Vyhláška ministerstva lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky o kategorizaci lesů, způsobech hospodaření a hospodářské úpravě lesů

ČÁST PRVNÍ

SPECIFIKACE JEDNOTLIVÝCH KATEGORIÍ LESŮ

§ 1

Lesy ochranné a lesy zvláštního určení

(1) Lesy ochranné a lesy zvláštního určení se vyhlašují zpravidla při obnovách lesních hospodářských plánů.

(2) Za lesy ochranné se vyhlašují:

• a) lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích jako jsou sutě, strže, hřebeny a stráně se souvisle vystupující mateřskou horninou, nezpevněné štěrkové nánosy a hluboká rašeliniště,

• b) vysokohorské lesy pod horní hranicí stromové vegetace, které plní funkci ochrany níže položených lesů, lesy na exponovaných horských hřebenech pod silným klimatickým vlivem a lesy snižující nebezpečí vzniku lavin,

• c) lesy v pásmu kosodřeviny,

• d) lesy potřebné k zajištění ochrany půdy.

(3) Za lesy zvláštního určení mohou být vyhlášeny:

• a) lesy v ochranných pásmech vodních zdrojů, pokud jde o pásma 1. stupně,^1)

• b) lesy v ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přirozeně se vyskytujících stolních minerálních vod,^2) lázeňské lesy a lesy v okolí zařízení léčebně preventivní péče,

• c) lesní parky a příměstské lesy,

• d) lesy v uznaných oborách a samostatných bažantnicích,^3)

• e) části lesů národních parků a chráněných krajinných oblastí a další území chráněná podle předpisů o státní ochraně přírody,^4) vyžadující odlišný způsob hospodaření,

• f) lesy postihované exhaláty tak, že vyžadují odlišný způsob hospodaření,

• g) lesy určené pro lesnický výzkum,

• h) lesy, v nichž odlišný způsob hospodaření vyžadují jiné důležité potřeby společnosti.

§ 2

Lesy hospodářské

(1) Lesy hospodářské jsou všechny lesy, které nebyly vyhlášeny za lesy ochranné nebo za lesy zvláštního určeni.

(2) V hospodářských lesích se přihlédne k požadavkům na zachování a zlepšení ostatních funkcí lesů v rámci diferencovaného hospodaření.

ČÁST DRUHÁ

HOSPODÁŘSKÝ TVAR LESA, HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB A JEHO FORMY

§ 3

Hospodářský tvar lesa

(1) Výsledkem způsobu hospodaření je hospodářský tvar lesa. Základním hospodářským tvarem lesa v lesích hospodářských je les vysoký (semenný). V lesích ochranných a v lesích zvláštního určení je s ohledem na plnění jejich funkcí přípustný hospodářský tvar lesa nízkého (výmladkového) a hospodářský tvar lesa středního (sdruženého).

(2) Do lesa vysokého se zařazují též lesy výmladkového původu s dostatečným počtem kvalitních stromů.

(3) V lesích hospodářských se lesy střední (sdružené) a lesy nízké (výmladkové) postupně převádějí na les vysoký; v lesích ochranných a v lesích zvláštního určení se kromě případů uvedených v odstavci 1 postupuje obdobně.

(4) V lesích nízkých (výmladkových), jejichž dřevinová skladba, jakost, genetická hodnota a stanovištní poměry umožňují přirozenou obnovu, se provede převod s jejím využitím; v ostatních případech se převod provede holou sečí.

§ 4

Hospodářský způsob a jeho formy

(1) V rámci diferencovaného hospodaření v lesích se použije hospodářský způsob pasečný a výjimečně hospodářský způsob výběrný.

(2) Hospodářský způsob pasečný má formu holosečnou moloplošnou, holosečnou velkoplošnou, násečnou, podrostní maloplošnou a podrostní velkoplošnou. Hospodářský způsob výběrný má formu stromovou a skupinovou.

