Vyhláška federálního ministerstva vnitra, kterou se vydávají bližší předpisy k zákonu o matrikách

Typ Vyhláška
Publikace 1977-03-28
Stav Platný
Zdroj e-Sbírka
Historie novel JSON API

ČÁST I

ORGANIZACE

§ 1

Příslušnost ve věcech matričních

(1) Matriky vedou a úkoly s tím související obstarávají místní (městské) národní výbory (dále jen „místní národní výbory“).

(2) Příslušným k zápisu narození, úmrtí a uzavření manželství je ten místní národní výbor, v jehož obvodu se osoba narodila nebo zemřela anebo uzavřela manželství.

§ 2

Matriční obvod

Okresní národní výbor může pověřit místní národní výbor výkonem matriční působnosti i pro obvod jiného místního národního výboru (§ 5 zákona), a to po vyjádření všech zúčastněných místních národních výborů. Pro matriční obvod všech těchto místních národních výborů se vede jediná kniha manželství; knihu narození a knihu úmrtí vede pověřený národní výbor pro každou obec.

Matrikář

§ 3

(1) K vedení matriky ustanoví místní národní výbor vykonávající matriční působnost matrikáře a jeho zástupce.

(2) Matrikářem (zástupcem) může být ustanoven státní občan České republiky, který

(3) Matrikář (zástupce) skládá do rukou předsedy místního národního výboru slib tohoto znění:

„Slibuji, že budu věrný České republice. Budu zachovávat její zákony a vykonávat veškeré povinnosti spojené s vedením matrik podle svého nejlepšího vědomí. Zachovám mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se při své úřední činnosti dozvím.

(4) Matrikářem (zástupcem) se zpravidla ustanoví způsobilý pracovník místního národního výboru vykonávajícího matriční působnost. U místních národních výborů, které nemají žádné administrativní pracovníky, ustanoví se matrikářem (zástupcem) jiná způsobilá osoba podle předpisů upravujících dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr.

§ 4

(1) Matrikář (zástupce) je při výkonu matriční činnosti podřízen předsedovi místního národního výboru. Při pověření místního národního výboru k vedení matrik pro obvod jiných místních národních výborů (§ 5 zákona) je matrikář (zástupce) podřízen předsedovi místního národního výboru pověřeného vedením matrik.

(2) Matrikář (zástupce) má postavení veřejného činitele.

§ 5

(1) Zástupce matrikáře vykonává matriční činnost, zejména je-li matrikář nepřítomen (pro nemoc, dovolenou apod.) nebo jestliže lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti.^1)

(2) Nemůže-li vykonávat matriční činnost matrikář ani jeho zástupce, učiní potřebná opatření k zajištění řádného vedení matriky bezprostředně nadřízený národní výbor, který k tomu účelu může zejména přikázat na dobu nezbytně nutnou matrikáře (zástupce) jiného místního národního výboru vykonávajícího matriční působnost, a to po vyjádření dotčeného místního národního výboru. Takto přikázaný matrikář je podřízen předsedovi místního národního výboru, u něhož přechodně zastává funkci matrikáře.

§ 6

Dozor nad vedením matrik

(1) Na vedení matrik dozírají národní výbory vyšších stupňů. Bezprostředně nadřízený národní výbor je povinen podle potřeby, nejméně však jednou do roka, provést kontrolu vedení a správy matriky podle sbírek listin a učinit vhodná opatření k odstranění zjištěných závad.

(2) Na výkon působnosti v oboru matrik dohlíží ministerstvo vnitra České republiky.

ČÁST II

VŠEOBECNÉ ZÁSADY PRO VEDENÍ MATRIK

§ 7

Účel matriky

Do matriky se zapisují skutečnosti rozhodné pro zjištění a ověření osobního stavu. Matrika a úřední výpisy z ní jsou veřejnými listinami.

§ 8

Obsah matriky

Matrika se dělí na knihu narození, knihu manželství a knihu úmrtí (dále jen „matriční knihy“).

§ 9

Matriční kniha

(1) Matriční kniha se vede na předepsaném tiskopise.

(2) Na první straně, která je nečíslovaná, připojí bezprostředně nadřízený národní výbor ověřovací doložku, udávající počet číslovaných stran v knize, opatřenou podpisem, úřední pečetí, datem a místem vydání. Kniha se provleče šňůrou, která se zapečetí na přední straně úřední pečetí bezprostředně nadřízeného národnímu výboru.

