Vyhláška federálního ministerstva dopravy, kterou se provádí zákon o silniční dopravě a vnitrostátním zasílatelství

ČÁST PRVNÍ

SILNIČNÍ DOPRAVA

Oddíl 1

Všeobecná ustanovení

§ 1

Výklad některých pojmů

(1) Pravidelná doprava je doprava opakující se mezi stejnými místy a ve stanovených časech.

(2) Hromadná doprava osob (hromadná osobní doprava) je doprava osob silničním vozidlem určeným pro dopravu více než 9 sedících osob včetně řidiče (dále jen „autobusová doprava“).

(3) Linka pravidelné dopravy je souhrn spojů, jimiž se zajišťuje pravidelná přepravní obsluha určitých míst.

(4) Dálková linka je linka, která je vedena na vzdálenost delší než 100 km.

(5) Provozovatelem silniční dopravy je fyzická nebo právnická osoba, která provozuje silniční dopravu v rozsahu uvedeném v § 2 odst. 1 zákona.

§ 2

Označování vozidel

(k § 5 zákona)

(1) Označení silničních vozidel musí být zakresleno na vozidle nebo na zvláštní tabuli nebo nálepce připevněné k vozidlu. Nápis musí být zřetelně viditelný a o velikosti písmen nejméně 30 mm.

(2) Tabule musí být připevněna, popřípadě označení zakresleno na obou dveřích budky řidiče nebo v přední polovině obou bočních stran karosérie, u osobních automobilů na obou předních dveřích. Označení silničních vozidel pro nemotorovou dopravu se provede na pravé straně vozidla.

§ 3

Záznam o provozu silničního motorového vozidla

(k § 6 zákona)

(1) Tiskopis záznamu o provozu silničního motorového vozidla musí být vydán řidiči před výjezdem vozidla. Záznam musí obsahovat zejména název (jméno) a sídlo (trvalý pobyt) provozovatele dopravy, údaje o vozidle a o osádce vozidla, přepravní a provozní dispozice, průběh přepravy a provozu vozidla ve směně a potvrzení záznamů provozovatele dopravy v předepsaných rubrikách podle odstavce 3.

(2) Řidič vozidla je povinen průběžně provádět záznamy na tiskopisu a zajistit potvrzení záznamů podle odstavce 3. Záznamy mohou být vedeny technickým zařízením.

(3) Odesílatel a příjemce zásilky a osoba určená objednatelem nepravidelné autobusové dopravy potvrzují správnost záznamů provozovatele dopravy v předepsaných rubrikách tiskopisu.

(4) O tiskopisech záznamu o provozu vozidla vedou organizace a občané uvedení v § 6 odst. 1 zákona evidenci.

§ 4

Doprava osob silničními vozidly určenými pro nákladní dopravu

[k § 8 a § 26 odst. 1 písm. n) zákona]

(1) Doprava osob není dovolena v ložném prostoru sklápěcího automobilu, v ložném prostoru sklápěcího přívěsu, který nemá vyklápěcí korbu pevně zajištěnou svorníky, ani v ložném prostoru jednonápravového nákladního přívěsu.

(2) Při dopravě více než šesti osob v ložném prostoru motorového vozidla určeného pro nákladní dopravu musí být vozidlo opatřeno sedadly s opěradlem připevněným k vozidlu; stěny vozidla musí být dostatečně vysoké, aby osoby za jízdy nevypadly.

(3) Povolení k dopravě více než šesti osob v ložném prostoru motorového vozidla určeného pro nákladní dopravu lze udělit jen tak, aby od přezkoušení technické způsobilosti vozidla do doby skončení platnosti povolení neuplynula doba delší než šest měsíců. Povolení musí mít řidič při přepravě u sebe.

(4) Při dopravě osob v ložném prostoru nákladního přívěsu zemědělského a lesnického traktoru smí být k traktoru připojen jen jeden přívěs, který musí být vybaven zařízením pro provozní brzdění průběžného typu.

(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 neplatí pro dopravu osob při živelní pohromě.

(6) Zvláštní předpis^3) stanoví, jaké další podmínky musí být splněny při přepravě osob v ložném prostoru silničního vozidla určeného pro nákladní dopravu zejména pokud se týká nejvyššího přípustného počtu přepravovaných osob, jejich chování během přepravy, nejvyšší přípustné rychlosti jízdy a zvláštní kvalifikace řidiče vozidla.

Doprava nebezpečných věcí

(k § 9 zákona)

§ 5

(1) Nebezpečné věci (§ 9 zákona) se zařazují do těchto tříd:

• 1 – Výbušné látky a předměty s výbušnou látkou

• 2 – Stlačené, zkapalněné nebo pod tlakem rozpuštěné plyny

• 3 – Hořlavé kapaliny

• 4.1 – Hořlavé tuhé látky

• 4.2 – Samozápalné látky

• 4.3 – Látky, které při styku s vodou vyvíjejí zápalné plyny

• 5.1 – Látky působící vznětlivě

• 5.2 – Organické peroxidy

• 6.1 – Jedovaté látky

• 6.2 – Látky vzbuzující odpor nebo látky způsobilé vyvolat nákazu

• 7 – Radioaktivní látky

• 8 – Žíravé látky

• 9 – Jiné nebezpečné látky a předměty.

Pro zařazení jednotlivých látek a předmětů včetně odpadů, které spadají pod názvy jednotlivých tříd, platí předpisy pro dopravu nebezpečných věcí po železnici.^5)

(2) V silniční dopravě nebezpečných věcí musí být dodrženy podmínky stanovené v § 6 až 10 této vyhlášky, podmínky stanovené zvláštními předpisy^4) a obdobně též podmínky stanovené pro jejich dopravu na železnici.^5)

§ 6

(1) Při přepravě nebezpečných věcí musí mít řidič vozidla s sebou

• a) průvodní listinu pro každou zásilku nebezpečných věcí, která musí obsahovat údaje předepsané pro nákladní list v předpisech pro dopravu nebezpečných věcí po železnici;^5) jde-li o věci, které nejsou vyjmenovány v těchto předpisech, musí průvodní listina obsahovat jejich chemický název, popř. jde-li o věci patřící do třídy 1, jejich obchodní nebo technický název,

• b) písemné pokyny pro případ nehody, jde-li o přepravy uvedené v § 7 odst. 1,

• c) povolení pro dopravu nebezpečných věcí,

• d) v případě přepravy radioaktivních látek třídy 7 též doklad o schválení použitého obalu, jestliže předpisy pro dopravu nebezpečných věcí po železnici^5) takové schválení vyžadují.

(2) Doklady předepsané v odstavci 1 musí řidič na požádání předložit k nahlédnutí oprávněným orgánům.

§ 7

(1) Odesílatel je povinen zařídit, aby provozovateli dopravy byly před započetím přepravy nebezpečných věcí předány písemné pokyny pro případ nehody nebo události, ke kterým by mohlo dojít během přepravy (dále jen „pokyny“), jestliže

• a) jde o dopravu radioaktivních látek třídy 7;

• b) čistá hmotnost přepravovaných nebezpečných věcí třídy 1 a nebezpečných věcí třídy 6.2, jde-li o věci infikované nebo věci, z nichž hrozí nebezpečí nákazy, činí více než 50 kg, čistá hmotnost ostatních přepravovaných nebezpečných věcí více než 3000 kg;

• c) jde o dopravu nebezpečných věcí v cisternách nebo o dopravu nevyčištěných vyprázdněných cisteren; nebo

• d) doprava podléhá povolení podle § 8.

(2) Pro každé vozidlo nebo jízdní soupravu musí být předána tři vyhotovení pokynů, z nichž jedno musí být uloženo v kabině řidiče a další vyhotovení v pouzdrech umístěných na zadní straně výstražných tabulek.

(3) Provozovatel dopravy je povinen zajistit, aby osádka vozidla byla s pokyny obeznámena a aby byla schopna jich odborně použít.

(4) Pokyny stručně udávají

• a) označení přepravovaných nebezpečných věcí, druh nebezpečí, které při jejich přepravě hrozí, a opatření nutná k tomu, aby se mu předešlo,

• b) pohotové prostředky a pokyny pro poskytnutí pomoci osobám, které se dostanou do přímého styku s přepravovanými věcmi nebo unikajícími látkami,

• c) pohotové prostředky a pokyny pro případ požáru, zejména prostředky a skupiny prostředků, kterých lze nebo nelze použít k uhašení požáru,

• d) pohotové prostředky a pokyny pro případ poškození obalu nebo přepravovaných nebezpečných věcí, zejména pro případ jejich roztroušení nebo rozlití,

• e) pohotové prostředky pro případ ohrožení čistoty a nezávadnosti vod v důsledku uvolnění nebo unikání přepravovaných nebezpečných věcí,

• f) povinné osobní ochranné pracovní prostředky, jimiž musí být osádka vozidla vybavena.

(5) Přepravují-li se v cisterně rozdělené přepážkami na několik oddělení různé nebezpečné věci, popřípadě též věci, které nejsou zařazeny mezi nebezpečné věci, musí být v pokynech uvedeno, jakou nebezpečnou věc každé oddělení cisterny obsahuje. V takové cisterně se nesmějí současně přepravovat různé nebezpečné, popřípadě jiné látky, které by spolu mohly v případě nehody nebezpečně reagovat nebo vytvářet nebezpečné nebo škodlivé sloučeniny.

§ 7a

(1) Každé vozidlo nebo jízdní souprava, jimiž se přepravují výbušniny,^5a) musí být provázeny průvodcem způsobilým k zacházení s výbušninami podle zvláštních předpisů,^5b) který odpovídá za střežení nákladu během přepravy. Průvodce nesmí být zároveň řidičem vozidla, které výbušniny přepravuje.

(2) Ve vozidle (jízdní soupravě), kterým se přepravují výbušniny, smějí být jen osoby nezbytné k zajištění přepravy, popřípadě k práci s přepravovanými výbušninami.

(3) Jedou-li vozidla (jízdní soupravy), jimiž se přepravují výbušniny, v kolonách, musí být mezi každým vozidlem (jízdní soupravou) a vozidlem (jízdní soupravou) následujícím dodržena vzdálenost nejméně 50 m. Tutéž vzdálenost je řidič prvního vozidla (jízdní soupravy) kolony povinen dodržovat i vůči vozidlu (jízdní soupravě) jedoucímu před kolonou.

(4) Ustanovení předchozích odstavců se nevztahují na přepravu výbušnin, jestliže čistá hmotnost výbušné látky obsažené v zásilce, která je přepravována jedním vozidlem nebo jednou jízdní soupravou, nepřevyšuje 5 kg.

§ 7b

(1) Vozidlo s nákladem výbušnin musí být po celou dobu přepravy střeženo, aby nedošlo k odcizení nebo ztrátě vybušnin. Střežení výbušnin musí být zajištěno i během nakládky a vykládky.

(2) Nakládat a vykládat výbušniny je dovoleno jen za denního světla nebo za dostatečného elektrického osvětlení, a to pod dohledem osoby způsobilé k zacházení s výbušninami. Při nakládce a vykládce se musí zamezit nárazu, pádu a převrácení přepravních kusů s výbušninami. Při přepravě musí být přepravní kusy na vozidle zajištěny tak, aby se nemohly pohybovat, narážet na sebe nebo spadnout na zem. Na nezakrytém vozidle nesmí jednotlivé přepravní kusy přesahovat okraj bočnic a musí být přikryty pevně utaženou plachtou impregnovanou proti ohni.

(3) Při nakládce, vykládce a přepravě výbušnin je zakázano kouřit a zacházet s otevřeným ohněm. Nesmějí se provádět opravy vozidla, které by mohly způsobit požár nebo výbuch přepravovaných výbušnin. Pohonné hmoty se smějí čerpat jen mimo obec.^5c)

(4) Pro přepravu výbušnin nelze použít vozidla, u něhož není ložná plocha zajištěna proti sklopení nebo které je poháněno zařízením způsobujícím zahřátí ložné plochy nebo má topeniště.

(5) Obecné zásady o zacházení s výbušninami stanovené zvláštními předpisy ^5d) platí i pro jejich přepravu.

§ 8

(1) Povolení orgánu státní správy (§ 9 odst. 3 zákona) se vyžaduje pro silniční dopravu nebezpečných věcí uvedených v příloze této vyhlášky, dosahuje-li přepravované množství hmotností tam stanovených; přepravují-li se v jednom vozidle nebo v jedné jízdní soupravě dvě nebo více různých nebezpečných věcí uvedených v příloze této vyhlášky, vyžaduje se povolení, jestliže celkové množství těchto nebezpečných věcí dosahuje hmotnosti stanovené pro jednu z nich. Povolení se vyžaduje též pro silniční dopravu nebezpečných věcí vyloučených z přepravy po železnici^5) nebo prováděnou odchylně od podmínek stanovených v § 6 až 10 této vyhlášky nebo podmínek stanovených pro dopravu nebezpečných věcí po železnici.^5) V tomto případě musí být v povolení stanoveny podmínky přepravy.

(2) Splnění podmínek pro dopravu nebezpečných věcí (§ 9 zákona) osvědčí žadatel potvrzením příslušného odborného orgánu, odborného ústavu nebo znalce. K žádosti o povolení silniční dopravy nebezpečných věcí uvedených ve druhé větě odstavce 1 musí být přiložen návrh podmínek přepravy, jehož vhodnost z hlediska bezpečnosti je potvrzena odborným orgánem, odborným ústavem nebo znalcem.

(3) Povolení se nevyžaduje pro dopravu nebezpečných věcí, uvedených v příloze této vyhlášky, v kusových zásilkách k nejbližšímu místu překládky na jiný druh dopravy a od tohoto místa.

(4) Odesílatel nesmí provozovateli dopravy předat k přepravě nebezpečné věci, pro jejichž dopravu nebylo uděleno povolení předepsané podle odstavce 1 nebo které nesplňují podmínky stanovené pro jejich přepravu.

§ 9

(1) Nákladní automobily a jízdní soupravy vozidel určených pro nákladní dopravu musí být opatřeny dvěma pravoúhlými oranžovými odrazovými výstražnými tabulkami o základně 400 mm a výšce nejméně 300 mm, s černým okrajem širokým nejméně 15 mm, jestliže

• a) jde o dopravu výbušnin a radioaktivních látek třídy 7,

• b) čistá hmotnost přepravovaných nebezpečných věcí

• 1. třídy 6.2, jde-li o věci infikované nebo věci, z nichž hrozí nebezpečí nákazy, činí více než 50 kg;

• 1. tříd 1 (kromě výbušnin), 2, 3, 4.1, 4.2, 4.3, 5.1, 5.2, 6.1, 8 a 9 činí více než 3000 kg,

• c) jde o dopravu nebezpečných věcí – v cisternách nebo o dopravu nevyčištěných vyprázdněných cisteren, nebo

• d) doprava podléhá povolení podle § 8 odst. 1.

(2) Výstražné tabulky musí být upevněny na vozidle vpředu a vzadu kolmo k podélné ose vozidla, musí být zřetelně viditelné. Na jízdních soupravách musí být druhá tabulka upevněna na zadní straně posledního vozidla soupravy. Výstražné tabulky musí být opatřeny na zadní straně vodotěsným neuzamčeným pouzdrem pro uložení pokynů uvedených v § 7. Výstražné tabulky a pouzdra pro uložení pokynů musí být zhotoveny z těžko hořlavého materiálu.

(3) Kromě výstražných tabulek umístěných podle odstavce 2 musí být cisterny (včetně cisternových kontejnerů o vnitřním objemu větším než 3000 l) opatřeny na bočních stranách stejnými výstražnými tabulkami, doplněnými o identifikační čísla k označení nebezpečí a k označení látky podle předpisů pro dopravu nebezpečných věcí po železnici.5) Identifikační čísla musí být nesmazatelná a musí zůstat čitelná i po 15 minutách přímého působení ohně.

(4) Výstražné tabulky musí být zakryty nebo z vozidla sňaty, nejsou-li naloženy nebezpečné věci; to platí pro cisterny v případě, že byly po ukončení přepravy nebezpečných věcí vyčištěny. Výstražné tabulky mohou být zakryty nebo z vozidla sňaty, jestliže čistá hmotnost naložených nebezpečných věcí – s výjimkou nebezpečných věcí naložených v cisterně – se sníží pod hranice stanovené v odstavci 1 písm. b).

(5) Vybavení vozidla výstražnými tabulkami, pouzdry pro uložení pokynů na zadní straně výstražných tabulek a výstražnými štítky musí zabezpečit provozovatel dopravy. Za upevnění, zakrytí, popřípadě odstranění výstražných tabulek a štítků odpovídá řidič vozidla (jízdní soupravy).

(6) Na nákladních automobilech a na jízdních soupravách vozidel určených pro nákladní dopravu, jimiž se přepravují radioaktivní látky třídy 7, musí být na vnější straně obou bočních stěn a na vnější straně zadní stěny upevněn výstražný štítek. Výstražný štítek se musí sejmout, nejsou-li přepravovány žádné radioaktivní látky.

(7) Pokud to vyžadují rozměry nebo tvar vozidla, mohou být u vozidel o celkové hmotnosti nejvýše 2000 kg rozměry výstražných tabulek podle odstavce 1 zmenšeny tak, aby základna byla nejméně 300 mm, výška nejméně 120 mm a černý okraj nejméně 10 mm.

§ 10

(1) Dojde-li k uvolnění nebo unikání nebezpečné věci nebo vznikne-li nebezpečí jejího uvolnění nebo unikání, je řidič vozidla (jízdní soupravy), nebo není-li sám schopen to učinit, jeho spolujezdec povinen neprodleně to oznámit příslušníku Sboru národní bezpečnosti. Na tuto povinnost, jakož i na to, že doprava podléhá ustanovením § 7, 8 nebo 9, musí odesílatel provozovatele dopravy předem upozornit.

(2) Ustanovení odstavce 1 platí pro dopravu nebezpečných věcí třídy 6.2, jen jde-li o věci infikované nebo hrozí-li z nich nebezpečí nákazy.

§ 11

Obstarává-li přepravu zasílatel vlastním jménem na účet jiné osoby nebo organizace (příkazce), má zasílatel povinnosti odesílatele; za balení a označení nebezpečných věcí přepravovaných jako kusová zásilka však odpovídá příkazce. Příkazce má vůči zasílateli stejné povinnosti jako odesílatel vůči provozovateli dopravy.

Doprava živých zvířat

(k § 10 zákona)

§ 12

(1) K dopravě živých zvířat lze použít jen nákladního automobilu nebo návěsové jízdní soupravy, anebo přívěsu nejméně dvounápravového s nesklápěcí karosérií nebo soupravy zemědělského a lesnického traktoru s přívěsem se sklápěcí karosérií, jejíž korba je zajištěna svorníky; pro dopravu jednotlivého zvířete lze použít též jednonápravového přívěsu. Podle potřeby musí být vozidlo vybaveno dostatečně pevnými a vysokými bočnicemi a čely.

(2) Živá zvířata lze přepravovat ve zvláštních schránách nebo volně. Schrány musí být dostatečně prostorné, vzdušné, pevné a bezpečně uzavřené, aby zvířata nemohla uniknout; podlaha a stěny musí být utěsněny tak, aby bylo zamezeno znečištění vozidla, popřípadě spolunaložených věcí a pozemní komunikace. Schránami se zvířaty se nesmí házet ani je překlápět. Schrány pro dopravu dravých, divokých nebo jinak nebezpečných zvířat musí být konstruovány tak, aby bylo v největší možné míře vyloučeno nebezpečí škod na zdraví osob, dalších přepravovaných zvířat a na věcech; takové schrány musí být označeny výstražným nápisem „dravec“ nebo „nebezpečné zvíře“.

(3) Jsou-li zvířata přepravována beze schrán, musí být přepravována na vozidlech, jejichž ložný prostor je rozdělen zvláštními přepážkami na jednotlivé boxy tak, aby bylo zajištěno rovnoměrné rozložení nákladu a zabráněno samovolnému přemísťování přepravovaných zvířat a aby byla navzájem oddělena zvířata různých druhů. Nebezpečné zvíře musí být přepravováno ve zvláštním odděleném boxu. Do ložného prostoru vozidla smí být naložen jen takový počet zvířat, který nezpůsobí jejich stěsnání ve vozidle. Přiložen smí být jen náklad, který přímo souvisí s přepravou zvířat, například přiměřená zásoba krmiva, postroje zvířat, nářadí k jejich opatrování apod.

§ 13

(1) Odesílatel odpovídá za to, že zvířata prošla předepsanou veterinární prohlídkou a že jsou dodrženy podmínky stanovené pro přepravu předpisy o veterinární péči, dále odpovídá za to, že zvířata přepravovaná beze schrán jsou na vozidle vhodně zajištěna a opatřena. Přepravuje-li se nebezpečné zvíře, musí odesílatel tuto skutečnost poznamenat v přepravní listině a zajistit doprovod odborně způsobilým průvodcem.

(2) Odesílatel je povinen zajistit před zahájením přepravy napojení a nakrmení zvířat, a to bez ohledu na přepravní vzdálenost; během přepravy je povinen zajistit napojení zvířat (s výjimkou drůbeže), trvá-li přeprava déle než 12 hodin, a jejich nakrmení, trvá-li přeprava déle než 36 hodin.

Oddíl 2

Veřejná silniční doprava

[k § 57 odst. 1 písm. a) zákona]

§ 16

Řidiči motorových vozidel

Řidičem motorového vozidla ve veřejné osobní silniční dopravě smí být jen osoba, která

• a) má alespoň dvouletou praxi v řízení dvoustopých motorových vozidel;

• b) nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čin, z něhož vyplývá, že nemá předpoklady být řidičem ve veřejné osobní silniční dopravě, ledaže by se na ni hledělo, jako by nebyla odsouzena.^9)

Jízdní řády

(k § 18 a 19 zákona)

§ 18