zpravidla územním rozhodnutím. Pokud účel, pro který se vyvlastňuje, nevyžaduje vydání územního rozhodnutí, zkoumá se soulad s cíli a záměry územního plánování přímo ve vyvlastňovacím řízení.

(3) Vyvlastnění může být provedeno jen v nezbytném rozsahu. Je-li možno dosáhnout účelu vyvlastnění pouze omezením práva, nelze právo odejmout v plném rozsahu. Jestliže se vyvlastněním převádí vlastnické právo pouze k části pozemku nebo se omezuje jiné právo k pozemku či ke stavbě a vlastník nebo jiný oprávněný by nemohl využívat zbývající části pozemku nebo omezeného práva k pozemku či stavbě, popřípadě je mohl užívat jen s nepřiměřenými obtížemi, rozšíří se vyvlastnění i na zbývající část, pokud o to vlastník nebo jiný oprávněný požádá.

§ 111

Náhrada za vyvlastnění

(1) Vyvlastnění se provádí za náhradu. Náhrada se poskytuje v penězích, pokud zvláštní zákon nepřipouští jiný způsob náhrady.

(2) Náhradu za vyvlastnění, způsob náhrady, kdo a komu náhradu poskytuje, popřípadě maximální výši náhrady stanoví obecně závazný právní předpis.

(3) Nedojde-li v průběhu vyvlastňovacího řízení mezi dosavadním vlastníkem a těmi, kterým na vyvlastňovaném pozemku nebo stavbě váznou práva zanikající vyvlastněním, k dohodě o rozdělení náhrady, složí navrhovatel náhradu u soudu, v jehož obvodu pozemek nebo stavba leží. Soud rozhodne o uspokojení těchto nároků, zejména s přihlédnutím k tomu, aby nebylo ohroženo zajištění nároků zástavních věřitelů.

Vyvlastňovací řízení

§ 112

(1) Vyvlastňovací řízení provádí stavební úřad.

(2) Vyvlastňovací řízení se zahajuje na návrh orgánu státní správy, právnické nebo fyzické osoby, která má předmět vyvlastnění využít k účelu, pro který se vyvlastňuje. Pokud je navrhovatelem orgán příslušný k vyvlastňovacímu řízení, stanoví odvolací orgán, který jiný stavební úřad v jeho působnosti provede řízení a vydá rozhodnutí o vyvlastnění.

§ 113

(1) K projednání návrhu na vyvlastnění nařídí stavební úřad ústní jednání.

(2) Stavební úřad oznámí účastníkům řízení konání ústního jednání písemně nejméně 15 dnů předem.

(3) Námitky proti vyvlastnění musí účastníci řízení uplatnit nejpozději při ústním jednání. K námitkám uplatněným později a k námitkám, které byly v územním řízení zamítnuty nebo jež mohl účastník uplatnit v územním řízení podle tohoto zákona, se nepřihlíží. Na tuto skutečnost musí být účastníci řízení výslovně upozorněni.

§ 114

(1) Na základě výsledků vyvlastňovacího řízení vydá stavební úřad rozhodnutí o vyvlastnění.

(2) Odkladný účinek odvolání proti rozhodnutí o vyvlastnění nelze vyloučit.

Užívání vyvlastněného pozemku a stavby

§ 115

(1) Vyvlastněný pozemek a stavbu lze užívat jen k účelům, pro které byly vyvlastněny.

(2) S užíváním pozemku a stavby pro účel, pro který byly vyvlastněny, musí být započato nejpozději ve lhůtě stanovené v rozhodnutí o vyvlastnění; lhůta nesmí být delší než dva roky.

§ 116

(1) Na žádost účastníka, jemuž byly pozemek nebo stavba vyvlastněny, zruší stavební úřad zcela nebo zčásti rozhodnutí o vyvlastnění práv k pozemkům nebo stavbám, jestliže nebylo ve stanovené lhůtě započato s jejich užíváním k účelu, pro který bylo vyvlastněno. Žádost o zrušení rozhodnutí o vyvlastnění lze podat kdykoli po uplynutí lhůty podle § 115 odst. 2, pokud pozemek nebo stavba neslouží k účelu, pro který byly vyvlastněny. Před uplynutím této lhůty lze žádost podat jen tehdy, jestliže územní rozhodnutí určující využití pozemku nebo stavby pro daný účel pozbylo platnosti nebo bylo zrušeno. O těchto právech musí stavební úřad poučit účastníka řízení v rozhodnutí o vyvlastnění.

(2) Bylo-li rozhodnutí o vyvlastnění zcela nebo zčásti zrušeno, má ten, kdo poskytl náhradu za vyvlastnění, nárok na její vrácení a ten, komu bylo vyvlastněno, nárok na náhradu způsobené újmy. Náhradu poskytne podle obecných předpisů o náhradě škody ten, v jehož prospěch bylo vyvlastněno. Nedojde-li k dohodě o těchto nárocích a jejich výši, rozhodují soudy nebo orgány hospodářské arbitráže příslušné podle obecných předpisů.

ČÁST PÁTÁ

STAVEBNÍ ÚŘADY

ODDÍL 1

OBECNÉ STAVEBNÍ ÚŘADY

§ 117

(1) Stavebními úřady jsou

• a) obecní úřady obcí s rozšířenou působností,

• b) krajské úřady,

• c) Magistrát hlavního města Prahy a úřady městských částí určené statutem,

• d) magistráty územně členěných statutárních měst a úřady městských částí nebo městských obvodů určené statutem,

• e) magistráty, městské a obecní úřady, které vykonávaly působnost stavebního úřadu ke dni 31. prosince 1997 nebo byla jejich působnost k tomuto datu schválena.

(2) Ústřední orgán státní správy ve věcech územního plánování a stavebního řádu uveřejňuje nejméně jednou ročně ve Sbírce zákonů seznam stavebních úřadů podle krajů.

(3) Krajský úřad je nadřízeným správním orgánem stavebních úřadů měst a obcí.

