Vyhláška ministerstva kultury Slovenské socialistické republiky, kterou se vydává statut Národního parku Nízké Tatry

§ 1

Ochrana národního parku

Zřízením Národního parku Nízke Tatry (dále jen „národní park“) se zabezpečuje ochrana, obnova a zvelebování krajinných krás, přírodního a kulturního bohatství jeho území v souladu s rozvojem jednotlivých odvětví národního hospodářství.

§ 2

Zájmové prostory

(1) K zabezpečení ochrany přírody ve vztahu k hospodářské, technické a jiné činnosti (dále jen „hospodářská činnost") vymezují se na území národního parku a jeho ochranného pásma zájmové prostory podle charakteru přírodního prostředí a jeho převládajících funkcí.

(2) Území národního parku se člení na tyto zájmové prostory: Centrálna časť, Hrebeňová časť-západ, Hrebeňová časť-východ, Korytnica, Ludrovská dolina, Magurka — Železné, Čierny Váh a Pusté pole.

(3) Území ochranného pásma národního parku (dále jen „ochranné pásmo") se člení na tyto zájmové prostory: Bystrá — Čertovica — Malužiná, Korytnická dolina, Liptovská Lúžna, Biely Váh — Šuňavy, Bacúšska dolina, Jasenie — Sopotnica, Donovaly — Motyčky, Liptovská Štiavnica — Liptovské Kľačany, Polomka — Šumiac, Valaská — Beňuš a Staré Hory — Hiadeľ.

(4) Území zájmových prostorů národního parku a jeho ochranného pásma je vymezeno v příloze č. 1, která je součástí této vyhlášky.

§ 3

Podmínky ochrany národního parku

Na území národního parku je třeba hospodářskou činnost a její plánování na úseku těžby nerostných surovin, vodního a lesního hospodářství, myslivosti a rybářství, zemědělství, budování komunikací a dálkových vedení, jakož i ostatní výstavby všeho druhu včetně zařízení pro cestovní ruch a rekreaci a jakoukoliv jinou činnost rozvíjet a vykonávat v souladu s jeho posláním a potřebami, jakož i se schválenou územně plánovací dokumentací a s příslušnými hospodářskými plány.

§ 4

Podmínky využívání národního parku

(1) Funkční využívání, organizace a výstavba území řídí se schválenou územně plánovací dokumentací a územními rozhodnutími vydávanými podle zákona o územním plánování a stavebním řádu, podle dalších obecně závazných právních předpisů upravujících tuto činnost a v souladu s posláním národního parku, přičemž

• a) vytváření nových trvalých sídlišť obytného charakteru je na území národního parku vyloučeno;

• b) u ostatní výstavby je nutno pečovat o zachování nenarušených a neurbanizovaných přírodních prostorů na základě schválené územně plánovací dokumentace;

• c) výstavba chat pro individuální rekreaci, staveb pro dočasné ubytování včetně podnikových zotavoven, chatových táborů, prostorů vyhrazených pro stanování, autocampingů, parkovišť a jiných funkčních zařízení^1) je povolena jen v prostorech vymezených orgány územního plánování příslušného krajského národního výboru se souhlasem orgánů státní ochrany přírody.^2)

(2) Pro ostatní činnosti na území národního parku platí tyto podmínky:

• a) dobývací prostory a zařízení pro těžbu nerostů na území národního parku je nutno zásadně opticky izolovat od průběžných komunikací, věnovat zvýšenou péči opatřením proti znečištění okolí jejich provozem a provedení všech rekultivačních opatření po ukončení dobývání;^3)

• b) u všech záměrů a zásahů je nutno respektovat vodohospodářský význam území národního parku, zabezpečovat biologickou a technickou údržbu pramenných oblastí, asanaci erozivních a lavinových území, pečovat o čistotu vodních toků a ostatních povrchových vod a vytvářet všestranné podmínky pro zlepšení vodohospodářských poměrů. Při projektování a výstavbě vodohospodářských děl^4) je nutno pečovat o jejich organické začlenění do přírodního prostředí; při výstavbě objektů pro odběr k jinému používání povrchových a podzemních vod zajistit, aby nevznikaly závady hygienické a estetické povahy. Úpravu vodních toků a břehů ostatních povrchových vod je nutno provádět zejména biologickými způsoby a důsledně chránit břehové porosty. Zvláštní péče musí být věnována minerálním pramenům;

