Vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci

ČÁST PRVNÍ

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Základní pojmy

(1) Velký územní celek je území, na kterém je umístěno více sídelních útvarů, nebo velké území, ve kterém se uplatňují speciální zájmy (ochrana a tvorba krajiny, těžba, průmysl, zemědělství, rekreace apod.).

(2) Sídelní útvar je každá jednotka osídlení, která tvoří uzavřený, od jiných jednotek osídlení prostorově oddělený útvar.

(3) Zóna je prostorově ucelená část sídelního útvaru nebo krajinného celku, která je charakterizovaná specifickým určujícím znakem, zpravidla funkcí nebo polohou, popřípadě území malého sídelního útvaru.

(4) Zájmové území je území přilehlé k sídelnímu útvaru, v němž převládají současné nebo výhledové vztahy k sídelnímu útvaru a v němž uspořádání musí být řešeno ve vzájemné funkční a technické závislosti se sídelním útvarem.

(5) Registrační list územně plánovací dokumentace je soupis vybraných údajů z vypracované územně plánovací dokumentace; slouží pro tvorbu a aktualizaci registrů integrovaného informačního systému o území.

(6) Pořizovatelem je orgán, který pořizuje územně plánovací podklady nebo územně plánovací dokumentaci.

(7) Zpracovatelem je právnická nebo fyzická osoba, která územně plánovací dokumentaci a územně plánovací podklady zpracovává na základě oprávnění.^1)

ČÁST DRUHÁ

ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ PODKLADY

(K § 3 až 7 zákona)

§ 2

(1) Urbanistickou studii opatřuje stavební úřad, nebo ten orgán územního plánování, který ji potřebuje pro usměrňování využití území. Urbanistickou studii může opatřovat nebo na její zpracování přispět také každý, kdo se bude podílet na využití území.

(2) Obsah a rozsah urbanistické studie se určuje v jejím zadání, které sestavuje, popřípadě odsouhlasuje orgán územního plánování nebo stavební úřad.

(3) Urbanistická studie se použije zejména jako nástroj prostorové urbanistické tvorby, na ověření základní koncepce řešení pro územní plán a pro zhodnocení únosného zatížení území. Zpracovává se i pro dílčí nebo specifické problémy území, pro získání variantních řešení.

(4) Pokud je nezbytné urbanistickou studii z hlediska jejího použití projednat, zejména má-li být podkladem pro územní řízení nebo pro zpracování územně plánovací dokumentace, potom způsob jejího projednání stanoví příslušný stavební úřad nebo orgán územního plánování. Při projednávání urbanistické studie se postupuje přiměřeně podle § 25 a 26 této vyhlášky.

§ 3

Územní generel

(1) Územní generel opatřuje stavební úřad nebo ten orgán územního plánování, který jej potřebuje jako podklad pro zpracování územně plánovací dokumentace nebo pro její prohloubení.

(2) Orgán, který opatřuje územní generel, stanoví jeho obsah a rozsah v souladu s § 5 zákona. Na základě zadání vypracuje územní generel zpracovatel.

(3) Územní generel nenahrazuje odvětvové generely, které pořizují příslušné odvětvové orgány nebo organizace a které jsou využívány při zpracování územně plánovací dokumentace.

Územně technické podklady

§ 8

Soustava územně technických podkladů

(1) Soustavu územně technických podkladů tvoří:

• a) územně technické podklady ke zpracování územně plánovací dokumentace, k územnímu rozhodování a k povolování staveb;

• b) územně technické podklady integrovaného informačního systému o území, který slouží pro automatizované zpracování údajů o stavu a podmínkách území, o záměrech jeho uspořádání a o navrhovaných, probíhajících a uskutečněných změnách ve využití území,

• c) územně technické podklady zejména pro koncepci vývoje osídlení, péče o životní prostředí a pro stanovení územních systémů ekologické stability, pro oceňování pozemků a soubory vybraných údajů pro regeneraci měst a obcí.

