Vyhláška ministerstva kultury Slovenské socialistické republiky, kterou se vyhlašuje chráněná krajinná oblast Východní Karpaty

§ 1

(1) Území vymezené v části I přílohy, jež tvoří součást této vyhlášky, se vyhlašuje za chráněnou krajinnou oblast Východní Karpaty (dále jen „oblast“). Oblast se rozprostírá v okresech Humenné a Svidník ve Východoslovenském kraji, a to:

• a) v okrese Humenné

v katastrálních územích obcí Brezovec, Čabalovce, Čertižné, Dara, Habura, Hostovice, Jalová, Kalinov, Kalná Roztoka, Kolbasov, Medzilaborce, Nová Sedlica, Ňagov, Oľšinkov, Osadné, Ostrožnica, Palota, Parihuzovce, Pčoliné, Príslop, Runina, Ruská Volová, Ruské, Ruský Potok, Smolník, Stakčianska Roztoka, Stakčín, Starina, Svetlice, Topoľa, Ubľa, Ulič, Uličské Krivé, Veľká Poľana, Výrava, Vyšná Jablonka, Zboj, Zvala;

• b) v okrese Svidník

v katastrálních územích obcí Bodružal, Korejovce, Krajná Bystrá, Krajná Poľana, Medvedzie, Miroľa, Nižný Komárnik, Príkra, Šarbov, Vladiča (osady Driečna a Suchá), Vyšný Komárnik.

(2) Účelem vyhlášení oblasti je ochrana a zvelebování přírody a přírodních zdrojů, zabezpečování jejich optimálního využívání se zřetelem na jejich všestranný kulturní, vědecký, ekonomický, vodohospodářský a zdravotně rekreační význam.

(3) Ochrana přírody a přírodních hodnot a zachovávání stanovených podmínek ochrany oblasti je povinností všech orgánů a organizací, které na jejím území jakkoli působí, jakož i občanů, kteří se v oblasti zdržují.

(4) Na území oblasti lze podle § 6 odst. 3 a § 7 a 8 zákona Slovenské národní rady č. 1/1955 Sb. SNR, o státní ochraně přírody (dále jen „zákon“), vyhlásit zvláštní ochranu jejích mimořádně významných částí.

§ 2

(1) Na území oblasti lze jen v dohodě s orgány státní ochrany přírody:^1)

• a) provádět geologické práce včetně technických prací v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy;

• b) dobývat ložiska nerostů;

• c) zavádět nepůvodní druhy rostlin a živočichů do volné přírody zásadně jen při provádění výzkumů v rámci experimentální činnosti. Toto ustanovení se netýká zemědělského půdního fondu obhospodařovaného podle schválených plánů rozvoje zemědělské výroby;

• d) měnit hranice lesního a zemědělského půdního fondu;

• e) používat lesních a zemědělských pozemků k jiným účelům;

• f) mimo intravilán obcí budovat stavby všeho druhu (důlní, průmyslové, inženýrské, rekreační, obytné, garáže atd.), kromě provozních zařízení státních lesů a zemědělských podniků a zařízení sloužících k ochraně státních hranic;

• g) mimo intravilán obcí s výjimkou prostorů, které byly již dříve určeny k těmto účelům, umisťovat skládky a skládat odpady;

• h) mimo intravilán obcí umisťovat reklamní, informační a jiná podobná zařízení;

• i) velkoplošně používat pesticidy mimo lesní školky a zemědělský půdní fond;

• j) zachytávat a upravovat prameny a povrchové vody k vodohospodářským účelům.

(2) Rozsah výkonu ostatních činností v oblasti se vymezuje takto:

• a) obhospodařování lesního fondu se řídí schválenými lesními hospodářskými plány, v nichž se hospodářská opatření pro lesy chráněné z důvodu ochrany přírody stanoví ve spolupráci s orgány státní ochrany přírody; v ostatních případech tehdy, je-li stanovený předpis lesního hospodářského plánu vázán na povolení výjimky příslušným orgánem národního výboru;

• b) rozvoj zemědělské výroby v oblasti se uskutečňuje na základě komplexních plánů rozvoje zemědělství včetně úprav pozemků se stromy a křovitou vegetací pro jednotlivé územně správní celky, vypracovaných ve spolupráci s orgány státní ochrany přírody se zvláštním zřetelem na zachování biologických a estetických hodnot oblasti a na zájmy ochrany a využití zemědělského půdního fondu;

• c) při všech záměrech a zásazích musí být respektován vodohospodářský význam území. Z tohoto důvodu je třeba zejména zamezit rozšiřování eroze vyloučením příčin jejího vzniku a erozní plochy asanovat. Vodohospodářské stavby jakéhokoli druhu (nádrže, úpravy toků, vodohospodářské meliorace apod.) lze v oblasti realizovat jen na základě příslušné dokumentace schválené orgány státní ochrany přírody. Zvláštní péči je třeba věnovat ochraně současných a perspektivních zdrojů pitné vody;

