Vyhláška ministerstva lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky o ochraně jakosti povrchových a podzemních vod

§ 1

Látky ohrožující jakost nebo zdravotní nezávadnost vod

(1) Povrchové a podzemní vody je třeba chránit před znehodnocováním nejen odpadními vodami, ale i jinými látkami, které mohou ohrozit jejich jakost nebo zdravotní nezávadnost (dále jen „škodlivé látky“ ). Pokud nejsou součástí odpadních vod v rozsahu povoleného nakládání s vodami, jsou škodlivými látkami:

• a) ropné látky - uhlovodíky a jejich směsi,^1)

• b) jedy a jiné látky škodlivé zdraví,^2)

• c) žíraviny, radioaktivní zářiče a radioaktivní odpady,^3)

• d) silážní šťávy,

• e) průmyslová a organická hnojiva a jejich tekuté složky, aerobně stabilizované komposty,

• f) přípravky na ochranu rostlin a k hubení škůdců a rostlin,

• g) pevné a tekuté odpady v průmyslu výživy, pevné odpady ve spotřebním průmyslu a ve strojírenském průmyslu odpady:

• 1. z povrchových úprav kovů (chemikálie pro přípravu funkčních lázní, všechny kontaminované lázně a pevné odpady z jejich čištění a regenerace),

• 1. z tepelného zušlechťování kovů (soli používané při kalení a odpady po jejich použití),

• 1. z nekonvenčních technologií obrábění a tváření (elektronické a chemické obrábění),

• 1. ze zpracování kovů obsahujících zbytky olejů,

• h) koncentrované chromočinící lázně,

• i) kaly nebo pevné znečištěné látky a odpady všeho druhu vzniklé

• 1. při sběru a svozu odpadů z domácností, mocnic apod.,

• 1. při čištění skladovacích nádrží, přepravních prostředků, manipulačních ploch a vozovek znečištěných ropnými látkami,

• 1. při odstraňování strusky, popílku apod.,

• 1. při těžbě a úpravě nerostných surovin,

• j) jiné rozpustné volně skladované látky, zejména posypové soli.

(2) S použitými obaly škodlivých látek se zachází jako se škodlivými látkami.

Podmínky, za kterých lze zacházet se škodlivými látkami

§ 2

(1) Za uživatele škodlivých látek se považuje každý, kdo s nimi zachází, tj. kdo je těží, skladuje, zpracovává, dopravuje nebo jinak s nimi nakládá.

(2) Uživatel škodlivých látek je povinen řídit se ustanovením § 25 vodního zákona, jakož i plnit povinnosti stanovené touto vyhláškou.

§ 3

(1) Uživatel škodlivých látek je povinen učinit opatření k ochraně jakosti nebo zdravotní nezávadnosti povrchových nebo podzemních vod (dále jen „jakost vod“ ); takovými opatřeními jsou opatření přiměřená druhu škodlivé látky, a to:

• a) umístění zařízení, v nichž se škodlivé látky používají, zachycují, skladují, zpracovávají nebo dopravují tak, aby bylo zabráněno nežádoucímu úniku škodlivých látek do půdy nebo jejich nežádoucímu smísení s odpadními nebo srážkovými vodami,

• b) zabezpečování ochrany jakosti vod při přípravě a realizaci investic,

• c) používání takových zařízení, popřípadě způsobů pří zacházení se škodlivými látkami, které jsou vhodné i z hlediska ochrany jakosti vod,

• d) pravidelné kontroly skladů a skládek, jakož i zkoušení těsnosti potrubí nebo nádrží určených pro skladování a prostředků pro dopravu škodlivých látek, včetně včasných oprav; sklady musí být zabezpečeny nepropustnou úpravou proti úniku škodlivých látek do podzemních vod,^1)

• e) vybudování odpovídajícího kontrolního systému pro zjišťování úniku škodlivých látek,

• f) obeznámení se s podmínkami stanovenými zvláštními předpisy pro zacházení se škodlivými látkami z hlediska ochrany jakosti vod, popřípadě i s bezpečnostními předpisy,^4) jakož i s povinnostmi při zneškodňování havarijního zhoršení a při odstraňování jeho škodlivých následků.