• c) v lesích se hospodaří podle schválených lesních hospodářských plánů, v nichž hospodářská opatření pro lesy v jednotlivých zájmových prostorech národního parku se stanoví po projednání s orgány státní ochrany přírody, v zájmových prostorech ochranného pásma národního parku jen tehdy, jedná-li se o změnu lesního hospodářského plánu;^5)

• d) myslivost a rybářství se vykonává podle schválených plánů chovu a lovu zvěře a ryb se zřetelem k ochraně a obnově těchto zdrojů a podle příslušných ustanovení zákona o myslivosti, zákona o rybářství^6) a prováděcích předpisů vydaných na jejich základě; provádějí je podniky státních lesů, myslivecká sdružení a rybářské organizace v souladu s posláním národního parku;

• e) rozvoj zemědělské výroby včetně výstavby potřebných objektů na území národního parku se uskutečňuje podle schválených plánů rozvoje zemědělské výroby, pětiletých a ročních plánů a v souladu s posláním národního parku. Zvláštní pozornost je nutno věnovat otázce racionálního využívání horských luk a pastvin a ochraně zemědělského půdního fondu též s ohledem na zvláště chráněné zemědělské půdy;^7)

• f) stromy a keřovitá vegetace, které na území národního parku rostou mimo les a intravilány obcí, jsou předmětem zájmu státní ochrany přírody. Zásahy do těchto přírodních složek lze uskutečnit jen se souhlasem příslušného orgánu státní ochrany přírody;

• g) výzkum a průzkum přírody a přírodních poměrů na území národního parku lze provádět jen s vědomím Slovenského ústavu památkové péče a ochrany přírody, který vede jejich evidenci; přitom je nutno dbát na to, aby nedocházelo k časovým a místním střetům zájmů a aby nebyly poškozovány chráněné přírodní hodnoty;

• h) zavádění nepůvodních druhů rostlin a živočichů do volné přírody se umožňuje v dohodě s orgány státní ochrany přírody zásadně jen při provádění výzkumů v rámci experimentální činnosti; toto se netýká zemědělského půdního fondu obhospodařovaného podle schválených plánů rozvoje zemědělské výroby.

(3) Kromě podmínek ochrany a využívání národního parku uvedených v odstavcích 1 a 2 platí pro jednotlivé zájmové prostory národního parku též zvláštní podmínky ochrany uvedené v příloze č. 2, která je součástí této vyhlášky.

§ 5

Podmínky využívání ochranného pásma

(1) V ochranném pásmu je nutno vyloučit působení škodlivých vlivů okolí na území národního parku, předcházet jim a zabezpečit ucelenost přírodních ekologických systémů národního parku.

(2) Při výkonu hospodářské a jiné činnosti v ochranném pásmu se musí v souladu s jeho posláním zachovávat tyto zásady:

• a) průmysl a zemědělství je nutno rozvíjet tak, aby se neznehodnotil typický krajinný ráz a aby území národního parku neovlivnily škodlivé odpady a chemické látky (exhaláty, odpadní vody, pesticidy apod.);

• b) lesní hospodářství se řídí podle schválených lesních hospodářských plánů;

• c) otvírání nových těžeben nerostů je nutno předem dohodnout s orgány státní ochrany přírody a těžbu provádět tak, aby tím co nejméně utrpěl estetický ráz krajiny;

• d) při projektování a výstavbě vodohospodářských děl nutno dbát na jejich organické začlenění do přírodního prostředí a vodohospodářské úpravy provádět zejména biologickým způsobem; o zdroje pitné a užitkové vody a o minerální prameny je nutno pečovat tak, aby nevznikaly závady hygienické a estetické povahy;

• e) při plánování rozvoje a vykonávání myslivosti a rybářství podle příslušných ustanovení zákona o myslivosti a zákona o rybářství^6) je nutno respektovat zásady ochrany fauny národního parku;

• f) při výstavbě všeho druhu je nutno pečovat o vytváření ucelených sídlišť a jejich aglomerací v návaznosti na současnou sídlištní strukturu. Zvýšenou pozornost je nutno věnovat územně plánovací dokumentaci, projektové dokumentaci a výtvarnému řešení objektů všeho druhu v areálech vstupních měst a obcí do národního parku v jeho ochraném pásmu.

(3) Pro využívání ochranného pásma kromě zásad uvedených v odstavci 2 platí zvláštní podmínky využívání jeho jednotlivých zájmových prostorů, uvedené v příloze č. 3, která je součástí této vyhlášky.