(2) Ústřední orgány státní správy pro územní plánování zajišťují v dohodě s ostatními ústředními orgány státní správy jednotný způsob územní identifikace a struktury dat o území, umožňující jejich zpracování do formy územně technických podkladů, zároveň určují jednotnou metodiku zpracování, s využitím podkladů podle odstavce 1 zpracovávají a aktualizují dlouhodobé koncepce územního rozvoje republik.

§ 9

Pořizování územně technických podkladů

Pořizování územně technických podkladů zahrnuje:

• a) přípravné práce;

• b) zpracování územně technických podkladů.

§ 10

Přípravné práce

Za provedení přípravných prací odpovídá pořizovatel; zabezpečuje u odborných právnických osob nebo fyzických osob podnikajících podle zvláštních předpisů zpracování dat o území v potřebném rozsahu, formě a sestavách pro daný soubor územně technických podkladů podle jednotné metodiky.

§ 11

Zpracování územně technických podkladů

(1) Práce na územně technických podkladech zahrnují:

• a) doplnění a zpracování dat o území, která nelze získat u právnických osob nebo fyzických osob podnikajících podle zvláštních předpisů pověřených jejich shromažďováním, uchováváním, zpracováváním a poskytováním;

• b) vypracování dokumentace územně technických podkladů.

(2) Pořizovatel sleduje průběh zpracovávání územně technických podkladů, zejména dodržování metodiky a pracovních postupů.

§ 12

Zpracování dokumentace územně technických podkladů

Dokumentace územně technických podkladů musí srozumitelnou a přehlednou formou poskytovat základní a komplexní informace o stavu, možnostech a tendencích vývoje příslušného území a jeho jednotlivých prvků.

§ 13

Ověření a vydání územně technických podkladů

Úplnost zpracovaného souboru územně technických podkladů ověřuje pořizovatel, který po ověření úplnosti stanoví způsob jejich používání a uplatňování podle účelu, pro který byly zpracovány.

§ 14

Změny a doplňky územně technických podkladů

Pořizovatel zabezpečí změnu nebo doplněk územně technických podkladů nebo jejich částí při významných změnách v území nebo po dokončení nových statistických šetření.

§ 15

Uložení územně technických podkladů

(1) Pořizovatel určí způsob uložení souborů územně technických podkladů u orgánů územního plánování.

(2) Orgány územního plánování, u kterých jsou územně technické podklady uloženy, poskytují je orgánům státní správy a obcí, a dále popřípadě všem subjektům, které se podílejí na využívání území.

ČÁST TŘETÍ

ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE

(K § 8 až § 38 zákona)

§ 16

(1) Základní kategorií pro všechny stupně územně plánovací dokumentace je územní plán:

• a) pro velký územní celek se zpracovává se zaměřením zejména na výhledovou strukturu osídlení, regionální územní systémy ekologické stability, dopravního a technického vybavení,

• b) pro sídelní útvar se zpracovává se zaměřením zejména na urbanistickou koncepci a využití území (např. jako plán využití ploch),

• c) pro zóny se zpracovává jako plán regulační (zastavovací) se zaměřením zejména na regulační prvky využití parcel.

(2) Územní plán pro malé sídelní útvary se může zpracovat také se zaměřením na prvky řešené jinak v územním plánu zóny a územní plán pro velké zóny může v případě potřeby obsahovat řešení zpracovávané jinak v územních plánech sídelních útvarů.

(3) Územní prognóza se zpracovává v případě potřeby zpravidla pro stupeň velký územní celek.

(4) Územní projekt se zpracovává v případě potřeby zpravidla pro stupeň zóna.

(5) Schválená územně plánovací dokumentace je podkladem pro vyvlastnění pro veřejně prospěšné stavby a může také sloužit jako podklad pro přiznávání příspěvků státu.

(6) Pořizování územně plánovací dokumentace zahrnuje:

• a) přípravné práce,

• b) zadání průzkumů a rozborů,

• c) zpracování a projednání prognózního úkolu, územních a hospodářských zásad, programu výstavby,

• d) zadání územně plánovací dokumentace a dohled nad jejím zpracováním,

• e) projednání územně plánovací dokumentace.