§ 118

(1) Obec, která je stavebním úřadem, může se souhlasem krajského úřadu uzavřít dohodu s jinou obcí, že bude tuto působnost vykonávat i pro ni. Jinak vykonává působnost stavebního úřadu pro obce, které stavebním úřadem nejsou, obecní úřad obce s rozšířenou působností.

(2) Jestliže obec, která je stavebním úřadem, přestane vykonávat působnost stavebního úřadu pro jinou obec, vykonává pro ni působnost stavebního úřadu obecní úřad obce s rozšířenou působností, pokud nedojde podle odstavce 1 k uzavření dohody o výkonu působnosti stavebního úřadu s jinou obcí, která je stavebním úřadem.

(3) V hlavním městě Praze a v územně členěných statutárních městech může správní obvod stavebního úřadu tvořit území dvou nebo více městských obvodů nebo městských částí.

§ 119

Jde-li o stavbu nebo opatření, jež se má uskutečnit v územním obvodu dvou nebo více stavebních úřadů, provede řízení a vydá rozhodnutí nejbližší společně nadřízený správní orgán. Tento orgán může stanovit, že řízení provede a rozhodnutí vydá některý ze stavebních úřadů, v jehož územním obvodu se má stavba nebo opatření uskutečnit.

ODDÍL 2

SPECIÁLNÍ, VOJENSKÉ A JINÉ STAVEBNÍ ÚŘADY

§ 120

Speciální stavební úřady

(1) U staveb leteckých, staveb drah a na dráze, staveb pozemních komunikací a vodohospodářských děl vykonávají působnost stavebního úřadu, s výjimkou pravomoci ve věcech územního rozhodování a vyvlastnění, orgány vykonávající státní správu na uvedených úsecích podle zvláštních předpisů (dále jen „speciální stavební úřady“).

(2) Speciální stavební úřady postupují podle tohoto zákona, pokud zvláštní předpisy podle odstavce 1 nestanoví jinak; povolení pro stavby mohou vydat jen se souhlasem stavebního úřadu příslušného k vydání územního rozhodnutí, který ověřuje dodržení jeho podmínek. Jestliže se územní rozhodnutí nevydává, postačí vyjádření o souladu navrhované stavby se záměry územního plánování.

§ 121

Vojenské a jiné stavební úřady

(1) Působnost stavebních úřadů, s výjimkou pravomoci ve věcech vyvlastnění, vykonávají podle tohoto zákona na území vojenských újezdů orgány ministerstva obrany.

(2) Působnost stavebních úřadů, s výjimkou pravomoci ve věcech územního rozhodování a vyvlastnění, vykonávají podle tohoto zákona

• a) Ministerstvo obrany u staveb vojenské správy mimo území vojenských újezdů,

• b) Ministerstvo vnitra u staveb pro bezpečnost státu,

• c) Ministerstvo spravedlnosti u staveb Vězeňské služby,

• d) Ministerstvo průmyslu a obchodu u staveb uranového průmyslu na území vyhrazeném pro tyto účely.

ODDÍL 3

PŮSOBNOST OBCÍ

§ 122

(1) Obce, které nejsou stavebními úřady, vykonávají tuto působnost:

• a) sledují veškerou stavební činnost v obci a dbají, aby se rozvíjela v souladu se záměry územního plánování,

• b) dozírají na stav staveb,

• c) kontrolují, zda se stavby a jejich změny, terénní úpravy, práce a zařízení podle tohoto zákona neprovádějí bez povolení nebo v rozporu s ustanoveními tohoto zákona.

(2) Zjistí-li obec při kontrole, že se stavba a její změny, terénní úprava, práce a zařízení provádějí bez povolení nebo v rozporu s ním, projedná zjištěné nedostatky se stavebníkem; nevede-li toto jednání k cíli, vydá rozhodnutí o zastavení stavby a vyrozumí o tom příslušný stavební úřad. Odvolání proti rozhodnutí o zastavení stavby nemá odkladný účinek.

ODDÍL 4

VYHRAZENÍ A PŘENESENÍ PRAVOMOCI STAVEBNÍHO ÚŘADU

§ 123

Správní orgán nadřízený stavebnímu úřadu si může vyhradit pravomoc stavebního úřadu u jednotlivých technicky zvlášť obtížných nebo neobvyklých staveb nebo u opatření s většími nebo rozsáhlejšími účinky na životní prostředí v jejich okolí.

§ 124

(1) Krajský úřad může na žádost obce, která není stavebním úřadem a má podmínky pro odborné rozhodování o stavebně technických záležitostech, určit, že obec bude vykonávat tuto část pravomoci stavebního úřadu:

• a) vydávat stavební povolení na stavební úpravy jednoduchých staveb, pokud nejde o kulturní památky,

• b) určovat, zda jí ohlášené drobné stavby, stavební úpravy a udržovací práce (§ 55 odst. 2 a 3), s výjimkou stavebních úprav a udržovacích prací na kulturních památkách, vyžadují stavební povolení, a v těchto případech stavební povolení vydávat,

• c) přijímat ohlášení, popřípadě vydávat povolení informačních, reklamních a propagačních zařízení a nařizovat jejich odstranění,

• d) přijímat ohlášení lhůty, do kdy bude odstraněna drobná stavba a informační, reklamní a propagační zařízení (§ 88 odst. 3),

• e) kolaudovat stavby a jejich změny, ke kterým vydala stavební povolení,

• f) zabezpečovat výkon státního stavebního dohledu (§ 98 až 104).

(2) V hlavním městě Praze a v územně členěných statutárních městech vykonává pravomoc podle odstavce 1 úřad městské části hlavního města Prahy a úřad městského obvodu nebo úřad městské části územně členěného statutárního města, stanoví-li tak statut.

(3) Pokud obec nemá podmínky pro odborné rozhodování o stavebně technických záležitostech, krajský úřad obci odejme pravomoc přenesenou na ni podle odstavce 1; výkon této pravomoci bude pro obec zajišťovat příslušný stavební úřad (§ 117 a 118).

ČÁST ŠESTÁ

OCHRANA ZVLÁŠTNÍCH ZÁJMŮ

§ 125

Zajištění zájmů obrany státu

(1) Při plnění úkolů územního plánování je nutno dbát zájmů obrany a bezpečnosti státu.