(2) Jestliže uživatel škodlivých látek zachází s těmito látkami ve větším rozsahu nebo jestliže zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím, má uživatel škodlivých látek povinnost učinit kromě opatření uvedených v odstavci 1 ještě tato další opatření:

• a) vypracovat plán opatřeni pro případy havarijního zhoršení jakosti vod (dále jen „plán havarijních opatření“) a předložit jej ke schválení příslušnému vodohospodářskému orgánu,^5) dotýká-li se plán havarijních opatření vodního toku, projedná jej uživatel škodlivých látek před předložením se správcem vodního toku, kterému také odevzdá jedno vyhotovení plánu havarijních opatření,

• b) připravit speciální přístroje a prostředky k zneškodnění havarijního zhoršení, jakož i k odstranění jeho škodlivých následků a pro tento účel odborně vyškolit příslušné pracovníky,

• c) vést záznamy o provedených opatřeních.

(3) Vodohospodářský orgán může opatření podle odstavce 1 a 2 uložit též rozhodnutím.^6)

§ 4

Uživatel škodlivých látek je povinen při provádění opatření podle § 3 dbát pokynů vodohospodářského orgánu, popřípadě orgánu hygienické služby a oznamovat jim provedení těchto opatření.

§ 5

Vodohospodářský orgán může při použití škodlivých látek kromě ropných látek povolit výjimku z obecné povinnosti uvedené v § 25 odst. 1 vodního zákona, a to v nezbytně nutné míře, na omezenou dobu a za předpokladu, že jich bude použito:

• a) k úpravě a udržování vodního toku,

• b) ke krmení ryb a hnojení vod ke zvýšení užitkovosti,

• c) ze zdravotních důvodů, například při použití dezinfekčních prostředků v povrchových vodách v oblasti rekreace,

• d) k úpravě vod pro určité způsoby užívání, například srážení anorganických živin přímo ve vodním toku,

• e) k odstranění nežádoucí flóry nebo fauny ve vodním toku,

• f) jako indikátorové látky pro účely měření.

Havarijní zhoršení jakosti vod

§ 6

Havarijním zhoršením jakosti vod (dále jen „havárie“) je mimořádné závažné zhoršení, popřípadě mimořádné závažné ohrožení jakosti vod. Mimořádné závažné zhoršení jakosti vod je zpravidla náhlé, nepředvídané a projevuje se zejména závadným zabarvením, zápachem, vytvořením usazenin, tukovým povlakem nebo pěnou, popřípadě mimořádným hynutím ryb. Za mimořádné závažné ohrožení jakosti vod se považuje ohrožení, které vzniklo neovladatelným vniknutím škodlivých látek, popřípadě odpadních vod v jakosti nebo množství, které může způsobit havárii, do prostředí souvisejícího s povrchovou nebo podzemní vodou. Dále se za mimořádné závažné ohrožení jakosti vod považují případy technických poruch a závad, které takovému vniknutí předcházejí, a případy úniku ropných látek ze zařízení k jejich zachycování, skladování, dopravě a odkládání.

§ 7

Za havárii se vždy považují případy zhoršení nebo ohrožení jakosti vod ropnými látkami, popřípadě radioaktivními zářiči a radioaktivními odpady, jakož i případy zhoršení nebo ohrožení jakosti vod v chráněných vodohospodářských oblastech, v ochranných pásmech nebo na vodárenských tocích a jejich povodích. O havárii nejde v těchto případech, je-li vzhledem k rozsahu a místu úniku vyloučeno nebezpečí vniknutí škodlivých látek do povrchových nebo podzemních vod.