• d) výstavba se realizuje podle schválené územně plánovací dokumentace se zřetelem na optimální zachování neurbanizovaných prostorů přírodního prostředí. Při projektování a výstavbě je třeba přihlížet k charakteru krajiny a používaného materiálu. Výstavba podnikových a soukromých chat, zřizování tábořišť, parkovišť a jiných funkčních zařízení je dovolena jen v prostorech vymezených orgány územního plánování v dohodě s orgány státní ochrany přírody a ostatními dotčenými orgány státní správy na podkladě schválené územně plánovací dokumentace, jakož i usnesením rady příslušného okresního národního výboru o schválení rekreační oblasti a vyhlášením lesních částí v rekreačním prostoru a jeho bezprostředním okolí za účelové rekreační lesy;

• e) myslivost a rybářství se provádějí podle schválených plánů chovu a lovu zvěře a ryb a se zřetelem na zachování a zvelebování přirozených souborů společenstev, a jde-li o ochranu volně žijících živočichů, ve spolupráci s orgány státní ochrany přírody;

• f) komunikace se budují na základě schválené územně plánovací dokumentace. Turistické stezky se rozšiřují a značkují a naučné trasy se budují v souladu s koncepcí ochrany přírody v oblasti ve vzájemné dohodě s orgány turistiky ve Slovenské socialistické republice. Dopravní průzkum pro účely lesního hospodářství se provádí ve spolupráci s orgány státní ochrany přírody a schvaluje se za jejich účasti při závěrečném protokolu k lesnímu hospodářskému plánu;

• g) výzkum a průzkum, který se dotýká přírodních poměrů oblasti, lze provádět jen s vědomím Slovenského ústavu památkové péče a ochrany přírody, který vede jejich evidenci. Přitom je třeba dbát na to, aby se v čase a v místě nestřetávaly zájmy různých organizací anebo aby nebyly poškozovány chráněné přírodní hodnoty.

§ 3

(1) Území vymezené v části II přílohy této vyhlášce se vyhlašuje podle § 11 zákona za ochranné pásmo oblasti.

(2) V ochranném pásmu oblasti je třeba hospodářskou a jinou činnost provádět tak, aby nebyly poškozovány přírodní hodnoty oblasti a aby byl zachován přirozený ráz krajiny.

(3) K výstavbě v ochranném pásmu oblasti mimo intravilán obcí, s výjimkou provozních staveb lesního hospodářství a zemědělství a zařízení sloužících k ochraně státních hranic, je zapotřebí též souhlasu orgánů státní ochrany přírody.

(4) Pro výkon myslivostí a rybářství v ochranném pásmu oblasti platí podmínky uvedené v § 2 odst. 2 písm. e) této vyhlášky.

§ 4

(1) Ve věcech, které se dotýkají oblasti, rozhodují orgány státní správy, zejména orgány územního plánování, stavební úřady, báňské úřady, orgány státní péče o lesy, orgány ochrany ovzduší, vodohospodářské, zemědělské, dopravní, cestovního ruchu, zdravotnictví a hygieny, jakož i orgány tělesné výchovy s ohledem na poslání oblasti, a to ve spolupráci s příslušnými orgány státní ochrany přírody.

(2) Obdobně postupují orgány a organizace, které v oblasti provádějí vlastní opatření na ochranu ovzduší, vody, půdy, vegetačního krytu, ryb, zvěře a jiných volně žijících živočichů.

§ 5

(1) O způsobu ochrany zvláště chráněných území, která jsou v oblasti a v jejím ochranném pásmu, platí podmínky stanovené příslušnými orgány. Podmínky ochrany podle § 2 této vyhlášky se nevztahují na zvláště chráněné zemědělské půdy.^2)

(2) Na územích, na která se vztahuje působnost federálního ministerstva národní obrany a ministerstev vnitra, jsou orgány státní ochrany přírody a orgány státní památkové péče povinny dbát zájmů vojenské správy a při změnách, které se dotýkají obrany státu, zařízení nebo prostorů sloužících k tomuto účelu, si vyžádat souhlas vojenské správy nebo příslušných orgánů ministerstev vnitra. Zájmová území vojenské správy nejsou vyhlášením oblasti dotčena.

(3) Vyhlášením oblasti nejsou dotčena vlastnická práva a jiné majetkové vztahy k nemovitostem. které se nacházejí na území oblasti, ani ochranná pásma stanovená podle zvláštních předpisů.^3)

§ 6

(1) Úkoly orgánů státní ochrany přírody na území oblasti a ochranného pásma podle této vyhlášky provádí v rámci své působnosti^4) Slovenský ústav památkové péče a ochrany přírody v Bratislavě

(2) Na ochraně přírody a přírodních hodnot v oblasti a v jejím ochranném pásmu se aktivně podílejí národní výbory působící na jejich území.