(2) Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra mohou určit a oznámit stavebním úřadům území, v nichž lze v zájmu zajištění obrany a bezpečnosti státu vydat územní rozhodnutí a stavební povolení jen se souhlasem Ministerstva obrany nebo Ministerstva vnitra; tyto orgány mohou svůj souhlas vázat na splnění zvláštních podmínek pro umístění, provedení a užívání těchto staveb. Pro postup při udělování souhlasu platí § 126 odst. 2.

(3) Vojenská správa nebo orgány ministerstva vnitra mohou v územích určených podle odstavce 1 uplatňovat u staveb již zřízených požadavky na nezbytné úpravy nebo si u nich vyhradit předchozí souhlas ke změnám stavby; náklady na nezbytné úpravy provedené na zvláštní požadavek vojenské správy nebo orgánu ministerstva vnitra hradí tyto orgány.

(4) Ministerstvo obrany stanoví postup při pořizování, projednávání a schvalování územně plánovací dokumentace území určených vojenských újezdů.^12)

Ochrana složek životního prostředí a jiných zvláštních zájmů

§ 126

(1) Dotýká-li se řízení podle tohoto zákona zájmů chráněných zvláštními předpisy,^11b) rozhodne stavební úřad jen v dohodě, popřípadě se souhlasem orgánu státní správy, který chráněné zájmy hájí (dotčený orgán státní správy). Dotčený orgán státní správy může svůj souhlas vázat na splnění podmínek stanovených ve svém rozhodnutí (stanovisku, vyjádření, souhlasu, posudku apod.) v souladu se zvláštním zákonem, na jehož podkladě je oprávněn zájem chránit.

(2) Je-li tímto zákonem stanoven postup při přezkoumávání zájmů chráněných zvláštními předpisy a při uplatňování stanovisek nebo obdobných opatření dotčených orgánů státní správy, postupují podle něho dotčené orgány státní správy uvedené v odstavci 1. Právo těchto správních orgánů vydat samostatné rozhodnutí zůstává nedotčeno, jestliže to předpisy na ochranu jimi sledovaných zájmů stanoví.

(3) Před vydáním rozhodnutí o umístění stavby, stavebního povolení, jakož i dodatečného povolení týkajícího se stavby, jejíž součástí je jaderné zařízení nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření, a kolaudačního rozhodnutí stavby, jejíž součástí je jaderné zařízení nebo pracoviště s významným nebo velmi významným zdrojem ionizujícího záření, je stavební úřad povinen si vyžádat u navrhovatele nebo stavebníka povolení Státního úřadu pro jadernou bezpečnost vydané podle zvláštního předpisu.^12a)

(4) K návrhům na vydání územního rozhodnutí podle tohoto zákona se nemusí předkládat vyjádření, souhlasy a stanoviska předepsaná zvláštními předpisy,^12b) jestliže zájmy sledované těmito předpisy byly již předmětem hodnocení vlivů na životní prostředí podle zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, a zákona České národní rady č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, a příslušný správní orgán od jejich vydání upustil ve svém vyjádření podle § 7 odst. 4 zákona České národní rady č. 244/1992 Sb.

§ 127

(1) Dojde-li při řízení nebo postupu podle tohoto zákona k nepředvídaným nálezům kulturně cenných předmětů, detailů stavby nebo chráněných částí přírody, jakož i k archeologickým nálezům, stanoví stavební úřad v dohodě s příslušným orgánem hájícím zvláštní zájmy podmínky k zabezpečení zájmů státní památkové péče, státní ochrany přírody a archeologických nálezů.

(2) Stavebník a právnická osoba nebo fyzická osoba podnikající podle zvláštních předpisů provádějící stavbu nebo zabezpečující její přípravu či provádějící jiné práce podle tohoto zákona, ihned nález ohlásí stavebnímu úřadu a orgánu státní památkové péče, popřípadě archeologickému ústavu nebo orgánu státní ochrany přírody, a učiní nezbytná opatření, aby nález nebyl poškozen nebo zničen, pokud o něm nerozhodne stavební úřad po dohodě s orgánem státní památkové péče, popřípadě archeologickým ústavem nebo orgánem státní ochrany přírody.

(3) Stavební úřad může vydané stavební povolení nebo dodatečné povolení stavby změnit nebo zrušit ve veřejném zájmu, dojde-li během provádění stavby k nálezu kulturně cenného předmětu, detailu stavby, jakož i k archeologickému nálezu, jehož význam potvrdí Ministerstvo kultury, které současně rozhodne, jak budou stavebníkovi uhrazeny prokázané náklady a ztráty vzniklé v souvislosti se změnou nebo zrušením vydaného stavebního povolení, v souvislosti s prodloužením doby výstavby nebo z důvodu nařízeného zvláštního režimu výstavby. Proti rozhodnutí Ministerstva kultury lze podat řádný opravný prostředek k soudu.

ČÁST SEDMÁ

EVIDENCE A UKLÁDÁNÍ DOKUMENTACE

§ 131

(1) Územně plánovací dokumentaci a všechny podklady k ní, jakož i doklady o případných změnách územně plánovací dokumentace, je povinen evidovat a jejich ukládání zabezpečovat orgán územního plánování, který územně plánovací dokumentaci pořizuje.

(2) Územní rozhodnutí a veškeré písemnosti týkající se územních rozhodnutí a rozhodnutí o ochraně objektů, chráněném území a ochranném pásmu, vydávané podle zvláštních předpisů, včetně případných změn a doplňků je povinen evidovat a jejich ukládání zabezpečovat příslušný stavební úřad.

§ 132

(1) Stavební povolení spolu s veškerými písemnostmi týkajícími se stavebního povolení, kolaudační rozhodnutí a jiná opatření týkající se staveb, eviduje a jejich ukládání zabezpečuje příslušný stavební úřad a místně příslušná obec.

(2) Rozhodnutí a opatření uvedená v odstavci 1, vydaná v rámci přenesené pravomoci obcí, spolu s příslušnými spisy včetně dokladů o případných změnách a doplňcích, eviduje a jejich ukládání zabezpečuje obec.

§ 133

Orgány územního plánování a stavební úřady, které evidují, ukládají územně plánovací dokumentaci a dokumentaci staveb, jsou povinny umožnit právnickým osobám nebo fyzickým osobám podnikajícím podle zvláštních předpisů a osobám, které prokáží odůvodněnost svého požadavku, nahlížet do této dokumentace a pořizovat z ní výpisy; přitom jsou povinny učinit opatření, aby nahlédnutím do dokumentace nebylo porušeno státní, hospodářské či služební tajemství, jakož i zákonem uložená či uznaná povinnost mlčenlivosti.

ČÁST OSMÁ

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

§ 134

Vstup na cizí pozemky a stavby

(1) Pověření zaměstnanci krajů a obcí, pověření členové komisí obecních rad a pověření zaměstnanci dalších orgánů státní správy jsou oprávněni vstupovat na cizí pozemky, na stavby a do staveb s vědomím jejich vlastníků, pokud plní úkoly vyplývající z tohoto zákona, které se těchto pozemků a staveb dotýkají. Do obydlí však mohou vstupovat, jen je-li to nezbytné pro ochranu života nebo zdraví osob, pro ochranu práv a svobod druhých anebo pro odvrácení závažného ohrožení veřejné bezpečnosti a pořádku; toto omezení neplatí, pokud je obydlí užíváno také pro podnikání nebo provozování jiné hospodářské činnosti. Při využití tohoto oprávnění jsou povinni dbát, aby co nejméně rušili užívání pozemků a staveb a aby jejich činností nevznikly škody, kterým je možno zabránit. Oprávnění ke vstupu se prokazuje zvláštním průkazem.

(2) Je-li to nezbytné, mohou s osobou oprávněnou ke vstupu na cizí pozemky, na stavby a do nich podle odstavce 1 vstupovat též znalci a účastníci řízení touto osobou přizvaní.

(3) V případě úkonů podle § 91, 94 a 96 tohoto zákona k odvrácení nebezpečí způsobeného závadami na stavbě, které ohrožují bezpečnost, životy či zdraví osob, nebo mohou způsobit značné škody, mohou osoby oprávněné ke vstupu na cizí pozemky, na stavby a do nich podle odstavce 1 na ně vstupovat bez vědomí vlastníka. Jsou však povinny jej neprodleně o provedených úkonech vyrozumět.

(4) Při pochybnostech o rozsahu oprávnění rozhodne v jednotlivých případech stavební úřad.

(5) Doba a rozsah výkonu oprávnění na cizím pozemku a stavbě musí být omezeny na nezbytně nutnou míru. Došlo-li při činnosti vstupujícího k poškození pozemku nebo stavby, musí být uvedeny, je-li to možné, do původního stavu; jinak platí o náhradě škody obecné předpisy.^12c)

(6) Zvláštní předpisy o omezeních nebo nutných povoleních ke vstupu na pozemky nebo stavby v okruhu zájmů obrany státu nebo jiného důležitého zájmu státu nejsou dotčeny.

§ 135

Opatření na sousedním pozemku nebo stavbě

(1) Pro uskutečnění stavby nebo její změny a pro provedení nezbytných úprav, udržovacích nebo zabezpečovacích prací a pro odstranění stavby a informačních, reklamních a propagačních zařízení může stavební úřad uložit těm, kteří mají vlastnická nebo jiná práva k sousedním pozemkům či stavbám, aby trpěli provedení prací ze svých pozemků nebo staveb.

(2) Ten, v jehož prospěch uložil stavební úřad opatření podle odstavce 1, je povinen dbát, aby co nejméně rušil užívání sousedních pozemků nebo staveb a aby prováděnými pracemi nevznikly škody, kterým je možno zabránit; po skončení je povinen uvést sousední pozemek nebo stavbu do původního stavu a není-li to možné nebo hospodářsky účelné, poskytnout jejímu vlastníku náhradu podle obecných předpisů o náhradě škody.

§ 136

Řešení rozporů

(1) Dojde-li při pořizování územně plánovací dokumentace a nebo při územním řízení, stavebním řízení nebo při jiných řízeních, která provádějí správní orgány podle tohoto zákona nebo podle zvláštních předpisů pro stavby letecké, stavby drah a na dráze, stavby pozemních komunikací, vodohospodářská díla a telekomunikační stavby, k protichůdným stanoviskům mezi orgány státní správy spolupůsobícími při pořizování a v řízení, řeší takový rozpor orgány nadřízené těmto orgánům dohodou.

(2) Nepodaří-li se vzniklý rozpor s výjimkou případů uvedených v odstavci 4 odstranit do 60 dnů dohodou nadřízených orgánů podle odstavce 1, rozhodne Ministerstvo pro místní rozvoj po projednání s příslušnými správními úřady do 60 dnů od postoupení rozporu k rozhodnutí. Jde-li o stavby, kde řízení provádějí orgány podle zvláštních právních předpisů, rozhodne o rozporu ústřední správní úřad nadřízený těmto orgánům obdobným způsobem.

(3) Týká-li se rozpor území Natura 2000 podle zvláštního právního předpisu,^12d) rozhodne o rozporu Ministerstvo pro místní rozvoj v dohodě s Ministerstvem životního prostředí; nedojde-li k dohodě, rozhodne o rozporu vláda.

(4) Nepodaří-li se rozpory odstranit dohodou nadřízených orgánů, z nichž jedním je Ministerstvo pro místní rozvoj nebo ústřední správní úřad nadřízený orgánu, který provádí řízení o stavbách podle zvláštních právních předpisů, předloží Ministerstvo pro místní rozvoj nebo ústřední správní úřad do 60 dnů vládě ke schválení návrh rozhodnutí o rozporu.

§ 137

Občanskoprávní a jiné námitky

(1) Stavební úřady, provádějící řízení podle tohoto zákona, se pokusí vždy též o dosažení dohody účastníků u těch námitek, které vyplývají z vlastnických nebo jiných práv k pozemkům a stavbám, ale překračují rozsah pravomoci stavebního úřadu nebo spolupůsobících orgánů státní správy.