(3) Druhá a další strany jsou číslovány tak, že dvě strany ležící proti sobě mají stejné číslo (dále jen „matriční strana“).

(4) Každá kniha má na přední desce štítek, na němž je vyznačen druh knihy. Na štítku se označí místní národní výbor, pro jehož obvod se kniha vede, pořadové číslo svazku a počáteční a konečný den zápisů. Na hřbetě knihy se vyznačí druh knihy, pořadové číslo svazku a počáteční a konečný den zápisů.

(5) Matriční kniha zůstane v úschově místního národního výboru (§ 7 odst. 2 zákona).

Provádění zápisů v matriční knize

§ 10

(1) Do matriční knihy se zapisují narození, uzavření manželství a úmrtí, k nimž došlo v běžném roce. V zápisech skutečností nastalých v následujících letech se pokračuje, pokud není popsána celá kniha. Přitom se zápisy v každém ročníku číslují samostatně. Na konci ročníku musí být ponechán přiměřený počet stran pro případné dodatečné zápisy.

(2) Bude-li kniha popsána před skončením běžného roku, použije se knihy další, přičemž se v číslování zápisů pokračuje. Jednotlivé svazky téže matriční knihy (narození, manželství, úmrtí) následující za sebou se označí postupně arabským číslem.

§ 11

(1) Zápis v matriční knize se provádí vyplněním příslušných sloupců a označuje se pořadovým číslem. Číslo se vyznačí teprve při provádění zápisu.

(2) Sloupec, který nelze vyplnit pro neznalost dotčených skutečností, se proškrtne; nelze však nikdy proškrtnout sloupec označený „dodatečné záznamy a změny“.

(3) Zůstaly-li některé údaje, které mají být ve sloupci vyplněny, neznámy i po řízení provedeném k jejich zjištění, vyplní se označením „neznámo“ nebo „nezjištěno“ ve sloupci označeném „dodatečné záznamy a změny“.

§ 12

(1) Zápisy narození se provádějí na základě písemného nebo ústního oznámení, zápisy úmrtí na základě písemného oznámení lékaře pověřeného prohlídkami mrtvých; uzavření manželství se zapíše na základě zápisu o uzavření manželství.

(2) Provedení zápisu na základě písemného oznámení se vyznačí v sloupci určeném pro záznamy a změny před podpisem.

§ 13

(1) Při ústním oznámení narození je oznamovatel povinen, není-li matrikáři znám, prokázat svou totožnost, a to buď občanským průkazem nebo dokladem jej nahrazujícím nebo hodnověrným svědkem

(2) Je-li oznamovatel němý nebo hluchoněmý, popřípadě učiní-li oznámení v jazyce, který matrikář neovládá, je třeba přibrat tlumočníka; jako tlumočníka je možno ustanovit^2) i člena rodiny nebo jinou důvěryhodnou osobu. Nejde-li o tlumočníka jmenovaného ministrem spravedlnosti nebo předsedou krajského soudu, musí složit do rukou matrikáře, před kterým provádí tlumočnický úkon, slib předepsaný zvláštním předpisem.^3) Ustanovení tlumočníka se vyznačí v knize narození ve sloupci určeném pro záznamy a změny před podpisem.

§ 14

Zápisy v matrice je matrikář povinen provést zpravidla vlastnoručně. Jestliže ze závažného důvodu provedla zápis jiná osoba, musí jej matrikář vlastnoručně podepsat.

§ 15

Zápisy lze provést jen rukopisně a inkoustem; písmo musí být úhledné, čisté a čitelné, aby byla vyloučena jakákoliv pochybnost nebo mylný výklad.

§ 16

Vynechání matriční strany

Vynechá-li se omylem jedna nebo více matričních stran, přeškrtne se prázdná matriční strana dvěma čarami napříč a označí se doložkou „omylem vynecháno“, k níž matrikář připojí svůj podpis.

§ 17

Zrušení zápisu

(1) Chybně začatý nebo z jakéhokoliv důvodu neukončený (podpisem neuzavřený) zápis se zruší tím způsobem, že začatý zápis se přeškrtne napříč dvěma čarami a ve sloupci pro dodatečné záznamy a změny se poznamená, že zápis se považuje za zrušený. Pořadové číslo zrušeného zápisu je nutno rovněž považovat za neučiněné, pokud za zrušeným zápisem není ještě proveden další zápis.

(2) Stejně se postupuje při zrušení celých zápisů.