(3) Orgány a organizace, které využívají území oblasti a jejího ochranného pásma, zabezpečují v rámci své působnosti finanční a materiálové prostředky na ochranu, rozvoj a zvelebování oblasti v rámci schválených hospodářských a finančních plánů, vyplývá-li potřeba těchto prostředků z činnosti, kterou na tomto území vykonávají.

§ 7

Mapy, v nichž je zakresleno území oblasti a jejího ochranného pásma, jsou uloženy ve Slovenském ústavu památkové péče a ochrany přírody v Bratislavě, na Východoslovenském krajském národním výboru v Košicích, na okresních národních výborech v Humenném a ve Svidníku a na Krajské správě geodézie a kartografie v Prešově.

§ 8

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Ministr:

Válek v. r.

Příloha k vyhlášce č. 70/1977 Sb.

VYMEZENÍ ÚZEMÍ

chráněné krajinné oblasti Východní Karpaty a jejího ochranného pásma

Chráněná krajinná oblast (dále jen „oblast“) se rozprostírá na území Východoslovenského kraje v okresech Humenné a Svidník.

Území oblasti a jejího ochranného pásma je vyznačeno na otiscích základní mapy ČSSR v měřítku 1 : 50 000 na těchto mapových listech:

28 — 13 Vyšný Mirošov

28 — 14 Nižný Komárnik

28 — 31 Svidník

28 — 32 Medzilaborce

28 — 34 Radvaň nad Laborcom

28 — 41 Oľšinkov

28 — 43 Papín

28 — 44 Zboj

38 — 21 Snina

38 — 22 Ubľa.

I. Vymezení oblasti

Hranice oblasti probíhá od výchozího bodu v místě, kde říčka Ublianka opouští naše území, odtud pokračuje proti toku Ublianky k jejímu prvému levostrannému přítoku, který sleduje k mostu na státní silnici Ubľa — státní hranice, odtud pokračuje severním směrem na kótu 313 (Radovo), potom západním směrem do údolí, které sleduje asi 300 m proti toku na úroveň kóty 267, odtud pokračuje západním směrem do údolí potoka Brezovčík, potom pokračuje proti toku Brezovčíka a později Klišova na úroveň obce Brezovec a západním směrem na kótu 351, obchází severním okrajem obec Ruská Volová až k západnímu okraji, odkud pokračuje severozápadně proti toku potoka k souvislému okraji lesa, který sleduje do údolí potoka Chmeľnica až po soutok s Ubliankou. Odtud pokračuje proti toku až k souvislému okraji lesa, potom odbočuje na severozápad a pokračuje bočním hřebínkem do údolí potoka Lieskovec na kótu 496 (Lieskovec), odtud severozápadním směrem sbíhá do údolí potoka Oľohovec nad obec Stakčianska Roztoka až k souvislému okraji lesa, který sleduje na západ, potom na jihozápad a opět na západ až do údolí Cirochy. Proti toku Cirochy pokračuje k silnici směřující od kóty 413 (Vŕšok), přechází přes státní silnici Stakčín — Starina k souvislému okraji lesního komplexu Dubiny, kterým pokračuje do údolí Chotinky a proti jejímu toku až na kótu 449, odkud pokračuje k obci Pčoliné. Odtud sleduje tok potoka na severovýchod, překonává boční hřebínek, sestupuje do údolí a proti toku levostranného přítoku Pčolinky pokračuje přes kótu 641 (Kýčera) k obci Parihuzovce, sleduje hřebínek východně od obce až k jejímu severnímu okraji, odkud severozápadním směrem pokračuje do údolí levostranného přítoku Hostovického potoka, jehož tok sleduje až na úroveň začátku bočního hřebínku, zde se náhle otáčí na sever a pokračuje na kótu 664. Z tohoto místa pokračuje hranice na severozápad, sleduje souvislou hranici lesa jižně od kót 586 a 688, přechází přes kóty 634 a 608, lomí se na jihozápad, pokračuje polní cestou přes kótu 362 k obcí Svetlice, kterou obchází východním okrajem až k lesovně, kde se lomí na severozápad, pokračuje na jihozápadní okraj hřebínku Gušina, odkud sbíhá do údolí levostranného přítoku Výravy a pokračuje západním směrem do údolí Malé Výravy, kterou sleduje proti toku až na úroveň lesovny Pelikán. Potom hranice pokračuje na západ přes kótu 464 opět do údolí Výravy, odkud pokračuje na sever proti toku a při přechodu Suché Výravy do souvislého lesního komplexu se lomí na západ, sleduje souvislou lesní hranici až po lesní cestu, odkud odbočuje na západ k severnímu okraji obce Čabalovce a přechází přes kótu 531 (Kýčerka ), kótu 524, kótu 540 (Kýčera), odkud schází do údolí Vydranky, pokračuje západním směrem na kótu 433 (Panská Kýčera) a přes kótu 446 až k Borovému potoku, potom pokračuje proti toku až k silnici Habura — Kalinovo na severozápad k potoku Sližov. Od soutoku potoků pokračuje hranice na severozápad přes kótu 562 (Kýčera), odkud okrajem souvislého lesa a později polní cestou pokračuje k obci Čertižné, kterou obchází až k severozápadnímu okraji, odkud pokračuje asi 1 km na západ, potom přechází jihojihovýchodním směrem na kótu 660 (Perelisky). Z tohoto bodu sbíhá do údolí levostranného přítoku Chotčianky, později odbočuje na západ přes kótu 592, pokračuje do údolí Chotčianky a proti jejímu toku pokračuje na úroveň kóty 627 (Stavlinec), lomí se na západ, přechází přes Stavlinec do údolí Javorového potoka, kde se lomí na severozápad a pravostranným přítokem se dostává do výrazného sedla, odkud pokračuje na jihozápad údolím mezi Jaseníkem a Kozím hŕbkem na kótu 434. Odtud hranice pokračuje severozápadním směrem, sleduje potok Bodružalík, obchází na severním okraji obec Bodružal a pokračuje potokem až k silničnímu mostu. Hranice oblasti potom pokračuje silnící do Krajné Poľany ke kótě 332, z níž přechází směrem severozápadním na vyvýšeninu nad obcí Nižný Komárnik, kde se lomí na západ a sbíhá do údolí pravostranného přítoku potoka Ladomirka, potom pokračuje na západ a po dosažení hřebene pokračuje severozápadním směrem na kótu 518 (Ščob), odkud sbíhá do údolí potoka Hrišov, pokračuje proti jeho toku, východním okrajem obchází obec Medvedzie, opět pokračuje proti toku Hrišova, přichází k obci Šarbov, kterou obchází východním okrajem a pokračuje proti toku Hrišova až na československo-polskou hranici. Odtud pokračuje hranice oblasti po československo-polské hranici východním směrem přes kótu 502 (Dukelský průsmyk) až ke kótě 1221 (Kremenec). Z Kremence pokračuje hranice oblasti po státní hranici československo-sovětské směrem na jih k výchozímu bodu tohoto popisu hranice oblasti, kde opouští říčka Ublianka naše státní území.