Hlášení havárie

§ 8

(1) Havárii hlásí původce havárie nebo ten, kdo ji zjistí, nejvhodnějším a nejrychlejším způsobem podle místních poměrů, například osobně, telefonicky, telegraficky nebo písemně.^7)

(2) Původce havárie nebo ten, kdo ji zjistil, hlásí havárii okresnímu národnímu výboru a v Bratislavě Národnímu výboru hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy, v jehož územním obvodě se havárie nebo její znaky zjistily, a při ohrožení jakosti vod v souvislosti s porušením kanalizačního řádu též správci veřejné kanalizace; občan může hlásit havárii nejbližšímu útvaru Veřejné bezpečnosti. Tyto útvary předávají přijaté hlášení neprodleně příslušnému okresnímu národnímu výboru nebo v Bratislavě Národnímu výboru hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy; přitom postupují podle příslušných předpisů.^8)

§ 9

(1) Hlášení o havárii na hraničním toku předá okresní národní výbor krajskému národnímu výboru a ministerstvu lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky.

(2) O havárii přesahující územní obvod okresního národního výboru nebo jeho možnosti a o havárii, jejíž škodlivé následky se mohou projevit mimo území Slovenské socialistické republiky, je okresní národní výbor povinen podat zprávu příslušnému krajskému národnímu výboru; pří havárii mimořádného rozsahu na hraničním toku podá zprávu krajský národní výbor ministerstvu lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky.

(3) Ustanovením odstavce 2 není dotčena povinnost krajských národních výborů činit v případech, kdy havárie přesahuje územní obvod okresního národního výboru nebo jeho možnosti, opatření, která by jinak příslušela okresnímu národnímu výboru.

§ 10

(1) Okresní národní výbor a v Bratislavě Národní výbor hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy, popřípadě při havárii na hraničním toku krajský národní výbor (dále jen „příslušný národní výbor“) hlásí havárii orgánům a organizacím, které mohou přispět k zneškodnění havárie a k odstranění jejích škodlivých následků, a jde-li o havárii na vodním toku nebo o havárii, kterou může být vodní tok postižen, též správci vodního toku; při hlášení oznámí, zda bude vyžadovat spolupráci a zda je znám původce havárie.

(2) Současně příslušný národní výbor uvědomí o havárii organizace, které budou dotčeny v právu nakládat s vodami, a při havárii v ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů Inspektorát lázní a zřídel na ministerstvu zdravotnictví Slovenské socialistické republiky. Podle potřeby zajistí, aby národní výbory, v jejichž územním obvodu se mohou škodlivé následky projevit, zveřejnily vznik havárie.

§ 11

Pokud tato vyhláška nestanoví jinak, postupuje se při hlášení a zneškodňování havárie mimořádného rozsahu,^9) jakož i při odstraňování jejích škodlivých následků obdobně jako při havárii, přičemž platí při zabraňování škodlivým následkům havárie přiměřeně ustanovení § 42 odst. 2 vodního zákona.

Zneškodňování havárie a odstraňování jejích škodlivých následku

§ 12

(1) Uživatel škodlivých látek, jakož i ten, kdo nakládá s vodami, jestliže u něho došlo k havárií (dále jen „původce havárie“ ), je povinen učinit jednak bezprostřední opatření k zneškodnění havárie, jednak opatření k odstranění jejích škodlivých následků.

(2) Bezprostředním opatřením k zneškodňování havárie je zejména

• a) neprodlené hlášení havárie,

• b) co nejrychlejší odstranění příčin havárie,

• c) zabránit vzniku škodlivých následků havárie nebo alespoň jejich zmírnění tak, aby byly co nejmenší.

(3) Opatřením k odstranění škodlivých následků havárie je zejména:

• a) likvidace uniklých škodlivých látek,

• b) sledování jakosti ohrožené podzemní vody, je-li nebezpečí průniku škodlivých látek do země,

• c) uvedení zasaženého místa, pokud to lze, do původního stavu.

§ 13

(1) Při provádění opatření podle § 12 odst. 2 a 3 se původce havárie řídí plánem havarijních opatření, popřípadě pokyny vodohospodářského orgánu; tomuto vodohospodářskému orgánu je povinen předat zápis o havárii a o provedených opatřeních.

(2) Původce havárie je povinen při provádění těchto opatření spolupracovat s orgány a organizacemi v rozsahu stanoveném v § 15 až 22.