§ 18

Místo zápisu

Místem zápisu je úřední místnost příslušného místního národního výboru.

§ 19

Datum zápisu

Ke každému zápisu, dodatečnému zápisu nebo dodatečnému záznamu nebo změně musí být připojeno datum, kdy byl zápis učiněn.

§ 20

Uvedení místa pobytu, věku, povolání, data matričního případu a příjmení

(1) Místo trvalého pobytu (bydliště) se v matričním zápise zapíše úředním názvem obce, popřípadě i její části a číslem popisným; v obcích, kde je zavedeno též orientační číslování, názvem čtvrtě, ulice a číslem orientačním.

(2) Věk se zapíše datem narození, nikoliv počtem let. Při určování hodin se užívá 24hodinového času.

(3) Povolání se vyznačí přesně podle pracovního oboru.

(4) Datum narození, uzavření manželství a úmrtí se vypíše číslicemi i slovy v prvním pádě.

(5) Rodiče osoby, jejíž narození, uzavření manželství nebo úmrtí se zapisuje, se zapíší příjmením, které mají v době zápisu, a pokud již uzavřeli manželství, také příjmením, které měli jako svobodní.

(6) Při zápisu příjmení žen se užívá tvarů odpovídajících pravidlům českého pravopisu.

§ 21

Zkratky

Zkratek lze v matričních zápisech užívat jen tehdy, jestliže jsou běžné a není-li to na závadu úplnosti a jasnosti provedeného zápisu. Nelze však zkracovat označení měsíců a rodinného stavu, jakož i platné názvy obcí.

§ 22

Doplnění chybějících údajů

Jestliže osoba, která má oznamovací povinnost, neoznámí všechny údaje potřebné k zápisu narození nebo úmrtí, anebo chybějí-li listinné doklady pro zápis, je matrikář povinen neprodleně učinit opatření k zjištění chybějících údajů nebo k předložení listinných dokladů, zejména obesláním člena rodiny osoby narozené nebo zemřelé.

§ 23

Chyby v zápise

(1) Chyby nebo nesprávnosti zjištěné v zápise před jeho podepsáním se opraví ve sloupci označeném „záznamy a změny před podpisem“.

(2) Je nepřípustno odstraňovat chyby nebo nesprávnosti vymazáváním, vyškrabováním, použitím chemických prostředků, přeškrtáváním nebo psaním mezi řádky. Chybný nebo nesprávný údaj v zápise se podtečkuje. Chybně zapsané pořadové číslo v zápise se však přeškrtne tak, aby zůstalo čitelné a správné číslo se napíše nad chybným číslem.

§ 24

Podpis zápisu, dodatečného záznamu a změny

(1) Ukončený zápis podepíše matrikář (zástupce) čitelným podpisem. Tím je zápis uzavřen a nelze v něm již provádět změny.

(2) Došlo-li k zápisu na základě ústního oznámení, podepíše zápis po jeho přečtení matrikářem také oznamovatel.

(3) Neumí-li oznamovatel psát, učiní místo podpisu znamení ruky, k němuž připojí matrikář jméno a příjmení oznamovatele.

(4) Každý dodatečný záznam nebo změnu podepíše matrikář (zástupce) a uvede k němu datum, kdy byl pořízen.

§ 25

Změna zápisu

(1) Zjistí-li se po uzavření zápisu, že některý údaj zápisu nebo celý zápis je nesprávný nebo neúplný, nebo dojde-li ke změně zapsané skutečnosti, provede se změna zápisu (oprava, doplnění) ve sloupci označeném „dodatečné záznamy a změny“.

(2) Změna zápisu se provede z úřední povinnosti nebo na žádost osoby, a to na podkladě veřejné listiny.

(3) Na žádost osoby, jejíž jméno nebo příjmení českého původu je zapsáno v matrice pravopisně nesprávně, se provede změna zápisu ve shodě s pravidly českého pravopisu.

Dodatečný zápis

§ 26

(1) Narození, uzavření manželství a úmrtí, které nebylo zapsáno v době k tomu určené, se zapíše dodatečně.

(2) Dodatečný zápis se provede z úřední povinnosti nebo na žádost osoby na základě veřejné listiny a výsledku zavedeného řízení, v němž je nutno provést šetření k úplnému zjištění údajů pro zápis potřebných.

