Vyhláška ministerstva kultury Slovenské socialistické republiky, kterou se vyhlašuje chráněná krajinná oblast ŠTIAVNICKÉ VRCHY

§ 1

(1) Území vymezené v příloze, která tvoří součást této vyhlášky, se vyhlašuje za chráněnou krajinnou oblast Štiavnické vrchy (dále jen „oblast“). Oblast se rozprostírá na území okresů:

• a) Žiar nad Hronom ve Středoslovenském kraji, v katastrálních územích obcí Antol, Baďan, Banská Belá, Banská Štiavnica, Banský Studenec, Beluj, Nová Baňa-Brehy, Dekýš, Hliník nad Hronom, Hodruša-Hámre, Ilija, Kopanice, Kozelník, Lehôtka pod Brehy, Močiar, Počúvadlo, Podhorie, Prenčov, Repište, Rudno nad Hronom, Sklené Teplice, Štiavnické Bane, Tekovská Breznica, Trnavá Hora, Voznica, Vyhne, Vysoká, Žarnovica, Žiar nad Hronom,

• b) Zvolen ve Středoslovenském kraji, v katastrálních územích obcí Babiná, Bacurov, Devičie, Dobrá Niva, Dubové, Hontianske Nemce, Hronská Breznica, Kraľovce-Krnišov, Krupina, Ladzany, Ostrá Lúka, Sebechleby, Žibritov,

• c) Levice v Západoslovenském kraji, v katastrálních územích obcí Bohunice, Čajkov, Devičany, Gondovo, Jabloňovce, Nová Dedina, Pukanec, Rybník, Uhliská, Bárovce, Pečenice.

(2) Účelem vyhlášení oblasti je ochrana a zvelebování přírody a přírodních hodnot i v návaznosti na cenné kulturní památky a zvláště na památky vývoje techniky na území, zabezpečování jejího optimálního využívání se zřetelem na její všestranný kulturní, vědecký, ekonomický, vodohospodářský a zdravotně rekreační význam při respektování prioritních zájmů geologické a důlní činnosti v této oblasti.

(3) Ochrana přírody a přírodních hodnot a zachování stanovených podmínek ochrany oblasti je povinností všech orgánů a organizací, které na jejím území jakkoliv působí, jakož i občanů, kteří mají v oblasti bydliště nebo se v ní zdržují.

(4) Na území oblasti lze podle § 6 odst. 3 a § 7 a 8 zákona vyhlásit zvláštní ochranu jejích mimořádně významných částí.

§ 2

(1) Na území oblasti lze jen v dohodě s orgány státní ochrany přírody:^1)

• a) provádět sběr vzácných nerostů na povrchu;

• b) provádět archeologické výkopy nebo jiné výkopy spojené zejména s výzkumem a průzkumem v přírodě;

• c) zavádět nepůvodní druhy rostlin a živočichů do volné přírody zásadně jen při provádění výzkumů v rámci experimentální činnosti. Toto ustanovení se netýká zemědělského půdního fondu obhospodařovaného podle schválených plánů rozvoje zemědělské výroby;

• d) měnit a vytvářet systémy přívodových a odtokových kanálů; štol a památek vývoje techniky původních důlních vodních nádrží;

• e) používat lesní a zemědělské pozemky k jiným účelům;

• f) mimo intravilán obcí budovat stavby všeho druhu (důlní, průmyslové, inženýrské, rekreační, obytné, garáže atd.) kromě provozních zařízení státních lesů a zemědělských podniků;

• g) mimo intravilán obcí s výjimkou prostorů, které byly už dříve určeny na tyto účely, umísťovat skládky, skladovat odpady, tvořit důlní haldy a odkaliště;

• h) mimo intravilán obcí umísťovat reklamní, informační a jiná podobná zařízení;

• i) velkoplošně používat pesticidy s výjimkou lesních školek a zemědělského půdního fondu.

(2) Na území oblasti lze jen po projednání s orgány státní ochrany přírody:

• a) provádět geologické práce včetně technických prací v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy (kromě průzkumu navazujícího na stávající důlní díla a kromě průzkumu hydrogeologických prací spojených s ochranou a rozvojem přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých zdrojů);

• b) dobývat ložiska nerostů mimo stanovené dobývací prostory.^2)

(3) Rozsah provádění ostatních činností v oblasti se vymezuje takto:

• a) obhospodařování lesního fondu se řídí schválenými lesními hospodářskými plány, v nichž hospodářská opatření pro části lesů chráněné z důvodu ochrany přírody se stanoví v dohodě s orgány státní ochrany přírody;

• b) rozvoj zemědělské výroby v oblasti se uskutečňuje na základě komplexních plánů rozvoje zemědělství včetně úprav pozemků se stromy a keřovou vegetací pro jednotlivé územně správní celky, vypracovaných ve spolupráci s orgány státní ochrany přírody se zvláštním zřetelem na zachování biologických a estetických hodnot oblasti a zájmy ochrany a racionálního využití zemědělského půdního fondu;

• c) při všech záměrech a zásazích se musí respektovat vodohospodářský význam území;

• d) výstavba se realizuje podle, schválené územně plánovací dokumentace se zřetelem na optimální zachování neurbanizovaných prostorů původního přírodního prostředí. Při projektování a výstavbě je třeba přihlížet k rázu krajiny a k používanému materiálu. Výstavba chat pro individuální rekreaci, staveb pro dočasné ubytování včetně podnikových zotavoven, chatových táborů, prostorů vyhrazených pro stanování, autokempinků, parkovišť a jiných funkčních zařízení^3) je dovolena jen v prostorech vymezených orgány územního plánování se souhlasem orgánů státní ochrany přírody a ostatních orgánů státní správy, kterých se to týká, na podkladě schválené územně plánovací dokumentace, jakož i usnesením rady příslušného okresního národního výboru o schválení rekreační oblasti; individuální výstavba rekreačních chat a objektů a výstavba rekreačních objektů socialistických organizací na lesním půdním fondu může se realizovat jen se souhlasem ministerstva lesního a vodního hospodářství SSR;^4)

• e) myslivost a rybářství^5) se vykonávají podle schválených plánů chovu a lovu zvěře a ryb se zřetelem na zachování a zvelebování přirozených souborů společenstev, a jde-li o ochranu volně žijících živočichů, ve spolupráci orgánů statní ochrany přírody;

• f) komunikace se budují na základě schválené územně plánovací dokumentace. Turistické stezky se rozšiřují a značkují a naučné trasy se budují v souladu s koncepcí ochrany přírody v oblasti ve vzájemné dohodě s orgány turistiky ve Slovenské socialistické republice. Průzkum lesní dopravní sítě se provádí ve spolupráci s orgány státní ochrany přírody a odsouhlasuje se za jejich účasti při závěrečném protokolu k lesnímu hospodářskému plánu;

• g) výzkum a průzkum, který se dotýká přírodních poměrů, lze provádět jen s vědomím Slovenského ústavu památkové péče a ochrany přírody, který vede jejich evidenci. Přitom je třeba dbát, aby v čase i místě nedocházelo ke střetům zájmů různých organizací nebo aby se nepoškozovaly chráněné přírodní hodnoty.

§ 3

(1) Na území oblasti je věnována zvláštní péče památkám vývoje techniky v oboru hornictví, hutnictví a lesnictví podle zvláštních předpisů.^6)

(2) Způsob a rozsah ochrany pomátek vývoje techniky stanoví příslušný okresní národní výbor zvláštním statutem.

§ 4

(1) Ve věcech, které se dotýkají oblasti, rozhodují orgány státní správy, zejména orgány územního plánování, stavební úřady, báňské úřady, orgány státní správy lesního hospodářství, orgány ochrany ovzduší, vodohospodářské, zemědělské, dopravní, orgány cestovního ruchu, zdravotnictví a hygieny, jakož i orgány tělesné výchovy s ohledem na poslání oblasti, a to ve spolupráci s příslušnými orgány státní ochrany přírody.

(2) Obdobně postupují orgány a organizace, které v oblasti provádějí opatření k ochraně ovzduší, vody, půdy, vegetačního krytu, zvěře a ryb a jiných volně žijících živočichů.

§ 5

(1) O způsobu ochrany zvlášť chráněných území, která jsou v oblasti, platí podmínky stanovené příslušnými orgány. Podmínky ochrany podle § 2 této vyhlášky se nevztahují na zvlášť chráněné zemědělské půdy.^7)

(2) Na územích, na která se vztahuje působnost federálního ministerstva národní obrany a ministerstev vnitra, jsou orgány státní ochrany přírody a orgány státní památkové péče povinny dbát zájmů vojenské správy a při změnách, které se dotýkají obrany státu, zařízení nebo prostorů sloužících tomuto účelu, vyžádat si souhlas vojenské správy nebo příslušných orgánů ministerstev vnitra. Zájmová území vojenské správy nejsou vyhlášením oblasti dotčena.

(3) Vyhlášením oblasti nejsou dotčena vlastnická práva a jiné majetkové vztahy k nemovitostem, které jsou na území oblasti, ani ochranná pásma stanovená podle zvláštních předpisů.^8)

§ 6

(1) Úkoly orgánů státní ochrany přírody na území oblasti podle této vyhlášky provádí v rámci své působnosti^9) Slovenský ústav památkové péče a ochrany přírody v Bratislavě.

(2) Na ochraně, obnově a zvelebování přírody, přírodních hodnot a kulturních památek v oblasti se podílejí národní výbory působící na jejich území.

(3) Orgány a organizace, které využívají území oblasti, zabezpečují v rámci své působnosti finanční a materiální prostředky na ochranu, rozvoj a zvelebování oblasti v rámci schválených hospodářských a finančních plánů, vyplývá-li potřeba těchto prostředků z činnosti, kterou na tomto území vykonávají.

§ 7

Mapy, v nichž je zakresleno území oblasti, jsou uloženy ve Slovenském ústavu památkové péče a ochrany přírody v Bratislavě, na Středoslovenském krajském národním výboru v Banské Bystrici, na Západoslovenském krajském národním výboru v Bratislavě, na okresních národních výborech v Žiaru nad Hronom, ve Zvolenu a v Levicích, jakož i ve střediscích geodézie ve Zvolenu a Levicích.

§ 8

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Ministr:

Válek v. r.

Příloha k vyhlášce č. 124/1979 Sb.

Vymezení chráněné krajinné oblasti

ŠTIAVNICKÉ VRCHY

Chráněná krajinná oblast (dále jen „oblast“) se rozprostírá na území Středoslovenského kraje v okresech Žiar nad Hronom a Zvolen a na území Západoslovenského kraje v okrese Levice.

Hranice oblasti probíhá od výchozího bodu v místě dotyku hranic okresu Zvolen a okresu Žiar nad Hronom u řeky Hronu. Odtud směřuje podél okrajových lesních porostů severní části Štiavnických vrchů až po intravilán obce Jalná, a to západním směrem. Za hranicí tohoto intravilánu se podél okrajového lesního porostu obrací na jih až k Močiarskému potoku, odtud pokračuje podél severní hranice lesních porostů až k Istebnému potoku. Od Istebného potoka prochází podél lesního porostu na severozápad, dále na západ až k východní hranici studijních ploch Výzkumného ústavu lesního hospodářství ve Zvolenu. Hranici této studijní plochy obchází až k okraji lesa na dotyku se zemědělským půdním fondem, odtud pokračuje až k myslivně Kapitulský majer. Dále hranice postupuje podél okraje lesního porostu až k dobývacímu prostoru kamenolomu na těžbu perlitu (Keramické závody Košice) v Lehôtce pod Brehmi a za západní hranicí státní přírodní rezervace Szabóova skala napojuje se na západní hranici chráněného naleziště Bralce. Odtud sleduje nejdříve jižní, pak východní hranici lesního porostu až ke katastrálnímu území obce Vyhne. Zde se po okraji lesního porostu obrací nejdříve na jihozápad, pak severozápad a opět podél okraje lesa na jih, dále na západ až ke státní silnici Bzenica–Vyhne. Podél okraje lesa dosahuje hranici dobývacího prostoru kamenolomu závodu Stredoslovenských kamenolomů a štěrkopísků v Bzenici. Celý dobývací prostor vynechává až k jeho dotyku s řekou Hronem. Pokračuje po levém břehu řeky Hronu až k severnímu okraji intravilánu obce Rudno nad Hronom. Sledujíc východní hranici intravilánu obce Rudno k Rudnianskému potoku směřuje podél okraje lesa k intravilánu obce Nová Baňa-Brehy, kde pokračuje opět po okraji lesa – vynechávajíc dobývací prostor Západoslovenských kamenolomů a štěrkopísků – až k Čajkovskému potoku. Odtud po okraji lesa pokračuje nejdříve na východ, pak na severovýchod k myslivně Štampoch. Zde se stáčí k jihu po levé straně státní silnice Štiavnické Bane– Bohunice, sledujíc souvislý lesní porost přes Chlieviská až k cestě k myslivně Segíňov. Dále podél levého břehu potoku Jabloňovka se stáčí na jih a stále sleduje lesní porost až ke státní silnici Jabloňovce–Baďan. Vedle lesního porostu směřuje nejdříve na jih, pak na západ až k potoku Jabloňovka. Odtud sleduje levý břeh tohoto potoku a současně lesní porost nacházející se jižně od kóty Vrchné (359). Tímto lesním porostem pokračuje až ke státní silnici Žemberovce–Ladzany. Po levé straně této silnice jde na jihovýchod a pak na východ až k západní hranici intravilánu obce Ladzany. Po okraji intravilánu této obce směřuje na východ, pak na sever až ke Klastavskému potoku. Po levém břehu tohoto potoka pokračuje hranice na sever až k okraji lesního porostu, odtud na severovýchod, pak na jihovýchod k potoku Štiavnica, kde přechází okrajem lesa k hranici katastrálního území obce Devičie u státní silnice Hontianske Nemce–Krupina. Po levé straně této silnice, vynechávajíc intravilán obce Devičie v jeho západní, pak severní části, dosahuje mostu přes potok Krupinica. Pokračuje po pravém břehu tohoto potoka na severozápad až k osadě Stará hora, odkud po okraji lesa dosahuje hranice dobývacího prostoru lomu Ficberg. Po hranici tohoto dobývacího prostoru a po pravé straně silnice do lomu se dostává ke státní silnici Žibritov–Krupina a u ní stáčejíc se na jihovýchod a po napojení se na státní silnici Krupina–Babiná sleduje ji po levé straně až k Suchému potoku. Dále po pravém břehu tohoto potoka sleduje hranice západní směr a podél lesního porostu dosahuje potoku Suchý jarok (západně od kóty 422,6 – Kopanice). Hranice pokračuje potokem Suchý jarok na sever až k řece Hronu. Po levém břehu řeky Hronu směrem na západ dosahuje hranice výchozího bodu.

Rozloha oblasti je 77 630 ha.

Území oblasti je vyznačeno na otiscích Základní mapy ČSSR v měřítku 1 : 50 000 na těchto mapových listech:

^1) § 12 a 13 zákona.

^2) Zákon č. 41/1957 Sb., o využití nerostného bohatství (horní zákon).

^3) Vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 83/1976 Sb., o všeobecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění vyhlášky č. 45/1979 Sb.

^4) § 4 odst. 6 a 7 zákona č. 61/1977 Sb., o lesích.

^5) Zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti. Zákon č. 102/1963 Sb., o rybářství.

^6) Zákon SNR č. 7/1958 Sb., o kulturních památkách.

^7) § 7a zákona č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu (úplné znění č. 124/1976 Sb.).

^8) Zákon č. 51/1964 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 104/1974 Sb. Zákon č. 135/1961 Sb., o pozemních komunikacích. Zákon č. 47/1956 Sb., o civilním letectví (úplné znění č. 127/1976 Sb.). Zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích. Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu. Vyhláška č. 15/1972 Sb., o ochraně a rozvoji přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých zdrojů.

^9) Zákon Slovenské národní rady č. 7/1958 Sb. SNR, o kulturních památkách.