Spolupráce orgánů a organizací

§ 14

(1) Při zneškodňování havárie a při odstraňování jejích škodlivých následků je vodohospodářský orgán oprávněn vyžadovat spolupráci orgánů a organizací.

(2) V rámci spolupráce orgánů a organizací může vodohospodářský orgán ustanovit z jejich zástupců pracovní skupinu.

(3) Orgány a organizace, kterým příslušný národní výbor podle § 10 havárii hlásil a jejichž spolupráci si vyžádal, jsou povinny spolupracovat při zneškodňování havárie a při odstraňování jejích škodlivých následků, zejména jsou povinny určit na požádání vodohospodářského orgánu svého zástupce v pracovní skupině.

(4) Rozsah spolupráce orgánů a organizací se řídí působností nebo příslušností orgánů a organizací, popřípadě je vymezen v § 15 až 22.

§ 15

(1) Vodohospodářský orgán řídí spolupráci orgánů a organizací podle svého plánu havarijních opatření zpracovaného ve spolupráci se Slovenskou vodohospodářskou inspekcí, s orgány hygienické služby a s veřejnými požárními útvary, popřípadě s dalšími orgány; není-li původce havárie znám, řídí i vlastní zneškodňování havárie a odstraňování jejích škodlivých následků.

(2) Za členy pracovní skupiny určí vodohospodářský orgán zpravidla okresního hygienika, správce vodního toku, na kterém došlo k havárii, popřípadě správce vodohospodářsky významného vodního toku, v jehož povodí došlo k havárii, a pokud je znám, též původce havárie; podle potřeby mohou být za členy určeni i zástupci Inspektorátu lázní a zřídel na ministerstvu zdravotnictví Slovenské socialistické republiky, Slovenského rybářského svazu, popřípadě organizace státního rybářství a Státní veterinární služby a rostlinolékařské služby, jakož i inspekce požární ochrany národního výboru a útvaru Veřejné bezpečnosti, v jehož územním obvodu byla havárie zjištěna, a orgánů provádějících podle zvláštních předpisů dozor nad technickými zařízeními, jež byla příčinou havárie; členem pracovní skupiny je vždy též zástupce Slovenské vodohospodářské inspekce.

§ 16

Pokud vodohospodářský orgán vytvořil pracovní skupinu, tato skupina v rámci spolupráce orgánů a organizací

• a) posoudí havárii a její vliv na vodní tok, popřípadě na podzemní vody,

• b) provede ohledání místa a ověří původce havárie,

• c) přezkoumá bezprostředně opatření k zneškodnění havárie,

• d) navrhne postup a opatření při zneškodňování havárie a při odstraňování jejích škodlivých následků,

• e) zkontroluje plnění opatření podle plánu havarijních opatření nebo uložených původci havárie v souvislosti s havárií, popřípadě orgánům a organizacím v rámci spolupráce,

• f) vypracuje konečnou zprávu o havárii.

§ 17

Slovenská vodohospodářská inspekce v rámci spolupráce orgánů a organizací

• a) provádí odborné vodohospodářské přešetření příčin havárie a zjišťuje původce havárie,

• b) navrhuje způsob odstraňování škodlivých následků havárie a preventivní opatření k zamezení vzniku obdobné havárie,

• c) kontroluje provedená opatření.

§ 18

Okresní hygienik v rámci spolupráce orgánů a organizací vydává opatření k ochraně zdravých životních podmínek^10) a kontroluje jejich dodržování; přitom sleduje i zdravotní nezávadnost vody určené pro zajištění nouzového zásobování obyvatelstva podle § 16 odst. 2 vodního zákona.

§ 19

Správce vodního toku v rámci spolupráce orgánů a organizací

• a) zajišťuje na vodním toku a na jeho březích opatření k zachycení a odstranění škodlivých látek, které způsobily havárii,

• b) k odstranění škodlivých následků havárie na vodohospodářských dílech, která spravuje, navrhuje a provádí mimořádné manipulace, popřípadě dává pokyny k mimořádné manipulaci s vodohospodářskými díly jejich uživatelům,

• c) v nutných případech sám odstraňuje uhynulé ryby, jinak jen za účasti organizace, která rybářsky obhospodařuje havárií postižený úsek vodního toku.