§ 17

(1) Přípravné práce provádí pořizovatel, zabezpečuje je ve spolupráci s ostatními orgány státní správy, orgány obcí a právnickými a fyzickými osobami, které se podílejí na využití území.

(2) Pořizovatel shromáždí potřebné podklady o stavu území a o záměrech jeho rozvoje, vyhodnotí je a určí předmět řešení a stupeň územně plánovací dokumentace a vymezí rozsah řešeného území, rovněž poskytne zpracovateli zejména podklady, které mají být použity pro zpracování průzkumů a rozborů a které jsou pro řešení územně plánovací dokumentace závazné.

§ 18

Zadání průzkumů a rozborů

Pořizovatel vyhodnotí získané podklady a zpracuje stanovisko k jejich použití a vymezí řešené území; na základě těchto prací zadá zpracovateli průzkumy a rozbory nezbytné k vypracování potřebného stupně územně plánovací dokumentace podle velikosti řešeného území.

§ 19

Zpracování průzkumů a rozborů

(1) Průzkumy a rozbory vypracuje zpracovatel. Jejich cílem je poznání a vyhodnocení současného stavu, disproporcí a rozvojových tendencí území jako podkladu pro zpracování prognózního úkolu, územních a hospodářských zásad, programů výstavby a pro zpracování návrhu územně plánovací dokumentace.

(2) Zpracovatel je povinen využít veškeré dříve zpracované podklady, zejména územně technické podklady a dostupné průzkumy a rozbory; opakování nebo doplňování některých již vykonaných průzkumů je nutno zdůvodnit. Nové průzkumy vykoná zpracovatel jen v rozsahu, který je nutný pro vyřešení daných úkolů, a předá je do souboru územně technických podkladů.

(3) Průzkumy a rozbory zpravidla obsahují textovou, tabulkovou a grafickou část, včetně souhrnného problémového výkresu znázorňujícího hlavní střety zájmů v území.

§ 20

Prognózní úkol, územní a hospodářské zásady, program výstavby

(1) Při sestavení prognózních úkolů, územních a hospodářských zásad a programů výstavby se vychází z podkladů podle § 17 odst. 3 a z výsledků průzkumů a rozborů, provedených zpracovatelem.

(2) Návrhy prognózního úkolu, územních a hospodářských zásad a programů výstavby zpracuje pořizovatel v součinnosti s dotčenými orgány státní správy a obcí, jejichž území se řešení dotýká. Návrhy těchto dokumentů se předkládají k připomínkám veřejnosti, připomínky musí být uplatněny ve stanovené lhůtě, nejpozději do 30 dnů ode dne jejich zveřejnění.

(3) Územní a hospodářské zásady a program výstavby po projednání s veřejností (u územních plánů a projektů zón také s dotčenými právnickými a fyzickými osobami, které mají vlastnická nebo jiná práva k pozemkům nebo stavbám) schvaluje ten orgán, který bude schvalovat územně plánovací dokumentaci.

(4) Prognózní úkol, územní a hospodářské zásady, jakož i program výstavby stanoví obsah a rozsah územně plánovací dokumentace, postup prací a komplexní požadavky na řešení území. Základní obsah územních a hospodářských zásad je uveden v příloze č. 1.

Zpracování územně plánovací dokumentace

§ 21

(1) Územně plánovací dokumentaci vypracuje zpracovatel.

(2) Zpracování územně plánovací dokumentace zahrnuje:

• a) přípravné práce;

• b) nezbytné doplnění průzkumů a rozborů;

• c) zpracování konceptu řešení;

• d) zpracování návrhu územně plánovací dokumentace.

(3) Pořizovatel sleduje průběh územně plánovacích prací, usměrňuje práce a projednává rozpory.

(4) Zpracovatel územně plánovací dokumentace vede evidenci o důležitých jednáních a rozhodnutích ovlivňujících řešení a ukládá doklady o nich.

(5) Základní obsah vybrané územně plánovací dokumentace je uveden v příloze č. 2.

(6) Veškeré části územně plánovací dokumentace, územně technických podkladů, průzkumů a rozborů se vypracovávají zásadně na jednotných mapových podkladech.