Rozloha oblasti je 66 810 ha.

II. Vymezení ochranného pásma oblasti

Výchozí bod a začátek hranice ochranného pásma je totožný s hranicí oblasti, pokračuje proti toku řičky Ublianky až k dotyku se státní silnicí Klenová — Ubľa, kterou sleduje po silniční most, odkud pokračuje po soutok potoka Luh s Ubliankou, dále pokračuje hřebínkem Ploský na kótu 376 (Mandrikov grúň), kótu 422 (Veľký Brusný) až po soutok potoků Ternovec a Kolonička, odkud pokračuje státní silnicí až ke Stakčínu. Ze Stakčína pokračuje na severozápad přes kótu 433 (Vŕšok), kótu 389 (Kadobný), kótu 640 (Diel) do údolí Udavy, přes kótu 584 (Hrablová) do údolí Výravy, přes kótu 553 (Na Kundrovci), kótu 419 (Miková) a kótu 411 (Nagovec), odkud sbíhá do údolí Laborce a pokračuje přes kótu 433 (Kameň), kótu 496, odkud schází severozápadním směrem do údolí Rokytovce a pokračuje přes kótu 531 (Obrúbané), kótu 495 (Petrova púť), kótu 523 (Kýčera), kóty 431, 440, 582 (Ždiar) a kótu 424 do údolí Mlynského potoka, potom pokračuje přes kótu 548 (Mäsiarske), kóty 576 a 507 (Vŕšok), přes obec Hunkovce na kótu 482 (Kobylacký vrch), přes kótu 534 (Javor) na kótu 519 (Vrch) a přes kótu 529, 602 k československo-polské státní hranici, kde končí hranice ochranného pásma oblasti.

Rozloha ochranného pásma oblasti je zhruba 30 100 ha.

^1) § 12 a 13 zákona.

^2) § 7a zákona č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 75/1976 Sb.

^3) Zákon č. 51/1964 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 104/1974 Sb., zákon č. 135/1961 Sb., o pozemních komunikacích, a zákon č. 47/1956 Sb., o civilním letectví, ve znění zákona č. 43/1976 Sb.

^4) Zákon Slovenské národní rady č. 7/1958 Sb. SNR, o kulturních památkách.