(2) Nedojde-li mezi účastníky řízení k dohodě o námitce podle odstavce 1, která, kdyby se zjistilo její oprávnění, by znemožnilo uskutečnit požadované opatření nebo by umožnila jeho uskutečnění jen v podstatně jiné míře či formě, odkáže stavební úřad navrhovatele nebo jiného účastníka podle povahy námitky na soud a řízení přeruší.

(3) Stavební úřad stanoví lhůtu, ve které musí být předložen důkaz, že u soudu byl podán návrh na rozhodnutí ve sporné věci. Nebude-li důkaz o podání návrhu ve stanovené lhůtě předložen stavebnímu úřadu, učiní si stavební úřad úsudek o námitce sám a rozhodne ve věci.

(4) V řízení, při kterém stavební úřad nařizuje ve veřejném zájmu opatření podle tohoto zákona a hrozí-li nebezpečí z prodlení, učiní si sám úsudek o námitce, u které nedošlo k dohodě, a ve věci rozhodne.

§ 137a

Výjimky ze stavebního řádu

(1) Opatření na stavbách a pozemcích spočívající podle okolností i v provádění staveb, terénních úprav nebo odstraňování staveb, jimiž se předchází důsledkům živelních pohrom nebo náhlých havárií, čelí jejich účinkům a zabraňuje ohrožení života nebo zdraví osob, popřípadě jiným škodám, mohou se zahájit bez předchozího povolení podle tohoto zákona, nestanoví-li zvláštní právní předpisy jinak. Stavebnímu úřadu však musí být oznámeno, že jsou taková opatření prováděna.

(2) Jestliže se stavby nebo terénní úpravy zničené nebo poškozené živelní pohromou nebo náhlou havárií mají obnovit ve shodě s původními povoleními stavebního úřadu, postačí, že takové opatření bylo předem stavebnímu úřadu ohlášeno; pro tento postup platí ustanovení § 57 odst. 2 obdobně s tím, že lhůta pro písemné sdělení stavebního úřadu, že proti obnovení stavby nemá námitek, činí 7 dnů. V ohlášení se uvedou údaje o stavbě, která má být obnovena, jednoduchý technický popis prací a dále právnická nebo fyzická osoba, která bude činnost provádět.

(3) U staveb a terénních úprav, které je nezbytné bezodkladně provést ke zmírnění nebo odvrácení důsledků živelní pohromy nebo náhlé havárie stavby, může být

• a) po projednání se stavebním úřadem omezen obsah návrhu (žádosti) a jeho příloh na nejnutnější míru nezbytnou pro rozhodnutí,

• b) po projednání se stavebním úřadem upuštěno od vydání územního rozhodnutí, popřípadě sloučeno územní řízení se stavebním řízením nebo s jinými řízeními podle tohoto zákona anebo stanoveno, že stavbu nebo terénní úpravy lze provést na základě jejich ohlášení,

• c) stanoveno v rozhodnutí, že některé doklady předepsané jako přílohy k návrhu (žádosti), popřípadě jiné doklady budou předloženy ve stanovené lhůtě dodatečně,

• d) v odůvodněných případech vydáno předběžné povolení, v němž se stanoví lhůta dodatečného předložení podkladů; po jejich předložení se provede řízení a vydá rozhodnutí,

• e) zkrácena lhůta pro provedení právního úkonu účastníků řízení, nejvíce však na polovinu tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem stanovené lhůty; o zkrácení lhůt musí stavební úřad informovat účastníky řízení při oznámení zahájení řízení.

(4) Odvolání proti rozhodnutím vydaným v řízeních podle odstavce 3 nemají odkladný účinek.

§ 138

Spolupráce orgánů státní správy a součinnost právnických osob nebo fyzických osob podnikajících podle zvláštních předpisů

(1) Orgány národních výborů nebo jiné orgány, které postupují a rozhodují podle tohoto zákona, dbají od počátku přípravy územně plánovací dokumentace, přípravy územních rozhodnutí, stavebních povolení a jiných rozhodnutí a opatření o dosažení nejúčinnější ochrany přírody a krajiny a jednotlivých složek životního prostředí podle zvláštních předpisů a spolupracují s orgány zabezpečujícími jeho ochranu.

(2) Stavební úřady a jiné orgány, které provádějí řízení a vydávají rozhodnutí podle tohoto zákona, jakož i další orgány státní správy, které ve věcech výstavby provádějí řízení, vydávají rozhodnutí nebo stanoviska podle zvláštních předpisů, jsou povinny spolupracovat. Zejména jsou povinny dbát toho, aby věcně související správní řízení na sebe pokud možno navazovala, využívat všestranně výsledků těchto řízení, předávat včas a úplná stanoviska a na dožádání i ekonomické, technické a jiné údaje a podklady.

(3) Vědecké instituce a jiné právnické osoby nebo fyzické osoby podnikající podle zvláštních předpisů sdělují orgánům, které zabezpečují úkoly na úseku územního plánování, na jejich žádost údaje a výsledky, k nimž dospěly při své činnosti.

§ 138a

Obecné technické požadavky na výstavbu

(1) Právnické osoby, fyzické osoby a správní orgány jsou povinny při navrhování, umísťování, projektování, povolování, realizaci, kolaudaci, užívání a odstraňování staveb postupovat podle obecných technických požadavků na výstavbu, obecných technických požadavků zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace a technických požadavků stanovených prováděcími předpisy (dále jen „obecné technické požadavky“).

(2) Výjimky z obecných technických požadavků je možné povolit pouze z těch ustanovení prováděcích právních předpisů, z nichž povolování výjimek tyto předpisy výslovně umožňují a jen pokud se tím neohrozí bezpečnost, ochrana zdraví a života osob a sousední pozemky nebo stavby; řešením podle povolené výjimky musí být dosaženo účelu sledovaného obecnými technickými požadavky.

(3) O výjimkách z obecných technických požadavků rozhoduje stavební úřad příslušný rozhodnout ve věci v dohodě se správním orgánem, který hájí zájmy chráněné podle zvláštních předpisů, jichž se odchylné řešení dotýká.

