Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví trvale nezpůsobilých k dosavadní práci

Typ Vyhláška
Publikace 1979-11-30
Stav Platný
Zdroj e-Sbírka
Historie novel JSON API

ČÁST PRVNÍ

§ 1

Rozsah platnosti

(1) Vyhláška se vztahuje na pracovníky v hornictví pod zemí v hlubinných dolech, kteří vykonávají zaměstnání uvedená v části I přílohy k nařízení vlády ČSSR č. 74/1982 Sb., o některých úpravách v nemocenském pojištění a důchodovém zabezpečení pracujících v hornictví, jestliže se stali vzhledem ke svému zdravotnímu stavu trvale nezpůsobilými k dosavadní práci v důsledku výkonu této práce, pro

pokud není dále stanoveno jinak (§ 7 odst. 6).

(2) Vyhláška se dále vztahuje na pracovníky povrchových uhelných dolů, kteří vykonávají zaměstnání uvedená v části II přílohy k nařízení vlády ČSSR č. 74/1982 Sb., jestliže se stali vzhledem ke svému zdravotnímu stavu trvale nezpůsobilými k dosavadní práci v důsledku výkonu této práce, pro

(3) Při posuzování expoziční doby pro účely této vyhlášky se organizace řídí opatřením příslušného orgánu státní zdravotní správy.

(4) Seznam onemocnění vznikajících nebo podstatně se zhoršujících vlivem pracovního prostředí stanovený ministerstvy zdravotnictví České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky je uveden v příloze k této vyhlášce.

ČÁST DRUHÁ

Pracovní uplatnění

§ 2

(1) Pracovníka uvedeného v § 1 odst. 1 organizace zpravidla

(2) Pracovníka uvedeného v § 1 odst. 2 organizace zpravidla

(3) Při převádění těchto pracovníků na jinou práci nebo při jejich uvolňování do jiné organizace se postupuje podle příslušných ustanovení zákoníku práce [zejména § 36, § 37 odst. 1 písm. a) a odst. 2, 4 a 5, § 43 a § 46 odst. 1 písm. d)].

(4) Organizace je povinna vést evidenci o převedení pracovníka na jinou práci a v potvrzení o zaměstnání (§ 60 odst. 1 zákoníku práce) uvést důvod uvolnění pracovníka.

(5) Pokud nároky pracovníka či jiná plnění v jeho prospěch jsou podle příslušných právních předpisů, s výjimkou předpisů o sociálním zabezpečení, nebo podle příslušných ustanovení kolektivních smluv vázány na celkovou dobu zaměstnání (praxe) nebo na nepřetržité trvání pracovního poměru, posuzují se tyto skutečnosti, jako kdyby ke změně nebo skončení předchozího pracovního poměru nedošlo.

§ 3

(1) Výrobní hospodářské jednotky zabezpečují, aby jimi řízené organizace využívaly při řešení nového pracovního uplatnění převáděných nebo uvolňovaných pracovníků především všech možností jejich účelného umístění na jiných svých pracovištích nebo na pracovištích téže výrobní hospodářské jednotky.

(2) Organizace jsou povinny ve spolupráci s příslušnými orgány státní zdravotní správy a okresními národními výbory a v dohodě s příslušnými odborovými orgány vypracovat podle pokynů výrobní hospodářské jednotky seznamy prací a pracovišť vhodných pro převáděné a uvolňované pracovníky.^2) Přitom zabezpečí, aby seznamy prací a pracovišť byly pravidelně, nejméně jednou za dva roky, doplňovány a upravovány v souladu s nejnovějšími poznatky vědy a techniky a aby na práce a pracoviště uvedené v seznamech byli zařazováni přednostně pracovníci převádění a uvolňovaní na základě této vyhlášky.

§ 4

(1) Výrobní hospodářské jednotky a jimi řízené organizace jsou povinny pečovat o změnu a rozšíření odborné kvalifikace převáděných a uvolňovaných pracovníků. Za tím účelem organizují zejména

(2) Přijetí do kursu ani vykonání závěrečné kvalifikační zkoušky není vázáno na splnění podmínky předchozí praxe v oboru, pro který má být pracovník zaškolen nebo přeškolen.