(3) Z úřední povinnosti se provede zápis, jakmile se matrikář dozví, že narození, uzavření manželství nebo úmrtí nebylo zapsáno. Není-li matrikář k zápisu příslušný, učiní neprodleně oznámení příslušnému matrikáři.

(4) Žádost o dodatečný zápis může osoba přednést ústně nebo učinit písemně u místního národního výboru pro zápis příslušného nebo u místního národního výboru pověřeného vést matriky, v jehož obvodu bydlí. Matrikář příslušný podle místa trvalého (přechodného) pobytu postoupí žádost matrikáři příslušnému k provedení zápisu. O ústně přednesené žádosti se sepíše protokol.

(5) Dodatečné zápisy se řídí ustanoveními platnými pro zápisy běžné.

§ 27

(1) Listinným podkladem pro dodatečný zápis je úřední spis o výsledku provedeného řízení.

(2) Dodatečný zápis se provede v ročníku matriční knihy odpovídajícím době, v níž se narození, uzavření manželství nebo úmrtí stalo. Pro zápis údajů je rozhodný stav, jaký byl v této době.

(3) Dodatečné zápisy o skutečnostech nastalých před 1. lednem 1950, které nelze provést v jednotlivých příslušných ročnících pro nedostatek volných stran, se provedou na konci ročníku 1949.

§ 28

Změny a záznamy prováděné se souhlasem bezprostředně nadřízeného národního výboru

Záznamy a změny před podpisem, dodatečné záznamy a změny, jakož i dodatečné zápisy provádí matrikář ve vlastní působnosti, pokud nejde o záznam rozhodnutí cizozemských úřadů a soudů, který provede jen podle pokynu bezprostředně nadřízeného národního výboru, kromě záznamů prováděných zvláštní matrikou (§ 61 odst. 1).

§ 29

Index

(1) Každý zápis o narození, uzavření manželství nebo úmrtí se současně vyznačí v abecedním jmenném indexu; jmenný index se vede pro každý druh matriční knihy zvlášť. V indexu se zapíše také strana a pořadové číslo zápisu příslušné matriční knihy.

(2) Vedou-li se dílčí matriční knihy, může být založen společný index pro všechny tyto knihy; v takovém případě se zápis vyznačí ještě v tomto indexu.

Výpis z matriky

§ 30

(1) Matrikář vydá výpis z matriky a povolí za přítomnosti své nebo za přítomnosti jiného pracovníka či funkcionáře místního národního výboru nahlédnout do matriky a činit výpisy tomu, kdo o to požádá a prokáže, že jde o

(2) O vydání výpisů z matriky lze žádat písemně nebo ústně.

(3) Výpis z matriky lze vydat žadateli osobně, prokáže-li svou totožnost; jinak se mu zašle na doručenku do vlastních rukou.

(4) Pro úřední potřebu se vydává výpis z matriky orgánům státní správy, soudům nebo státním notářstvím, vyžádají-li si jej.

§ 31

(1) Výpis z matriky je úplný nebo doslovný.

(2) Úplný výpis obsahuje všechny údaje o skutečnostech zapsaných podle stavu ke dni vydání výpisu. Tento výpis se označuje jako rodný, oddací nebo úmrtní list.

(3) Doslovný výpis obsahuje všechny zapsané údaje v původním a pozměněném znění.

(4) Výpis z matriky podpisuje předseda místního národního výboru nebo matrikář (zástupce).

(5) Výpis z matriky se vydává na předepsaném tiskopisu.

§ 32

(1) Matriční výpisy se vydávají v jazyku českém, i když jsou matriky vedeny v jiném jazyku.

(2) Na žádost osoby jiné než české národnosti, jejíž jméno je v matrice zapsáno do 1. října 1959 v českém nebo slovenském jazyku, uvede se ve výpisu z matriky jméno v její mateřštině; toto se vyznačí v matrice.

§ 33

Na žádost osoby, popřípadě pro potřebu orgánů státní správy, soudů nebo státních notářství se vydá potvrzení o tom, že údaj o určité skutečnosti je či není v matriční knize obsažen.

§ 34

Správní poplatky a jejich vyměřování za úkony podle této vyhlášky stanoví zvláštní předpis.^5)

ČÁST III

KNIHA NAROZENÍ

§ 35

Příslušnost k zápisu narození

(1) K zápisu narození je příslušný místní národní výbor pověřený vést matriky, v jehož obvodu se dítě narodilo, nebo nezjistí-li se, kde se dítě narodilo, místní národní výbor pověřený vést matriky, v jehož obvodu bylo nalezeno.