§ 6

Památky Slovenského národního povstání a ostatní kulturní památky

(1) Na území národního parku a jeho ochranného pásma je věnována zvláštní péče zpřístupnění a kulturně výchovnému využití památek Slovenského národního povstání.

(2) Evidenci památek Slovenského národního povstání na území národního parku a jeho ochranného pásma vede Slovenský ústav památkové péče a ochrany přírody. Pomoc národním výborům při zajišťování péče o tyto památky, jakož i při jejich využívání pro kulturně výchovné cíle poskytuje Muzeum Slovenského národního povstání v Banské Bystrici ve spolupráci se Slovenským ústavem památkové péče a ochrany přírody.

(3) Péče o ostatní kulturní památky nacházející se na území národního parku se vykonává podle zvláštních předpisů.^8)

§ 7

Správa národního parku

(1) Správu národního parku a odborné úkoly státní ochrany přírody na území národního parku a jeho ochranného pásma vykonává ve smyslu nařízení vlády SSR o Národním parku Nízke Tatry Slovenský ústav památkové péče a ochrany přírody.^9)

(2) Slovenský ústav památkové péče a ochrany přírody sleduje koordinaci hospodářských, rekreačních a kulturních záměrů a zájmů na území národního parku, usiluje, aby se v souladu s ochranou přírody a schválenou územně plánovací dokumentací dále zdokonalovaly možnosti jeho využití pro rekreaci, turistiku a cestovní ruch; přitom úzce spolupracuje s příslušnými orgány státní správy společenských a jiných organizací.

(3) Slovenský ústav památkové péče a ochrany přírody dále

• a) sleduje zabezpečování plnění usnesení a opatření státních orgánů v otázkách ochrany a rozvoje národního parku,

• b) poskytuje odbornou a poradenskou pomoc v otázkách státní ochrany přírody na území národního parku,

• c) vydává návštěvní řády, pravidla a jiná odborná stanoviska pro využívání území národního parku,

• d) vykonává kulturně osvětovou práci zaměřenou na poznávání a ochranu přírody a kulturních památek národního parku,

• e) vytváří podmínky pro vědecko-výzkumnou činnost na území národního parku, vede její evidenci a pečuje o realizaci výsledků výzkumu v ochranářské praxi,

• f) vede dokumentaci ochrany přírody v národním parku.

(4) Pro řešení závažných otázek národního parku, které se dotýkají více odvětví, zřídí Slovenský ústav památkové péče a ochrany přírody poradní sbor; jeho členy budou též zástupci příslušných národních výborů, orgánů a organizací vykonávajících činnost na území národního parku a jeho ochranného pásma.

§ 8

Výjimky z podmínek ochrany a využívání národního parku a z podmínek využívání jeho ochranného pásma

Výjimky z ustanovení této vyhlášky může z důvodů naléhavého celospolečenského zájmu povolit ministerstvo kultury Slovenské socialistické republiky po vyjádření příslušného krajského národního výboru.

§ 9

Péče národních výborů o národní park

(1) Místní, okresní a krajské národní výbory v rámci své působnosti účinně pomáhají uskutečňovat opatření k ochraně národního parku a k využívání jeho ochranného pásma.

(2) Při stanovení provozních podmínek pro jednotlivá území národního parku významná z hlediska cestovního ruchu spolupracují příslušné národní výbory se Slovenským ústavem památkové péče a ochrany přírody.

§ 10

Závěrečné ustanovení

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Ministr:

Válek v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 120/1978 Sb.

• 1. VYMEZENÍ ÚZEMÍ A ZÁJMOVÝCH PROSTORŮ NÁRODNÍHO PARKU NÍZKE TATRY

Zájmový prostor CENTRÁLNA ČASŤ (A I)