§ 20

Správce vodohospodářsky významného vodního toku kromě spolupráce, kterou poskytuje jako správce vodního toku,

• a) vypracuje plán telekomunikačního spojení pro účely oznamování havárie a spolupráce orgánů a organizací při jejím zneškodňování,

• b) zabezpečuje potřebné věcné prostředky a zařízení k zneškodňování havárie a k odstraňování jejích škodlivých následků na vodních tocích,

• c) provádí průzkum čistoty vod, odběr vzorků vody a potřebné rozbory.

§ 21

Jednotky požární ochrany v rámci svých možností a technického vybavení pomáhají při zachycování a likvidaci hořlavých nebo výbušných látek.

§ 22

Ostatní orgány a organizace, kromě spolupráce, která vyplývá nebo souvisí s jejich činností nebo posláním, jsou povinny na požádání vodohospodářského orgánu pomáhat při zneškodňováni havárie a při odstraňování jejích škodlivých následků, zejména:

• a) poskytnout dopravní a mechanizační prostředky, pohonné látky, nářadí apod.,

• b) umožňovat vstup na nemovitosti, které mají ve správě nebo v užívání,

• c) účastnit se podle svých možností odstraňování škodlivých následků havárie.

§ 23

Příslušný národní výbor v rámci spolupráce orgánů a organizací vyhledává a určuje místa, kde mají být uniklé ropné látky a látky jimi kontaminované spáleny, popřípadě jinak zneškodněny nebo uloženy a dozírá na správce skládek z hlediska ochrany čistoty vod. Skládky vyznačuje ve svém plánu havarijních opatření.

§ 24

(1) Spolupráce orgánů a organizací při zneškodňování havárie a při odstraňování jejích škodlivých následků nezbavuje původce havárie povinnosti činit bezprostřední opatření k zneškodňování havárie a opatření k odstranění jejích škodlivých následků a hradit náklady odůvodněně vynaložené, aby škodě bylo zabráněno, a pokud vznikla, aby se déle nezvětšovala a byla odstraněna.

(2) Odpovědnost původce havárie za škodu, ani jeho trestní odpovědnost není ustanovením odstavce 4 dotčena.

Ustanovení závěrečná

§ 25

Zrušuje se vyhláška ministerstva lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky č. 12/1973 Sb., o ochraně vod před znečišťováním ropnými látkami.

§ 26

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Ministr:

Ing. Margetin v. r.

^1) ČSN 83 0915 Objekty pro manipulaci s ropnými látkami a jejich skladování.

^2) Vládní nařízení č. 56/1967 Sb., o jedech a jiných látkách škodlivých zdraví.

^3) Vyhláška ministerstva zdravotnictví Slovenské socialistické republiky č. 65/1972 Sb., o ochraně zdraví před ionizujícím zářením.

^4) Např. ČSN 46 5890 Zkoušení a povolování nových chemických přípravků na ochranu rostlin, ČSN 46 5891 Skladování chemických přípravků na ochranu rostlin, ČSN 83 0915 Objekty pro manipulaci s ropnými látkami a jejich skladování.

^5) § 2 a § 4 odst. 2 písm. b) zákona SNR č. 135/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství.

^6) § 27 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon].

^7) Hlášení havárie podle tohoto ustanovení nenahrazuje oznámení havárie podle vyhlášky Slovenského úřadu bezpečnosti práce a Slovenského báňského úřadu č. 111/1975 Sb. o evidenci a registraci pracovních úrazů a o hlášení provozních nehod (havárií) a poruch technických zařízení.

^8) Zákon č. 40/1974 Sb., o Sboru národní bezpečnosti.

^9) § 26 odst. 2 vodního zákona.

^10) Vyhláška ministerstva zdravotnictví č. 45/1966 Sb., o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek.