Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o úpravě pracovní doby a o přesunu pracovního volna v roce 1978

Úprava pracovní doby

(1) Pracovní doba stanovená podle vyhlášky č. 63/1968 Sb., o zásadách pro zkrácení týdenní pracovní doby a pro zavádění provozních a pracovních režimů s pětidenním pracovním týdnem, nebo podle dalších předpisů vydaných ústředními orgány ke zkrácení pracovní doby, se upravuje v roce 1978 tak, že pracovními dny jsou též soboty připadající na 11. březen, 1. duben, 13. květen, 23. září a 14. říjen.

(2) Délka dalších pracovních směn ve dnech uvedených v předchozím odstavci rovná se délce směny stanovené v organizaci na pátek předcházející této směně.

(3) Připadne-li podle rozvrhu pracovních směn pracovníkovi jeho pravidelná pracovní směna na některý z pracovních dnů uvedených v odstavci 1, určí organizace po projednání se závodním výborem základní organizace Revolučního odborového hnutí (dále jen „závodní výbor“) tomuto pracovníkovi další pracovní směnu na jiný vhodný den v témže měsíci; tuto povinnost nemá organizace vůči pracovníkům s týdenní pracovní dobou trvale nerovnoměrně rozvrženou do šesti dnů.

(4) Organizace mohou se souhlasem závodního výboru, státní orgány po projednání s ním, přesunout na pracovištích s přetržitým provozem druhé a třetí směny připadající na dny uvedené v odstavci 1 na jiné vhodné dny v témže měsíci.

(5) Úprava pracovní doby uvedená v odstavci 1 se vztahuje i na pracovníky, kteří mají s organizací sjednanou kratší pracovní dobu (§ 86 a § 156 odst. 2 zákoníku práce), s výjimkou pracovníků, jimž je pracovní doba zkrácena na základě lékařského posudku a u nichž by prodloužení pracovní doby o další směnu přesáhlo maximální počet hodin, po který může pracovník podle tohoto posudku v týdnu pracovat.

(6) Pracovní doba se neupravuje mladistvým pracovníkům mladším než 16 let, pracovníkům na pracovištích s nepřetržitým provozem, pracovníkům s pracovní dobou rovnoměrně rozvrženou na 6 dnů v týdnu a pracovníkům v provozech, v nichž byla zkrácena pracovní doba ze zdravotních důvodů.

(7) Pokud by pracovník neměl v důsledku úpravy pracovní doby podle odstavce 1 v týdnu ani jeden den nepřetržitého odpočinku, přesune mu organizace po projednání se závodním výborem jednu pracovní směnu z tohoto týdne na některý den jeho nepřetržitého odpočinku v jiném týdnu téhož měsíce.

(8) Čerpá-li pracovník dovolenou na zotavenou po částech kratších než týden tak, že do ní připadá další směna, nemění se tím celkový počet dnů jeho dovolené vyplývající z pracovního režimu obvyklého v organizaci. Náhradu mzdy za dovolenou na zotavenou obdrží pracovník, jemuž by připadla do doby dovolené na zotavenou některá z dalších směn, za tolik pracovních dnů dovolené, kolik mu jich odpadlo podle harmonogramu směn rozšířeného o další směnu.

Přesun pracovního volna a pracovní doby a úprava některých provozních režimů

(9) V roce 1978 se přesouvá pracovní volno ze soboty 6. května na pondělí 8. května a pracovní doba z pondělí 8. května na sobotu 6. května.

(10) Přesun pracovního volna a pracovní doby se nevztahuje na pracovníky na pracovištích s nepřetržitým provozem.

(11) Pracovní dobu pracovníků obchodu a služeb se stykem se zákazníky, pracovníků zásobujících provozovny obchodu, pracovníků spojů a pracovníků veřejné dopravy stanoví organizace v souladu s obecnými pokyny pro úpravu provozních režimů; tyto pokyny vydají příslušné ústřední orgány s ohledem na potřeby obyvatelstva a socialistických organizací pro případy vzniku souvislého třídenního, případně čtyřdenního pracovního volna.

Odměňování práce

(12) Za práci v dalších směnách (odstavec 1) náleží pracovníkovi mzda ve výši stanovené mzdovými předpisy. Pracovníkovi odměňovanému měsíční mzdou se v souvislosti s odpracováním dalších pracovních směn jeho základní mzda nezvyšuje.

(13) Pokud bude pracovníkovi určena další směna na jinou sobotu nebo neděli v souvislosti s ustanovením odstavců 3 nebo 7 této vyhlášky, přísluší mu za práci v těchto dnech mzdové zvýhodnění za práci o sobotách a nedělích.^1)

(14) Práce v dalších směnách není prací přesčas, a proto za ni nenáleží pracovníkovi příplatek za práci přesčas ani náhradní volno podle § 116 zákoníku práce.

(15) Za práci konanou ve dnech uvedených v odstavci 1 nenáleží pracovníkovi mzdové zvýhodnění za práci o sobotách a nedělích,^1) a to i když nejde o práci v dalších směnách.

(16) Pracovníkovi, který v důsledku přesunu pracovní doby podle odstavce 9 bude pracovat v sobotu, nenáleží za práci konanou v tento den mzdové zvýhodnění za práci o sobotách a nedělích;^1) rovněž pro odměňování práce přesčas se tento den nepovažuje za den pracovního klidu.

Pracovníkovi, kterému podle mzdových předpisů přísluší mzdové zvýhodnění za práci o sobotách a nedělích, náleží toto zvýhodnění za práci v pondělí 8. května.

Závěrečné ustanovení

(17) Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Ministr:

Štanceľ v. r.

^1) Vyhláška č. 200/1968 Sb., o mzdovém zvýhodnění práce o sobotách a nedělích; mzdové předpisy vydané ústředními orgány k provedení zásad racionalizace mzdových soustav podle usnesení vlády ČSSR ze dne 3. května 1973 č. 128.