§ 139

Obecné pojmy

Pokud se v tomto zákoně používá pojmu

• a) „stavba“, rozumí se tím i její část,

• b) „vlastník“, rozumí se tím též osoba, která na základě zákona nebo písemné smlouvy je oprávněna ve věcech upravených tímto zákonem na místě vlastníka jednat,

• d) „stavebník“, rozumí se tím též investor a objednatel stavby,

• e) „nájemce“, rozumí se tím též osoba užívající byt nebo nebytový prostor z odvozeného právního důvodu,

• f) „jiná práva k pozemkům nebo stavbám“, rozumí se tím zejména právo hospodaření s majetkem státu^17c) a právo odpovídající věcnému břemeni.^17d)

§ 139a

Pojmy územního plánování

(1) Limity využití území omezují, vylučují, případně podmiňují umísťování staveb, využití území a opatření v území.

(2) Současně zastavěné území obce tvoří jedno nebo více oddělených zastavěných území ve správním území obce. Při určování současně zastavěného území obce se vychází z údajů katastru nemovitostí. Hranici jednoho současně zastavěného území tvoří uzavřená obalová čára zahrnující soubor

• a) stavebních parcel (zastavěných ploch a nádvoří) a pozemkových parcel, které s nimi sousedí a slouží účelu, pro který byly stavby zřízeny (povoleny a kolaudovány),

• b) parcel zemědělských pozemků a vodních ploch obklopených parcelami uvedenými pod písmenem a); parcely jiných zemědělských pozemků stejně jako lesních pozemků se do zastavěného území obce nezahrnují,

• c) parcel ostatních ploch; z nich dráhy, dálnice, silnice a ostatní komunikace pouze v případě, že jsou obklopeny parcelami uvedenými pod písmeny a) a b).

(3) Zastavitelné území tvoří plochy vhodné k zastavění takto vymezené schváleným územním plánem obce, případně regulačním plánem.

(4) Navazující územně plánovací dokumentace je územní plán obce a regulační plán vůči územnímu plánu velkého územního celku a regulační plán vůči územnímu plánu obce.

§ 139b

Pojmy stavebního řádu

(1) Za stavbu se považují veškerá stavební díla bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, účel a dobu trvání.

(2) Stavby mohou být

• a) trvalé,

• b) dočasné, u nichž se předem omezí doba jejich trvání.

(3) Změnami dokončených staveb jsou

• a) nástavby, jimiž se stavby zvyšují,

• b) přístavby, jimiž se stavby půdorysně rozšiřují a které jsou vzájemně provozně propojeny s dosavadní stavbou,

• c) stavební úpravy, při nichž se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby.

(4) Změnami staveb před jejich dokončením se rozumějí změny proti stavebnímu povolení, popřípadě dokumentaci stavby ověřené stavebním úřadem.

(5) Jednoduchými stavbami jsou

• a) stavby pro bydlení, jejichž zastavěná plocha nepřesahuje 300 m^2, pokud mají nejvýše čtyři byty, jedno podzemní a tři nadzemní podlaží včetně podkroví,

• b) stavby pro individuální rekreaci,

• c) nepodsklepené stavby s jedním nadzemním podlažím a stavby zařízení staveniště, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 300 m^2, rozpětí u nosných konstrukcí nepřesahuje 9 m a výška 15 m,

• d) přípojky na veřejné rozvodné sítě a kanalizaci,

• e) opěrné zdi,

• f) podzemní stavby, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 300 m^2 a hloubka 3 m.

(6) Za jednoduché stavby se nepovažují stavby skladů hořlavin a výbušnin, stavby pro civilní obranu, požární ochranu, stavby uranového průmyslu a jaderných zařízení, sklady a skládky nebezpečných odpadů^19) a stavby vodohospodářských děl.

(7) Drobnými stavbami jsou stavby, které plní doplňkovou funkci ke stavbě hlavní, a to

• a) stavby s jedním nadzemním podlažím, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 16 m^2 a výška 4,5 m,

• b) podzemní stavby, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 16 m^2 a hloubka 3 m.

(8) Za drobné stavby se považují též

• a) stavby na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, sloužící k zajišťování provozu lesních školek nebo k provozování myslivosti, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 30 m^2 a výška 5 m,

• b) oplocení,

• c) připojení drobných staveb na rozvodné sítě a kanalizaci stavby hlavní,

• d) nástupní ostrůvky hromadné veřejné dopravy, přejezdy přes chodníky, propustky apod.

(9) Za drobné stavby se nepovažují stavby garáží, skladů hořlavin a výbušnin, stavby pro civilní obranu, požární ochranu, stavby uranového průmyslu a jaderných zařízení, sklady a skládky nebezpečných odpadů^19) a stavby vodohospodářských děl.

(10) Za stavby vojenské správy mimo území vojenských újezdů^12) se považují stavby sloužící k obraně státu zřizované v působnosti Ministerstva obrany.

(11) Za stavby pro bezpečnost státu se považují stavby ve správě Ministerstva vnitra, Policie České republiky a Bezpečnostní informační služby užívané pro služební činnost a ostatní stavby těchto orgánů určené pro služební potřebu.

(12) Za stavby Vězeňské služby se považují stavby pro služební činnost Vězeňské služby a stavby ve správě a užívání této služby pro služební účely jejích útvarů.

(13) Za stavby uranového průmyslu se považují stavby pořizované nebo sloužící k účelům těžby, zpracování, transportu a ukládání radioaktivních surovin na území vyhrazeném pro tyto účely.

(14) Za stavby jaderných zařízení se považují stavby vymezené zvláštními předpisy.^12a) V pochybnostech, zda jde o jaderné zařízení, je určující vyjádření Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

(15) Stavebním pozemkem se rozumí část území určená regulačním plánem nebo územním rozhodnutím k zastavění a pozemek zastavěný hlavní stavbou.

§ 140

Vztah ke správnímu řádu

Není-li výslovně stanoveno jinak, vztahují se na řízení podle tohoto zákona obecné předpisy o správním řízení.

§ 140a

Působnosti stanovené krajskému úřadu, obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, Magistrátu hlavního města Prahy, úřadu městské části hlavního města Prahy, magistrátu nebo úřadu městské části nebo úřadu městského obvodu územně členěného statutárního města, městskému nebo obecnímu úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.