§ 22

(1) Na základě prognózního úkolu, nebo územních a hospodářských zásad či programu výstavby vypracuje zpracovatel osnovu, ve které vymezí obsah, rozsah a postup práce a způsob řešení úkolu.

(2) Osnova, s níž vyslovil souhlas pořizovatel, je podkladem pro uzavření smlouvy na zpracování územně plánovací dokumentace.

§ 23

V odůvodněných případech může zpracovatel provést doplňující průzkumy a rozbory potřebné pro zpracování zadané kategorie územně plánovací dokumentace; jejich zdůvodnění a rozsah uvede v osnově úkolu.

§ 24

(1) Zpracovatel vypracuje koncept řešení územně plánovací dokumentace v souladu se závěry z průzkumů a rozborů a na základě prognózního úkolu, nebo územních a hospodářských zásad či programu výstavby, které stanoví obsah i rozsah konceptu řešení územně plánovací dokumentace. Dbá přitom, aby byly dodrženy obecné technické požadavky na výstavbu.^4) Koncept řešení je zaměřen na komplexní urbanistické řešení území ve shodném rozsahu jako návrh. Zpracovává se zpravidla v alternativách nebo variantách, je podkladem pro projednávání a rozhodnutí o dalším zaměření a dokončení úkolu.

(2) Od zpracování konceptu řešení územně plánovací dokumentace se může upustit v případě, jestliže před zadáním bylo řešení prověřeno projednanou urbanistickou studií podle § 2 odst. 4, která nahradí koncept řešení podle odstavce 1.

§ 25

(1) Projednání konceptu řešení je veřejné, řídí a organizuje je pořizovatel. Navazuje na všechna jednání zpracovatele s dotčenými orgány státní správy, orgány obcí a fyzickými a právnickými osobami, popřípadě na veřejnou anketu.

(2) Projednávání konceptu řešení se zaměří na ověření správnosti základní koncepce řešení, komplexnost navrhovaného řešení, zejména s ohledem na únosné zatížení území, na navržené systémy dopravy a technické infrastruktury a s cílem doporučit vybranou alternativu nebo variantu schvalujícímu orgánu.

(3) Projednání konceptu řešení se účastní nadřízený orgán územního plánování, který vykonává metodický a odborný dohled.

§ 26

(1) Koncept řešení se projedná s orgány obcí, jejichž území se řešení dotýká, s dotčenými orgány státní správy a s veřejností podle odstavce 2, u územních plánů a projektů zón také s dotčenými fyzickými i právnickými osobami, které mají vlastnická nebo jiná práva k pozemkům nebo stavbám.

(2) Pořizovatel pozve dotčené orgány státní správy a obcí, fyzické a právnické osoby nejméně 30 dnů před jednáním a zajistí, aby se mohly v této lhůtě seznámit s konceptem řešení. Orgány, fyzické a právnické osoby sdělí své stanovisko nejpozději do 15 dnů ode dne projednání konceptu řešení. Ke stanoviskům uplatněným po této lhůtě se nepřihlíží.

(3) Projednání podle odstavce 2 se vyhlašuje veřejně způsobem v místě obvyklým. Pořizovatel zajistí při projednání konceptu řešení vždy jeho obecně srozumitelný odborný výklad a písemný záznam uplatněných stanovisek.

§ 27

(1) Podle výsledků projednání zpracuje pořizovatel nejpozději do tří měsíců od obdržení konceptu řešení souborné stanovisko obsahující pokyny pro ukončení práce a podmínky pro úpravu a doplnění navrhovaného řešení nebo v případě potřeby nařídí nové projednání konceptu řešení. Dojde-li na základě výsledků projednání konceptu řešení ke změně územních a hospodářských zásad nebo programu výstavby, musí být souborné stanovisko včetně změny územních a hospodářských zásad nebo programu výstavby předloženo ke schválení tomu orgánu, který schválil původní územní a hospodářské zásady nebo program výstavby.

(2) V případě použití urbanistické studie podle § 24 odst. 2 nahradí souborné stanovisko schválené zadání územně plánovací dokumentace.