Hranice zájmového prostoru Centrálna časť vychází od chaty Hrdinov SNP, pokračuje jihozápadním směrem po hřebeni Veľkého Gáple přes kóty 1776, 1669, 1180 (Zálomy) na kótu 936 (Stupka) a dále jihozápadním směrem přes Bystrou dolinu na kótu 842 (Horný diel). Odtud hranice probíhá po hřebeni jihozápadním směrem na dolní hranici lesa, pokračuje západním směrem po spodní hranici lesa k potoku Hnusné a dále potokem proti směru jeho toku. Dále směřuje proti toku Suchého potoka a hranicí lesa k severozápadu. Při překročení lesní cesty se stáčí na jihozápad, překračuje státní silnici č. 05650 na kótě 590 a dále Vajskovský potok. Pokračuje hranicí lesa západním a jižním směrem do údolí Veľký Grapel', dále severním směrem hranicí lesa a hřebenem po katastrální hranici obcí Dolná Lehota a Jasenie přes kóty 844, 1231, 1408 (Žiar), 1840 (Žiarska hol'a), 1980 (Skalka), ke kótě 1937 (Kotliská), odtud katastrální hranicí obcí Dolná Lehota a Lazisko na kótu 1889 (Poľana) a katastrální hranicí obcí Lazisko a Demänovská dolina na kótu 1886 (Bôr). Hranice odtud jde severozápadním a severním směrem přes kóty 1520, 1429 (Jaloviarka), 1229 (Uhlisko) k hájovně nad Laziskem v údolí potoka Paludžanka. Odtud pokračuje východním směrem po spodní hranici lesa nad obcemi Ploštín, Iľanovo, Závažná Poruba, Liptovský Ján a osadu Liptovská Porúbka po státní silnici č. 72 a pokračuje po ní jižním směrem. Na kótě 694 se stáčí jihozápadním směrem po hřebeni přes kóty 1325 (Hradište), 1538 (Nižný Príslop), 1343 (Okrúhly vrch), 1723 (Rovná hol'a), na kótu 1506 (Bocianske sedlo). Dále pokračuje na západ po hřebeni přes kótu 1807 (Králička) k výchozímu bodu u chaty Hrdinov SNP.

Zájmový prostor HREBEŇOVÁ ČASŤ-ZÁPAD (A II/a)

Hranice zájmového prostoru Hrebeňová časť-západ vychází z kóty 1937 (Kotliská), pokračuje jižním a jihozápadním směrem po katastrální hranici obcí Dolná Lehota a Jasenie pod kótou 1980 (Skalka), přes kótu 1840 (Žiarska hoľa) na horní hranici lesa, odtud po ní severním a dále západním směrem pod Latiborskou holí, Košarisky, Ráztockou holí, Chabencem, Veľkou Chochulí, Prašivou, pokračuje severním a dále severovýchodním směrem po horní hranici lesa nad kótou 1529 (Mestská hora), přes kótu 1703, dále směrem k východu po horní hranici lesa a u pramenišť Paludžanky se stáčí severním směrem na kótu 1520, odtud pokračuje jihovýchodním směrem po hřebeni přes kótu 1886 (Bôr). Dále pokračuje jihozápadním směrem po hlavním hřebeni přes kóty 1914, 1889 (Poľana) k výchozímu bodu na kótě 1937 (Kotliská).

Zájmový prostor HREBEŇOVÁ ČASŤ-VÝCHOD (A Il/b)

Hranice zájmového prostoru Hrebeňová časť-východ vychází z rozmezí katastrálních hranic obcí Vyšná Boca, Nižná Boca, Malužiná, Polomka, sbíhá k jihozápadu na spodní hranici ochranného lesa, obchází kótu 1463 (Čertova svadba), pokračuje východním směrem paralelně s hlavním hřebenem po spodní hranici ochranného lesa pod kótami 1659 (Zadná hoľa), 1544 (Oravcová), 1508 (Kolesárová), 1691 (Veľká Vápenica), pokračuje východním směrem pod kótami 1519 (Andrejcová) pod Ždiarske sedlo, pokračuje po horní hranici lesa pod kótami 1790 (Bartková), 1839 (Orlová) a 1876 (Stredná hoľa). Pokračuje Vyšnými rovienkami pod kóty 1442, 1690 (Kráľova skala), dále severním směrem na Tri studne pod kótu 1506 (Tri kopce). Zde se stáčí na západ a pokračuje po horní hranici lesa pod kótami 1559 (Dzurová), 1617 (Holica) pod Ždiarske sedlo, dále po dolní hranici ochranného lesa pod kótou 1519 (Andrejcová), pak na horní hranici lesa kolem kóty 1569 (Medvedia), pod kótami 1674, 1691 (Veľká Vápenica). Dále pokračuje západním směrem po spodní hranici ochranného lesa pod kótami 1508 (Kolesárová), 1544 (Oravcová), pokračuje po horní hranici lesa severním směrem, obchází kóty 1522, 1503, 1535 (Nemecká), 1727 (Veľký bok), 1533 (Malý bok) a pokračuje jižním směrem. Pod kótou 1522 pokračuje po dolní hranici ochranného lesa pod kótou 1659 (Zadná hol'a), pokračuje západním směrem pod kótou 1393 (Vrbovica) k výchozímu bodu.