(3) U formy holosečné maloplošné a podrostní maloplošné činí šířka seče nejvýše dvojnásobek přiměřené výšky obnovovaného lesního porostu a nesmí překročit 3 hektary,^5) u formy násečné dosahuje šířka seče nejvýše průměrné výšky obnovovaného lesního porostu. U formy holosečné velkoplošné a podrostní velkoplošné nesmí velikost seče překročit 5 hektarů.^5)

§ 5

Určování hospodářského způsobu a jeho forem

(1) Hospodářský způsob a jeho formy v lesích hospodářských a v lesích ochranných je určen pro jednotlivé hospodářské soubory v příloze.

(2) V lesích zvláštního určení se hospodářského způsobu a jeho forem pro hospodářské soubory podle odstavce 1 použije obdobně s přihlédnutím k jejich zvláštnímu poslání.

(3) V lesích hospodářských, jejichž stav umožňuje účinně zvyšovat produkci jakostní dřevní hmoty nebo u nichž se vyžaduje významnější plnění jiných funkcí, se použije hospodářského způsobu pasečného podrostní maloplošné formy nebo holosečné maloplošné formy maximálně na průměrnou výšku obnovovaného lesního porostu a násečné formy. Ve vhodných biologických a technických podmínkách se může k zajištění integrovaných funkcí lesů použít hospodářského způsobu výběrného se skupinovou a stromovou formou.

(4) Hospodářského způsobu pasečného holosečné maloplošné formy s holými sečemi s maximální šířkou dvojnásobné průměrné výšky obnovovaného lesního porostu se použije, pokud se tím nenaruší dosažení cíle obnovy, ochrana lesních porostů a půdy a mimoprodukční funkce lesa, zejména:

• a) ve stejnorodých smrčinách,

• b) v bukových lesních porostech na severních expozicích,

• c) v lesních porostech, kde skutečný přírůstek silně poklesl pod možný přírůstek stanoviště (např. přestárlé lesní porosty),

• d) v nízkoprodukčních a nekvalitních lesních porostech s málo významným plněním mimoprodukčních funkcí lesa,

• e) v silně poškozených lesních porostech,^6)

• f) ve velmi prořídlých (rovnoměrně 0,6 a méně) a zaplevelených lesních porostech, kde zanikla možnost přirozené obnovy,

• g) v převisech, které je třeba urychleně vytěžit,

• h) v lesních porostech provenienčně nevhodných.

(5) V lesích v blízkém okolí sídlišť, veřejných dopravních zařízení a v turistických oblastech lze použít jen zvlášť formovaných holých sečí s kombinací clonných sečí tak, aby jimi nebyl narušen charakter a estetický vzhled krajiny.

(6) Přeměny lze provádět jen v lesních porostech podstatně změněné dřevné skladby, u nichž nejsou předpoklady dosažení produkce jakostní dřevní hmoty odpovídající danému stanovišti, a není účelné zejména z hlediska ochrany lesa a plnění integrovaných funkcí je ponechat do doby sečné zralosti.

ČÁST TŘETÍ

HOSPODÁŘSKÁ ÚPRAVA LESŮ A LESNÍ HOSPODÁŘSKÉ PLÁNY

Oddíl první

Hospodářská úprava lesů

§ 6

Poslání hospodářské úpravy lesů

(1) Posláním hospodářské úpravy lesů je prostorově a časově upravit les a hospodaření v něm tak, aby byly zajištěny jak produkční, tak i ostatní funkce lesů při současném vytváření předpokladů pro racionalizaci hospodaření v lese, dále poskytovat podklady pro řízení lesního hospodářství v rámci národního hospodářství i pro operativní a cílevědomé hospodaření v lesích a jeho hodnocení.

(2) Tyto úkoly se řeší s uplatněním nejnovějších vědeckých poznatků z oblasti ekologie, techniky a ekonomiky a v souladu s dlouhodobými výhledy rozvoje lesního hospodářství.

(3) Úkoly uvedené v odstavci 1 provádí samostatná organizace pro hospodářskou úpravu lesů.^7)

§ 7

Rozdělení lesa

(1) Z hlediska rozdělení lesa se lesy člení na lesní hospodářské celky, hospodářské soubory, dílce, popřípadě dílčí plochy a porostové skupiny. Dočasně se se souhlasem krajského národního výboru může ponechat rozdělení lesa i na oddělení a porosty.