ČÁST DEVÁTÁ

USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ

Přechodná ustanovení

§ 141

(1) Územní plány rozpracované ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona se podle něho upraví, projednají, popřípadě schválí. Na projednání a schválení návrhu změny nebo doplňku schváleného územního plánu pořízeného podle dosavadních předpisů se vztahují ustanovení tohoto zákona. V odůvodněných případech může povolit výjimku ministerstvo pro místní rozvoj.

(2) U staveb dokončených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se řízení provede podle dosavadních předpisů, pokud nejde o stavby, na které se vztahovalo ustanovení bodu 119 vyhlášky Státního výboru pro výstavbu č. 243/1957 Ú. l. (Ú. v.), kterou se vydávají prováděcí předpisy k vládnímu nařízení o odevzdání a převzetí dokončených staveb nebo jejich částí a o povolení k jejich uvedení do trvalého provozu (užívání).

(3) Místní národní výbory, které byly přede dnem nabytí účinnosti zákona určeny za stavební úřady podle dosavadních předpisů, se považují za stavební úřady určené podle tohoto zákona.

(4) Dodatečně lze vyvlastnit pozemky, které byly použity před účinností tohoto zákona pro účely, pro něž by mohly být podle tohoto zákona vyvlastněny a u nichž dosud nedošlo k majetkoprávnímu vypořádání. Návrh na vyvlastnění práv k takovým nemovitostem musí podat organizace, která pozemky užívá, do 31. prosince 1977.

(5) Do nabytí účinnosti obecně závazného právního předpisu podle § 111 odst. 2 tohoto zákona se postupuje podle dosavadních předpisů.

Závěrečná ustanovení

§ 143

(1) Ministerstvo pro místní rozvoj vydá obecně závazné právní předpisy k provedení § 46 odst. 1, § 55 odst. 3, § 75 odst. 2 a § 121 odst. 3 tohoto zákona a obecně závazné právní předpisy, které podrobněji upraví

• a) obsah územně plánovacích podkladů, územně plánovací dokumentace, zadání územně plánovací dokumentace, způsob jejich pořizování, zpracování, projednávání a schvalování,

• b) obsah a způsob zpracování registračních listů územně plánovací dokumentace,

• c) výčet dalších orgánů, které mohou pořizovat územně technické podklady,

• d) podrobnosti postupu při územním rozhodování, při povolování staveb a jejich změn, při povolování terénních úprav, těžebních a jim podobných nebo s nimi souvisejících prací, informačních, reklamních a propagačních zařízení, při kolaudaci staveb, jejich užívání, údržbě a odstraňování, náležitosti obsahu rozhodnutí, návrhů na jeho vydání a obsah přikládané dokumentace,

• e) podrobnosti státního stavebního dohledu a podmínky pro jeho výkon,

• f) podrobnosti povolování staveb jaderných zařízení,

• g) úlevy z ustanovení tohoto zákona při odstraňování následků živelních pohrom a při náhlých havariích staveb,

• h) případy, kdy lze upustit od územního rozhodnutí nebo je sloučit se stavebním povolením, a podmínky, za kterých lze u jednoduchých staveb a dočasných staveb upustit od kolaudačního rozhodnutí,

• i) podrobnosti ohlašování některých drobných staveb, stavebních úprav i udržovacích prací a výčet udržovacích prací, které lze provést bez ohlášení,

• j) podrobnosti postupu při vyvlastňovacím řízení, zejména náležitosti obsahu rozhodnutí a návrhu na jeho vydání,

• k) obecné technické požadavky na výstavbu a obecné technické požadavky zabezpečující užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace,^1a)

• l) rozsah a druhy projektové činnosti, způsob a podmínky pro udělování oprávnění k této činnosti a evidenci těchto oprávnění.

(2) Ministerstvo financí vydá právní předpis k provedení § 111 odst. 2 tohoto zákona.

(3) Hlavní město Praha může nařízením vydaným v přenesené působnosti stanovit obecné technické požadavky na výstavbu v hlavním městě Praze a v dohodě s příslušnými ústředními orgány státní správy vydat zásady pro spolupůsobení orgánů státní správy hájících zvláštní zájmy při pořizování a schvalování územně plánovací dokumentace, jakož i při územním, stavebním a kolaudačním řízení.

(4) K provedení § 138a odst. 1 a 2 vydá

• a) Ministerstvo dopravy a spojů právní předpisy, kterými stanoví technické požadavky pro stavby letecké, stavby drah a na dráze, stavby pozemních komunikací,

• b) Ministerstvo zemědělství právní předpisy, kterými stanoví technické požadavky pro vodní díla,

• c) Ministerstvo zemědělství právní předpisy, kterými stanoví technické požadavky pro stavby pro zemědělství a pro plnění funkcí lesa,

• d) Ministerstvo průmyslu a obchodu právní předpisy, kterými stanoví technické požadavky pro stavby uranového průmyslu a pro stavby jaderných zařízení.

§ 144

Zrušují se:

• 1. vládní nařízení č. 8/1956 Sb., o odevzdání a převzetí dokončených staveb nebo jejich částí a o povolení k jejich uvedení do trvalého provozu (užívání), ve znění vládního nařízení č. 34/1958 Sb.;

• 1. zákon č. 84/1958 Sb., o územním plánování, ve znění zákona Slovenské národní rady č. 131/1970 Sb. (pol. 1 až 6 přílohy), zákona České národní rady č. 146/1971 Sb. (pol. 3, 4 přílohy A a pol. 3, 4 přílohy B) a zákona Slovenské národní rady č. 159/1971 Sb. (pol. 5, 6 přílohy D);

• 1. zákon č. 87/1958 Sb., o stavebním řádu;

• 1. § 9 zákona č. 60/1961 Sb., o úkolech národních výborů při zajišťování socialistického pořádku;

• 1. vyhláška ministerstva techniky č. 572/1950 Ú. l. (č. 544/1950 Ú. v.), o zastavovacím plánu, o povinnostech místního národního výboru při výstavbě obce, ochranných pásmech a o vyvlastnění, ve znění zákona České národní rady č. 146/1971 Sb. (pol. 1, 2 přílohy A);