(3) Pracovníci jsou po dobu zaškolování nebo přeškolování zabezpečeni podle platných předpisů.^3) Při cestách do místa školení a zpět se jim poskytuje náhrada jízdních výdajů jako při pracovní cestě.^4)

(4) Bližší podmínky pro zaškolování a přeškolování, zejména učební plány, délku doby zaškolení nebo přeškolení pro jednotlivá povolání a organizaci závěrečných kvalifikačních zkoušek upravují předpisy vydané příslušnými ústředními orgány v dohodě s příslušným odborovým orgánem.

§ 5

Výrobní hospodářské jednotky a jimi řízené organizace začlení do komplexních programů péče o pracovníky, popřípadě do plánů sociálního rozvoje konkrétní opatření k řešení pracovních a životních podmínek převáděných a uvolňovaných pracovníků a věnují jim individuální péči v zájmu urychlení jejich pracovní a společenské adaptace na novém pracovišti.

ČÁST TŘETÍ

Hmotné zabezpečení

§ 6

(1) Pracovníkům uvedeným v § 1 odst. 1 a 2, kteří byli převedeni na jinou práci nebo uvolněni do jiné organizace (§ 2 odst. 1 a 2), nebo jimž byl přiznán invalidní důchod, se při splnění podmínek dále uvedených poskytne odstupné (§ 7 a 8), mzdové vyrovnání (§ 9), zvýhodnění, pokud jde o stabilizační půjčky a příspěvky na bytovou výstavbu (§ 12), a věrnostní přídavek horníků nebo jeho náhrada (§ 13). Pracovníkům uvedeným v § 1 odst. 1 se rovněž poskytne za podmínek dále uvedených zvláštní příspěvek horníků (§ 10, 11 a 11a).

(2) Poskytování deputátního uhlí a dříví pracovníkům uvedeným v § 1 odst. 1 a 2, pokud pracují v uhelném průmyslu, upravuje předpis federálního ministerstva paliv a energetiky.^5)

Odstupné

§ 7

(1) Pracovníkům uvedeným v § 1 odst. 1 a 2 organizace poskytne odstupné v rozsahu dále stanoveném.

(2) Odstupné ve výši průměrného měsíčního výdělku se poskytne pracovníkům při převedení na jinou vhodnou práci v podzemí hlubinného dolu nebo při převedení na jinou vhodnou práci na lomech a skrývkách povrchových uhelných dolů. Až do výše dvojnásobku průměrného měsíčního výdělku lze v těchto případech odstupné poskytnout při splnění podmínek stanovených v kolektivní smlouvě se zřetelem na nové pracovní zařazení pracovníků, jejich zdravotní stav a na potřeby výrobní hospodářské jednotky.

(3) Odstupné ve výši jedenapůlnásobku průměrného měsíčního výdělku se poskytne pracovníkům při převedení nebo uvolnění na jinou vhodnou práci mimo lom nebo skrývku, a to i do jiné organizace téže výrobní hospodářské jednotky. Až do výše trojnásobku průměrného měsíčního výdělku lze v těchto případech odstupné poskytnout při splnění podmínek stanovených v kolektivní smlouvě se zřetelem na nové pracovní zařazení pracovníků, jejich zdravotní stav a na potřeby výrobní hospodářské jednotky.

(4) Odstupné ve výši dvojnásobku průměrného měsíčního výdělku se poskytne pracovníkům hlubinných dolů při převedení na jinou vhodnou práci na povrchu dolu a pracovníkům povrchových uhelných dolů při uvolnění do jiné organizace mimo výrobní hospodářskou jednotku. Až do výše čtyřnásobku průměrného měsíčního výdělku lze v těchto případech odstupné poskytnout při splnění podmínek stanovených v kolektivní smlouvě se zřetelem na nové pracovní zařazení pracovníků, jejich zdravotní stav a na potřeby výrobní hospodářské jednotky. Obdobně se poskytne odstupné i pracovníkům, kteří se stanou v době výkonu práce na povrchových uhelných dolech plně invalidními.

(5) Odstupné ve výši trojnásobku průměrného měsíčního výdělku se poskytne pracovníkům hlubinných dolů při uvolnění do jiné organizace téže výrobní hospodářské jednotky nebo mimo výrobní hospodářskou jednotku. Až do výše šestinásobku průměrného měsíčního výdělku lze v těchto případech odstupné poskytnout při splnění podmínek stanovených v kolektivní smlouvě se zřetelem na nové pracovní zařazení pracovníků, jejich zdravotní stav a na potřeby výrobní hospodářské jednotky. Obdobně se poskytne odstupné i pracovníkům, kteří se stanou v době výkonu práce v podzemí hlubinného dolu plně invalidními.

(6) Odstupné až do výše šestinásobku průměrného měsíčního výdělku lze poskytnout též pracovníkům uranového průmyslu, kteří vykonávají alespoň po dobu 10 let práci v podzemí uranových dolů, při níž jsou vystaveni specifickému pracovnímu riziku, a uzavřou dohodu o prodloužení práce v podzemí uranových dolů nejméně na dobu jednoho roku; uzavřou-li tuto dohodu, přísluší jim za jedenáctý a každý další rok odpracovaný v podzemí uranových dolů další odstupné ve výši jednonásobku průměrného měsíčního výdělku. Celkové odstupné nesmí u těchto pracovníků přesáhnout desetinásobek průměrného měsíčního výdělku používaného v době uzavření dohody.

(7) Pracovníkům uvedeným v odstavcích 2 až 5, kteří v souvislosti s převedením nebo uvolněním do jiné organizace v rámci téže výrobní hospodářské jednotky dosáhli podstatné změny nebo podstatného rozšíření kvalifikace, lze poskytnout další odstupné až do výše čtyřnásobku průměrného měsíčního výdělku. Podmínkou je, že se pracovník v písemné dohodě s dosavadní organizací zaváže vykonávat práci odpovídající nově získané kvalifikaci a setrvat v organizaci po dobu nejméně 5 let nebo vrátit dosavadní organizaci za podmínek upravených v její kolektivní smlouvě toto odstupné ve výši odpovídající délce nesplnění převzatého závazku.

(8) Odstupné se poskytuje ve výši příslušného násobku průměrného měsíčního výdělku zjištěného podle § 275 zákoníku práce a prováděcích předpisů k němu po odečtení daně ze mzdy podle sazby příslušné pro pracovníka ve mzdovém období, v němž dochází k převedení nebo uvolnění pracovníka.

(9) Za podstatnou změnu nebo podstatné rozšíření kvalifikace pracovníka se považuje nabytí nových vědomostí a dovedností školením v rozsahu nejméně 150 vyučovacích hodin; přitom u dělnických povolání musí jít o závěrečnou kvalifikační zkoušku, popřípadě o zaškolení nebo přeškolení na povolání nejméně III. kvalifikačního stupně. Jiné případy kvalifikačních změn může za podstatnou změnu nebo podstatné rozšíření kvalifikace uznat příslušný ústřední orgán v dohodě s příslušným odborovým orgánem.

§ 8

(1) Odstupné se poskytne bez zřetele, zda pracovníku je přiznán invalidní nebo částečný invalidní důchod anebo zvláštní příspěvek horníků.

(2) Odstupné se nezahrnuje do započitatelného výdělku pro výpočet peněžitých dávek nemocenského pojištění ani do hrubých výdělků započitatelných pro účely důchodového zabezpečení.^6)

§ 9

Mzdové vyrovnání

(1) Pracovníkům uvedeným v § 1 odst. 1 a 2, kteří byli převedeni na jinou práci nebo uvolnění do jiné organizace (§ 2 odst. 1 a 2), přísluší, pokud není dále stanoveno jinak, mzdové vyrovnání ve výši rozdílu mezi průměrným hrubým výdělkem před převedením nebo uvolněním (§ 275 zákoníku práce a prováděcí předpisy k němu) a hrubým výdělkem dosahovaným na nové práci nebo na novém pracovišti (dále jen „nové pracoviště“), a to od nástupu na novém pracovišti po dobu 3 měsíců. Dochází-li u pracovníka k podstatné změně jeho pracovní činnosti, vyžadující podstatnou změnu nebo podstatné rozšíření kvalifikace (§ 7 odst. 9), jichž nemohl bez své viny dosáhnout v uvedené době, přísluší mu mzdové vyrovnání ještě po další dobu nezbytnou k dosažení či rozšíření kvalifikace, nejdéle však celkem po dobu 6 měsíců, popřípadě při nutnosti přípravy na závěrečnou kvalifikační zkoušku nejdéle po dobu 12 měsíců od nástupu na novém pracovišti.

(2) Mzdové vyrovnání se poskytuje i za dny, za něž pracovník pobírá po přechodu na nové pracoviště náhradu mzdy nebo peněžité dávky nemocenského pojištění nahrazující mzdu; mzdové vyrovnání za dobu poskytování peněžitých dávek nemocenského pojištění nahrazujících mzdu se stanoví ve výši rozdílu mezi těmito dávkami, které by pracovník pobíral na dřívějším pracovišti, a dávkami přiznanými na novém pracovišti. Neposkytuje se pracovníku, který po době stanovené na zapracování nedosahuje při práci vlastním zaviněním průměrného výkonu dosahovaného pracovníky vykonávajícími stejnou práci.

(3) Mzdové vyrovnání se neposkytuje pracovníku, kterému přísluší mzda podle § 115 odst. 5 zákoníku práce.

(4) Mzdové vyrovnání poskytuje pracovníkovi převedenému na jinou práci dosavadní organizace a uvolněnému pracovníkovi organizace, k níž přešel do pracovního poměru, a to z ostatních osobních nákladů a v termínech určených pro výplatu mzdy. Poskytnutou částku mzdového vyrovnání uhradí nové organizaci uvolňující organizace z ostatních osobních nákladů, a to po skončení doby, za níž mzdové vyrovnání přísluší.

(5) Pracovníkům převedeným na jinou práci nebo uvolněným do jiné organizace téže výrobní hospodářské jednotky v důsledku prošlé expoziční doby přísluší nejdéle po dobu jednoho roku od nástupu na novém pracovišti doplatek do průměrného výdělku dosahovaného před převedením nebo uvolněním.

Zvláštní příspěvek horníků

§ 10

(1) Pracovníkům hlubinných dolů, kteří byli pro ohrožení nemocí z povolání nebo v důsledku prošlé expoziční doby převedeni na jinou práci nebo uvolněni do jiné organizace (§ 2 odst. 1), poskytne okresní (obvodní) národní výbor (dále jen „národní výbor“) zvláštní příspěvek horníků ke zmírnění hmotných a sociálních důsledků spojených se změnou pracovního zařazení (dále jen „zvláštní příspěvek“) ve výši 80% rozdílu mezi průměrným čistým výdělkem před převedením nebo uvolněním a průměrným čistým výdělkem, kterého pracovník dosahuje na novém pracovišti, nejvýše však 1400 Kčs měsíčně.

(2) Při stanovení výše zvláštního příspěvku se vychází z průměrného výdělku zjištěného podle § 275 zákoníku práce a prováděcích předpisů k němu, přepočteného na jeden měsíc po odečtení daně ze mzdy podle sazby příslušné pro pracovníka ve mzdovém období, v němž mu vznikl nárok na zvláštní příspěvek.

(3) Zvláštní příspěvek nelze poskytnout, jestliže by jeho výše činila méně než 200 Kčs měsíčně. Neposkytuje se za dobu, po kterou přísluší pracovníkovi mzda podle § 115 odst. 5 zákoníku práce nebo mzdové vyrovnání (§ 9).

(4) Zvláštní příspěvek se nekrátí po dobu dovolené na zotavenou, po dobu dočasné neschopnosti k práci pro nemoc nebo úraz a po dobu ostatních překážek v práci, s výjimkou překážek v práci, při nichž nepřísluší náhrada mzdy, trvajících nepřetržitě déle než dva týdny; při těchto překážkách v práci se příspěvek krátí až za dobu přesahující dva týdny.

(5) Výše zvláštního příspěvku se upraví vždy po dvanácti měsících podle průměrného výdělku pracovníka na novém pracovišti dosaženého za toto období. Zvláštní příspěvek se však neupraví, pokud se výše průměrného výdělku na novém pracovišti změní o méně než 10% průměrného výdělku před převedením nebo uvolněním.

(6) Zvláštní příspěvek se rovněž upraví na žádost pracovníka, jestliže po jeho stanovení nastaly podstatné změny ve mzdových poměrech pracovníků pracujících v podzemí hlubinných dolů, a to podle průměrného výdělku dosahovaného po těchto změnách na práci, kterou pracovník vykonával před převedením nebo uvolněním. Za podstatnou změnu se považuje zavedení nové mzdové soustavy, změna mzdových tarifů a jiná obdobná mzdověpolitická opatření, o nichž to stanoví příslušný ústřední orgán v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí, federálním ministerstvem financí, ministerstvy práce a sociálních věcí České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky a s Ústřední radou odborů.

(7) Podmínkou přiznání zvláštního příspěvku uvolněnému pracovníku, který nenastoupil nové zaměstnání v rámci téže výrobní hospodářské jednotky, je, že se přihlásí o nové zaměstnání u národního výboru, v jehož obvodu má trvalé bydliště. Národní výbor může žádost o poskytnutí zvláštního příspěvku zamítnout, popřípadě zvláštní příspěvek odejmout, jestliže pracovník bez vážných důvodů odmítne přijmout a vykonávat vhodné zaměstnání,^7) které mu národní výbor nabídne.

(8) Jestliže pracovník na novém pracovišti vlastním zaviněním dosahuje podstatně nižšího výdělku než pracovníci téže kvalifikace ve stejném povolání, vychází se při stanovení zvláštního příspěvku z průměrného čistého výdělku těchto pracovníků.

(9) Je-li pracovníku přiznán invalidní, částečný invalidní, starobní nebo osobní důchod, zvláštní příspěvek se nepřizná, popřípadě nárok na zvláštní příspěvek zaniká.

(10) Zvláštní příspěvek se pro účely náhrady škody způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání zahrnuje jak do průměrného výdělku před vznikem škody, tak i do výdělku po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání. Jestliže předpisy stanoví pro pracovníka výhodnější výpočet náhrady za ztrátu na výdělku,^8) nezahrnuje se zvláštní příspěvek do průměrného výdělku před vznikem škody.

§ 11

(1) Zvláštní příspěvek se poskytuje na žádost pracovníka nebo na návrh organizace, která pracovníka převedla na jinou práci nebo uvolnila, anebo na návrh organizace, pro kterou byl pracovník uvolněn.

(2) O přiznání, úpravě výše, popřípadě odnětí zvláštního příspěvku rozhoduje národní výbor příslušný podle místa trvalého bydliště převáděného nebo uvolňovaného pracovníka podle předpisů o správním řízení.^9)

(3) V žádosti nebo návrhu podle odstavce 1 se uvede původní a nové pracoviště (název a sídlo organizace) a důvody převedení nebo uvolnění (podle lékařského posudku nebo rozhodnutí orgánu státní zdravotní správy nebo sociálního zabezpečení, popřípadě na základě prošlé expoziční doby), připojí se potvrzení o průměrném výdělku dosahovaném na původním i na novém pracovišti a vyjádření odborového orgánu uvolňující organizace.

(4) Zvláštní příspěvek přísluší od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po splnění podmínek vzniku nároku, nejdéle však za dobu jednoho roku před podáním žádosti nebo návrhu.

(5) V rozhodnutí národního výboru se kromě jeho obecných náležitostí^10) uvede doložka, že se zvláštní příspěvek ve stanovené výši poskytuje do té doby, dokud se nezmění skutečnosti rozhodné pro jeho přiznání.

(6) Pracovník je povinen oznámit národnímu výboru bez zbytečného průtahu všechny skutečnosti, které mají vliv na trvání nároku na zvláštní příspěvek a jeho výši.

(7) Zvláštní příspěvek vyplácí měsíčně pozadu národní výbor, který rozhodl o jeho přiznání, nejpozději do 23. dne následujícího měsíce.

(8) Podrobnosti o rozhodování a evidenci o zvláštním příspěvku upravují instrukce ministerstev práce a sociálních věcí České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky.

§ 11a

(1) Zvláštní příspěvek příslušející podle této vyhlášky popřípadě podle dřívějších předpisů^10a) se upravuje tak, že průměrný čistý výdělek před převedením nebo uvolněním, rozhodný pro výpočet tohoto příspěvku, se zvyšuje o 2 % za každý kalendářní rok následující po vzniku nároku na tento příspěvek do 31. prosince 1980.

Čtení tohoto dokumentu nenahrazuje čtení příslušného vydání Sbírky zákonů. Neneseme odpovědnost za případné nepřesnosti vyplývající z převodu originálu do tohoto formátu.