(2) Lesní hospodářský celek je trvalá nejvyšší hospodářskoúpravní jednotka, pro kterou se vypracovává lesní hospodářský plán; vytváří se na návrh organizace pro hospodářskou úpravu lesů se zřetelem na organizační jednotky lesního hospodářství, bez ohledu na právo užívání lesních pozemků. Ministerstvo lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky (dále jen „ministerstvo“) může na návrh organizace pro hospodářskou úpravu lesů a na základě vyjádření krajského národního výboru povolit úpravy hranic lesního hospodářského celku ve zvlášť odůvodněných případech jen v souvislosti s obnovou lesních hospodářských plánů.

(3) Hospodářský soubor (příloha) je část lesa s jednotnými přírodními podmínkami, porostovými poměry a stejným funkčním zaměřením. Je základní jednotkou pro rámcové plánování se zaměřením na uplatnění diferencovaných způsobů hospodaření, na vyjádření skladby a stavu lesa a na těžební úpravu.

(4) Základní jednotkou prostorového rozdělení lesa je dílec jako trvalá nejnižší hospodářskoúpravní jednotka; je v podstatě produkčně jednotný, provozně samostatný a hospodářsky zvládnutelný. Je základní jednotkou zjišťování stavu lesa, plánování lesní výroby, evidence a kontroly hospodaření. Podle potřeby se v něm vyčleňují dílčí plochy, popřípadě porostové skupiny.

(5) Dílčí plochy se vytvářejí v dílci tehdy, když se dílec skládá z několika výrazně odlišných lesních porostů, které mají nepohyblivé hranice a přesahují stanovenou výměru (0,3 hektaru). Dílčí plochy na sebe přebírají úkoly základní hospodářskoúpravní jednotky. Hranice dílčích ploch se až do vytvoření jednotného dílce nemění.

(6) Porostové skupiny se vytvářejí v obnovovaných lesních porostech tehdy, když se dílec nebo dílčí plocha skládá z lesních porostů s pohyblivými hranicemi.

(7) Hranice dílců (oddělení a porostů) musí být v terénu označeny.

(8) Rozdělení lesa v členění uvedeném v odstavci 1 se zachová i v případě vyhlášení oblasti lesů.^8)

(9) Lesní hospodářské celky v lesích, které spravují státní organizace lesního hospodářství řízené federálním ministerstvem národní obrany, se člení na oddělení a porosty.

§ 8

Časová úprava lesa

(1) Sečná zralost představuje v hospodářských lesích věk dílce, dílčí plochy, porostové skupiny nebo porostu (dále jen „lesní porost“), kdy je nejvýhodnější jej těžit z hlediska základních principů hospodaření. Věk sečné zralosti se určuje na základě kulminace celkového průměrného hodnotového přírůstku podle lesních dřevin, bonit, zakmenění a kvality a s ohledem na bezpečnost, popřípadě další činitele.

(2) Sečná zralost představuje v ochranných lesích věk lesního porostu, kdy už přestává optimálně plnit své poslání. Určuje se na základě fyzické zralosti lesních porostů podle lesních dřevin a stavu lesních porostů.

(3) Sečná zralost v lesích zvláštního určení se posouvá od sečné zralosti určené z produkčního hlediska směrem k fyzické zralosti lesních porostů podle vzájemného poměru významnosti produkční funkce a ostatních funkcí lesa.

(4) Obmýtní doba jako rámcová produkční doba lesních porostů se stanoví s ohledem na zajištění produkce dřeva v množství a kvalitě, na plnění a zlepšování ostatních funkcí lesů a na hospodárnost provozní činnosti.

(5) Délka obmýtní doby se řeší v hospodářských souborech v rámci stanoveného rozpětí (příloha).

(6) Obnovní doba je dána počtem let od začátku obnovy lesních porostů do jejího ukončení. Je různá podle hospodářských souborů (příloha) s ohledem na hospodářský způsob a jeho formu, hospodářský tvar lesa a cílovou skladbu následného lesního porostu.

§ 9

Zjišťování stavu lesa a přírodních, společenských, technických a ekonomických podmínek hospodaření

(1) Současný stav lesa zjišťovaný v rámci hospodářské úpravy lesů je nezbytným podkladem pro plánování a řízení výroby v lesním hospodářství.