§ 28

(1) Návrh územně plánovací dokumentace prověří po skončení připomínkového řízení pořizovatel.

Prověření se zaměří zejména na:

• a) úplnost dokumentace;

• b) komplexnost navrhovaného řešení, vhodnost a intenzitu využití ploch a zařízení; dodržení regulativů schválených územně plánovací dokumentací vyššího stupně;

• c) ověření, zda byly v návrhu splněny všechny podmínky a požadavky uplatněné při projednávání konceptu řešení, zahrnuté v souborném stanovisku orgánu územního plánování;

• d) ověření, zda byly splněny obecné technické požadavky na výstavbu;

• e) obsah návrhu zásad pro usměrnění urbanistické koncepce rozvoje území u územních prognóz, regulativů pro uspořádání území a u územních plánů a podmínek pro realizaci u územních projektů;

• f) kvalitu zpracování dokumentace.

(2) Zjistí-li pořizovatel vady v územně plánovací dokumentaci, uplatní u zpracovatele jejich odstranění.

Schvalování územně plánovací dokumentace

§ 29

(1) Podle výsledku prověření návrhu územně plánovací dokumentace vypracuje pořizovatel návrh usnesení o schválení, který obsahuje

• a) rozsah platnosti a závaznosti územně plánovací dokumentace a úkoly vyplývající z řešení, včetně vymezení veřejně prospěšných staveb,

• b) regulativy využití území a jeho prostorového uspořádání, které obsahují závazné zásady pro uspořádání území a limity využití území,

• c) výsledky projednání územně plánovací dokumentace.

(2) Jestliže se schvaluje některá část územní prognózy, obsahuje návrh podle odstavce 1 zásady pro usměrnění urbanistické koncepce rozvoje území.

(3) K návrhu usnesení se připojí důvodová zpráva obsahující zejména stručnou charakteristiku navrhovaného řešení a údaje, jak byly vyřízeny připomínky a námitky k návrhu územně plánovací dokumentace.

(4) Návrh usnesení pořizovatel připraví v součinnosti s dotčenými orgány státní správy a orgány obcí, jejichž území se řešení územně plánovací dokumentace dotýká.

§ 30

(1) U územních plánů po ukončení připomínkového řízení vypracuje nadřízený orgán územního plánování stanovisko k návrhu jejich řešení. K vypracování stanoviska využije návrh územního plánu, vyhodnocení z projednání návrhu, výsledek připomínkového řízení k návrhu usnesení o schválení a výsledek prověření územního plánu pořizovatelem. Stanovisko je přílohou k návrhu usnesení o schválení územního plánu.

(2) Stanovisko k návrhu územního plánu obsahuje zejména:

• a) zhodnocení souladu návrhu územního plánu s územními a hospodářskými zásadami;

• b) zhodnocení koncepce řešení a jejího souladu se schválenou územně plánovací dokumentací vyššího stupně,

• c) zhodnocení koncepce řešení a jejího souladu s koncepcí územního rozvoje republik.

• d) posouzení obsahové úplnosti, schvalovacího protokolu a závazných částí územního plánu;

• e) doporučení za jakých podmínek lze návrh územního plánu schválit.

(3) Obdobně se postupuje u územního projektu, pokud se projednává jako územní plán^5) a u územní prognózy,^6) schvaluje-li se některá část jejího řešení jako směrný nebo závazný podklad pro řízení dalšího rozvoje území.

§ 31

U schváleného územního plánu a územního projektu opatří pořizovatel hlavní výkresy, průvodní zprávu a směrnice schvalovací doložkou, která obsahuje zejména

• a) označení schvalovacího orgánu;

• b) číslo jednací a datum schválení;

• c) razítko a podpis s uvedením jména, příjmení a funkce oprávněné osoby.

Závaznost územně plánovací dokumentace

§ 32

(1) Územní prognózy mají orientační charakter; některé části však mohou být schváleny jako směrné, popřípadě jako závazné.

(2) Z řešení územní prognózy lze schválit jako závazné nesporné prvky struktury osídlení řešeného území, zásady dopravy, technické infrastruktury a územní systémy ekologické stability.

§ 33