• 1. vyhláška Státního výboru pro výstavbu č. 243/1957 Ú. l. (Ú. v.), kterou se vydávají prováděcí předpisy k vládnímu nařízení o odevzdání a převzetí dokončených staveb nebo jejich částí a o povolení k jejich uvedení do trvalého provozu (užívání), ve znění vyhlášky č. 144/1959 Ú. l. (Ú. v.);

• 1. vyhláška ministra-předsedy Státního výboru pro výstavbu č. 144/1959 Ú. l. (Ú. v.), kterou se provádí zákon o stavebním řádu, ve znění vyhlášky č. 108/1966 Sb., vyhlášky č. 162/1970 Sb. a zákona Slovenské národní rady č. 131/1970 Sb. (pol. 7 přílohy);

• 1. vyhláška Státního výboru pro výstavbu č. 153/1959 Ú. l. (Ú. v.), o územním plánování, ve znění zákona Slovenské národní rady č. 131/1970 Sb. (pol. 1, 8 až 11 přílohy), vyhlášky č. 162/1970 Sb., vyhlášky č. 130/1971 Sb., zákona České národní rady č. 146/1971 Sb. (pol. 3, 4 přílohy A a pol. 3 přílohy B) a zákona Slovenské národní rady č. 159/1971 Sb. (pol. 5 přílohy C);

• 1. vyhláška ministra výstavby č. 143/1960 Sb., kterou se u některých staveb přenáší pravomoc stavebních úřadů na orgány ministerstva národní obrany;

• 1. vyhláška ministra výstavby č. 59/1961 Sb., kterou se u některých staveb přenáší pravomoc stavebních úřadů na ministerstvo vnitra;

• 1. vyhláška Státní komise pro techniku č. 108/1966 Sb., o oprávnění k projektové činnosti, ve znění zákona Slovenské národní rady č. 131/1970 Sb. (pol. 12 přílohy), vyhlášky č. 137/1970 Sb. a zákona České národní rady č. 146/1971 Sb. (pol. 2 přílohy D);

• 1. vyhláška ministra výstavby a techniky České socialistické republiky č. 134/1969 Sb., kterou se u některých staveb přenáší působnost stavebního úřadu na ministerstvo spravedlnosti České socialistické republiky;

• 1. vyhláška ministra výstavby a techniky Slovenské socialistické republiky č. 140/1969 Sb., kterou se u některých staveb přenáší pravomoc stavebního úřadu na ministerstvo spravedlnosti Slovenské socialistické republiky;

• 1. § 11, 15, 16, § 22 odst. 2 a 3 vyhlášky Federálního výboru pro technický a investiční rozvoj, hlavního arbitra Československé socialistické republiky a ministerstev výstavby a techniky České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky č. 162/1970 Sb., o některých opatřeních v bytové výstavbě;

• 1. vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj a federálního ministerstva financí č. 66/1972 Sb., o opatřování pozemků pro výstavbu rodinných domků.

§ 145

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 1976.

Husák v. r.

Indra v. r.

Štrougal v. r.

^1) Např. zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb., zákon ČNR č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), a zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

^1a) Vyhláška Ministerstva hospodářství č. 174/1994 Sb., kterou se stanoví obecné technické požadavky zabezpečující užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace.

^1b) Např. zákon ČNR č. 114/1992 Sb.

^2) § 30 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. § 4 písm. d) a § 6 odst. 1 písm. c) zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů. § 7 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. § 5 odst. 2 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.

^2a) Např. zákon ČNR č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 61/1988 Sb., zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.

^3) Např. zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, zákon ČNR č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí.

^3a) Zákon ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.

^4) Zákon ČNR č. 61/1988 Sb.

^4a) § 4 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách.

^8) Zákon č. 200/1994 Sb.

^8a) Zákon ČNR č. 102/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související s vydáním zákona č. 509/1991 Sb., kterým se mění, doplňuje a upravuje občanský zákoník, ve znění zákona č. 227/1997 Sb.

^8b) § 13 odst. 3 zákona ČNR č. 200/1990 Sb.

^8c) Zákon ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

^10) Zákon ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

^10a) § 128 odst. 2 občanského zákoníku.

^10b) Např. zákon č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech, ve znění zákona ČNR č. 425/1990 Sb., zákon č. 138/1973 Sb., zákon ČNR č. 20/1987 Sb.

^11a) § 3 a § 25 odst. 1 písm. c) a odst. 2 písm. a) zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. § 5b zákona ČNR č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů.

^11b) Např. zákon ČNR č. 114/1992 Sb., zákon č. 138/1973 Sb., zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 334/1992 Sb., zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech, zákon ČNR č. 20/1987 Sb. a zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích.

^12) Zákon č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech.

^12a) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů.

^12b) Např. zákon ČNR č. 114/1992 Sb., zákon č. 309/1992 Sb., zákon č. 125/1997 Sb., zákon č. 138/1973 Sb., zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.

^12c) § 420 a násl. občanského zákoníku.

^12d) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

^13) Např. zákon č. 122/1975 Sb., o zemědělském družstevnictví, zákon č. 123/1975 Sb., o užívání půdy a jiného zemědělského majetku k zajištění výroby.

^14) § 70, 71 hospodářského zákoníku, § 198 a 397 občanského zákoníku a zákony uvedené ad 13.

^15) § 3 zákona č. 71/1959 Sb., o opatřeních týkajících se některého soukromého domovního majetku.

^16) § 506 a 495 občanského zákoníku.

^17) § 3 odst. 2 vyhlášky federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 163/1973 Sb., o dokumentaci staveb.

^17a) Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon).

^17b) § 77 písm. b) a c) zákona č. 297/1990 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 194/1988 Sb., o působnosti federálních ústředních orgánů státní správy.

^17c) Např. § 761 zákona č. 513/1991 Sb.

^17d) Např. § 151n a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 12 odst. 1 a 3 zákona č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, ve znění pozdějších předpisů, § 17 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb.

^19) § 2 zákona č. 125/1997 Sb.