(2) Stav lesa v jednotlivých lesních porostech se vyjadřuje těmito základními číselnými údaji: plochou, věkem, zakmeněním, zastoupením lesních dřevin, výškou, tloušťkou kmene, stupněm růstu, bonitou a dřevní hmotou. Číselné údaje se doplní údaji o stanovišti a slovním popisem stavu lesního porostu, který doplní číselné údaje. Popis stavu lesního porostu lze rozšířit o údaje potřebné k přípravě výroby.

(3) Přírodní, společenské, technické a ekonomické podmínky hospodaření v jednotlivých lesních porostech se vyjadřují hospodářskoúpravní typizací, která je výsledkem jednotlivých průzkumů; v jejím rámci se zjišťují:

• a) lesní typy,

• b) provozní soubory,

• c) funkční typy vyjadřující funkce lesa a jejich významnost,

• d) ochranářské typy, udávající stupeň ohrožení lesních porostů některým škodlivým činitelem (např. větrem) v ohrožených oblastech,

• e) fenotypy,

• f) technologické typy s přihlédnutím k ekonomickým hlediskům.

(4) Plochy všech jednotek prostorového rozdělení lesa se zjišťují početním nebo grafickým způsobem. Zjištěné plochy se vyrovnávají na čtverce, na převzaté výměry ze starého lesního hospodářského plánu, popřípadě se vyrovnávají na skupiny parcel. Způsob zjišťování ploch se stanoví v základním protokolu.

(5) Věk se odvozuje z dosavadních lesních hospodářských plánů a z lesní hospodářské evidence; ve sporných případech se přezkouší na vývrtech. U lesních porostů zakládaných sazbou se nepřihlíží k věku sazenic. U nestejnověkých lesních porostů, kde nelze určit hranici věkově odlišných skupin, se stanoví střední věk.

(6) Zakmenění se odvodí jako poměr redukované plochy porostní k ploše skutečné; redukovaná plocha porostní je součet redukovaných ploch pro všechny lesní dřeviny, vyplývající z poměru skutečné porostní zásoby (popřípadě kruhové plochy) k porostní zásobě tabulkové (kruhové ploše). V lesních porostech, kde porostní zásoba nebyla zjišťována přímým měřením, se zakmenění odhaduje.

(7) Zastoupení lesních dřevin v lesních porostech vyjádřené v procentech plochy se stanoví:

• a) v lesních porostech, kde porostní zásoba dřevní hmoty byla zjištěna přímým měřením, jako poměr skutečného plošného podílu jednotlivých hlavních lesních dřevin,

• b) v ostatních lesních porostech odhadem.

(8) Výška a tloušťka kmene (1,30 m nad zemí) se zjišťuje u jednotlivých hlavních lesních dřevin v lesních porostech.

(9) Stupeň růstu se určí podle vývojového stadia lesního porostu.

(10) Bonita udává produkční schopnost lesních dřevin na daném stanovišti. Zjišťuje se pro jednotlivé lesní dřeviny podle platných růstových tabulek.

(11) Způsoby zjišťování porostních zásob dřevní hmoty se rozlišují podle kategorií lesů, hospodářského tvaru lesa, hospodářského způsobu, stavu lesního porostu, požadované přesnosti a hospodárnosti; zjišťují se v m^3 bez kůry na pni.

• a) v hospodářském lese vysokém s hospodářským způsobem pasečným v lesních porostech poslední věkové třídy a starších, tj. od věku obmýtní doby minus 20 let a více s předpisem obnovní těžby se porostní zásoby zjišťují průměrkováním naplno, v lesních porostech poslední věkové třídy a starších, v nichž není obnovní těžba předepsána, statistickými reprezentativními metodami; v ostatních lesních porostech statickými reprezentativními metodami, nebo pomoci růstových tabulek na podkladě plochy zastoupení lesních dřevin, věku, bonity a zakmenění,

• b) v hospodářském lese vysokém s hospodářským způsobem výběrným se porostní zásoby zjišťují průměrkováním naplno,

• c) v lesích ochranných se porostní zásoby zjišťují pomocí růstových tabulek,

• d) v lesích zvláštního určení se porostní zásoby zjišťují obdobně jako v lesích hospodářských,

• e) ve všech lesích výmladkového původu se porostní zásoby odvodí z předchozích těžebních výsledků nebo pomocí růstových tabulek.