Zájmový prostor KORYTNICA (A III)

Hranice zájmového prostoru Korytnica vychází z kóty 1225 (Kečka), pokračuje severním směrem potokem Korytnica pod hájovnu Patočiny a pokračuje severovýchodním směrem na kótu 900 (Váhanka), dále severovýchodním směrem po hřebeni na okraj lesa. Zde se stáčí jihovýchodním směrem na kótu 1181 (Čierny vrch), odtud jihovýchodním a východním směrem hřebenem přes kótu 1233 (Banášov bok) na horní hranici lesa. Hranice dále pokračuje jihozápadním směrem po horní hranici lesa, dále přes kóty 1099, 1330 (Kozí chrbát) k výchozímu bodu na kótu 1225 (Kečka).

Zájmový prostor LUDROVSKÁ DOLINA (A IV)

Hranice zájmového prostoru Ludrovská dolina vychází z kóty 1630 (Salatín), pokračuje západním směrem po hřebeni přes kóty 1344 (Magura), 1298 (Červená Magura) na státní silnici č. 59. Dále pokračuje severním směrem po státní silnici č. 59 po osadu Biely Potok. Hranice odtud pokračuje severovýchodním směrem po polní cestě k západní hranici intravilánu obce Ludrová k potoku Ludrovanka, pokračuje jižním směrem, pod kótou 1311 (Bohúňovo) se lomí východním směrem, pokračuje hřebenem na kótu 1311 (Bohúňovo) a dále jihovýchodním směrem hřebenem přes kótu 1424 (Úplazy) k výchozímu bodu na kótě 1630 (Salatín).

Zájmový prostor MAGURKA — ŽELEZNÉ (A V)

Hranice zájmového prostoru Magurka — Železné vychází z kóty 1703, pokračuje severozápadním směrem na hřeben, pak přes kóty 1523 (Krámec), 1048 (Očenášovská) sbíhá do údolí potoka Ľupčianka a pokračuje údolím směrem toku po most pod kótou 1122 (Sliačska Magura) a pokračuje hřebenem jihozápadním směrem katastrální hranicí obcí Partizánska Ľupča a Sliače přes kótu 1263, katastrální hranicí obcí Partizánska Ľupča a Liptovská Štiavnica na kótu 1444 (Malý Salatín) a jižním směrem na kótu 1630 (Salatín), dále pokračuje jižním směrem katastrální hranicí obcí Partizánska Ľupča a Liptovská Lúžna po hřebeni přes kóty 1231, 1555 k horní hranici lesa pod Veľkou holí, pokračuje východním směrem po horní hranici lesa k výchozímu bodu na kótu 1703.

Zájmový prostor ČIERNY VÁH (A VI)

Hranice zájmového prostoru Čierny Váh vychází ze soutoku Bieleho Váhu s Čiernym Váhem, pokračuje východním směrem hřebenem přes kóty 1009 (Rígeľ), 917 ( Petráňová), 1109, 1116 ( Hošková), 1106 (Slamená), 1112 (Brada), 1046, 1068, 1075 (Krahulec), 1091 (Jedlinská), 1107 (Brdárová). Pak se stáčí jižním směrem po lesní cestě pod kótou 1218, 1428 (Čertovica), přes kótu 1216 na kótu 1555 (Úplaz). Pokračuje jihozápadním směrem při kótě 1506 (Tri kopce) k horní hranici lesa pod Kráľovou holí, Strední holí, Orlovou, Bartkovou, Andrejcovou, Veľkou Vápenicí, Medvedí, Kolesárovou, Oravcovou, Nemeckou, Malým bokem, Veľkým bokem, Zadní holí, Vrbovicí k rozmezí katastrů obcí Vyšná Boca, Nižná Boca, Malužiná, Polomka. Z rozmezí pokračuje severním směrem po hřebeni přes kóty 1478 (Fišiarka), 1289, 1281 (Špíglové), 1166 (Olešková) k východnímu okraji obce Malužiná. Odtud pokračuje severním směrem přes kóty 1151 (Skribňovo), 1106 (Sekanice), 1150 ke spodní hranici lesa, pokračuje východním směrem po spodní hranici lesa a potokem Belienec k výchozímu bodu na soutoku Bieleho Váhu s Čiernym Váhem.

Zájmový prostor PUSTÉ POLE (A VII)