(2) Narodí-li se dítě za jízdy v dopravním prostředku, řídí se příslušnost místního národního výboru místem, kde došlo k vyložení narozeného dítěte z dopravního prostředku.

§ 36

Lhůta k oznámení

(1) Narození dítěte je nutno oznámit k zápisu do matriky do sedmi dnů. Lhůta počíná běžet dnem následujícím po narození. Končí-li tato lhůta v den pracovního klidu, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.

(2) Narození mrtvého dítěte je nutno oznámit nejpozději v následující pracovní den.

(3) Matka může splnit oznamovací povinnost i po těchto lhůtách, jakmile je schopna oznámení učinit.

§ 37

Osoby oznámením povinné

(1) Narození je povinen oznámit lékař nebo porodní asistentka, popřípadě jiná osoba, která při porodu působila.

(2) Není-li žádná z osob uvedených v předchozím odstavci, je povinen učinit oznámení jeden z rodičů.

(3) Narození v nemocnici, porodnici nebo jiném zdravotnickém zařízení, kasárnách nebo v jiných vojenských ubytovacích zařízeních je povinen oznámit nejpozději v následující pracovní den určený pracovník nebo velitel.

§ 38

Náležitosti oznámení

(1) Narození lze oznámit ústně i písemně; narození ve zdravotnickém zařízení nebo ve vojenském ubytovacím zařízení a narození mimo zdravotnické zařízení za přítomnosti lékaře nebo porodní asistentky se oznamují jen písemně. O ústním oznámení sepíše matrikář s oznamovatelem zápis.

(2) V oznámení je třeba uvést údaje o všech skutečnostech, jež mají být do matriky zapsány. Jméno a příjmení dítěte se napíše strojem nebo hůlkovým písmem.

Zápis do knihy narození

§ 39

(1) Zápis do knihy narození provede matrikář na základě oznámení a případného zjištění v něm scházejících údajů.

(2) Ve sloupci 1 se zapíše pořadové číslo zápisu, ve sloupci 2 den, měsíc, rok, místo narození a rodné číslo,^6) ve sloupci 3 jméno a příjmení dítěte, jeho pohlaví a státní občanství. Den, měsíc a rok narození se vypíší i slovy v prvním pádě.

§ 40

(1) Jméno dítěte se zapíše podle souhlasného prohlášení rodičů. Při narození dítěte ve zdravotnickém nebo vojenském ubytovacím zařízení nebo při narození mimo zdravotnické zařízení za přítomnosti lékaře nebo porodní asistentky platí za souhlasné prohlášení rodičů jejich spolupodpisy na písemném oznámení. Nebude-li prohlášení rodičů souhlasné, vyznačí to matrikář ve sloupci 3 a učiní neprodleně oznámení příslušnému soudu.

(2) Zapsáno může být pouze jedno jméno. Dítěti, které je cizím státním občanem, lze na žádost jeho rodičů, kteří jsou rovněž cizími státními občany, zapsat více jmen. Zápis jmen zkomolených, zdrobnělých nebo domáckých nelze připustit. Rovněž není přípustné, aby osobě mužského pohlaví bylo dáno jméno ženské a naopak, nebo aby jako jméno bylo dáno dítěti jméno neosobní (tj. označení věcí, dnů apod.) anebo jméno, kterého se užívá jako příjmení, popřípadě jméno, které má žijící sourozenec.

§ 41

(1) Mají-li rodiče společné příjmení, zapíše se příjmení dítěte podle příjmení rodičů.

(2) Mají-li rodiče různá příjmení, zapíše se příjmení, na němž se rodiče, jde-li o rodiče spolu oddané, při uzavření manželství dohodli.

(3) U rodičů spolu neoddaných se zapíše příjmení dítěte podle dohody rodičů. Nedohodli-li se ještě rodiče v době zápisu o příjmení dítěte, zapíše matrikář příjmení matky a učiní oznámení soudu. Změna takto zapsaného příjmení dítěte se provede a vyznačí ve sloupci 6, dohodli-li se rodiče o příjmení dítěte ještě před právní mocí soudního rozhodnutí o určení příjmení dítěte anebo rozhodne-li tak soud v případě neshody rodičů.

Čtení tohoto dokumentu nenahrazuje čtení příslušného vydání Sbírky zákonů. Neneseme odpovědnost za případné nepřesnosti vyplývající z převodu originálu do tohoto formátu.