(12) Při průměrkování naplno se výpočet porostních zásob provede pomocí hmotových tabulek, popřípadě jednotných hmotových křivek s přesností ± 5 %. Intenzita a rozsah výběru zkusných ploch musí u statistických reprezentativních metod odpovídat stupni tloušťkové diferencovanosti lesního porostu tak, aby bylo dosaženo přesnosti ± 10 %.

(13) Pro všechny hospodářské soubory se zjišťuje průměrný mýtní přírůst (PMP), celkový průměrný přírůst (CPP), celkový běžný přírůst (CBP).

(14) Průměrný mýtní přírůst a celkový průměrný přírůst se zjišťuje pro hospodářský soubor jako celek pomocí růstových tabulek na základě plochy, zastoupení lesních dřevin, jejich průměrné bonity a zakmenění. Celkový běžný přírůst se zjišťuje obdobně podle věkových stupňů.

§ 10

Těžební úprava lesa

(1) V lesích je přípustná těžba při výchově a obnově lesních porostů v rozsahu a do výše stanovené lesními hospodářskými plány. Při stanovení výše těžeb se uplatňuje jako prvořadá rozšířená reprodukce, jako druhořadá těžební vyrovnanost, v lesích ochranných a v lesích zvláštního určení musí těžební úprava zajistit především plnění ostatních funkcí lesů.

(2) Výše těžeb se odvozuje pro hospodářské soubory, přičemž plošně méně významné hospodářské soubory se sdružují nebo přiřazují k hospodářským souborům s obdobnými podmínkami.

(3) Celková těžba se skládá z obnovní (mýtní) těžby a těžby výchovné (předmýtní). V lesích s hospodářským způsobem výběrným se stanoví jen celková těžba. Údaje o těžbách se uvádějí v m^3 bez kůry při pni (po zpracování).

(4) Výše obnovní těžby pro hospodářské soubory se z hlediska rozšířené reprodukce odvodí ve věkových stupních těmito těžebními procenty:

| Počet desetiletí, o něž je věkový stupeň vzdálen od obmýtní doby | Obnovní doba (roky) | | | | | | 10 | 20 | 30 | 40 | 50 | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | – 4 | – | – | – | – | 2 | | – 3 | – | – | 4 | 12 | 18 | | – 2 | 12 | 25 | 30 | 29 | 25 | | – 1 | 86 | 67 | 50 | 40 | 33 | | + 1 | 100 | 100 | 88 | 67 | 50 | | + 2 | – | – | 100 | 100 | 88 | | + 3 | – | – | – | – | 100 |

(5) K zajištění těžební vyrovnanosti se výše obnovních těžeb odvozená pro tři následující desetiletí podle odstavce 4 vyrovná v jednotlivých kategoriích lesů tak, aby bylo dosaženo rovnoměrného vývoje těžeb dřevní hmoty a skladby věkových stupňů; porovná se s plochou normální paseky a s průměrným mýtním přírůstkem.

(6) Pokud se výše obnovních těžeb podle odstavce 5 v lesích hospodářských odchyluje o více než ± 5 % od výše obnovních těžeb odvozených pomocí těžebního procenta, je třeba schválení ministerstva.

(7) V lesích ochranných a v lesích zvláštního určení se výše obnovních těžeb odvodí obdobně jako v lesích hospodářských a porovná se s výší těžeb potřebnou k zajištění funkčního poslání lesa. Pokud se tato výše obnovních odchyluje o víc než — 10 % od výše obnovních těžeb odvozených pomocí těžebního procenta, je třeba schválení ministerstva.

(8) Výše výchovných těžeb se odvodí jako součet těžeb plánovaných v jednotlivých lesních porostech. K odvození výše výchovné těžby v jednotlivých lesních porostech se použije probírková intenzita (těžební procento) stanovená podle věkových stupňů a zakmenění: