Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se mění a doplňuje vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 128/1975 Sb, kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení

Čl. I

Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 128/1975 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění vyhlášky č. 81/1979 Sb. a vyhlášky č. 108/1979 Sb., se mění a doplňuje takto:

• 1. § 3 zní:

㤠3

K § 10 odst. 5 písm. c) zákona

(1) Členu jednotného zemědělského družstva se započítává pro vznik nároku na důchod a jeho výši kalendářní rok, jestliže v něm odpracoval všechny pracovní dny, které pro něho vyplývají z jeho pracovního zařazení, nejméně však

• a) 150 pracovních dnů nebo

• b) 100 pracovních dnů, jde-li o člena jednotného zemědělského družstva se změněnou pracovní schopností nebo členku jednotného zemědělského družstva, která pečuje alespoň o jedno dítě předškolního věku starší tří let nebo o invalidní nezletilé dítě, které potřebuje stálou péči, pokud nebylo umístěno v ústavu pro takové děti.

(2) Odpracovaným dnem se rozumí den, v němž člen jednotného zemědělského družstva pracoval v družstvu v rozsahu stanoveném předpisy o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte.^56)

(3) Odpracovaným dnům se kladou naroveň dny,

• a) po které člen jednotného zemědělského družstva pracoval se souhlasem družstva mimo družstvo,

• b) za které se poskytují peněžité dávky ze zabezpečení v nemoci a ze zabezpečení matky a dítěte nahrazující mzdu,

• c) ošetřování nebo péče o dítě mladší než 10 let nebo ošetřování jiného nemocného člena rodiny po uplynutí doby, po kterou se poskytuje podpora při ošetřování člena rodiny, za podmínek uvedených v zákoně o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte,^57)

• d) po které žena pečovala o dítě (i osvojence nebo jiné dítě, které převzala do péče nahrazující péči rodičů) ve věku do tří let nebo o invalidní nezletilé dítě, které potřebuje stálou péči, pokud nebylo umístěno v ústavu pro takové děti,

• e) dovolené na zotavenou a dny lázeňské péče,

• f) po které člen jednotného zemědělského družstva vykonával veřejnou funkci, pokud nebyl pro její výkon dlouhodobě uvolněn, plnil občanskou povinnost nebo jiný úkon v obecném zájmu, konal službu v ozbrojených silách včetně dnů potřebného pracovního volna poskytovaného v souvislosti s touto službou,

• g) po které člen jednotného zemědělského družstva prokazatelně nemohl pracovat pro nepříznivé povětrnostní vlivy, popřípadě pro překážku na straně družstva,

• h) pracovního volna poskytovaného podle předpisů o studiu při zaměstnání a dny účasti na odborném nebo politickém školení,

• ch) za které se poskytuje pracovníkům náhrada mzdy, popřípadě mzda, jakož i doba, za kterou při důležitých osobních překážkách v práci náhrada mzdy nenáleží jen proto, že pracovník nesplňuje požadovanou podmínku doby zaměstnání.

(4) Jestliže členství v družstvu vzniklo nebo zaniklo během kalendářního roku, započítává se členu jednotného zemědělského družstva doba, po kterou členství v družstvu trvalo, pokud v tomto období odpracoval všechny pracovní dny, které pro něho vyplývají z jeho pracovního zařazení. Odpracované dny musí činit aspoň poměrnou část úvazku stanoveného v odstavci 1 písm. a) nebo b) odpovídající době, po kterou členství v družstvu trvalo.

(5) Členu jednotného zemědělského družstva, který nepracoval v družstvu po část kalendářního roku z důvodů uvedených v odstavci 6, se započte ta část kalendářního roku, v níž uvedené důvody netrvaly, jestliže v tomto období odpracoval všechny pracovní dny, které pro něho vyplývají z jeho pracovního zařazení. Ustanovení poslední věty předchozího odstavce platí obdobně.

(6) Důvody podle předchozího odstavce jsou

• a) výkon veřejné funkce, pro niž byl člen jednotného zemědělského družstva dlouhodobě uvolněn,

• b) příprava pro povolání studiem [§ 10 odst. 1 písm. d) zákona],

• c) péče ženy o dítě předškolního věku starší tří let, pokud tato žena nesplňuje podmínky pro zápočet celého kalendářního roku [odstavec 1 písm. b)],

• d) přerušení pracovní činnosti v družstvu z vážných důvodů (§ 13 odst. 2 zákona),

• e) pobírání starobního nebo invalidního důchodu,

• f) vazba nebo výkon trestu odnětí svobody.

(7) Neodpracoval-li člen jednotného zemědělského družstva počet pracovních dnů potřebný podle předchozích odstavců pro zápočet celého kalendářního roku nebo jeho části, započítávají se pro vznik nároku na důchod a jeho výši jen odpracované dny, popřípadě dny, které se jim kladou naroveň, pokud pracovní činnost člena jednotného zemědělského družstva zakládala zabezpečení v nemoci podle předpisů o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte.^58)

(8) Ustanoveními předchozích odstavců nejsou dotčeny předpisy o zápočtu náhradních dob do doby pracovní činnosti pro účely důchodového zabezpečení.“.

• 1. V § 10 se vkládá za slovo „prarodiče“ slovo „sourozenci“.

• 1. V § 14 odst. 1 písm. a) č. 1 se slova „prémie a podíly na hospodářských výsledcích“ nahrazují slovy „prémie, odměny^59) a podíly na hospodářských výsledcích“.

• 1. § 14 odst. 1 písm. a) č. 4 zní:

• „4. mzdové vyrovnání poskytované pracujícím uvolňovaným nebo převáděným v souvislosti s prováděním strukturálních změn v národním hospodářství, s likvidací neefektivních provozů, se snižováním správního a řídícího aparátu a s jinými racionalizačními nebo organizačními opatřeními^60) nebo horníkům pracujícím v podzemí hlubinných dolů uvolněným nebo převedeným na jinou práci ze zdravotních důvodů^61) a příspěvek na zapracování poskytovaný v náboru prováděném národními výbory,^62)“.

• 1. § 14 odst. 1 písm. a) se doplňuje č. 6, které zní:

• „6. věrnostní přídavek horníků,^63) mzdy a odměny členů záchranných sborů při zásazích v báňských revírech, stabilizační odměny poskytované pravidelně za nepřetržité trvání pracovního poměru podle obecně závazných právních předpisů a mzdy a odměny nevidomých občanů, jimž byly poskytnuty mimořádné výhody III. stupně,^64) i když jsou od daně ze mzdy osvobozeny. Věrnostní přídavek horníků a stabilizační odměny se započítávají v tom roce, v němž byly vyplaceny;“.

• 1. § 14 odst. 1 písm. c) č. 6 zní:

• „6. příspěvek na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení placený družstvem (§ 145a) a před 1. lednem 1980 část příspěvku placeného družstvem na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení v období od 1. ledna 1964 do 31. prosince 1967 ve výši 11,2 % a v období od 1. ledna 1968 do 31. prosince 1979 ve výši 12,5 % úhrnu příjmů člena jednotného zemědělského družstva uvedených pod č. 1 až 5. Pro účely stanovení nejvyšší procentní výměry důchodu se průměrný měsíční výdělek neomezený podle § 14 odst. 4 zákona snižuje o částku odpovídající jedné dvanáctině příspěvku na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení vypočteného z takového ročního příjmu, který odpovídá průměrnému měsíčnímu výdělku neomezenému podle § 14 odst. 4 zákona.“.

• 1. § 20 odst. 1 a 2 zní:

„(1) Za podstatný pokles výdělku pracujícího se zpravidla považuje, jestliže průměr jeho hrubých výdělků (§ 14 a 15) včetně odměn poskytovaných na základě dohody o pracovní činnosti zjištěný za posledních 12 měsíců je aspoň o třetinu nižší než průměrný měsíční výdělek, z něhož se vypočítává důchod, avšak neomezený podle § 14 odst. 4 zákona. Jestliže pracující se stal částečně invalidním v době přípravy pro pracovní uplatnění nebo jestliže po přiznání důchodu nastaly podstatné změny ve mzdových poměrech pracujících, srovnává se průměr hrubých výdělků pracujícího zpravidla za posledních 12 měsíců s průměrným výdělkem obvykle dosahovaným v zaměstnání, které pracující konal v době vzniku nároku na důchod. Srovnání průměru hrubých výdělků s výdělkem obvykle dosahovaným v zaměstnání, které pracující konal v době vzniku nároku na důchod, se dále provádí buď po pěti letech od srovnání podle předchozí věty nebo po pěti letech pobírání částečného invalidního důchodu, jestliže v tomto období ke srovnání nedošlo.

(2) Do průměru hrubých výdělků pro přezkoumání podstatného poklesu výdělku se nezahrnují

• a) podíly na hospodářských výsledcích,

• b) náhrada mzdy za nevyčerpanou dovolenou,

• c) mimořádné odměny,^65)

• d) stabilizační odměny [§ 14 odst. 1 písm. a) č. 6],

• e) věrnostní přídavek horníků,

• f) odměny poskytované při významných pracovních a životních výročích,^66)

• g) odměny do výše 2000 Kčs ročně za dobrovolnou veřejně prospěšnou činnost (např. odměny za brigádnickou činnost v akci Z),

• h) příjmy z krátkodobé činnosti bezprostředně směřující k odstranění nepříznivých důsledků živelních pohrom,

• ch) příjmy za mimořádné směny ve dnech pracovního klidu konané z důvodu naléhavé potřeby národního hospodářství,

• i) příspěvek na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení placený jednotným zemědělským družstvem.“.

• 1. V § 22 odst. 2 se slova „v příloze k této vyhlášce“ nahrazují slovy „v příloze č. 1 vyhlášky“.

• 1. V § 23 se dosavadní znění označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

„(2) Při rozhodování o částečném invalidním důchodu se přihlíží k sociálním poměrům pracujícího a jeho rodiny.“.

• 1. V § 25 odst. 1 písm. c) se na konci doplňují tato slova: „nebo příprava pro pracovní uplatnění ve výcvikových zařízeních pro občany se změněnou pracovní schopností,“.

• 1. V § 27 odst. 1 se slova „které poskytuje důchodci poplatník daně ze mzdy požívající na důchodce slevu na této dani^21)“ včetně poznámky pod čarou nahrazují slovy „daňové úlevy poplatníka daně ze mzdy vyplývající z uznání důchodce za jím vyživovanou osobu nebo je-li částka této daňové úlevy menší než 100 Kčs měsíčně, částka 100 Kčs měsíčně.^21)“.

• 1. V § 31 se v nadpise vypouštějí slova „Souběh nároků na starobní důchod a nemocenské“ a odstavec 2 zní:

„(2) Jestliže bylo poskytováno na dítě výchovné, ačkoliv na toto dítě měly být poskytovány přídavky na děti, zastaví se výplata výchovného při výplatě splátky důchodu splatné po dni, jímž uplynulo období, za které bylo již výchovné vyplaceno. Výchovné za předcházející dobu se nepovažuje za přeplatek, pokud nepřesahovalo výši, ve které by přídavky na děti za tuto dobu jinak náležely; podmínkou však je, že na toto dítě bylo výchovné poskytnuto jen jednou a že nebyly porušeny předpisy o výplatě výchovného.“.

• 1. § 31 se doplňuje odstavci 3 a 4, které zní:

„(3) Žijí-li v rodině důchodce děti, z nichž na některé se vyplácí výchovné manželovi a na ostatní se vyplácí výchovné manželce, poskytne se na žádost k součtu částek výchovného, které se vyplácejí na tyto děti, doplatek do výše výchovného, které by se poskytovalo na všechny děti jen k jednomu důchodu. Doplatek se rozdělí k výchovnému poměrnou částí podle počtu dětí; ustanovení § 46 odst. 7 poslední věta zákona platí i tu.

(4) Neuplatnil-li poživatel důchodu nárok na výchovné, ačkoliv by mu jinak náleželo, je oprávněn uplatnit nárok na výchovné z jeho důchodového zabezpečení (pojištění) v zájmu dítěte druhý z rodičů, jiný občan, který má dítě v přímém zaopatření, opatrovník nebo orgán pověřený úkoly v péči o děti.“.

• 1. Za § 31 se vkládá § 31a, který včetně nadpisu zní:

㤠31a

Souběh nároků na starobní nebo invalidní důchod a nemocenské

(1) Jestliže orgány důchodového zabezpečení přiznávají starobní důchod zpětně i za dobu, po kterou bylo poskytováno nemocenské, zúčtují s doplatkem důchodu nemocenské vyplacené za dobu delší, než stanoví předpisy o nemocenském pojištění (zabezpečení v nemoci).^67)

(2) Jestliže orgány důchodového zabezpečení přiznávají invalidní důchod zpětně i za dobu, po kterou bylo poskytováno nemocenské přiznané po vzniku nároku na tento důchod, zúčtují s doplatkem důchodu nemocenské vyplácené za dobu delší, než stanoví předpisy o nemocenském pojištění (zabezpečení v nemoci).^67)“.

• 1. § 41 odst. 3 a § 43 včetně nadpisu se vypouštějí.

• 1. § 44 včetně nadpisu zní:

㤠44

Domáčtí pracovníci

Do hrubého výdělku domáckého pracovníka se nezapočítávají režijní náklady a cena surovin, které si domácký pracovník opatřuje na vlastní náklad.“.

• 1. § 46 včetně nadpisu zní:

㤠46

Sezónní a kampaňoví pracovníci

(1) Do doby zaměstnání sezónního a kampaňového pracovníka^68) se započítává každý kalendářní měsíc, v němž byl pracovník účasten nemocenského pojištění aspoň část měsíce. Jestliže pracovník odpracoval na sezónních a kampaňových pracích v kalendářním roce aspoň 150 dnů a dosáhl v tomto roce za tyto práce hrubého výdělku aspoň 3000 Kčs, započítává se do doby zaměstnání celý kalendářní rok.

(2) Do průměrného měsíčního výdělku se započítávají i výdělky za kalendářní měsíce, ve kterých sezónní a kampaňový pracovník nebyl účasten nemocenského pojištění; tyto kalendářní měsíce se též zahrnují do doby, za kterou se vypočítává průměrný měsíční výdělek.“.

• 1. § 47 odst. 1 zní:

„(1) Do doby zaměstnání pracovníka na nepravidelnou výpomoc^69) se započítává každý kalendářní měsíc, v němž byl pracovník účasten nemocenského pojištění aspoň část měsíce.“.

• 1. V § 48 odst. 1 se vypouštějí slova „mají bydliště v Československé socialistické republice“.

• 1. § 50 odst. 2 a 3 zní:

„(2) Stejně jako experti se v důchodovém zabezpečení posuzují českoslovenští občané – pracující, kteří byli vysláni ke studijnímu pobytu, popřípadě k studiu v zahraničí a pobírají v zahraničí stipendium od československé nebo zahraniční organizace.

(3) Pro účely důchodového zabezpečení se za experty nepovažují českoslovenští občané – pracující, kteří sice vykonávají činnost uvedenou v odstavci 1, avšak jsou za ni odměňováni výhradně československou organizací v souladu se zásadami mzdových úprav pro pracovníky zahraniční služby; tito pracující – pokud jsou československými občany – jsou zabezpečeni podle § 48 a 49.“.

• 1. V § 51 se slova „hrubá mzda (plat), která mu náležela“ nahrazují slovy „hrubý výdělek, který mu náležel“.

• 1. V § 53 odst. 2 se na konci doplňuje tato věta: „Ustanovení § 27 odst. 1 věta druhá zákona platí obdobně“.

• 1. V § 54 odst. 2 se na konci doplňuje tato věta: „Ustanovení § 27 odst. 1 věta druhá zákona platí obdobně“.

• 1. § 60 včetně nadpisu zní:

„Studenti a žáci

§ 60

(1) Za hrubý výdělek studenta (žáka)^70) se považuje částka 1200 Kčs měsíčně.

(2) Dosáhl-li student (žák) při zaměstnání v některém měsíci vyššího hrubého výdělku než 1200 Kčs, považuje se za jeho výdělek v tomto měsíci hrubý výdělek skutečně dosažený. Stal-li se student (žák) plně (částečně) invalidním následkem pracovního úrazu (§ 27 zákona), který utrpěl v zaměstnání, považuje se za jeho hrubý výdělek, pokud je to pro něj příznivější, hrubý výdělek, kterého by dosáhl v tomto zaměstnání, kdyby je konal po plnou pracovní dobu stanovenou právními předpisy pro příslušné výrobní odvětví.

(3) Pracovním úrazem je úraz, který student (žák) utrpěl při vyučování nebo v souvislosti s ním;^71) ustanovení § 27 odst. 1 věta druhá zákona platí obdobně.“.

• 1. § 62 včetně nadpisu zní:

㤠62

Interní vědečtí a umělečtí aspiranti

(1) Za hrubý výdělek interního vědeckého aspiranta^72) se považuje stipendium^73) včetně té části, která je osvobozena od daně ze mzdy.

(2) Za hrubý výdělek uměleckého aspiranta^74) se považuje stipendium včetně té části, která je osvobozena od daně ze mzdy, a odměny vyplácené za pedagogickou činnost vykonávanou v rámci studijního plánu.^75)

(3) Za hrubý výdělek interního vědeckého nebo uměleckého aspiranta vyslaného ke stipendijnímu pobytu v zahraničí se považuje částka odpovídající stipendiu, které by mu náleželo v Československé socialistické republice.

(4) Pracovním úrazem interního vědeckého nebo uměleckého aspiranta je úraz utrpěný při činnosti vykonávané podle jeho studijního plánu nebo v přímé souvislosti s ní; ustanovení § 27 odst. 1 věta druhá zákona platí obdobně.

(5) Úraz, který utrpí externí vědecký (umělecký) aspirant důchodově zabezpečený jako pracující při činnosti vykonávané podle jeho studijního plánu nebo v přímé souvislosti s ní, se považuje za pracovní úraz v zaměstnání; ustanovení § 27 odst. 1 věta druhá zákona platí obdobně.“.

• 1. § 63 zní:

㤠63

Jako doba zaměstnání dobrovolných pracovníků pečovatelské služby organizované národním výborem (pečovatelů) se započítává každý kalendářní měsíc, v němž byl pečovatel účasten nemocenského pojištění^76) aspoň část měsíce.“.

• 1. § 64 odst. 2 zní:

„(2) Do průměrného měsíčního výdělku se započítávají též odměny za kalendářní měsíce, ve kterých pečovatel nebyl účasten nemocenského pojištění; tyto kalendářní měsíce se zahrnují též do doby, za kterou se vypočítává průměrný měsíční výdělek.“.

• 1. Za § 65 se vkládá § 65a, který včetně nadpisu zní:

㤠65a

Občané se změněnou pracovní schopností připravující se pro pracovní uplatnění

(1) Doba, po kterou se občan se změněnou pracovní schopností připravuje podle doporučení správní komise národního výboru pro pracovní uplatnění (§ 130), se považuje pro účely důchodového zabezpečení za dobu zaměstnání, jestliže občan není účasten důchodového zabezpečení již z důvodu jiné činnosti.

(2) Za hrubý výdělek občana se změněnou pracovní schopností připravujícího se pro pracovní uplatnění se považuje částka 1200 Kčs měsíčně.

(3) Za pracovní úraz občana se změněnou pracovní schopností se považuje úraz, který občan se změněnou pracovní schopností utrpěl při přípravě pro pracovní uplatnění nebo v souvislosti s ní; ustanovení § 27 odst. 1 věta druhá zákona platí obdobně.“.

• 1. V § 67 odst. 1 se vypouští písmeno g) a v písmenu ch) se slovo „neplacených“ nahrazuje slovem „bezplatných“; písmena h) až i) se označují jako písmena g) až ch).

• 1. V § 69 odst. 1 se slova „neplacená brigádnická činnost^32)“ včetně poznámky pod čarou nahrazují slovy „bezplatná brigáda^32)“.

• 1. Za § 71 se vkládá § 71a, který včetně nadpisu zní:

㤠71a

Společné ustanovení

Doba zaměstnání domáckých pracovníků, sezónních a kampaňových pracovníků, pečovatelů a občanů se změněnou pracovní schopností připravujících se pro pracovní uplatnění se započítává před 1. lednem 1980 v rozsahu a za podmínek stanovených dosavadními předpisy.“.

• 1. V § 89 odst. 3 se slova „6 měsíců“ nahrazují slovy „12 měsíců“.

• 1. § 91 včetně nadpisu zní:

㤠91

Průměrný měsíční výdělek